
kolemjdouci2
Informace o uživateli:
-
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Naposledy přihlášen: 16. 3. 2013 08:13:27
- Témata ve kterých diskutuji
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
bess
napsal(a):
Dobrý den. Máme doma takový menší problém. Naše fena většího plemene měla zánět obou uší. Nevíme jestli ji sluch poškodil přípravek nebo prostě zánět, ale teď jde vidět že je téměř hluchá. Musíme na ni skoro křičet aby nás zaregistrovala a když už ví že ji někdo volá tak je zmatená, otáčí hlavu všemy směry než nás pohledem najde. Když už o nás ví tak se zdá že povely vnímá, nejvíce teda registruje když řekneme třeba granulky, kostičky a podobné její oblíbené bašty. Problém je třeba když něco děláme a chceme aby nám dala pokoj, na místo ji slovy asi poslat nemůžeme, nemá to efekt, když ji třeba chceme zavolat nebo někde odložit aby zůstala sedět nebo ležet... Jakým způsobem je nejlepší neverbálně komunikovat se psem? Je možné takového psa ( má 7 let) naučit na neverbální povely sedni, lehni, zůstaň, pac? Aby přišla docela chápe když nás vidí, ale cokoli jiného se zdá beznadějné
Určitě se dá vycvičit hluchý pes, nebojte:-)
Neuvažovali jste o pořízení vibračního obojku? Je to fajn způsob, jak upoutat psovu pozornost i na delší vzdálenost. Někdo používá i třeba světlo (baterku), ale ta je na denním světle špatně vidět... Jinak k samotnému cvičení - prostě začněte zase od začátku jak se štěnětem, ale místo povelů používejte gesta. Třeba sedni - ruku s pamlskem jí dejte nad hlavu a suňte ji dozadu, jak si sedne, tak jí dejte pamlsek. Až to pochopí, tak ji navádějte jen prázdnou rukou bez pamlsku a po sednutí ji odměňte pamlskem z druhé ruky. A to gesto navádění nad hlavou pak postupně změňte na otevřenou dlaň proti psu - povel "sedni".
mata
napsal(a):
DKK i DLK je u ovčounů hrozně častá...
To není pravda, fakt ne Časté jsou spondylózy a další problémy s páteří, ale DKK, či dokonce DLK ne. Spíš naopak.
Je fakt, že znám ovčounů jen pár, ale téměř všichni mají buď kyčle, nebo (ještě hůř) lokty. Podotýkám, že jsou s PP, pracáci... Ale možná je to fakt jen náhoda, nevím.
Škoda že u nás není zvykem rentgenovat i zvířata, co nejdou do chovu (jako v Německu), hned by se vidělo, jak na tom populace skutečně je a který jedinec nese jaké geny...
discuskubi
napsal(a):
Na toho druhého jsem koukal,a le 15.000 je dost
Tak docela nechápu ty zkratky v inzerátu, ale pokud má fenka udělané rentgeny s dobrým výsledkem, tak je to velice dobrá cena. Ušetřil byste nejen za samotné rentgeny, ale hlavně za případné operace nemocných kyčlí nebo loktů - a věřte, že takové operace jsou v řádu desetitisíců a DKK i DLK je u ovčounů hrozně častá...
Krááááva.
Zavolala bych policii s tím, že vás její pes ohrožuje a napadá. Ne vašeho psa, ale vás - pak to policie musí řešit. Ideální by bylo, kdyby bylo u vás zrovna "náhodou" na návštěvě malé dítě (samozřejmě s ohledem na bezpečnost, aby se psem nepřišlo do styku). A zkuste obejít sousedy, zda mají s dotyčnou paní také podobné zkušenosti, každý svědek se hodí.
discuskubi
napsal(a):
Dobrý den,
mám na Vás prosbu, chtěl bych pořídit do domečku fenku N.O. doma již jednoho psa máme Maďarského ohař 6let klidné povahy a malé děcko.
A rád bych toto plemeno, nevím si rady od kterého chovatele pač chci s PP a jsem ze sředočeského kraje.
Nemáte někdo tip na chovatele?
A teď ještě otázka kasterce ANO či NE? Na diskuzních fórech to je 50/50.... tak nevím.
Velice děkuji za rady.
Kastrace ano či ne... to je opravdu tak 50 na 50. Má svá pro i svá proti a není lehké se rozhodnout, co převažuje. Zastánci kastrace vám řeknou ta pozitiva, odpůrci zase jen ta negativa, já se to pokusím trochu shrnout. Včas udělaná kastrace (nejlépe po prvním hárání) ochrání fenku před rakovinou mléčné žlázy a zánětem dělohy téměř na 100% (s každým proběhlým háráním ochranný účinek klesá). Dále pak kastrace předchází například vzniku cukrovky... Ale mnoho zdravotních problémů kastrace zase může způsobit. U velkých plemen je to poměrně častá (až 5-10%) inkontinence, dále pak mírně zvýšený výskyt některých nádorových onemocnění a údajně i onemocnění štítné žlázy; kastrace provedená ve štěněčím věku před dokončením růstu také zvyšuje výskyt ortopedických onemocnění (DKK). Častá je také obezita, ale ta se samozřejmě dá řešit úpravou krmné dávky a zvýšením pohybu.
Dále musíte vzít také v úvahu, že máte psa. Pokud byste nekastroval, musíte mít možnost fenku cca na 14 dní 2x ročně od psa oddělit, aby nedošlo k nakrytí. A bez dozoru na zahradě taky nemůže být, cizí psi se můžou podhrabat, přeskočit nebo dokonce i nakrýt skrz pletivo. Musí být zavřená v bytelném kotci nebo v domě. Takže i tohle je potřeba vzít v úvahu.
Já mám labradorku a rozhodovala jsem se velmi dlouho, zda kastrovat či ne. Nejmíň dva měsíce jsem ležela v nejrůznějších statistikách a studiích, psala jsem si na papír pro a proti, váhala jsem. U nás tedy nešlo o ty "provozní" důvody, bydlíme v bytě a hárání bychom bez problémů zvládali, šlo opravdu jen o ten zdravotní přínos či nepřínos. Nakonec jsem se rozhodla pro kastraci - a nelituju. Ale i tak rozhodně nebudu kastraci plošně doporučovat pro každou fenku, to si musí zvážit každý majitel sám.
esssi
napsal(a):
No tak takový věci fakt moje děti nikomu nedělaj....já čekala, že se někdo ozve...nemůžu sledovat tři děti nonstop, to fakt nejde...
Pokud je nemůžete sledovat nonstop, tak musíte mít nějaké místo, kam psa bezpečně zavřít. Prostě absolutně neexistuje, aby byl pes s malými dětmi bez dozoru. Můžete být stokrát přesvědčená "vždyť on je tak hodný" a "vždyť oni takové věci vůbec nedělají", ale po sto první se něco stane a následky můžou být tragické. Na žádného psa na světě (a ani na žádné malé dítě) se v tomhle ohledu nemůžete stoprocentně spolehnout. A je jedno, jestli je pes fundlák, rotvajler, nebo pitbul.
esssi
napsal(a):
Mně jde hlavně o to, abych mohla bejt v klidu a nemusela je všechny nonstop hlídat, abych se nemusela hroutit, že když nějaký dítě zakopne o psa, pes ho sežere nebo mu tím to dítě nějak ublíží....
Tak takhel bych k tomu vůbec nepřistupovala. Malé dítě a pes by neměli být pohromadě bez bedlivého dozoru ani vteřinu. Nikdy nevíte, kdy jednomu z nich "hrábne", kdy psu přepne a začne vnímat dítě jako kořist, nebo naopak kdy dítě začne zkoumat, co se stane, když psu vrazí do oka pastelku...
Pokud má štěně v deseti týdnech problém udržet se na nohou a vráží při chůzi do věcí, je něco opravdu hodně špatně. Podle příznaků mi to připadá trochu jako vrozená ataxie, ale samozřejmě bez vyšetření těžko říct. Navštívila bych určitě veterináře - nejlépe specialistu neurologa.
A těm "chovatelům", kteří vám ji prodali jako zdravou, bych urazila ruce. Tohohle si nemohli nevšimnout, zvlášť když měli několik zdravých sourozenců jako srovnání...
hankaapes
napsal(a):
Asi bych se poradila s vetem, pes může zhubnout, ale jak píše zadavatelka, má i hubené nohy a to už mi přijde divné. Pokud má normální pohyb, tak by nohy neměly ztrácet svaly. Ale možná jsem to jenom špatně pochopila.
Eukanuba Intestinal obsahuje velmi málo bílkovin. Pes nemá z čeho nasvalit, a jestli to dobře chápu, takhle zhubnul až po několika měsících na téhle dietě. Neplašila bych a nejdřív bych nasadila nějaké "normálnější" krmivo.
Četla jsem článek, jak někdo tuhle službu vyzkoušel, poslal vzorky svých psů do labradotoře v USA. Oba to byli kříženci boxera (podle vzhledu téměř čistokrevní boxeři, kde možná tři generace zpátky figurovalo něco jiného). Jeden v testu vyšel jako husky s čímsi a druhý jako pomeranian s čivavou...
Genetika zatím plemeno určit prostě neumí. Laboratoře to tvrdí, jen aby se napakovaly. Jediné, co lze opravdu určit, je paternita (zda je daný pes potomkem jiného konkrétního psa či feny, nebo ne).
jarusha
napsal(a):
No a co je podle Vás "něco ještě lepšího"? :)
Třeba ten Orijen. Nebo Dog Lovers Gold, Taste of the Wild, Canine Caviar, Artemis, Canidae, Barking Heads, Earthborn Holistic Primitive...
Jo a ještě mě napadlo - bez fotky (nebo ještě líp skouknutí psa naživo) těžko soudit, ale moje labradorka má taky vtažené slabiny a viditelné poslední jedno či dvě žebra. To je u zdravého aktivního psa naprosto normální (dokonce žádoucí) stav. Pokud mu nejsou vidět obratle a pánevní kosti, tak bych neplašila;-) Člověk má "v oku" labradory, které běžně potkává na ulici či ve výstavním kruhu, ale ti jsou v drtivé většině prostě obézní... Osobně se řídím podle tohoto diagramu:
http://www.pvahosp.com/sites/site-1526/images/Purina_body_condtion_score.jpg
jarusha
napsal(a):
Samozřejmě, že jsme mu nedali rovnou Orijen, ale přecházeli jsme na něj cca týden. Míchali jsme ho s těmi, které dostával u bývalého majitele. A určitě nemám v plánu trápit ho dietou, proto se o to taky zajímám. Granule jako pamlsky je dobrý nápad, děkuji :) Zalíbili se mi granule Belcando, máte s ními nějakou zkušenost? A probiotika také dostává. Ale to neřeší náš problém - hubnutí. Nicméně děkuji za názor.
Týden přechodu je u takhle radikální změny podle mě hodně málo. A ta probiotika jsem myslela jako "pokrytí" toho přechodu, aby se mikroflóra snáz přizpůsobila novému krmivu - hubnutí samozřejmě probiotika neřeší, to by měla pořešit právě ta změna na výživnější nedietní krmivo.
Belcando je takový střed. Ani supermarketový šrot, ani nabušený holistický supermasák, prostě něco zhruba uprostřed mezi těmito extrémy. Pokud bude sedět, proč ne. Nebo ho můžete pojmout jako "mezistupeň" v přechodu na něco ještě lepšího;-)
No jestli jste z Chappi přešli rovnou na Orijen, tak se spíš divím, že pes jen prděl a měl trochu řidší stolici. Čekala bych, že se po takovém šoku brutálně ze***e třeba i se zánětem střev. To je jako byste chudému Korejci, který nikdy neochutnal nic jiného než rýži a zelí, naservírovala dvakrát denně půlkilový biftek se slaninou navrch... Váš pes není nemocný, naopak má zažívání poměrně odolné (jelikož ten šok ustál bez zásadnějších obtíží) a rozhodně není potřeba "trápit" ho dietou dlouhodobě. Eukanuba intestinal by se měla podávat skutečně jen po dobu trvání potíží. Pokud se psovi zažívání srovnalo, přešla bych postupně na nějaké "výživnější" granule. Možná i znovu na ten Orijen, ale opravdu hodně pomalým a postupným přimícháváním, aby to pro psa zase nebyl šok. Někdo tu v jiném vlákně doporučoval podávat nové granule nejdřív jen jako pamlsky při cvičení, to by pro vás mohl být dobrý způsob. K tomu bych dodávala probiotika - Probican, Aptus Aptobalance či něco podobného. A novým granulím dejte určitě víc jak týden - zvlášť u takhle zásadní změny chvíli trvá, než se s ní trávení vyrovná, po týdnu rozhodně ještě nemůžete hodnotit, jestli sednou, nebo ne.
tony023
napsal(a):
Bratranec měl, křížence amstafa a pitbula. A používal ho na prasata. Neměl problémy. Jinak slyšel jsem o několika amstafech v myslivosti . Chesapeake je dobrý pes. Ale těžko shánitelný. A koukám po psech do,nebo okolo 50 cm v kohoutku....
Chesapeake je naopak sehnatelný poměrně dobře - nabídka převyšuje poptávku. Vím o pár chovatelích, co mají ještě neudaná odrostlejší štěňata, a o dvou mladých fenkách k darování.
Jak už psal přispěvatel nade mnou, někdo jezdí na červenou a někdo používá v myslivosti křížence. Obojí se děje běžně, ale je to zakázané... Amstaf v myslivosti - záleží k čemu. Na barvu, proč ne. Ale nosit kachny z vody vám s největší pravděpodobností nebude, a i pokud náhodou bude, tak bude v ledové vodě trpět zimou.
Souhlasím s předchozím příspěvkam. Z hlediska zákona o myslivosti je pitbul vořech bez PP, takže ten nepadá v úvahu vůbec. A amstaf... no fakt si neumím představit, jak se nadšeně vrhá do ledové tříště pro kachny. Nemá na to vlohy ani srst.
Doporučila bych nejspíš některého z retrívrů. I když to asi není to, co jste chtěl slyšet... Ale zkuste pouvažovat třeba o chesapeakovi, je to přece jen o dost tvrdší pes než "plyšáček" zlaťák, takže by vám možná mohl vyhovovat.
past
napsal(a):
Víte někdo podle čeho se stanovuje cena psa? Mám chovného jezevčíka drsnosrstého standard s lesními zk., honičskými zk. zk. vloh a norování - vše v I.ceně. Na výstavě ocenění výborná 3 a stáří 21 měsíců. Zkoušel jsem najít nějaké tabulky nebo oceňovací vyhlášku, ale nic jsem nesehnal. Důvod je ten, že někteří moji kolegové "myslivci" si myslí, že cena se skládá z ceny štěněte + krmení a něco málo navíc za vycvičení. A já si myslím, že to vycvičení je sakra dost velká položka. Díky za odpověď.
Žádná tabulka ani oceňovací vyhláška v ČR není. Cenu stanovuje trh. Takže doporučuju porozhlédnout se, za kolik se prodávají podobní psi...
Jinak cena kvalitního dospěláka po zkouškách a výstavách by podle mě měla být několikanásobek ceny štěněte. Důvodem jsou nejen náklady na krmení, péči a výcvik, ale hlavně to, že ne ze všech štěňat vyrostou exteriérově, zdravotně i pracovně kvalitní psi. Takže kdybyste si (hypoteticky) nechal těch štěňat na výcvik třeba šest, tak jen dejme tomu dvě z nich v dospělosti prodáte za vyšší cenu jako chovné, ty zbylé prodáte za symbolickou cenu (či darujete) na mazly.