Dobrý den.
Nevím, jestli jste mi náhodou nevolala, nějaká paní si už u mně mladou stříbřitou zamlouvala, ale pak už se neozvala. Loni jsem začala s chovem zakrslých stříbřitých světlých. Teď momentálně mám k prodeji jen poslední mládě, samičku po rodičích s PP, ale netetovanou. Ptal se na ni však chovatel ze Slovenska a tak čekám, jak se rozmyslí.
Další mladé plánuji nejspíš až v příštím roce, nemám už samečka. Samečka mám domluveného a měla bych ho dostat snad letos na podzim, ale nejspíš to bude mládě. Proto už nejspíš letos nedopadne odchov. Příští rok by snad mohli být mladí i s PP.
Kristina Balcarová
shibinka@seznam.cz
www.tlapkyakridla.websnadno.cz.

Není to nic neobvyklého, rodiče ji prostě škubali v budce. Naše korely to dělaly celkem pravidelně, když se mladým nechtělo vyletět. Mladým po výletu z budky peří doroste.

Barnard klonkurský - 4 mláďata necelý měsíc stará

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Už jsem měla křečky, křečíky, pískomily, potkana, morčata, zakrslé králíky, burunduky. Všichni křečci, křečíci v noci rámusí. Záleží ale hodně na tom, co jim dáte do terárka. Kolečko na běhání nadělá pěkný randál a navíc se v něm můžou zranit. Pokud bude terárko vybavené přírodně, hluk se omezí. Klec nedoporučuju, je slyšet i lezení zvířátka po drátech a navíc je okolo binec. Křeček je od přírody samotář. Pokud je ochočený od malinka, může být i mazlík. Křečík džungarský je společenský, není kousavý, můžou být dva spolu. Nejlépe dvě samičky. Párek se brzy přemnoží, tak jsem měla jednu dobu 18 křečíků a nevěděla, co s nimi. Pískomilové, aspoň ti mí, jsou v noci tiší. Baví se převážně přehrabováním podestýlky a stavěním hnízda. Když mají co rozhlodávat (tvrdý papír, seno), jsou spokojení. Chce to aspoň dva, aby jim nebylo smutno, jsou společenští. Pokud chcete opravdového mazlíka, tak podle mně vyhrává zakrslý králík. Moje hermelínka Bessi byla inteligentní zvířátko. Pokud jsem byla doma, nechávala jsem jí otevřeno. Běhala po bytě, nikdy neudělala nepořádek (morčata jsou čuňátka), vyprázdnit se chodila vždy do své bedny. Pokud Vás ještě něco zajímá, ptejte se.

Já mám dobré zkušenosti se směsí Kaytee Exact, pokud nemáte v blízkosti specializovanou prodejnu, přes internet je to nejlepší. Loni jsem s ní odchovala barnarda, kterého vyseděly korely (vlastní matka přestala po určité době sedět), ale nekrmily. Ale aspoň ho zahřívaly a byl spolu s jejich mladými, to znamená mezi ptáky takže jako mezi svými. V sousední voliéře byli jeho vlastní rodiče a mladý barnard je viděl, slyšel a věděl, co je zač.
Jestli Vám mládě krmí zpěváci, tak ho u nich nechte. Odchov pod ptáky je vždycky nejlepší. Ruční dokrmování je náročné - správná hustota směsi dle věku, teplota, množství, aby se neničilo vole, správné časové odstupy a v neposlední řadě převádění na pevnou stravu. To vše při odchovu pod nějakými chůvami odpadá. Ruční dokrmování beru jako poslední možnost nebo pro odchov ptáka, který má být mazel a nepůjde už do chovu. Přeju, ať Vám hezky vyroste

Rozhodně je nechte. Při šlechtění nových rázů se u zvířat běžně používá takováto příbuzenská plemenitba, tedy otec na dceru nebo syn na matku. Jak už psal "mozaik", předpoklad je, aby byli původní ptáci nepříbuzní. Problém by byl, kdyby se Vám spářili sourozenci, tam už je větší riziko objevení některých defektů. Odchované potomky už samozřejmě musíte spárovat s ptáky cizí krve. Tak ať se mladí vydaří .

Již pár let mám v chovu i burunduky. Na začátku roku mi uhynul sameček a tak jsem sháněla náhradu. Moc jsem nedoufala, nebylo správné období, ale podařilo se. Sehnala jsem dokonce párek veverek. Po domluvě s prodávající,jsem je prozatím umístila na chodbu. Až se oteplí, půjdou do venkovní kryté voliéry, kde je i moje původní samice (odděleně).
Překvapilo mě, že z nabídnuté potravy mizí nejčastěji jen jablko. Burunduci byli téměř stále zalezlí v budce. Vzhledem k tomu, že jsem je koupila ještě v zimním období, mi to divné nepřipadalo. Před týdnem, při kontrole, se mi zdáli dost vyhublí a stále až moc málo aktivní. Proto jsem je přemístila do obýváku, kde je můžu lépe pozorovat. Samice se přeci trochu aklimatizovala, vylézá ven a častěji se krmí. Sameček téměř nevylézá, tedy ještě jsem ho venku běhat neviděla. Zdálo se mi, že samice nosí potravu do budky a on se asi krmí tam. Jedno ráno jsem ho našla v teráriu mimo budku ztuhlého. Na hibernaci je v místnosti až dost teplo. Po zahřátí v ruce, nakapání vody do tlamičky, se vzpamatoval. Druhý den se to opakovalo. Teď je snad v pohodě.
Tyto nové veverky vůbec nežerou ořechy, dýňová a slunečnicová semena, zřejmě ani obilí. Neumí pít z napáječky, ale to není takový problém. Dostávají jablko, mrkev, vodu do misky. Co vždy vezmou, je piškot, vařená rýže, vařené vejce, tvrdý sýr, klíčené fazolky mungo. Ze zakoupené směsi vyberou sušené ovoce. Moje Albína slupne všechna semena, tvrdé pečivo, ořechy jsou pro ni pochoutka.
Tento příspěvek píšu proto, abych upozornila všechny zájemce o podobné druhy zvířat, že strašně moc záleží na tom, od koho si je koupí. Moji dřívější chovanci byli od chovatelů, které jsem navštívila a viděla podmínky, v jakých byli burunduci odchováni. Z nouze jsem si tyto poslední nechala dovézt, protože dálka byla nad mé možnosti a začínám si myslet, že se jedná o zvířata od překupníků. Majitelka na některé mé otázky vůbec nereagovala. Jsem i tak ráda, že je mám, jen musím řešit problém s krmením, abych do nich dostala to, co potřebují. Jestli se někdy naučí brát přirozenou stravu, to je otázka.

Milí, hlavně začínající, chovatelé, dávejte pozor při nákupu nových zvířat. Nebojte se a zpovídejte majitele. Neochota poskytnout informace zájemcům je podezřelá.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Určitě strádat nebudou. U mně podobně tuto zimu dopadli dva rýžovníci. Měla jsem mnohem hůře postižené ptáčky, nypř. kanára a zebřičku s pahýlem nožky, takže nejen neměli na té noze žádné prsty, ale ani konec nožky. Naučili se sedět na bidýlku, ale měli i ploché prkénko pro pohodlnější sezení. V případě samičky je možné, že bude schopná i hnízdit. Záleží opravdu jen na tom, zda se udrží na bidýlku při páření. Samec k chovu nebude. Pokud mu žádné drápky nezbyly, nebude schopný udžet se na samičce. Rozhodně jim dejte šanci na spokojený život, nebo věnujte nějakému chovateli, který se o postižené ptáky stará. Hodně štěstí .

Na co další dvě? Samička sama nebude, bude s mladými. A sameček snad nějakou dobu vydrží sám. Ani nebývá bez problémů vzít samce od samice a dát ho k jinému samci. Pravděpodobně by spolu bojovali. Jakmile má samec zkušenost se samičkou, většinou se s jiným nesnese.

S ničím podobným jsem se ještě nesetkala. Tak nanejvýš se zarůstajícím peřím u kanára. Ale toto jsem ještě neviděla. Královské sice nechovám, ale tohle není problém druhu. Nejspíš se to může objevit u jakéhokoliv ptáka. Vzhledem k tomu, že se Vám zatím nikdo neozval, tak zase píšu já. Takto bude mít problém s létáním až do příštího přepeření. Možná bych zkusila opatrně vytrhnout jednu poškozenou letku a počkala bych, jestli bude nově rostoucí pero v pořádku. Pokud ano, udělala bych totéž s dalšími. Taky bych mu během opeřování přilepšila v krmení. Ale je to jen nápad. Třeba se ozve někdo zkušenější a poradí.

To je Váš odchov? Jestli ano, má to od začátku, myslím od prvního opeření? Jestli ano, může to být i genetická vada. V případě, že je to koupený pták, kdy se to peří takhle pokazilo?

conty napsal(a):
Pusťte ježečka do přírody,teď na jaře je to nejlepší a určitě vám bude vděčný!!!

Já myslím, že je ještě moc brzy. Co by asi venku žral? Ježek je převážně hmyzožravec, i když nepohrdne mršinami, ale teď venku neběhá moc drobotě pro ježčí jídelníček. Často jsem měla doma ježky přes zimu. Ježka je možné pustit, má-li aspoň 700g váhy a když už je stálejší počasí. Mrznout nesmí. Nemá venku hnízdo, kam by se vracel. Stačí, aby v noci mrzlo a bude to mít za sebou.

shibinka napsal(a):
Nechápu proč se do mně navážíte. S nikým se nechci hádat, jen jsem vyjádřila svůj názor. Já jsem nic proti ustáleným pěkným mutacím nenamítala. Tu strakatinu jsem myslela doslovně, ne např. červenobřiché či rudoprsé neofémy apod., ale ty , podle mně nehezké, straky u různých druhů papoušků. Někomu se třeba líbí, tak ať si je chová, mně se prostě nelíbí. Kdybyste četl můj další příspěvek, zjistil byste, že mutace mám v chovu taky a to u korel a že se genetikou taky trošku zabývám. Dobře vím, jakou práci musí dát odchovat pěknou mutaci. Mně se ale u většiny papoušků víc líbí přírodní forma. A ty kanáry chovám taky a některé i v tzv. přírodní barvě a to glostry. Barevní kanáři mají předepsané barvy a straky jsou u barevných kanárů považované za odpad. U papoušků je to jiné a pokud si s tím někdo zkušený dá práci, může být strakatý papoušek výchozí bod k vyšlechtění nové barvy. Ale nové mutace se v některých případech mohou pojit se zdravotními defekty, menší životaschopností atd. Proto to chce hodně znalostí a citlivosti při práci s mutacemi. Ale myslím, že zkušených chovatelů, kteří se šlechtěním zabývají je málo. Podle mně je mnohem víc laiků, kteří sáhnou po čemkoli odlišném od přírodních, protože se odchov dobře a výhodně prodá. Ale to vše je jen můj názor a doufám, že jsem ho tu prezentovala ve vší slušnosti.

Děkuji všem přispěvatelům, kteří sem vložili fotky. O tom tento odkaz měl být, aby si každý, i začínající chovatel, mohl vybrat, co se mu líbí. Opravdu krásní ptáci . Na knížky, kde jsou časté chyby v popisu obrázků, se spoléhat nedá. Tak ať se daří

hzp napsal(a):
Pro Shibinku : Takovej kanár v přírodní barvě, to je něco, že jo? . Dojala mě vaše věta \"strakatinu dovede odchovat každý\",- no můžete to zkusit, hlavně tu \"strakatinu\" ustálit jako uznatelnou mutaci. Proč myslíte, že nové mutace většinou vnikají ( respektive daří se udržet) v chovech dlouholetých zkušených chovatelů? Asi proto, že jsou to lemtové, kteří nejlépe provádí mezidruhové křížení,že? Trochu pokory bych vůči chovatelům mutací čekal. Taky bych mohl tvrdit, že chovatelé přírodních ptáků jsou neschopní ňoumové, kteří krom přírodních ptáků nic jiného odchovat nedokážou. A není to pravda.

Nechápu proč se do mně navážíte. S nikým se nechci hádat, jen jsem vyjádřila svůj názor. Já jsem nic proti ustáleným pěkným mutacím nenamítala. Tu strakatinu jsem myslela doslovně, ne např. červenobřiché či rudoprsé neofémy apod., ale ty , podle mně nehezké, straky u různých druhů papoušků. Někomu se třeba líbí, tak ať si je chová, mně se prostě nelíbí. Kdybyste četl můj další příspěvek, zjistil byste, že mutace mám v chovu taky a to u korel a že se genetikou taky trošku zabývám. Dobře vím, jakou práci musí dát odchovat pěknou mutaci. Mně se ale u většiny papoušků víc líbí přírodní forma. A ty kanáry chovám taky a některé i v tzv. přírodní barvě a to glostry. Barevní kanáři mají předepsané barvy a straky jsou u barevných kanárů považované za odpad. U papoušků je to jiné a pokud si s tím někdo zkušený dá práci, může být strakatý papoušek výchozí bod k vyšlechtění nové barvy. Ale nové mutace se v některých případech mohou pojit se zdravotními defekty, menší životaschopností atd. Proto to chce hodně znalostí a citlivosti při práci s mutacemi. Ale myslím, že zkušených chovatelů, kteří se šlechtěním zabývají je málo. Podle mně je mnohem víc laiků, kteří sáhnou po čemkoli odlišném od přírodních, protože se odchov dobře a výhodně prodá. Ale to vše je jen můj názor a doufám, že jsem ho tu prezentovala ve vší slušnosti.

daktari napsal(a):
Zdravím všechny. Naprosto souhlasím se "saluki", chov mutací je opravdu výzva a podle mne takové sportovní chovatelství. Nikomu jej však nevnucuji. Navíc si myslím, že opravdovému chovu mutací se cíleně věnuje velmi malé procento chovatelů jakého-koliv druhu ptáků. Mnoho z nich páruje ptáky jen podle toho, co se jim líbí, aniž by věděli proč právě takový pár a co z toho vlastně bude. Bohužel. Každý ale ať si chová na co má chuť a oko, a nakonec i peněženku. V názvosloví je ohromný chaoz, ale to je na samotné téma.
Nedá mi než reagovat na připomínku "shibinky", která jak píše se v genetice vyzná, proto bych se chtěl zeptat na modrohlavou neofemu rubino. Pokud jí někde vidě+la, chtěl bych vědět kde, rád se pojedu podívat. Hodně zdaru.

Pro Jirku - daktari: tu modrohlavou rubino jsem viděla jen na fotce, ve skutečnosti ani náhodou. Ale žádná krása to není, když nemá po zelené a modré ani stopy.

A musím ještě uvést na pravou míru mou znalost genetiky. Psala jsem, že do toho trochu vidím. Mám základy genetiky a zkušenosti se savci, kde jsem kdysi sama pro sebe (pro zábavu) křížila čistokrevná plemena králíků a podařilo se mi vyštěpit jiné plemeno. Takže vím, jak spojit některé znaky, např. barvu a jinou délku a strukturu srsti apod. U korel využívám dědičnosti vázané na pohlaví. Sestavím pár různé barvy s uvedenou dědičností a u mladých v hnízdě pak podle barvy poznám pohlaví, u některých již od vylíhnutí. Do mutačních papoušků se nepouštím. Za prvé se mi více líbí přírodní a je mi líto, že jich ubývá a za druhé je to dost složité. Ať se tím zabývají chovatelé, kteří tomu opravdu rozumí a chtějí do toho investovat. I když i nám se nečekaně v posledním odchovu nádherných od starých rodičů přírodních vyskytl samec s červeně strakatým břichem. Manžel z toho nadšený nebyl. Ale na druhou stranu, když už se vyskytne nová mutace, byla by škoda ji "zahodit". Jenže ten náš asi novou barvu přenášet nebude, po roce přepeřil a je zas zelený.

incas napsal(a):
Nádherné !!!!! Konečně celá řádka fotografií nádherných ptáků,až na toho modrého modrohlavého.V žádném oboru ještě člověk přírodu "netrumfnul",tak proč by se to mělo povéct chovatelům?Vím,že chov mutací má celou řadu příznivců,ale rozhlédněte se na burzách.Strakatina v každé přenosce,ať už jsou to agapornisové,zpěváci,neofémy,a o rozelách ani nemluvím.U rozel už u některých mutací a modifikací ani nejde určit druh.Krásná silná pestrá rozela svítí na dálku jako drahokam.Bohužel přírodním ptákům v čistých liniích se málokdo věnuje,a tak i přírodní ptáci v hejnu mutací bývají vyštěpenci z těchto,takže pro další chov přírodních ptáků nepoužitelní.S pozdravem Jirka Suda.

Souhlasím. Dost dobře nechápu, co se na těch strakatinách komu líbí. Proč jsou vlastně mutace o tolik dražší než přírodní pták? A ty peníze bych za ně nedala. Vždyť strakatou odchová každý, ale sehnat přírodní je fuška. Pochopím ještě odchov v nové barvě, kdy je třeba zelená nahrazena modrou, ale třeba taková lutino ozdobná neoféma mi připomíná spíš andulku. Neoféma modrohlavá lutino a rubino - kde je ta modrá hlava, podle které se jmenuje? A kdo se pak v tom genetickém myšmaši může vyznat, když se dává jedna mutace na druhou. Do genetiky trochu vidím, ale přírodní ptáci u mně vyhrávají. Chovatelé by si taky měli uvědomit, že přírodní ptáci jsou nutností i pro odchov mutací. Nová mutace může vzniknout právě z přírodních ptáků, např. u ozdobných se čeká na modrou. Jsem ráda, že je dost lidí, kteří se o to začali zajímat. Byla by škoda, aby naše děti viděli ptáky v původní barvě jen na obrázcích.

saluki napsal(a):
Již dlouhou dobu se můj výběr dalšího druhu točí okolo neofem, odrazuje mne množství druhů a barev, nevyznám se v nich, jen co se dá nastudovat z netu. Prosím tímto jejich chovatele o vložení fotografií přírodních forem. Děkuji předem.

neoféma ozdobná

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

dado napsal(a):
já je mám jak sem psal v dřívějším příspěvku ve venkovní volieře jsou tam andulky a pár kakariků nekrmim je ničim zvláštnim zobou si proso a občas dostanou trochu drcených granulek pro kuřata při vysokých mrazech jsem jim dal na dno voliery trochu sena a dneska sem zjisti že v rohu voliery si ze sena udělali hnízdo a vněm jsou už dvě vajíčka ,nečekal jsem že by mohli tak brzo snášet když ještě mrzne tak jsem zvědavej jestli s toho něco bude.Podotýkám že bydlim ve výšce 760 m n.m. takže tu je docela krutá zima která jim vůbec nevadila

Žádné zázraky nečekejte. Slepička zasedá na vejce až od posledního sneseného, což bývá 6 až 12 vajec. Takže jestli u vás ještě mrzne, budou vejce zmrzlá. A ne každá slepička sedne na snůšku. Často jen snáší a víc je nezajímá. Kuřátka jsou docela choulostivá na chlad. Pokud je slepička dobrá kvočna, tak je zahřívá a hlídá. Ale jak je vodí, stávalo se mi, že se některé kuřátko opozdilo a prochladlo a to pak už ke slepičce nedojde. A to se líhly v létě nebo z kraje podzima. Zahřívala jsem je fénem a pak vrátila pod slepičku. Pokud by se ale vylíhly takhle brzy zjara, venku bych je nenechala. Ničím zvláštním je nekrmím, sezobou to, co papoušci rozházejí, ale misku mají na zemi. Proso, lesknice, nahý oves. Při líhnutí začnu hned podávat sušší vaječnou míchanici nebo aspoň strouhanku, dobrý je i mák, protože ho kuřátka zvládnou sezobat - je malý.

hali napsal(a):
dobrý den. mohl bych dat do venkovní voliéry 2.5m dlouhé nějaké křepelky? aby mi jedli zbytky po papoušcích. ukryt by měli, byli by venku celoročně. jeden chovatel je tak má. klec nemá dno, tudíž by jedli trávu, nějaké proso... myslíte, že by jedli zbytky? vždycky je tam bordel, tak to vypadá škaredě. a ještě dotaz. mohl bych dát ještě do klece cca 60x40x90 d,š,v ještě nějaké křepelky? má to dno, takže by chodili po deskách a linu. ton evím, jestli by bylo ideální. spíš jen venku. co myslíte? dík

Čínské křepelky jsme na zimu dávaly do krytých voliér. Samce jsme nikdy od slepičky s mladými neoddělovali, pomáhal jim s krmením. Např. přeštipoval malé žížaly, aby je kuřátka mohla lépe sezobnout.

osik napsal(a):
Dobrý den,myš pouze udělá pár temp a pak se nadechne dvakrát za sebou vody a má své za sebou,zatím co jedy zabíjí až 7-9 den po konzumaci na vnitřní krvácení a to je u mě nemorální.V této pasti jsem za jednu noc nejvíc viděl na vlastní oči 12 myší,troufám si říct ,že ani kočka není takovej machr.

Souhlasím, že jedy jsou nemorální. Navíc může přiotrávená myš způsobit problémy kočce, psu, ježkovi či nějakému jinému predátorovi. Jak dlouho vydrží myš plavat, jsem nikdy nezkoušela. Jinak dávám za pravdu panu Adamu Burovi. Manžel při stavbě udělal stejnou chybu s polystyrénem. Polystyrén je již otrhaný ze stěn. Teď pracuje na dalších úpravách. Beton a dovnitř dlažba + obložení některých stěn v kritických místech dlaždičkami. Opravy probíhají postupně a tak jsou pastičky zatím nutné.