
zuzina
Informace o uživateli:
Majitelka trpasličího jezevčíka (*05/2007) a australského ovčáka (*10/2008).
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Naposledy přihlášen: 10. 2. 2015 12:54:53
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
j.berendova
napsal(a):
Ve stejné vodě ho nekoupeme. Našli jsme si rybníček s nádhernou vodou ale stejně. Rozhodně v době boláků nekoupeme, zkusili jsme to až po úplném zahojení. Určitě nějakého odborníka na kůži navštívíme. Jinak děkuji za doporučení vete ale Brno máme z ruky, jsme z Děčína (severní čechy)
Já bych přeci jen vyhledala odborníka - cesta přes celou republiku vás nakonec přijde třeba levněji, než když navštívíte 10 veterinářů ve svém okolí, kteří budou zkoušet všemožné a stejně nepomohou. A jak někdo psal, pan veterinář ordinuje i v Praze a to je kousek.
monchess
napsal(a):
V tomto máte pravdu, ještě dodám veterinární rady - leží jim doma přiotrávený pes, zvrací, ale lidé sedí na internetu 30 minut a diskutují o tom a pak teda někdy po tom jedou k veterináři (hlavně, jak píšou srdceryvné komentáře, jak je to jejich miláček apod.)....
To je přesné. Chápu lidi, kteří mají problém a byli u veterináře a pak se ptají na zkušenosti těch, co měli se psem stejný problém. Ale když tu někdo několik dní fňuká, jak je psovi blbě, jak močí krev apod. a co má dělat, že buď nemá moc peněz, nebo je jejich veterina už zavřená, oni doma nemají manžela s autem apod., tak to bych někdy vraždila. Sama nelítám na veterinu s každou pikačovinou, ale někdy žasnu, co všechno lidi neřeší a jen koukají na svého psa, jak ho zužuje nějaká nemoc.
Úplně nový polostahovací obojek Rogz, obvod 40-60cm, cena 50,- (plus případné poštovné). Osobní odběr Jablonec, Liberec
Prodám vodítko téměř nové, zelené, 115 cm. Osobní předání Jablonec n.N., Liberec. Mohu zaslat i poštou. Cena 40,- (plus poštovné)
Prodám obojek a vodítko nové, nenošené; béžovo-hnědé; značka Nobby; vodítko 110 cm a obojek na středního psa. Osobní předání Jablonec n.N., Liberec. Mohu zaslat i poštou. Cena za celý komplet 100,- (plus poštovné)
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
O nahatých nic nevím, to jsem napsala hned v úvodu.
Za to jsem viděla francouzského buldočka bez PP, z kterého vyrostl pěkný "bostonský terier", trpasličího pudla bez PP, z kterého vyrostl stříbrný kudrnatý "jezevčík". O malých kníračích bez PP se radši nezmiňuji.
Když chce někdo hezkého, hodného pejska, ať jde do křížence - co pes to originál.
Jestli chce někdo určité plemeno, ať volí psa s PP.
A to ani nezmiňuji dědičné choroby - to udělali ti přede mnou.
Když už někdo je ochoten dát prvních 5000,-, tak ten zbytek došetří a rozdíl v ceně nemusí být tak velký.
Zvlášť u plemen, kde není nutná k chovu žádná zkouška, kterou by majitel pěkného zdravého psa nezvládl - tam bych se psům bez PP vyhýbala.
Možná byste mohl napsat, co je potřeba k uchovnění naháče a proč jste neuchovnil. Proč chováte bez PP ????? Proč na každém štěněti tratíte cca 10000,--???
No tak on ji ani uchovnit nemohl, protože píše, že má fenu bez PP. Takže už on byl škudlil, co chtěl co nejlevnější fenu, na které bude práskat bezpapíráky. No nic.
Zadavatelko: Naháči nejsou můj šálek kávy, ale sama mám 4 psy s PP. Na prvního jsem čekala rok (tedy vlastně 25 let hihi, než jsem si ho mohla dovolit pořídit, ale pak jsem rok vybírala a čekala na vhodné štěně). Druhého psíka jsme také sháněli dlouho. Pro nejbližšího psa jsme jeli 100 km, pro další mnohem dál. Žádný chovatel neměl problém s tím nám počkat do víkendu, abychom se na štěně přijeli podívat a nikdo nám "naše" štěně během týdne neprodal. Vyčkejte - na toho správného chovatele s tím správným štěnětem narazíte určitě. I když Vás chápu, že se těšíte, tak neudělejte unáhlené rozhodnutí. Samozřejmě šlápnout vedle můžete i se psem s PP - nejsem zase zastánce psů s PP, který vidí vše jen růžově. Jsem realista a nic není černobílé. Ale i tak Vám radím, vyčkejte na papírového psíka.
...martin...
napsal(a):
Lvy loví výhradně v noci ano to jsem se učil v Etnologii jestli ti to něco říká a v poledne určitě neloví protože jsou schovaní před žárem slunce. A nejdřív si o tom něco nastuduj než sem něco plácneš pak jsi akorát k smíchu No tak vidíš sám(a) to tady píšešeš že RR nepotřebuje neustálou přítomnost člověka a teda může být i na zahradě
Škoda, že jsi kromě hodin etnologie nezavítal i na nějaké hodiny českého jazyka. Takový předmět taky není v našich zeměpisných šířkách k zahození.
Prodám úplně nový komplet obojek + vodítko značky Rogz. Obojek 26-40 cm, vodítko obyčejné, nepřepínací. Černo-růžový motiv. Osobní odběr v Jablonci či Liberci. Možnost zaslání poštou. Cena 200,- (plus případné poštovné).
field
napsal(a):
To mi došlo taky když vidím, že fotka je z roku 2006. i tak musí být krásnej
Hlavně ten Pinďa je ta Pinďa a je maminkou mého 4,5 letého broučka
sententiavitae
napsal(a):
Ano, proto říkám, pokud pes nezdrhá a není nezvladatelný. Můj pes třeba ví, že do silnice nesmí. Učila jsem to i psa předtím a než vkročí na silnici, tak si sedne na obrubník a čeká na můj povel. Ale upřímně řečeno - když zacítí na druhé strane hárající fenu - mohla bych ho sekýrovat sebevíc, ale neposlechne. Některým psům prostě "hrábne", když ucítí hárající fenu. To samé je ten můj. Takže tam, kde je rušnější silnice, tam chodí prostě na vodítku. Asi bych to tak nehrotila. Ale jako jo, pokud se Vám to podaří, tak určitě psa naučte, co se dá, ono se to neztratí. Ale myslím si, že změnit povahové vlastnosti některých psů prostě nejde. Co když tomu mému telátku odměna nic moc neříká? A vlastně ani moc ne hračky, balonky? Pro něj je největší zábava čmuchání a ostatní pejsci a někdy i lidi, protože na ně štěká. Je prostě takový živel a je hodně svůj. Aspoň vím, že není hloupý.
Tak ho odměňte za provedený cvik tím čmucháním, nebo hrou s jiným psem či pomazlením s jiným člověkem.
veryska
napsal(a):
zuzina
moc děkuji za tipy
Jinak dostala jsem kontakt na paní Šabackou z psí školy Cituška. Narychlo jsme si dohodly hodinouvou soukromou konzultaci a dala mi opravdu několik dobrých rad a tipů, kterými se budu řídit. Od 12 týdne, až bude malá naočkovaná se k ní přihlásíme do školičky.
Isottku velice chválila, že je evidentně z dobrého vrhu, že se nebojí a je velice šikovná. Dělala s ní divy - na hovězí maso si dokonce sedala, chodila kolem noh a couvala :-D
Velice mi doporučovala klikr (od pozdějšího věku - 12 týdne), takže bych vás chtěla požádat o tip na klikr, který má nějaký jemnější zvuk, ať se ho malá neleká?
Je pravda, že mám doma psa, který byl vždy takový trochu strašpytel. Už je to s ním lepší, ale na klikr s ním cvičit nemohu. Po každém kliknutí se prostě zarazil a přestal pacovat.
Takže u tohoto citlivějšího psa používám jen slovní marker a jemu to vyhovuje více.
Jinak jsem si asi před 4 lety koupila obyč klikr za 3 korun a stále drží - má možost nastavit různou intenzitu zvuku (asi 4 stupně), takže se přiznám, že jich více vyzkoušených nemám.
Takže za prvé - na obojek bych učila ihned po příchodu domů (já tedy měla štěstí, že všichni naši psi při odběru byli na obojek a vodítko zvyklí).
Za druhé - na samotu jsem učili také hned zpočátku. Nejrpve chvilka ve vedlejší místnosti, pak prodlužovatz čas, pak pesana nechat doma a jít např. jen vysypat koš atd.
Za třetí - z ohrádky udělejte to nejlepší místo na světě. Když tam sama vleze dejte pamslek. Až tam bude sama ochotně chodit, tak začnětě ohrádku zavírat - zavřete ohrádku, dáte pamlsek. Pak nechávejte čivinku v ohrádce delší a delší dobu a za vzorné chování zase pamlsek. Učte to takto i přes den i přes noc.
Za čtvrté - patřím mezi odpůrce plínek a záchodků, protože jsme si takto pokazili výchovu prvního štěněte. Bylo učeno na plínu a doma čůralo někde do devíti měsíců. Další 3 psi byli učeni rovnou venku a všichni se to naučili velmi rychle (nejrychleji nám štěndo přestalo loužičkovat doma ve 3 mjěsících - ale chodila jsem během oběda domůl venčit, takže štěndo bylo doma bez venčení 2x 4 hodiny). Pokud takovou možnost venčení enmáte, tak prostě počítejte s nějakou tou nehodou i později jak ve třech měsícíh. Ale nikdy z toh nedělejte tragédii.
A poslední věc - máme doma taky psa, který v dospělosti váží 1,8kg a v kohoutku má 20 cm. Je to spíše taková malá kryska. Takže z vlastní zkušenosti můžu říct, že vím, jak to svádí na takového drobka koukat jinak, ale zakažte si to. Vychovávali jsme našeho prcka stejně jako ostatní naše psy - od 3 měsíců mazal na cvičák mezi vleké psy (aby si zvykal na psy typu NO, RR apod.). Nikdy neexistoval brát ho do ruky s výrazem "Ty chudáčku, ty se jich bojíš" apod. Prošel kurzem základní poslušnosti a dnes závodně běhá agility. Ven chodí v létě, v zimě, v dešti, ve sněhu. Jediné, co jsme ho nenaučili je nosit obleček . To prostě odmítá. Je to jeho boj - říkám mu to celých pět let, že by mu v zimě bylo lépe, ale když nechce, tak nechce... Nespí v posteli, ale s ostatníma má pelech vedle naší postele (večer s námi, ale bivakuje u telky na gauči).
Jinak s tou postelí - naši psi nesmí do postele. Mají pelech u nás v ložnici a tam spí. Ovšem někdy je do postele beru. Např. když jsem nemocná, nebo když hodlám převlíkat povlečení, tak ať se tam chvíli s námi porochní. Ovšem jdou tam jen na povel, jindy si to nedovolí. Ale tohel jsem začala praktikovat, až když byl každý pes dospělý.
Hodně radosti s Vaší čivivnkou.
volkodavko
napsal(a):
Až když se něco děje? Co to znamená?
Když nepřítel nedělá žádné prudké pohyby, chová se velmi nenápadně, nekřičí a podobně, řada psů ho z ničeho špatného nepodezírá. Třeba jde pomalu stejným směrem, jako vy, a každých 20 metrů se k vám o jeden krok přiblíží. Za chvíli je těsně vedle vás, a může vás nejen praštit nebo bodnout, ale třeba také omráčit stisknutím tlačítka na malém zařízení, které na vás nenápadně namíří. Kolik procent psů zareaguje na tak nenápadné chování nepřítele?
Blízkost cizího člověka je potenciálně nebezpečná a pes na ní má agresivně reagovat. Žádný pes nezastaví rychlý nečekaný úder ruky nepřítele a proto cílem obranáře je nepustit nikoho blízko ke svému pánovi, je-li to možné (například v trolejbuse plném lidí a podobně to možné není).
Nechci se Vás nějak dotknout, ale tohle Vaše uvažování je skutečně na psychiatra.
korsa
napsal(a):
Opět zdravím, no, potom, co se to vystupňovalo až k neúnosným mezím, tak teď tedy musím říci, že konečně zabralo naše vysvětlování a dávání najevo, že nesmí...ale trvalo to. Fakticky si to ke mě nedovolil už týden, takže já to beru jako úspěch.
Jinak shazovali jsme, uhýbali, nevšímali jsme si ho, okřikovali, že nesmí,už jsem psala i jinde, že jsme používali i pevné objetí, hlazení a klidný hlas (to pomohlo, na zklidnění ale pak začal znova)Právě, že jsme vyzkoušeli úplně všechno a byli jsme docela zoufalí. Vyplatilo se však vytrvat. Nevím, kde jste vzal/a fyzické donucování. Jako že mu při povelu sedni položím ruku na záda a naznačím sed?To těžko...
Učil se to na pamlskách a umí to dobře, i na to místo chodí, pokud ho potřebujeme na chvíli zavřít a jsme rádi, že máme odvladatelného psa, protože už teď je to teda tele. a my by jsme byli tele taky, kdybychom takového psa necvičili. jasně, že nám třeba po povelu schválně uteče, aby ho nemusel dělat, nebo si lehne a kouká jestli to myslíme vážně a udělá až na potřetí, ale udělá, protože ví, že si na tom trváme. Nějaké hranice musí mít. Podotýkám, že povely vážně neplýtváme...také nemám ráda drezůru jen tak pro nic.
Já bych tedy trvala na splnění povelu po prvním vyřčení. Žádné, že si pes poslechne na druhý nebo třetí pokus.
Samozřejmě, že KAO není NO, ale prostě povely bych neopakovala a naučila psa fungovat na první povel. Jinak bude pořád dělat,co se mu chce jako teď (viz. vaše věta " jasně, že nám třeba po povelu schválně uteče, aby ho nemusel dělat, nebo si lehne a kouká jestli to myslíme vážně a udělá až na potřetí, ale udělá, protože ví, že si na tom trváme").
samianika
napsal(a):
Trochu nechápu tvou reakci!! Já osobně vím jakého mám psa a co si můžu a nemůžu dovolit a vzhledem k tomu, že to je ještě štěně, tak má své mouchy!, Mě osobně u této poznámky zarazila spíše podmínka co se týče váhy. Jednou jsme šli do hospody se psem a přítel váhal jestli jí můžem vzít sebou, když jsme tam byli ležela vedle stolu, šli jsme dozadu, protože je pravda, že by se přes ní blbě chodilo a potom tam přišli lidi s jorkšírem! Běhal po stole a po celé hospodě jak si usmyslel... a to si myslím, že je u většiny malých psů, pokud si je nezavřou do tašky...
Já tu reakci chápu. A nepleťte si výchovu a výcvik. Povely nikdo zkoušet nebude, ale jelikož jsme nějakou dobu pracovala na hotelu, kam psíci mohli, tak mohu potvrdit, že to pro pokojské nebyl žádný med uklízet počůranou koupelnu, drhnout počůraný koberec a ostatní hosté byli jistě nadšeni, když pes proštěkal celou dobu na pokoji, když byli páníčci na snídani. Na druhou stranu musím říct, že většina psů, který se svými majiteli cestovala byla zvyklá a chovala se slušně.
Takže podmínku vychovaného psa celkem chápu.
jana10
napsal(a):
Povahové vlastnosti psa mám už dávno přečtené.. Pokud mi nechcete poradit, tak mi nemusíte vůbec psát... O takové rady nestojím.. Děkuji
Co tedy od Vašeho psa očekáváte? A co mu nabízíte? To je také velice důležité vědět, abychom Vás mohli nasměrovat k tomu vhodnějšímu plemeni pro Vás.