Tyto hodiny jsou určeny pro tzv. konstatování holubů po příletu do cíle závodu, t.j. po příletu holuba na svůj holubník z vypouštěcího místa. Konstatování se provádí tím, že holubovi se sejme z nohy před závodem nasazená registrovaná gumička a vloží se do hodin, a pootočením klíče se vytiskne čas příletu. Z fotografie není zřejmé, zda se jedná o hodiny s pohonem na baterie, nebo na péro. Ty hodiny na baterrii jsem měl a byly poruchové zejména tím, že vnitřní části strojku jsou z plastu, který časem i otřesy z konstatování degraduje a nenalezl jsem opraváře ani u původního výrobce.Ty hodiny na péro jsou lepší.
Ověřit jejich funkčnost je pro holubáře snadné : pokud jsou na péro, tak se natáhnou jako budík a hodiny po spuštění jdou. Dtto u bateriových po vložení baterií a uvnitř je páčka zapnuto - vypnuto. Do hodin se vkládá papírová páska a plátýnko / napuštění např. razítkovací barvou/ a pootočením klíče se spustí mechanizmus, který vytiskne přes plátýnko na papírovou pásku čas z hodinovédho strojku.
V současné době se již tento způsob konstatování poštovních holubů při závodech téměř nepoužívá, neb vyžaduje chytání holuba po jeho příletu ze závodu a to je velká zdržovačka oproti tomu, když holub má místo gumičky na noze čip a při dosedu na vlet do holubníku je konstatován automaticky el. systémem. To je mnohem výhodnější, protože dnes při krátkých závodech bývá často pomocí el.systému - čipů, konstatováno po příletu ze závodu i několik holubů v jedné minutě. To s hodinami a gumičkami není snad ani teoreticky možné.
Hodiny, pokud jsou zachovalé mají určitě nějakou cenu, jsou na pohled pěkně provedené, pokud by se našel někdo, kdo začíná s nebude závodit na výsledky, ale jen pro radost, že se mu holubi za závodu vůbec vrátí, tak by je mohl použít. Protože však holubářská základna stárne a každým rokem holubářů ubývá, je dostatek nabidek funkčních el. systémů za velmi přízninou cenu. Tak cena těchto hodin je záležitostí nabídky a poptávky, řádově v několika stokorunách ? nebo i neprodejné !
p.š.

Posuzování holubů na výstavách
V nedávné minulosti byli posuzování holubi na výstavách ČSCH se zápisem posouzení do dlouhodobě využívaného posuzovacího lístku. Já osobně jsem v té době nezaznamenal ze strany chovatelů k tomuto lístku žádné zásadní připomínky. Po rozhodnutí o sjednocení posuzovacích lístků v rámci okolních zemí, došlo ke změně, na současný posuzovací lístek, který se podstatně liší od toho původního ve smyslu – volného posouzení, které se liší od předcházejícího především v tom, že na předcházejícím lístku byly předtištěny posice a to vedlo k návodu pro jejich vyplnění? Tak jsem to ve stručnosti chápal já a změnu jsem i nějak vnitřně podporoval. Podporoval jsem ji i proto, že jsem dost často nebyl spokojen s posouzením holubů na výstavách, které jsem často se svými kamarády, také holubáři navštěvoval a se změnou posuzovacího lístku jsem si spojoval ( asi mylně ) i naději na celkové zlepšení posuzování.
Tak jako v obdobných případech po zavedení nového systému, je vhodné vyčkat, jak se to v praxi zažije, ověří a dojde-li k opravdovému zlepšení, nebo naopak. Letos s kamarády navštěvujeme téměř všechny výstavy, v okruhu cca 150 km vč. speciálek klubů apod. Dnes jsme byli v Holicích na Německých výstavních i v Chocni na H,D,K. Pěkné výstavy. Mám za to, že v Holicích jsem žádné diskuse na nevhodnost posuzovacích lístků nezaznamenal, v Chocni jsem obdivoval velice kvalitní kolekce Českých staváků sedlatých, žlutých i modrých. Musím poznamenat, že velice kvalitně posuzovatelem posouzených, vč. ostatních vystavených holubů. Nutno pochválit na posuzovacích lístcích i perfektní, terminologii, čitelnost písma, pravopis !!!
Proto nutno poznamenat, že jsem stále 100% přesvědčen, že kvalitní posouzení holubů na výstavách, není odvislé od typu posuzovacího lístku, ale od kvality a pečlivosti v přístupu posuzovatele.
Závěrem bych se po své skromné holubářské praxi a zkušenosti stejné přiklonil k návratu k původnímu posuzovacímu lístku, a to zejména proto, že je jakýmsi vodítkem pro posuzovatele v jednotlivých pozicích. Na toto téma toho bylo již mnoho popsáno, proto tu již další klady nebudu opakovat, jenom bych přidal, že v dnešní době by mohl být původní posuzovací lístek centrálně připraven do PC, se zvýrazněním hlavních a rozhodujících pozic pro dané plemeno holubů. Navíc pro zapisovatele by mohl být vytvořen rejstřík odborné terminologie ze vzorníku, která by se zadal kliknutím, nikoliv vypisováním. Posuzovatelé by tak byli nuceni používat odbornou terminologii, nikoliv často používanou vlastní hantýrku. To by byl výrazný krok dopředu, a to jak v iniciaci aktivity posuzovatele, tak i pro výsledný efekt v zhodnocení jeho práce pro chovatele-vystavovatele i ostatní návštěvníky výstavy.
- No a ještě k současnému posuzovacímu lístku – stále jsem si nezvyknul, když na posuzovacím lístku v kolonce Doporučení je uvedeno např. : zkrátit delší ocas a křídla. „Návod – ostré nůžky.“ ?? A to neuvádím křiklavější ne-smysly. Byli jsme zvyklí na malé a velké vady a tomu odpovídalo i bodové ocenění příslušné posice.
- Jsem pamětníkem oddělení chovatelů ČS od ČSCH a také jsem byl na jejich výstavách. Opakovat tento způsob bych nedoporučoval, to aktivitu a energii „vzdoru a statečnosti“ bych směroval do hledání způsobů a proškolení posuzovatelů ; A v jejich účinném hodnocení a kontrole – jako další šanci pro stávající posuzovací lístek. Pokud však jste skálopevně přesvědčeni, že tudy cesta nevede, bylo by vhodné vypsat referendum pro kluby, posuzovatele příp. Místní spolky /dříve ZO /a potom by se vidělo, co chovatelé v převážné míře upřednostňují. K tomu referendu by muselo být odborně zpracovány i příp. dopady a následky této změny, aby se minimalizovalo popletení dojmů s pojmy.

S truc- podniky bych nezačínal a v první řadě bych k tomu i nikoho nenaváděl a za statečnost nechválil. To se dost těžko bere zpět a většinou to dlouhodobě naruší řešení stávajících, možná i palčivějších problémů či problematiky. Všem chovatelům, i jejich podporovatelům přeji úspěšný závěr chovatelské sezony, hodně zdravi a málo stresů s dravci.
Děkuji za pochopení.
p.š.

Rád bych poděkoval především autorům předcházejících příspěvků za názorné a kvalitní vysvětlení a fotografie, ze kterých je zřejmé, co je šupinatost, šupkatost, kapratost, atd..
Přesto mám v sobě několik nezodpovězených otázek, nebo nepotvrzených příměrů, které bych ještě rád předložik k odborné diskusi.

Mám za to, že :
- klasická kresba modrého rysa je - šupinatá (viz. foto křídla v mém předcházejícím příspěvku - 27.11. v 12.04 hod.) ?????

- hlavně mě však není jasné to, co jsem ve svém předcházejícím příspěvku zkopíroval,( viz. 27.11. v 11.32 hod.) ze staršího Vzorníku plemen holubů - J.Čermák, Fr.Župka a kol. - str. 28 pol.16. Význačnější kresby holubího peří a křídel : C - peří šupinaté, d - peří šupkaté ( moravský pštros šupkatý) To, co je tam vyobrazeno si nedovedu zatím vysvětlit jinak, než že jsou tato vyobrazení per mezi sebou přehozena. ?????
p.š.

Rys + ukázka křídla holubice s pravidelnou, čistou kresbou

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Příloha - viz předcházející text

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Obr. Přílohy se mi nepodařilo přiložit, pokusím se později.
p.š.

Děkuji všem, kteří se účastní této diskuse. Jak jsem psal ve svém předcházejícím diskusním příspěvku, líbí se mi Moravští pštrosi, které jsem choval ve svém mládí a docela rád bych se k nim vrátil. Mám už takový zvyk, zapojit vždy do svého chovu dostatek dostupné teorie. A výbormou praxi lze získat diskusí s chovateli na výstavách, atd. a pod. Z mého pohledu bohužel, ta posouzení od některých posuzovatelů mě často neusokojuje, protože např. nepoužívájí terminologii ze vzorníků a posouzení tzv. odbydou nějakou obecnou obligádní poznámkou. A to je nedostatek vyplývající z posouzení, nikoliv z typu posuzovacího lístku. Proto jsem přesvědčen, že chovatel musí svým holubům především rozumnět sám a výstavy jsou důležité pro korekci jeho znalostí a pohledu. Nyní však zpět k mému tématu šupinatost a šupkatost.

Pro mne je zatím určující zobrazení holubů šupkatého a šupinatého na obr. MCH, ze dne 25.11.23.20, potažmo pera na obr. M.stehno, včera 21.21 a citace J.Š. od J.Kafky. Tímto jsem se asi pro sebe nějak zorientoval, přesto však při podrobnější konfronraci níže přiložených kopií vidím značnou rozporuplnost nebo nejednotnost v názvosloví.
- Současný vzorník MP problematiku šupinatosti a šupkatosti dostatečně neřeší ?
- Šupkatost jsem podrobněji nenašel ani u čejek, a je zobrazena u Rysů. viz předcházející obr. s vyobrazeným holubem a krycími pírky. Tato pírka mi však nekorespondují s obrázkem roztaženého křídla které je ze stejného zdroje.
- Moje oblíbená učebnice - Vzorník plemen holubů - z r. 1974 str. 28. viz kopie v příloze - obr. c. peří šupinaté - OK ale obr. d. peří šupkaté (moravský pštros šupkatý ) - a jsme opět v rozpacích ??
Jsem si vědom, že zatím ještě nemám současný vzorník a tím mi i některé důležité údaje mohou chybět, ale po diskusích na speciálce v Újezdu u Brna i v Lysé n.L. si myslím že sjednocení názvosloví mezi kluby i u posuzovatelů je nanejvýš žádoucí ??
Za případně další mé poučení následným diskutérům předem děkuji.
p.š.

Pod každým příspěvkem této diskuse je možnost jej označit jako Kvalitní příspěvek. Právě u techto předcházejících příspěvků bych se asi za kvalitu asi uklinkal. Moc pěkné fotky a krásní holubi. Dalo to hodně trpělivosti a času nejen s focením, ale i s kompletací a vložením do DF.
Děkuji i pořadatelům a vystavovateli za Červené štítníky - Nemoriál Jana Langra.

PS.
Myslím si, že krásu holubů a práci spojenou s ukázkou a propagací těchto holubů by výrazně umocnilo,( zejména pro laické návštěvníky ), vložení např. krátkého textu s vzorníkovým názvem barvy, kresby příp. jiné zajímavosti.
Vy na to máte !
Děkuji za pochopení. Bublákům a jejich chovatelům Z D A R !
p.š.

Ve svém mládí jsem měl moravské pštrosy modré černopruhé a doposud je mám v oku. Proto se mě současní s tou tmavou modrou a king-tělesnou schránkou, zpravidla špatně letu schopnou moc nelíbí. Navštívili jsme letos s kamarády řadu výstav i moc pěkné klubové výstavy poboček MP ve Vlčí Habřině, v Újezdu u Brna, nyní i v Lysé nad Labem, kde byli soustředěni velice kvalitní holubi i z plemených chovů.
Rád bych si ty pštrosy ve svém chovu vyzkoušel a tak mi připadají tělesnými tvary mému oku nejbližší černí šupinatí.
To že dnes na výstavách jsou tito vystavovaní holubi neprodejní lze asi pochopit, zcela mě však zaráží, že především kluby a jejich členové nenabízejí své chovatelské přebytky za účelem získání nových chovatelů, příp.udržení počtu stále ubývajících členů.
Je to asi současný trend ( a rád bych se mýlil ) jež vidím i ve svazu chovatelů PH, jehož výsledkem je i ( - ) čím míň chovatelů, tím větší je naděje na přední umístění.
Tak jsem si ulevil, postěžoval i pochválil, ale situce je i po této zkušenosti řešitelná, neb jsem především na těchto klubových výstavách MP poznal řadu kvalitních lidí - chovatelů nejen v přínosných diskusích.
Závěrem bych se chtěl na těchto diskusních stránkách zeptat, zda by bylo možné vysvětlit, případně dolžit obrázky, jak vypadá Moravský pštros - šupkatý, vč. detailu šupkatého péra. Ze vzorníku MP je zřejmé, že je MP kapratý, šupinatý a šupkatý.
Za případné vysvětlení předem děkuji.
p.š.

Info ze stránek svazu ČSCH :

Zástupci ČSCH jednají o úpravách opatření týkajících se chovů okrasných holubů v postižených oblastech. Podrobnější informace budou zveřejněny v průběhu dnešního dne.

Mě osobně docela mrzí, že nejsou žádné oficielní informace o případné likvidaci holubů z postižených oblastí, / kde máme své okresní organizace na jejichž činnost jsou uvolňovány nemalé finanční prostředky /; a proto "žijeme " v jakési tragikomické nejistotě, protože volně žijící přenašeči zůstávají chráněni, jako by se nic nedělo. Nedělejme si iluze, že veterinární správa bude při plošném ohrožení dělat nějaké vyjímky. Na to není v době ohrožení čas, ani prostředky. Tlak veřejnosti na akční řešení je v našich končinách neúměrně velký. Jen si osvěžte některé diskusní příspěvky, kde se řeší sousedské vztahy s chovateli zdravých zvířat a jaká je celková hysterie mezi lidmi v této chřipkové době.
Celý současný problém vidím v tom, že se od posledního výskytu ptačí chřipky cca 10 let nic nedělo a všichni spali na vavřínech. Nyní se dle mých informací již nezabíjí korely v bytech bezmocných babiček, ale kopírují se poněkud méně razantní opatření ze sousedních států.
Já osobně mám v současné domě již jeden měsíc svoje holuby jen v uzavřené voliéře, a kdyby se to tu vyskytlo a mělo by dojít k jejich likvidaci, hledal bych všechny možné způsoby, jak tomu předejít. Neodpustím si však svůj názor na to, že nepřipravenost na účinnou kolektivní obranu je v našich vlastních řadách. Jak vidno z diskuse, poznatky o imunitě holubů získané ze zahraničí jsou mezi řadovými chovateli a ty šly již dávno přenést prostřednictvím okresních organizací a jejich delegátů na valnou hromadu a zaúkolovat již dříve vedení ČSCH k řešení. Nyní zezdola vinit jen vedení svazu ČSCH mě jen utvrzuje v tom, že okresní organizace a jejich delegáti jsou jak se říká lidově na dvě věci, a patří to jako naprosto zbytečný finančně náročný byrokratický orgán zrušit. Jak vidno, když o něco jde, tak je to k nefunguje ani pro předávání informací.
Čest a sláva vyjímkám, které však téměř vždy potvrzují pravidlo.
p.š.

K současnému vývoji a situaci v oblasti "ptačí chřipky" zasedá v Moravském Krumlově dnes od 10 hodin krizový štáb Státní veterinární správy a mělo by dojít k rozhodnutí o následném opatření. Nutno vyčkat na výsledky tohoto krizového štábu, neb to může mimo j. významě ovlivnit právě připravovanou celostátní výstavu poštovních holubů konanou v termínu 6.a 7.1.2017. Aktuální informace lze čerpat i v TV na zpravodajském programu ČT 24.
p.š.

S touto problematikou / pero nejde rozbalit / jsem se již v minulosti setkal a tuto problematiku řešil. Ta " odehnívající " pera jsou ještě příčinou zánětu- ložiska. Proto Vám nabídnu svoje poznatky a zkušenosti.
Zcela určitě se jedná o virové onemocnění holuba, které se zvýrazní v období pelichání, kdy je holub oslaben a jeho imunitní neumí na toto oslabení reagovat. Toto virové onemocnění se objeví především u " přešlechtěných holubů " nebo je- li používána často příbuzenská plemenitba. Proto u t.zv. polního typu holubů se to téměř nevyskytuje. V přírodě je takový oslabený pták velice brzo vyřazen predátorem, nebo s menší schopností letu jako dravec nic neuloví a uhyne hladem.
Ve Vašem případě- tak jako u lidí víme, že na virová onemocnění přímo léky nejsou, lze však podpořit imunitní systém, a potom si holub musí také pomoci po této podpoře sám. Podpora různýni probiotiky, vitamíny, grity, výživným krmením, příp. desinfekcí - prostředí i těla postiženého holuba. Trvale " Přiměřeně hygienické" prostředí je podmínkou.
Závěrem Vás nepotěším, ale v konečném výsledku je nejúčínnější i nejhumánější, a to jak pro tohoto holoubka, tak i pro jeho kolegy v hejnu, tyto postižené holuby z chovu vyřadit a pro nižší imunitu, která je v této nižší formě dědičná, takové holuby zcella zásadně nerozmnožovat. Je to v zájmu těch dalších generací vašich holubů a bez trápení jejich potomků.
Věřte že Vás chápu, že chcete léčit, a že vyřadit holoubka je pro vás nepříjemné, ale pokud to zkusíte i u opravdových veterinárních odborníků uvidíte, že jsem Vám neradil špatně.
p.š.

Pokud si najdete na internetu Klub chovatelů Českých čejek, tak zcela určitě tam najdete spojení a potřebné informace pro vaši zálibu. Těch chovatelů není málo, jen je potřeba najít to pravé ořechové. Tak ať se daří.
p.š.

Tel.: 732520971 Osík u Litomyšle.

jo012810 napsal(a):
Citace...To je právě to, co jsem měl na mysli. Kdo rozdělil ta zvířata na užitečná a škodlivá, chceš-li nežádoucí? Píše přítel Toman a odpověď je člověk, neboť zasahuje do přírody. Někteří lidé si udělali "patent" na ochranu toho či onoho a vůbec nepřemýšlí o proporcionalitě. A jak jsem psal, co člověk mění přírodu, musí chránit "vše" a to v určitých proporcích, jinak se dopouští neomluvitelných chyb...A když jsme u těch podkanů, určitě by se nemuseli trávit, kdyby člověk dobře hospodařil s jídlem. A zde již končí schopnost některých a klidně řeknou, že podkan je přemnožený a jiný efektivní způsob regulace není...Naproti tomu neproporcionálně chráněný jestřáb nemá potravní nabídku v lesích a polích a proto se adaptoval a navštěvuje, pro něho, nepřirozenou lidskou zástavbu a zde pak hledá, jak by se uživil. A to je ten problém, kdy jednou člověk říká, něco se přemnožilo, budeme to likvidovat a ne likvidovat příčinu přemnožení (potkan). A na druhé straně nekriticky budeme tvrdit, že pernatí dravci zde vždy byli a jsou ohroženi a nevytvoříme jim potravní přirozenou nabídku a budeme všemožně omlouvat a zakrývat právě tento problém-proporcionalitu, která vychází z úživnosti krajiny.

p.š.

Tradičně moc pěkná výstava, také v tomto období se vydařilo počasí, bylo se na co dívat zejména u drůbeže.Králíci šli na odbyt a většina jich byla již v sobotu u nových chovatelů.Pestrá paleta plemen holubů z mého pohledu kvalitně posouzených. Překvapila mě neznalost posuzovatele, který neposuzoval PH s kroužky ČMSCHPH. Tradičně, u posuzovatele PRK atd. byly posuzovací lístky vyplněny s chybami a některé kolonky posuzovacích lístků / barva, kresba / byly často nevyplněné. To se stává u tohoto posuzovatele i na celostátní výstavě v Lysé n/L, že si nekontroluje co podepisuje. Je to škoda, že na tyto nedostatky garanti výstavy, placené posuzovatele neupozorní.Toť zřejmě i dobrý námět pro příští školení posuzovatelů.
Celkově však pořadatelům výstavy díky za pěkný zážitek.
p.š.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Na tak krátkou vzdálenost není holubovi orientační smysl nic platný. Uvádí se, že začíná užívat orientační
smysl až na vzdálenost přes třicet kilometrů. Na menší vzdálenosti se orientuje pouze zrakem.
Pokud holub nepolaří, zná zrakem jen blízké okolí okolo dvou kilometrů a na větší vzdálenost zabloudí.
Někteří najdou cestu třeba i po týdnu, někteří nikdy. Já myslím, že by bylo vhodné začínat s nácvikem
na vzdálenost do tří kilometrů, nebo přes padesát kilometrů.

To je pro mne zajímavá informace kterou v podobné formě znám od jednoho mého kamaráda. Z vlastní zkušenosti bych ji potvrzoval tím, že při prvním nácviku holoubat cca z 5-ti km mají někteří potíže s návratem.
Mě by však zajímalo, zda je tento poznatek získaný z Vašich vlastních zkušeností či z nějaké publikované teorie o chovu poštovních holubů.Dost jsem toho přečetl, ale s ničím podobným jsem se nesetkal, ale to neznamená, že to neexistuje.
Předem děkuji za diskusi na toto téma.
p.š.

Rozhodně ta doporučení k vystlání hnízdních misek jsou dobrá.Mě se osvědčila vrstva hrubšího křemičitého písku / bez prachu /, neb to vajíčko je podloženo ve velké ploše a tím je odolnější k rozbití.
Dalším podnětem by měl být klid pro sezení holubů na hnízdech. Někteří holubi jsou vyhlášení bojovníci a pokud nemají při hnízdění dostatečný odstup od ostatních, tak při nasedání - než se usadí - dlouho přešlapují a tím je větší pravděpodobnost k poškození vajec. Taky hnízdní misky nemusí být vždy umístěny těsně v rohu, aby holub na misce měl pro sezení dostatek prostoru. Pro klid při sezení holubů na hnízdě jsou vhodné "krycí" nebo oddělovací přepážky, mřížky apod.
Pokud si s holuby a jejich odchovy chcete "pohrát " lze holubům, kteří rozbíjejí vejce tyto po jejich snesení podsadit pod jiné, pod tyto dát podkladky a v termínu líhnutí jim vejce či již narozená holoubátka vrátit. To vyžaduje znalost přibližně stejné doby snášky vajec okolních párů a přesné označení původu vajec a termínu jejich snášky a doby líhnutí. Není to nic náročného a pro získání zkušeností je to také jako jedna z možností přínosné.Pokud holubi tímto způsobem odchovají holoubata, odpočnou si od častého snášení a i vaječná skořápka se při další snůšce určitě zpevní.
Tak chovu zdar
p.š.

Pokud bych Vám měl vyjádřit svůj opravdový názor na tuto problematiku, i ze své zkušenosti s chovem akrobatických holubů, tak bych jen opisoval velice kvalitní příspěvky př. Ing. Lubase a př.Margetina. Tam byla obsažena ve stručnosti podstata celé problematiky, kterou jste na tomto vlákně uvedl.
S pozdravem
.

Vám se příteli omlouvám, byl to jen nezdařený vtip.