Informace o uživateli:
-
Moje zvířata
Registrace od: 15. 10. 2015 13:01:43
Naposledy přihlášen: 16. 8. 2018 13:59:41
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
aneleh
napsal(a):
No, ona toho od té doby vyvedla ještě spoustu, takže tak nějak jsme si zvykli, že je střelená a naučili se předvídat... Ona nezlobí, ale bohužel je neuvěřitelně chytrá a dokáže svou inteligenci využít i tam, kde by to člověka vůbec nenapadlo :D Takže jsme se naučili její výmysly brát s humorem, no a dneska už mi tady lítají i dvě její děti, které jsou do puntíku stejné... Holt jsem nepoučitelná, ale neměnila bych - miluju je :).
Taky mám takového malého chytrého draka. :) Vždycky, když něco provede, uteče na zahradu a když na něj volám, tak nejdřív letí ke mně, jak o závod, pak už jen běží, potom kluše, jde, jde pomalu, přikrčí se, začne se plazit, jako voják, pak se plazí už jen předními tlapkami, pak začne válet sudy, než skončí u mě a čeká na zádech z hlavou směřující jinam na "vylágoš", který stejně moc nedostane, protože mi to přijde děsně srandovní. :D:D:D.
aneleh
napsal(a):
Tak já přidám story, které se dokážu smát až dnes - po téměř třech letech :D Když jsme si přivezli naši praštěnku, ta starší už byla skoro dospělá a rozumná. Bydleli jsme v bytě a starší čubina byla naučená chodit se v létě chladit do sprcháče, kde jsem párkrát za den pustila vodu, aby byla vanička sprcháče mokrá a holky tam mohly ležet. Od té starší se to totiž naučila i ta mladší. Jenže tenkrát jsem netušila, že se toho naučila víc...
Když jsem odešla se synem v kočárku k doktorovi (holky bývaly doma samotné minimálně, ale obě vždycky moc hodné a puštěné po celém bytě), po návratu mě málem švihlo... Voda se valila ze třetího patra po schodech, po celé chodbě... všichni sousedi na nohou a zjišťovali, odkud to je... No, bylo to od nás - moje malá šikulka totiž okoukala nejen to, že je fajn si lehnout do mokré vaničky sprcháčku, ale taky to, jak se pákovou baterií voda pouští a udělala si z bytu jeden velikej bazén... pustila sprchu, lehly si do vaničky, ucpaly tím odtok a než jsme se za čtyři hodiny vrátili domů, bylo hotovo. Drahé to bylo dost - dvojím sousedům jsme platili komplet vymalování a ještě vymalování a úklid společné chodby.
Asi nikdy v životě nezapomenu ten pohled, kdy jsem odemkla dveře a ta malá opice mě celá mokrá letěla vítat... Tomu se totiž říká POHLED K NEZAPLACENÍ
Tak to je teda síla. Je dobré, že se tomu už teď zasmějete.
scylla
napsal(a):
Ono dělat do smrti jiným psům děvku je pro něj vlastně přínosné. To jsem nevěděla.
Do smrti? Co to melete? Kdybyste četla pořádně, když jsem psala, že onen pes je našich domácích (-> bydlíme v podnájmu). Do dvou let se plánujeme stěhovat do vlastního domu, navíc jsem si jistá, že Čmoudíka to přejde, už včera to bylo mnohem lepší. :) Díky za vaše velmi přínosné komentáře a přeji hezký den!
scylla
napsal(a):
Tak se obraťte pro radu do toho útulku, který si dal podmínku kastrace nebo k tomu vetovi, který to doporučil. Určitě převezmou za své rady a podmínky plnou odpovědnost a účinně vám poradí. (ani se na vás v reálu nevykašlou a pes bude mít zkažený život).
Proč by měl mít proboha zkažený celý život? A že jsme psovi ublížili? To snad nemůžete myslet vážně. Každý má na tohle jiný názor, my jsme se rozhodli takto. Váš komentář v ničem nepřispěl, nechápu, proč máte potřebu to komentovat.
My jsme kastrovali jednak, protože jsme to měli v adopční smlouvě a taky hlavně proto, že máme vedle na pozemku dvě feny, které jsou jako šílené a pomohly našemu ještě štěněti prorazit plot, když jsme nebyli doma a údajně jednu nakryl.. Po domluvě s vetem nám taky doporučil kastrovat, jinak by mohl utíkat. Sousedi nám to ani neoznámili, že jejich feny hárají, prej měli za to, že je jejich plot dost pevný. Takže jsme zaplatili kastraci a potrat jejich feny, protože ani omylem nechci mít na svědomí nějaké psí voříšky. Nechci se tady hádat o kastraci, jestli je to dobré nebo ne, my jsme to prostě udělali. Před NO ho samozřejmě chráním a budu doufat, že to přejde, protože je mi líto ho nechávat v malém prostoru, když může být na 1000m2 velké zahradě, když já jsem v práci. Díky všem za komentáře. :).
Dobrý den,
ráda bych se zeptala jaký má význam to, že z ničeho nic po 10 měsících pohodového soužití dvou psů, na jedné zahradě, začal větší, starší, NO ojíždět menšího, mladého voříška po kastraci. Je možné, že třeba přestal smrdět jako pes? Nebo kvůli nadřazenosti? Do teď byli naprosto v pohodě, občas si hráli, ale spíš si každý sám chodil po svých. A teď sotva vypustím prcka ven, tak NO jako ocásek běhá za ním a snaží se na něj naskočit. Díky za názory.
holly123
napsal(a):
Všechno tak půl napůl... zázraky ani nečekám, všechno se teprve společně učíme, proto potřebuji radu do budoucna, jak předházet tomuto :).
Chce to čas. Já jsem byla naprosto mimo a zoufalá, když jsme měli štěně, ale psi jsou chytří, vše se naučí, když jim ukážete cestu. Ze začátku odcházet za dveře, pak ven s košem, atd, atd, jak tady bylo mnohokrát řečeno, prodlužovat. :) Náš prcek řval týden- ikdyž byl v druhém patře pořád někdo a pak se zklidnil. Měl období ničení, pak klid, pak ničení. Teď je mu 10 měsíců a doma je zlatý a spinká. Venku občas odkryje pískoviště nebo proběhne záhonem, nic víc. :D :D Ale je pravda, že si s ním hodně hrajeme a unavíme ho.
Lexaurin
napsal(a):
Vořech je pes, ktereho ten, kdo ho takto jmenuje, nema rad. Jinak by byl voŕíšek, oblibeny vestaj, nebo krizenec-viz vedlejsi vlakno "krizenec borderky". Co je pes bez PP je jasne.
To mi chcete říct, e svého vořecha nemám ráda? Jen proto, že jsem ho tak nazvala? Aha! Díky za info.
Edit: Já ho teda normálně nazývám jeho jménem, ale když se někdo zeptá na rasu, řeknu, že je to Van Vořech Vořechovič z Vořechovic.
My máme lišáka. Zajděte si radši do útulku pro nějakého opuštěnce a nechejte lišky žít volně, ne v zajetí.