conie napsal(a):
Vážně se mi nechtělo zapojovat se do této diskuze, ale určité zmínky v uvedeném příspěvku nemůžu nechat bez povšimnutí. Mám pocit, že se tady opět prezentuje někdo velmi "nestandardní". Fakt neznám ve svém okolí člověka, který se sám musí živit nebo živit i rodinu, a přitom se může denně 24 hodin věnovat štěněti. Takové lidi potkávám pouze tady na diskuzi. A přiznám se, že mi to už vadí. Naprostý laik, který by tady náhodou hledal nějaké informace, buď dostane vynadáno, že jako nezkušený vůbec uvažuje o pořízení psa nebo si přečte podobné příspěvky a zděšen nároky na něj kladenými si buď psa nepořídí (menšina) nebo už nikdy nebude hledat informace a rady, což může být někdy velmi kontraproduktivní. Většina normálních majitelů i chovatelů psů chodí do práce, mají děti či vnoučata, své další koníčky, přátele atd. Pes je báječný kamarád, kynologie bezva koníček či spíše styl života (v mém případě při smečce 5 fen), ale rozhodně to není to jediné, čemu je nutné přizpůsobit úplně celý život. Nebudu 24 hodin zírat ani na vysněné štěně ani na nic jiného. Nemám na to totiž čas. Přesto mám fungující, poslouchající a báječnou smečku psích kámošek různé velikosti i temperamentu. Takže ano, i pracující člověk si může pořídit psa, jen je třeba vybrat správně plemeno a věnovat mu určitý čas denně. A ano, i v paneláku může být pes se svým pánem šťastný a spokojený, někdy víc než na vesnici u boudy. Jinak s příspěvkem souhlasím - jako první učím na jméno a přivolání a zároveň povel Fuj! Chápu, že to ten, kdo má jednoho psa a spoustu času, může učit jinak. Ale já potřebuji, aby i na vycházce zareagovaly na jeden povel např.2-4 feny, ihned, bez zaváhání. A přesměrování v tomto případě u smečky jsem ještě fungovat neviděla.

Tak to snad každý učí psy, aby zareagovali na povel hned a bez zaváhání. Jen ze zkušeností vím, že je pro psy srozumitelnější a pro běžný provoz praktičtější, když tím povelem není "fuj!" (stejně nechápu, co má smečka pěti fen vlastně udělat po povelu "fuj"?), ale "ke mně" nebo "sedni". A hlavně: zabere to ve výsledku míň času, než učení zbytečného "fuj".

anonymx napsal(a):
Marne jsem se snazila, aby mi nekdo popsal jak ciste pozitivne (bez korekce) popsal jak naucit nejaky zakladni cvik. Kdyz hledam videa jsou ns vsech evidentne psi, kteri vedi co se po nich chce. Nerikam, ze klikr nebo pozitivka nen dobre, ale zda se mi vhodnejsi tam, kde se psovi mocnechce anebo ma s necim problem.

Jaký základní cvik například? Můžu vám zkusit popsat, co chcete.

Jinak u psů cvičených shapingem učení nového cviku často opravdu pro neznalého vypadá, jako že vědí, co se po nich chce. Protože jsou zvyklí chování aktivně nabízet a dokážou ten cvik postupně po kouskách sami "vymyslet". A je to vhodné pro každého psa, nejen pro ty "problémové".

bilusik napsal(a):
Ty meleš absolutní nesmysly a vymýšlíš si nějaké zástupné nesmyslné důvody. Já ti říkám, že když musíš hlásit vybrané krycí psy dopředu a musíš je mít před krytím schválené - odsouhlasené poradcem chovu, takže to nemá s volným chovem nic společného. Ve volném chovu nepotřebuji žádné schválené psy poradcem chovu před krytím. Když ti poradce něco musí schválit, a pak můžeš teprve krýt, to je stále chov řízený, ač si to možná neuvědomuješ.

Tak ještě jednou a pomalu, evidentně tady má někdo velký problém s chápáním psaného textu.

Ano, kdyby musel poradce chovu vybraného krycího psa předem odsouhlasit, jak tvrdíte, o volný chov by skutečně nešlo. Ale on ho odsouhlasit NEMUSÍ! Jen ho vezme na vědomí, ale nijak do toho zasáhnout nemůže. I když by kolikrát chtěl... Poradkyně chovu v našem klubu byla úplně zoufalá, když jí nahlásili krytí, kde byla úplně brutální příbuzenská - pes a fena měli ze čtyř prarodičů tři společné a jen jednoho rozdílného! Strašně ráda by do toho nějak zasáhla a v zájmu zdraví štěňat poradila vhodnějšího psa, ale nemohla. Protože jde o chov VOLNÝ a poradce chovu nemůže do výběru krycího psa nijak zasahovat, může jen poradit, pokud je o to požádán.

Už chápete, nebo k tomu mám namalovat i obrázky?

bilusik napsal(a):
To je blbost, a důvody si jen vymýšlíš - na neproběhlé krytí ještě nemůže poradce odkazovat, když ještě neví, jakým psem chovatel z těch uvedených nakryje, či jestli fena vůbec zabřezne nebo jestli si chovatel krytí na poslední chvíli nerozmyslí - to je nesmysl a nevidím to jako důvod. Pokud musí nahlásit psy před krytím, tak je to proto, aby mohl poradce případně před krytím ještě zasáhnout, nějakého psa vyškrtnout, či doporučit jiného. Z jiného důvodu to není. Takže mi to stále vychází jako ne zcela volný chov, když chovatel musí dopředu nahlašovat, jaké psy si vybral a krýt může až po jejich schválení, bez jejich schválení před krytím vlastně nemůže krýt - tak to není volný chov. Já při volném chovu žádné schválení před krytím od poradce nepotřebuji.

My si tykáme? Odkdy?
Melete absolutní nesmysly. Chovatel plánovaného krycího psa pouze zveřejňuje, ale nikdo mu ho neschvaluje a už vůbec mu ho nemůže zakázat, zasahovat do něj či krytí z jakéhokoliv důvodu zatrhnout - ani poradce chovu, ani prezident, ani Pánbů. Pořád jde o chov volný, přestože plánované spojení je známé a třeba i v klubové inzerci zveřejněné dlouho před krytím.

hunter napsal(a):
Je jasné, že neexistuje univerzální výcvik, který by platil vždy na všechny. Někteří parfors snesou, jiní se zradí po prvním trestu.
Tady by chtělo říct, kdo a kde takto připravuje psi- nároky na psa při lovu se u nás a zahraničí značně liší, ať se jedná o klimatické podmínky, výměry honiteb, lovenou zvěř, zkoušky, atd.
Relevantní by bylo snad Německo, Slovensko a Polsko, částečně i Maďarsko.
Pokud se časem ukáže, že pouze pozitivní metodou a možností volby to jde efektivněji, zapřemýšlím o změně výcviku a výchovy.

Někteří parfors snesou, jiní se zradí po prvním trestu.
Ono i u těch, kteří parfors snesou, to jde bez něj o hodně líp. Jenže jak píšu výš - musí se na celý výcvik jít od základů úplně jinak, zahodit veškeré zažité metody výcviku, nastavit cviky tak, aby měl pes vždy úspěch, s přihlédnutím k jeho individuální povaze a vlohám. Což je opravdu hodně těžké, kdežto zrubat psa je strašně jednoduché a člověku se u toho tááák uleví ;-) (berte to prosím jako nadsázku)
V Německu znám několik lidí, kteří cvičí téměř čistě pozitivkou, ale ti cvičí spíš pro zkoušky a sport, než pro skutečnou loveckou praxi. Kdo cvičí retrívry čistě pozitivkou opravdu pro lovecké využití, je Robert Milner v USA. Nakolik se tamější lovecká praxe liší od naší, to bohužel nedokážu posoudit, ale jelikož jsou jeho psi plně ovladatelní i na stovky metrů a přesto schopní samostatně sledovat a přinést postřelený kus, tak mám za to, že by se bez problémů uplatnili i u nás.

bilusik napsal(a):
Pokud musí nahlásit vybrané psy před krytím - tak je to asi z důvodu, aby poradce ještě mohl případně zasáhnout. A to podle mne už není volný chov. Já nakryju, vypíšu po krytí prázdný krycí list co jsem od poradce dostal, a pak ho do 7 dnů od posledního krytí odešlu - takže už na krycím psovi nemůže nic změnit. Pokud mu to posíláte dopředu s návrhem psů, které musí schválit, může vám psy rozmlouvat ( některého co není z jeho chovu třeba popmlouvat ) případně nějakého vyškrtnout - zkrátka když to musíte dopředu posílat a poradce to musí schválit, tak už to není volný chov - nemáte při výběru a krytí absolutní volnost. Takže jako volný chov si představuji to co znám ze dvou klubů kde jsem, kde to funguje takto - to je skutečně volný chov a za vše si zodpovídá chovatel, který jde se svojí kůží na trh ať už to poradce schvaluje či nikoliv. Když musím psát dopředu návrh krycích psů, které mi musí někdo před krytím odsouhlasit - tak to podle není volný chov.

Pokud musí chovatel nahlásit vybraného psa ještě před krytím, tak je to obvykle proto, aby měl poradce chovu přehled, co se kde plánuje, aby mohl na chovatele odkazovat zájemce ještě dlouho před krytím atd.
Asi je to pro vás novinka, ale na štěňata z kvalitních spojení se vypisují pořadníky dlouho před krytím. A samozřejmě že zájemci chtějí vědět, kdo bude otcem plánovaného spojení. To nic nemění na tom, že je to pořád chov volný a chovateli do toho nikdo nekecá, nikdo to neodsouhlasuje atd., poradce chovu to pouze bere na vědomí.

hunter napsal(a):
Zákazové povely beru jako naprostý základ, pes musí vědět, že udělal něco, co dělat nemá. Pokud se tu najdou lidi, kteří v krmení razí heslo přirozenosti psa jako masožravce, měli by mít stejný názor i na výchovu/výcvik - příroda spíše trestá, než motivuje.
Pouze pozitivní metodě nevěřím, nejspíš protože jsem neměl tu možnost se s tím setkat při loveckém výcviku.
Ten aport není ani tak špatný příklad, protože někdo vám poradí, abyste se vrátili zpět a více motivovala, jiný vám poradí parforsní výcvik.
Nemám čas být se psy 24/7 a hlídat je. Respektují, že nemohou na nábytek v domě, okusovat, co je zrovna napadne a vyndavat odpadky, i přesto si dovolím tvrdit, že se psy funguji v pohodě.

Příroda spíše trestá, než motivuje, ale příroda neučí psa nekousat gauč, netahat na vodítku atd. atd. Neříkám, že tohle vše nejde naučit pomocí trestů, to samozřejmě jde. Ale kdo vyzkoušel oba způsoby, tak zjistil, že po dobrém to jde o dost líp, rychleji a snáz.
Pokud na psa, který plive aport a nenosí, vyrukujete s parforzem, tak se taky docela dobře může stát, že mu to znechutíte natolik, že přestane nosit úplně. Viděla jsem to na vlastní oči na trénincích několikrát. Přístup trenérů byl, že s takovým psem nemá smysl pracovat. Stačilo změnit přístup a psi najednou pracují, fungují, nosí do roztrhání těla.
Je pravda, že pozitivka v lovečině (stejně jako třeba v IPO) je tak nová věc, že tu zatím není nikdo, kdo by měl nějaké zásadní výsledky. V podstatě si lidi teprve postupně vypracovávají metodiku výcviku, protože u pozitivky je potřeba postupovat hodně jinak, učit věci v jiném pořadí a jiným způsobem atd. atd. Ale v zahraničí už jsou lidi, kteří na pozitivku z klasického výcviku přešli a zkušenosti jsou takové, že pes pro loveckou praxi jde pozitivkou připravit zhruba za třetinu času, co klasickým výcvikem.

Dasvo napsal(a):
Taky bych nerad aby můj názor vyzněl jako obhajoba kohokoliv, ale...
Pes se narodil v červenci 2014 a rentgen byl zhotoven v březnu 2015. nejsem si jist, zda lze mluvit o dysplazii pokud ještě není pes dospělý a není dokončen vývoj kloubů! Navíc podle vyznění zprávy soudím, že pan doktor není odborník ortoped, ale běžný nespecializovaný veterinář. Jeho závěr o dědičné dispozici považuju přinejmenším za poněkud unáhlený. Ma základě čeho tak soudí už nenapsal!
nejsem naivní a nemyslím si, že všichni chovatelé s PP jsou svatí a boží. nepochybuju o tom, že i mezi nimi se najde sdostatek šmejdů, darebáků a množitelů kterým jde především o prospěch vlastní peněženky. Ale chov s PP kromě jiného dává možnost si tyto informace zjistit! pes není rohlík, psa je třeba pečlivě vybírat. O to víc, pokud má potenciální majitel zájem o výstavy a chov!

Dysplazie se dá rozpoznat už ve třech-čtyřech měsících věku. Jen nejde ještě přesně určit stupeň. Nicméně je pravda, že jednostranná dysplazie je daleko častěji důsledkem zranění, než dědičné dispozice. Nebo taky může jít o blbě zhotovený snímek, kdy pes neležel rovně, což se může neodborníkovi jevit jako jednostranná dysplazie.

Tak především: kupovat štěně "do chovu" je nesmysl. Předpoklady k chovu má jen menší část zvířat a i u štěněte, které se jeví nadějně, se může objevit zdravotní či exteriérová vada. Kdo chce zvíře s jistotou chovnosti, má si koupit dospělého zbonitovaného jedince, samozřejmě za odpovídající cenu. Těžko vinit chovatelku z toho, že má její odchov DKK, když jde o onemocnění, které se u čivav nesleduje. Samozřejmě její postoj "neřešit, uchovnit" v pořádku není, ale ruku na srdce: myslíte, že některý z množitelů bez PP by výskyt DKK u svého odchovu řešil nějak zodpovědněji?

A za další: když chtěla vaše známá štěně s předpokladem zdraví a chovnosti, proč si brala štěně po rodičích nevyšetřených na luxaci patelly a proč si brala štěně s fontanelou a nesestouplým varletem?

Jak se tu píše pořád dokola, PP není žádnou zárukou dokonalého kvalitního psa, PP je zdroj informací o psu, jeho předcích a nepřímo i o chovateli. Vaše známá si naprosto žádné informace nezjistila, nechala si od chovatelky nakukat, že štěně po nevyšetřených rodičích s fontanelou a nesestouplým varletem je vhodné do chovu a teď si stěžuje.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
I já teoreticky chápu, že pozitivní metoda je lepší než zákazové povely a trest. Jenže nejsem stroj a tak sem tam dostane fena "po čuni", tak jako synci dostali na pr...(ku).

Tak samozřejmě, člověk není stroj, svět kolem nás není dokonalý a nedá se vše naplánovat tak, aby bylo možné jen odměňovat. Občas se trestu, zařvání apod. vyhnout nejde. Ale výchova by neměla být principiálně postavená na tom, že člověk připraví podmínky tak, aby štěně udělalo chybu a bylo ho za co potrestat. Výchova funguje nejlíp a nejspolehlivěji, když člověk připraví štěněti podmínky tak, aby bylo pokud možno co nejvíc úspěšné a bylo hlavně za co chválit, aby mělo minimum možností udělat chybu. A to říkám jako člověk, který si vyzkoušel obě cesty.

danis napsal(a):
Sice máte pravdu, ale ze svého okolí vím, že tam kde mají víc než 3 psy, tak v naprosté většině případů dobře zaopatřeni nejsou. Dobře chovat se dá i na dvou fenách, není přece třeba mít několik vrhů každý rok. Lepší jeden dobře promyšlený vrh za pár let, který pro plemeno udělá mnohem víc, než každoroční kvantita.
Psů je jako sr...k, proč pořád množit další a další? O tom snad chov není.

Takže třeba lidi, kteří se psy pasou, by tím v podstatě skončili, protože na efektivní práci potřebují minimálně dva-tři psy v aktivním věku, plus dorost plus důchodci... Nebo musheři, ti podle vás vymlátí spřežení a prodají sáně?
Já zase ze svého okolí vím, že i tam, kde mají jednoho psa, ti psi v drtivé většině nejsou dobře zaopatření. Počet psů s tím fakt nemá co dělat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je jedno, to zadavatelka vlastně ani nechtěla vědět, jak cvičíme spíš o těch zákazových povelech, prostě přijde mě pro psa mnohem srozumitelnější když třeba trhá záclonu, šlehnout ho novinama a říct mu důrazně fuj než mu dát jiný povel a odvést jeho pozornost, protože tím se podle mě nenaučí to že danou věc nesmí, pouze je zabaven jiným směrem a při nejbližší příležitosti se k té lákavé věci zase vrátí.

Daleko nejsrozumitelnější je udělat maximum pro to, aby vůbec neměl možnost nežádoucí chování dělat. Tedy zamezit mu k zácloně přístup (říkejte si, co chcete, ale ohrádka nebo dveřní zábrana je bezvadná věc, samozřejmě pokud se člověk psu dostatečně věnuje) a dát mu místo ní na hraní něco dovoleného.

Šlehnutím novinama a řvaním "fuj" ho sice možná můžete naučit, že záclony se netrhají, nebo to taky může pochopit úplně jinak. Můžete ho tím naučit, že pán je protivný a je lepší se mu vyhnout. Můžete ho tím naučit, že záclony se trhají jen tehdy, když pán není nablízku. Když bude člověk začátečník a pes bázlivka, tak ho může naučit bát se člověka a zdvižené ruky, zcela bez souvislosti se záclonou. Zákazový povel a tresty psa samy o sobě nic neučí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tohle je sice hezké najít klidné pohodové a trpělivé psy, ovšem běžně venku se z mnoha takovými nesetká, spíš narazí na různé agresivní, nevychované nebo podobné jako má sama.A pro takové je vhodné psa naučit aby si jich nevšímal, případně aby se tam usměrnit nějakým tím povelem.Můj pes nemá problém s ostatními psy, nebojí se jich, neútočí na ně, chce si jen hrát, ovšem většinou právě narážíme na psy kteří si z něj dělají uspokojovací matraci, na agresory a nebo na psy co se ho bojí, ty normální pro hru potkáváme na cvičení, to jsou ti co jsou ovlivńováni i těmi zákazovými povely, ale na veřejnosti bych je spočítala na prstech jedné ruky. Posledně jsem z mého psa sundavala o něco mladšího psa kolie, ten je taky vychováván bez zákazů a tak se divil on i majitel když se pes trošku prolétl vzduchem. Dnes se všechno vychovává po dobrém děti i psi, já nejsem zastáncem násilí ale v něčem to bez trošku přitlačení opravdu pořádně nefunguje.

Nic proti "jedné dobře mířené" u normálního psa. Jenže u psa, který je bázlivý, protože za á psy vůbec nezná a neumí s nimi komunikovat a za bé jeho první zkušenost s cizím psem bylo napadení, to násilím opravdu řešit nemůžete.

Jinak samozřejmě že současně se socializací je potřeba dopilovat i poslušnost kolem psů, aby nedocházelo ke konfliktům se psy, kteří jeho neomalené chování "neustojí". To jsem brala jako samozřejmost, která tak nějak vyplývá z faktu, že ten pes zatím může komunikovat jen s těmi pohodáři.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To už sem sice nepatří ale přesně vím proč aport pustil a začal čuchat, protože ten aport byl těžký a těžký terén, psovi se nechtělo se s tím takovou dálku tahat. Po něm to zopakovalo ještě pár dalších

Jak říkám - nemáte aport dostatečně upevněný (a ti ostatní psi taky) a bylo by potřeba vrátit se ve výcviku o kousek zpátky, do malinko jednoduššího terénu. Tak byste udělali pokroky nesrovnatelně rychleji než tím, že psu nachystáte úkol, který nezvládne, a pak ho seřvete za to, že ho nezvládl.

Já jsem nějak nepochopila, jestli PitOwner po fence chce perfektní poslušnost, nebo jestli chce, aby občas povel porušila a psy a lidi napadla. Pokud je hrdý, že se bránila, proč ji za to zároveň trestal?

Prostě typický vylízaný namachrovaný majitel pitbula (tím se nechci dotknout všech normálních majitelů pitů, kterých je určitě víc - jen u nás v ulici máme dva).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jde to odnaučit použitím zákazového povelu prostě když naskočí na psa čapnout ho za kožich schodit ho dolů a dát povel fuj nebo nesmíš to při té hře. když je na vodítku a vyjíždí na ostatní psy rázně s ním škubnout a dát povel fuj nebo nesmíš.

A zákazové povely ho naučí, jak se psy komunikovat normálně? Naučí ho, že psi jsou fajn a není třeba po nich vyjíždět?

Ten pes je podle popisu za prvé asociál, který vůbec nezná pravidla psí komunikace, a za druhé je kolem cizích psů v obrovském stresu. I to naskakování je podle popisu velmi pravděpodobně stresový signál, nic jiného. Když na něj bude zadavatelka řvát zákazové povely, tak ho jen kolem psů znejistí o to víc. Ten pes se potřebuje naučit být kolem psů v klidu a normálně s nimi vycházet.

Psí řeč psa člověk nenaučí, tu ho můžou naučit jen jiní psi. Chtělo by to vybrat klidné, pohodové a trpělivé psy, kteří si ho dokážou zklidnit, které nějaké asociální ojíždění nerozhází, přiměřeným způsobem mu dají najevo, kde jsou hranice slušného chování, ale nepřeklopí to do rvačky. Ovšem takových psů je za prvé strašně málo a za druhé, jak je má člověk poznat?

Co můžu hodně doporučit, jsou komunikační lekce pod vedením lektorek psí školy Koira. Dozvíte se tam o psím chování a socializaci strašně, strašně moc a hlavně dokážou vybrat vašemu psu ke komunikaci partnery, kteří mu pomůžou. Takže pak budete mít dál na čem stavět. Teď bude prodloužený víkend ve Zdobíně u Dvora Králové:
http://goo.gl/sCwqJW.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Asi s ním budu muset zajet psychiatrovi, když není normální.protože tohle není jediná věc kterou neudělá, stejně tak na zahradě nevletí do záhonu, dokonce když sem mu tam minule nerada hodila míček blbě a říkala sem si česnek je v háji, tak pes prostě ten záhon oběhl tak že do toho nešlápl, stejně tak se na chalupě prostě neletí napít do rybníka i když pes sousedů tam běží ten můj zalehne a počká na něj až se vrátí, protože ví že tam jako malý nesměl, ted už by to bylo jedno ale on tam nejde.prostě ne znamená ne, a on to chápe, netvrdím že při tom ne nebo fuj nikdy nedostal novinama, nebo zatahání za kožich.Ne je pro něj zákaz že něco postě nesmí fuj znamená aby přerušil to co dělá, žraní hlíny nebo hovna, čmuchání, pohazování s aportem apod. jak mě tedy vysvětlíte že při aportování, pes vzdálený ode mne tak 60 metrů aport upustí a čmuchá si někde okolo, nedávám jiné povely jen na něj zařvu fuj je to, a pes aport uchopí a maže nejkratší cestou ke mě, když ví že na něj nedosáhnu a měl by se tedy na mě vykašlat a než k němu dojdu zdrhnout.

Tyhle všechny situace máme zvládnuté naprosto v pohodě i bez "fuj", trestání novinama a tahání za kožich.
A mimochodem, pokud vám pes aport pouští a jde si čuchat, tak buď nemáte aport dostatečně upevněný, nebo se cítí být pod tlakem a tím čucháním si uklidňuje nervy (tzv. přeskokové chování). V obou případech vám prospěje daleko víc, když se místo řvaní zákazových povelů vrátíte ve výcviku o krůček zpátky. Zákazový povel vám sice v aktuální situaci zafunguje, ale nevyřeší příčinu, proč vůbec měl potřebu ten aport pustit a jít si čuchat.

bilusik napsal(a):
Řízený chov je i tam ( možná si to začátečníci ani neuvědomují ), kde musíte poradci nahlásit dopředu, jakým budete krýt psem, kde mu to nemůžete oznámit až po krytí. Volný chov je to, kde mu to oznámím až po krytí a nemusím nic hlásit před krytím. To klidně ukonči, protože se v tom moc neorientuješ a nemáš pravdu, diskutovat o zcela zřejmé věci je opravdu zbytečné.

Pokud člověk vybraného krycího psa poradci jen oznámí (je úplně jedno, zda předem, či až po krytí) a poradce do výběru krycího psa nemá možnost nijak zasahovat, zakazovat, nařizovat, jde pořád o chov volný.

Burča napsal(a):
Ta poslední je hezká. Ale já mám PH 6,8 a u nich se píše do 6,5. To by se jim u mě asi moc nedařilo, že?

Co je psáno v atlase, není zákon - tyhle hodnoty stejně většinou vznikají tak, že někdo napíše, při jakém pH danou rybu choval, a pak už se to opisuje z jednoho atlasu do druhého. Neznamená to nutně, že danou rybu nejde chovat při hodnotách mírně mimo tohle rozmezí.
Třeba na Seriously Fish udávají vhodné pH až do 7,5:
http://www.seriouslyfish.com/species/trigonostigma-espei/.

Lola1 napsal(a):
Jenom mě to zajímá jak se to učí správně.

Není absolutně žádný důvod nějaké "zákazové povely" učit. Vždycky se dá najít nějaký povel, kterým psu řeknete, co MÁ v té situaci dělat - sedni, pusť, ke mně... A tím automaticky přestane dělat to, co dělat nemá.