Perfektní postřeh, ano, někdy některé vč přinese skvost. Vytáčím asi předpotopně do okurkáčů. Má to víc důvodů, hlavně pořád měříme vlhkost a "třídíme", co je nad 18-18,2 % jde do výkupu, neumím to maturizovat. Z lahví se to ihned přelévá do konví. Tedy to, co není vyčleněno pro rodinu a přátele jako nadstandard.
Dalším důvodem je právě co píšete, takto se dá dát stranou VIP kvalita (stran chuti), sklenice se ihned mpopíše a uskladní. Po sebrání. Med se u nás nikdy nijak necedí. Nikdy. Ve zúženém hrdle sklenice se soustředí "nečistoty" a ty se snadno seberou.

I když je u mě panenský med všechen, přesto jsou rozdíly. Mám ale i jedno zklamání. Dal jsem si udělat M z vlastních víček, nepodvedli mě, M měly stejnou ovocně propolisovou vůni jako zaslaný vosk. Byly výrazně tlustší, u rámku 39x15 jich bylo do kila místo 22+ necelých 14 a to je rozdíl ohromný. Doufal jsem, že se tyto ultračisté M projeví na chuti medu. NEPROJEVÍ!

Ovšem, běžné M beru výměnou za vosk "ve mzdě" od jediné firmy v Česku, kde je kvalita jako za komančů a až tato firma skončí, nebude na trhu kloudná velkovýrobní mezistěna! Možná proto se nijak neprojevily M z mého vosku, protože používám výhradně nejvyšší v Česku dosažitelný standard průmyslových mezistěn. Mimochodem, proto neberu vážně zkazky o lepším medu z VS a nebo o reziduích akaricidů v medu. Senzoricky rozpoznatelné to není, ovšem výluh z výkalů včelího plodu rozpozná, jak sama o sobě píše dsj, i naprostý laik.

Medar

Já vše co Boháč tvrdil vyzkoušel. Nic nefungovalo, ale vlastně jsem se tím naučil nejvíc.

Trefil jste to přesně, v čem spočívala jeho "práce". Nesetkal jsem se s ním osobně. Ale paní Koppová mi říkala, že ten jeho německý kámoš, myslím Karl Kiess (snad to nekomolím) byl prý malý zavalitý a Boháč dvoumetrový hubený čahoun, vždy se řítil před panem Němčourem a rozrážel dav jak věrné páže knížeti. Prý jim už chyběl jen Bystrozrakej. Ovládal dokonale němčinu a jak řekla paní Boháčová mým známým, kteří ho neohlášeně navštívili a on nebyl doma, že moc nevčelaří, stále jen překládá a cestuje za německými přáteli.

Já si s ním jen psal, telefon jsem neměl a jinak se tehdy komunikovart nedalo. Přesto, že jsem se s ním neshodl a zkritizoval jsem mu všechno, nezatrpknul a vždy mi ihed sehal co jsem potřeboval. To byl pan diskutant!!!!! Opatruju originál plánky na Langstroth, které mi opatřil, když jsem stavěl několik těchto úlů na kšeft - nultou sérii. Byly dokonalé (nebyly levné) lidi je ale nechtěli kupovat a brali Adamce jak vo život (ty jsem já nechtěl vyrábět - ze zásady, neživilo mě to a tak jsem si ten luxus dělat jen to, o čem vím, že je dobré, mohl dovolit) a tak se spolupráce s Olomouckým velkoobchodem nerozvinula. Krátce na to pan Boháč umřel...

Po letech ale musím dát v mnoha věcech Boháčovi zapravdu. V něčem ale rozodně ne.

Ještě se vracím abych dodal. Nevím, zda to JB dal veřejně, ale mě psal, že má ideu, že by se vyráběla stavebnice, kdy by si včelař koupil přířezy jako na rámek, jenže na nástavek a sám si to doma smontoval. Měl na mysli tenkostěnné nástavky. Do toho jsem já enchtěl (a možná jsem měl), protože jsem se bál, že jako výrobce neovlivním jak a kde to budou v maloobchodech skladovat a že se to zkroutí, nepůjde to smontovat a budou reklamace. Možná jsem to zkusit měl, v tomto jsem si nechal ujet vlak, který ale zatím, pokud je mi ztnámo, nikdo jiný dosud nevypravil.

A když je pod plodištěm = VN nástavek nízký ve složení TL, kdy to funguje jako "chytrá horákyně" = plodiščtě to je i není, pak přinesený nektar končí od létavek tam a ne mezi dělničím plodem = tudíž absolutně nulové omezování matky v kladení. Jak prosté, díky za nahrávku.

A pak že není dobré nenásilně přimět včelstvo aby dělalo (a stavělo) to a tam, kde chce včelař a ne kde by se to líbilo včelstvu. Ono to včelstvo nezažilo desítky milionů let 30, 50 a taky 100 hektarů řepky (jetele, pohanky, svazenky atd.) na jednom fleku, že ne!

Tak tohle je pro mě naprosto nový pohled, vůbec mě to nenapadlo. Dám svůj názor kurzívou do Medarova textu:

Zatím to vypadá, že je to spíše otázka chuťových preferencí než objektivní vyhodnocení kvality. Ta škrábavá nahořklá chuť u řepky může být způsobená i pylem (kterého je u řepky vždy výrazný nadbytek), když se převěšuje do medníků. V tom je přece také rozdíl. Když nepřevěšuju, nemám v přidaném medníku panenských plástů téměř žádný pyl. Může to mít vliv na chuť...tohle je to, co mě nenapadlo a si to nenapadlo ani Boháče - on to byl kdo jako první (já to tak pochopil) vystoupil veřejně a jasně proti převěšování plodu Mě řepka nechutná ani z panenských plástů, podivná "brukvovitá" chuť mě ta vůně - zápach vadí když řepka na poli dozrává, smrdí jak něčí nohy, ale když kvete voní mi a zřetelně cítím tu vůni i z medu a i kolem úlů při odpařování. Řepkový med mi chutná, tedy ten panenský a jedině ten umím snadno zpastovat. O pastový je zájem, moc tomu nerozumím, ale musím dělat to, za co jsou lidi ochotní platit. Třeba má vliv na chuť i přechod k novým odrůdám bez erukových kyselin. A třeba i ty košilky.. nebo všechno dohromady?

Medar

Bod 7 jsem já pochopil jako nadsázku a pro mě to podpás není, ale chápu, že to tak znít může.

U léčivého kravince se mýlíte i ne a mám za to, že byste to měl vědět jak je to doopravdy. Léčivý je jen kravinec jalovice, nevím proč. Ovšem v kraji kde jsem se narodil s tím lidi léčili, pokud vím, jen rakovinu u jabloní. Igelit se neznal, jen vixlajvant. Nádor se očistil, napatlal kravincem, omotal řídkou jutovinou a opět vrstva kravince, celkem asi 2 cm vrstva. Pak na to vixlajvant (textil jednostranně potažený nějakým plastem či lakem) a nad a pod bandáží se to pevně utáhlo špagátem. Za rok bylo zahojeno.
Máma to jednou dělala z kravince, nefungovalo a pak jí nějaký stařec řekl, že to musí být z jalovice. Pak to fungovalo. Ale nádor se udělá jinde, je spíš potřeba pokácet strom. Smysl to mělo jen u nějaké vzácné odrůdy.

Mám za to a taky z debaty z Dr. Peroutkou, že záleží na délce prodleníí medu v tom či tom díle. Jeho konkrétní výrok (veterinář) je, že larva má zasalepený anální otvor a zjednodušeně je to tak, že se uvolní ve chvíli kuklení a výkaly je kokon přilepen do buňky. Já to chápu tak, že kokon = tapeta - výkaly = lepidlo.

Informaci o barvě medu ze zakladeného a penenského mám původně od Jindřicha Boháče, to je (byl) ten, co založil PSNV. Ten také opakovaně tvrdil - vážně to v asi 15 ročníkách Včelařství hledat nebudu, že vyspělejší západní (Němci) zákazníci na rozdíl od nás slovanských xxxxx - opravdu to tak vyznělo, to prý umějí neomylně poznat. Tento jeho výrok mě tak nas.al, že jsem si ho přestal vážit!
Po letech jsem mu musel dát za pravdu v kvaliítě medu, ne v adoraci Němců či Západu. Jarní med, hlavně řepkový, pekelně pálí a škrábe v krku každého a má nakyslo natrpkle nahořklou svíravou chuť a i vůni (dokud jsem kouřil jsem to neuměl rozpoznat - ani vůni ani chuť). Stejný med z panenského v krku nepálí, není natrpklý. Hlavně se mi ale vracejí zákazníci pro med, co nepálí v krku. Nedělám nikdy žádnou reklamu, nikomu nic nenutím, necpu a prodám všechno, Nejsem pod cenou, tady v okolí jsem nejdražší.

Dále Dr. Peroutka tvrdí a na jasně položenou otázku, zda jsou antichemici blázni a pouhopouzí věřící ideologickému bludu, odpověděl v kuloárech, že ano, že se jedná o Víru, protože v medu nebylo nikdy nic nalezeno. Přitom v medu laboratoře umí najít desetiny miligramu ATB, ale ani stopy "tvrdé chemie". Jestli si mám vybrat komu věřit, je to Peroutka. Znám ho do dětství, nejsme žádní kamarádi, vykáme si a taky jsme se dokázali pohádat (ne jednou). Troufám si tvrdit, že bych poznal kdyby lhal a nebo i kdyby jen mlžil. Ne, neoficiálně to řekl jasně.

Velkým argumentem v oficiáolní Peroutkově přednášce na jasně položený dotaz sdělil, že v medu nesmí nic být a není. Jestli někdo z přítomných tuší co je HMF a o jakých množstvích se bavíme (nebo o jakých množstvích ATB), měl by pochopit, že moderní laboratoře najdou všechno.

Používám podstavený NN pod VN, objevil jsem to nezávisle na Řeháčkovi těsně po (a nebo ještě těsně před) roce 1990. Ale nedával jsem tam trubčinu. Toto nazval Sedláček polštářem a já tomu dal zkratku POL, přestože jsem svůj objev nazýval TLumič. Když jsem pochopil vyšší funkci než POL, vrátil jsem se ke svému názvu TL. V něm je 5-6 trubčáků prostřídaných dělničáky. Vysoká míra nefunguje, musí to být výrazně nižší rámek než vysoké míry. Od doby, kdy je pod VN ekvivalent 5 rámků 39x30 nevidím nikdy sladinu mezi plodem a ani pyl nijak výrazně matku ve VN neomezuje. Mřížku nepoužívám, měl bych jen polovinu medu.

K trubčině v TL mě inspoirovaly vysoké podmety prostavěné divočinou a já zaboha nechtěl nikde v úle nic nerozběrného. A tudíž trubčina pod VN není ryze můj nápad. Jen jsem nechtěl dolovat z vysokého dna divočinu.

Podle výjimky nelze usuzovat na stadnard. A ano, v posledních letech jsou i lidi, slepé vývojové uličky, ža popírají biologickou podstatu, rodinu, pouze dvě pohlaví a podobně. To ale logicky vždy vyhyne a i u těch lidí to nemůže dopadnout jinak. Já mám na mysli obecnou platnost v drtivé většině případů. Včelstvo, které se nerojí není normální. Buď má nesmyslně velký příbytek a nezvládá ho a tudíž jen živoří a nebo je nějak vadné, to znamená nemocné. U včel a ve vší ZDRAVÉ přírodě vše směřuje k jedinému cíli a to je zachování druhu a to lze jen množením.

Shrnu některé axiomy Medara a Gora:

neznám - neznamená, že neexistují, nějaké rozmnožovací roje, každý roj je rozmnožovací přece, to je nesmyslný protimluv, já nevím nic o občasném a jen v některých letech vysílání rozmnožovacího roje. Naopak, zdravé vč se má vyrojit a umění včelaření je držet včely přesně na té hraně vysoké intenzity životních projevů včelstva, ale nedovolením mu tu snahu dokončit.

neexistují nerojivé včely a pokud ano, přírodou jsou určeny k likvidaci vyhynutím, nemají žádný smysl

neexistuje opuštěné včelí dílo, které by rchle nenšel zavíječ a nezničil ho - přece na to Bůh vymyslel zavíječe, aby právě další roje nebydlely v hnusném starém díle plném patogenů, zejména moru - takhle mi to jako dítěti vysvětlil starý včelař, na infantilní otázku, na co vlastně zavíječ existuje. Mimochodem, spory MVP přežívají i ve dřevě, ovšem v dutině je skoro vždy vrstva tvrdého práchna a ta nepřetržitě odehnívá = měkne a včely to pořád okusují a vyhazují i se sporami a nebo ta drť padá i se sporami do hloubky, kde se o vše postarají rozkladné organizmy. Spory MVP to nezničí, není ale žádný přírodní mechanizmus jak by se mohly dostat opět ke včelám. A když se to stane, spor je dost na to, aby nákaza vypukla klinicky, vč uhyne a kontaminované dílo plné spor MVP sežere zavíječ dřív, než stihne naletět nový roj. Přece jen proto řádí zavíječ i v zimě kdy roje nelétají. Tyhle souvislosti by měly být jasné každému ještě než si pořídí včely. Výjimky sice existují, vždy ale vedou k úhynu a nerozmnožení "špatných" genů a nebo jejich postupnému mizení.

za nějakých výjimečných podmínek to možná nový roj stihne, je to ale vždy horší pro přežití a dříve nebo později na to takové přírodní včelstvo uhyne

zavíječ žere i plásty obsazené, každý to mohl vidět. Včela tmavá se tím vyznačovala, včelař chodil do včel se hřebíkerm v ruce a z každého plástu doloval larvy zavíječe. I dnes se občas u některého vč vidí nedozavíčkované, jakoby nadzvednuté buňky s uhynulým plodem, pod nimi voskový střed plástu (mezistěnu) vyžírá larva zavíječe. Tuhle vlastnost včely tmavé by si měli uvědomovat adoranti této špatné včely a všichni bychom měli být rádi, že je minulostí

axiom o tom, že by včela nedělala nic pro ni špatného je zcestný a dokážu to na už zapomenuté vlastnosti včely tmavé. Ta se vyznačovala, kromě bodavosti, neschopnosti rychlého rozvoje, liknavou stavbou, neschopnosti nahromadit dost medu a dalšími špatnými vlastnostmi - třeba že dovolila zavíječi žrát svoje plásty, jednu dnes už zapomenutou vlastnost. Včely při vyrušení, když zásah trval déle, uchvacovaly matku a často jí zabily. Proč to dělaly jsem se nikdy nedočetl, ale jen Včelařství do příchodu Kraňky k nám je plné článků jak včelařit aby nedošlo k uchvácení matky včelami. I staré OVP to často zmiňují a dnes o tom mladí takyvčelaři nemají ani tušení. A proto tvrdím, že je axiomem tvrzení, že by včely nedělaly nic co by pro ně nebylo dobré. Naopak, dělají to (i když už ne uchvácení matky) a na můj vkus až moc často a tak zvaná věda ví víte co.

Naše civilizace se vyznačuje ideologickou utkvělou představou jak by věci měly být a ne jak jsou. Pak se snaží vše napasovat do ideologických šablon, třeba že všichni lidi jsou stejní a přitom stačí vyjít na ulici a každý vidí, že to je jen zbožné přání. A to samé u včel a u všeho ostatního. Prostě popisujme věci jak se dějí a ne jak si my myslíme, že by se dít měly.

Stačí si něco načíst o čínské tradiční medicíně, která je mnohdy účinnější, než bělošská řezničina. Tradice v Asii vychází z představy, že nemoc je až následek nějakého vadného, často dlouhodobého děje, nějakých příčin, nerovnováhy, nesouladu. Bělošská medicína řeší až důsledky, až propuklá onemocnění a často je to nejen účinné, ale život zachraňující. Ovšem, stará čínská medicína se snaží aby k onemocnění vůbec nedošlo a operace nebyla potřeba - neuměli jí udělat. Už i tady si to někteří začínají uvědomovat a nazývají to celostní medicínou. Klopotně objevujeme to, co asiati vědí tisíce let i bez fakult a vědeckých studií. Ty ještě namnoze bývají lživé, protože skutečným cílem není živý zdravý člověk, ale nacpané konto tupě bezohledných kapitalistů, kteří dají granty jen na to, o čem vědí, že jejich zájmy neohrozí. Každý to může vidět kolem sebe denně, stačí chtít a zahodit klapky z očí.

A u včel je to stejné. Tvrdím to tu od začátku. Většina řeší zdraví včel až když o ně přijde, pořídí si nové a udělají stejnou sérii stejných chyb. Vč jim padnou,, pořídí nová vč a udělají s nimi přesně to samé a vč padnou zase. A nikdo nechce slyšet, že prostě nesmí včelám některé věci dělat. A když je dělá, neměl by pak kňourat.

Když jsem v jiných vláknech psal to samé, že v drtivé většině "divoké" včely hynou a pozorované jarní vyletování je jen dobírání zbytků zlodějkami, byl jsem tu za hloupého, smidla byl málem nepříčetný. Vy jste na to ani nemukal a tak váš přítel pozoroval 10 let to isté divadlo rok co rok, ale vám o tom řekl až teď, viďte. A nebo jste z nějké podivné pohnutky potřeboval abych vypadal jako hlupák. Pro mě je už pane Goro málo uvěřitelné cokoli sem vy napíšete.

Rád bych upozornil na výluh z výkalů včelího plodu v medu z černých plástů. Včela si dělá zásoby pro sebe a jí to nevadí a možná jí ty sra.ky dělají i dobře, ona nedělá med pro lidi. Lidské hledisko, tedy nevím jak čí, ale moje je jiné a já raděj med bez těch výkalů. A od dlouholertých dodavatelů prchají pro med lidi ke mě a jsem kolkolem nejdražší, já víc vědět stran výákalů v medu nepotřebuju.

Nikomu npepřeju nic špatného, ale zavíječ umí sežrat plásty i v zimě, stačí si o tom něco načíst než někoho potká katastrofa. Mě se to už stalo, že venku stojící skříň někdy v září naposledy vysířená a už neotevřená byla zjara plná neskutečné spouště, lartvy zavíječe málem sežerou - vyhlodají i dřevo rámků, regálků i stěn skříně. Prostě teoretizování vydávané za zákonitost. Tvrdím, že to může být tak i tak.

Zlodějky navštěvují vonící, ale už prázdné díílo velmi intenzivně a pak pátračky vč chystajícího se na vyrojení dělají takové "nálety" na dutinu (nebo zapomenutý úl s dílem), že to vypadá jako rabovka a jen z blízka je vidět, že k bojům nedochází.

Možná by bylo ale dobré, co se tu snažím, jak čtu tak marně, vysvětlit, že neustálé zhlížení jak by žila včela v ohavné dutině je celkem hodně mimo. Opakuju, že včela by měla člověku líbat řiť, protože sama umí žít i se chcíplou veverkou v ohavné shnilé dutině.

A taky tvrdím, že bude omyl s malou zavčeleností v divočině. To je jen náskok na propagandu hloupých ekoteroristů, tvrdících ten nesmysl o převčelenosti v moderní době. Tyhle lidi nejspíš platí agrochemická mafie + jim vydatně pomáhají tak zvaní užiteční xxx. Hmyzu rapidně ubývá a tak je potřeba to svést na včelu, že užírá ostatním opylovačům potravu. Hlupák tomu může uvěřit. Na druhou stranu úplně všichni hloéupí nejsou a tak proběhla v jednom řetězci názorná akce jak by to dopadlo bez včely. Jestli si někdo myslí, že tyhle kampaně za miliony - jednou granty vědcostutům a "reklama" typu pí ar a podruhé masivní antikampaň v ochodním řetězci, tak kdso myslí, že se to děje spontánně a opravdově, je naivní snílek a romantik. V kapitalizmu se nedělje zadarmo nic! A kdo vydá nějaké peníze, chce je se ziskem zpět. Úplně ve všem!


Každý může pozorovat a nejméně jednou za život mohl vidět jak to dělá příroda. Něco nechá přemnožit jen aby pak nastalo drtivé umírání. Přemnoží se hraboš, v tu ránu se přemnoží ptačí dravci a lišky, psík mývalovitý, kuny a další škůdci. Ti zdecimují (decimace je snížení počtu na desetinu přesně, ovšem v tomto kontextu je to prostě velká redukce i na méně než desetinu) hraboše, zbytek zahubí nějaká myší epidemie. Přemnožení dravci pak zdecimují vše živé, včetně zpěvného ptactva, zajíců atd. a taky kurníků, bažantnic a podobně. Nakonec je jak hraboš, tak pěnkava i zajíc velevzácný a může to být i na veliké rozloze. A pak se bude pomalu zase krajina zazajícovávat, zapěnkavovávat atd.

U ryb je to vidět dokonale. Pokud hlupák dá do malého rybníka víc ryb než se tam může uživit, snaží se jít s vodou a vyskáčou na hráz, viděl jsem na vlastní oči, majitel rybníčka si to necjhtěl dát vysvětlit. Šlo o plotice a chtěl dotovat potěrem řeku - další bláznovství - další bláznovství člověka, který nenastudoval jak se věci dějí. Zbytek ryb rychle zaplísnil a uhynul. To samé je se včelou. Rojí se jak nejvíc to jde, o nějakém rozmnožovacím roji jednou za mnoho let jsem jakživ neslyšel a nečetl. Naopak. Příroda "ví", že přežívá nepatrné % a proto novým životem neskutečně hýří a přehání to a předem počítá, že přežije tu jedno %, jinde procent několik, jen člověk se snaží udržet včely na živu všechny. Taky hospodář dává tak ohromné snůšky, že se ty včely uživí a taky krmí když by snůška selhala. A tak dále.

Prostě je celkem hloupé pořád koukat na to, jak by to bylo v přírodě, kterou zkrotil a úplně ovládl člověk, NAŠTĚSTÍ chtělo by se dodat. Já tady žádnou přírodu naštěstí nevidím. Vidím obří, více než tisíciletou intenzivní lidskou prací zvelebenou krajinu, která je vlastně obří farmou, kde všechna zvířata jsou někým chována a podporována když mají na mále, nebo naopak regulována (což se třeba u prasat a spousty dalších druhů nějak nedaří). Nevidím tu žádné stepi, ale jen pole a kulturní louky. Nevidím tu žádný les, jen monokulturní plantáže na dříví. Nevidím močály se shnilou smradlavou vodpou plné komárů, ale vidím obrovská uměle vybudovaná jezera, zásobníky vody (beze smradu a komárů jako by byly v bažinách). A tak dále, obecně tomu člověk říká civilizace.

Je mi jasné, jak hodně budu opět odsuzován, lidi prostě špatné zprávy nemají rádi a svojí zhrzenou romantiku si vylévají na poslu špatných zpráv. Dobré na tom je, že se za to už nestíná.

Teď je video o asi američanech (nerozumím skoro vůbec a titulky to nemá) ve vláknu o včelách ve volné přírodě. No, to je velmi poučné v čem a jak žijí včely. Já vidím hnus fialovej. Kolik že má ta dutina v průměru? 25 cm? Spíš méně a kdo ví, zda vůbec 20 cm. Dlouhé je to stěží dva metry a bylo to šikmo. Musel jsem se vracet na začátek abych pochopil jak v tom žily. Včela by měla člověku líbat řiť, sama tak dokonale jako v člověčím úle žít neumí.

Pokud to chápu správně, původně měla dutina česno nahoře, je tam vidět plásty. Ovšem to se pak ucpalo "bordelem" - vidím větvičky + listí a včelař tam říká jak to zacpaly propolisem a udělaly z toho zátku, jen se nezdá, že to ucpaly úplně. Pak by měly vlastně jakési horní očko a to by odporovalo tomu, co si myslím já o jediném česně.

Na mě to dělá dojem, že to byla původně dvě včelstva a že se spojila, není vidět odkud tu "zátku" vyndal a je možné, že byla mezi nimi.

Druhé video jsem ještě neviděl.

Na prvním videu jsem neuměl rozpoznat plod, jen zavíčkované zásoby.

No ano, byl to bastard se všemi špatnými vlastnostmi včely tmavé + neskutečná agresivita (následek nekontrolovaného dovozu cizích plemen, hlavně Vlašky a Ciperky.). Mnozí si to neumí představit, útočily tak na kuklu, že se peroutka používala jako stěrač u auta aby vůbec bylo vidět, rukavice bílé stovkami žihadel. Tahle včela zesílit ani nemohla, měla příšerné ztráty jen tou bodavostí.

Tak když se vám nelíbí cigareta, dám vám jiný příklad. Tisíce let žili lidi v zatuchlých vlhkých domech, na zdech plísně, hnus. Vždy s nimi žil roztoč, ten, co způsobuje moderní alergie a respirační potíže. Jenže vlhko a v noci strašná zima ho každý den skoro vybily a tak lidem nepůsobil potíže. Pak se vynašly dokonalé izolace, lidi si začali topit i v noci a s alergiemi se doslova roztrhnul pytel.

A ten příklad pro vás. Včela miluje staré hnusné dílo plné patogenů úplně stejně, jako člověk nádherně suché, voňavé byty. Lidi to vědí, že je ta čistota a sucho zabíjí, stejně nebudou měnit (včetně mě) dokud nepřijdou majitelé zeměkoule a nezdraží kvůli zelenému bláznovství energie.

Už před více než 20 lety jsem narazil na nějakou studii zahraničních vědců, kde smrtelně vážně tvrdili, že lidstvo - to civilizované, vyhyne na přemíru antibakteriálnosti. Tak se štítíme všeho, antibakteriální jar, prevít na ha.zl tuplem, prostředek na podlahu jakbysmet s v mýdle je to taky. Filtrujeme vzduch a děláme spousty dalších moderních bláznovství. Pak přijde covid a začne kosit lidi, kteří se úzkostlivě systematicky vyhýbali bakteriím a virům, všemu "normálnímu" a za drahé prachy se očkují nějakým nevyzkoušeným sajrajtem.

Přitom dřívější lidi znali jen jedinou alergii a to byla senná rýma.

A tak máte nejspíš pravdu. Ale kbyste se mě ptal, co jako já dál, tak pořád stejně, 30-40% díla ročně obměním a med bude vždy jen v panenském.

Než jsem dopsal Medar v podstatě shrnul část mého názoru shodně. Velmi trefná je jeho poslední věta. Mě se to nedaří, v rovině estetické a vlastních prožitků u včel vždy dodržet.

No, já mám naopak za to, že se včela vždy rojila mnohem víc, stěží kdy nalezla velkou dutinu, spíš to byly malé dutinky. Taky časté rojení je princip přírody, ne dlouhodobé přežívání. Příroda se právě systémem pokus-omyl snaží maximálně zavčelit krajinu s tím, že něco přežije. Právě ještě před 100 lety byl roj považovaný za jeden z výnosů včelaření a teprve mnohem později člověk začal včelu šlechtit na rojení menší, ideálně žádné. Pamatuju si včelu před Kraňkou, menší, tmavou se zrzavými proužky, neskutečně vzteklou, neschopnou využívat jarní snůšku. Její výnosy byly do 20 kilo a to jen max 3 roky z deseti. Této včele stačil úlek Pětiletka a Lesan na 18 rámků míry 39x24, třetina včelstev tento úl ani nevyplnila celý. Přesto se tato včela rojila hodně.

Také představa, že v divočině byly lepší snůškové podmínky je úplně zcestná. Rostliny s nektarem byly roztroušené na velké vzdálenosti, žádná pole s jednou plodinou nebyla. Taktéž stromy s medovicí, k přemnožení producentů stěží mohlo docházet tak často jako nyní 3-5 let, když jsou zde obrovské monokulturní plantáže na pěstování dřevní hmoty a my tomu říkáme zcela nesprávně les asi jako kdybychom poli s řepkou říkali step. Medovice je výsledek především blízkostí stromů stejného druhu v mnohahektarových porostech. Třeba smrk tady nemá co dělat, ten by se měl pěstovat až od 1.100 mnm. Jinak by tu měly být - přirozeně by byly - javořiny. Od asi do 500-600 až do těch zhruba 1.100 mnm by přorozeně rostl převážně buk, kde by "listí" samovolně ustupovalo horskému smrku ztepiloému, jiný by tu nebyl.

Je třeba opustit romantické představy a uvědomit si, že by včelí umírání bez člověka bylo o několik řádů častější a tím by probíhal přírodní výběr. Velmi často by se jednalo o umírání hlady, protože příroda, ta opěvovaná v romantických nevzdělaných představách, byla velmi nemilosrdně drsná a na zdroje včelí pastvy jalová.

O včelařích, co nemění dílo, vím, na to je přísloví, že proti gustu žádnej dišputát. Navíc tu jsou vyšší zdravotní rizika jako u lidí, kteří se nemejou. Na druhou stranu lidští špindírové mají nějakou lepší imunitu z přírodního "očkování" jak se tu psalo, a stejně tak, dost možná i včely. To byl jeden z hlavních motivů když jsem tu otevřel debatu o plísních, hnilobě, vlhkosti v úle, dost možnám nto úplně divokým včelám nevonělo jak jsme zvyklí a podobně.

Ustavičné srovnávání divočiny s civilizovanou, lidskou prací trvale změněnou krajinou je nesmyslné a zavádějící. Je nutné hledat rovnováhu mezi tím, co je hygienicky a eseteticky ještě přijatelné a za jakou hranici už nelze zajít. Ovšem protiargumentem může být, že špindírové tu rovnováhu našli a že jí u scých včel našli i ti, co nemění dílo. Poslední odstavec jsem se snažil napsat maximálně bez soudů, prostě to pouze konstatuju, nehodnotím.

Přidám vlastní zkušenost.

Převáděl jsem před lety několik vč z míry 37 na 39. Zbylo poslední vč s 37x30 a nějak jsem ho v daném roce nepřevedl, nestihl, ale nedal jsem mu stavět žádné M, protože bylo v plánu ho převést, tak nač dát stavět "špatné" rámky.

Další rok to bylo ohavné, plásty černé, nepěkné. Nevadí, jako medníky k tomu byly panenské 39x15. Zdálo se mi, že jsou včely agresivnější. Napadlo mě vyzkoušet, co nastane, když opět nedám stavbu vysokých rámků. Vč přežilo, skutečně bylo mnohem agresivnější, což ale nemuselo být starým dílem - podloe jediného púřípadu nelze nic tvrdit. Co ale vadilo bylo to, že se mi to hnusilo a měl jsem pocit týrání včel.

OK, vyzkoušel jsem - po obeznámení s Barnatovou praxí vyčtenou na VF a rozhodl jsem se, že než tak, to raději nevčelařit. Přednáška o Zélandu byla až potom.

Žena je žena, ale dobrá cigareta, to je pokouřeníčko!

Lidi taky milují kouření, chlast a tučné jídlo a není to pro ně nic dobrého. A když tvrdím, že věda ví ho, jsem tu za bl.ce.

Ale mám za to, že je úplně mimo předpoklad, že vč žije kontinuálně v jedné dutině do skonání věků na věčné časy a nikdy jinak.

Všichni víme, že v méně než polovině případů se vč vyrojí, nová matka se oplodní a běží ona kontiutita. Většinou, a věda neví nebo já nevím proč, je to jinak. Odletí prvoroj, pak druhoroj s panuškou a pak se to rojí do úplého zpitomění až v úle zbyde hrst včel. Docela dost životaschopný je prvoroj se starou, ale ne na 100%. Druhoroj to má tak 50 na 50 a vše ostatí v přírodě nepřežívá.

Zůstalé minivčelstvo do zimy uhyne, je rozebrané zlodějkami, vosami a podobě. Než by se na staré - původní dílo nastěhoval nějaký prvoroj, bude to v přírodě tak po půlce a spíš na konci května, přesněji, při druhém kvěťáku a tedy až po odkvětu jabloní. Do té doby dílo zlikvidoval zavíječ. A nové vč musí odstranit "pavučinky" zavíječů, jejich výkaly a zbytky po jejich hostině a postavit dílo nové, světlé. A tak pořád dokola. On zacvíječ tolik práce mít nebude, při rabovce zlodějky rozkousávají plásty napadného včelstva. Tady může být taky odpověď proč to dělají.

Zažil jsem ve Vlašimi přednášku mladého chlapa, který, ač inženýr, odjel na několik let jako včelařský nádeník na Zéland. Vykládal, jak tam vůbec neřeší obměnu díla, měl diapozitivy plástu v řezu. Plást byl uprostřed tlusý cetimetr i mnohem víc. Včely totiž odstraní staré buňky, ne však dno buněk. Včely malé, z našeho civilizovaého pohledu chuderky. Miochodem. V celé zemi je jediná firma na "recyklaci" starého díla. Tam se pošlou rámky i se dřívím, fabrika to vše rozemele, extrahuje vosk a vyrobí mezistěny. Drť ze dříví a košilek je využívána k energetickým účelům. Má za to, že to je velmi inspirativní.

Přednášející říkal několikrát majiteli, že je dobré dílo obměňovat a že se to tak v Evropě běžně dělá. Marně, kapitalista byl tupec a měl to za zbytečný náklad. Uslyšel až na to, že větší včela z nového díla správně velikých buněk je větší, má tudíž větší medné volátko a tudíž při stejné aktivitě musí logicky přinést v daném čase časově omezené snůšky víc medu. Tak dal, po snad destíkách let, obměnit dílo u cca třetiny vč. A skutečně s údivem zjistil, že český kluk měl pravdu a že se to projevilo na výnosu včelstev. A nešlo o nějaké desetiny %!!!!!! Šlo o manukový med, kdy jeden sud má cenu naší Fabie a je drahý i tam, i když ne tolik jako tady.

Z uvedeného vyplývá, když úplně pominu hygienu a nebo spíš zdravotní aspekt obměny díla ve smyslu zdraví včelstev, že vaše dedukce je víc nesprávná než dobrá.

To byla ekonomicko - estetická a zdravotní stránka. Pak je tu ještě rovina lidsky (středoevropsky) civilzovaného chovu včel a tam to už může vnímat každý jinak. Sp Buď jako bezohledný kapitalista -jako v uvedeném příkladu a nebo má ke včele včelař ještě jiný, vyšší postoj, daný naší civilizací a kulturou. To už kdo jak chce a jaký je jeho naturel.

Obecná definice neoblíbenosti Dadantu je dle Dolu, kromě toho, že by se prý velmi pletly vysoké s nízkými rámky, hlavně v nemožnosti přiměřené obměny vysokého díla. Proto Řeháček vymyslel svůj úkrok do slepé uličky. Pokud se razí metodika nezužování, nebo zebrování, pak je vysoké dílo neobměnitelné. Pokud se ale využívá zužování, v kobinaci s tvorbou oddělků, lze ročně pohodlně obměnit v průměru asi třetinu až 40% vysokého díla v jedenáctirámkovém, ale tvrdím, že i v desetirámkovém Langu, což, jak se asi shodnu i s ostatními, v našich podmíkách bohatě dostačuje.

Načtěte si tohle vlákno od začátku a i co je o tom v ostatních vláknech. Konkrétně o plísních, vlhkosti a td. Je utné to vidět v souvislostech. Romaning sem někam dával dutinu stromu a jak to vypadá v ní. Z toho je nutné vyjít. Ano, včely dutinu ve stromě neuklízejí. Ty naše mají skvělý úl, akorát jsou "nemocné", tedy zamořené parazitem. Zase je v úle vše čisté, suché bez plísní, to ale není PŘIROZENÉ včelí obydlí, to se líbí včelařovi (a broukovi)...

Totiž. Ono nepůjde jen o CO2.

druhá nápověda Tomáš R

Goro

Bez rytí to asi neumíte.

Bavím se tím, že včelaři kyselinama včely dusí tak moc, že skoro umřou s tím, že včely nějak mizerně a se zničeným "zdravím", tedy podtržené a náchylné k CCD a nebo NC "léčbu" - uvozovky čti jako TÝRÁNÍ - ještě přežijí, parazit je menší a tak to nepřežije a nebo se má za to, že to nepřežije. Ale fatastické je a tom to, že včelař MUSÍ KUPOVAT nějaký dryják a to někomu vyhovuje.

Na druhou stranu cokoli, co by mohlo fugovat samočinně (ve stromech to funguje jak se zdá) by bylo super a to je cíl snažení mého a Tomáš R + několik a dalších co se nedali znechutit tady tou sqadrou.

Vědátorská dedukce o potřebě kyslíku je taky úsměvná, prostě vočka musej bejt, páč včelky mušej dejchat, to dá rozum, že jo pani Nováková. Jistěže zdejší vědecký génius o očku ani slovo, ale pořád mu straší v hlavě ta potřeba co nejvíce kyslíku co nejblíže k plodu. No a já tvrdím, že věda ví ho a že třeba včelstvo až tak moc kyslíku nepotřebuje a nebo kromě kyslíku ještě potřebuje cosi, co mu běžný úl dolnočesnové koncepce neumožňuje. A nebo kromě potřeby kyslíku včelstvo taky potřebuje přidusit parazity, jako někteří kyselinami, ale samočinně a šetrněji a zadarmo a k tomu musí mít úl předpoklady. Možná a možná ne.

Shodou náhod jsem včera večer vyslechul dvoudílnou přednášku v Matici Slovenskej v Dolnom Kubíně, tuším že 19.10.22 Bylo by to možná pro vás pane Goro poučné. Přednášející Peter Staněk sdělil spoustu věcí, nejzajímavější je to jak funguje zdravotnictví= tvrdí to co já, princip hospodského. Také sdělil základní myšlenku, kterou ani vy nepopíráte, a sice, že nejhorší je v krizi nedělat vůbec nic. Já dělám a mí přátelé se snaží též. Vy se svou svitou vše jen zpochybňujete a o potřebě pokusů umíte akorát kecat a ve skutečnosti snahy kreativců podrážíte a snažíte se brát elán a naději. Je to za něcoa a nebo to děláte zadarmo, jako užitečný ...?

Podle zájmu povedeme debatu dál v SZ, je to můj nápad a uvidíme zda někdo další bude chtít. Zatím dostávali házené perly všichni, někteří se ukázali jsou těmi... a těm házet cokoli, natož perly, je vážně nerozumné.
Pro některé byly moje informace ZADARMO. To skončilo.

Patříte k několika málo lidem, kteří mi můžou poslat SZ, na kterou odpovím. Mrzí mě co se vám stalo a pokusím se vám pomoci.

Díky za info.

Vše ok, jen se, prosím, zkuste, jen v myšlenkách, na chvilku oprostit od vlivu zvenčí.

Zkuste se zamyslet nad možností, že s tím genetika moc neudělá, že za drtivě drtivou většinou problémů je úlový systém v kombinaci s provozní metodou x použitá léčiva.

Aby bylo jasno. Tvrdím, že včelařit v dokoalém úlovém systému s dopkonalou metodou pro ten úl umí každej vejr. Ale dokázat to s rozličnými úly i v nepříznivých vnějších podíkách, to je už machrovina!

Přidám. Měl jsem dva úly na slunci, prostě kvůli pokusu co vydrží - tedy tušil jsem problém a doufal, že nenastane. Byla to řada a prostě uprostřed bylo "jalové" místo bez dlouhodobějšího stínu. Jednou jsem v letním "palermu" načapal včely vylezlé na vnějšek rožhaveného tenkostěnného úlu, jak svými tělíčky dělaly kryt proti slunečnímu osvitu.

Opatrně jsem včely odehnal, smetl je pryč peroutkou, úl jsem zlil vodou abych ho rychle ochladil a přikryl mokrým hadrem a po chvíli jsem ty hadry měnil. Vč se uklidnila, včely se stáhly do úlů a začaly vypadat jako ostatní vč. Těžko se to popisuje a někdo by se mi určitě vysmál, ale ty včely byly prostě vděčné a je mi jedno, že se mi bude někdo posmívat. Udělal jsem nad nimi provizorní přístřešek a protože by ho vzal první vítr, úly jsem další den přemístil. To v plné sezoně v "plný palbě" nebylo pro jedoho staršího pána nic jednoduchého.

Od té doby mám naprosto jasno a nic mě nepřesvědčí o opaku. A druhá věc, kdykoli budeš hledat pomocnou ruku, najdeš jí na konci vlastního ramene.

Raději bych drátkoval. Dávám 3, ale jeden nahoře asi 8-10 mm pod HL je na zatavení místo zalévání voskem - to je moc pracné a pomalé a pak dva "nosné" drátky. Ty jsou opravdu nutné, protože by pak vytáčení trvalo neúměrně dlouho, jak je to panenské tak to není pevněné tolik, jako staré černé plásty.

Dole bych naopak udělal místo drážky "břit", myslím, že to tu někde popisuju jako T-loučku, tak jsem si to dovolil nazvat.

Pokud se stejná T loučka udělá nahoře - tedy bříško HL je břit, pak to funguje jako SR (nebo pro VS) bez jakéhokoli proužku M nebo voskování. Výhoda je pak také to, že po vyvaření to jen uschne a jde to znova do včel a ony vždy na tom břitu BEZ VOSKU zase začnou stavět. Žádné voskování, nic, vše zbytečný nesmysl z nepochopení a nevypozorování přirozenosti včel, stačí ta T loučka. A nic jsem nevynalezl. Než Češi vynalezli mezistěnu (skutečně i M je český vynález), tak L. Lagstroth opatřoval HL i DL bříškem do stříšky = břitem a včely na tom prostě začou stavět a když mají břit dole směrem nahoru, ochotněji prostaví plást a přidělají jej ke SL. U široké a ploché SL plást dosaví výjimečně, vysoký plást skoro nikdy.

M u nízkých rámků zatavuju tak, že je cca 3 mm nad plochou SL a nízké medníkové rámkyx dostaví dole vždy až k loučce. jak by se am echalo víc ja 2-3 m, budou tam díry a hrozí, že tam dají trubčinu a celý efekt Blaníku to úplně zruší.


Protože máte HL už nadělané s nutou, nevadí. Nuta je obyčejě od pilky 3,2 mm. Když si seženete tahle dřívka, je to kus jako kus, přesě pasují do té nuty, jen se tam zarazí kladivem a obyčejě drží. Nechce se mi je jít do dílny měřit. Má to asi 280x15x2,8.

https://www.velapraha.cz/ostatni-zelezarske-zbozi/trisky-bukove-na-podpal-5kg-s550492124

Když se pod to mázne nízkoexpanzní polyuretan D4, třeba tento (nebo podobný)

https://www.balshop.cz/soudal-66a-polyuretanove-lepidlo-na-drevo-250-g/?gclid=CjwKCAjwzY2bBhB6EiwAPpUpZlO2EnBALzzbxjKhjLSSUPv3G898_BWxZfQZPJdpXc07M8V5wH3JphoCm2cQAvD_BwE

pak je to navěky dokud neshnije loučka neboli rámek.

Taky na hladké "bříško" HL se prostě třeba sešívačkou přicvakne obyčejná jitrnicová špejle 3 mm a funguje naprosto stejně. Na rámky s nutou, nutu jsem nechtěl, ale měl jsem takové loučky nadělané, jsem na tu nutu položil špejli 4 mm a ty se seženou i dlouhé 40 cm, našel jsem na první dobrou 5 mm a to je taky dobré, snad lepší

https://www.papirnictvipavlik.cz/bambusove-spejle-hrocene-40-cm-100-ks-66707/?gclid=CjwKCAjwzY2bBhB6EiwAPpUpZh7AFj9gEmBVc0JC5nXvPh8bRh2mwe3qFquRHpw98q74ZOX4mONyBxoCbnIQAvD_BwE

a připevní se pár hřebíčky, tak to taky funguje.

Když se nechá bříško HL rovné, hladké a M je např 5-10 mm pod ní, vždy to ihned přistaví a VŽDY dělničinou. Naopak, nesmí se dát horní drátek moc nízko, M nesmí být volná nad drátkem víc jak max 6-8 mm. Jinak hrozí, že se M teplem a váhou stavitelek ohne a taky to umí přisavět k vedlejšímu plástu a to je pak masakr. Prostě drátek je dobré aby lícoval s M, přesněji, aby M nebyla nad drátek víc ež 1-6, max 8 mm. Lepší je to co nejvíc naknop.

U délky HL pro rámek 39 cm - to musí být vždy 415 mm, jsem zkoušel jak lze bezpečně ztenčit HL. Tak lze to až na 6 - lépe 7 mm. Zvolil jsem i tak tlustá ouška a tím jsem hodně zjednodušil HL, nemá žádné osazení. To samé SL musí být max 6 a ne méně než 5 mm, a MUSÍ být široká 25 mm - stejně jako HL aby neprostavovaly mezi patry. Jak by se horní a dolní loučka zúžila (jako orig Lang) v tu ránu budou prostavovat patra mezi sebou a to je pak masakr, to nestrpím, protože nechci mačkat včely a chci civilizované dílo rozběrné a ne aby z komína nástavků udělaly jednolitý monolit.

Dostal jste právě v jednom článku výsledky mých pokusů a zkušenosti za 50 let, jak s tím naložíte je už vaše věc.

Z kontextu je jasné, že drátkuji vodorovně. Držím palce a rámky, které vidím, máte perfektní, pěkné. Mám rád dokonalou čistou práci.

Jasně, tak schválně, jak a o čem se bude na IF psát bez mého "trollingu". A hlavně KDO.

Všechny, co nemají koule se ohradit proti zvůli hrstky podivínů a píší mi o nějaké informace na SZ, tímto odkazuji na tyhle čtyři, oni vám zodpoví vše, co vám je nejasné.

Admin mi maže cokoli napíšu a hrozí výmazem profilu a tak opět zvítězila lež a nenávist nad pravdou a ochotou zadarmo pomoci lidem, kteří si nevědí rady.

Vzpomínáte jak jsem psal, že tu nějaká mafie nechce aby lidi měli zdravé včely?

Začnu ignorovat i vás.

Ony tu nebyly ani viry způsobující CCR a ono toho tady údajně nebylo víc. Ve skutečnosti to bylo vždy, jen nebyli lempli, co udělali podmínky aby tyhle neduhy propukly. Taky tu nebyli mladí namachrovanci, kterým je vše jasné. Ti tehdy, ještě s.ali do plínek, učili se první krůčky a žvatlali nesmysly, když jsme my budovali svět, který oni dostali zadarmo a jediné co dokáží je posmívat se starým. Neměli štěstí na rodiče, kteří by je dobře vychovali. Jejich rodičům se to vrátí, tím jsem si jist. Ok.

Tak jo, doteď jsem vás nějak, nerad a namáhavě bral. To skončilo. Prostě kdo je schopný říct že včela žere, patří do kategorie lidí, se kterými se já nedomluvím nikdy. Snažil jsem se, nejde to.

Možná, že zase začou psát normální lidi, zatím vás tři iognorují tak, že se ti normální odmlčeli. A když nezačnou, svět se nezboří. Pro mě ne, já nikoho nepotřebuju, někteří by mohli potřebovat mě. Po mě tu něco zůstává, po některých nic než hnus, neumětelství a jedno velké NIC.

Mí předkové a i já jsme začínali krmit v půlce září. A krmilo se se strůpkem, po malých dávkách - max 2 litry - tudíž to bylo z dnešího hledika poděcováí a na stropních prkýnkách byly hadry a koudel, co kdo měl, úzkostlivě se dbalo o TEPLO a vč s mladou matkou plodovala dlouho do listopadu a asi i déle. Takže tento vývod je nesprávný. Řeč je o Kraňce, měl jsem jí od 11 let jak tu někde píšu.

Nikomu normálnímu neuhynulo včelstvo a když, ostatní si ho roky dobírali, zlobili ho a rozverné to bylo jen napůl. V komunitě včelařů všichni věděli o vč všech ostatních a největší potupou byl úhyn kdykoli na cokoli a každý si a to dal pozor. Byla prestiž dokázat včelařit bez jediného úhynu a roztočík malý byl stejně zhoubný, jako VD.
Já to respektuju dodnes i když nikdo z té komunity už nežije.

Nějak žít umí kde kdo. Ale vytyčit si určité náročé mety a všemožně se snažit jich dosíci, to byly ty koule tehdejších frajerů.

Ale časy se mění, co bylo kdysi, není už dnes, jak by řekl básík.

Ano. Nejste sám kdo nevěří co jde se včelami v našich podmínkách. A mě je to nějak u konečníku čemu vy věříte. Jedno je jisté, tímto přístupem se to nenaučíte a mě je to, asi víte co.