Myslím, že nutnost evidence "kvůli dotacím" je jen zástupná o o ně nejde, ve skutečnosti tady jde o podchycení nezdaněných příjmů drobných chovatelů, od kterých si stát slibuje miliardy do státní kasy a hlavně buzeraci - protože na ty opravdu velké si netroufne.

Je ale potřeba si uvědomit, že to není tak jednoduché, že nejde jen o registraci "kvůli dotacím" a bude mít člověk klid. Podle zemědělského zákona je z.podnikatelem ten, kdo provozuje soustavnou z. činnost... za účelem dosažení zisku - proč jinak by byl podnikatelem, že? A jakmile se zaregistrujete, už po vás půjdou za každé prodané jehně, za každý prodaný balík sena, které jste bez evidence prodal "bez papírů" na výpas a podobně. Pochybuju, že někdo uvěří, že máte zvířata jen tak pro radost a jejich stav se nemění - a kde tedy jsou "produkty zemědělské výroby"? A kdepak máte doklad o jejich prodeji" A to i v rámci rodiny, ne že příbuzným něco darujete - máte povinnost vystavit doklad o prodeji nebo o spotřebě, prostě doklad, že vznikla nějaká přidaná hodnota, nějaký vyčíslitelný materiální prospěch, příjmy evidovat a do daňového přiznání je pěkně uvést (sice po odečtení paušálu, což pravděpodobně uplatní většina malých zemědělců), ale už jste někde vedený. Zatímco doteď tyhle příjmy šly zahrnou do jednorázového příjmu do tuším 30 tisíc, od daně osvobozeného a nikde neevidovaného. Určitě záleží na případné kontrole z FÚ, ale když se v rom bude někdo šťourat, zdaní vám i to, co sami zbaštíte. To není jen o dotacích, prostě jste zemědělský podnikatel, tak se předpokládá, že podnikáte. Já jsem OSVČ (ne v zemědělství) dvacet let, ale jako z.p. se evidovat nebudu, mimo jiné právě kvůli těm jehňatům "na výpas", které mi každoročně zaplatí seno na příští zimu.

Svatá pravda, hezký den!

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Dobrý den, myslím, že to pan peetr myslel v tom smyslu, že ho vytáčí to, že se objevují stále stejné dotazy, aniž by dotyčný projevil aspoň snahu si něco vyhledat zde ve starších diskusích, protože se dotazy neustále opakují. Jistě má každý chovatel, zejména začínající, pocit, že jeho situace je výjimečná, ale kdyby místo položení otázky a pak neustálých urgencí typu "to mi nikdo neodpoví..?...to nikdo neví...?" zalistoval v knize nebo zde ve starších vláknech, odpověď by našel a ve více podobách. S tím souvisí třeba taky nářky, že si nezkušený chovatel honem honem bez přemýšlení nakoupí zvíře a pak neví, co s ním: koupil paskvila, koupil starou rachotinu místo jehnice, koupil zvíře nakažené hnilobou... a pak tady pláče a dožaduje se pomoci a rady a stěžuje si na prodávajícího - ale kdyby nakupoval rozvážně nebo si vzal sebou zkušeného chovatele a koneckonců, kdyby jen postupoval podle rad, které jsou zde 1000 x uvedeny, asi by měl po problému. Pan peetr se mi jeví jako starý praktik, kterého prostě se*e to, že lidi jsou nepoučitelní a jednají bez rozmyslu a kolikrát i bez zodpovědnosti za zvíře, které tím k sobě uvážou. A pak se spálí a naříkají, místo, aby chybu hledali u sebe.
A tedy bez máslování obdivuji paní Roklanku za její trpělivost odpovídat na kolikrát neuvěřitelné dotazy, až si říkáte, ten člověk si snad dělá srandu, omílá se to tady dnes a denně... a nic.
Jinak se mi zdá naprosto normální zastavil u baráku/zahrady, kde mají pěkné ovce, krávy, kozy, prohodit pár slov s majitelem (když má čas), pochválit mu chov a něco vyzvědět. A nesetkala jsem se tedy s tím, že by nás někdo poslal někam - spíš se každý rád pochlubí, ne?

V první řadě by měli být nazváni skopci. A prodávat za cenu masa bych asi tak viděla (kterého tam koukám moc nebude). No, když myslí, že prodají...

Máte pravdu, řídila jsem se podle roku 2014 a letos stejně již o dotace žádat nechtěla. Je to na stránkách SZIF. Děkuji.

Ani na dotace na plochu nemusíte mít živnost, tedy pokud nemáte nějaké óbr hektary - ale pak stejně nejspíš dotyčný podniká v zemědělství. Na pár ha určitě ne.

Romanovky jsou rané plemeno, když je jehnice narostlá, odnosí v pohodě. Loni nám takhle porodily dvě roční sestry, každá měla jedináčka, naprosto bez problémů, ale byly tak 50 kilové a velké jako dospělé, taky zabřezly snad okamžitě po příchodu berana - beran přišel 15.10., rodily 8.3.2014. Ale na nedochůdče je hazard pouštět berana, to ji radši někam zavřít, můžete pošramotit ovci, že se z toho nevzpamatuje a jehňata od takový ovce budou stát za starou belu, pokud přežijou.

Kamerunská jehňata na výpas po 3 měsících kluky za 800, při větším odběru levněji, holky za 1000, pěkné jehnice bez PP okolo roku za 1700. Ještě máme křížence SF x ZW a Ro x ZW, ty ale neprodáváme, máme je pro sebe a známé, to je masíčko.

Nebo jednoduše podejte krmný vápenec pro dobytek, stojí pár kaček.

Koukněte na RAJKRMIV, mají tam opravdu velký výběr, pošlou to ze dne na den a mají příznivé ceny. Kupuji tam ve velkém Nutrimix, Composita B a C, přípravky se selenem, ketogel apod, ráno pošlete peníze na účet a týž den odesílají zboží. S vápníkem si tam určitě vyberete taky.

Romanovky mají kratší březost, cca 140 dnů.

Za rok 2014 jsme poprvé a naposledy žádali o dotace. Pravda, přišly slušné peníze na pár hektarů, do přiznání DPFO si odečtete -80% a nedaníte téměř nic. Přiznala jsem to i když v podstatě jde o jednorázový příjem do 30 tisíc a ani na FÚ nevěděli, jak to vlastně danit nebo zda je to jakožto neopakující se a jednorázový příjem od DPFO osvobozené... Ale to bylo taky naposled, co jsme stát o něco žádali. Dotace přišly načtyřikrát, týden po poslední dotaci kontrola a přepočítávání zvířat (na něž ale dotace nepřišly). Radši ať si to nechají, aby mi měl někdo říkat, jestli si někde můžu vysázet keřík nebo strom, aby to náhodou nesnižovalo zatravněnou plochu, taktéž nesmíte mít na pastvině zpevněnou plochu typu parkoviště (ačkoliv je ideální pro vyvalovaní zvířat a obrus paznehtů), rovněž vám nesmí zasahovat například trnky okolo pozemku moc do pastviny, neb to taky snižuje dotovanou plochu a vlastně neoprávněně berete peníze... Jinak ale nikde (SZIF, ŽÚ, FÚ) nikdo neříkal nic o tom, že by bylo nutnost se zaregistrovat jako zemědělec, pouze to, že se dotace pravděpodobně daní jako příjem ze zemědělského podnikání s možností uplatnění výdajového paušálu 80%.

Každý máme nějakou zkušenost. Se zachraňováním i se řvaním jehňat. Pokud máte ovce u baráku a čas, není problém. Pokud za nimi dojíždíte a počítaje jen peníze vynaložené, nikoli ušlé vinou neustálé přítomnosti u jehňat v prvních dvou měsících, vyjdou vám jehňata na cca 3 tisíce za kus, a prodáte je za 600, - za kus jako já, pak není co řešit. Protože flaškáče neberu jako statné jehně, odchované od mámy. Milá paní, není to o lenosti a pohodlnosti, je to o rozumu a racionalitě. Jehně potřebuje pravidelnou stravu a spoléhat na to, že si někde něco ukradne, bude bez toho šéfa, co je přitulí, pohladí a okoučuje jako máma navolno ve stádě, to fakt ne. Ale je to na každém a zachraňovala bych jehně maximálně v případě cenné plemenné jehnice. Toť můj názor, který nikomu nevnucuju. Příjemný den.

Hlínu žerou snad na doplnění nějakých prvků, snad na trávení, snad ze zvědavosti - každopádně to mělo za následek jen černý bobky, jinak nic.
Ty moji odložení flaškáči byli taky od romanovky, ze čtyřčat.. Rodilo víc roman najednou a jak bylo těch jehňat moc, nějak se jí to popletlo a nepřijala žádné.
Inzerát na darování jsem taky měla, neozval se nikdo. Ale aspoň to byla zkušenost.
S tím tatínkem je to dobrý nápad, aspoň bude mít zpestření, hlavně, ať je zbytečně nepřecpává.150 ml je hodně, jsou schopný pít do prasknutí-
Řvát budou, to holt je jejich způsob řeči
Ať se vám daří a nelamte si s tím hlavu, ono to vždycky nějak dopadne. Udělal jste, co jste mohl nejlepší.

Vloni jsem na flašce odchovala trojčata, beránky. Už bych to nikdy nedělala. Prospívali na galacidu, přirostli nám k srdci, pak stejně šli pryč z baráku na pekáč někomu jinému za pár stovek. Náklady se nedají vyčíslit, zůstala jsem k nim dva měsíce doma z práce, ve finále jsem je ořvala, k tomu čas a nervy, aby zvíře mělo to nejlepší. Už nikdy, nechala bych to na přírodě nebo jí pomohla.
Ale jinak: pili napřed mlíko z kravína, kam jsme si jezdili, pak se to časově i finančně nedalo, takže galacid, od cca 14 dnů žďoubali seno, žrali hlínu plnou hubou, dostávali nutrimix. Vodu pili taky tak od těch 2 týdnů, ale spíš si v ní jen omáchali čumák, jen poznávali, co že to vlastně je. Od 2 měsíců šli mezi ovce, které máme 12 km od domu na samostatné pastvině, popásali se a žrali to, co ostatní plus do třech měsíců byli na flašce, jezdila jsem je krmit ráno a odpoledne. Ale do stáda nikdy nezapadli, drželi se stranou, půl dne stáli u plotu a čekali na svého člověka, ovce pro ně byly "neznámí tvorové" a nápodobně.
Krmení: ze začátku (po narození) pili z flašky podle potřeby, tak za 2-3 hodiny, pak za cca 3-4 hodiny, podle hladu. Přes noc krmení napřed 3 x, pak 2x, pak vydrželi od 22 - 5 hodin. Když měli srajdu, dostali černý čaj a odvar z dubové kůry, ten jim chutnal. Zkoušela jsem okolo 3 týdnů ovesné vločky, ale dostali průjem, tak už jsem jim je nedávala. Jablka, mrkev a podobně bych si asi netroufla kvůli srajdě a kolice, do těch třech měsíců to chce hlavně mléčnou stravu. Šrot tedy taky ne ze stejných důvodů.
Odstěhovala jsem se s nimi na chalupu, běhali na dvoře (900 m2), spali na verandě, kde měli podestláno pilinami a senem, denně jsem jim měnila podestýlku. Když jsem jela pro zásoby, byli schopní stát za vraty a naříkat, než jsem přijela.
Za ty tři měsíce 3x odčervení, i přesto, že byli na chalupě, kde v životě ovce nebyla, chytli tasemnici (asi od koček, co běhají po vsi a všude vlezou).
Prostě se stanete ovcí a to se všemi důsledky. Je to krásné, zachránit život, ale DOBŘE si to rozmyslete. Za sebe říkám, ač zvířatomil, už nikdy.

To je sice hezké, že jste připomněla tento hezký a dojemný příběh, ale myslím, že paní Heleně by spíš pomohla rada, než srovnávání se zkušenou paní Helenou č.1.

luciepol napsal(a):
Milí přátelé, teď porodila dvě jehňata! Snad to byl její jediný problém, uvidíme. Mlezivo má husté jako med, tak musím pohlídat prcky, kteří už stojí. Ona ještě rodí placentu a nereaguje na ně, vůbec s nima nemluví, ale když ji držíme, tak neuhýbá, už si i cucly...Do ní se budu snažit dostat nějakou energii, snad se dá brzy do kupy. Jen jsem chtěla říct, že nemám možnost vzít ji k veterinářovi, prostě nemám auto, kterým bych ji mohla odvézt, každý má doma jiné podmínky. Já jsem dělala, co jsem mohla a skákala jsem okolo ní několik dní, konzultovala to, kde mohla a dvakrát byla u veterinářky pro preparáty. Snažila se vyloučit všechny možné příčiny a pomoct ji. Nemám špatné svědomí, dělám, co je v mých silách. Nenechávám zvířata bez péče. Ale jen do mě, jestli vám to uleví a udělá dobře. Jestli máte nějaký dobrý tip, jak pomoci ovečce po náročném porodu a rychle ji postavit na nohy, budu ráda. Jestli ne, najdu si sama, ale nemám teď čas, děkuji Lucie.

Paní Lucie, nedělá mi dobře se do někoho navážet ani mi to neulevuje. Na dělání dobře mám svých padesát ovcí. Jen mě vytáčí, když je zvířeti mizerně a budí to ve mně dojem, že jeho majitel nezvládá, co je potřeba, tak to se vztekám. Každopádně buďte ráda, že to takhle dobře dopadlo, ovci nechte v klidu, neoddojujte mlezivo, když všechno funguje jak má, nedržte ji jehňatům ani nezasahujte do nové rodiny, ona se ovce sama postará, zvlášť, když jehňata jsou už na nohou. Jestli byl porod náročný, přilepšete jí, ale hlavně jí dopřejte klidu někde stranou. Po porodu dám dostatek tekutin, dobré seno, sušený slad nebo ovesné vločky a ňamku jako pochvalu - krájenou mrkev nebo jablko. Přes noc nechám o samotě, ráno pouštím. Naposled dnes ráno, přidávám foto matky údernice.
Tak ať se vám všem daří.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

luciepol napsal(a):
Já jí asi fakt nezachráním! Dobrý večer, už opravdu nevím, co mám dělat. Včera jsem přes den byla nadšená, protože ovečka vypadals lépe a hlavně PŘEŽVYKOVALA! Myslela jse, že máme vyhráno, a že je krize zažehnaná, a že to asi fakt bylo tím zažíváním. Jenže dnes vypadala hůř, pořád podobně popochází, má skloněnou hlavu, chodí ztěžka. Dnes jsem ji neviděla žrát, ani přežvykovat (ale nejsem na zahrdadě pořád, takže nemůžu tvrdit, že nic nežrala, nevím)...Hlavně mi přišlo, že má nějaké bolesti, když jsem jí dávala zase pivo a vitamíny, tak mručela, bručela, sténala, ani nevím, jak to nazvat, ale ty zvuky se mi nelíbily...Večer zase vypadala o fous lépe, jediná pozitivní věc se mi zdá, že ovce není ležící, to mi dodává naději. Co byste teď dělali? Můžou to být celou dobu "jen" zažívací potíže? Včera žrala a přežvykovala a dnes zase toto...nebo ta ketóza nebo přecejen nějaký zadržený potrat? Lucie.

Cituji:...tak mručela, bručela, sténala, ani nevím, jak to nazvat, ale ty zvuky se mi nelíbily...
Má bolesti, to nechápete, co by se vám na to mělo líbit? Tak ji nemořte nějakým chytáním a cpaním vitamínů a piva a vemte jí k doktorovi, ženská.
A nenapadlo vás, že když postává, popochází a nelehne si, že má bolesti břicha, proto na něm neleží?

luciepol napsal(a):
Dobrý den, tak reaguju dál...michuelo, je pravda, že jsem papírek na ketózu nezkoušela, ale to je to jediné, jinak jsem dělala vše dle rad, co jsem se tu dočetla. Nemám, bohužel veterináře, co by přijel. Máme skvělou veterinářku, ale jsme z většího města a moc veterinářů na hospodářská zvířata tu není. Když bylo zapotřebí něco s jehňaty, vzali jsme je k ní ordinace a vždy pomohla nebo nám dala potřebné preparáty. Ještě jsme za těch 8 let návštěvu veterináře nepotřebovali...možná i díky tomuto fóru, které pravidelně čtu a získávám rady zkušenějších, za což děkuji. Pokud jde o zvířata, jsem opravdu úzkostlivá a starám se i o to nejmenší kuřátko, nejsem k nim lhostejná, nenechávám to "na přírodě", ale dělám, co je v mých silách. Ve středu 11.2. začaly ovečce problémy, tak jsem začala jednat - hned, ne po 3 dnech. Napřed jsem si načetla podobné případy, pak vznesla dotaz a pak jela k veterinářce. Ta konzultovala stav po telefonu ještě s kolegou, který hospodářská zvířata dělá (není od nás z regionu). Hned ten den jsem dala ovci pivo, nasadila lék na podporu trávení a vitamíny. Když se po dvou dnech stav nelepšil ani neměnil, napsala jsem znovu na fórum, zkušenější mi poradili, že půjde asi o zažívací problémy, tak jsem do ní podle rady nalila olej a pokračovala s pivem a vitamíny od vetetrinářky.14.2. jsem si myslela, že to bude lepší, protože jsem jí naprosto jistě viděla přežvykovat.15.2. podle mě ani nežrala, ani nepřežvykovala, ale jak říkám, nejsem tam pořád, snažím se ji co nejméně stresovat. Včera zase dostala pivo a ten vitamínový preparát, který je pro zvířata v rekonvalescenci, vysoké zátěži, reprodikci atd. Je mi jí líto, ani nevíte jak! Ale já opravdu ani nevím, co jsem udělala špatně a ani nemám pocit, že bych něco zanedlala. Jestli máte ještě nějaké rady, budu vděčná. Její stav se sice na první pohled nehorší, ale ani nelepší. Lucie.

To jste šťastná žena, že jste za 8 let ještě neměla veterináře v chovu. No, my to děláme tak, že ovci naložíme a za tím vetem dovezeme. Okamžitě, pokud si nejsem jistá. A je párkrát za rok, zaplatím si za to, ale mám jistotu, že jsem udělala, co šlo. Nebudu něco pytlíkovat doma, byť s dobrými radami z fauny a přes telefon - zvlášť, když se jedná o březí zvíře. Ale koneckonců je fuk, jestli březí - prostě je nemocné, asi se trápí, tak potřebuje doktora a to fyzicky, aby ho prohlédnul, sáhnul na něj i do něj. A co se týká veterinářů, tak pokud si ho nejste schopna najít sama přes telefon, proč neoslovíte zemědělské podniky, farmy, družstva i soukromníky ve vašem okolí a nezeptáte se, kdo jim dělá dobytek a jestli vám na něj nedají kontakt? Na internetu na ně seženete kontakt a jak znám zemědělce, tajnosti by s tím nedělali. Nezlobte se, neznám vás a přeju vaší ovci to nejlepší, ale váš přístup se mi zdá nezodpovědný, takové šolíchání podomácku a jednání žádné. Neberte to ve zlém. Zvíře je na vás odkázané, tak nediskutujte, naložte ho nebo naložte veta a věc vyřešte.