Patří pes do domu?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
to záleží na vkusu každého soudruha

a taky na plemeni psa, o kterém se bavíme

jde o foxteriéra

bstik napsal(a):
jde o foxteriéra

a maminka si nepřeje, aby byl v domě?

Za mě pes do domu patří....tak nějak nevim k čemu by mi byl venkovní pes.

Na druhou stranu pes v domě povětšinou znamená větší "bordel" a tím pádem znamená větší intenzitu uklízení. Hlavně v mladším věku psa může dojít ke zničení bytového zařízení, k rozkousání bot, polštářů a pod.
A v neposlední řadě, pokud má pes bydlet v domě, tak s tím musí souhlasit všichni členové domácnosti. Protože i jeden, pro kterého je pes v domě nepřekonatelnou překážkou bude dělat dusno....já se nedivím, protože já bych třeba doma nechtěla bydlet s tarantulí.....a to není dobré pro nikoho, ani pro toho pejska a ani pro ostatní, kteří tam toho psa chtějí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
a maminka si nepřeje, aby byl v domě?

Ne a nevím, proč musíte být hned tak nepříjemná. :)
Chtěl jsem jen založit debatu, protože mi to přišlo zajímavé. Skoro totožné, jako otázka, jestli "ananas patří na pizzu" .

Tak kdybyste si pročetl zdejší vlákna, než jste založil s odpuštěním další a ještě s tak hloupým názvem a navíc ještě s chybou, tak byste věděl, jak to zdejší přispívající mají.
Třeba tady:
https://www.ifauna.cz/psi/diskuse/detail/3787501/zima?from-list=1#a3787840

Bstik napsal(a):
Dobrý den,
Chtěl jsem se zeptat na váš názor, ohledně toho, jestli pes patří do domu.
Děkuji.

Nás neptejte, zeptejte se toho psa, kde chce bejt :) Moji psi jsou tam, kde chtějí být oni :)

Já se zeptal manželky ... takže je pes venku ... ale prý tam mohu být s ním .

Neboli - pes v bytě ovlivní život celé rodiny, takže optimálně by se měli shodnout všichni členové domácnosti. A lituji ... názor psa je až na posledním místě ... je to totiž nejníže umístěný člen smečky (anebo by teda měl být).

Štefan1 napsal(a):
Já se zeptal manželky ... takže je pes venku ... ale prý tam mohu být s ním .

Neboli - pes v bytě ovlivní život celé rodiny, takže optimálně by se měli shodnout všichni členové domácnosti. A lituji ... názor psa je až na posledním místě ... je to totiž nejníže umístěný člen smečky (anebo by teda měl být).

No tak to teda u nás děláme něco špatně.....celé rodině leží na srdci blaho našich pejsků aneb psi jsou až na prvním místě.
U nás je to teda obráceně, psi v domě jsou více než žádoucí a i přesto, že by měl pes být na posledním místě ve "smečce" , tak na názor psa dáme a nenutíme ho ležet doma na gauči, jen proto že my to chceme, když on by byl raději venku.

Štefan1 napsal(a):
Já se zeptal manželky ... takže je pes venku ... ale prý tam mohu být s ním .

Neboli - pes v bytě ovlivní život celé rodiny, takže optimálně by se měli shodnout všichni členové domácnosti. A lituji ... názor psa je až na posledním místě ... je to totiž nejníže umístěný člen smečky (anebo by teda měl být).

a jéje

Pořídil jsem štěně (fenku) načež se u manželky projevila silná alergie. Takže ji nabízím k adopci zdarma. Je jí 45, zachovalá, udržovaná, stř. vzdělání, obstojně vaří, pere uklízí...lehčí sportovní i kulturní aktivity možné.
Zn. Jen do dobrých rukou.

U rodičů to bylo iasné, pocházím z města, takže to jinak nešlo.
Teď je situace jiná, žiju na vesnici. Pes je tam, kde jsme mi. Proto jsme si ho pořídili, jako kamaráda. Chodím na cvičák, manžel rozmazluje. Binec je větší a co má být.Však se uklidí.
Pes na dvůr býval. Teď už to nemá opodstatnění, štěně si člověk pořizuje většinou k jiným účelům a jako kamaráda. A s kámošem jsem ráda všude, ne že ho nechám na dvoře.

Štefan1 napsal(a):
Já se zeptal manželky ... takže je pes venku ... ale prý tam mohu být s ním .

Neboli - pes v bytě ovlivní život celé rodiny, takže optimálně by se měli shodnout všichni členové domácnosti. A lituji ... názor psa je až na posledním místě ... je to totiž nejníže umístěný člen smečky (anebo by teda měl být).

Tak to u nás zvířata zaujímají jakési první místo

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No tak to teda u nás děláme něco špatně.....celé rodině leží na srdci blaho našich pejsků aneb psi jsou až na prvním místě.
U nás je to teda obráceně, psi v domě jsou více než žádoucí a i přesto, že by měl pes být na posledním místě ve "smečce" , tak na názor psa dáme a nenutíme ho ležet doma na gauči, jen proto že my to chceme, když on by byl raději venku.

Ne, je to u Vás zcela v pořádku, v intencích toho, co jsem napsal - všichni se shodnete - takže ideál.

A že by měl být pes až na posledním místě v hierarchii, na tom bych si dovolil trvat. Pokud je to jinak, může to přinášet celou řadu praktickcýh potíží, z nichž ta, že pes se dívá na televizi z gauče a páneček z podlahy je možná ta nejmenší. A pokud to u Vás takto nevypadá, tak je to v pořádku, pes je na tom správném místě řebříčku, i když Vy si namlouváte něco jiného.

Štefan1 napsal(a):
Já se zeptal manželky ... takže je pes venku ... ale prý tam mohu být s ním .

Neboli - pes v bytě ovlivní život celé rodiny, takže optimálně by se měli shodnout všichni členové domácnosti. A lituji ... názor psa je až na posledním místě ... je to totiž nejníže umístěný člen smečky (anebo by teda měl být).

To je ale potom otázka, proč člověk ty psy má. Já to mám nastavený tak, že k vlastní spokojenosti potřebuju vědět, že pro ně dělám maximum, že mají u mě skvělej život a jsou spokojení. Nemám je jako věc, co mi má sloužit anebo jako hračku ke své potěše. Mám je jako právoplatně členy rodiny a jejich spokojenost rovná se moje spokojenost.

Pokud bych věděla, že pes je venku nerad, že touží být se mnou v domě a nesmí...takový vlastnictví psa by nebylo nic pro mě, nedávalo by mi to smysl a v tom případě bych psa radši neměla.

Terven napsal(a):
To je ale potom otázka, proč člověk ty psy má. Já to mám nastavený tak, že k vlastní spokojenosti potřebuju vědět, že pro ně dělám maximum, že mají u mě skvělej život a jsou spokojení. Nemám je jako věc, co mi má sloužit anebo jako hračku ke své potěše. Mám je jako právoplatně členy rodiny a jejich spokojenost rovná se moje spokojenost.

Pokud bych věděla, že pes je venku nerad, že touží být se mnou v domě a nesmí...takový vlastnictví psa by nebylo nic pro mě, nedávalo by mi to smysl a v tom případě bych psa radši neměla.

Ano Váš názor respektuji, pokud to tak cítíte, je to v pořádku.

Pokud se na tom shodnete v domácnosti všichni, je to v pořádku. Pokud si psa vezmete do bytu i proti vůli partnera, pak se můžete dostat do situace, kterou vtipně popsal Lupus4: "Pořídil jsem štěně (fenku) načež se u manželky projevila silná alergie. Takže ji nabízím k adopci zdarma. Je jí 45, zachovalá, udržovaná, stř. vzdělání, obstojně vaří, pere uklízí...lehčí sportovní i kulturní aktivity možné.Zn. Jen do dobrých rukou." Tedy volba pes nebo partner.

Život je o kompromisech, partnerství a manželství taky a pokud je neumíte dělat, tak to prostě nefunguje. Ale to už jsem zabrousil hodně dál ...

Téma vlákna je "Patří pes do bytu?" - no a já si myslím, že patří, pokud se na tom členové domácnosti shodnou.

Téma vlákna je "Patří pes do bytu?" - no a já si myslím, že patří, pokud se na tom členové domácnosti shodnou.

Já souhlasím, nicméně je dobrý ještě hledět na to, jestli si člověk pořídil psa, kterej zvládne bydlení na zahradě - fyzicky i psychicky.

Štefan1 napsal(a):
Ne, je to u Vás zcela v pořádku, v intencích toho, co jsem napsal - všichni se shodnete - takže ideál.

A že by měl být pes až na posledním místě v hierarchii, na tom bych si dovolil trvat. Pokud je to jinak, může to přinášet celou řadu praktickcýh potíží, z nichž ta, že pes se dívá na televizi z gauče a páneček z podlahy je možná ta nejmenší. A pokud to u Vás takto nevypadá, tak je to v pořádku, pes je na tom správném místě řebříčku, i když Vy si namlouváte něco jiného.

No, Vy jste se povedl . To mě pobavilo. Mi sedíme pod gaučem, tak nejsme vidět!

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Štefan1 napsal(a):
Ne, je to u Vás zcela v pořádku, v intencích toho, co jsem napsal - všichni se shodnete - takže ideál.

A že by měl být pes až na posledním místě v hierarchii, na tom bych si dovolil trvat. Pokud je to jinak, může to přinášet celou řadu praktickcýh potíží, z nichž ta, že pes se dívá na televizi z gauče a páneček z podlahy je možná ta nejmenší. A pokud to u Vás takto nevypadá, tak je to v pořádku, pes je na tom správném místě řebříčku, i když Vy si namlouváte něco jiného.

Co na to říct...a proto máme v obýváku dvě rohový sedací soupravy, abychom se tam všichni ležmo vešli a nikdo na tý zemi sedět nemusel

A není nic jednoduššího, než psa slušně požádat, aby mi místo uvolnil a na druhou stranu, když vidím, že spí, tak si prostě dřepnu nebo lehnu vedle a nebo na druhej gauč, nemusím ho budit jen proto, že jsem šéfíček a že si chi a chci a chci dřepnout ausgerechnet sem.

Většinou je to ale tak a to nejen u nás doma, že každý má na tom gauči tak nějak svoje místo...ať už pes a nebo šlověk a tak ke není nutné někoho vyhánět.

A že by měl být pes až na posledním místě v hierarchii, na tom bych si dovolil trvat.

Tohle vám brát nebudu, ale měla jsem psy, kde se tady na to nedá úplně hrát, že to je pes, se kterým je jediná možná dohoda jako se sobě rovným..."já pán ty pán" a i to fungovalo bez problémů.

pes je na tom správném místě řebříčku, i když Vy si namlouváte něco jiného.

Zkusím to přetlumočit Gině, ale pochybuju, že to k něčemu bude.....někdy mi spíš přijde, že si namlouvám, že já jsem šéf

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Téma vlákna je "Patří pes do bytu?" - no a já si myslím, že patří, pokud se na tom členové domácnosti shodnou.

Já souhlasím, nicméně je dobrý ještě hledět na to, jestli si člověk pořídil psa, kterej zvládne bydlení na zahradě - fyzicky i psychicky.

Asi tak, no...jsem toho názoru, že psů, kterým je líp venku po fyzické i psychické stránce je menšina.
Pokud je pes krátkosrstej či bez podsady anebo je to společenskej typ fixovanej na rodinu, tak je hodně smutný, pokud se ta rodina shodne, že má být venku.
Asi to chce řešit a myslet před pořízením psa.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Co na to říct...a proto máme v obýváku dvě rohový sedací soupravy, abychom se tam všichni ležmo vešli a nikdo na tý zemi sedět nemusel

A není nic jednoduššího, než psa slušně požádat, aby mi místo uvolnil a na druhou stranu, když vidím, že spí, tak si prostě dřepnu nebo lehnu vedle a nebo na druhej gauč, nemusím ho budit jen proto, že jsem šéfíček a že si chi a chci a chci dřepnout ausgerechnet sem.

Většinou je to ale tak a to nejen u nás doma, že každý má na tom gauči tak nějak svoje místo...ať už pes a nebo šlověk a tak ke není nutné někoho vyhánět.

A že by měl být pes až na posledním místě v hierarchii, na tom bych si dovolil trvat.

Tohle vám brát nebudu, ale měla jsem psy, kde se tady na to nedá úplně hrát, že to je pes, se kterým je jediná možná dohoda jako se sobě rovným..."já pán ty pán" a i to fungovalo bez problémů.

pes je na tom správném místě řebříčku, i když Vy si namlouváte něco jiného.

Zkusím to přetlumočit Gině, ale pochybuju, že to k něčemu bude.....někdy mi spíš přijde, že si namlouvám, že já jsem šéf

2 sedací soupravy... Kdysi dávno jsem četla o manželích, kteří přikoupili třetí postel, aby se jim do ložnice vešla i jejich doga. Očividně nebyla na posledním místě v hierarchii.

Terven napsal(a):
Asi tak, no...jsem toho názoru, že psů, kterým je líp venku po fyzické i psychické stránce je menšina.
Pokud je pes krátkosrstej či bez podsady anebo je to společenskej typ fixovanej na rodinu, tak je hodně smutný, pokud se ta rodina shodne, že má být venku.
Asi to chce řešit a myslet před pořízením psa.

Rozhodně. Já si kdysi myslela, že pes se mnou bude jezdit do práce, kde bude přes den na zahradě. Jsem ráda, že bylo možné dojít ke "kompromisu" a pes nám pak dělal společnost a rozptýlení v kanceláři. Znovu bych to tak ale nechtěla, mít psa v kanceláři... hlavně kvůli chlupům všude ... :)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Téma vlákna je "Patří pes do bytu?" - no a já si myslím, že patří, pokud se na tom členové domácnosti shodnou.

Já souhlasím, nicméně je dobrý ještě hledět na to, jestli si člověk pořídil psa, kterej zvládne bydlení na zahradě - fyzicky i psychicky.

S tím samozřejmě nelze nesouhlasit.

Je to otázka priorit... Já osobně bych se partnera, kterému by můj pes byl proti srsti, vzdala. Každý máme tu hranici, kdy jsme ještě svolní ke kompromisům, jinde. Osobně nemám problém vyjít manželovi vstříc v tom, že se můj pes nebude válet na gauči a v posteli, to je naprosto validní požadavek. Ale kdyby žádal odsun psa na zahradu nebo by byl proti životu se psem obecně, byli bychom se bývali museli rozloučit. A jsem moc ráda, že jsem si našla takového životního partnera, který má mého psa rád a je schopný (i ochotný) mě v případě indispozice plně zastoupit v péči. Nějakou hierarchii u nás neřešíme. Samozřejmě jsou situace, kdy musím(e) mít - my lidé - poslední slovo, ale v těch běžných, každodenních situacích jsou respektována přání psa - nevidím důvod, proč by neměl mít právo volby. Svého psa považuji za sobě rovného, a on nemá potřebu toho zneužívat. Máme hezký, hluboký vztah.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
2 sedací soupravy... Kdysi dávno jsem četla o manželích, kteří přikoupili třetí postel, aby se jim do ložnice vešla i jejich doga. Očividně nebyla na posledním místě v hierarchii.

Ano, já mám kolegu, který si s manželkou koupil postel přímo s ohledem na jejich čtyři psy.
A já aktuálně plánuju novou nízkou postel s ohledem na dlouhou páteř mixu jezevčíka

Štefan1 napsal(a):
Já se zeptal manželky ... takže je pes venku ... ale prý tam mohu být s ním .

Neboli - pes v bytě ovlivní život celé rodiny, takže optimálně by se měli shodnout všichni členové domácnosti. A lituji ... názor psa je až na posledním místě ... je to totiž nejníže umístěný člen smečky (anebo by teda měl být).

Odpověděl jste si sám.
Pokud má být pes nejníže umístěný člen smečky (jak píšete), tak musí být její součástí. A ano, některá plemena to mají nastavená tak, že každý člen je solitér. Ale to záleží právě na tom kterém členovi té dané smečky.
Rozhodně tam vůdčí pes určité členy násilně neseparuje.
Takže?

Šarina napsal(a):
Odpověděl jste si sám.
Pokud má být pes nejníže umístěný člen smečky (jak píšete), tak musí být její součástí. A ano, některá plemena to mají nastavená tak, že každý člen je solitér. Ale to záleží právě na tom kterém členovi té dané smečky.
Rozhodně tam vůdčí pes určité členy násilně neseparuje.
Takže?

Takže, co poradíte Vy zakladateli tohoto vlákna?

na Štefana : copak máte za psa ?

Štefan1 napsal(a):
Ne, je to u Vás zcela v pořádku, v intencích toho, co jsem napsal - všichni se shodnete - takže ideál.

A že by měl být pes až na posledním místě v hierarchii, na tom bych si dovolil trvat. Pokud je to jinak, může to přinášet celou řadu praktickcýh potíží, z nichž ta, že pes se dívá na televizi z gauče a páneček z podlahy je možná ta nejmenší. A pokud to u Vás takto nevypadá, tak je to v pořádku, pes je na tom správném místě řebříčku, i když Vy si namlouváte něco jiného.

A jsem přesvědčená o tom, že má-li člověk potřebu zdůrazňovat svou nadřazenost vůči ostatním živým tvorům, obvykle si léčí nějakej komplex nebo je s něčím v životě nespokojen.

Já bych se ještě trochu vrátila k tomu, že pes má ve smečce....i když bych to úplně nenazývala smečkou, protože nejsme psi, ale lidi....že pes je v rodině v hierarchii ten poslední.

Takže by měl asi tak nějak fungovat systém ...táta, máma, děti, pes.....ale víme moc dobře, že někteří psi sice "svoje" děti milují, ochraňují je, ale co se týče respektu a toho, že by to děcko poslechli....a teď nemyslím, že si v obýváku hrají s pytlíkem piškotů na cvičák, sedni, lehni a pes děcko poslouchá jak hodinky, ale když opravdu o něco jde.

Některá plemena to mají zase postavena tak....je pán, já.....pak dlouho nic a pak zbytek rodiny......a zase je to o tom, že pes miluje všechny, ale s tím plnění povelů je to pak tak nějak na štýru.

Samozřejmě, že pokud se na mě pes oboří nebo si bude aktivně bránit místo na gauči, tak je asi něco špatně ve vztahu. Bez ohledu na to, jak to máme v rodině se psem nastavené.
A co si budeme povídat...nevím, jaké zkušenosti mají ostatní, ale pokud pes doma terorizuje rodinu, tak je to kupodivu vždycky malý pes.....vlastně nechápu, co se mohlo pokazit. Že by toho psa rozmazlovali??...Nikdo snad není benevolentnější a rozmazlindovanější než já....jak je možná, že mě doma nedirigujou moji medvědi??

lupus4 napsal(a):
na Štefana : copak máte za psa ?

Mám borderkolii. Ale byla to pro mne špatná volba. Díky pracovní vytíženosti se jí nemohu věnovat tolik, co by potřebovala. Pořízoval jsem si jí v době, kdy ještě nebyla modním plemenem, Chtěl jsem psa, který by neměl lovecké pudy (bydlíme u lesa), střední velikosti, neagresivního na lidi. Bohužel jsem úplně podcenil její pracovitost. Měl jsem takovou naivní představu, že nám bude pást kachny - bydleli jsem na polosamotě. Ovšem situace se i v tomto změnila.

A navzdory tomu, co jsem tady napsal, jako štěně vyrostla na gauči v obýváku a odstěhovala se ven zcela přirozeně a dobrovolně - měla venku parťáka - kocoura. V létě máme vchodové dveře otevřené a ona leží na prahu a pozoruje dění - dovnitř nejde, i když jsem jí to nikdy nezakázal. Výjímkou je, když se blíží bouřka, tak to vleze dovnitř a taky u ohňostrojů. Považujeme ji za člena domácnosti, přestože je venku. Ale rozhodně je pro mne manželka, dcera i ta tchýně víc než ona. Je to prostě pes ... i když si sní povídám.

Dříve jsem měl fenku křížence, kterou jsme si odkojili od nějakých 10 dní věku. Ta byla neplánovaná. Až v 16 letech odešla, bylo pro nás přirozené pořídit si dalšího pejska. Jenom ta volba neklapla. Ne kvůli mne, kvůli fence - jednoduše potřebuje víc, než jsme schopni ji dát. Je poslušná, chodím s ní v lese navolno a i když by se ráda proběhla za zvěří (nebo taky za kolem, za autem už ne) dokážu jí vždy zastavit v kroku. Ale k vystartování obvykle nedojde, protože je náruživý aportér, takže pokud držím aport v ruce anebo aportuje, nic jiného jí nezajímá.

A teď mi odpovězte, prosím, Vy, kam směřovala Vaše otázka - jestli je důležité, v kontextu mých názorů na psa v bytě, jakého psa mám.

Terven napsal(a):
Ano, já mám kolegu, který si s manželkou koupil postel přímo s ohledem na jejich čtyři psy.
A já aktuálně plánuju novou nízkou postel s ohledem na dlouhou páteř mixu jezevčíka

Tak to my máme speciálně postele vyšší aby se pes pod ní vešel a nám dobře vstávalo....
Pes na dosah, teda v bytě, jsem paneláčník a i kdyby byla zahrada s domkem, byl by pes uvnitř, volím plemena rovnou do bytu , fox není do bytu problém...když se mu budete řádně věnovat, já měla v bytě erdela a teď a. bulteriera a bez poroblémů.

Terven napsal(a):
A jsem přesvědčená o tom, že má-li člověk potřebu zdůrazňovat svou nadřazenost vůči ostatním živým tvorům, obvykle si léčí nějakej komplex nebo je s něčím v životě nespokojen.

Myslím, že jste mne nepochopila. Nepotřebuji zdůrazňovat svou nadřazenost, ani to nedělám. Nikdy jsem psa necvičil, jenom vychovával. A nikdy jsem nepoužil sílu. Měl jsem jenom 2 psy, rozhodně se nepovažuji za kynologa, takže nechci rozdávat moudra. Ale pokud mám svého psa zvládat, musí mne respektovat. A musí respektovat nejenom mne, ale i další členy domácnosti. Jinak dochází ke kolizím, o kterých pak čteme v novinách.

Mám známého , který měl středního knírače, který ho nikdy nepustil na křeslo. Prostě ho několikrát pokousal. A pán sklapnul. Pak pes odešel do "věčných lovišť" a on si pořídil dalšího středního knírače. A za 3/4 roku byl na tom stejně, jako s tím předešlým. V rodině měli Akita-inu, který pokousal 4-letého kluka, kterého znal od mimina.

Proto zastávám názor, že pes si musí být vědom, že je na spodku hierarchie rodiny - nebo smečky.

U nás je to: já pán, ty pán
Vzájemně se nenapadáme a vždycky to tak bylo.
Taky znám lidi, kde celou rodinu pes pokousal.
Myslím, že je to nějaký druh tuposti.(lidí)

Proto zastávám názor, že pes si musí být vědom, že je na spodku hierarchie rodiny - nebo smečky.

Nic proti, já vám ten názor neberu...ale je to jinak.
Tohle jako prevence agresivního chování psa nefunguje. Ve zvířecích hierarchických skupinách to bývá tak, že největší potřebu fyzicky se bránit a vymezovat má právě omega - tj. nejnižší člen.
Vůdce má obvykle přirozenou autoritu, stačí mu podívat se nebo prostě jenom být přítomen.
K agresivnímu chování mají sklony psi, jejichž majitelé mají potřebu dokazovat jim svou převahu a ukazovat jim, kde je jejich místo. Prostě honit si triko.

A teď mi odpovězte, prosím, Vy, kam směřovala Vaše otázka - jestli je důležité, v kontextu mých názorů na psa v bytě, jakého psa mám.

Tak samozřejmě. Jsou plemena, která nevyžadují mít pána neustále za zadkem a mají "své ůkoly" např. pastevci...pak zase svobodomyslná (třeba seveřani), která se ráda pomazlí a jdou objevovat svět...
A pak ti ostatní, kteří s vámi budou klidně bydlet i v kadibudce jen proto, že chtějí být neustále se svými lidmi...
Nevím, jak dlouho a jak často musí vaše fenka být sama na dvorku, ale když už nějaký pes " musí " být jen venkovní - tak alespoň 2.

Terven napsal(a):
Proto zastávám názor, že pes si musí být vědom, že je na spodku hierarchie rodiny - nebo smečky.

Nic proti, já vám ten názor neberu...ale je to jinak.
Tohle jako prevence agresivního chování psa nefunguje. Ve zvířecích hierarchických skupinách to bývá tak, že největší potřebu fyzicky se bránit a vymezovat má právě omega - tj. nejnižší člen.
Vůdce má obvykle přirozenou autoritu, stačí mu podívat se nebo prostě jenom být přítomen.
K agresivnímu chování mají sklony psi, jejichž majitelé mají potřebu dokazovat jim svou převahu a ukazovat jim, kde je jejich místo. Prostě honit si triko.

Jak jsem napsal, nepovažuji se za kynologa, vychoval jsem intuitivně 2 feny, které respektovali mne i další lidské členy rodiny a neměl jsem žádné potíže s projevy agresivity.

Zkuste mně poučit , čistě teoreticky, jak by to tedy mělo být s postavením jednotlivých členů domácnosti lidských a psích tak, aby kdokoli z lidských členů mohl bez problémů vyjít se psem ven, bez obavy, že by mu zdrhnul, nebo se jinak nevhodně choval, nakrmit ho (manipulovat s miskou), nebál se sednout na oblíbené křeslo, když tam sedí pes (když už jsem takový mrzký, že nechci tam svého pejska nechat sedět, třeba proto, že tam je nejlepší výhled na televizi). Kdo tedy bude alfa, beta, ...

Štefan1 napsal(a):
Jak jsem napsal, nepovažuji se za kynologa, vychoval jsem intuitivně 2 feny, které respektovali mne i další lidské členy rodiny a neměl jsem žádné potíže s projevy agresivity.

Zkuste mně poučit , čistě teoreticky, jak by to tedy mělo být s postavením jednotlivých členů domácnosti lidských a psích tak, aby kdokoli z lidských členů mohl bez problémů vyjít se psem ven, bez obavy, že by mu zdrhnul, nebo se jinak nevhodně choval, nakrmit ho (manipulovat s miskou), nebál se sednout na oblíbené křeslo, když tam sedí pes (když už jsem takový mrzký, že nechci tam svého pejska nechat sedět, třeba proto, že tam je nejlepší výhled na televizi). Kdo tedy bude alfa, beta, ...

Vykašlete se na teorie o alfa/beta/gama.... až omega.
Tohle vše je věc výchovy psa, nikoliv místa, kam je pes odkázán či odložen .

Štefan1 napsal(a):
Jak jsem napsal, nepovažuji se za kynologa, vychoval jsem intuitivně 2 feny, které respektovali mne i další lidské členy rodiny a neměl jsem žádné potíže s projevy agresivity.

Zkuste mně poučit , čistě teoreticky, jak by to tedy mělo být s postavením jednotlivých členů domácnosti lidských a psích tak, aby kdokoli z lidských členů mohl bez problémů vyjít se psem ven, bez obavy, že by mu zdrhnul, nebo se jinak nevhodně choval, nakrmit ho (manipulovat s miskou), nebál se sednout na oblíbené křeslo, když tam sedí pes (když už jsem takový mrzký, že nechci tam svého pejska nechat sedět, třeba proto, že tam je nejlepší výhled na televizi). Kdo tedy bude alfa, beta, ...

Já taky nejsem kynolog, ale z mých zkušeností vyplývá, že to je za prvé o plemeni resp. o povahových vlastnostech psa. Třeba s vychovaným pudlem může chodit celá rodina a bude poslouchat všechny.
A pak třeba německý ovčák...i když bude vycvičený, i když se mnou bude moci chodit na volno kdekoliv, tak to neznamená, že stejně tak bude poslouchat moje dítě např. 14-ti letou holku, tam to bude spíš o tom, jestli i ta dcera bude se psem aktivně pracovat, je to o tom, jak hodně submisivní nebo jak to mám napsat, bude ten pes.

Co se týče té manipulace např. s miskou, tak moje psy může nakrmit a nebo jim sáhnout do misky i moje dítě.....prostě proto, že moji psi ví, že se o jídlo nemusí hrdlit....není to o tom, že já jsem alfa, moje dítě beta a pes omega....je to o tom, že pes ví, že mu to jídlo nikdo nesebere a že naopak očekává, že když už se někdo přiblíží k jeho misce, tak mu tam něco přihodí a o tom, že u nás se nechá pes v klidu najíst.

Prostě za mě to alfovství...já jdu první do dveří, já první jím, pokud mi pes leží v cestě, tak se musí zvednout a uvolnit mi cestu a já nevím, co ještě....no možná podobná pravidla platí ve vlčí smečce, ale já nejsem vlk...můj pes není vlk a naše rodina není vlčí smečka......

Psy mám 30 let, mám pátého psa, měla jsem i hodně ostré feny a nikdy jsem neměla problém, že bychom se nějak rozumně nedohodli.

Ale ve své podstatě je mi tak nějak jedno, jak to kdo má s tou alfou.

Štefan1 napsal(a):
Jak jsem napsal, nepovažuji se za kynologa, vychoval jsem intuitivně 2 feny, které respektovali mne i další lidské členy rodiny a neměl jsem žádné potíže s projevy agresivity.

Zkuste mně poučit , čistě teoreticky, jak by to tedy mělo být s postavením jednotlivých členů domácnosti lidských a psích tak, aby kdokoli z lidských členů mohl bez problémů vyjít se psem ven, bez obavy, že by mu zdrhnul, nebo se jinak nevhodně choval, nakrmit ho (manipulovat s miskou), nebál se sednout na oblíbené křeslo, když tam sedí pes (když už jsem takový mrzký, že nechci tam svého pejska nechat sedět, třeba proto, že tam je nejlepší výhled na televizi). Kdo tedy bude alfa, beta, ...

Jenom ve zkratce, protože už je pozdě.
Hlavně zapomenout na teorii dominance, alfa vůdce a různé pokřivené výklady smečkové teorie. Neřešit, kdo bude alfa, beta...nevěřit blábolům, že je třeba cvičně sahat do misky a vcházet první do dveří. Nepokládat psa na záda na důkaz převahy a netahat ho za kůži.
Důležité je utvořit si se psem vztah, být laskavý a srozumitelný, blbnout a hrát si s ním a klidně ho i rozmazlovat. Pokud vás pes miluje a důvěřuje vám, nemá potřebu se bránit a vymezovat.
Dále je důležité vysvětlit mu vše, co po něm chcete tak, aby to pochopil. Vychovávat a cvičit ho srozumitelně, nedomnívat se, že se narodil se znalostí slov "nesmíš" a "přestaň".
Dopřát mu pohyb, radost a odpovídající vyžití.
Pokud nechcete psa na křesle, místo autoritativního vyhazování ve stylu "já pán", mu nabídněte něco atraktivního na zemi nebo na pelechu.
Edit - sardullah byla rychlejší a napsala to líp.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já taky nejsem kynolog, ale z mých zkušeností vyplývá, že to je za prvé o plemeni resp. o povahových vlastnostech psa. Třeba s vychovaným pudlem může chodit celá rodina a bude poslouchat všechny.
A pak třeba německý ovčák...i když bude vycvičený, i když se mnou bude moci chodit na volno kdekoliv, tak to neznamená, že stejně tak bude poslouchat moje dítě např. 14-ti letou holku, tam to bude spíš o tom, jestli i ta dcera bude se psem aktivně pracovat, je to o tom, jak hodně submisivní nebo jak to mám napsat, bude ten pes.

Co se týče té manipulace např. s miskou, tak moje psy může nakrmit a nebo jim sáhnout do misky i moje dítě.....prostě proto, že moji psi ví, že se o jídlo nemusí hrdlit....není to o tom, že já jsem alfa, moje dítě beta a pes omega....je to o tom, že pes ví, že mu to jídlo nikdo nesebere a že naopak očekává, že když už se někdo přiblíží k jeho misce, tak mu tam něco přihodí a o tom, že u nás se nechá pes v klidu najíst.

Prostě za mě to alfovství...já jdu první do dveří, já první jím, pokud mi pes leží v cestě, tak se musí zvednout a uvolnit mi cestu a já nevím, co ještě....no možná podobná pravidla platí ve vlčí smečce, ale já nejsem vlk...můj pes není vlk a naše rodina není vlčí smečka......

Psy mám 30 let, mám pátého psa, měla jsem i hodně ostré feny a nikdy jsem neměla problém, že bychom se nějak rozumně nedohodli.

Ale ve své podstatě je mi tak nějak jedno, jak to kdo má s tou alfou.

Takže když se na to s odstupem podívám, tak se vlastně shodneme, akorát to hapruje s tou terminologií.

Sory já si trochu rejpnu..... nic ve zlém, ale každý by si měl zamést před vlastním prahem, jak to se psem ve skutečnosti má.....vztahy, výchova, pohyb a vyžití...a pak ho ani nemůžou pustit z vodítka neb by vzal kramle za prvním zajícem nebo by si udělal vlastní program.
...a neznamená to, že se Štefanem souhlasím....jen trochu, ono to totiž ze soužití se psem vyplyne samo, kdo, kde, kdy a jak...

Štefan1 napsal(a):
Jak jsem napsal, nepovažuji se za kynologa, vychoval jsem intuitivně 2 feny, které respektovali mne i další lidské členy rodiny a neměl jsem žádné potíže s projevy agresivity.

Zkuste mně poučit , čistě teoreticky, jak by to tedy mělo být s postavením jednotlivých členů domácnosti lidských a psích tak, aby kdokoli z lidských členů mohl bez problémů vyjít se psem ven, bez obavy, že by mu zdrhnul, nebo se jinak nevhodně choval, nakrmit ho (manipulovat s miskou), nebál se sednout na oblíbené křeslo, když tam sedí pes (když už jsem takový mrzký, že nechci tam svého pejska nechat sedět, třeba proto, že tam je nejlepší výhled na televizi). Kdo tedy bude alfa, beta, ...

Postavení členů?¨

Normálně, jako když přibude dítě.
Automaticky zapadne. Pes? je to stejné, vyroste to rychleji.
No a učíme je, co mohou a co ne. pes chce křeslo?
U nás a i v širší rodině ho má. Dostane starší, které
nepoužíváme, dám ho kde nebude vadit. Pes je rád
a my máme klid. Je to jen jeho a on to ví. nikdo mu tam
neleze, nic si nemusí bránit.
Rodinu neřídí dítě ani pes. U nás to pochopili všichni.
Dětem to trvalo o malinko dýl.
Teď v zimě bych mu umožnila pobyt doma. Vždy jsem to nechávala
na nich. Sám drobný fox venku?

rapotacka11 napsal(a):
Postavení členů?¨

Normálně, jako když přibude dítě.
Automaticky zapadne. Pes? je to stejné, vyroste to rychleji.
No a učíme je, co mohou a co ne. pes chce křeslo?
U nás a i v širší rodině ho má. Dostane starší, které
nepoužíváme, dám ho kde nebude vadit. Pes je rád
a my máme klid. Je to jen jeho a on to ví. nikdo mu tam
neleze, nic si nemusí bránit.
Rodinu neřídí dítě ani pes. U nás to pochopili všichni.
Dětem to trvalo o malinko dýl.
Teď v zimě bych mu umožnila pobyt doma. Vždy jsem to nechávala
na nich. Sám drobný fox venku?

Naprostý souhlas.

Ta otázka, kterou citujete, vyplynula z reakce na předešlý příspěvek.

Jak pročítám poslední příspěvky, mám pocit, že máme stejné názory, jenom se nějak nechceme (?) pochopit.

Ale kdybych to vrátil na začátek: Patří pes do bytu?

Z diskuse pro mne vyplývá, že jednoznačně ano a jinak ani nemá cenu si ho pořízovat (snad kromě několika vybraných plemen).

Já si setrvávám na názoru, že souhlas členů domácnosti by měl být samozřejmostí, jinak se to může odrazit na vztazích v rodině. V případě, že ten "pořizovatel" je dítě, pak jednoznačně stanovisko rodičů je určující.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Sory já si trochu rejpnu..... nic ve zlém, ale každý by si měl zamést před vlastním prahem, jak to se psem ve skutečnosti má.....vztahy, výchova, pohyb a vyžití...a pak ho ani nemůžou pustit z vodítka neb by vzal kramle za prvním zajícem nebo by si udělal vlastní program.
...a neznamená to, že se Štefanem souhlasím....jen trochu, ono to totiž ze soužití se psem vyplyne samo, kdo, kde, kdy a jak...

Tak ale jde o konkrétní plemeno, bývá dost rozdíl v chování venku a doma.

Štefan1 napsal(a):
Naprostý souhlas.

Ta otázka, kterou citujete, vyplynula z reakce na předešlý příspěvek.

Jak pročítám poslední příspěvky, mám pocit, že máme stejné názory, jenom se nějak nechceme (?) pochopit.

Ale kdybych to vrátil na začátek: Patří pes do bytu?

Z diskuse pro mne vyplývá, že jednoznačně ano a jinak ani nemá cenu si ho pořízovat (snad kromě několika vybraných plemen).

Já si setrvávám na názoru, že souhlas členů domácnosti by měl být samozřejmostí, jinak se to může odrazit na vztazích v rodině. V případě, že ten "pořizovatel" je dítě, pak jednoznačně stanovisko rodičů je určující.

Mám psy doma, jinak bych to nechtěla. Ale taky jsem podle toho vybírala závisláky, kteří doma být chtějí.. Nemám nic proti venkovním psům, ale určitě s ohledem na plemeno, srst a s tím, že s ním páníček bude venku ten čas trávit za každého počasí.

Já si setrvávám na názoru, že souhlas členů domácnosti by měl být samozřejmostí, jinak se to může odrazit na vztazích v rodině. V případě, že ten "pořizovatel" je dítě, pak jednoznačně stanovisko rodičů je určující.

A ještě k tomuhle - když jsem byla dítě, měli jsme vždy psy venku. Já jsem pořád přemlouvala rodiče, aby mohli domů, marně. No a pak mi, co by dítěti, pořídili rodiče mého prvního vlastního psa, ale opět s podmínkou, že bude venku. Byla jsem ráda i tak. Ale už tehdy mi to nevyhovovalo, a myslím si, že jsem tím poznamenaná dodnes. Pamatuji si všechny ty noci, kdy byly bouřky, lijáky, vítr a já v noci nemohla spát a přemýšlela nad tím, co dělá pes. Kolikrát jsem za ním v noci v takovém počasí i chodila. Pes byl samozřejmě v pohodě, on to neřešil, ale pro mě jako pro dítě to příjemné nebylo. Pes byl tak zvyklý venku, že když jsem se s ním pak odstěhovala, tak stejně doma být nechtěl. Ale další pes už doma byl, další fena taky a můžu s jistotou říct, že doma budou i všichni další psi (pokud teda budou chtít) a já si teď náležitě užívám to, po čem jsem v dětství toužila. Naprosto mě to vyhovuje takhle. Psi mají možnost volby, ale chtějí být tam, kde jsme my. V létě nebo na jaře si jdou na chvíli lehnout ven na sluníčko, i když já jsem doma, ale v zimě venku samy vůbec být nechtějí. ani nějak nevím, co by tam měli dělat...Já to mám asi fakt nějak ovlivněný tím dětstvím, ale nedokážu si představit, že my bychom se večer váleli v obýváku na gauči, a pes byl sám venku na zahradě a koukal na nás přes francouzské okno...Protože přesně něco podobného jsem si jako dítě zažívala (jen bez toho okna) a nebylo mi z toho vůbec dobře.

A ještě k tomu jak tu někdo psal, že má dva gauče, spešl postel pro psy atd.... No tak my máme sice jeden gauč, ale obří a imrvére rozložený. Gauč už je starý, byl by potřeba nový, jenže nemůžu sehnat takhle velký, aby sem velikostně padl, takže zatím nechávám tento, ano kvůli psům, aby se s námi pohodlně vešli . Krom gauče mají v obýváku a jídelně dalších několik míst - obří pelech, menší pelech, dvě klece (otevřené), lehátko a na něm chlupatý pelech, a vlastní křeslo (využívají všechno, podle toho kde je to zrovna nejblíž nám, když nejsme na gauči). Když vařím, tak jim jeden pelech přemisťuji do kuchyně, aby neleželi na dlažbě . V ložnici máme naivně jeden pelech, ale prázdný, psi jsou v posteli, a přiznám se, že už jsme uvažovali, že bychom si k posteli dali ještě jednolůžko, jakoby napojili, aby bylo více místa. Jenže jsme se pak shodli na tom, že naši psi stejně budou spát namáčknutí na nás a postel by zůstala volná, takže je to zbytečné. Na zahradě máme taky několik pelechů, pak taková ratanová křesla a gaučík - taky věčně obsazený psema. V kotci pak mají přes půl kotce gauče, i když fena kotec skoro nezná, ale pes tam musí, když přijde nějaká méně známá návštěva.. A aktuálně ještě přemýšlím nad schůdkami do postele, kvůli feně. Ona je sice mladá, ale říkám si, jestli je v pohodě to každodenní skákání na postel nebo hlavně z postele? Máme dost vysokou postel a vždycyk mi to přijde jako rána, když seskočí dolů. Pes jak je větší, tak u něho mi to nepiřjde...... Ale joo, slýchám často od lidí, že jsem blázen, ale já jsem takhle spokojená, psi taky a to je hlavní .

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak ale jde o konkrétní plemeno, bývá dost rozdíl v chování venku a doma.

A asi je to i kus od kusu v daném plemeni, basenžáka tu měli jedni lidé a chodil většinou navolno ...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak ale jde o konkrétní plemeno, bývá dost rozdíl v chování venku a doma.

Tak ona většina zdrhačů doma nikam nezdrhá, to je pravda

Terven napsal(a):
Tak ona většina zdrhačů doma nikam nezdrhá, to je pravda

A tak já myslím, že zrovna lovecký pud až tolik nesouvisí se vztahem pes/páníček. Pes je na mě fixovany až moc bych řekla, mnohem víc než fena. Doma se ode mě nehne, za běžných okolností ani moc venku.A tím, že ho mám dýl a víc jsem toho s ním prožila, tak bych i řekla, že ten vztah je takový "hlubší". Přesto pes by za zajícem zdrhnul, fenu odvolám.

marcelaamax napsal(a):
A tak já myslím, že zrovna lovecký pud až tolik nesouvisí se vztahem pes/páníček. Pes je na mě fixovany až moc bych řekla, mnohem víc než fena. Doma se ode mě nehne, za běžných okolností ani moc venku.A tím, že ho mám dýl a víc jsem toho s ním prožila, tak bych i řekla, že ten vztah je takový "hlubší". Přesto pes by za zajícem zdrhnul, fenu odvolám.

Ale to jsou jen výmluvy, houby vztah, pes na vás kašle
Dělám si pochopitelně srandu, ale většina si to o mě minimálně myslí, pravděpodobně bych si to i vyslechla. A jsem teda fakt škodolibě ráda, že tu zkušenost máte taky přesto, že se psy intenzivně pracujete...na rozdíl ode mne., Ale já jsem taky nikdy netvrdila, že jsem pro psa to nejvíc, to zase ne. Já si o něm myslím sama, že na prvním místě jsou jeho potřeby, pak si až vzpomene, že má paničku

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A asi je to i kus od kusu v daném plemeni, basenžáka tu měli jedni lidé a chodil většinou navolno ...

Spíš kus od 100 kusů. Můj taky nezdrhá, tj. je výjimka, ale zas řeší nekalou konkurenci a většinou ho moc nezajímá, co si o tom myslím. ;)

to Terven

Nejde ani tak o zdrhání, jako o celkový přístup. Venku většinou samostatná jednotka, doma perfektně vychovaný mazel. Když tedy nepočítám honičku po bytě s postrojem v ruce, když je venku zrovna hnusně.

Na upřesněnou - nemyslela jsem, že by vztah k majiteli nějak souvisel s loveckým pudem. Mám přísavku pinčovou, pes typu suchej zip, přesto by si ráda cokoliv ulovila, kdyby měla příležitost.
Co se týče rozdílu doma x venku- ono domácí prostředí je z hlediska výcviku považováno za nejjednodušší. Je prakticky bez rušivek, je to takové základní prostředí, kde by se pes měl začít cokoli učit. Teprve když to zvládá doma s tlapou v nose, začíná se v náročnějším prostředí - zahrada, louka, pole, les....
To, že pes je doma pozornej a bezproblémovej a venku se vypíná a ignoruje majitele, je častá věc.

Terven napsal(a):
Na upřesněnou - nemyslela jsem, že by vztah k majiteli nějak souvisel s loveckým pudem. Mám přísavku pinčovou, pes typu suchej zip, přesto by si ráda cokoliv ulovila, kdyby měla příležitost.
Co se týče rozdílu doma x venku- ono domácí prostředí je z hlediska výcviku považováno za nejjednodušší. Je prakticky bez rušivek, je to takové základní prostředí, kde by se pes měl začít cokoli učit. Teprve když to zvládá doma s tlapou v nose, začíná se v náročnějším prostředí - zahrada, louka, pole, les....
To, že pes je doma pozornej a bezproblémovej a venku se vypíná a ignoruje majitele, je častá věc.

Já to myslela v souvislosti s původní hláškou ve smyslu, že by pes měl vědět, kde je jeho místo, resp. že on tomu nevelí. :)