moonika napsal(a):
A za tú dobu nedostávali žiadnu chémiu? primiešavali im to do šrotu?

Ano, přidávali jim to do šrotu, žádnou chemii ovce nedostávaly. Ti, jejichž sousedi si tím zrušili tasemnici u ovcí, prý už nějakou dobu dávají kozám jen dvakrát ročně křemelinu a žádnou chemii a mají koprologii OK... No nevím tedy jak dlouhá ta doba je...

Ráda bych se zepatala, jestli někdo máte nějaké fígly, co s bodláky - tzv. "kudlibabkami" - kulatými "plody" lopuchu. Já je mám na některých pastvinách, ovečky i kozy velmi rády ožírají jejich listy, ale ovečky jsou teď celé obalené )o: Je to nepříjemné pro ovce, pro mne při dojení a navíc chci ještě několik jehniček prodat a nevím, kdo si koupí zelené ovce . Řešíte to někdo nějak? Je jiný způsob, jak to z nich dostat než je hodiny obírat? Asi je to dost hloupý dotaz, ale nedá mi to abych to nezkusila se zeptat

moonika napsal(a):
Nedávno som písala v súvislosti s touto debatou na jedno zahr. skupinu o prírodnej liečbe kôz otázku komu čo zabralo okrem chémie u tasemnice a jedna členka písala že oreganový esenciálny olej.

Mně zase jedni chovatelé říkali, že jejich sousedi měli dlouho u ovcí problémy s tasemnicí a nezabírala jim ani chemie, pak dali dvouměsíční kůru s křemelinou a jsou čistí bez tasemnic. Je to takový jemný písek (drť z nějakých fosilních schránek) a prý to má jemné ostré hranky, které ty červy ničí... My máme na pastvinách tasemnice taky - dospělým jsem dala křemelinu, ale mladým jsem ještě dala Aldifal, protože mi nežrali žádné příkrmy, do kterých bych jim tu křemelinu mohla přidat, ale příští rok chci jehňata i kůzlata naučit odmalička na nějakou dobrotu, do které bych jim mohla potom křemelinu přisypat. Tak pak můžu dát vědět, jak nám to bude fungovat...

Ten nápad s ovčí vlnou se mi líbí - akorát to asi brzy vyčuchne, že? (o: Rozhodla jem se koupit bílý popruh, který ve dvou řadách vpletu do sítě a uvidím, případně bych pak experimentovala s těmi pachy... Prodávaný pachový ohradník nepoužíváte protože je to svinstvo (je to svintvo?) nebo nějaký jiný důvod? Moc díky za rady!

tom.tady napsal(a):
Já ho sám nepoužívám, lezou nám tam spíš přes den nebo po ránu - už je stejně vidět. JInak by měl být k odstání na M+S zemědělské potřeby. Pachovej se stříká do pěny ze spreje, aly my na keře a stromy v okolí pastvin navěsíme hubky na nádobí a cca 1x za dva tejdny to přestříknem. Sem tam tam sice něco vlítne, ale pomálu. A to jsme pásli louky rozrytý od divočáků.

A fungovalo by zavěsit hubky přímo na sítě - když je pořád posouvám po takovém dlouhém pruhu, tak by mi to na stromech a keřích asi nefungovalo... Nebo to hrozně smrdí a bylo by ak peklo posouvat sítě? (o:.

A jestli používáte i ten pachový ohradník?

bischof.vlastimil napsal(a):
Dobrý den v sítích pasu přes 11 let na nejrůznějších místech. Určitě je dobré věnovat pozornost místům kde zvěř pohybuje... Já mám na sítích, faborky, pro lepší viditelnost a s ohledem na podmínky podnikám i jiné preventivní opatření.

Děkuji mnohokrát - můžu se zeptat na ta jiná preventivní opatření?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jak jsem psala - nám funguje jutový pytel (kolem ořešáku) a hražení z králičího pletiva (na habrech
- to nechytí zubama. Problém je, že se musí dobře "pověsit" na silnější nižší větve, aby to nemohly sešlapat dolů, když se zvířata "plazí" po kmeni, aby ho mohla sežrat... a souhlas - spodní větve, na ty panáčkováním stejně dosáhnou a zlikvidují. Ještě existují takové plastové bariery přímo proti okusu stromků, ale ty jsou zase poměrně drahé (když si člověk vezme, kolik stromků má) a ne moc vzhledné... (např. na http://www.habitat-cz.cz/ochrana-stromku-proti-okusu) ... ty nemám vyzkoušené.

Hippie - nebyla by nějaká fotečka, jak jste vyřešili ochranu kmenů tím jutovým pytlem? Jdeme pást jednomu pánovi kolem starých třešní a na jaře už jednu holky oloupaly - pěkně kolem dokola , tak jsem si říkala, že s těmi pytli by to snad mohlo fungovat, ale chtěla jsem vidět přesně jak to máte - osvědčené - abych pak nemusela plakat nad dalším stromem
Moc díky!

Díky za tipy - ten pachový ohradník používáte tak, že přivážete na sítě hadry, na které to stříknete? A je v pohodě pak s tím ty sítě přesouvat? (přesouvám co 2-3 dny). A zvířata uvnitř v ohradě (myslím kozy a ovce (o:) to neodpuzuje? Nebo jim to nevadí, protože je to koncentrovaný lidský pot, na který jsou zvyklí?
A Tome - ten glow-line máte na objednávku nebo se to někde prodává? Levné to asi není, že? Mně by stačilo něco nevodivého, co vpletu do sítí...
Moc díky za rady!

Přemýším, jak si zviditenit sítě, aby mi je tolik netrhala v noci zvěř. Našla jsem toto: http://www.kamir.cz/signalni-plastova-paska-pro-site-proti-divoke-zveri-250-m, ale nejsem si jistá, jak to bude fungovat - ta modrá barva se mi nezdá být v noci úplně dobře viditelná - máte s tím někdo zkušenost? Taky jak by ta páska snášela přesouvání sítí? Nebo lepší nápad, zkušenost? Říkala jsem si jestli tam nemám dát vánoční žárovičky - těch by si snad zvěř všimla , musela bych je ale nějak napojit na autobaterii

cw napsal(a):
Mám buď jsou spravit pomocí sponek viz. odkaz co se prodávají nebo letí z domu

http://eshop.agrotrans.cz/litzclip-spojka-na-lanka-do-3-mm-t-5-ks-p538978791/
http://eshop.agrotrans.cz/litzclip-spojka-na-lanko-do-3-mm-10-ks-p538978790/
http://eshop.agrotrans.cz/litzclip-spojka-na-opravu-siti-x-5-ks-p538978792/.

Sponky vypadají také dobře - díky moc i Vám (o:.

Díky moc! To zní jako naděje (o: Jdu tedy na to také s vázacím drátem. (o:.

Zdravím pěkně, máte, prosím, někdo zkušenosti s opravováním potrhaných pastevních sítí? Já mám sítě teprve rok a - protože paseme na místech, kde je hodně zvěře, která přes sítě bez proudu v noci chodí - už jsou tak potrhané, že pomalu přestávají kopat Když svazuji lanka v místech přetrhnutí, někdy tam přeskakují jiskry, což se mi nezdá být dobré
Máte někdo nějaký osvědčený způsob jak sítě vyspravit? Kupovat každoročně za 10 000, - nové mi přijde dost drahé

No a já myslela, že se perou jenom kozy... Že krávy jsou sice velký, ale hodný (o:.

No ale dlouhodobě zase ušetří za všechny ty odčervováky, očkováky, léky, ne? To u tak velkého stáda musí taky dost lézt do peněz, ne? Třeba by to šlo spočítat, za jak dlouho se to vrátí (a jak velké ty úhyny by skutečně byly - těch 25% po dobu 5-10 let mi přijde jako střelené od boku?).

Tak díky za uklidnění, přezdívko (o:. Budu tedy trpělivě vyčkávat. (o:
A Vy, Profesore, nebojte, to já zase kozy upozorňuji, že nemají kopat. Akorát jak se někam hnu a nejsem připravena upozorňovat, hned si to skopnou (o: To je výhoda ručního dojení - to se holt člověk od kozy nehne

Zajímalo by mne, jak rychle se vaše kozy naučily stát klidně při strojním dojení? Moc se mi líbí různá videa z farem, kde ty kozy poklidně stojí, ani nehnou brvou, když se jim nasadí na struky cucátko, takže chovatel může nasazovat další cucátka dalším kozám nebo jim umývat vemena a podobně. U nás (skoro dva měsíce po zavedení strojního dojení) musím být s kozama nahoře na dojírně (protože kdybych jim nasazovala cucátko ze země, tak mi jednoduše uhnou dozadu) a po celou dobu dojení jim cucátko přidržovat - když ho pustím a jdu dělat něco jiného, kozena dvakrát kopne a je to dole . Takže plán, že mám čtyři kozy na dojírně, dvěma nasadím cucátka a zatímco se dojí, umývám vemena dalším dvěma, a tak že to pěkně odsýpá, vypadá zatím jako utopie... Mám nějakou naději, že se to zlepší?

A s tím nočním pasením jsem i přemýšlela, že - protože nemáme bohužel chlívek spojený s pastvinou, takže musíme vyhánět na pastviny a domů - že v letních vedrech bych jim to obrátila a nechávala je od večera do pozdního rána na pastvě a přes den doma v chládku, protože nejlíp se nažerou za soumraku a za svítání... Nakonec letos to léto není tak ostré, tak jsem to nehrotila... Zatím jsem akorát, když jsem je měla na pastvině beze stínu a byl horký den bez mráčku, podojila a vyhnala ráno po čtvrté, v jedenáct je vzala domů do chládku a odpoledne zase po čtvrté podojila a vyhnala na pastvu a kolem desáté večer zase domů (domů není zavřít do chíva - mají tam celkem i výběh (o:)...

My taky poslední roky paseme skoro celou zimu (o:.

lilo napsal(a):
Presne souhlasim s petakem... ale zaroven se mastackovi nedivim... maji male miminko tak je outlocitnej... take me v tom obdobi stval pes kterej smrdel, a poustel chlupy... hele po zdravotnich peripetiich a anamneza by byla fakt dlouha takze se nebudu rozepisovat... jsem se rozhodla deti vice neockovat... od te doby k lekari chodim jen na prevenci a pro razitka kvuli zpusobilosti...prestala jsem lecit jak doporucil lekar a zacala duverovat vice sama sobe... v bylinach, v peci o deti... a o tom to asi je verit svym instinktum...