Trhá sedačku

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj máme 7 měsíční štěně velkého plemene a máme problém. V obyváku máme sedačku z textilní kůže. Když je pes sám doma, tak ji začne trhat. Dřív to nedělal. Jako malé štěně si do ní kousl, dostal a byl klid, teď po asi třech měsících se do ní pustil znova a to takovým stylem, že je opravdu na vyhození. Samozřejmě dostal a moc dobře věděl co udělal. Dnes byl doma sám jen 3 hodinky a načal ji na druhé straně. Píšu to už s ledovým klidem, protože sedačka je už na odpis, takže jestli do ní kousne ještě párkrát, tak už je to jedno. Ale jde o to, že se to přece musí odnaučit. Takže fakt nevím co s tím. Zakázat přístup do obyváku nelze. Potrestaný za to byl, ví, že to nesmí a stejně to udělá. Přemýšlím nad nějakým sprejovým odpuzovačem, jestli to teda existuje a k něčemu je. Možno to dělá schválně, že musí zůstat doma sám, když jsme doma, tak si to samozřejmě nedovolí. Máte někdo podobnou zkušenost či nápad? děkuji za každou radu.

Někde jsem četla, že pes likviduje doma věci ze stresu, já mám našeho psa (bulmastif) spíš v podezření, že sedačku zlikvidoval, protože byl naštvaný, že zůstal sám doma. Náš pes z toho prostě vyrostl, některé věci máme nové, některé prostě zůstaly okousané a my si zvykli. Dnes už jsou kritické jenom pohozené lodičky a dětské hračky.
Smiřte se s tím, až přestane sedačku likvidovat, kupte novou, levnou (stejně se to zničí, protože na ní bude spávat, a občas za Váma vyskočí), nejste v tom sama.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Někde jsem četla, že pes likviduje doma věci ze stresu, já mám našeho psa (bulmastif) spíš v podezření, že sedačku zlikvidoval, protože byl naštvaný, že zůstal sám doma. Náš pes z toho prostě vyrostl, některé věci máme nové, některé prostě zůstaly okousané a my si zvykli. Dnes už jsou kritické jenom pohozené lodičky a dětské hračky.
Smiřte se s tím, až přestane sedačku likvidovat, kupte novou, levnou (stejně se to zničí, protože na ní bude spávat, a občas za Váma vyskočí), nejste v tom sama.

.. nejsem v tom sama ... :o( ale mám toho už plný brusle. když se vracím domů děsím se toho, co tam najdu. našla jsem tu diskusi ze srpna, kde probírali stejný problém. někdo říká, že z toho pes vyroste, někdo říká, že ne. chtěla bych věřit tomu prvnímu, ale nevím, nevím. přemýšleli jsme už i o tom, že by jsme nereagovali na další nïčení, prostě to přešli v klidu, že třeba to pes dělá, aby na sebe upozornil, ale nevím. zkusit se to může. jasně sedačka je na odpis, to už je hotová věc, taky to tak berem, že až s tím pes přestane, koupí se nová .... ale aby přestal!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
.. nejsem v tom sama ... :o( ale mám toho už plný brusle. když se vracím domů děsím se toho, co tam najdu. našla jsem tu diskusi ze srpna, kde probírali stejný problém. někdo říká, že z toho pes vyroste, někdo říká, že ne. chtěla bych věřit tomu prvnímu, ale nevím, nevím. přemýšleli jsme už i o tom, že by jsme nereagovali na další nïčení, prostě to přešli v klidu, že třeba to pes dělá, aby na sebe upozornil, ale nevím. zkusit se to může. jasně sedačka je na odpis, to už je hotová věc, taky to tak berem, že až s tím pes přestane, koupí se nová .... ale aby přestal!

Rozhodně ho ignorujte, pokud přijdete domů a máte sedačku zničenou, potrestání nemá smysl, pes už neví za co to je!!
Pokud to budete ignorovat, opravdu s tím přestane, protože většina psů stojí o pozornost a je jím jedno, zda-li mazlením, nebo nadáváním, prostě mu je doma smutno a takto si tu pozornost vynucuje.

Pokud by jí trhal před vámi, okamžitě mu důrazně řekněte fuj, a jakmile toho nechá, vemte třeba hračku, nebo něco a chvilku si s ním hrajte, odvrátíte jeho pozornost od sedačky a on uvidí, že s hračkou si hrát může, že s toho máte radost, kdežto ze sedačky ne! Budete-li důrazní, pochopí to velice rychle

Hodně radosti s pejskem a žádnou další zničenou sedačku

Maťa

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Rozhodně ho ignorujte, pokud přijdete domů a máte sedačku zničenou, potrestání nemá smysl, pes už neví za co to je!!
Pokud to budete ignorovat, opravdu s tím přestane, protože většina psů stojí o pozornost a je jím jedno, zda-li mazlením, nebo nadáváním, prostě mu je doma smutno a takto si tu pozornost vynucuje.

Pokud by jí trhal před vámi, okamžitě mu důrazně řekněte fuj, a jakmile toho nechá, vemte třeba hračku, nebo něco a chvilku si s ním hrajte, odvrátíte jeho pozornost od sedačky a on uvidí, že s hračkou si hrát může, že s toho máte radost, kdežto ze sedačky ne! Budete-li důrazní, pochopí to velice rychle

Hodně radosti s pejskem a žádnou další zničenou sedačku

Maťa

jak už jsme psala výše časem to samo přejde ,až přestane ničit tu starou kupte novou.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
.. nejsem v tom sama ... :o( ale mám toho už plný brusle. když se vracím domů děsím se toho, co tam najdu. našla jsem tu diskusi ze srpna, kde probírali stejný problém. někdo říká, že z toho pes vyroste, někdo říká, že ne. chtěla bych věřit tomu prvnímu, ale nevím, nevím. přemýšleli jsme už i o tom, že by jsme nereagovali na další nïčení, prostě to přešli v klidu, že třeba to pes dělá, aby na sebe upozornil, ale nevím. zkusit se to může. jasně sedačka je na odpis, to už je hotová věc, taky to tak berem, že až s tím pes přestane, koupí se nová .... ale aby přestal!

Já mám 11-ti letou fenu a do 2 let trhala sedačku taky.Pak se to na nějaký čas uklidnilo, ale dodnes když ji to chytne tak ji začne škrábat a kousat.Je to asi cca 2-3x do roka.Nechávám to už být, protože bych se z toho mohla zbláznit.Když jsem zavírala dveře do obýváku aby tam nemohla, tak mi dokonce rozkousala i ty dveře.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
.. nejsem v tom sama ... :o( ale mám toho už plný brusle. když se vracím domů děsím se toho, co tam najdu. našla jsem tu diskusi ze srpna, kde probírali stejný problém. někdo říká, že z toho pes vyroste, někdo říká, že ne. chtěla bych věřit tomu prvnímu, ale nevím, nevím. přemýšleli jsme už i o tom, že by jsme nereagovali na další nïčení, prostě to přešli v klidu, že třeba to pes dělá, aby na sebe upozornil, ale nevím. zkusit se to může. jasně sedačka je na odpis, to už je hotová věc, taky to tak berem, že až s tím pes přestane, koupí se nová .... ale aby přestal!

Rozhodně nemohu stoprocentně prohlásit, že z toho vyroste, no natolik Vás mohu uklidinit, že mám de facto čtvrtého psa (ne že bych jich tolik zlikvidovala, ale měla jsem NO u rodičů, pak jsme pořídili druhého, a když ten první ve 14 letech umřel, koupili jsme dalšího pejska s tím, že si ho jednou vezmu k sobě, až si pořídím byt - to se sice stalo, ale naši odmítli psy dobrovolně vydat, takže mám dalšího). Každému z nich zůstala něco, co prostě ničí do dnes, ale sedačky, ploty, konferenční stolky, květináče atp. už nejsou atraktivní - spíš malý věci, co si odnesou na pelech, podezřívám je, že jsou líní se s tím mořit.
Taky jsem se bála chodit domů, koupila "antismrad" - to moc nepomáhalo, možná taky záleží na plemeni - co máte? Prostě odstranit z dosahu vše, co lze, o co byste nerada přišla... Já jednou nechala otevřený dveře od koupelky, a ne že by zničil tu předložku u vany, ale strhal z věšáku ručníky a ty roztrhal, květináče jsem měla vysypané obden, bít, nebít, všechno marné (no abych nekecala, dostal jednou vařečkou), výsledek byl ten, že mě pak nevítal u dveří, když něco vyvedl, ale byl na pelechu.
Prostě věřte tomu, že jednou odemknete dveře bytu, a pes se bude právě u pelíšku protahovat , protože právě vstal.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj máme 7 měsíční štěně velkého plemene a máme problém. V obyváku máme sedačku z textilní kůže. Když je pes sám doma, tak ji začne trhat. Dřív to nedělal. Jako malé štěně si do ní kousl, dostal a byl klid, teď po asi třech měsících se do ní pustil znova a to takovým stylem, že je opravdu na vyhození. Samozřejmě dostal a moc dobře věděl co udělal. Dnes byl doma sám jen 3 hodinky a načal ji na druhé straně. Píšu to už s ledovým klidem, protože sedačka je už na odpis, takže jestli do ní kousne ještě párkrát, tak už je to jedno. Ale jde o to, že se to přece musí odnaučit. Takže fakt nevím co s tím. Zakázat přístup do obyváku nelze. Potrestaný za to byl, ví, že to nesmí a stejně to udělá. Přemýšlím nad nějakým sprejovým odpuzovačem, jestli to teda existuje a k něčemu je. Možno to dělá schválně, že musí zůstat doma sám, když jsme doma, tak si to samozřejmě nedovolí. Máte někdo podobnou zkušenost či nápad? děkuji za každou radu.

Neboj vyroste z toho,podpořte to tím,že ho před tím,než bude doma sám pořádně utaháte,zkuste nechávat něco s čím si vyhraje.Naučí se postupně režimu dne,a dobu kdy budete pryč prospí.Játu mám okousaný nábytek snad všude,ale zatím nejsou finance abych koupila kompletně novej,prostě se s tím u štěnka počítá,že něco zdevastuje.
Mě se před měsícem zbláznila sedmiletá fena a okousala dveře,proč to netuším,nikdy to neudělala až teď a od té doby zase nic.nevím co ji švihlo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj máme 7 měsíční štěně velkého plemene a máme problém. V obyváku máme sedačku z textilní kůže. Když je pes sám doma, tak ji začne trhat. Dřív to nedělal. Jako malé štěně si do ní kousl, dostal a byl klid, teď po asi třech měsících se do ní pustil znova a to takovým stylem, že je opravdu na vyhození. Samozřejmě dostal a moc dobře věděl co udělal. Dnes byl doma sám jen 3 hodinky a načal ji na druhé straně. Píšu to už s ledovým klidem, protože sedačka je už na odpis, takže jestli do ní kousne ještě párkrát, tak už je to jedno. Ale jde o to, že se to přece musí odnaučit. Takže fakt nevím co s tím. Zakázat přístup do obyváku nelze. Potrestaný za to byl, ví, že to nesmí a stejně to udělá. Přemýšlím nad nějakým sprejovým odpuzovačem, jestli to teda existuje a k něčemu je. Možno to dělá schválně, že musí zůstat doma sám, když jsme doma, tak si to samozřejmě nedovolí. Máte někdo podobnou zkušenost či nápad? děkuji za každou radu.

Měli jsme stejný problém. Psala jsem to tu také.. fena velkého plemene. Ráno hodinová procházka - hraní, výcvik... Stejně po 4hod co byla doma sama občas něco provedla! Někdy týdny nic a pak v jednom týdnu třeba každý den..
Odnesla to sedačka, kterou jsme vyhodili. Pořídili druhou - starší, a také už je "upravená".. Nikdy jsem ji po příchodu domů nebila! Když jsem otevřela dveře uviděla jsem spoušť, ale ona chrupkala na svém pelíšku.. Samozřejmě, pokud se stalo, že jsem ji přitom načapala, bylo to asi jednou, dvakrát, tak přišel trest. Od té doby to před námi nikdy neudělala.
Její "nálady" odnesl okousaný stůl, odkousla značku na TV - naštěstí ji nesežrala, odkousala ventil na radiátoru - to musel být rachot.. Rozkousala myš od PC. Zničila jediné svatební fotky, když se naučila otvírat dveře a vklouzla do ložnice, kde fotky byly na noční stolku - naštěstí je máme na CD.. Od té doby ji v obyvacím pokoji zamykáme :-).
Samo, že máme květiny na obyvací stěně, vše co se dá, je prostě uklizené.. Udělala toho spoustu.

Ale já to vidím takhle: pokud to nedělá předemnou, tak s tím asi nic neudělám. Můžu udělat jen toto: hodně se ji na vycházkách věnovat, hrát si s ní, cvičit, učit nové věci.. unavovat ji fyzicky i psychicky.

Ano, někdo tady napíše, že každý nemá na to si každou chvíli kupovat nový nábytek. Tak pokud vím, že mám devastátora, tak si nový nekoupím, ale neohrnu nos nad starším od přátel, od rodiny..
To, co mi dává život se psem je podstatnější než jak krásně máme zařízený byt. Stejně většinu času strávíme v práci nebo se psem na vycházkách..

To, že jsem si psa pořídila bylo mé rozhodnutí. Ten pes nemůže za to, že se doma třeba nudí, že já jsem v práci a nemohu se mu věnovat. Ano, poskytnu mu hračky, buvolí kosti, poskytnu mu dostatek zábavy, procházek..

A věřte, přejde ho to. Moje fenka (budou jí dva roky) už pár měsíců nic neprovedla! A doufám, že to tak zůstane.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Rozhodně nemohu stoprocentně prohlásit, že z toho vyroste, no natolik Vás mohu uklidinit, že mám de facto čtvrtého psa (ne že bych jich tolik zlikvidovala, ale měla jsem NO u rodičů, pak jsme pořídili druhého, a když ten první ve 14 letech umřel, koupili jsme dalšího pejska s tím, že si ho jednou vezmu k sobě, až si pořídím byt - to se sice stalo, ale naši odmítli psy dobrovolně vydat, takže mám dalšího). Každému z nich zůstala něco, co prostě ničí do dnes, ale sedačky, ploty, konferenční stolky, květináče atp. už nejsou atraktivní - spíš malý věci, co si odnesou na pelech, podezřívám je, že jsou líní se s tím mořit.
Taky jsem se bála chodit domů, koupila "antismrad" - to moc nepomáhalo, možná taky záleží na plemeni - co máte? Prostě odstranit z dosahu vše, co lze, o co byste nerada přišla... Já jednou nechala otevřený dveře od koupelky, a ne že by zničil tu předložku u vany, ale strhal z věšáku ručníky a ty roztrhal, květináče jsem měla vysypané obden, bít, nebít, všechno marné (no abych nekecala, dostal jednou vařečkou), výsledek byl ten, že mě pak nevítal u dveří, když něco vyvedl, ale byl na pelechu.
Prostě věřte tomu, že jednou odemknete dveře bytu, a pes se bude právě u pelíšku protahovat , protože právě vstal.

..... cituji: Prostě věřte tomu, že jednou odemknete dveře bytu, a pes se bude právě u pelíšku protahovat , protože právě vstal. ..... to zní kouzelně, už aby to bylo! .o) děkuji vám všem za vaše rady a zkušenosti, teď vím, že v tom opravdu nejsme sami. já už myslela, že to nemůže být normální - pes udělá průšvih, dostane a za pár dní to udělá znova. vím, že jeho sourozenci takhle nic nezničili až na nějaké papuče, tak holt jsme si vybrali to NEJ štěně z celého vrhu. taky jsem myslela na to zavřít ho třeba do předsíně po dobu naší nepřítomnosti, ale jsem si jistá, že by se pustil do botníku i dveří ... :o( tak teda stejně nevím co s tím, zkusíme teď tu ignoraci a uvidíme.... :o)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Měli jsme stejný problém. Psala jsem to tu také.. fena velkého plemene. Ráno hodinová procházka - hraní, výcvik... Stejně po 4hod co byla doma sama občas něco provedla! Někdy týdny nic a pak v jednom týdnu třeba každý den..
Odnesla to sedačka, kterou jsme vyhodili. Pořídili druhou - starší, a také už je "upravená".. Nikdy jsem ji po příchodu domů nebila! Když jsem otevřela dveře uviděla jsem spoušť, ale ona chrupkala na svém pelíšku.. Samozřejmě, pokud se stalo, že jsem ji přitom načapala, bylo to asi jednou, dvakrát, tak přišel trest. Od té doby to před námi nikdy neudělala.
Její "nálady" odnesl okousaný stůl, odkousla značku na TV - naštěstí ji nesežrala, odkousala ventil na radiátoru - to musel být rachot.. Rozkousala myš od PC. Zničila jediné svatební fotky, když se naučila otvírat dveře a vklouzla do ložnice, kde fotky byly na noční stolku - naštěstí je máme na CD.. Od té doby ji v obyvacím pokoji zamykáme :-).
Samo, že máme květiny na obyvací stěně, vše co se dá, je prostě uklizené.. Udělala toho spoustu.

Ale já to vidím takhle: pokud to nedělá předemnou, tak s tím asi nic neudělám. Můžu udělat jen toto: hodně se ji na vycházkách věnovat, hrát si s ní, cvičit, učit nové věci.. unavovat ji fyzicky i psychicky.

Ano, někdo tady napíše, že každý nemá na to si každou chvíli kupovat nový nábytek. Tak pokud vím, že mám devastátora, tak si nový nekoupím, ale neohrnu nos nad starším od přátel, od rodiny..
To, co mi dává život se psem je podstatnější než jak krásně máme zařízený byt. Stejně většinu času strávíme v práci nebo se psem na vycházkách..

To, že jsem si psa pořídila bylo mé rozhodnutí. Ten pes nemůže za to, že se doma třeba nudí, že já jsem v práci a nemohu se mu věnovat. Ano, poskytnu mu hračky, buvolí kosti, poskytnu mu dostatek zábavy, procházek..

A věřte, přejde ho to. Moje fenka (budou jí dva roky) už pár měsíců nic neprovedla! A doufám, že to tak zůstane.

jéjda, nejvíc mě zaujala ta poslední věta. fence budou dva roky a už pár měsíců nic neprovedla. kdy vám začala dělat takové lumpárny a jak dlouho to trvalo? možná jste to vy z té diskuse ze srpna?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jéjda, nejvíc mě zaujala ta poslední věta. fence budou dva roky a už pár měsíců nic neprovedla. kdy vám začala dělat takové lumpárny a jak dlouho to trvalo? možná jste to vy z té diskuse ze srpna?

Kdy to začala dělat? Od příchodu domů.. Ale jak píšu. Někdy měla týden, kdy pokaždé co jsem přišla domů, něco provedla. A pak byl třeba týden, dva klid. A pak zase v týdnu občas.
A trvalo to asi do toho roku a půl.. ze začátku jsem z toho byla hodně nešťastná - hlavně manželovi se nelíbilo jak vyvádí - snad nevěřil, že jí to přejde..
Teď už opravdu dlouho nic neprovedla a doufám, že už ji ty "nálady" přešly navždy.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Rozhodně nemohu stoprocentně prohlásit, že z toho vyroste, no natolik Vás mohu uklidinit, že mám de facto čtvrtého psa (ne že bych jich tolik zlikvidovala, ale měla jsem NO u rodičů, pak jsme pořídili druhého, a když ten první ve 14 letech umřel, koupili jsme dalšího pejska s tím, že si ho jednou vezmu k sobě, až si pořídím byt - to se sice stalo, ale naši odmítli psy dobrovolně vydat, takže mám dalšího). Každému z nich zůstala něco, co prostě ničí do dnes, ale sedačky, ploty, konferenční stolky, květináče atp. už nejsou atraktivní - spíš malý věci, co si odnesou na pelech, podezřívám je, že jsou líní se s tím mořit.
Taky jsem se bála chodit domů, koupila "antismrad" - to moc nepomáhalo, možná taky záleží na plemeni - co máte? Prostě odstranit z dosahu vše, co lze, o co byste nerada přišla... Já jednou nechala otevřený dveře od koupelky, a ne že by zničil tu předložku u vany, ale strhal z věšáku ručníky a ty roztrhal, květináče jsem měla vysypané obden, bít, nebít, všechno marné (no abych nekecala, dostal jednou vařečkou), výsledek byl ten, že mě pak nevítal u dveří, když něco vyvedl, ale byl na pelechu.
Prostě věřte tomu, že jednou odemknete dveře bytu, a pes se bude právě u pelíšku protahovat , protože právě vstal.

Myslím, že někteří to dělají z trucu. Teda u nás určitě. Fenka malého plemene se vztekala až do svých dvou let kdykoli jsem ji nechala samotou v době, kdy to nebylo obvyklé. Když jsem šla pryč tak jak byla zvyklá (prac. doba), tak bylo všechno v pohodě. Ale jak jsem ji nechala samotou mimořádně v jiné době, tak bylo zle. Její obvyklou kořistí byly halenky a košile s knoflíky. Knoflíky amputovala i s kusem látky okolo, takže se to ani nedalo spravit a když nebylo v dosahu oblečení, tak aspoň roztahala papíry z koše nebo špinavé prádlo po celém bytě. Netrestala jsem ji i když jsem často byla na pokraji mrtvice a myslela že ji přetrhnu. Stejně to byla moje vina, že jsem věci důkladně neuklidila. Okolo dvou let z toho opravdu asi vyrostla nebo co, protože od té doby byl klid.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Měli jsme stejný problém. Psala jsem to tu také.. fena velkého plemene. Ráno hodinová procházka - hraní, výcvik... Stejně po 4hod co byla doma sama občas něco provedla! Někdy týdny nic a pak v jednom týdnu třeba každý den..
Odnesla to sedačka, kterou jsme vyhodili. Pořídili druhou - starší, a také už je "upravená".. Nikdy jsem ji po příchodu domů nebila! Když jsem otevřela dveře uviděla jsem spoušť, ale ona chrupkala na svém pelíšku.. Samozřejmě, pokud se stalo, že jsem ji přitom načapala, bylo to asi jednou, dvakrát, tak přišel trest. Od té doby to před námi nikdy neudělala.
Její "nálady" odnesl okousaný stůl, odkousla značku na TV - naštěstí ji nesežrala, odkousala ventil na radiátoru - to musel být rachot.. Rozkousala myš od PC. Zničila jediné svatební fotky, když se naučila otvírat dveře a vklouzla do ložnice, kde fotky byly na noční stolku - naštěstí je máme na CD.. Od té doby ji v obyvacím pokoji zamykáme :-).
Samo, že máme květiny na obyvací stěně, vše co se dá, je prostě uklizené.. Udělala toho spoustu.

Ale já to vidím takhle: pokud to nedělá předemnou, tak s tím asi nic neudělám. Můžu udělat jen toto: hodně se ji na vycházkách věnovat, hrát si s ní, cvičit, učit nové věci.. unavovat ji fyzicky i psychicky.

Ano, někdo tady napíše, že každý nemá na to si každou chvíli kupovat nový nábytek. Tak pokud vím, že mám devastátora, tak si nový nekoupím, ale neohrnu nos nad starším od přátel, od rodiny..
To, co mi dává život se psem je podstatnější než jak krásně máme zařízený byt. Stejně většinu času strávíme v práci nebo se psem na vycházkách..

To, že jsem si psa pořídila bylo mé rozhodnutí. Ten pes nemůže za to, že se doma třeba nudí, že já jsem v práci a nemohu se mu věnovat. Ano, poskytnu mu hračky, buvolí kosti, poskytnu mu dostatek zábavy, procházek..

A věřte, přejde ho to. Moje fenka (budou jí dva roky) už pár měsíců nic neprovedla! A doufám, že to tak zůstane.

Už jsem to tu taky jednou psala. Náš roční hafík odstěhoval gauč z obýváku do kuchyně. Taky přitom popraskaly nějaké švy. Naštěstí prošel dveřmi jen z poloviny. Teť mu budou dva roky a gauč už nestěhuje, zato z něj vyndavá všechny polštáře a okusuje molitan. Bojím se aby ho nesežral. Umí otevřít i šatní skříň. Vystěhuje si z ní všechny moje věci (jenom moje) a spinká na nich. Prostě je mu doma smutno, tak si najde náhradu. I když jsem někdy na mrtvici, tak bych bez psa nechtěla být, Protože jinak mi dělá jen a jen radost.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Už jsem to tu taky jednou psala. Náš roční hafík odstěhoval gauč z obýváku do kuchyně. Taky přitom popraskaly nějaké švy. Naštěstí prošel dveřmi jen z poloviny. Teť mu budou dva roky a gauč už nestěhuje, zato z něj vyndavá všechny polštáře a okusuje molitan. Bojím se aby ho nesežral. Umí otevřít i šatní skříň. Vystěhuje si z ní všechny moje věci (jenom moje) a spinká na nich. Prostě je mu doma smutno, tak si najde náhradu. I když jsem někdy na mrtvici, tak bych bez psa nechtěla být, Protože jinak mi dělá jen a jen radost.

Taky jsem vždy trnula jestli se jí nemůže nic stát, když vykouše ten molitan. aby ho nežrala..

Jednou jsem přišla domů a zjistila jsem, že jsme ji zapomněli schovat jednu plyš. hračku, která měla uvnitř takové pískací "zařízení", ale bylo větší asi v průměru 5cm... a našla jsem jen rozkousanou hračku a pískatko nikde.. V momentě mě napadlo, že ho sežrala a hned jsem si představovala jak má předmět uvnitř a bude pískat... Naštěstí jsem ho našla za sedačkou :-).

Já se tomu teď opravdu usmívám, ale dost často mi do smíchu nebylo... ale pokud člověk dělá vše, aby psa fyzicky, psychicky unavil, tak mu nezbývá nic jiného než vše podstatné uklidit a smířit se s tím, že si nábytek trošku upravuje dle svého..

A taky bych bez psa nechtěla být! Dává mi prostě mnohem, mnohem víc, než mi "bere".

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Už jsem to tu taky jednou psala. Náš roční hafík odstěhoval gauč z obýváku do kuchyně. Taky přitom popraskaly nějaké švy. Naštěstí prošel dveřmi jen z poloviny. Teť mu budou dva roky a gauč už nestěhuje, zato z něj vyndavá všechny polštáře a okusuje molitan. Bojím se aby ho nesežral. Umí otevřít i šatní skříň. Vystěhuje si z ní všechny moje věci (jenom moje) a spinká na nich. Prostě je mu doma smutno, tak si najde náhradu. I když jsem někdy na mrtvici, tak bych bez psa nechtěla být, Protože jinak mi dělá jen a jen radost.

no ano, jsem stejného názoru, to co nám ten pes dává je mnohem víc. ale poslední dobou je to fakt sakramentský nápor na psychiku. když už člověk oželí to, že sedačka je hyn¨a bude se muset někdy koupit nová ... budiž. ale že to dělá stále je zlej pocit. takhle tu novou třeba nebudeme moci koupit nikdy. ale chci věřit, že ho to přejde a budeme žít jako "normální" rodina.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no ano, jsem stejného názoru, to co nám ten pes dává je mnohem víc. ale poslední dobou je to fakt sakramentský nápor na psychiku. když už člověk oželí to, že sedačka je hyn¨a bude se muset někdy koupit nová ... budiž. ale že to dělá stále je zlej pocit. takhle tu novou třeba nebudeme moci koupit nikdy. ale chci věřit, že ho to přejde a budeme žít jako "normální" rodina.

Vždyť je to ještě prcek. Má teprve 7 měsíců.. Počkejte až příjde puberta. To teprve bude nápor na psychiku :-). Já bych prostě vážně psa velkého plemene do toho druhého roku nebrala. Samozřejmě je nutná výchova od příchodu štěnda domů, výcvik, být důslední.. ale některé nešvary "tolerovat-ignorovat"..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no ano, jsem stejného názoru, to co nám ten pes dává je mnohem víc. ale poslední dobou je to fakt sakramentský nápor na psychiku. když už člověk oželí to, že sedačka je hyn¨a bude se muset někdy koupit nová ... budiž. ale že to dělá stále je zlej pocit. takhle tu novou třeba nebudeme moci koupit nikdy. ale chci věřit, že ho to přejde a budeme žít jako "normální" rodina.

já už radši nic nového a drahého nekupuju, protože vím že bez psa nebudu nikdy a tudíž když jsme měli staré psy zničili mi byt když dostali rozum koupili jsme nové věci jenomže psi zestárli onemocněli ,umřeli přivedli jsme nové a ti to zlikvidovali znovu ,vím že žádný pes nežije věčně a že p něm budu mít zas jiného a zas až dokud bude v mé moci se o ně starat ,tudíž byt neřeším občas přijmu něco darem od známých či příbuzných ,něco se nějak opraví ,když něco děláme přemýšlíme zda to bude psům odolné v současné době jich máme 5 a nejsou to žádní malí pejsi takže je to v bytě ,autě ,zahradě apod. znát no ale co já mám radši psy než věci.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no ano, jsem stejného názoru, to co nám ten pes dává je mnohem víc. ale poslední dobou je to fakt sakramentský nápor na psychiku. když už člověk oželí to, že sedačka je hyn¨a bude se muset někdy koupit nová ... budiž. ale že to dělá stále je zlej pocit. takhle tu novou třeba nebudeme moci koupit nikdy. ale chci věřit, že ho to přejde a budeme žít jako "normální" rodina.

No teď jsem proletěla příspěvky od ostatních, a musím souhlasit s tím, že nejprve přestalo "ničitelství" v době, kdy jsem byla normálně v práci, pak zjistil, že občas chodím nakupovat, a vždycky něco přinesu (stačí piškoty), ale jak nejdem do práce nebo nakoupit, je zle ještě dneska - ale už neničí velký nábytek, jen zapomenuté pohozené věci (čtečka ke vstupním dveří do zaměstnání, lodičky, kartáč, brýle...), takže než odcházíme, uklízíme. A rozhodně si nenechá nakecat, že jdu nakoupit, když nejdu, i kdybych si nakrásně vzala i nákupní tašku. Tu chybu, že bychom byli v kině, jsme udělali jen jednou. Ale když jsem byla v porodnici, a manžel za mnou chodil, tak nevyvedl nic!!! Ta potvora snad pozná, kdy prostě musíme jít bez něj, a kdy je to naše dobrovolná akce.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No teď jsem proletěla příspěvky od ostatních, a musím souhlasit s tím, že nejprve přestalo "ničitelství" v době, kdy jsem byla normálně v práci, pak zjistil, že občas chodím nakupovat, a vždycky něco přinesu (stačí piškoty), ale jak nejdem do práce nebo nakoupit, je zle ještě dneska - ale už neničí velký nábytek, jen zapomenuté pohozené věci (čtečka ke vstupním dveří do zaměstnání, lodičky, kartáč, brýle...), takže než odcházíme, uklízíme. A rozhodně si nenechá nakecat, že jdu nakoupit, když nejdu, i kdybych si nakrásně vzala i nákupní tašku. Tu chybu, že bychom byli v kině, jsme udělali jen jednou. Ale když jsem byla v porodnici, a manžel za mnou chodil, tak nevyvedl nic!!! Ta potvora snad pozná, kdy prostě musíme jít bez něj, a kdy je to naše dobrovolná akce.

Tak to je přesný. Když jedu pryč autem, tak ani nevyleze z boudy nebo baráku, ale jak jdu jen do vsi a nevemu ho tak vyje jak lodní siréna.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
já už radši nic nového a drahého nekupuju, protože vím že bez psa nebudu nikdy a tudíž když jsme měli staré psy zničili mi byt když dostali rozum koupili jsme nové věci jenomže psi zestárli onemocněli ,umřeli přivedli jsme nové a ti to zlikvidovali znovu ,vím že žádný pes nežije věčně a že p něm budu mít zas jiného a zas až dokud bude v mé moci se o ně starat ,tudíž byt neřeším občas přijmu něco darem od známých či příbuzných ,něco se nějak opraví ,když něco děláme přemýšlíme zda to bude psům odolné v současné době jich máme 5 a nejsou to žádní malí pejsi takže je to v bytě ,autě ,zahradě apod. znát no ale co já mám radši psy než věci.

Zkuste se podívat na stránky chovné stanice pudlů Cassiepia
(www://sweb.cz/cassiepia) a přečíst si v sekci Články povídání pod názvem Homo kynologicus - vystihuje naše příbytky a životní styl trefně a s humorem....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
já už radši nic nového a drahého nekupuju, protože vím že bez psa nebudu nikdy a tudíž když jsme měli staré psy zničili mi byt když dostali rozum koupili jsme nové věci jenomže psi zestárli onemocněli ,umřeli přivedli jsme nové a ti to zlikvidovali znovu ,vím že žádný pes nežije věčně a že p něm budu mít zas jiného a zas až dokud bude v mé moci se o ně starat ,tudíž byt neřeším občas přijmu něco darem od známých či příbuzných ,něco se nějak opraví ,když něco děláme přemýšlíme zda to bude psům odolné v současné době jich máme 5 a nejsou to žádní malí pejsi takže je to v bytě ,autě ,zahradě apod. znát no ale co já mám radši psy než věci.

Te´d jsem kupovala stůl a židle do kuchyně prodavač se divil proč chci levné obyčejné s kovovejma nohama,když by byl hezčí dřevěný,sice byl,ale počítám na jaře s koupí štěnka,aby naší potvůrce nebylo smutno a kovové nohy u stolu a židle přece jenom lépe odolají zoubkům.Prostě pokud kupuji nový nábytek tak počítám s tím,že máme psa a uzpůsobuju to tomu,taky nezhrdnu dary od přátel a příbuzných.Nepotřebuju přepich,stačí mi že to je praktické a pohodlné.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak to je přesný. Když jedu pryč autem, tak ani nevyleze z boudy nebo baráku, ale jak jdu jen do vsi a nevemu ho tak vyje jak lodní siréna.

Já se po třech letech soužití se psem odvážila dát byt znovu do gala (od jeho puberty jsem neměla návštěvu - neměli by si kam sednout). Asi před hodinou mi odešli pokladači koberce, je vymalováno, rýhy na dveřích přelakovány, před týdnem mi přivezli část nového nábytku a křeslo a za týden čekám novou koženou sedačku. Zatím se pes ničeho ani nedotkl.
Tak mi držte palce.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já se po třech letech soužití se psem odvážila dát byt znovu do gala (od jeho puberty jsem neměla návštěvu - neměli by si kam sednout). Asi před hodinou mi odešli pokladači koberce, je vymalováno, rýhy na dveřích přelakovány, před týdnem mi přivezli část nového nábytku a křeslo a za týden čekám novou koženou sedačku. Zatím se pes ničeho ani nedotkl.
Tak mi držte palce.

tak to je super! držím palečky a myslím na vás! :o)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tak to je super! držím palečky a myslím na vás! :o)

zadavatelka této diskuse: takže lidičky, našemu psovi je dnes skoro 13 měsíců a můžu říct, že zhruba již měsíc a půl .... se ničeho doma nedotkl! Ještě to musím zaklepat, ale vypadá to opravdu nadějně. Aspoň tomu chci věřit. DOma jsme se rozhodli, že nová sedačka by mohla být snad na podzim ... tak uvidíme zda bude.
Jinak tehdá jsem zkoušela trestat za to trhání, po diskusi zde ignoraci a tak jak jste mnozí psali ... nepomohlo ani jedno ani druhý! Tak nějak musel pesoš přijít na to, že takhle teda ne a hlavně, že když páníčci nejsou doma, tak se chrníííí! Takže asi až věkem to zvládl sám ... A my naštěstí neskončili v blázinci!

Ahoj. Máme doma v srpnu ročního amstaffa. Do jednoho roku jsem občas našla něco málo rozkousaného a taky jsem s tím počítala jelikož se bral pořád jako štěně. Doma měl plno hraček od všeho možného, zajímavé pro něj však bylo to co samozřejmě nesměl. Kámen úrazu však přišel když jsem se jednou vrátila z práce domu a on nám během 8 hodin rozkousal kompletně koberec, byl rázně pokárán ale i tak jsem věděla že je to zbytečné...když se nám jednoho dne dal i do sedací soupravy tak mé nervy ruply... manžel ho chtěl dát ihned pryč jelikož bydlíme v bytě..já o tom nechtěla ani slyšet. Začala jsem tedy uvažovat nad tím jak celou situaci vyřešit aby to bylo v pořádku pro nás ale i pro našeho ničitele. Musím tedy přiznat že řešení ke kterému jsem došla je občas náročné a jsem ráda že večer lehnu a spím :D :D Ale každé ráno mám budíček v 06:00 jdu ven běhat a psa beru samozřejmě sebou, občas mu aportuji..občas ho vezmu do svažitého terénu. Hodina a pul tímto tempem venku před tím než jdu do práce mu stačí k tomu aby doma nic nezničil. Pro všechny případy máme doma nainstalovanou kameru se zabudovaným reproduktorem, mam aplikaci v telefonu kterou mam puštěnou stále kdyby náhodou něco..stačí promluvit a pes sedí v pozoru. Dneska už ale s klidem odcházíme kamkoliv a kameru zapínám v telefonu opravdu zřídka. Všechno je to tedy o tom vašeho čtyřnohého ničitele utahat :) Jen ještě dodám že kromě 8hodin v práci.. jsem zbytek dne s pesanem někde v terénu..

reagujete na hooodně starej příspěvek

Petra.E. napsal(a):
Ahoj. Máme doma v srpnu ročního amstaffa. Do jednoho roku jsem občas našla něco málo rozkousaného a taky jsem s tím počítala jelikož se bral pořád jako štěně. Doma měl plno hraček od všeho možného, zajímavé pro něj však bylo to co samozřejmě nesměl. Kámen úrazu však přišel když jsem se jednou vrátila z práce domu a on nám během 8 hodin rozkousal kompletně koberec, byl rázně pokárán ale i tak jsem věděla že je to zbytečné...když se nám jednoho dne dal i do sedací soupravy tak mé nervy ruply... manžel ho chtěl dát ihned pryč jelikož bydlíme v bytě..já o tom nechtěla ani slyšet. Začala jsem tedy uvažovat nad tím jak celou situaci vyřešit aby to bylo v pořádku pro nás ale i pro našeho ničitele. Musím tedy přiznat že řešení ke kterému jsem došla je občas náročné a jsem ráda že večer lehnu a spím :D :D Ale každé ráno mám budíček v 06:00 jdu ven běhat a psa beru samozřejmě sebou, občas mu aportuji..občas ho vezmu do svažitého terénu. Hodina a pul tímto tempem venku před tím než jdu do práce mu stačí k tomu aby doma nic nezničil. Pro všechny případy máme doma nainstalovanou kameru se zabudovaným reproduktorem, mam aplikaci v telefonu kterou mam puštěnou stále kdyby náhodou něco..stačí promluvit a pes sedí v pozoru. Dneska už ale s klidem odcházíme kamkoliv a kameru zapínám v telefonu opravdu zřídka. Všechno je to tedy o tom vašeho čtyřnohého ničitele utahat :) Jen ještě dodám že kromě 8hodin v práci.. jsem zbytek dne s pesanem někde v terénu..

Jako poučení pro majitele ničitelů, je to myslím velice dobrý příspěvek. 100x se jim tu píše, že pes musí být unavený, až padá na hubu...jenže to znamená, unavit se také a to se málokomu chce

Pěkná blbost pořizovat si do bytu velkého akčního psa a pak brečet nad zničenýma věcma.