assil napsal(a):
Jediná šance je, že si od nich odvedete, jak, to je na vás to vymyslet. A už jim ho nevydáte. Jinak jste bez šance. No poučení pro příště, že bez smlouvy se psi nekupujou. V podstatě ani vy ani oni nemáte žádný nezpochybnitelný doklad o vlastnictví psa a případný soud by tipuju skončil dávno po smrti psa.

Bohuzel ani smlouva jeste nic neznamena co se tyce reseni s policii. Momentalne resime spor s remeslnikem, ktery si nechal vyplatit zalohu, tu sebral a utratil a my nemame nic 🤷🏼‍♀️ Podepsana smlouva o prevzeti penez, i jeho priznani na PCR - po 2 mesicich nam prisel dopis, ze to neni trestny cin. At si to resime v obcanskopravnim rizeni. Ono se jim spousta veci nechce resit, a tak se toho takto elegantne zbavi. Mimochodem za tu zproneverenou castku bych si koupila 2 psy s PP 🙊 a soud je na dlouho, kor u psa.

Na miste zadavatele, bych si toho psa proste "ukradla", tak aby vas nikdo nevidel. Vlastnictvi je sporne, dukazy nebudou. A do soudu tezko pujdou. Preju hodne stesti.

marcelaamax napsal(a):
My máme pár nových akčních fotek, ale focené je to kamarádem a jeho technikou, protože tohle bych já nedala a obávám se, že můj obyč foťák taky ne

Ty "lítací" jsou parádní 😊

Říká se, že fotit děti a psy je to nejtěžší, já občas fotím oboje dohromady, to pak vyjde jedna fotka z 50 😁 Ale baví mě to, tak přikládám pár svých fotek pejsanů pro potěšení (můj byl jen Caník).

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

To si musíte rozhodnout sama, ale dle popisu bych ho už dál netrápila a pomohla mu odejít. Chápu, že je Vám ho líto, je to těžké rozhodnutí, ale jestli jen leží, nejí a když už, tak zvrací, neudrží stolici... To není život a myslím, že ani pejsek nemůže mít z takového života radost. Abyste si pak nevyčítala, že jste ho měla nechat odejít už mnohem dříve.

marcelaamax napsal(a):
Já bych k tomu caníkovi ještě dodala, že mi teda celkově nesedí do bytu . Přijde mi tak nějak lepší, když má CC možnost zahrady, kterou může hlídat. Ale třeba je to jen můj dojem..

Je pravda, že když může hlídat zahradu, je ve svém živlu. Ale taky je hodně vázaný na rodinu, náš třeba nechtěl moc být venku, pokud jsme tam s ním nebyli i my. My ho teda první cca 2 roky měli v bytě s tím, že jsme věděli, že budeme pořizovat dům. A byl nejvíc šťastný tam, kde jsme byli my. Ale ano, určitě budou i více vhodná plemena do bytu 🙂 Jen mě přišlo, že požadavky co se týče charaktere by splňoval ☺️

Já si tedy přihřeju polívčičku a doporučím plemeno, které jsem měla. Za předpokladu, že byste škrtla požadavek dlouhosrstý 😉 Caník by jinak veškeré požadavky splňoval. Je to oddaný pes, který je při správné socializaci naprosto bezproblémový s ostatními zvířaty (dokázal si jemně hrát i s krysaříkem). Nikdy neútočí jako první, zároveň se však umí dobře bránit, je-li napaden. Náš byl přátelský ke všemu živému (nebyl zvyklý na kočky, my přinesli kotě v jeho 5 letech a byli kámoši hned), pokud přišla návštěva, kterou neznal, byl ostražitý, na zahradu by je nepustil (ne že by je hned pokousal, ale on sám o sobě takový pes budí respekt, když blokuje vchod a štěká), jakmile ale viděl, že se s nimi přátelsky zdravíme, okamžitě přepnul na režim mazel, to jsem na něm milovala nejvíc. Jinak nesmírně trpělivý a rozvážný pes s vysokým prahem bolesti (super kvůli malým dětem, když se stalo, že ho nechtěně zatáhly za ucho nebo ho při hře sekla kočka), nesnese drilový intenzivní výcvik, musí se na něj s důslednou, ale laskavou rukou (ostatně jako u všech plemen). Před splněním povelu o něm chvíli jako spravný moloss 2 až 3 vteřiny přemýšlí 😁 Zvládl jak celodenní výlety, tak válendo na gauči. Musím ale uvést i negativa - molossové se všeobecně nedožívají vysokého věku (průměr je tak 9 let), slintají a jako každé větší plemeno nesmí být přespříliš zatěžováno (denně schody do 5. patra či běhání x km podél kola, to pro něj není) skrz problémům s klouby. My ho měli jako prvního psa v samostatném dospělém životě, není sice doporučován pro úplné začátečníky, zároveň je ale při správném přístupu dobře cvičitelný, co se jednou naučí, to nezapomene po celý život (bohužel i to špatné). Je důležité nezanedbat a hlavně nepokazit výchovu, jinak budete mít nezvladatelného 50kg psa, v opačném případě ale budete mít úžasného oddaného společníka a ochránce v jednom.

Chápu Vás. Já musela učinit takové rozhodnutí v lednu. Rakovina, velmi rychlý průběh. Byla jsem rozhodnutá, že jakmile na psovi uvidím, že už nemá chuť žít, nebudu to protahovat ani o den. Ten den nastal pouhé 2 týdny od diagnózy. Nechtěl jíst, pít, smutný výraz, nereagoval na hlazení, na oslovení, jen se mi díval pořád do očí (předtím nikdy nevydržel dlouhý oční kontakt). Bylo to to nejtěžší rozhodnutí v mém životě. Odvezli jsme ho k veterináři, kde v čekárně seděli s jiným psem. On najednou začal trochu vrtět ocasem a chtěl se s ním jít očuchat. Moje přesvědčení najednou úplně zmizelo, vždyť vrtí ocasem a já ho vedu "na popravu". Ale byl to jen chvilkový záchvěv, během těch 2 týdnů hrozně zhubl, vykašlával krev, nemohla jsem to dál prodlužovat. Byla jsem nakonec ráda, že byl ještě schopný dojít důstojně po svých. Veterinář řekl, že je to správné rozhodnutí, že by žil ještě maximálně týden. Ale komu by to pomohlo? Pejskovi určitě ne 😥 Držte se, pejska už nic nebolí a Vám zůstanou krásné vzpomínky 💕 Vyplakejte se, vzpomínejte, mluvte o tom, dostaňte smutek ze sebe, jen čas pomůže. Ale hlavně si nic nevyčítejte 🍀

GAELLE napsal(a):
z tohoto výběru asi bělouš. ale na můj vkus je dosti plachý. soused měl 2 feny a chovaly se dost zvláštně pro mne. pochoutku si opatrně vzaly a pak hned utekly. a chlupy z nich byly opravdu všude
Co třeba labrador nebo klasický ovčák?

Hlídala jsem kamarádovi Labíka 4 dny a musím říct, že za ty 4 dny bych z těch chlupů upletla svetr 😂 A to jsem si myslela, že náš CC líná. Ale v dlouhých chlupech vidím výhodu v tom, že jdou aspoň shrnout vlhkou rukou a dělají se z nich chuchvalce. Ty kratké drsné chlupy se všude zapíchají a žádný váleček na ně nestačí. Dokonce se mi občas zapíchly do chodidla 🙊

Jinak u BŠO je určitá rezervovanost vůči cizím lidem standart plemene, neměli by však být vyloženě bázliví či dokonce agresivní. My čekáme na štěně, rodiče jsou oba velmi přátelští, tak doufám, že spolu s důkladnou socializací z něj bázlivec nevyroste.

Myslím, že BŠO a retrívr budou ideální parťáci 😉 Tosa Inu - nádherné a impozantní zvíře, ale je opravdu dost neskladný, může mít problémy s jinými psy, což v parku asi neoceníte, navíc se nedožívají příliš vysokého věku 😔 Já sama měla molossa, a byl to naprosto úžasný pes, ale problémy s klouby a jeho krátký život mě od pořízení dalšího zástupce z řad molossů nakonec odradily 😟 Samozřejmě záleží na vás, zda jste ochotný toto přijmout. RR je na výcvik náročnější, navíc pokud se bude nudit, udělá vám nevyžádanou rekonstrukci bytu 😁 Výcvik BŠO a retrívra bude určitě méně náročný, myslím, že s těmito plemeny výběru litovat nebudete 😉

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jinak já se na to štěněcí řádění vyloženě těším

Ale vy si to štěněcí řádění užijete v přímém přenosu, zatímco zadavatelčino štěně by bylo celý den samo doma ....nebylo by vám ho líto??

Taky se pořád někoho zastávám, ale v tomto případě tou bytostí bude právě to psí mimi, co by bylo samotinké, opuštěné

To by mi bylo líto. A ne že bych byla ráda, že nám zemřel pes samozřejmě, ale na druhou stranu je dobře, že jsem zrovna na MD a mohla jsem s ním ty poslední týdny být nepřetržitě. A budu mít dostatek času i na nové štěndo a jeho výchovu.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Ale tak, třeba tahle diskuze měla smysl. Zadavatelka si tu přečte, že existují i jiné alternativy - třeba to venčení útulkáčů, nebo zkusit nějakou dočasku u staršího psa, ať zjistí o čem to celé je, a nabere nějakou zkušenost. Ale pořídit si naráz štěně, a myslet že bude doma v klidu 9 hodin spinkat je sci-fi, a hlavně co pak s ním, když se zjistí, že to pročůrá a po...💩 celý byt, a po odchodu paničky to spustí vyrvál, a sousedi si začnou stěžovat...?

To máte pravdu, dočasná péče by možná byla pro představu, co péče o psa obnáší, ideální. Jinak já se na to štěněcí řádění vyloženě těším 😍

Já tu původně vůbec nechtěla rozjet takovou debatu, jen jsem se zamyslela nad tím, že drtivá většina majitelů psů prostě do práce chodí. Což znamená, že jen velmi malá část může být se psem celý den. A to že pes není jen radost, ale taky veliká starost, jsem považovala za samozřejmé. V podstatě souhlasím se vším, co tu padlo. A k zadavatelčině dotazu - nevím, mám takové nutkání se pořád někoho zastávat (už odjakživa), ačkoli to ten člověk většinou ani neocení 😂 Takže ano, je to zvláštní, takto by se při výběru psa postupovat nemělo, ale spousta lidí to prostě tak dělá, to se už zřejmě nezmění. A pokud si toho psa bude chtít pořídit, nikdo jí to nerozmluví. Proto vidím alespoň menší zlo v tom, že se aspoň poohlédne po vhodnějších plemenech.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mě taky nepřestane udivovat, že jsou lidé, kteří chtějí psa, a neví jakého! Teda ví - do bytu. Přece když něco chci - obecně - a uvažuji o tom delší dobu, tak si o tom zjistím maximum informací. Když chci psa, tak aspoň krom toho, že vím, že chci aby byl vhodný do bytu, tak snad vím, jaká plemena se mi líbí, jestli preferuji hladkosrsté, hrubosrsté, nebo dlouhosrsté psy, jestli mi nevadí pravidelná úprava srsti střihem či trimováním, atd. atd. atd.

Já osobně bych takto taky nepostupovala, též mi to přijde dětinské, sama vím, jaké plemeno chci, ale lidé jsou různí, a proto chápu, že pro někoho je nejlepší a asi i nejjednodušší se zeptat. I když uznavám, občas jsou tu dotazy opravdu nepochopitelné 🤷🏼‍♀️ Podle mě je to člověk, který neví o psech absolutně nic, a proto se takto ptá. Každý přeci někdy začínal pátrat po informacích. Za mě dobře, že se tady zeptá, než aby si impulzivně pořídil psa, který se mu líbil někde na fotce. A každý byl někdy začátečník, který nic neví.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Já si naopak myslím, že kdyby si mnoho lidí psa nikdy nepořídilo, tak se všem dost uleví!

Když člověk nemá vhodné podmínky, tak si prostě nemá pořizovat zvíře. Já jsem taky odmalička chtěla koně, a pořídila jsem si ho, až jsem pro to měla podmínky - vsadím se, že kdyby koně nebyli tak neskladní, tak už jsou jich taky plný paneláky... 🤫

Souhlasím. Taky jsem chtěla koně jako malá, naši pořídili kočku 😁 Nee, máte pravdu, spousta lidí není soudných a zvíře (nebo hůř dítě) si pořídí jako módní doplněk 🙄

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Ona to nemusí být překážka, ale většina lidí si psa pořizuje jen z rozmaru, protože je to teď moderní, a pak je to přesně podle toho, co píše ChameleonHugo - nešťastný pes, majitel, a taky v případě bytovky sousedi (na ty se hodně zapomíná, a přitom ti si často tu nepřítomnost majitele užívají nejvíc 😱)

Jako, nezlobte se na mě, ale ten kdo si chce konečně pořídit vytouženého psa, a obětovat pro něj maximum, se jednoho krásného dne nevzbudí, a nenapíše na diskuzi cizím lidem, ať mu řeknou, co by se k němu vlastně hodilo podle zadaných parametrů, a jestli to vydrží samo 9 hodin doma...
Tohle je přesně ten případ pořízení si psa "jen tak"

Jak víte, že se zadavatelka dneska probudila a rozhodla se mít psa? Třeba jen hledá tipy na konkrétní plemeno na základě osobních zkušeností zdejších diskutujících. Někdo má radši přímou zkušenost, než všeobecné info na netu. Třeba nelpí na konkrétním plemenu, jen chce psa, chce se mu věnovat, mít ho jakoparťáka, společníka, uvažuje nad tím už dlouho, a proto si chce nechat poradit či nasměrovat, na jaká plemena se zaměřit a zjistit více informací. Není to lepší, než kdyby měla 10 let vytoužené plemeno např. Aljašského malamuta a prostě si ho pořídila, stůj co stůj? 🤷🏼‍♀️ A některá plemena snáší samotu lépe a naopak. Takže zeptat se jako totální nováček na psí diskuzi mi nepřipadá špatné 🙂

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Je to 8,00 h v práci (s půlhodinovou přestávkou na oběd) při stanovené týdenní pracovní době 37,50 h týdně. 8,50 h v práci při stanovené týdenní pracovní době 40,00 h týdně. Plus k tomu minimálně 2 x 0,50 h cesta do práce a z práce a jsme na 9,00 nebo na 9,50 h denně. To je minimum, pokud člověk nepracuje na zkrácený úvazek. A je to honička. Fungovala jsem tak několik let.
Psy jsem pořizovala, když byli oba synové doma a chodili do školy, tak jsme si venčení rozdělili podle toho, kdo odcházel nejpozději a kdo nejdřív přicházel. V průběhu let kluci dospěli, a odstěhovali se. Zůstala jsem s fenou sama. Z práce jsem letěla domů, neeexistovalo se stavit nakoupit, nebo něco vyřídit. Přiletěla jsem domů, odhodila kabelku, vzala vodítko a náhubek a mazaly jsme ven, vyvenčit, půlhodinka žádná doba. Pak zpět domů, něco doma pofackovat, zajet nakoupit, pak se převlíct do "psího" a frčet na dlouhou procházku. Vrátit se v podstatě večer, nakrmit, navečeřet, před spaním ještě vyvenčit. Ráno brzy vstát, vyvenčit, a frčet do práce...
A proto po smrti této feny před víc jak šesti lety už o dalším psovi do bytu neuvažuji. Vím, že i ona, byť dospělá, mojí nepřítomností trpěla. A je mi to líto.

To chápu, jak jsem psala výše, já sama kdybych byla momentálně s rodinou v bytě, tak se raději bez psa obejdu a šla bych radši do nějaké "bytové" kočky. Mně samotné bylo taky líto našeho psa, že po narození dítěte, už nebyla veškerá pozornost koncentrovaná jen výlučně na něj, ač pevně věřím, že u nás měl snad krásný život a byl šťastný, že je v centru dění pořád s námi. Jen kdyby měl každý čekat na ty opravdu dokonalé podmínky, nedočká se možná nikdy 😔

Ale k dotazu zadavatelky. Kdyby dejme tomu zachránila nějakého pejsana z útulku, nebylo by to nakonec vůbec nejlepší řešení? Věřím, že 9 hodin sám doma s vidinou teplého místa v milující rodině by pro něj bylo lepší, než být v útulku ☺️

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já se jen všeobecně zamýšlela nad tím, že málokdo má opravdu takové podmínky, aby mohl být se psem defacto pořád, do té práce chodí většina lidí. A když se podíváte na lidi žijící v bytech, ohromná spousta z nich psa vlastní. I zde mezi diskutujícími jich bude jistě několik. Nepíšu, že je to ideál, ale kdo ve skutečnosti opravdu výše zmíněné podmínky má?

Já

Tak vy budete jedna z mála ideálních majitelů psa 🙂 Já v současné době také, ale za rok a půl budu muset do práce chtěj nechtěj a pesan bude muset zvládnout být doma v týdnu několik hodin sám, byť může být na zahradě. Ale našeho předchozího pesana (CC) bych třeba v zimě nenechala venku, byť by se měl kam schovat, není to plemeno, které by zvládalo chladné počasí v poho, on měl rád teplíčko domova, pěkně v pelíšku v obýváku 😁 Měl štěstí, že vlastně celý jeho život nebýval skoro nikdy sám doma, díky mé mateřské a předchozím směnám, kdy skoro nikdy nevyšlo, že bychom byli oba v práci.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..tak vidíte, ani vy si nepořizujete psa když nejsou ty správné podmínky.....ono je všeobecně přepsováno, protože si psa opravdu pořizuje každý podmínky - nepodmínky.....nešťastní jsou pak jak psi, tak jejich majitelé a inzerce a útulky praskají ve švech nabízenými nechtěnými psy....

To ano 😟 Na druhou stranu si ale nemyslím, že pokud je člověk schopný a hlavně ochotný psovi věnovat maximum času, takže 8hodinová směna od pondělí do pátku nemusí být nutně překážka pro pořízení psa do bytu. I když to samožrejmě není ideál.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
O 22 hodinách v bytě psala zadavatelka - pokud s ním chce trávit 2 hodiny venku, tak mi to tak vychází.

Problém nejsou ti, co psy množí, ale ti co je od nich KUPUJÍ! Kdyby to lidi nekupovali, tak množitelé nemnoží, protože by jim to zůstalo doma.

To je pravda, dokud bude poptávka, bude i nabídka. Ale spousta lidí má štěňata i z důvodu, protože to chtějí feně "dopřát" a když je tak úžasná, budou i štěňátka úžasná apod. A dále velice rozšířený blud, že přece každá fena musí mít štěňata 🤷🏼‍♀️ Ani osvěta a milionkrát omýlané informace ohledně množení vs chování to bohužel nezmění 🙄 Bohužel i já si dříve myslela, že PP je jen pro lidi, co chtějí psa vystavovat. Dneska bych si za to nafackovala 🤦

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..jenomže ten pes na zahradě se může kdykoli vymočit a vykálet.......má alespoň nějaké podněty.....pes v bytě po dobu 9 hodin ne.....na druhou stranu, pokud po devíti hodinách přijdete z práce, tak v běžné domácnosti o dvou malých dětech řešíte jiné věci, než že s taškou mrsknete k botníku a pak se budete psovi plně věnovat ty dvě hodiny.....onemocníte, děti nebudou chtít se psem chodit, manžel nebude moci, nutno brát v potaz i toto při vlastnění psa.....

Samozřejmě to vše nerozporuji. Tohle vše si člověk musí ujasnit dopředu, zhlediska organizace, zda je to vůbec reálné, je to velká zidpovědnost. My si s manželem tehdy psa do bytu pořídili, ale já dělala krátký, dlouhý týden a manžel měl 3 směnný provoz, děti jsme ještě neměli. Takže nám to vycházelo, že doma vždycky někdo byl, max 3x do měsíce se stalo, že bychom byli oba v práci. Nyní s malými dětmi bych psa nepořizovala, pokud bych byla v bytě, to si neumím představit, jak bych popadla děti a psa a běžela xkrát denně ven.

Já se jen všeobecně zamýšlela nad tím, že málokdo má opravdu takové podmínky, aby mohl být se psem defacto pořád, do té práce chodí většina lidí. A když se podíváte na lidi žijící v bytech, ohromná spousta z nich psa vlastní. I zde mezi diskutujícími jich bude jistě několik. Nepíšu, že je to ideál, ale kdo ve skutečnosti opravdu výše zmíněné podmínky má?