Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No tak já třeba nevidím v tom, když člověk pořídí psa k malým dětem jako problém...obě moje děti vyrostly se psy, chrta jsme pořizovali, když byl dceři rok.

Někdo má ten názor, že když jsou malé děti, tak není na výchovu psa čas. Tak tam to asi závisí na vhodném výběru plemene. Napsala bych tady, že to je brnkačka, obzvlášť má-li člověk barák se zahradou a tak při venčení štěnda nemusí řešit, jak oblíknout sebe, dítě a sjet devět pater výtahem a přitom držet štěně, které jakmile postavím, tak už ani nikam chodit nemusím, protože mi udělá loužičku....ale tak co je pro někoho brnkačka, tak pro jiného může být pěknej záhul.

Já už si pro štěndo do místního útulku chtěla jet, jenže pak narazím na takovou podmínku. Jejich odůvodnění - prý bychom na psa neměli čas. Přitom jsem si myslela, že jsme ideální adepti, zkušenost máme, otevřu jedny dveře a jsem na zahradě, děti naučené jak se mají chovat ke zvířatům. A právě jsem jim řekla, že to nechápu, jestli si myslí, že když dají štěně mladému páru, tak že ten pár nebude mít za pár let děti? Nebo někomu, kdo dělá dvanáctky? A bohužel jsem na to narazila vícekrát, i u různých záchranných spolků.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Ano, samostatně žijící člověk, chodící do práce, by si ve většině případů DO BYTU štěně pořizovat neměl.

Ale do té práce bude nejspíš ve stejnou dobu chodit i partner, potažmo i děti budou ve stejnou dobu ve škole. Pokud zrovna partneři nemají zrcadlové směny. A kolikrát má pes v bytě,který je přes týden 9hodin sám, a majitel se mu každý den věnuje, lepší život, než nějaký pesan, co žije na zahradě.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Paličatej Erdel pro začátečníka asi nebude to pravý.

Ano, na zavření na 22 hodin do bytu je bohužel vhodný málokterý pes.
A kdyby si psa DO BYTU mohli pořídit jen ti, co pro něj mají podmínky (tj. důchodci, rentieři, nebo ti co mu můžou opravdu věnovat), tak by nebyla plná inzerce a útulky psů k darování...

O 22 hodinách nikde nepíšu. Reaguji na dobu, co by pes byl sám doma po dobu majitelů v práci. Útulky praskají ve švech proto, że nezodpovědní lidé pořád své psy množí a díky hovadům, kteří se svému psovi nechtějí nebo neumějí věnovat. Určitě to není kvůli tomu, že lidé chodí na 8 hodin do práce 🙄

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No tak já si osobně myslím, že pro štěně je 9 hodin opravdu hodně. I když úplně opominu nějaké venčení s tím, že to holt štěndo udělá doma, tak nevím, jak ostatní, ale já krmím štěňata 5x denně. Další věc je, že štěně nefunguje jako dospělý pes...který většinu doby, kdy je páneček v práci prospí.
U štěňat jsou ty fáze...spánek, činnost kratší...střídají se rychleji.
Tak ta dovolená při pořízení štěněte je samozřejmost, ale i po této době jsme měli zařizeno, že 2x přišel někdo vyvenčit a nakrmit...a to byla doma naší nepřítomnosti 6 hodin.
Ano dospělý pes většinou těch 9 hodin doma zmákne. To, že jsou zde reakce, že je to pro štěně hodně..nedivím se, souhlasím a následně reakce, že by si mohli štěndo pořídit jen ten, kdo je nonstop doma, tak já sama za sebe klidně napíšu, že pokud by mělo být štěně 9 hodin samo doma, tak si prostě žádný nepořídim....
Psy mám 30 let, současní pejsové jsou "třetí štěňata" co mám a vždycky jsme si štěně pořizovali pouze s tím, že právě těch 8 nebo 9 hodin samo doma nebude.
A to, že to nakonec štěně MUSÍ zvládnout, protože mu ani nic jiného nezbude, tak to přece neznamená, že je to správně.

Tak já jsem zrovna na MD, ještě rok a půl budu, štěně budeme mít od června, máme barák se zahradou. Předtím jsem hodně koukala po psech z útulku, dospělého jsem k malým dětem nechtěla riskovat. Tak jsem koukala po štěňatech a pro změnu jsem zase často narážela na to, že štěně k malým dětem ne. Jelikož asi všichni předpokladají, že se to nedá zvládnout či to bude pro děti hračka? Hrozně mě to mrzelo, že neberou v potaz to, že jsou i zodpovědní rodiče, kteří vztah dítě-pes ohlídají. Takže k malým dětem ne, až budou děti větší, budu v práci - opět špatně. Tak už mi pak opravdu zbývá jen ten důchod, kdy si teda budu moci pořídit štěně 😁

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Pokud se, jak říkáte všude na pejskařských diskuzích píše, že je pro psa 9 hodin samo v bytě hodně, tak to bude jednoduše proto, že JE TO HODNĚ, jinak by se to všude asi nepsalo... 🙄

V tom případě by si psa ale nemohl pořídit téměř nikdo 🤷🏼‍♀️ Nebo tady nikdo nechodí do práce?

Co Šeltie či Erdelteriér? Nějaký zástupce retrívrů? Moc nechápu reakce, ve kterých se tu často píše (ne jen v této diskuzi), že pro psa nebo štěně je 9 hodin samo hodně. Touto logikou by si mohli pořídit psa jen důchodci nebo rentiéři, co jsou za vodou a nechodí do práce 😁 Určitě bych si ale vzala třeba 2,3 týdny dovolenou, aby jste se sžili 🙂

My si tenkrát přivezli štěně v prosinci a bydleli ještě v bytě (9 týdnů staré). Takže představa, že bych čekala na náznak čůrání, a okamžitě běžela 2 patra po schodech ven, včetně odemykání 2 dveří, které musely být stále zamčené, i kdyby bez bundy, tak pochybuji, že by to štěně vydrželo 🤔😄 Že se dělají bobky venku, pochopil během 3 dnů. Chodili jsme s ním často ven, vždycky jsem počkala, až se vyčůrá, pak velká slovní pochvala. Když se vyčůral občas doma a já ho u toho zrovna viděla, odnesla jsem ho i tak ven, aby pochopil, že to má dělat venku. Když se stala nehoda a já ho u toho neviděla, utřela jsem to a neřešila. Během pár týdnů byl bez nehod a sedal si ke dveřím. A šlo to i bez nočních sprintů a úprků ven 20x denně. Podobným způsobem jsem naučila během 2 týdnů dceru na nočník 😄 Když se počůrala, stejně jsem jí na ten nočník posadila, za nehody nekárala. Řekla bych, že je to docela podobné 😁 A taky si myslím, že stejně jako každé dítě umí v různém věku vědomě ovládat svěrače a je schopné pochopit, co se po něm chce, tak i mezi psy budou rozdíly.

Pro zadavatele: Buďte s ním venku do té doby, než se vyčůrá, někdy to pustit musí, určitě to časem pochopí. Pak ho pochvalte/odměňte pamlskem. Za nehody byvh nekárala, ale pokud ho zrovna uvidíte jak čůrá, odneste ho i tak ven. Na plínu bych neučila. Přeji hodně štěstí.

A co místo Borderky zvážit Australského ovčáka? To prý nejsou takový blázni 🤷🏼‍♀️ Nebo mě ještě napadá Erdelteriér, Krátkosrstá kolie či Entlebušský salašnický pes a již zmiňovaný Choďák.

Měli jsme fenku, cca od 13 let začala velmi špatně vidět a slyšet. V 15 už byla slepá a hluchá úplně. Nesměli jsme doma nic posunout, jelikož věděla, kde co je, pohybovala se jistě, ale stačilo trochu šoupnout s křeslem a už do něj narazila. Když jsme byli doma, o vyvenčení si řekla, ale pokud byla sama, nevydržela to a potřebu vykonala doma, uklidili jsme to a neřešili. Nicméně, když jsme ji hladili, vrtěla ocasem, vnímala nás, měla chuť k jídlu. Ano, pár lidí nám řeklo, co z toho života má, ale nechat ji utratit... Protože je stará? Nikdy. Dokud má pes chuť žít, tak to poznáte. Až když se její stav zhoršil, nechtěla 3 dny moc jíst a poslední den už se ani nenapila, nemohla se udržet na nohou, nechali jsme ji odejít. Je to hrozně těžké rozhodnutí, bohužel jsem ho nedávno musela učinit znovu i u svého druhého nemocného psa. Člověk ho nechce nechat trápit, zároveň bojuje s myšlenkami, kdy je ten správný čas, zda to není moc brzy, nebo naopak moc pozdě, aby se pejsek zbytečně netrápil. Zkuste vašemu pejskovi ten poslední čas s vámi udělat co nejkrásnější, operací bych ho v tomtu věku už asi netrápila, zvlášť když ho veterina tak stresuje. Nevím, zda by to vet vůbec doporučil, nemusel by přežít narkózu. Jinak mimčo může být pro psa velká změna, zvlášť pro staršího, který byl celý život zvyklý na výhradní pozornost. Co se týče štěkání, podle mě je to tím, že špatně vidí a bojí se. Předpokládám, že jste na MD, tudíž můžete být s pejskem celý den doma. Když bude vzhůru, vemte si ho k sobě, dejte mu vaši pozornost, jinou radu pro jeho uklidnění nemám. Už má požehnaný psí věk, bohužel se situace už asi nezlepší, ale to k životu prostě patří. A kdy je správné ho nechat odejít? Někde jsem četla, až bude špatných dní víc, než těch dobrých. Věřte, že pes vám to "řekne", oni poznají, když se blíží konec. A dokud se chce mazlit, nic ho nebolí, má chuť žrát, tak to je známka toho, že chuť do života má stále velkou ☺️

Náš pes spal ve vedlejší místnosti a kolikrát chrápal tak, že mě to v noci vzbudilo i přes zavřené dveře 😄 S tím nic nenaděláte. Do toho ještě dost prděl, takže to kolikrát bylo večer u televize labůžo 😁

Naše fena měla před lety něco podobného. Ze dne na den začala být slabá na zadní nohy, apatická, zvláštně jí cukaly oči, motala se jak opilá k jedné straně. Jeli jsme na pohotovost, s tím, že jsme to tipovali na mrtvičku nebo epilepsii. Oboje vyloučili, už nevím, co vše tenkrát dostala za léky (je to už 15 let), ale její stav se za pár dnů zlepšil, že byla jako dřív. Bylo nám řečeno, že by to mohla být i borelióza (ta se projeví klidně půl roku po klíštěti) a hlavním příznakem bývá bolest kloubů a slabost nohou. Též trpěla na záněty uší (Am. kokr), jedna z dalších možností. Vet říkala, že se zánět mohl dostat až k nervům a narušilo jí to vnímání rovnováhy, proto to motání k jedné straně a cukání očí. Zánět se přeléčil, uši jsme čistili jak diví, každopádně se to už naštěstí nikdy neopakovalo, přeju Vám, ať je pesan brzy fit a není to nic vážného 🍀

https://www.ifauna.cz/psi/diskuse/detail/3664009/jake-plemeno-k-rodine-s-velkou-zahradou?from-list=1#a3665284

Už jste se ptala před týdnem...?

Arka14 napsal(a):
To byla krásná tečka na závěr mé diskuse 😍...Moc děkuji 😃!!! Tak to cítím a vnímám i já. Mějte se krásně.

Já jsem tedy spíš takový pozorovatel, chodím si sem občas počíst, jelikož se tu často dozvím užitečné rady. Až nemoc našeho psa mě donutila založit diskuzi a zeptat se na zkušenosti ostatních. Jedna z odpovědí byla též mimochodem, jestli nejsem troll 😁 Ale jinak se mi dostalo krásných povzbuzujících a utěšujících komentářů 💕 Bohužel občas se tu objeví zesměšňující, sarkastické odpovědi, které odradí spoustu čitatelů, aby se ptali. Každý přeci někdy začínal, a chápu, že pro někoho to může být blbá otázka, ale už jen to, že se zeptá přeci značí, že mu daná věc není šumák. Načíst na internetu se toho dá hodně, přesto spousta lidí chce raději znát osobní zkušenost a ptát se lidí přímo. Najednu stranu chápu i ty kousavé odpovědi, jelikož je to pořád to samé dokola, ale jediné, co pomůže, je trpělivá osvěta.

Já si též myslím, že máte zodpovědný přístup minimálně v tom, že žádáte o radu a nekoupíte impulzivně prvního psa, který se vám líbí. V mém okolí je spousta lidí, kteří si pořídili psa pouze na zakládě vzhledu (Samojed celé dny zavřený na zahradě, Borderka jako gaučák v bytě, Německý ovčák celý život zavřený v kotci, vypuštěný na zahradu jen v noci, utracen jelikož prokousl ožralému idiotovi ruku, když lezl přes plot 🤦) Dál už je na vás, zda sebekriticky zhodnotíte, zda můžete danému psovi dát vše, co potřebuje a zda si na něj troufnete 🙂 My si třeba pořídili Caníka, prakticky bez zkušeností (předtím jen Americký kokr a Kavalír), a se zodpovědností jsme ho zvládli a byl to úžasný pes, který by ani mouše neublížil. Přesto už molosse nechci, nějak se už nedokážu smířit podruhé s představou, že má jen maličkou šanci dožít se alespoň 10 let.

Nyní čekáme každým dnem až se narodí štěňátka BŠO, v červnu jej budeme mít 🙂 Momentálně mi vyšel jako idealní rodinný pes k aktivnější rodince. Bude to oproti předchozímu změna, ale už se na něj moc těšíme. Myslím, že by taková rasa splňovala i vaše požadavky, pokud byste se mu dostatečně věnovali 🙂 Přeji šťastnou ruku při výběru 🍀

My budeme v červnu pořizovat Bílého švýcarské ovčáka. Dle popisu výše, by takové plemeno vaše požadavky mohlo splňovat 🙂

Z vlastní zkušenosti můžu naprostému začátečníkovi doporučit Amerického kokršpaněla. Plemeno, které se přizpůsobí vašemu životnímu stylu. Budete-li chtít být akčnější, bude taky, budete-li chtít den prolenošit, bude s vámi ochotně dělat gaučink 🙂 Fenku přivezla mamka v mých 10 letech a s pár piškoty jsme zvládli základní výcvik jak prd. Jediná nevýhoda je, že se musí nechat pravidelně stříhat srst, jinak máte ovci 😁 Mohou mít lovecký pud, především na vodní ptactvo, ale třeba s křečkama si rozumněla 🙂 Manžel měl zase v dětství Kavalíra a to samé, učí se rychle, nepotřebuje mega dlouhé procházky, k dětem velmi přátelský. Po těchto plemenech jsme si jako společného psa pořídili Cane Corso a to bylo jinačí kafe, co se týče náročnosti 😁 Ale proč to zmiňuji, určitě radím nekoukat jen na vzhled (což bohužel hodně lidí dělá), ale především na povahu, na náročnost ve výcviku a upřímně si položit otázku, zda je v mých možnostech pejskovi poskytnout, vše co potřebuje, aby byl šťastný. (Známí si pořídili jako prvního psa Borderku, do bytu a jako gaučáka, protože se jim prostě líbila 😳). Z těch plemen pro začátečníky mě ještě napadá klasika rodinný pes Labrador, Pudl, Boxer, i ta Šeltie by mohla být dobrá volba, no a konec konců asi jakékoli společenské plemeno. Přeji šťastnou ruku při výběru 🍀

Aktuálně 🙂

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

😁

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

🙂

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Americký kokršpaněl - 15 let, zemřel stářím.
Měli jsme ji od mých 10 let, náš první pes. A přestože jsem její smrt velmi obrečela, lépe jsem se s tím srovnala, jelikož se to vzhledem k věku dalo čekat, byla slepá a hluchá, už toho moc nenachodila, ale do poslední chvíle mazlivá.

Cane Corso - 7 let, zemřel na rakovinu plic před 2 měsíci. Můj první pes v dospělém samostatném životě. Pořád ho oplakávám, byl to ten nejhodnější pes, bylo to velmi rychlé 😥

Děkuji všem za utěšující slova. Bylo mu teprve 7 let, vím, že molossi se nedožívají vysokého věku, ale myslela jsem, že pár let ořed sebou ještě máme 😓 Když nám oznámili, že má před sebou maximálně týdny, zařekla jsem se, že už psa nechci. Že tohle už nechci zažít. Teď je pryč a v baráku, ač máme 2 děti, je bez něj prostě smutno, je to takové zvláštní. Na jednu stranu psi žijou na náš lidský život moc krátce a ty odchody jsou hrozně bolestivé, ale na druhou stranu si nyní nedokážu představit už nikdy psa nemít. A vím, že až to nejhorší přebolí, tak budu chtít zase najít parťáka, bez nich to prostě není ono.