Já se zeptal manželky ... takže je pes venku ... ale prý tam mohu být s ním .

Neboli - pes v bytě ovlivní život celé rodiny, takže optimálně by se měli shodnout všichni členové domácnosti. A lituji ... názor psa je až na posledním místě ... je to totiž nejníže umístěný člen smečky (anebo by teda měl být).

Andrýsek3 napsal(a):
Nepřijde mi, že by ho to nějak bolelo nebo dřelo, i když asi to bude nepříjemné má to pod tím víčkem už dost velké. Doufám, že to ty dva tydny vydrží. Nekrvaci to, oko nemá zarudlé, nemne si to.

V podstatě pokud je vidět nějaký výtok z oka, tak ho to dráždí.

lesnížínka napsal(a):
Jo, jo klasická bradavice, dře ji to do oka, to je protivné. Ale zkušenosti s nějakým přispáním a pod. nemám, takže v tom neporadím, ale nechala bych to ufiknout.

V té fázi zhoršení, když to dře, by bylo vhodnější ošetřování očními mastmi než kapkami. Masti to tření trošku zmírní - třeba volně prodejnými Ophtalmo-azulen nebo Ophtalmo-septonex.

katas13 napsal(a):
Děkuji moc. Právě že jsme chtěli přikoupit jiné plemeno, protože nám vůbec nenesou. Ale asi to nebude plemenem, ale špatnou stravou. Máme slípky od června než jsme jim poslatvili kurník byly ubytovaný nouzově pod pergolou a zanášeli na zahradu, domnívám se že nesla jen jedna slípka, ale mohu se plést. Házela jsem jim zrní a měli k dispozici 2000 m2 zahrady. V srpnu se nastěhovali do nového kurníku a od té doby nenesou, před dvěmi měsící tedy snesla jedna slípka asi 2 cm vajíčko. V kurníku mají zrní kolik chtějí (posílám obrázek, máme podobný krmný systém) občas i kukuřici. Zbytky z kuchyně jíst nechtějí ani namočený chléb nebo vločky, některé nežerou ani žížalu.. Teď když je sníh a nemají co na zahradě zobat, tak jsme jim přikoupili vitamíny na snášku, které jim mícháme do mleté kukuřice a to jim strašně chutná. Nevím jestli je překrmujeme nebo mají nedostatek živin? Jinak vypadají moc hezky, ale byla bych moc ráda alespoň za 10 vajec týdně. Kohouta mít asi nebudeme, vadilo by to novým sousedům. Už takhle si před kurníkem vysadili dvoumetrové stromy, aby na kurník neviděli.

Když se vrátím úplně na začátek - uváděli jste, že teplota v kurníku je jenom o 2-3 stupně vyšší než venku - to není v tomto období, když trvale mrzne úplně optimální pro snášku. Kurník je od pohledu velmi pěkný, ale nevím, jestli tam máte elektřinu a jestli jim prodlužejete den svícením. Světlo stimuluje snášku, teplota do toho taky promlouvá a samozřejmě i krmivo. Zkrmování kukuřice (nebo většího podílu kukuřice) není úplně vhodné, kuchyńské zbytky taky úplně ne (i když záleží na složení).

petr008 napsal(a):
My máme Leghorny a super nesou i v mrazu do -5 *C a mají nezateplený kurník. Ale nejvíce nesou ty obyč. nosné hybridy, které prodává každá drůbežárna. Znám pána, který kupuje v drůbežárně roční slepice za 45 Kč, které si doma pokrmí a prý mu ještě rok nesou jako divé. Po roce je zabije na maso a celý cyklus opakuje a je max. spokojený. Holt staří praktici...

Hybridy jsou na vejce výborné, ale kupovat vyřazené nosnice chce pevné nervy. Ono totiž chvíli trvá, než si zvyknou na "přirozené prostředí" mimo klecí, přepelichají a některé ten přechod nedají. Samozřejmě 45,- Kč je nic, jenom prostě ten pohled na zubožené slepice není hezký.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
z hlíny nebo trávy to nejde dolů ničím, leda opravdu počkat ty roky.

... anebo si přivést naočkované štěně ... pro jistotu už s druhým přeočkováním ... tedy poněkud starší.

Samozřejmě to by bylo třeba domluvit s chovatelem.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Odhodíte svoji ješitnost a přečtěte si to ještě jednou, pak se hluboce klidně při gaucingu zamyslete a treba....ne nedojde. Marnost nad marnost.

Tady se musím přiklonit k HonzoviPM - s líhnutím v líhni zkušenosti nemám, ale stalo se mi to párkrát i u kvočny - a to jim "normální" kvočna pomůže. Určitě záleží na technických dispozicích líhně. Osobně kdybych měl nasazeno 20-30 vajec v líhni, tak bych si ohlídal tyhle "drobné" nehody - to potom hodně mrzí, pokud naleznete uhynulé vyvinuté kuře, které se vyklovalo ze svého vejce a pak narazilo na další překážku. Samozřejmě u líhnutí 120 000 kuřat to asi roli nehraje a taky sázím na to, že technologie u velkokapacitních líhní jsou natolik vychytané, aby k tomu docházelo minimálně nebo vůbec.

Asperulo byl rychlejší - taky má osobní zkušenost - takže ono se to občas děje ... A shodně s ním bych se přimlouval, aby se diskuse nepřenášela do osobní roviny.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zajděte na veterinu, pro jistotu. Nemyslím si, že je to nekrotické. Moje fena měla třeba kůži na celém krku po rozsáhlém hotspotu v létě taky úplně černou, dnes je to v pohodě, normální růžové zbarvení.

Já bych se klonil k názoru, že je to nekróza (i když to není z fotek úplně jasné). Pokud je fenka v pohodě a tkáně nad tím měkké a růžové, dojde patrně ke spontánnímu zhojení a omezil bych se jenom na pozorování.

Ten dotaz směřoval spíše k tomu, jestli bude králík v bytě - vevnitř - v pokoji anebo venku.

Pokud by měl být v pokoji, nepovažuji to za úplně šťastný nápad, protože tak velký králík toho hodně sežere a pak adekvátně taky vyměšuje - je asi 10x větší než zakrslík a 10x více bude i toho odpadu a adekvátně více to bude cítit ...

Takže pokud by to mělo být dovnitř, tak bych se velmi přimlouval od toho záměru ustoupit.

Jinak teda hledat spíše na těchto stránkách v inzerátech. Doba není úplně příznivá - v tomto období má většina chovatelů už jenom chovné králíky, ale za 2-3 měsíce bude situace jiná a pokud bude venku, bude i příznivější počasí.

Když jsem se podíval na inzeráty, našel jsem třeba tento
https://www.ifauna.cz/kralici/inzerce/r/detail/3705592/belgicky-obr/

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ale asi zase ne někam, kde je 20 stupňů (případně víc).

Já bych je raději nechal na místě. Taky jsem měl zakrslíky, když už dceru přestali zajímat ve venkovní králíkárně (na dožití) a dávali to úplně bez potíží. Vlastně jsem ani neuvažoval, že bych je měl někam přesunout. A o pár let se k nim přidalo i morče.

Fakt je, že je to relativně brzy, ale pokud je tak nacpaná štěňaty ... Lépe zkontrolovat, než později litovat a lépe večer, než v noci ...

Chtěl bych dodat "za to nic nedáte", ale to bych asi kecal.

10-kilového obra na mazlíčka? Domů - do bytu?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kal i MaBdiv jsem choval.Výtěžnost u Kal byla +-53%, pouze po jednom 1,0 58%. U MaBdiv byla 62%, navíc berani jsou nenároční na chov.
K dalšímu příspěvku "... moje prababička..." , to bylo před xxx lety, tehdy to bylo kvalitní plemeno, ale ne dnes.

Tady trochu vznikl informační šum - já reagoval na Váš příspěvek, ve kterých jste mluvil o divoce zbarvených beranech a já jsem automaticky předpokládal, že myslíte velké - Francouzské berany. S malými berany nemám zkušenosti žádné, ale je to zajímavá informace a možná inspirace k vyzkoušení.

O Kal jsem nepsal nic - taky mi chybí osobní zkušenosti, i když si myslím, že na tom nebudou tak (zle), jako ty Nb. Alespoň na výstavách nevypadají tak extrémně vyšlechtěni jako Nb. (Horale promiňte).

Měl jsem 3 samičky po krytí samcem ve zbarvení Kal, ale zdráhal bych se ho tak nazvat. Matka byla pravá vesnická křižovatka, samičky byly v madagaskarovém zbarvení a všechny 3 byly skvělé matky, které dávaly početné vrhy dobře rostoucích králičat. Měl jsem je v chovu 3 roky, jednu 4 roky a opravdu neměly chybu. A taky jsem se na ně rád koukal, protože je to pro mne líbivá barvička. Ale to jsem malinko odbočil.

Rád by som poradil, ale moje praktické "skusenosti" s chovom prasaťa sú viac ako 40 rokov staré - prasa chovala babička. Vždy mali iba jedno (to je aj odpoveď na jednu Vašu otázku) a chovali ho niekedy od marca do decembra - pred Vianocami bola zabíjačka. Prasa malo do 200 kg - ako sa darilo. Vždy sa snažili zohnať vykastrovaného kančeka (vtedy se nekupovalo, ale zháňalo), lebo ten priberal lepšie ako prasnička. Tá keď bola pohlavně dospelá a mala ruju, tak málo žrala - to samozrejme nebolo žiadúce.

Ten Váš úmysel pridať malé prasiatko k veľkému týždeň pred zabíjačkou by asi nefungoval - pri tom veľkom by sa nenažralo, pokiaľ by mu priamo neublížilo (ale toto naozaj neviem). Chovať 2 (alebo viac) rovnako starých prasiat funguje - ako píše "Kometa" dobre - navzájom sa stimulujú k žrádlu a lepšie priberajú. Ale zase optimálne vykastrované kančeky.

Poradiť s plemenom neviem - záleží, čo máte reálne možnost kúpiť a tiež kvoli čomu ho chcete chovať - niektoré sú vhodnějšie na maso, iné na slaninu a masť.

horal napsal(a):
Já vás mohu ujistit, že všechno co se povídá, píše o Nb jsou jenom fámy. Choval jsem je dost dlouho a také téměř všechny jmenované plemena abych mohl srovnávat. Dokonce ♀Nb a ♂Kal byl kdysi základ tzv hybridů Zika (dnes je tenhle hybrid úplně něco jiného). Je však daný nějaký standard u masňáků kdy porážka se provádí do 120 dní věku králíka. Každý další den je překrmování kdy králík začne nabírat sádlo a to ne jenom to vnitřní v dutině břišní, ale i v mase. Pokud to tak má někdo rád, tak prosím, ale nemůže si pak stěžovat na malou výtěžnost. Proto že jsem produkoval králíky na maso praktikoval jsem dvojí křížení. Tzn. že z kříženců dvou plemen jsem si nechal samičku a tu jsem pak připustil třetím plemenem. Vždy jsem nakupoval samce čísté s PP. Zkoušel jsem i velké plemena jako Nos, Bo nebo Fb, ale nebyl jsem s tím spokojen. Nejlepší je křížit přibližně stejné plemena jako Kal, Nb, Vss, Bu, Ča. Dalo by se jmenovat i další, ale tyhle jsou nedostupnější u nás. Nemůžete pak posuzovat úspěšnost toho či onoho plemena podle dvou tří samic. Stává se že si někdo pořídí samičku a ta mu dává dva tři roky 3-4 králíčata ve vrhu. Pak řekne, že to plemeno nestojí za nic. Takhle se to ale nedá hodnotit. Třeba si někdo koupil sestru té samice a jemu dávala 10-12 králíčat. Nečekejte, že hned první samice ci si přivezete bude šampionka. Občas příjde i zklamání, než se člověk k něčemu dopracuje. Měl jsem kříženku ♀Vss x ♂Bu (z roku 2017v srpnu jsem ji vyřadil) a ta mi dala v deseti vrzích 111 králíčat. Nechal jsem si od ní dvě samičky a ty zrovna porodily. Jedna včera a druhá dnes. Hnízdo jsem nerozebíral zrovna je u nás -7°C, tak jsem jenom sáhnul shora na hnízdo a určitě je v každém víc než deset kusů. Jinak otec těch samiček je Ča a Ča byly také připuštěny. Takž nezatracujte žádné plemeno, všechny jsou dobré. Záleží na vkusu chovatele co se mu líbí. Pokud chcete hned od začátku přebornice, tak si pořiďte hylu (cca1200 Kč). Ale pozor. Inzerované hyly za 500 Kč mají možná nějakého pra pra předka hylu, ale není vyloučeno, že i s takovým králíkem můžete udělat terno.

Respektuji Vaše zkušenosti, já takové patrně zdaleka nemám. Problém možná trochu je, že jsme v úvodu mluvili o čistokrevných plemenech a Vy popisujete vícenásobné užitkové křížení a to je trošku o něčem jiném. A nakonec, i když obhajujete Nb, Vy ho aktuálně, patrně, ve svých křížencích nemáte.

Já mám s Nb starou osobní zkušenost - v mládí po letech chovu "čistokrevných" kříženců jsem vylepšil chov novozélandskými bílými. Viděl jsem je na výstavě - nádherné tlusté válce s velkýma hlavama. Pořídil jsem dvě samice a samce. Prvním sklamáním bylo, že jsem se nikdy nedostal přes 6 mláďat ve vrhu (když u těch kříženců to bylo obvykle 10-11). Druhé sklamání následovalo po porážce - tu jsme dělali ve 3-4 měsících (mrazák nebyl, v sobotu se zabilo, v neděli byly k obědu), takže o nějakém překrmování nemohla být řeč - když jsem stáhnul kůži, uříznul hlavu a vyvrhnul, půl králíka bylo pryč. Pak jsem je zkusil křížit - limitem byl ovšem ten počet mladých a taky pořád ta kůže byla znatelně silnější, než u těch mých původních kříženců. Tak jsem s tím skončil. Ano, dvě samice, nelze zobecňovat, ano, vím že se podíleli na vzniku masných hybridů, ale na výstavách pořád vidím ty válce s velkýma hlavama, takže si nenechám namluvit, že čistokrevný Nb je králíkem na maso (ač je řazen do masných plemen).

O hodně později jsem měl Burgundské a s těmi jsem byl maximálně spokojený. Kůže vyloženě jemné, hlavy přiměřené, no nedá se srovnat s Nb.

Jsem daleko od toho, abych zatracoval jakékoliv plemeno, v rozmanitosti je krása a každý si může vybrat "to své", ale zadavel chtěl vytipovat "7 králíků na maso". Navrhovali jsme mu čistokrevná plemena, a to možná byla ta "chyba". Užitkové křížení v tomto případě je asi vhodnější a Vy jste mu dal inspiraci na několik variant.

Mikibu napsal(a):
Takže chápu dobře, i když je to cizí, nevykastrovany kocour, tak pokud naše kočky vykastrujeme, tak o ně ztratí zájem a nechá je na pokoji? Pozná, že jsou vykastrovane a nebudou ho zajímat?

Ano. To "nechá je na pokoji" platí po sexuální stránce.

Jak jsem napsal, pokud se k Vám chodí najíst, bude to dělat dál - i když třeba nepravidelně. To už potom bude na Vašich kočkách, aby si vyhradily teritorium a na Vás, aby jste vybrali místo krmení, kam se cizí kočky budou dostávat obtížněji.

Vždy, když jsem měl štěně s mléčným chrupem, měl jsem levé předloktí pokryté škrábanci a drobnými kousanci od zubů. Nějak jsem to zvlášť neřešil, přišlo mi, že to ke štěněti patří. Když se mi to zdálo příliš, tak jsem mu mezi mou ruku a jeho zuby strčil horní pysky, to celkem rychle pochopilo a na chvíli byl klid. Taky se naučilo dávkovat sílu u hraní a pak to přirozeně odeznělo s výměnou mléčného chrupu. U hraní sice zuby používá, ale sílu dávkuje tak, aby neublížil.

Asi to není úplně návod a už vůbec netuším jestli je to správný postup, jenom jsem popsal svou zkušenost se dvěma psy.

Určite nepridávat malé k veľkému. Najprv zabíjačka, až potom nové prasiatko (a ešte predtým poriadne vyčistiť a lepšie aj vydenzifikovať chliev).

Pokud mluvíme o plemenech na maso, tak bych berany nechtěl - důvod je nízká jateční výtěžnost - velký odpad na kůži, hlavu.

Naproti tomu bílé plemena tady, myslím, nikdo nezavrhoval a ČA anebo Vb považuji rovněž za vhodné, naproti tomu Nb bych shodně s předešlým příspěvkem taky nedoporučoval (opět pro nízkou jateční výtěžnost).

Půjde za jinými ... otázka ovšem je, jestli ho u Vás nedrží také krmivo, ke kterému se případně dostane.