Děkuji holky, nakoply jste mě a já to i díky vám nevzdám. Všem vám fandím a přeji ať se daří i nadále.

jesie napsal(a):
...to pak chápu, když lidi vidí takovou "jízdu", tak že nemají valné mínění o westernových jezdcích Už jen to, jak ho vede kůň na vodítku :) a vyhoupnutí na hřbet s rozchodem varuje, že to bude opravdu jízda...ach jo :(
Ale že je kobyla charakter, to souhlasím, už s prvním cukáním za uzdu by ho můj bambula elegantně poslal na zem...

Jo a to jsem taky jezdec westernového typu.

Souhlasím Jesie... asi to mělo být dojemné či filmové video, ale na mě působí smutně až směšně

Alusko takhle to přeci úplně stačí. Já to všechno nastřádala "výhodnou koupí" Něco vidím za dobrou cenu a řeknu si : no nekup to .
Nemyslím si, že bych to potřebovala. Z pár věcí už malá i vyrostla a nikdy je neměla na sobě. Například z úžasné halterky kterou jsme musela mít

Holky já jsem taky pacient mám doma pět uzdeček hromadu setů vodítek s ohlávkama a sama nemám co na sebe .

Pauza to je opravdu super příběh, osud to někdy prostě napíše jinak. Taky by mě zajímala fotečka obříka.

Koukali jste někdo na video na pořádného kovboje holky?
https://zvirata.bazos.cz/inzerat/86461839/Luxusni-klisna.php.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Začala jsem jezdit ve 27. Vše super, hlavně finančně (nevím, jak si rodiče můžou dovolit platit dětem tak strašně drahého koníčka jako jezdectví, pokud nejsou milionáři), jediná nevýhoda je strach. Přece jen ten pud sebezáchovy už je větší... :(.

S tím strachem souhlasím, ale úspěšně se ho snažím překonávat. Strašně drahého koníčka? Já nevím, myslím že jsou i dražší sporty. Já za hodinu u trenéra dám 400 kč.
Pravda, že pokud člověk chce závodit a jezdit po kurzech atd. pak už jsou ty finance úplně někde jinde.

A jak dlouho už jezdíte Daisy? A závodíte ?

stále hřebec nebo už valach? Opravdu je to kus krásného koně.

Je nádherný Alusko . Je to zvláštní k jakému koni se nakonec dostaneme. Já američana nikdy nechtěla a pak jsem ji viděla a už se vezla domů.

Deauville:
Já bych si chtěla jen zajet nějaké hobíčka. Do práce chodit musím, zase tak dobře na tom nejsem.A desetitisíce za ježdění si nemůžu dovolit.
Zázemí jako halu a jízdárnu nemám, nicméně halu nemáme daleko tak je možnost si tam zajet.
Já mám k dispozici kruhovku. Ale mladou mám zatím na ustájku kde je i jízdárna.

Ale důležitější než hobby závody je pro mě se naučit pořádně jezdit a ne si jen vozit zadek. Stejně největším snem je mít spolehlivého parťáka se kterým si budu moct vyjet do lesíka a vyčistit si hlavu. :)

Tak to je super . Moc Vám to s kobčou sluší . Tak ať se daří..

Pravidelně to nešlo, protože jsem z kraje kde sakra western nikdo nedělá . Dojíždím 50 km. Nyní už mají na tom místě i halu, takže odpadla starost o to, že nestíhám za světla, nebo není počasí. Takže teď chci jezdit už minimálně 2x týdně.

Prostě se chci už někam hnout ať to někam vede :).
Tak děkuji za povzbuzení. Snad se zadaří.

Děkuji za optimistický příspěvek :) Ještě tedy snad nepatřím do starého železa . S tím přeučováním starých zvyků taky hodně bojuji. Jak si dávám pozor jde to, ale jak chvíli polevím tak mi zase ruce dělají neplechu, nohy strkám kam nemám apod. A hlavně pokud mě trenér pochválí v tu ráno něco po...

Zdravím vás
Chtěla bych se zeptat, jestli je tady někdo kdo začal jezdit později. Mě je 30 koně mám od 18 let, ale jsem vlastně samouk a spíše než bych jezdila, jsem okolo koní skákala a nechala jezdit jiné.
Zvláštní? Mě to tak stačilo. Teď mám ale více času, možností i financí abych mohla konečně jezdit jak jsem vždy chtěla. Chci jezdit western a ráda bych se dostala, alespoň na hobíčka.
Ale říkám si, neujel mi vlak?
Nějakou dobu už docházím na tréninky, ale teď jsem zase půl roku vynechala a začínám znova. Nejsem úplné jelito prej .
Nicméně jsem zase začala špatně a místo přiježděného koně mám doma skoro dvouletou APH.
Můj plán byl koupit si ještě jednoho přiježděného koně, ale přehodnotila jsem ho na plán - jezdit a jezdit a učit se pod trenéry do doby než, bude malá zralá na obsednutí - (také u zkušeného člověka samozřejmě)
Taky je ještě důležité, že nemám děti a tam už mi ten vlak jistojistě ujíždí, ale pořád si sobecky říkám, že nejprve si chci splnit svůj sen a taky vychovat to mládě a mimi až potom.

Nemám to s kým probrat a já sama si v duchu umím odpovídat jen ve svůj prospěch . Takže budu ráda za vaše zkušenosti.
Děkuji