Informace o uživateli:
Pomalu budujeme malou kozo-ovčí farmu s podílovými anglonubijskými kozami a východofrískými ovečkami.
Moje zvířata
Naposledy přihlášen: 11. 4. 2022 08:49:26
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
U nás se uvidí na jaře - to jsme loni tasemnice měli - malí dostali Aldifal, protože ještě neuměli žrát nic do čeho bych jim křemelinu přidala, velcí křemelinu a od té doby problém nebyl, lna podzim dostali všchni křemelinu preventivně, letos chci malé odmalička naučit na příkrm, takže dostanou všichni jen křemelinu a uvidíme... (o:
Jenom bych fakt chtěla ještě někde vyzkoumat, jestli ta křemelina v bobcích nemůže taky dělat potíže broukům rozkladačům... Zatím jsem nic neobjevila, ale ani jsem moc nezkoumala (o:.
No ano - jedná se mi o to, abych věděla, od kterého kozla kůzlata mám. Abych mohla lidem, kteří si ode mne budou kůzlata kupovat, říci, kdo je jejich otec (o: A ano, trápí mne především, že kozel je polovičním bratrem kozy a to ne kvůli incestu ale proto, že jsem měla zato, že není vhodné používat do chovu zvířata vzniklá příbuzenským křížením, takže bych taková kůzlata nemohla s čistým svědomím nikomu nabídnout, byť se jedná jen o hobby chov...
Proto jsem chtěla buď kůzlátka nabídnout velmi levně s tím, že otec není jistý, někomu, kdo by na nich nechtěl už dále chovat, nebo právě zjistit otce, a pokud by se zjistilo, že jím je ten plemeník, tak kůzlátka prodat o něco dráž do hobby chovu. No a právě na to jsem se tu chtěla zeptat - jak drahé a složité je určit otce - jestli se mi to vyplatí nebo ne. Tak snad už jsem to napsala srozumitelně...
Stalo se mi, že se naše Amálka - "nejvícprocentní" nubije z našeho podílového stádečka - rozprskala a prolomila se ke kozlům zrovna tu jedinou noc, kdy tam kromě našich dvou 100% plemeníků byl i jeden z našich letošních kozlíků, který je jejím polovičním bratrem. Sice je jeden z těch stoprocentňáků větší a odháněl od kozeny ostatní, jestli se ale přece jen něco nezadařio, nemůžu vědět. Takže teď nevím, jestli kůzlátka, která se Amálce narodí, budou kvalitní, téměř 100% nubijátka vhodná do hobby chovu, nebo výplody příbuzenské plemenitby vhodné na pekáč )o: Přemýšleli jsme nad testy otcovství - jak moc jsou složité a drahé, jestli by se nám vyplatily, když přece jen se nejedná o úplně drahá plemenná zvířata... Máte s tím někdo zkušenosti? Jak přesně a kdy se odebírají vzorky, kam se to posílá, kolik to stojí atd.? A kozlům se na bonitaci odebírá DNA, takže vzorek DNA toho uchovněného už někde na Schoku mají a jen by se to porovnalo? Díky.
Pode mých zkušeností se to změní, jakmile beránek dospěje. My si každý rok půjčujeme k našim ovenám beránka, a když je ještě mladý, vypadá to přesně jako u vás - ovce ho vytrkávají a berou ho, přesně jak píšete, jako konkurenční jehně. Jednoho maďocha jsme dokonce musei vrátit a sehnat si jiného dospělejšího, protože naznal, že stádo ovcí ho nepřijao, a tak zača opouštět ohradu a připojovat se k okoojdoucím lidem (o:. Ve chvíli když beránek dospěje, vše se změní a ovce ho začnou respektovat a vyhledávat (o:.
Ještě si říkám, že jako jsou některé biopesticidy tvořené vlastně vajíčky predátorských hmyzů (třeba berušek), tak by to chtělo vyvinout něco, co by obsahovalo základní směs koprofilních organismů a člověk, co má pastviny na místě bývalých intenzivně obhospodařovaných polí apod. by si to mohl rozprášit po pastvině a vytvořit si svoje společenstvo likvidátorů bobků (o:. To by mohl být dobrý podnikatelský záměr, ne? Ale možná jsou berušky odolnější a s jinými organismy takové čachry provádět nelze...No zatím aspoň budu sbírat chrobáky (o:.
Rapunzel
napsal(a):
Jojo, to je pravda, musíte vědět co můžou chtít a co ne. Bohužel v Pardubickém kraji je Vám to úplně k ničemu Prostě oni to tak chtějí a nejede přes to vlak.
Dřív mi to vadilo. Ne proto, že by jejich požadavky byli nesplnitelné, ale prostě z principu, že chtějí to, co nemají právo chtít.
Ale!
Zákazník (zejména z města) má rád vysokou úroveň hygieny. Chce na vlastní oči vidět, že tam kde se mléko dojí je čisto, že teče čistou trubkou, že je ihned zchlazeno, že je pravidelně rozborováno atd. Čím lepší hygiena, tím lepší mléko a tím více zákazníků. Toť moje zkušenosti.
No a nezkošeli jste to přes pana Hrbka? Ten je známý tím, že umí úředníkům vysvětlit, co můžou chtít a co ne... http://biomleko.com.
My jsme si teď několik let po sobě nechávali kozičky a všechny mamky (snad kromě jedné) je vždy nechávaly pít až do podzima - do šesti, sedmi, osmi měsíců (o: Pak se normálně zasušily a další sezónu už zase kojí nová kůzlátka (o: My tak od tří měsíců zalepujeme oba struky přes noc, přes den necháváme malé pít, ať nám pěkně rostou (o: Struky jsou v pohodě, lepíme Spofa plast fixační náplast z netkané textílie, šířka 2,5 cm.
Tak jednomu z našich mladých kozlíků se dnes zadařilo skočit na ovci )o: Dcerka ho viděla, jak se o něco pokouší, než k němu doběhla, aby mu to zatrhla, tak se mu možná něco zadařilo, pak už došel beran, kozlíka odehnal a začal ovci připouštět sám... Zdálo se, že přesně jak se píše v příspěvku výše, kozel tu říji u ovce vycítil dřív než beran... Jak velkou máme šanci, že se zadařilo beranovi a budeme mít jehňátka a ne kozlovi a ovce potratí nebo bude mít falešnou březost? A po falešné březosti spustí mléko?
Zdravím, zajímalo by mne, kolik koz může jeden kozel zvládnout připustit v jednom dni? A jak často vůbec může skákat? Pořídili jsme si kozlíka, který se nám zdá trochu líný (vždy po nějaké chvíli snažení jde od kozy - někdy tedy po prvním zdařilém skoku - i když koza se kolem něj stále motá, mečí, vrtí, nastavuje se). Když jsem z toho byla trochu nervózní, jestli nám tedy ty kozy připustí, a ptala jsem se na to paní, od které jsem kozla koupila, říkala mi, že se ´jí zdá moc aby kozel skákal každý den (je mu tedy sedm měsíců). Jak často a kolik koz vám vaši kozli připouštějí, aniž by se vyčerpali? My teď máme k připuštění 18 koz a já si tedy teď nejsem jistá, jetsli nám stačí jeden kozel nebo potřebujeme posilu?(o:
A do budoucna - chtěla bych si kozla nechávat trvale se stádem 25 koz - stačí na to jeden nebo už jsou potřeba dva? Máte někdo takto kozla či kozly s takovým stádem?
My jsme teď křemelinu vyzkoušeli na vši - dcerka přivezla z tábora (o:. a docela dobré (o: - vetřeli jsme si to do vlasů, nechali "overnigt" a pak se z nás sypaly mrtvé vši - bylo tedy nějaké malé procento přeživších, ale ty vypadaly povětšinou ve špatné kondici (o: - zůstaly jen vajíčka - musí se to opakovat, ale kdyby to tak působilo i na tasemnici, tak dobrý (o:
My jinak jsme měli spoustu článků u ovcí i koz na jaře, pak jsme dali dospělým křemelinu a mladým Aldifal (nechtěly nám mladý jíst příkrm), a doteď jsme žádné další články neviděli.. Tak asi tasemnice uschly nebo co (o:.
moonika
napsal(a):
2kg kremeliny určite nie. Rátajme lyžicu na deň na dospelú.http://eshop.ekokoza.cz/cs/kremelina-na-odcerveni-pro-zvirata.html Spýtam sa kamošky nech tú lyžicu odváži ale normálna zarovnaná lyžica podľa mňa neváži viac ako 15g, a to je dosť rozdieľ. (u koňa píšu 150g a ten môže mať dajme tomu v priemere 700kg?, takže koza keď to preženiem tak max.1/10z toho). To by bolo nejakých 450g mesačne na dospelú to je nejakých 45korún. a u jahniat stačí menšia dávka.
Za vyskúšanie to určite stojí.
Keďže málokto má možnosti aby sa mohol nechať pár rokov pastvinu len tak nehovoriac o tom že tam medzitým môže chodiť zver, tak by sa možno mohlo zamerať len na tú likvidáciu tasemnice v zvieratách, Keby sa aj dospelé ovce neriešili a keby aj dalej zamorovali pastviny článkami. A riešili by sa len mladé, to by nevyšlo draho.
Já jsem křemelinu nevážila, ale dávala jsem skoro 2 lžíce na zvíře denně po dobu skoro pěti týdnů - odčervila jsem 18 koz a 5 ovcí a prasklo mi na to 7 kg křemeliny - takže to skutečně vychází mnohem lépe, i když trochu dráž než chemie.
pajca
napsal(a):
Zabetonovat asi ne, ale nejlepší způsob je dobře odčervit, již jsem to jednou psala,
to je nechat ovce kozy vyhladovět 24 hod, pak dát správnou dávku, ještě nechat
několik hodin bez žrádla a nechat zavřené, dokud to z nich nevyjde. Pak přehnat
na čistý pozemek a zamořenou pastvinu tři roky sušit, pokud to není krpál, na
kterém se udrží jen ovce a koza. To je asi nejlevnější způsob, jak se tasemnic možná
zbavit. Jestli je u ovcí nemáte, tak se radujte a dejte na modlení, aby Vám to tak
ještě dlouho vydrželo.
Trochu jsem se zamyslela nad ekonomikou preventivního zbavování tasemnic
křemelinou. Výše zmiňovaná farma, prodávající křemelinu uvádí působení
spíš na parazity u psů a koček. Ničím nepodložené výsledky o účinnosti.
Trávící ústrojí psa- kočky nebo přežvýkavce je dost odlišné co do obsahu
žaludku na doporučené množství křemeliny. Pro psa 1 lžíce, pro ovce 1-2 lžíce.
Neznám váhu křemeliny, ale protože je to hornina, domnívám se, že by mohla
být váha postejná jako třeba minerální doplněk Plastin, nebo sypká minerálka
pro kozy od Fides agro. Zvážila jsem 2 lžíce těchto minerálek a navážila zhruba
stejně,6-7 dkg. To znamená že koza, ovce, sežere za měsíc zhruba 2 kg
křemeliny, po 100kč za kg. Doporučené podávání je minimálně 1 měsíc.
Zdá se mi to dost drahé při nejistém účinku, násobeno počtem zvířat.
Když budu brát v úvahu, že dospělá ovce si dokáže vytvořit určitou imunitu,
a dokáže údajně v dobré kondici udržet tasemnice na počtu 3-4 kusy, tak
jehňata je potřeba na zamořené pastvině odčervovat co 6 týdnů i dřív.
Kozy jsou na tom s imunitou vůči parazitům mnohem hůře než ovce a kůzlata
bez imunity. To znamená že by jehňata a kůzlata musela křemelinu dostávat
téměř stále, protože jakmile začnou průjmovat, budou plné tasemnic, případně
dalších parazitů a než křemelina zabere, pokud zabere, přírůstky do minusu.
A pak se zase ptám, kolik to bude stát? bez chemie.
Klasické odčervení vyjde + - 10 kč na kus
Je to ale můj názor a třeba se v počtech hodně pletu.
Problém je - a o tom se tady, myslím, dost bavíme - v tom, že klasické odčervování znamená problémy pro některé druhy hmyzu a ptáků na pastvinách, a to někteří z nás nechtějí mít na svědomí... Počty holt nejsou všechno... A proto se snažíme vymýšlet nějaké alternativy... Většinou to samozřejmě vyjde na víc peněz a účinnost není prokázaná, ale člověku to nedá Ostatně u homeopatických léků také není účinnost prokázaná, přesto prý mnoho lékařů na otázku co si myslí o homeopatii, odpoví, že on tomu nevěří, ale žena to používá pro děti a funguje jí to
Ono nejrozumnější bude asi postup "Kostey"e a jemu podobných, kteří prostě neodčervují a tak si po vzoru přírody vytváří odolná stáda, někomu to ale nedá a chce ještě přeci jen trochu pomoci... A tak třeba preventivně krmí zvířata křemelinou... (já jsem tedy optimista a věřím, že mi to bude fungovat (o: )
Vámi popsané čístění pastviny několikaletým ponecháním na seno je určitě dobrou variantou, pro mne však není realizovatelná, protože nám tu všude chodí lesní zvěř a pozemky nemáme nastálo oplocené, jen je "přejíždíme" s pastevními sítěmi. Takže tu asi tasemnice budou stále a musím se s nimi naučit žít - nebo tedy spíše moje zvířata Nakonec i tasemnice jsou živé bytosti a mají právo na život, ne?
pajca
napsal(a):
Tak to nemůže být pravda, protože zárodek tasemnice, (hlavička) vydrží být v
půdních roztočích života schopný dva-tři roky. To znamená, že zamořená pastvina
bude po tu dobu infekční, pokud tam žádná ovce, koza, srnčí zvěř nevstoupí a
nevyloučí další články tasemnice. Jinak koloběh pokračuje.
Nikdo neříkal, že byla po té kůře čistá pastvina, ale to stádo ovcí...