Výlisky jsou vhodné. Obsahují dostatek vitamínů a tím, že je z jablek vylisovaná voda a s ní hodně cukru, zvyšuje se podíl vlákniny. Není to rozhodně vhodné jako hlavní krmivo, ale jako přilepšení určitě ano a klidně i denně.

Mě se náhodou moc líbí, že Tom50 nechce umýt zabitého králíka, aby já nevím co, ale nesnáší králičí vůni. To zní přece logicky. Třeba mu právě tak zajímavě voní, protože ho hygienicky po zabití pošudlí hadrem, což zajisté brzdí rozkladné procesy. Já je myju, čímž je zbavím hlavně případně ulpělé krve na krku. Pardon, nevydržel jsem to. Ta zmínka o nemytí zabitého králíka na mě vždycky funguje a srovnávat odmočení vykostěného vepřového masa s celým králíkem je hovadina. To je jedno, každého věc.
Uzeného králíka jsem jedl. Není to rozhodně šťavnaté a myslím, že stehno nebo hřbet ani být nemůže. Ale škaredé to taky není. Je to trochu problém, nepřesušit suché maso. Sůl navíc vytahuje vodu.

Krmil jsem Belcandem jezevčíky. Můžu srovnat s Totw. Psi po granulích obou značek spokojení, po obou značkách chuť k dalšímu jídlu, kvalitní, lesklá srst, drobná pevná a tmavší stolice, veselá nálada. Belcando má možná výraznější vůni. Podle mě patří mezi ty lepší granule.

Clayton napsal(a):
Mně veterinář řekl, že hárání trvá 21 dní a hotovo.Bez výjimky...

Měl jsem fenu, která se nechala úspěšně nakrýt až 24. den od první zpozorované kapky.

Je pravda, že králík ani morče nemůže být bez hrubé vlákniny - seno, sláma, různorodá tráva, větve. Nevyhnutelně by nastoupily zažívací problémy, kde by šlo o život a o růstu by nemohla být řeč.
Pokud není možnost mít uskladněné seno, pak je dalším možným řešením koupit granulované nebo briketované seno, což je svým složením stejné a je k sehnání.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vaší kombinaci bych bral i na farmu i s tím jetelem jen kdyby holky rodily 10 x za rok hned bych do toho šel. Kolik jste měl mladych ve vrhu?

Prvně chci zdůraznit, že je velký rozdíl ve výsledku při použití BO jako matky nebo otce. Při použití jako otce jsou mláďata v typu více po BO a zmasilostí to není ve 3 měsících ideální. V opačném případě je to naopak. BO nejsou vždy ideální matky, ale při výběru samice je potřeba klást důraz na vyloženě samičí typ (nevýstavní) a pak je dost velká šance na úspěch. Ono ale není jistota ani u středního plemene, že zrovna ta nejhezčí samice bude skvělá matka. BO je celkem plodné plemeno. Měl jsem sice i jen 4 mláďata, ale obvykle kolem 10. U BO nebývají vyjímkou vrhy početné nad 10 ks. Mléčnost je ok. Sice velká samice více sežere, ale průměrně vyprodukuje taky více mléka, což je podle mě jedna z nejdůležitějších věcí pro rychlost výkrmu. Oproti běžným středním samicím jsou ale BO citlivější na letní dlouhodobější vedra. V loňském létě bylo vidět, že opravdu trpí, zatímco hyla a Kal ještě celkem normálně fungovaly. Proto jsem se pro letošek rozhodl posunout jim pauzu na prázdniny (podle počasí). Vyzkoušel jsem už dost kombinací, ale tahle je suverénně nejlepší. Je tady ale ještě jedno mínus a to vyšší pořizovací cena BO. To se dá při troše štěstí vyřešit nákupem daleko levnějších rozkrmených mláďat, která si vykrmíte sám a vyberete z nich a nekupujete pro křížení kusy tetované. Někde výše uvedený Bu se mi neosvědčil ani v otcovské ani v mateřské pozici. Nebyla to bída, ale rozhodně to nebylo lepší než průměr. Dál jsem si teď ještě hrál a zkusil jsem pustit mladého 1,0 Kal X BO na 0,1 Kal. Zatím to vypadá, že ve 3 měsících budou mít všichni z 8 mladých nad 3 kg. Krmeni jsou seno + 1:1 granule+pšenice. O tom, že pšenice není vůbec vhodná pro králíky se bavit nechci, mám o tom svou představu i zkušenost. Píšete, že byste potřeboval od samice 10 vrhů za rok. Podle mě je to pro toto plemeno opravdu moc. Mám vyzkoušeno 5 vrhů ročně, aniž by další rok byly samice zničené. Myslím, že naopak delší pauzy jsou na úkor plodnosti.

Mám konkrétní zkušenost při výkrmu granulemi a bez granulí a to po stejných rodičích. Bohužel nejde o úplně přesné srovnání, protože granulemi jsem krmil v létě a bez granulí od podzimu. Šlo o Kal X BO. S granulemi 90 dní 2,98 - 3,15 kg / výtěžnost 61%. Další vrh šrot s minerálkou, syrový brambor, několikrát týdně větve jehličnanů + seno. Při tomto způsobu je mnohem vyšší příjem sena.3 kg dosáhli králíci v asi 120 dnech, ale nevím, jak velký měla vliv podzimní a zimní teplota a kratší den. Výkrm byl ale prostě o minimálně měsíc delší a mezi králíky byly trošku větší hmotnostní rozdíly. Na chuti masa jsem rozhodně nepoznal rozdíl mezi způsoby výkrmu. Kokcidioza nebyla ani u jednoho vrhu. Od pozdního jara obvykle vykrmuju jetelem + šrotem a tyto křížence i tímhle způsobem dotáhnu na 3 kg za 3 měsíce, ale je to hlavně jetelem, který je pro výkrm skvělý.

A nejde jen o zárodečný terčík? Najdete ho i ve vejci od slepice, která v životě neviděla kohouta, např. ve vejci z obchodu. Teda pokud není vidět víc, než vidím já. Já vidím jen terčík. Vejce bylo inkubováno?

Já bych nad touhle veterinářkou hůl nelámal. Ohledně toho zubu - Vašeho psa nejspíš bolí a ne málo, jenomže pes s normální psychikou dává najevo až bolest nesnesitelnou, do té doby si nestěžuje. Šelest na srdci je dobře ještě aspoň jednou ověřit a klidně dvakrát, protože to může a nemusí být šelest, nebo je to jen dočasné. S tím jsem se už taky setkal. Bulku v mléčné žláze má většina starých fen, ale když se objeví, je přece dobré o tom vědět co nejdřív, aby na to člověk dával pozor a v případě zvětšování zasáhl. Teď aspoň víte, v jakém stavu pes je a co je třeba hlídat. V případě, že by se najednou psovi udělal zánět kolem zubu, boule na mléčné žláze nebo se objevily problémy s dýcháním, únavou atd. vlivem nemoci srdce, divila byste se třeba, že Vás na to nikdo neupozornil. Uspání se nemusíte bát, pokud pes nemá vážný srdeční problém a je jinak v dobré kondici. Vet už by mu předem udělal předoperační důkladnou prohlídku, než by se do něčeho pouštěl. Ten zub bych ale řešil co nejdřív. Dokáže to psovi udělat ze života peklo.

Já přestávám otáčet 17. den a v průběhu inkubace občas zapomenu, nebo otočím z důvodu časové tísně jen jednou denně a ještě jsem nezjistil žádný problém v porovnání s líhnutím podle příruček a zásad správného líhnutí. Tím jsem ale nechtěl naznačit, že je dobře se na to vykašlat.

Ano, to je klasický mlynář. Pokud budete udržovat v jeho kleci hygienu, dobře ho krmit (neznamená překrmovat) a pro jistotu vakcinovat mor/myx, pak je pravděpodobné, že se dožije normálního věku a nebudou problémy. Rozmnožovat dále mlynáře se nedoporučuje.

Rád bych koupil v Telči 0,1 hýl mexický přírodní rok 15.

Měl jsem oboje, zůstal jsem u BO. Na oboje jsem použil Kal a Vss, zůstal jsem u Kal jako otce. FB byly bezproblémové, měly početné vrhy, ale v porovnání s kříženci BO rostli kříženci po FB pomaleji a vůbec se mi nelíbily u mladých uši. BO je plemeno plodné, ale trošku častěji se vyskytne horší matka. Je potřeba se vyvarovat koupě samic samčího typu a klidně sáhněte po ne úplně přerostlé, třeba už od 7kg. Často se píše a opisuje to, že BO je jen pro specialisty a že je to jakýsi vyšší level. Pokud dáte velkou samici do přiměřeně většího kotce a budete jí dávat odpovídající množství a kvalitu potravy, pak je to jen králík. Za problémy s odchovem podle mě často může samčí typ samic, který s sebou nese zeslabené mateřské pudy, slabší mléčnost apod. Nikdy se mi nestalo, že by BO ušlapala mláďata, což se taky píše. Pokud byste se věnoval křížení BO s masným plemenem, vyberete si na chov samici, která by nevyhrála výstavu, ale fungovala by. Jako příklad můžu uvést, že jsem zrovna nedávno zabil samce Kal x BO 95 dní,3,22 kg živá váha, výtěž.61%.

Záleží, jaké máte podmínky a možnosti pastvy. Husa skvěle využije celodenní možnost pastvy a tráva bude potom hlavní složkou její potravy. Kačena, hlavně pokud půjde o masného hybrida, případně mularda, vyroste za poloviční čas a na menším prostoru vyprodukujete více masa. Pak je rozdíl v chuti masa husy a kachny a to už je na Vás.

Tady se píše o slepicích, ale nenašel jsem o jakých. Možná jsem to přehlédl. Pokud jde o nosné plemeno nebo přímo hybridy a nepřepeřují, pak je to výživou nebo zdravotním stavem. Nasaďte k vyprovokování snášky směs pro nosnice a pokud ještě nejsou příliš zatloustlé, roznesou se a to i teď při krátkém dni. Krátký den samozřejmě má největší vliv na snášku, ale u vyloženě nosných slepic směs funguje a nesou i v zimě, i když ne tolik jak v létě. Nemusíte krmit směsí celou zimu, později jen částečně. Jde jen o to, aby se roznesly a nezatloustly, pokud se tak ještě nestalo.

Máte samce, který je náchylný k tloustnutí. Předešlých 15 let jste takového neměl, proto to s tou pšenicí prošlo. Já ji krmím taky, ale jen ve šrotu spolu s dalšími druhy zrní a to jen kojícím samicím a mladým ve výkrmu. Pro samce jen seno a trošku ovsa + pravidelně vitamíny do vody. Pokud šrot, tak jen trošku, do které je zamíchaný minerální doping. Já používám Supervit S (34Kč) a není problém. Taky jsme jednou měli samce, kterému bylo dopřáváno a taky asi v roce a půl přestal mít zájem a veterinář určil jako příčinu obezitu. Zkuste mu dát jako dietu jen seno, do vody vitamíny a aspoň občas nějakou kořenovou zeleninu. Žádná jablka nebo jiné ovoce - cukr. Je možné, že se dá do normálu, ale jisté to není. Pomohl by pohyb, ale to není v králíkárně dobře proveditelné, jedině snad v maštali nebo ve výběhu.

Já jsem letos konečně rozhýbal samice tak, že šly k samci po jedné na prázdniny dlouhodobě. Byly tam každá 2 týdny, pak jsem pohmatem zjistil březost. Po celou dobu dostatek vitamínů do napáječky + žádné granule nebo ječmen, pouze tak asi třetinovou dávku ovsa k senu. Teď mám vrhy 10 + 8 + 8 mladých. V době, kdy mi dospělí králíci línají, ani nezkouším zapouštět, protože výměna srsti je pro samici náročná a není normální, aby v té době dávala ještě zbytek sil do mladých. Obvykle jsou stejně v tu dobu málopočetné vrhy. Po přelínání je samice naprogramovaná od přírody na zimní klidový režim, takže to chce provokovat vitamíny a bujným samcem. Při chovu ve stálém světelném režimu někde v hale samice nerozlišují tak dobře období reprodukce a klidu, tak jedou po celý rok.

S kalifornským budou všichni mladí černí.

Podle mě je pižmovka např. oproti saské vyloženě masná. Obvykle se líhne daleko víc kačerů a ty jsem běžně zabíjel v čisté váze v kuch. úpravě s droby kolem 4 kg. Kačenky jen přes 2 kg. Saská nebo prostě domácí masná roste hodně rychle ze začátku, ale pižmovka to lehce dožene později. Na zabité kačeně je potom vidět daleko větší podíl prsní svaloviny u pižmovky oproti kachně domácí, což je na kachně vždy ta největší část. Dál hrají pro pižmovku nároky na krmení, kdy lépe roste při dostatku pastvy - nejde jen o trávu, ale i o hmyz, slimáky a semena plevelů. Domácí masné kachny se nejlépe projeví na kompletní směsi.
Vůbec nemůžu souhlasit s tím, že saský kačer je těžší než pižmový. Můj pižmák má aktuální živou hmotnost 6 kg a nejde o prošlechtěnou barbarii. Někomu ale nevyhovuje libovější maso pižmovky a jeho méně intenzivní kachní chuť. Pro je u pižmovek hmotnost kačerů a u mě je hodně důležitá jejich němost. Pekingské jsem pomalu zavrhnul právě kvůli tomu neustálému řevu, protože mám zahradu uprostřed vsi a tyto kachny docela konkurovaly svým hlasem i husám.

U mě drsňačka standard v 11 měsících, potom jednou ročně.