Mám zkušenost s tím že křepelky reagují na změny poklesem snůšky, stačí změna podané směsi. Pokud křepelky krmíte rozmanitou stravou a nekrmíte jednostranně, asi dopad nebude takový nebo žádný, ale také může být dosti pravděpodobné, že po celou dobu bez výkyvů můžete mít celkově nižší produkci vajec než chovatel jedoucí směs pro intenzivní snůšku.. Nebavme se teď o tom co chovatel preferuje či bio kdy bere že méně je více nebo na intenzivní produkci. To je na jinou debatu a obsáhlou. Taky jak již bylo zmíněno při srovnání záleží nemálo na chované genetice. Co se týče zeleného, asi jej v zimě u chovatele co je přidává nemají k dispozici. Proto se domnívám že přirozeně s počátečním jarním přidáváním je touto změnou ve snůšce přibrzdíte, dokud si na zelené opět nenajedou..

Píšete že si líheň budete kupovat. Pak nechápu Vaše dotazy zde ( nic ve zlém ). Až si totiž líheň koupíte, bude mít v balení návod. Tam je uvedeno vše od výběru vajec pro líhnutí, inkubační podmínky pro jednotlivé druhy drůbeže, použití líhně včetně té zmiňované vlhkosti.. Prostě návod komplet krok za krokem který Vás povede celým procesem líhnutí až po selekci vylíhnutých kuřat. Alespoň u mého Clea takový návod byl v balení přiložen. Proto vyčkejte a držte se jím.. Budu rozumět tomu až se budete tázat skrz něco čemu tam nebudete rozumět, ale popsáno je tam vše velmi srozumitelně. Budete li se jím držet vylíhnete.. Po zkušenostech, a nabytí dojmu že potřebujete něco vychytat či zlepšit, bych použil fórum zde k této líhni určenému. To už budete přesně vědět co Vám na dané líhni osobně nevyhovuje.. Ať se daří..

Pro odlehčení, neberte prosím vážně :
Inzerát :
Koupím velké množství vynešených nosnic ( min.100 ks ), a 1 uhynulý kus drůbeže na ptačí chřipku. Případně odměním toho kdo mi nahlásí uhynulou labuť nejlépe v ohnisku nákazy.. Zn. Rychle než to přejde.

Chovám chocholaté Holanďanky. Jeden kmen utvořený z loňských kuřat odchovaných do dospělosti ve společné voliéře bez možnosti hřadování nehřaduje vůbec, ani když hřady mají. Prostě se to nenaučili. Sesednou se v koutě na slámě na zemi do hloučku a spí tak každou noc. Neřeším to když jim to vyhovuje a nejsou špinavé. V ostatních voliérách kde jsou všude i starší slepičky které hřadují, se k nim přidala i ona omladina a hřadují všechny.. Nikdy bych si nemyslel že to nebudou mít slepice tak pudově dáno do vínku aby se to museli učit, ale je to tak..

Nu tak třeba já tam vidím rád. Mám už třetí líheň, druhou dělanou a bez průzoru nechci. Poslední je z lednice, v předních dveřích jsem vyřezal okno, vsadil tam a silikonem vlepil tenké plexisklo. Nemusím mít strach že se rozbije. Je tam pouze jedno, a povětšinou se nerosí tak moc aby nebylo vidět. Takže o nevhodnosti nemůže být řeč. Pokud se zarosí více, např. před líhnutím, pokud intenzivně rosíte, stačí na něj poklepat ( je pružné ) a voda steče. Hned vidíte co se uvnitř děje aniž by jste museli "větrat". Za mě je to dobrá věc, navíc za něj dovnitř můžete kdykoliv umístit vlhkoměr, kontrolní skleněný líhňový teploměr, vše vidíte když projdete kolem.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Pro : ladd. Reagoval jsem na kolegu před Vámi, který tvrdil že slepice skrze svůj původ venku v mrazu nemají co dělat. Já své nikam nezavírám. Jsou v zastřešených zavětrovaných voliérách celou zimu, a že by jim to činilo nejmenší potíže nepozoruji..

Rak červený taky doma žije v teplých vodách Mississippi, a nějak hajzlík neumí pochopit že v naší studené vodě je invazivním druhem..

Osobně vytápím, ale z vlastní zkušenosti mohu potvrdit slova v příspěvku výše. Měl jsem křepelky které i při soustavných 12°C měli plnou snůšku. Povětšinou dojde pouze k poklesu snůšky, dokonce i v teplotě na hranici mrazu dokáží některé slepičky snést občas nějaké to vejce. Je to jen o aklimatizaci. Logicky pokud dojde na pokles teploty, spustí se přepeřování a dojde k výpadku snůšky. Poté se opět roznesou, pokud chlad trvá omezí se třeba snůška ale je. Nezačneme li temperovat a křepelky přejdou plynule na zimní čas nemají s tím problém.

Já držím přes zimu u drůbeže kohouta a 2 - 3 slepičky od rázu jako rezervu, až do času líhnutí. Mít jednoho kohouta a na konci zimy o něj přijít, je po sezoně. Dělá to tak asi víc chovatelů, na jaře pak rezervní kmeny prodají.. Někteří pak vědomi si tohoto doufají že na jaře koupí, aniž by se přes zimu museli starat. Osobně mám tedy své přebytky od podzimu zamluveny, takže osobně nic nabízet nikde nebudu..

Tož přesně nejaká chujovina s hřadem co by nášlap mě napadala též, ale to je na houno protože to bude muset majitel furt ladit na váhu všech slépek. Pokud některá zostane venku, nebo bude chtět chrápat dole, všecko je v pr...li, stejně tak kam si dotyčný vynálezce može zasunůt aj taký návod, nedej Bože eště aj za ty 3 stovky pokaď to má byt ono..

Mezi svátky budu dávat do líhně křepelky, mám 5 druhů. Později chocholaté Holanďanky zdrobnělé, černé, modré a letos nově i krahujcové. K tomu mám slíbená vejce velkých Bílefeldek do začátku. Už se těším...

Dobrý den, měl jsem tu výše k určení 2 ptáky. Že jde o 2,0 sedí, jen ten sytěji zbarvený na pletivu po přepeření více zesytěl. Jedná se o oranž opalína ? Sehnal jsem jim 2 samičky a nechal je si vybrat. Vytvořili se páry 1.1 opalíni, a ten sytý harmonizuje s rubinkou. Máte tip co z toho druhého páru může vypadnout za mladé ? Páry rozdělím, začínají se samci hašteřit.. Díky.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Ještě bych chtěl dodat že tímto Angličanky v žádném případě nechci nijak shazovat. Na maso opravdu nemají konkurenci, a běžný chovatel bude spokojen i se snůškou. Bezpochyby pokud nemá přímé srovnání vajec, dovolím si tvrdit že bude s produkcí vajec spokojen jako u nosné protože rozdíl nepozná.. Též je chovám, a určitě mají u chovatelů své místo. Osobně mám materiál Angličanek od uživatele mila-savel, kterého jsem si vybral protože ze sledování inzerce vím že je zde má od počátku, a nekupoval bych tak odchovy od někoho který je má i bez toho od něj. Navíc má přísun nové genetiky. Inzeruje zde na inzerci, a mohu doporučit. I co se týká pošty ( vejce mi loni zasílal ), vše na jedničku.

Stránky bohužel nevím, Italské jsem ani nehledal. Dříve jsem zkoušel Francouzské, ale s mou totalitní jazykovou výbavou jsem neuspěl.. Co se týká vajec, též vlastně nevím. Nikdy jsem je nevážil, srovnávám pouze při sběru a v proložkách. Tak citlivou váhu ani nemám, musel bych ženě "ukrást" kuchyňskou, a zvážit několik vajec naráz a spočítat průměr..
Když jsem byl dnes krmit a sbírat blikl jsem aspoň mobilem foto pro srovnání..
Zleva od Italek, napravo Angličanky..

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Peparazak podává zavádějící informaci. Osobně mám doma mimo nosných také následující masné typy - Anglické, Faraon, Francouzskou brojlerovou a nově i Italské Giganty. Mohu srovnávat. Není pravdou jak tvrdí kolega, ať už z neznalosti nebo ze zkušenosti ne zrovna s košér genetikou, že u Anglických křepelek jde jen o jinak zbarvenou masnou formu. Garantuji vám že pokud mi žena na stůl položí oškubané masné křepelky o zhruba stejné gramáži, bezpečně Anglickou křepelku poznám. Vypadá totiž jako brojlerové kuře z obchodu mezi stejně velkými kuřaty od velkého klasického plemene odchovaného doma v malém. Anglická křepelka je mnohem kompaktnější, větší prsní svalovina a osvalení na stehnech. Toto se u jiných masných typů nepovedlo šlechtitelům docílit. Ostatní jsou jen větší formou nosné křepelky ale o stejných tělesných proporcích. Příjemným bonusem je u Anglické bílá barva peří, která při škubání a náhodných stoncích nebije do očí. Je to ale čistě masná záležitost, co se týká vajec přijdou mi ohledně ostatních masných drobnější, a pro mne jsou neatraktivní pro svoji větší špičatost. Preferuji velká oválná vejce, jaká mají např. Giganti, kteří se navíc počtem vajec vyrovnají nosným, a pokud je držíte jako univerzální křepelky nabídnou jedince hmotnostně až kolem 380 g, takže kohouti na talíři jsou jasné +. Navíc lze brzo rozeznat pohlaví neboť jsou přírodně zlaté formy, takže poznáte pohlaví dle zbarvení. Podobně jsou na tom i Francouzské. Více zkušeností si můžete o jednotlivých typech najít na mých stránkách na které mám odkaz v profilu. S Jumby osobní zkušenost nemám, jen zprostředkovaně od kolegů co je měli jsem se doslechl že je zklamali. Ale jak říkám nemohu soudit. Co se týká přepravy vajec poštou, osobně když už někdy prodám nějaké vejce, posílám nerad. Po vlastních zkušenostech vím že můžou vejce dorazit v pořádku, jindy se vylíhne s bídou třeba půlka vajec.. Já myslím že to záleží na tom jestli tu zásilku nemělo v rukou nějaké hovado, které s nimi zachází nešetrně a příliš je rozhrká.. Občas ale není zbytí, a tak i já sám někdy dobrovolně nesu toto riziko pokud kupuji vejce od někud kam si nemohu dojet..Vždy ujistím prodávajícího že jsem si rizika vědom a toto beru plně na sebe. Přeji hodně štěstí nejen v chovu.

Mám zdrobnělé holandské chocholaté celoročně ve voliérách, ze 3 stran krytých, celozastřešené skrz chocholy, opatřené hřadem ve výšce cca 50 cm. Sucho, bez průvanu = zimy snášejí úplně v pohodě.

Já jsem na výrobu malé samodomky použil tvrzený polystyren - styrodur, topení 2 x 40w žárovkami, rošt z ledničky na kterém jdou parádně naklápět křepelčí vejce, pod tím vanečku s vodou. Funkčnost super. Jako druhou líheň jsem používal Cleo, také funkční, pohodlnější obracení páčkou. Teď zbrojím na jaro tím že dělám novou z lednice.5 šuplíků s drátěnými korýtky a obracením jako v Cleo.3 šuplíky, každý na 80 křepelčích vajec, a dva šuplíky na slepičí vejce, každý na 40. Pod tím dolíheň a vana s vodou. Topení topnou spirálou, nucený oběh vzduchu větrákem z akumulaček. První zkušební záhřev teplotně dopadl dobře, ještě po dodělání doladit klapkami na optimum cirkulaci vzduchu, a vlhkost. Pokud vlhkost nebude ok, přemýšlím buď nad knoty pro zavlažovací truhlíky z vany k tělesu, nebo sprchu v tunelu hnanou motorkem na ostřikovače s vypínačem, třeba na zapnutí jen před líhnutím nebo v případě nouze.. Uvidíme. Každopádně s líhněmi je to jako s harddisky u PC. Časem zjistíte že má malou kapacitu, tak raději berte vždy větší, než ji koupíte po druhé malé kterou jste koupil k té první..

Občas v diskuzích čtu, jak nemálo chovatelů ( a nejen třeba u pávíků ) pláče jak nesouhlasí se směřováním plemene, ale nezbývá než držet hubu a krok, protože nejde o naše plemeno.. Němci si místo toho vytvoří svou odnož, o které si pak mohou rozhodovat sami.. Co je tedy špatně ? Já myslím že malost nás čechů je v tom umět výborně kritizovat jiné, ale ve skutečnosti jsme si schopní nechat diktovat i směr našich vlastních plemen. To že se tu někdo něčím pochlubí budeme hanit, a budeme žádat něco důkazovat, a chtít dokonce postupy. Jakým právem ? Žádá tu snad ten člověk nekoho o pomoc v šlechtění nebo něčem jiném ? Nebo snad nabízí výsledky k prodeji, či jinak ? I kdyby do toho pouštěl co chce, a dělal to uplně špatně, je to jen jeho věc. A pokud má radost že se mu konečně objevil po snažení byť jeden volatý holub, nevidím důvod proč mu jeho radost o kteru se chtěl nejspíš podělit kazit. Spíš by jste ho měli povzbudit, a ne ho mlátit po prstech, byť by měl ty holuby celý život jen pro svou vlastní radost. Je pryč ta doba kdy chovatelé byli svým koníčkem spojeni a přáli si, místo aby si záviděli, a viděli v sobě jen konkurenci ? Nespíše ano. Zamyslete se.

No ono taky krom toho ničení ekosystému těch chovatelů je málo. Vezmete li že dřív na vsi měli drůbež a zvířectvo 4 chalupy z pěti, tak když se někomu nějaký kus občas ztratil tak ztráty byli zanedbatelné, vzhledem k tomu kolik zdrojů se o ně podělilo. Jestli že dnes má v té obci na zahradě zvířata třeba ( plácnu ) 8 lidí, a dalších pár ve voliérách... Jsou pro škodnou jako Švédský stůl mezi prázdnými talíři..

Třeba pánovi nestojí úsilí na zdokonalování klasických Lahore až natolik za to, protože je fanoušek volatých holubů... A postrádá u nich jejích typickou kresbu, možná i nějaký typový rys... Osobně třeba chovám Košoa kteří pocházejí z voláčů, a u kterých tak je mírně fouklý holub tolerován, a není to posuzováno jako vážná vada, avšak jedná se o jev nežádoucí který je třeba potírat. Osobně ale musím říct že to tomu holubovi když je některý pěkně přifouklý a nemá podvěšené vole což se u fouklých zrovna stává, dle mě sluší.. Bohužel pro něj..