Z toho, co jste vypitval a popsal, a je na této fotografii, není dostatečné pro 100% určení.
Přesto bych uvedl, že jste šikovný. Ale pro přesnější odhad by bylo dobré, kdyby jste popsal trošku přesněji, co Vás k tomu vedlo u toho holuba provést pitvu ?
Holub měl plné vole zrní; tak musel mít nějaké příznaky onemocnění ...........
Pokud jsou plíce tmavé ? je někdy odvislé od způsobu usmrcení a vykrvení.

Proto můj typ : Sýrovité nálepy při pokročilé infekční rýmě.
p.š.

Příteli agaci, já si snad pořídím!
Tak 21.2. jste nám napsal,že jste si v Přerově koupil holubičku. Tak jsme řešili " ju" a její nemoc. A od té doby do teď, jste opravdu nepoznal na 100%, co to je ?
Pokud máte i jiné holuby, strčte k tomu do té klícky nějakou třeba lichou, nespárovanou holubičku, nebo cokoliv jiného, o čemž jste si jist, že víte jestli je to "kluk nebo holka". To se už musí projevit. Nebo pokud máte nějaký komorový uzavřený holubník, tak to tam pusťte mezi ostatní holuby a uvidíte jak se to chová. Snad ještě si "to" poznačte, třeba nějakým kroužkem, aby jste "to" tam mezi těmi ostatními našel.
Až budu mít čas a chuť, nafotím hlavy bílých PH, pro cvičné rozeznávání kluků a holek. Potom uvidíme jak se s tím kdo popasuje ?
Přál bych Vám, aby to byla holubička, ale na nemoderce by byla větší sranda, kdyky to byl holub !!
Tak bude sobota a neděle, dejte tomu trochu času, nebo si pozvěte nějakého kámoše a uvidíte, že to není nemožné rozeznat.
p.š.

Tak k Vašemu úspěšnému pokračování :
Holubice zejména starší může vrkat “ jako“ holub. Zkušený chovatel však rozdíl zpravidla rozezná.
V našem případě jsme se ale zabývali „ nemocí „ a byli jsme tiše přesvědčeni, že prodávající byl poctivý a prodával holubici a s kupujícím se na tom shodli.
Jestli se nemýlím, již jsem Vám psal, že se mi holubice líbí a že má pěknou hlavu, snad i lepší než je hlava toho vašeho 1.0. Tak ale 100% jistotu podle fotky co to je nemám, protože zejména do bílých PH mohlo být lecos „nakříženo“. Pokud je to starší holubice, tak ještě pokud byla delší dobu o samotě a nyní vrká, je to dobrým znamením, protože se tím předvádí a navazuje kontakt s okolím, na které si zvykla a které ji nestresuje.
Na zkoušku byste ji mohl dát k i k nějaké volné holubici a uvidíte jak se budou chovat.

No, pokračujme však s předpokladem, že je to holubice. Potom tak do tří dnů by se oba mohli u té dělící mřížky „zahoukávat “. Je dobře, že klec máte asi v zatepleném prostoru a na světle. To je důležité, i na část dne- sluneční paprsky. Potom je dobré holubičce umožnil koupel. To se její organizmus pěkně prokrví ; /a pokud se holub koupe i v zimě, je to vizitka dobrého zdraví a kondice/. Také bych postupně začal podávat namočené či naklíčené zrní. Dále bych postupně zvýšil podíl více ve voleti bobtnajícího krmení / hrách, peluška apod./ což vše začne podporovat a urychlí tvorbu vajíček v holubici a tím výrazně podpoří jeji „spáření“ s holubem.
Nebude na škodu, pokud toho jejího holuba , kterého máte asi usazeného, třeba na jeden den pustíte k proletu a ona tam na ten den osiří. Až ho tam dáte znovu, uvidíte jak se spolu vítají apod. ?
Až se nebudou prát, ale jen namlouvat v koutku klece, nechte je také ještě alespoň 3 – 4 dny u sebe, než je dáte mezi ostatní holuby.
No a poslední doporučení, na těch fotografiích jsem si všiml, že jeden z vašich holubů má trošku přerostlý zob. To bych zejména u těch starších holubů zkontroloval a upravil. Doporučuje se jemné - opatrné zastřihnutí, zapilování, zejména té vrchní přečnívající části. Jak to má vypadat po úpravě, najdete snadno v na fotkách vystavovaných PH. / Jednak to je ostré a zraňuje to a také holub obtížněji sbírá jemné zrniny. Třeba proso nebo řepku /
Nelitujte, že jste si ty klece udělal, budou Vám sloužit pro mnoho dalších účelů! Chovu zdar !
p.š.

Ještě jeden osvědčený způsob k výše uvedeným. Do elektrické vrtačky se upne zednická míchačka / vrtule / na míchání maltových směsí v nádobě. Ta se dá koupit, nebo vyrobit. Takto se ostré trny "omelou" a přesýpáním zrní z jedné nádoby do druhé při mírném větru, se zrní zbaví všech nečistot. V malém množství se to dá docela pohodlně provádět.
p.š.

No vidíte to, pokud by se náhodou opakoval obdobný případ, tak už budete mít zkušenosti a vyřešíte si to sám. Jen až tu holubičku budete znovu pářit s tím bujným holubem, tak je nejdříve zkuste spářit tak, jak jsem Vám již psal.
Dejte holuba - 1.0 do vedlejší klece, aby na sebe jen viděli. To by jste vlastně mohl udělat i hned. Za ten týden / co se jí bude doléčovat to zranění / budete vidět, jak se k sobě chovají přes mřížku. Možná to bude i málo, než se pošťačce bude 1.0 líbit a potom se rychle spáří a holub nebude již agresivní, a tak dál.............
p.š.

Pro Pedra Sancheze Rodrigeze Jastraba de Lara :
Musím se Vás zastat, protože ML.st. znám jako opravdu špičkového znalce - odborníka , téměř na veškerou problematiku spojenou s ornitologií i chovem holubů. A na něj se musí vždy jen od lesa.
On nás tak trošičku vodí, tak hurá do slabších míst jeho argumentace – této zajímavé diskuse :

Jestřáb 1.0 a krahulík 0.1 – je možné – vždy - jejich snadné rozlišení ?
Váhové rozdíly jsou z uvedených inf. údajů /MLst / OK. Ale v letu tu rozdílnou hmotnost alespoň já neumím rozeznat. Hmotnost není vždy přesně úměrná velikosti. Vybarvení je u obou natolik proměnlivé, což i on sám uvádí; že při bleskovém útoku to rozezná jen opravdový ornitologický ostříž. Tak asi nejčastější vjem je pro rozlišení dravců bude i z velikosti dravce, hlavně z rozpětí křídel, délka těla v letu dravce je vnímána poněkud méně. Málokdy, a to soudím podle sebe,mám čas si prohlížet dravce při jeho útoku v potřebném klidu. Nejčastěji se tak leknu, že si ani nevzpomenu, jak se jmenuju, natož kde mám lopatku. Tak ty hodnoty : Rozpětí křídel – krahujčí 0.1 xy až 83 cm, jestřábí 1.0 od 93 – xy cm. No, tak pokud to v tom fofru, když dravec přelítne střechu činžáku a z vrchu zaútočí na přízemní holubník za domem, to opravdu ten rozdíl okolo těch cca 10 - 15 cm pokaždé lehce nerozeznáme. Opravdu věřím, že ML.st, když jich měl při kroužkování tolik v ruce, to vidí a rozezná i za svými zády. A o tom to je.
Co uloví dravec - podle své hmotnosti ?
Na vlastní oči jsem viděl zavěšeného samce krahulíka na PH, který ještě dost daleko letěl, krahulík si na něm plápolal jako kus hadru, až oba spadli na zem. Tam, pokud bych to měl nějak zobecnit, záleží na mnoha okolnostech. Mezi ně patří zkušenost, síla šoku a štěstí. Pokud to je v / +/ pro krahulíka, tak to trvá až nechutně dlouho, ale ani ten PH se z toho nedostane.
Tomuto hmotnostnímu koeficientu kořisti u krahujcovitých dravců odpovídají i schopnosti jestřába. Pokud ten nám uloví i tetřeva, kunu lesní s hmotností do 2,3 kg nebo i zajíce polního s hmotností do 6,5 kg, což je cca čtyřnásobek jeho váhy, proč by i krahulík 1.0 neumordoval holuba např. cca s dvojnásobnou hmotností ? To píše i MLst, že hlad je potvora !

Zajímavosti z odborné literatury / sokolnické /.
To, že na nepřátele holubů často spolehlivě upozorní drobní práci nebo poštolky tu bylo již uvedeno.
Zajímavé je, že káně nesnáší ve svém teritoriu jestřába a často ho i zabije. To mu umí jestřáb oplatit v době jeho hnízdění a péči o mladé, kdy je mimořádně útočný a agresivní.
Naše druhy káňat umí v hlubokém sněhu lovit i koroptve, které vybírají z děr, které si koroptve hloubí proto,aby se dostaly k potravě na rostlé zemi. Z díry není úniku.
Pokud k nám zavítají v zimě Káňata bělochvostá, umí v několika kusech na hlubokém sněhu zdolat i zajíce polního.
Spolehlivý likvidátor denních dravců je Výr velký. Škoda že jich je tak málo. Má rád jestřáby a také jako Pedro, ne vždy je podle lýček rozezná od krahulíků. Říkal mi, že je mu to jedno.
Tímto zdravím i ML.st. a rád si poslechnu, jak jsem to celý zVojtil.
p.š.

agac napsal(a):
Samice vypadá relativně v pohodě až na ten nepěkný bolák , černá barva u zobáku jsou strupy .

Tak jsem rád, že odhad " krevní sraženiny" nám vyšel. Holubička se mi líbí hlavně podle hlavy. Snad je i lepší než ten 1.0. Podle kroužku bude již starší a pokud byla u předcházejícího majitele v páru, bude to delší dobu trvat, než zapomene a půjde do páru s tím Vaším holubem. Proto ji k němu zatím nedávejte a nechte ji vyzdravit od těch zranění. Postup ošetření je stejný, jako kdyby jste ty ranky měl sám. Desinfekce + jemně potřít hojivýou mastí.
Ve Vašem případě, i když jste to nepsal, proto jen odhaduji, že jste holubici dal k tomuto lichému holubovi. Tak pro snadnější jejich spáření Vám doporučuji následující postup. Holubici nechte samotnou, klidně i týden, ona tak trochu zapomene na svého minulého 1.0 / ovdoví / a zvykne si na vaše prostředí. Potom s tím vaším holubem je dejte dohromady tak, aby na sebe viděli, ale byli od sebe odděleni a nemohli k sobě. Holub si ji začne namlouvat a až i ona začne mít zájem, tak teprve je dejte k sobě. Potom ji již holub nezraní. Protože je zima a ještě někteří PH hodně dlouho nemohou zapomenout na svého minulého partnera, může to trvat déle než u běžných okrasných a užitkových holubů. To chce trpělivost, případně holubici podpořit krmením k podpoře " snůšky" . Tím lépe půjde " do páru ".
Předpokládám, že tohle všechno znáte, pouze se snažím Vám to připomenout, i když jen na dálku jakousi intuicí, bez detailní znalosti vaší konkrétní situace. Proto musíte spoléhat především na svůj zdravý rozum, který podle Vašeho přístupu k řešení této problematoky jistě máte. Tím mám na mysli i dodržování základních hyg. zásad při chovu zvířat. Píši to proto, abych nebyl podezírán, že Vás navádím aby jste jedl nemocné holuby , cituji : jako "prase".
Holubici asi budete muset mít i později "zavřenou" , protože bez zkušeností PH zejména starší je pro začínající chovatele těžké usadit.
Chovu zdar a zdravým holubům zvlášť.
p.š.

Názorů na tuto situaci se Vám sejde určitě víc. Já Vám napíšu, co bych dělal já. Především bych holuba celého prohlédl, jaký je jeho celkový zdravotní stav a kondice. Podíval bych se hlavně i do zobáku. Pokud bych tam nic podezřelého nenašel, „nepíšete nic“, neusuzoval bych na nějakou nemoc. Podle přiložené fotografie lze ale jen pouze typovat, že se jedná o nějakou lepivou nečistotu či sraženinu?
Proto bych to zkusil jemně setřít, po případném navlhčení a odmočení vodou. Pokud to potřete nějakou borovou či heřmánkovou mastí, či jemně jodisolem, tak tomu holubovi určitě neublížíte. V každém případě je potřeba zjistit, zda to není jen nalepené na kůži nebo peří ? Tedy po odmočení pevně fixovat holubovi hlavu a zkusit to s citem odloupnout či setřít, a uvidíte o co se jedná. Co uděláte a jak se rozhodnete , to záleží na Vašich podmínkách a citu, nabízím Vám jen opačnou variantu té tradiční o dobré holubí pečínce. Proto nám také napište jak to dopadlo !
p.š.

Orintální rejdiče, v době, kdy se konaly ještě moc pěkné výstavy v Aukční hale v Litomyšli- tam opakovaně vystavoval chovatel na jehož jméno si nevzpomenu - z blízké vesnice od Poličky. To byla radost pohledět. Poličtí chovatelé vystavují dost často v Bohdalově, pokud to zkusíte proptat přes kamarády a budete mít štěstí, bylo by to hodně blízko. Byl to starší pán a nepředpokládám, že by sledoval iFaunu. Pokud si vzpomenu, dám vědět.
p.š.

- Orientální roller červený, V.Trampeška,, Studentská 8, Žďár nad Sázavou , tel.725779430

Osvětlení na holubárně na snímku je podle chovatele na optimálním místě, které vyhovuje jemu i holubům a toto stálé místo našel až po několikerém přemístění.
Dovolím si upozornit, že jsem nic nenamítal, a vzal si poučení.
Děkuji za oslovení a zdravím Vás i vašeho dobrého kamaráda .
p.š.

K tomu obrázku osvětleného holubníku - dosedací plochy pro přílet holubů v noci - jen malou poznámku. Když jsem v tom "fóru" uvedl, že kvůli dravcům pouštím holuby v noci za svitu veřejného osvětlení, příp. i měsíce, tak jste to někteří brali jako nemístný folklór. Teď tu máte realistický důkaz, že to reálně existuje a je to možné. K tomu obrázku bych ještě uvedl, že to osvětlení je dost nevhodně umístěno, protože při příletu holuba na tu dosedaci plochu to světlo dělá od holuba na ploše stíny a holubi se toho bojí. Často opakovaně odlétají a někteří nocují jinde a vrací se až ráno. Proto moje řešení nočníhon osvětlení dosedací plochy tento nedostatek odstranil.
p.š.

Tento obrázek byl zveřejněn v moderované diskusi autorů LAJ, bez komentáře, v sekci pojízdných holubníků. / patrně omylem / ???? Správně měl být ale presentován v nemoderované diskusi ve vlákně : DRAVCI.
Uvedu to tedy na pravou míru s popisem : Jedná se o obrázek pojízdného holubníku, zhotoveného Járou Cimrmanem. Ten již v době, kdy člověk začal nerozumně hospodařit v přírodě, předvídal přemnožení dravců a jejich střety s poštovními holuby. Proto, aby bylo zajištěno spolehlivé doručování zpráv poštovními holuby, bylo nutné je především chránit před dravci. Tak vznikl tento vynález, který byl používán následovně:
Při doručování poštovních zpráv letěl holub v postranní voliéře tohoto pojízdného holubníku. Pomocí satelitní navigace byly : směr letu a rychlost letu přenášeny z tohoto letícího holuba do kabiny řidiče na střelku „kompasu“ a rychloměr. Řidič automobilu snadno podle ukazatelů směru a rychlosti letu holuba, dojel přesně k místu určení. Potom, když holub přestal ve voliéře letět, řidič zastavil a holuba vypustil. Holub již snadno doletěl se zprávou z příjezdové cesty pár metrů do cíle, a tím byla zpráva bezpečně doručena. Holub byl ochráněn při letu nejen před pernatými dravci, ale i před „rychle jezdícími traktory po polích“.
Tento vynález se značně rozšířil, posléze však zanikl proto, že řidiči automobilu jednou došel benzín a protože měl hlad, holuba snědl. Tím se dostalo maso holuba do těla člověka a tam mutací genu 2H na h0, se vytvořily první předpoklady k jeho infikaci ptačí chřipkou . Když Jára Cimrman vynalezl poštovní známku, pošta přestala holuby používat a tím zanikla i tato účinná ochrana létavých holubů před dravci. Vynález pojízdného holubníku se tímto posléze propadl do hlubin zapomnění. Zbyla nám z toho jen voliéra. A byla tam papírová zem a my jsme se propadli až sem.
Ještě nutno připomenout, že tento Cimrmanův pojízdný holubník má zásluhu na vzniku Rakovnického kotrláka. To nepozorný řidič pojízdného holubníku havaroval u Rakovníka a holubi při nárazu auta do stromu nebyli připoutáni a narazili do sítí voliéry. Přitom udělali několik kotrmelců a to jim zůstalo.
Tím byl položen základ jejich chovu i podnět pro zavedení pásů při jízdě v autě. Jo kde by jsme byli, kdyby nebylo dravců?
PS
Já pouštím své holuby v noci, to dravci nelétají, a světlo mají nejen od pouličního osvětlení, někdy i od měsíce. Když je sníh – to byste viděli, jak je tu vidět. Pošťáčkáři tomu říkají mrtvá noční doba, a na jejich stránkách je taky o tom pěkná beseda.p.š.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii