Povel "pusť"

Dejte povel, když nepustí,chyťte ho zespodu za obojek a nepusťte ho tak dlouho, dokud hračku nepustí. Pak chvalte. Nekřičte a rozhodně se s ním po povelu nepřetahujte. Ho to přestane bavit, jen držet bez další hry.
Chce to ale důslednost a trpělivost.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Potřebovala bych poradit, jak docílit toho, aby pes na povel pustil hračku. Problém je následující: Přetahujeme se o uzel, dám povel pusť a chci buď hračku znovu hodit nebo vyžaduji cvik, po kterém má přijít odměna - přetahování. Pes povel chápe, má jej zafixovaný. Donedávna pouštěl bez problému. Posledních pár dnů ale po "pusť" otočí hlavu do strany a pod sebe, jakoby ztuhne a odmítá vydat. Zatím jsem to vždy řešila ukončením hry a rázným "fuj". Zdá se však, že mu to nevadí, s hračkou v tlamě jde dál. Někdy prostě pustí hned, někdy "vytuhne" a nehnu s ním. Když pustí, následuje obrovská slovní pochvala (na pamlsky nereaguje, když má hračku). Neumím si toto chování vysvětlit. Čím to může být a jak toto odnaučit? Předem díky!

Dojděte se poradit s někým zkušenějším ve vašem okolí, zřejmě vy máte coby psovod problém. Pokud ukončujete hru povelem fuj, je to hodně špatně a psovi se nedivím, že nechce uzel pouštět, protože ho asi hra baví a nechce ji takhle ukončit. Pořiďte si druhou hračku, začněte ji vyměňovat, nedělejte z pouštění hračky horor. Pes vám prostě nerozumí, co se po něm chce. Taky podstatná věc, jestli někdy pes vyhraje, zda mu vy uzel pustíte, aby se pokochal "kořistí" a pak se jde přetahovat za vámi znova, nabízí to chování.
Je asi dost co napravovat, rozhodně psovi hračku násilím z tlamy nepáčete, ani přiškrcováním apod - pokud je to kořistník a aportér, jen si zaděláte na další problémy.

A není pes ve věku kdy zkouší si prosadit svoje?Mám zkušenosti s více plemeny a jsou někteří který to tolik nezkouší a někteří jo.Taky záleží na temperamentu,kort když je třeba v pubertě a eventuelně sebevědomé zvíře to zkouší jestli mu to projde,jestli ustoupíte atp.
Těžko se radí když tyhle věci člověk neví,neví jakej je pes.Určitě mu to nenechte projít.Určitě je dobrý mít ty hračky dvě a vyměnit za tu co nechce pouštět.Dám Vám příklad.Můj puberťák miluje frisbee.Když jsme házeli jeden talíř tak to bylo nemožný aby ho přinesl a mohli jsme ho házet dál.Lítal kolečka kolem nás a prudil ke hře,honičce.Koupila jsem ještě jeden ale problém byl že než pochopil když přinese první hodíme ten druhej a furt dokola.Prostě ho ten druhej nezajímal a chtěl se honit.Tak jsem ho dala na vodítko,hodila jeden tak dva metry on ho chytil a vodítkem jsem ho jistila aby nezdrhal.Pak lehce cuknutí vodítkem,pust a jakmile pustil tak hodit duhej.Několikrát jsem to zopakovala,pes zjistil že je to lepší zábava a začalo to fungovat.Teď už lítá na volno,občas to sice zkusí že talíř nepustí ale dokud nepustí nehážu ten druhej.
Možná že něco děláte špatně a proto ten pes takhle reaguje.Možná by jste měla najít nějakýho zkušenýho pejskaře kterej se na to podívá a poradí vám

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dojděte se poradit s někým zkušenějším ve vašem okolí, zřejmě vy máte coby psovod problém. Pokud ukončujete hru povelem fuj, je to hodně špatně a psovi se nedivím, že nechce uzel pouštět, protože ho asi hra baví a nechce ji takhle ukončit. Pořiďte si druhou hračku, začněte ji vyměňovat, nedělejte z pouštění hračky horor. Pes vám prostě nerozumí, co se po něm chce. Taky podstatná věc, jestli někdy pes vyhraje, zda mu vy uzel pustíte, aby se pokochal "kořistí" a pak se jde přetahovat za vámi znova, nabízí to chování.
Je asi dost co napravovat, rozhodně psovi hračku násilím z tlamy nepáčete, ani přiškrcováním apod - pokud je to kořistník a aportér, jen si zaděláte na další problémy.

Zad.: Výměnu hraček zkusím, děkuji. Jde mi ale o to, proč tohle začal dělat až teď, když pouštět na povel umí už dlouho a s uzlem cvičíme a blbneme denně. Tím pádem taky myslím, že ví, co po něm chci. Užít si kořist ho nechávám často, v tom problém nevidím. Taky jsem mu nikdy po povelu uzel nadobro neodebrala, že by nechtěl pouštět pro strach, že už ho nedostane.

Pes (BŠO) má 1,5 roku, takže na pubertální chování má nárok. Nicméně takovou tu echt pubertu už má za sebou. Kromě "tuhnutí" s ním není žádný výchovný problém. Na cvičák, kde bychom se poradili, bohužel teď nejdeme, proto zkouším pochytat rady tady.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zad.: Výměnu hraček zkusím, děkuji. Jde mi ale o to, proč tohle začal dělat až teď, když pouštět na povel umí už dlouho a s uzlem cvičíme a blbneme denně. Tím pádem taky myslím, že ví, co po něm chci. Užít si kořist ho nechávám často, v tom problém nevidím. Taky jsem mu nikdy po povelu uzel nadobro neodebrala, že by nechtěl pouštět pro strach, že už ho nedostane.

Pes (BŠO) má 1,5 roku, takže na pubertální chování má nárok. Nicméně takovou tu echt pubertu už má za sebou. Kromě "tuhnutí" s ním není žádný výchovný problém. Na cvičák, kde bychom se poradili, bohužel teď nejdeme, proto zkouším pochytat rady tady.

Nesahejte na uzel, jen nastavte ruku, neštěkejte na něj zákazové povely. Na cvičáku by vám taky mohli poradit vyškrcení, to nedělejte. Nejlepší je ta výměna, aby pochopil, že sranda následuje po tom, co jednu hračku pustí. A výchovné problémy s běloušem snad ani mít nemůžete, to jsou zlatíčka.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Potřebovala bych poradit, jak docílit toho, aby pes na povel pustil hračku. Problém je následující: Přetahujeme se o uzel, dám povel pusť a chci buď hračku znovu hodit nebo vyžaduji cvik, po kterém má přijít odměna - přetahování. Pes povel chápe, má jej zafixovaný. Donedávna pouštěl bez problému. Posledních pár dnů ale po "pusť" otočí hlavu do strany a pod sebe, jakoby ztuhne a odmítá vydat. Zatím jsem to vždy řešila ukončením hry a rázným "fuj". Zdá se však, že mu to nevadí, s hračkou v tlamě jde dál. Někdy prostě pustí hned, někdy "vytuhne" a nehnu s ním. Když pustí, následuje obrovská slovní pochvala (na pamlsky nereaguje, když má hračku). Neumím si toto chování vysvětlit. Čím to může být a jak toto odnaučit? Předem díky!

Já bych to rozhodně neřešila nějakým držením za obojek, vyškubáváním a podobně. Přetahování má být zábava. Vašeho psa neznám, ale dalo by se na to jít třeba takhle: když pes, jak píšete, po povelu "vytuhne" a odmítá hračku vydat, tak bych vytuhla taky. Absolutně nehybně, prostě v tu chvíli hra končí. Dřív nebo později to psa přestane bavit a hračku pustí. V tu chvíli obrovský jásot a OKAMŽITĚ povel pro přetahování a děsně zábavná hra. Po chvíli zase dáte "pusť" a zároveň se přestanete přetahovat a ztuhnete. Atd... Pes brzo zjistí, že po povelu "pusť" hra končí, a čím dřív hračku pustí, tím dřív bude hra pokračovat. A teprve až bude mít povel "pusť" takto zafixovaný, tak můžete přetahováním odměňovat, střídat přetahování s jinou hrou apod.

My jsme to vyřešili dvěma povely. Pokud si hrajeme a chci mu hračku jen házet a přetahovat se s ním má mírnější povel "Dej" nebo jen "dej mi to" a vždycky mírným hlasem aby chápal že se nezlobím jen si hrajeme. Pokud moc kouše nebo dělá něco co nemá, případně mu potřebuju hračku zabavit (obvykle když uplně rozcupuje šňůrky) má povel "Pust" který je rázný a je to vyloženě příkaz. Osvědčilo se mi to a pejsek to velmi rychle a snadno chápal ;-)

Zad.: Jak jsem psala, pes má povel zafixovaný. Od jeho cca 7 měsíců jej používáme každý den a až donedávna nebyl problém. Není vyloženě aportér, spíš přetahovač. To ho baví nejvíc. Rozlišuje uzel, rovnající se blbnutí a přetahování, a činku, kterou musí pustit hned po přinesení (s ní problém nemá). Povel "pusť" je u obou stejný, liší se akorát intonací. Nikdy jsem ho neškrtila, neštěkala povely zlostně, ani mu to násilím z tlamy nepáčila (znám specifika plemene a vím, že mladej je trochu outlocitnej :) ). Každou hru dělá stylem "srandy kopec". Je nadšený, je vidět, že ho to nesmírně baví. A pak se sekne.
Zkusím teda metodu výměny za jinou hračku a taky "vytuhnout". Pokud by měl někdo ještě nějaký nápad nebo myšlenku, proč se takto začal chovat, ráda si vyslechnu.

Poprosím o radu, jak naučit psa pouštět "kořist" . Učím výměnou za druhou hračku, nebo pamlsek. U "obyčejných" hraček, které třeba jen házím to funguje bez problému, pokud dám hračku jako odměnu při cvičení, tak si fena udělá kolecko a v pohodě mi hračku odevzdá. Ale jde mi o pousteni peška a strapce (časem u rukávu) kterého pes obtížněji získá - to znamená pešek, kterého fena získá jako výhru při přetahování a největší problém je ten strapec - na prutu, jako "kořist", nebo při coursingu, když ho ulovi. V tu chvíli neexistuje nic, co by bylo víc. Můžu ji na čumák pritisknout kus masa a stejně bude držet, nepomáhá ani druhý, stejný strapec. Hubu ji nijak nerozevru, jediné řešení je ji držet za obojek do chvíle, kdy bude chtít překousnout a nebo ji to z huby vypacit. A teď by me zajimalo, jak s tim pokračovat dál - abych si nezkazila pouštěčky, takže "pusť" v těchto případech zatím vůbec nepoužívám. Používám "dej", což zná, ale potom ji to musím vzít způsobem jaký jsem popisovala. U psa jsem tohle neřešila, protože když jsme začali dělat bull sporty a coursing, tak uz spolehlivě uměl "pusť". Spousta "bullaru" pusť vůbec nepoužívá, protože to podle nich kazí psovi ten "drive", takže prostě pokaždé "kořist" páčí, ale tak to nechci.

Zkoušela jsem taky počkat na okamžik, az pustí sama a označit to jako správné, jenže to než pustí sama trvá opravdu dlouho a nepřijde mi to nějak efektivní.

Nějaké nápady? 😁

marcelaamax napsal(a):
Poprosím o radu, jak naučit psa pouštět "kořist" . Učím výměnou za druhou hračku, nebo pamlsek. U "obyčejných" hraček, které třeba jen házím to funguje bez problému, pokud dám hračku jako odměnu při cvičení, tak si fena udělá kolecko a v pohodě mi hračku odevzdá. Ale jde mi o pousteni peška a strapce (časem u rukávu) kterého pes obtížněji získá - to znamená pešek, kterého fena získá jako výhru při přetahování a největší problém je ten strapec - na prutu, jako "kořist", nebo při coursingu, když ho ulovi. V tu chvíli neexistuje nic, co by bylo víc. Můžu ji na čumák pritisknout kus masa a stejně bude držet, nepomáhá ani druhý, stejný strapec. Hubu ji nijak nerozevru, jediné řešení je ji držet za obojek do chvíle, kdy bude chtít překousnout a nebo ji to z huby vypacit. A teď by me zajimalo, jak s tim pokračovat dál - abych si nezkazila pouštěčky, takže "pusť" v těchto případech zatím vůbec nepoužívám. Používám "dej", což zná, ale potom ji to musím vzít způsobem jaký jsem popisovala. U psa jsem tohle neřešila, protože když jsme začali dělat bull sporty a coursing, tak uz spolehlivě uměl "pusť". Spousta "bullaru" pusť vůbec nepoužívá, protože to podle nich kazí psovi ten "drive", takže prostě pokaždé "kořist" páčí, ale tak to nechci.

Zkoušela jsem taky počkat na okamžik, az pustí sama a označit to jako správné, jenže to než pustí sama trvá opravdu dlouho a nepřijde mi to nějak efektivní.

Nějaké nápady? 😁

Nechce to pouštět, protože jste pro ni v tomto případě konkurence, co jí tu "její" kořist chce sebrat - musíte jí (nenásilně) ukázat, že Vám vlastně o tu její kořist vůbec nejde. Že sice chcete, aby pustila, ale ta samotná věc vás nezajímá ...

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Nechce to pouštět, protože jste pro ni v tomto případě konkurence, co jí tu "její" kořist chce sebrat - musíte jí (nenásilně) ukázat, že Vám vlastně o tu její kořist vůbec nejde. Že sice chcete, aby pustila, ale ta samotná věc vás nezajímá ...

Díky, to dává smysl. Jak na to? :-) jak nenásilně dokázat, aby tu věc pustila? Včera se mi to stalo u rybnika, byla jsem autem, fena neměla ani obojek, a navíc jsem neměla svoje auto takže ani žádný obojek nebo vodítko v autě. Fena mi chytla strapec a samozřejmě nechtěla pustit, nedostala jsem ho z ni. Tak jsme nastoupili do auta (fena se strapcem v hubě) dojeli domu, ani v autě ho nepustila. Pak uz jsem na to neměla nervy a nechala ji i se strapcem na zahradě 😁 a vůbec si ji nevsimala, ještě dobrých 20 minut ho držela.

marcelaamax napsal(a):
Díky, to dává smysl. Jak na to? :-) jak nenásilně dokázat, aby tu věc pustila? Včera se mi to stalo u rybnika, byla jsem autem, fena neměla ani obojek, a navíc jsem neměla svoje auto takže ani žádný obojek nebo vodítko v autě. Fena mi chytla strapec a samozřejmě nechtěla pustit, nedostala jsem ho z ni. Tak jsme nastoupili do auta (fena se strapcem v hubě) dojeli domu, ani v autě ho nepustila. Pak uz jsem na to neměla nervy a nechala ji i se strapcem na zahradě 😁 a vůbec si ji nevsimala, ještě dobrých 20 minut ho držela.

Jde to normálně přes poslušnost, ale to je jak s aportem - je lepší to jednou vidět, než 100x slyšet (nebo číst). Perfektně tohle umí řešit a vysvetit třeba p. Ščučka - to je fakt chlap, co psům rozumí, a ne žádná komerční rychlokvaška, jakých je všude plnej internet.

Odkud jste?

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Jde to normálně přes poslušnost, ale to je jak s aportem - je lepší to jednou vidět, než 100x slyšet (nebo číst). Perfektně tohle umí řešit a vysvetit třeba p. Ščučka - to je fakt chlap, co psům rozumí, a ne žádná komerční rychlokvaška, jakých je všude plnej internet.

Odkud jste?

Kousek od Hradce Králové. Mám v plánu to řešit ještě s figurantem na obranach, ale ted jsem bohužel nemohla, další budou za 14 dni. Tam zatím poustecky neděláme.

Jinak mi drtivá většina na cvičáku radí ostnáč,u psa jsem se na nej ukecat nechala a výsledek to mělo, ale teď uz se "ukecat" nenechám a chci jit jinou cestou.

marcelaamax napsal(a):
Kousek od Hradce Králové. Mám v plánu to řešit ještě s figurantem na obranach, ale ted jsem bohužel nemohla, další budou za 14 dni. Tam zatím poustecky neděláme.

Jinak mi drtivá většina na cvičáku radí ostnáč,u psa jsem se na nej ukecat nechala a výsledek to mělo, ale teď uz se "ukecat" nenechám a chci jit jinou cestou.

Nedělejte to násilím - ten pes není de.bil, a za pár akcí zjistí, že na zkoušce/závodě ten ostnáč nemá, a Vy na něj nemůže.

Na mého psa zkoušeli všichni možní figuranti snad všechno, a jediný, čeho jsme tím docílili bylo (kromě toho, že už nepouštěl vůbec), že měl nervy v zákusu a ještě víc o to bojoval. Ščučka, mi problém vyřešil za 20 minut na place (všichni ostatní řekli, že pes je psychopat, a nikdy pouštět nebude ...)

Nemáte to k němu daleko, a dá vám to víc, než internetové rady, pod kterými stejně nebudete vědět, co přesně si představit, a jak řešit operativně případné komplikace.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Nedělejte to násilím - ten pes není de.bil, a za pár akcí zjistí, že na zkoušce/závodě ten ostnáč nemá, a Vy na něj nemůže.

Na mého psa zkoušeli všichni možní figuranti snad všechno, a jediný, čeho jsme tím docílili bylo (kromě toho, že už nepouštěl vůbec), že měl nervy v zákusu a ještě víc o to bojoval. Ščučka, mi problém vyřešil za 20 minut na place (všichni ostatní řekli, že pes je psychopat, a nikdy pouštět nebude ...)

Nemáte to k němu daleko, a dá vám to víc, než internetové rady, pod kterými stejně nebudete vědět, co přesně si představit, a jak řešit operativně případné komplikace.

Ne, násilně už to ani dělat nechci. Ale musím tedy říct, že na psovi jsem ostnac použila vseho všudy maximálně dvakrát a poustecky ma od te doby spolehlivé, i když uz ostnac na krku nemá. Ale nejsem si jistá , ze u feny by to fungovalo taky a jak uz jsem psala, nechci to tak :-).

Počkám ještě na to, co mi poradí figurant, případně se potom domluvím s panem Scuckou, díky.

marcelaamax napsal(a):
Ne, násilně už to ani dělat nechci. Ale musím tedy říct, že na psovi jsem ostnac použila vseho všudy maximálně dvakrát a poustecky ma od te doby spolehlivé, i když uz ostnac na krku nemá. Ale nejsem si jistá , ze u feny by to fungovalo taky a jak uz jsem psala, nechci to tak :-).

Počkám ještě na to, co mi poradí figurant, případně se potom domluvím s panem Scuckou, díky.

Pokud už ten pes to chování nemá tak upevněný, není to žádný drak, a figurant u něj má respekt, tak to na ostnáči uděláte bez problémů (a podle by to šlo i bez toho ostnáče), ale přecejen na obraně je chlap jeho protivníkem, a to že pes nechce pouštět pi boji soupeře je tak nějak pochopitelné (i když se nám to úplně nehodí do krámu), ale ta fena nechce odevzdávat kořist Vám - to je z principu jiná situace, a za mě je závažnější než nepouštění figuranta, protože ukazuje na to, že situaci kontroluje ona, ne Vy. A tohle bych násilím neřešila - bude to jen věčný boj kdo z koho ...

protože ukazuje na to, že situaci kontroluje ona, ne Vy. A tohle bych násilím neřešila


pro me taky - pres poslusnost je jedina spolehliva cesta. a vyhrat si s tim, ze pes chce.

nekdy staci je dodrzovat par "drobnosti " - a nejednou se poustecka zlepsi az zazracne.
takze ne, necekejte jen na figa, reste to sama - při zdanlive jinych situacích.

třeba tohle - to ze pes rad vymenuje jednu věc za druhou - to není zpusobene tou věci ale hrou se psem přes tu věc. pokud "mrtvy" strapec byl porad zajimavejsi nez ten v ruce -neco s tou hrou je spatne.
nebo - casto vidam, ze ze psovi se porad dokola říká dej/pust a ihned se hracka odebira/schova. protoze se zrovna cvici jina poslusnost. ale je potřeba myslet i na to, ze to dej/pust se musí odmenovat -a hracku vracet-spolu s hrou s ni.
i kdyby mel clovek zrovna cokoliv jiného mel rozcviceneho - když vidim neochotne odevzdani, resim to hned.

A co "kontrola" hracky - pes si ji bere jen na pokyn? to me taky vždycky bere cert, kdyz to vidim-aby si pes do hracky nemohl kousnout, schovava se mu, uhyba se s ni.
hracka je moje a ja ji psovi pujcuju na hrani za mych pravidel - to je takove zlate pravidlo

No tu výměnu hraček jsem učila právě přes hru - odevzdá mi peška, já vytáhnu druhého peška a potaháme se, nechám ji "vyhrát" a peška si odnést, a tak dokola. To pochopila, a s hračkami za mnou sama chodí a odevzdává- ví, že bude přetahování, nebo že ji hračku znovu hodím.

Ale u těch bull sportů nebo coursingu a jeho tréninku je to jiné. Ta "kořist" je tam tvrdě vydřená, když to tak řeknu a má pro fenu obrovskou "cenu", nebo jak to nazvat . Třeba ten střapec - ona se za ním honí takovou dobu, loví tu kořist a když už ji získá tak je štěstím bez sebe a nechce dát, má upuštěnou i energii, takže nemá ani takový zájem o další hru, lov. Pokud vezmu do ruky druhý střapec a pohybuji s ním atd. - jakože pojď, půjdem si hrát s tímhle tak to na ní neplatí - ten sřapec, který si ulovila je pro ni pořád víc. Šlo by to jedině tak, že bych ten sřapec znovu dala na prut a začala znovu, ale to mi přijde jako nekonečný příběh. Nebo samozřejmě můžu dát druhý střapec na prut a mezitím sebrat ten, co fena pustí a hru ukončit - ale to mi přijde jako nesmysl, to brzo prokoukne a už vůbec ho nebude chtít dát.

Edit.: nebo když vezmu vyloženě coursing - kde na konci střapec chytí, můžu mít u sebe 5 dalších střapců a "mávat" s nimi, ale žádný z nich pro ni nebude tolik co ten, který chytla.


Snad je to trochu srozumitelné.

Jinak jsem z těch, kteří psům nechávají obyčejné hračky volně k dispozici - kromě pešků a střapců právě. Takže na zahradě, i doma psi hračky mají a můžou si s nimi kdykoli hrát.

Snad je to trochu srozumitelné.

je. chova se standardne

když ji vyvesite, abyste ten strapec sebrala - vratite ji ho ?

delate tu kontrolu na hracku?

když ji vyvesite, abyste ten strapec sebrala - vratite ji ho ?

Jo, vracím. Krom tedy coursingu - tam to jaksi nejde , tam nosím svůj střapec a dám ji pak ten. Ale když jí ten střapec vrátím, tak nastává zase to samé a je to bludný kruh . I když pak už je to o něco lepší. Jednou ji ho sebrat prostě musím, takže ho vezmu, schovám, rychle vytáhnu jinou hračku a rozblbnu s ní - tu už pak odevzdá bez problému. Ono ani s těma peškama to není tak horké, nejhorší je ten střapec no.

delate tu kontrolu na hracku?

nevím, jestli tohle správně chápu - ale učím - dám příklad: přivážu ji někam peška, zatím ne do výšek, tak třeba ke stromu (vodorovně) na pružné vodítko - ono už ví, že se bude přetahovat, hrozně chce. Ale nedovolím jí to dokud v klidu nesedí a nevnímá. Po té, co v klidu sedí a vnímá ji dovolím jít na toho peška. A tak nějak vlastně se všema hračkama. Když teď tak přemýšlím - s peškem se taháme, nechám ji vyhrát a ona mi ho po chvíli sama donese - pokračování, takže s tím peškem problém není, asi spíš jen střapec. Pokud vidím, že peška moc "demoluje", tak ji normálně seberu, dobrovolně "dej", střapec ani náhodou - jako ona s tím střapcem v hubě funguje - "pocem", "sedni", "lehni", "k noze" - bez problému, ale se střapcem "zaskelým" v hubě

s peškem se taháme, nechám ji vyhrát a ona mi ho po chvíli sama donese - pokračování,


strapec, ale i pesek na strome uz je hodne vysoky level. mnohem vice na začátek se vratte.

protze to, ze ona sama si to ridi a podle sebe donese - to prave není uplne poslusnost.
to je jeji dobra vule a ta evidentne se střapcem mizi

jedna z her pro stenata -ne teda uplny začátek -na pust.
uvolnovaci povel zahajuje pohyb hracky. dej - hracku umrtvi.
pes se soustredi na peska ležícího na zemi - pul metru od nej -pokyn, ze muze a v tu chvili peska rozpohybujete -zakus, hra. pesek zmrtvi, prestanete s nim hýbat i tahat za nej - a pokyn dej. pes plive mrtvou hracku .
pes ocekava uvolnovaci povel cim dal tim vice. pust znamena jen to, ze brzy zase zacne hra o aktivni hracku.
a z tehle drobnosti se pak da dal stavek na vetsi a vetsi pokuseni...

To je složitý a asi v tom mám trochu (víc) zmatek , asi to dělám všechno úplně jinak - ale upřímně, nikdy jsem nad tím tolik nepřemýšlela.

protze to, ze ona sama si to ridi a podle sebe donese - to prave není uplne poslusnost.

no ono to není vyloženě tak, že podle sebe donese, kdy ona chce, ono je to spíš takový zvyk, který já jsem ji naučila - něco jako kolečko na obranách s rukávem - udělá si kolečko a přijde odevzdat. Pokud ji zavolám dřív, přijde odevzdat hned. To samé třeba u cvičení - kousek pěkné chůze - dostane peška, udělá si kolečko a cpe mi peška do ruky, aby se cvičilo dál. U házení hraček to nosí automaticky ke mě, protože ví, že hodím znovu.

dej - hracku umrtvi.
pust znamena jen to, ze brzy zase zacne hra o aktivni hracku.

právě tohle mám u obou psů naučené úplně jinak , tak nějak obráceně nebo možná pomotaně . Dej máme právě většinou v případech, kdy hra pokračuje - hodím balonek, pes přiběhne, "dej" vyplivne balonek, hodím znovu.... Přetahujeme se s peškem, nechám vyhrát, udělá kolečko, přiběhne - "dej", vyplivne, vezmu peška a jdem se znovu přetahovat. To "deeeej" je takové delší klidné, trošku veselejší.

A pak máme "pusť" - krátké, důrázné - a to právě v případech, kdy fakt potřebuji, aby pes to co má v hubě vyplivnul okamžitě přesně rychle - pouštěčka na obranách - odměna další zákus. Nebo pak třeba na závodech - skok na peška na stěně - chytí, spustí se dolů, "pusť" - takto tři pokusy, při posledním pokusu se pešek sundá a dá psovi, ten si ho odnáší, stejně jako si na obranách na konci odnáší rukáv. Ale pak to taky používám normálně v "provozní" poslušnosti, když mi pes sebere něco, co nechci.

Jinak pak úplně na konci - rukáv nebo pešek u auta dávám zase "deeej" , kdy to pes prostě tak nějak pomalu v klidu vyflusne a to už teda většinou ani nedávám, páč to dělá automaticky.

No a ten coursing to je tak nějak kapitola sama o sobě. "Pusť" tam nedávám, protože vím, že to tam nebude stoprocentní, tak abych si to nekazila. Dávám "deej".

A teď když si to po sobě čtu, tak se do toho normálně sama úplně zamotávám
.

Edit: já nevím, jestli to s tím střapcem není i právě tím coursingem - že tam si tu kořist chytí, ale musí ji "odevzdat" a konec. Ještě taková technická - pes mi střapec na "pusť" dá spolehlivě, na "dej" to tak snadné není . To "pusť" je pro něj takový jakože fakt se musí a bez diskuzí, a to dej spíš takový jako "hrací" nebo jak to říct. Každopádně sřapec je pro ně pro oba nejvíc.

A teď když si to po sobě čtu, tak se do toho normálně sama úplně zamotávám


jeden z duvodu, proc pisu do diskuzi je, ze mi to tridi myšlenky -pojmy a dojmy to vymezuje.
když musim popsat něco, co ucim psa -jak ho to ucim a co je výsledek - to je dobra skola

k tem povelum - co kdy rikate.
ono to slovo - neni uplne to nejdulezitejsi. ale co se deje pred a po-a jak to mate se psem nastavene. to je to co kazi nebo nekazi povel.

myslim, ze ta spolehlivost prijde casem i u mlade a u strapce - delate s nima dobre.

Takže - rekapitulace od nás - upřímně jsem se na to tak nějak úplně vykašlala , respektive jsme to dělali tak jako vždycky a nijak jsem to nehrotila. Prostě jsem fenu chytla za obojek a ve chvíli kdy překousla, jsem řekla "dej", odebrala, odměnila - když jsem to fakt potřebovala sebrat. Někdy jsem ji tu kořist nechala a dělala, že mě absolutně nezajímá - ani sem to nemusela dělat, spíš jsem na to už neměla nervy . No a ejhle, čubina asi dostala rozum, teď řeknu "dej" a ona bez problému kořist vyflusne . Mám z ní radost, občas ti psi dokáží fakt překvapit . Ne, ona spíš asi pochopila, že když mi to nedá, tak sice bude mít tu "kořist" pro sebe, ale skončí tím trénink, blbnutí a další zábava. Takže je výhodnější mi to dát.

A taky si z toho beru takový poznatek, že pokud psovi něco nejde (nějaký povel), tak je někdy možná lepší to prostě tak nějak vypustit a dát si od toho pauzu. Čímž nechci říkat, že by se měl ignorovat nějaký problém a ono se to srovná samo, to ne. Ale tohle jsem vypozorovala i u psa - pokud nám nějaký povel nešel - ne úplně přesně podle představ, tak jsem to taky nachvíli přestala trénovat, zkusila to po nějakém čase a najednou to šlo. Ale možná jen blbá náhoda...

marcelaamax napsal(a):
Takže - rekapitulace od nás - upřímně jsem se na to tak nějak úplně vykašlala , respektive jsme to dělali tak jako vždycky a nijak jsem to nehrotila. Prostě jsem fenu chytla za obojek a ve chvíli kdy překousla, jsem řekla "dej", odebrala, odměnila - když jsem to fakt potřebovala sebrat. Někdy jsem ji tu kořist nechala a dělala, že mě absolutně nezajímá - ani sem to nemusela dělat, spíš jsem na to už neměla nervy . No a ejhle, čubina asi dostala rozum, teď řeknu "dej" a ona bez problému kořist vyflusne . Mám z ní radost, občas ti psi dokáží fakt překvapit . Ne, ona spíš asi pochopila, že když mi to nedá, tak sice bude mít tu "kořist" pro sebe, ale skončí tím trénink, blbnutí a další zábava. Takže je výhodnější mi to dát.

A taky si z toho beru takový poznatek, že pokud psovi něco nejde (nějaký povel), tak je někdy možná lepší to prostě tak nějak vypustit a dát si od toho pauzu. Čímž nechci říkat, že by se měl ignorovat nějaký problém a ono se to srovná samo, to ne. Ale tohle jsem vypozorovala i u psa - pokud nám nějaký povel nešel - ne úplně přesně podle představ, tak jsem to taky nachvíli přestala trénovat, zkusila to po nějakém čase a najednou to šlo. Ale možná jen blbá náhoda...

Máte dobrý pozorovací talent, a to že něco, co dřív nešlo po pauze najednou jde, není taky náhoda - to jsou ty věci, které člověk nevyčte v příručkách, ale musí se k nim propracovat sám 😉. Ti zkušenější tuhle "náhodu" při cvičení občas využijí, protože nejhorší je myslet si, že když psovi něco fakt nejde (ne že nechce), tak to teď vydřu - nevydřu, akorát to psovi zhnusím, a bude se té činnosti chtít vyhýbat ...

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Máte dobrý pozorovací talent, a to že něco, co dřív nešlo po pauze najednou jde, není taky náhoda - to jsou ty věci, které člověk nevyčte v příručkách, ale musí se k nim propracovat sám 😉. Ti zkušenější tuhle "náhodu" při cvičení občas využijí, protože nejhorší je myslet si, že když psovi něco fakt nejde (ne že nechce), tak to teď vydřu - nevydřu, akorát to psovi zhnusím, a bude se té činnosti chtít vyhýbat ...

...a především to zhnusím sama sobě.......

marcelaamax napsal(a):
Takže - rekapitulace od nás - upřímně jsem se na to tak nějak úplně vykašlala , respektive jsme to dělali tak jako vždycky a nijak jsem to nehrotila. Prostě jsem fenu chytla za obojek a ve chvíli kdy překousla, jsem řekla "dej", odebrala, odměnila - když jsem to fakt potřebovala sebrat. Někdy jsem ji tu kořist nechala a dělala, že mě absolutně nezajímá - ani sem to nemusela dělat, spíš jsem na to už neměla nervy . No a ejhle, čubina asi dostala rozum, teď řeknu "dej" a ona bez problému kořist vyflusne . Mám z ní radost, občas ti psi dokáží fakt překvapit . Ne, ona spíš asi pochopila, že když mi to nedá, tak sice bude mít tu "kořist" pro sebe, ale skončí tím trénink, blbnutí a další zábava. Takže je výhodnější mi to dát.

A taky si z toho beru takový poznatek, že pokud psovi něco nejde (nějaký povel), tak je někdy možná lepší to prostě tak nějak vypustit a dát si od toho pauzu. Čímž nechci říkat, že by se měl ignorovat nějaký problém a ono se to srovná samo, to ne. Ale tohle jsem vypozorovala i u psa - pokud nám nějaký povel nešel - ne úplně přesně podle představ, tak jsem to taky nachvíli přestala trénovat, zkusila to po nějakém čase a najednou to šlo. Ale možná jen blbá náhoda...

...není, mám obdobnou zkušenost..............

nevím, jestli u psů funguje to, co u lidí - ve spánku se učíme, tzv. se nám to zažere

dokonce nejlépe nám jde to, co tak týden vynechám.. myslím si, že to psovi nejde (no s mým laickým hloupým vysvětlováním se není čemu divit), tak na to kašlu...
po pár dnech povel mrtvolka řeknu jen tak náhodně při čekání na vlak, přesvědčená, že už na to dávno zapomněl, ale pes za vteřinu leží na zádech.. taková radost, vstát nechtěl, protože lidé se mohli ubrečet smíchy, skoro nám ujel vlak
právě že to rozpoložení vnitřní člověka docela rozhoduje, že to nejde přes "sílu", ale jen tak mimochodem

když mi v práci něco nejde, jdu dělat něco jiného a vrátím se k problému za x hodin a najednou to vypadá hrozně jednoduše

to ale asi psům přisuzuji lidské přemýšlení, nevím, ale prasátko fungovalo stejně
jen kočky mají úplně jiný systém, zcela blbý
jeden kocour, ať mu řeknu cokoli, má v očích "A PROČ?" a druhý den "už jsem ti jednou řek, že je to naprostá blbost"
psi jsou zlatí :)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
nevím, jestli u psů funguje to, co u lidí - ve spánku se učíme, tzv. se nám to zažere

dokonce nejlépe nám jde to, co tak týden vynechám.. myslím si, že to psovi nejde (no s mým laickým hloupým vysvětlováním se není čemu divit), tak na to kašlu...
po pár dnech povel mrtvolka řeknu jen tak náhodně při čekání na vlak, přesvědčená, že už na to dávno zapomněl, ale pes za vteřinu leží na zádech.. taková radost, vstát nechtěl, protože lidé se mohli ubrečet smíchy, skoro nám ujel vlak
právě že to rozpoložení vnitřní člověka docela rozhoduje, že to nejde přes "sílu", ale jen tak mimochodem

když mi v práci něco nejde, jdu dělat něco jiného a vrátím se k problému za x hodin a najednou to vypadá hrozně jednoduše

to ale asi psům přisuzuji lidské přemýšlení, nevím, ale prasátko fungovalo stejně
jen kočky mají úplně jiný systém, zcela blbý
jeden kocour, ať mu řeknu cokoli, má v očích "A PROČ?" a druhý den "už jsem ti jednou řek, že je to naprostá blbost"
psi jsou zlatí :)

No jo ale kocouři se fakt špatně cvičí. Naše kočičí slečny mají všechny docela dobré přivolání na jméno. Když volám kocoura, tak strávím půl hodiny pátráním ve skříních, pod gaučem a když ho konečně někde zašitého objevím, tak dává pohledem najevo, že kdybych nebyl neschopnej, slepej a hluchej, tak přece vím, kde je a nemusím si o něj dělat starosti.

Tak se znovu vrátím k tomuto . Fena už bez problémů odevzdává pešky a střapce, pokud je má jen tak "volně" v hubě. Ale máme problém s tím, aby mi dala peška, který je zavěšený - pešek visí na laně na stromě, fena pro něj skočí a zakousne se, pomalu ji spustím na zem a potřebuji, aby mi peška dala - jenže tím, jak je pešek na tom laně, tak ona má pořád tendence se přetahovat a navíc u toho začíná být vzteklá. Řešením je ji peška odepnout a dát, pak už ho vrátí - ale je to dost nepraktické a potřebovala bych, aby mi ho dávala bez toho, aniž bych musela peška sundávat. Vyškrcovat za obojek už se mi taky nechce, protože je to časté, takže jsem pořídila páčidlo a peška páčím. Což je spíše takové dočasné řešení, ale potřebovala bych spolehlivě naučit to pouštění, jen už si nějak nevím rady. Nějaké nápady někdo?

Přemýšlela jsem, že by to chtělo nějakou fakt dobrou odměnu po tom, co mi toho peška dá (respektive po tom, co ji ho seberu), ale pro ni je největší odměna to, že si znovu na peška skočí.

Jinak čím víc to řeším s majiteli "bullů, kteří se věnují bull sportům, tak tím víc slýchám, ať to vůbec neřeším, ať nějaké pouštění v těchto případech ani neučím, že si to tím jen kazím. Ať používám páčidlo a je to. Ale na tohle mám asi jiný názor, mě se to nelíbí. Psa má naučeného, že peška pouští spolehlivě za jakékoli situace a nemyslím si, že bych tím u něho něco zkazila. Teď už jen naučit to spolehlivé pouštění i fenu a budu spokojená . Protože co si budeme povídat - to páčení a "praní" se o peška se nedá srovnat s tím, když pes peška na povel vyplivne okamžitě a na další povel si jde sednout sám na místo, ze kterého má skákat - do toho máme s fenou ještě daleko . Ale co, kdyby byli všichni psi stejní a všechno se učili stejně, tak by to byla nuda .

A co si jí nevšímat, spustit dolu a jít jinam, zůstane tam a bude si ho lomcovat? nebo půjde za váma......u nás je lakomost na tenisák, když psa ignoruju, protože mi ho nechce dát, zachvilku mi s ním dělá razítka po nohách, ale pořád nedá, pak ho donese a plivne přede mě, pokud po něm zase hned skočí, zase ignoruju, až jí nic nezbyde, než mi ho dát, pokud ho chce honit, jinak si ho může...víme co. Nejraději ho plivne někam, kam pro něj nemůže, (hodí ho do kýble, z mola do vody, do jámy ) jako by si pojistila, že po něm už nemůže chňapnout. Není to žádný výcvikový návod, jen jak lze nad tou bulí palicí trochu mít na vrch.

A mít vedle nějakýho extra odměňovacího peška,o kterýho se bude za odměnu tahat a přetahovat?

janaa napsal(a):
A mít vedle nějakýho extra odměňovacího peška,o kterýho se bude za odměnu tahat a přetahovat?

Jj, to jsem ještě taky chtěla dopsat...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A co si jí nevšímat, spustit dolu a jít jinam, zůstane tam a bude si ho lomcovat? nebo půjde za váma......u nás je lakomost na tenisák, když psa ignoruju, protože mi ho nechce dát, zachvilku mi s ním dělá razítka po nohách, ale pořád nedá, pak ho donese a plivne přede mě, pokud po něm zase hned skočí, zase ignoruju, až jí nic nezbyde, než mi ho dát, pokud ho chce honit, jinak si ho může...víme co. Nejraději ho plivne někam, kam pro něj nemůže, (hodí ho do kýble, z mola do vody, do jámy ) jako by si pojistila, že po něm už nemůže chňapnout. Není to žádný výcvikový návod, jen jak lze nad tou bulí palicí trochu mít na vrch.

Ne to ona zůstane a bude lomcovat, dlooooouho, možná pořád . Jinak ta ignorace pomohla na to, když nechtěla odevzdat třeba střapec, se kterým běhala po zahradě, když jsem začala dělat, že mě absolutně nezajímá tak mi ho nakonec dala sama a to už je v pohodě. Ale tady jak je ten pešek přivázaný, tak si s ním vystačí sama a mě k tomu nepotřebuje...

A odměňovací pešek taky nic - ona jak si pro toho peška skočí a ukořistí, tak jakoby přepnula do jiného módu a žádné další pešky ji nezajímají. Zkoušela jsem si přivázat na šňůru peška i střapec a po tom co jsem ji spustila dolů tak lítat s tím "náhradním", vyzývat ke hře, ale nechce.To je to samé jako třeba na coursingu, když chytne na konci střapec - ten který si chytla je ta její kořist, ten nej a můžu jí nabízet 10 dalších střapců, ale chtít je nebude. U toho coursingu to zas tak neřeším, prostě ji čapnu a vypáčím, protože tam si odběhne běh, seberu a hotovo. A navíc budu dávat na coursing náhubek. Ale při tréninku s tím peškem potřebuji aby skákala opakovaně za sebou a aby mi ho mezi skoky bez problému dala.

Ani za kus masa? naše je za jakékoliv jídlo ochotná měnit, ale hlídá to vše tak, že je schopná mi ukousnout prsty nebo se udusit já jí ale nezlobím, dám jí kus něčeho, co mám po kapsách- granule, drobek chleba nebo jen naznačím ruku dokapsy ale nesnažím se jí to sebrat(aby se o to nebála), jen ať to na moment pustí z huby s nějakým povelem....a pochvalou.

Neee jídlo vůbec, to je v tu chvíli úplně ukradené a to je jinak žravá popelnice. Ale v tomhle případě i kdybych ji před čumák cpala flákotu masa, tak nezájem. No já ji to taky nechci sebrat, zůstane to viset a ona si půjde znovu skočit a na konci ji peška dám a nechám.

Nojo no, pak máte tedy možnost poslat jí tam jednou nebo to z ní vyklepat rukama s velmi "důrazným a výhrůžným" pusť- opakováním by se to snad měla naučit, páčit páčidlem a prdět na to ...a nebo to nedělat vůbec...nebo přijít na jinou motivaci.(co hra s druhým psem, nepřidala by se)

marcelaamax napsal(a):
Neee jídlo vůbec, to je v tu chvíli úplně ukradené a to je jinak žravá popelnice. Ale v tomhle případě i kdybych ji před čumák cpala flákotu masa, tak nezájem. No já ji to taky nechci sebrat, zůstane to viset a ona si půjde znovu skočit a na konci ji peška dám a nechám.

V bull sportech se neorientuji, ale když nechce visícího peška pustit výměnou za jiného, volně loženého, co zkusit "visáče" dva? Kus dál od sebe, jinde na stromě nebo kde je máte, a udělat je stejně atraktivní. Ukořistí jednoho, spustit ji na něm dolů a začít se zaobírat druhým, hecnout ji na ten druhý tak, aby první sama pustila? Možná divný nápad, ale třeba by se tak naučila pak na povel a po výhře přepínat mezi dvěma visícími pešky a snadněji pouštět. A postupně i přejít na puštění solo peška?

Poslat ji tam jednou ne e a nedělat to vůbec taky ne - je to trénink - cílený, budeme to potřebovat i na závodech, i když tam právě většina lidí používá páčidlo.... "Vyklepat" to z ní si nějak neumím představit , když drží tak drží. Jediná možnost je vyškrcení (což se mi tak často nelíbí, jak jsem psala) nebo to páčidlo.

Právě jsem myslela, jestli někdo nemá nápad, jak ji namotivovat na něco jiného, protože mě už jaksi došly nápady ... A k té hře s druhým psem - tak to jsem ještě nezkoušela, otázkou je, jestli si pes bude chtít hrát, když uvidí toho pešečka na stromě . Ale vyzkouším, díky za nápad .

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
V bull sportech se neorientuji, ale když nechce visícího peška pustit výměnou za jiného, volně loženého, co zkusit "visáče" dva? Kus dál od sebe, jinde na stromě nebo kde je máte, a udělat je stejně atraktivní. Ukořistí jednoho, spustit ji na něm dolů a začít se zaobírat druhým, hecnout ji na ten druhý tak, aby první sama pustila? Možná divný nápad, ale třeba by se tak naučila pak na povel a po výhře přepínat mezi dvěma visícími pešky a snadněji pouštět. A postupně i přejít na puštění solo peška?

Nooo tak to mě vůbec nenapadlo a možná by to mohlo zabrat. Teď si jen nejsem jistá, jestli najdu další vhodné místo na zavěšení druhého peška, ale to snad nějak vymyslím. Díky moc, vyzkouším.

Jistě, ale jak jí sundáte z toho druhého? třetím.? moje fena by mi taky dala míček za jiný, ale to není na povel , nejsem si jistá, jestli by se jí v makovici spojil povel s provedením - vyplivnutím míčku nebo prostě jen viděla další míček....

No jedině ji posílat z jednoho na druhý a nakonec ji ten jeden dát. Což je ale, pravda, spíš takové ulehčení pro mě, než že by tím začala peška pouštět i v případě, kdy jiný nebude (třeba na těch závodech)....Ale to samé je podle mě i ta hra s jiným psem, to je jen takové přesměrování jinam.

Jinak jako ji učím, aby to nebylo jen nějaké bezhlavé skákání, ale aby byla v klidu, soustředila se a skočila až na povel - což se hodně zlepšilo, protože dřív u toho vyváděla, řvala a vrhala se hned na peška. Taková ta "sebekontrola" už je v pohodě. Dokonce i když už ji toho peška vezmu tak se mnou v klidu od něj odchází, aby mohla zase skočit, ale to pouštění to je děs..


nejsem si jistá, jestli by se jí v makovici spojil povel s provedením - vyplivnutím míčku nebo prostě jen viděla další míček....

a ještě k tomuhle - když jsem učila klasické dávání hrakčy - jakože hodím balonek a pes ho přinese a dá mi ho - tak to jsem učila přesně tak, že jsem nabídla druhý balonek a oba psi si to spojili s tím "dej" a pochopili tak, že už balonek dávají na povel i bez druhého. Ale ten visící pešek je jiný level..

No jedině ji posílat z jednoho na druhý a nakonec ji ten jeden dát.
Ze začátku určitě ano. Nebo se unaví prostřídáním pešků stejné úrovně a "bojem" natolik, že za nějakou dobu ráda pustí a půjde se vydýchat s něčím jiným. I když, cílem není asi fenu utavit a otrávit. Jak jsem psala, jen nápad jak jí ujasnit, že puštěním něčeho ta velká zábava nekončí, naopak pokračuje na stejném levelu. Když se dobře soustředí, jistě to pochopí brzy. Ale provedení je na vás .

Ona se jen tak neunaví a hlavně je do toho hrozně zapálená a neví, kdy má dost. Skákala by do totálního vyčerpání.

Jinak nápad dobrý - přesně jak píšete, potřebuji aby pochopila, že tím pouštěním zábava nekončí. Jenže to ona nekončí ani tak. Nikdy nedělám to, že bych ji peška vzala a šly bychom pryč a konec - vždycky jen odejdeme dál, nechám skočit a nakonec peška dostane.

A teď mě ale ještě napadlo k těm dvěma peškům - asi to taky nebude úplně ideální, vzhledem k tomu, že je to trénink a potřebuji , aby se soustředila a byla v klidu. Navíc mám i naměřené z jakého "bodu" má skákat, aby ji dobře vyšel krok. A pokud ji nechám jen tak "bezhlavě" skákat, tak si budu vlastně kazit ten trénink. Spíš bych to možná mohla udělat ne v rámci tréninku, ale spíš v rámci hry - zavěsit pešky níž, tak aby na ně dosáhla a jen trénovat to "dej" s tím, že přejde na druhého peška. Ale když nad tím více přemýšlím, tak si opravdu nejsem jistá, zda si to dokáže spojit s tím povelem - spustím ji dolů, ona si bude tahat peška, já přejdu ke druhému peškovi a ukážu ji toho, v tu chvíli kdy pustí řeknu ten povel? A nevím, jestli ona ještě bude v tom "módu" vnímání a nebo už bude mít v hlavě jen druhého peška - jestli mi rozumíte .

Já snad nakonec zůstanu opravdu u toho páčidla .

Balonek- hračku mi doma dá bez keců, jen venku se o něj se*re. Asi, protože to je větší drajf, ale mi na nic netrénujem, pokud nedá, má smolíka, já si jdu po své práci...však ono jí to za chvilku dojde a zkouší komunikovat- nabízí mi ho ale zase si ho hned bere...., my spíš vedem akademické rozpravy (pusť ten míček, ty lakomečku, hm tak si ho sežer - běž, pošlu jí pryč....a tak dokola..., až dá)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Balonek- hračku mi doma dá bez keců, jen venku se o něj se*re. Asi, protože to je větší drajf, ale mi na nic netrénujem, pokud nedá, má smolíka, já si jdu po své práci...však ono jí to za chvilku dojde a zkouší komunikovat- nabízí mi ho ale zase si ho hned bere...., my spíš vedem akademické rozpravy (pusť ten míček, ty lakomečku, hm tak si ho sežer - běž, pošlu jí pryč....a tak dokola..., až dá)

haha jak u nás. ale za piškot v ruce pustil ihned

No "vyklepat" - prostě jednou rukou chytím zezhora psovi horní čelist, druhou rukou míček a tou rukou, co držím čelist zvyšuju tlak tlačím hubu psa dolu a hudrám pusť ( tlak na volné pysky-ukazovák a palec, občas prostě rukou zaklepu, jako když se chcete psovi podívat do huby, když tam má kekel a vysypat mu to z ní) a druhou tahám míček.
Zkuste jí naučit pusť, přes otvírání huby......

A co mít dva pešky a ve stylu pustíš peška navážu dalšího. Aby v momentě kdy nechce peška pustit už jste připevňovala dalšího (nemam ponětí jak se tam dávaj ), to by jí nezajímalo?

Verun: Ten princip vyklepani chápu, jen si nejsem úplně jistá, jestli bych z ni toho peška tímhle stylem dostala - spíš ne. Čím víc já budu sahat na peška, tím víc se ona bude chtít tahat. Navíc to nechci dělat tak úplně "pod tlakem" - kdyby šlo o zrani nějakého hnusu tak klidně, ale při tomto tréninku ji to nechci nějak zprotivit. A za další už jsem vyléčená z toho strkat v této situaci ruce k tlamě - několikrát jsem skončila s dírou v ruce, kdxz pes v tu chvíli překousnul. A k tomu "pusť" ona ví moc dobře, co se po ní chce, za "normálních" okolností to zvládá. Vím, ze to teď asi vypada, že mi žádná rada není dobrá, ale musela byste asi vidět tu situaci a "atmosféru" - je tam hrozně moc adrenalinu, drivu, boje a fena to fakt hodně prožívá - což je na druhou stranu tak trochu i účel. Prostě je to něco jiného, než ji naučit pustit balónek, který ji hodím, nebo vyflusnout chciplou myš. Ale i tak moc dekuju za všechny rady :).

"Jinak ta ignorace pomohla na to, když nechtěla odevzdat třeba střapec, se kterým běhala po zahradě, když jsem začala dělat, že mě absolutně nezajímá tak mi ho nakonec dala sama a to už je v pohodě. Ale tady jak je ten pešek přivázaný, tak si s ním vystačí sama a mě k tomu nepotřebuje..."

Netuším jak máte toho peška přivázaného, ale nešla by do toho vložit nějaká karabina, abyste ho mohla odepnout?

marcelaamax napsal(a):
Verun: Ten princip vyklepani chápu, jen si nejsem úplně jistá, jestli bych z ni toho peška tímhle stylem dostala - spíš ne. Čím víc já budu sahat na peška, tím víc se ona bude chtít tahat. Navíc to nechci dělat tak úplně "pod tlakem" - kdyby šlo o zrani nějakého hnusu tak klidně, ale při tomto tréninku ji to nechci nějak zprotivit. A za další už jsem vyléčená z toho strkat v této situaci ruce k tlamě - několikrát jsem skončila s dírou v ruce, kdxz pes v tu chvíli překousnul. A k tomu "pusť" ona ví moc dobře, co se po ní chce, za "normálních" okolností to zvládá. Vím, ze to teď asi vypada, že mi žádná rada není dobrá, ale musela byste asi vidět tu situaci a "atmosféru" - je tam hrozně moc adrenalinu, drivu, boje a fena to fakt hodně prožívá - což je na druhou stranu tak trochu i účel. Prostě je to něco jiného, než ji naučit pustit balónek, který ji hodím, nebo vyflusnout chciplou myš. Ale i tak moc dekuju za všechny rady :).

Já teda krev ještě neměla, ale ďolíček a modřinku ano, dovedu si to představit, mám taky bula (pěna u huby, jazyk na náprsence,pohled úplně mimo ), jenže, fena ví o co jde, "pust" umí , ale nechce, tak tam musí být trocha tlaku(páčidlo je ta samá situace)........pokud budete důsledná, nebudete jí ho pak nechávat na přetahování, jen na to zakousnutí, měla by si zvyknout, taková rutina...to umí bulové taky moc dobře,ale neustále zkouší, obvzlášť pokud jde o výsadní požitky- u nás je to gauč...může se tam válet se mnou , s někým, ale když tam nikdo není, nemá tam co dělat-pelechů po bytě má dost, ale zkoušet, jestli jí tam pomůžu bude pořád.....

marcelaamax: Má-li plemeno držet za abnormálních okolností, nemůže pouštět za okolností normálních. Ideální i nejčastěji využívaný je proto breakstick.

"to by mohla být čistě pochopitelná posloupnost "

Ne, to neni pochopitelna souvislost...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"to by mohla být čistě pochopitelná posloupnost "

Ne, to neni pochopitelna souvislost...

Ztrácím se - to je reakce na koho?

Jeden vetrelcuv prispevek je vymazany. Proc netusim.
Psal tam, ze kdyz se prida PO priskrceni psa povel, ze by to mohl pochopit a spojit.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jeden vetrelcuv prispevek je vymazany. Proc netusim.
Psal tam, ze kdyz se prida PO priskrceni psa povel, ze by to mohl pochopit a spojit.

Aha, díky.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jeden vetrelcuv prispevek je vymazany. Proc netusim.
Psal tam, ze kdyz se prida PO priskrceni psa povel, ze by to mohl pochopit a spojit.

To mě citujete nesprávně. O výcvik jsem se přestal zajímat asi v patnácti letech. Ale pokud budete tak laskavá, tak mi tohle prosím vysvětlete. Rozhodně to nedoporučuji zkoušet v tomto případě, protože jakýkoli výcvik bullterrierů považuji za trapný nesmysl.

Proto jsem smazal / přesto jsem napsal: že bych považoval za srozumitelnou posloupnost, kdyby byl pes na povel "pusť", vykořistěn breakstickem- Považuji to za srovnatelné třeba s nejběžnějším postupem výcviku povelu "sedni", během něhož je pes mechanicky posazen. Ještě jsem doplnil, že se u tohoto konkrétního zvířete nenabízí žádná řádná odměna, jelikož u něj nebyla vybudována silnější závislost. I že na negativní motivaci toto plemeno špatně reaguje. Takže se nenabízí žádná forma fixace.

vetřelec napsal(a):
To mě citujete nesprávně. O výcvik jsem se přestal zajímat asi v patnácti letech. Ale pokud budete tak laskavá, tak mi tohle prosím vysvětlete. Rozhodně to nedoporučuji zkoušet v tomto případě, protože jakýkoli výcvik bullterrierů považuji za trapný nesmysl.

Proto jsem smazal / přesto jsem napsal: že bych považoval za srozumitelnou posloupnost, kdyby byl pes na povel "pusť", vykořistěn breakstickem- Považuji to za srovnatelné třeba s nejběžnějším postupem výcviku povelu "sedni", během něhož je pes mechanicky posazen. Ještě jsem doplnil, že se u tohoto konkrétního zvířete nenabízí žádná řádná odměna, jelikož u něj nebyla vybudována silnější závislost. I že na negativní motivaci toto plemeno špatně reaguje. Takže se nenabízí žádná forma fixace.

"že bych považoval za srozumitelnou posloupnost, kdyby byl pes na povel "pusť", vykořistěn breakstickem"

Kdyby to bylo napsano takhle, nemela bych duvod reagovat.

vetřelec napsal(a):
To mě citujete nesprávně. O výcvik jsem se přestal zajímat asi v patnácti letech. Ale pokud budete tak laskavá, tak mi tohle prosím vysvětlete. Rozhodně to nedoporučuji zkoušet v tomto případě, protože jakýkoli výcvik bullterrierů považuji za trapný nesmysl.

Proto jsem smazal / přesto jsem napsal: že bych považoval za srozumitelnou posloupnost, kdyby byl pes na povel "pusť", vykořistěn breakstickem- Považuji to za srovnatelné třeba s nejběžnějším postupem výcviku povelu "sedni", během něhož je pes mechanicky posazen. Ještě jsem doplnil, že se u tohoto konkrétního zvířete nenabízí žádná řádná odměna, jelikož u něj nebyla vybudována silnější závislost. I že na negativní motivaci toto plemeno špatně reaguje. Takže se nenabízí žádná forma fixace.

Rozhodně to nedoporučuji zkoušet v tomto případě, protože jakýkoli výcvik bullterrierů považuji za trapný nesmysl.

To jako ze terieri typu bull by se němeli vůbec cvičit a nechat růst jako dříví v lese? 🥺. Nebo jak je to myšleno?

Ja nevim, ale oba moje psy jakýkoli výcvik baví a znám spousta takových. Na druhou stranu znám i pár bullu, kteří objizdeji závody (bull sporty) a neumí si na povel ani sednout, počkat, soustředit se. Jsou jen vydrazdeni na peška a nic víc se po nich nechce. Majitelé si to oduvodnuji právě tak, že pokud má být pes dobrý v bull sportech, tak nemá umět nic jiného a nic jiného nepotřebuje. Což je podle mě totální blbost a výmluva majitelů. Dle mě má být každý pes, bull obzvlášť, vychovaný a ma poslouchat. Ale tak každý to ma jinak. Naštěstí takových psu znám opravdu pár, převažují ti, kteří jsou dobří v bull sportech, ale taky vychovaní a s velkou většinou z nich se i cvičí - poslušnost, obrany, stopy.

marcelaamax napsal(a):
Rozhodně to nedoporučuji zkoušet v tomto případě, protože jakýkoli výcvik bullterrierů považuji za trapný nesmysl.

To jako ze terieri typu bull by se němeli vůbec cvičit a nechat růst jako dříví v lese? 🥺. Nebo jak je to myšleno?

Ja nevim, ale oba moje psy jakýkoli výcvik baví a znám spousta takových. Na druhou stranu znám i pár bullu, kteří objizdeji závody (bull sporty) a neumí si na povel ani sednout, počkat, soustředit se. Jsou jen vydrazdeni na peška a nic víc se po nich nechce. Majitelé si to oduvodnuji právě tak, že pokud má být pes dobrý v bull sportech, tak nemá umět nic jiného a nic jiného nepotřebuje. Což je podle mě totální blbost a výmluva majitelů. Dle mě má být každý pes, bull obzvlášť, vychovaný a ma poslouchat. Ale tak každý to ma jinak. Naštěstí takových psu znám opravdu pár, převažují ti, kteří jsou dobří v bull sportech, ale taky vychovaní a s velkou většinou z nich se i cvičí - poslušnost, obrany, stopy.

Udělám výjimku a zareaguji na Váš příspěvek slovo od slova, protože rozpor mezi námi je systémový.

Pokud to není myšleno pejorativně, tak by se skutečně měli nechat růst jako dříví v lese. Ačkoli je Vám to samozřejmě neznámé, i stromy v lese procházejí výchovou a selekcí.

Tato plemena se v minulosti dokonale soustředila při psích zápasech, tedy ve velice excitovaných stavech mysli. Neměla by s tím mít problém ani dnes, bohužel již mají.

Mám rád když se tato plemena hemží jako mravenečci, když svobodně mašírují jako malé lokomotivy. Nenašel jsem důvod k tomu aby seděli, chtějí-li stát. Aby někde behaviorálně posvazovaní čekali, když vnímají několik dobrých důvodů k opuštění místa. V tom že by měl každý pes poslouchat jako cirkusová opička s Vámi nesouhlasím. Pes může s psovodem spolupracovat na bázi doporučujících ustanovení, v takovém případě by si rozumět měli, ale pracovat by měl především sám podle svého uvážení. Je to tak proto, že za určitých okolností je ušlechtilý pes daleko chytřejší než nezkušený člověk. U řádně rozvinutých jedinců je navíc poslušnost nespolehlivá.

Pochybuji že jste dokonale pochopila rozdíl mezi výchovou a výcvikem. U stop a obran tedy velice záleží na přístupu. Přes výcvik podle mého názoru nevede pro bullterriery schůdná cesta. Přes výchovu, instinktivně, zvláště u vybraných jedinců jistě ano. Podle toho samozřejmě vypadají i ty výkony- nejsou to stopy a obrany, jaké známe od služebních psů.

Samozřejmě chápu rozdíl mezi výchovou a výcvikem - ale i u té výchovy jsou prostě věci, které by měl umět každý pes a přes které vlak nejede. Rozhodně si nemyslím, že by každý pes měl poslouchat jako cvičná opička, to fakt ne. Ale nevidím jediný důvod, proč by se s bullem nemohla cvičit poslušnost, obrana a stopy - obzvlášť, pokud to toho psa baví. To k výcviku. A k výchově - mozna to špatně chápu, ale z vašich příspěvků to na mě působí tak, jako že by si měl pes dělat jen to, co on chce, bez ohledu na to, co chci já. A s tím nesouhlasím. Nemůžu přeci nechat psy napadat jiné psy, lidi, lovit atd... Navíc on ten pes i cvičit chce - sám, dobrovolně. Zrovna bullove s člověkem spolupracovat chtějí. Jsou to "silní" psi a já potřebuji aby se mnou spolupracovali i v případě, že jsou hodně zaujetí něčím jiným, aby vnímali a fungovali a ne aby mě někde vlaceli za sebou, protože oni
chtějí.

Ale možná jsme se jen špatně pochopili. 😉

Edit.: ještě dodám, že výchova je pro mě naprostý základ, to nejdůležitější (tedy úplně nejdůležitější je pro mě vztah se psem, což ale souvisí právě s tou výchovou). Ten výcvik je jen něco navíc, co baví jak mě, tak psy. Jsou to další společně strávené chvíle, díky kterým se i "upevňuje" ten vztah pes x páníček.... Pokud by psy ten výcvik nebavil, tak to s nimi ani nedělám, nedělám to ani tak pro sebe, ale hlavně pro ně...Pokud bych chtěla psa vyloženě na cvičení, tak si pořídím NO a ne bulla. Ale pro mě ten výcvik není prioritou...