Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Uživatel s deaktivovaným účtem

2.3.2015 19:37
Uživatel s deaktivovaným účtem

"Je spousta věcí které psům děláme a přitom jsou pro ně "nepříjemné", nepřirozené. Od stříhání drápků, koupání, česání, píchání injekcí u veterináře až po obyčejné chození na vodítku... Pro psa je to omezení svobody, také asi nic příjemného a přesto to bereme jako samozřejmost a pes těmito věcmi také nijak netrpí, když je na ně zvyklý."

Můžeme navázat tady, abychom neodvedli diskuzi od problému čsv ?

2.3.2015 20:04
pidla

XXX.XXX.106.11

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Je spousta věcí které psům děláme a přitom jsou pro ně "nepříjemné", nepřirozené. Od stříhání drápků, koupání, česání, píchání injekcí u veterináře až po obyčejné chození na vodítku... Pro psa je to omezení svobody, také asi nic příjemného a přesto to bereme jako samozřejmost a pes těmito věcmi také nijak netrpí, když je na ně zvyklý."

Můžeme navázat tady, abychom neodvedli diskuzi od problému čsv ?

Já bych navázala tím, že tohle všechno se dá naučit tak, aby to bylo psům naopak příjemné. Jen to chce trošku předvídání a nenechat to až na moment, když má pes zdravotní problém, který je potřeba akutně řešit.
(pochopitelně mluvím o situaci, kdy má člověk psa delší dobu, akutní řešení psa v nouzi je něco jiného, aby mě zase někdo nechytal za slovo).

3.3.2015 12:47
scylla

XXX.XXX.150.32

Čím větší komedie se kolem toho dělá, tím větší stres pro psa nastává a tím je jeho chování horší. Když je třeba udělat něco nepříjemného, je nejlepší to udělat rychle, klidně a pak odvést psovu pozornost na něco, co nepříjemný zážitek přebije. Je to hodně o důvěře a o tom, jak se člověk ke psu chová.

Uživatel s deaktivovaným účtem

3.3.2015 13:30
Uživatel s deaktivovaným účtem

Sou situace na který můžem psa předem připravit a pak tokoví na který to nejde např. když sem si dom přinesl štěndo a pak po 14 dnech sem s ním šel k veterináři na první očkování dopadlo to tak že psovi bylo 2 dny špatně po injekci a od té doby nesnáší veterináře! kdybych tam vlezl dnes bez koše skončej oba vet. na chirdě s pokousanýma rukama! dělal sem vše možné aby se tohoto strachu z vet. zbavil tím že sem ho tam bral klidně i 3x týdně jen tak do ordinace kde dostal pamlsky aby si to spojil i s něčím příjemným ale výsledek 6 měsíčního snažení téměř žádnej!

Uživatel s deaktivovaným účtem

3.3.2015 14:08
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Sou situace na který můžem psa předem připravit a pak tokoví na který to nejde např. když sem si dom přinesl štěndo a pak po 14 dnech sem s ním šel k veterináři na první očkování dopadlo to tak že psovi bylo 2 dny špatně po injekci a od té doby nesnáší veterináře! kdybych tam vlezl dnes bez koše skončej oba vet. na chirdě s pokousanýma rukama! dělal sem vše možné aby se tohoto strachu z vet. zbavil tím že sem ho tam bral klidně i 3x týdně jen tak do ordinace kde dostal pamlsky aby si to spojil i s něčím příjemným ale výsledek 6 měsíčního snažení téměř žádnej!

Neřekla bych že si pes spojí to že dostal injekci a pak mu je z toho dva dny špatně. Spíš bych řekla že cítí jistou nedůvěru k veterináři z vás a podle toho se chová.Některým mým psům dělaly na veterině opravdu nepříjemné věci, přesto je tam dostanu v klidu a ošetření v klidu snesou, neříkám že tam vyloženě chodí rádi, ale jdou bez odporu a v čekárně patří vždy k těm nejvzornějším, mohli by chodit sami .Myslím že je to hlavně tím že mě veterina zajímá, vždycky sem to chtěla dělat, s doktory jsme přátelé, vždycky všechno podrobně probereme a pak pokecáme ještě o věcech kolem a psi vycítí klid a podle toho se chovají i oni.

3.3.2015 14:09
Nicola

XXX.XXX.26.213

scylla napsal(a):
Čím větší komedie se kolem toho dělá, tím větší stres pro psa nastává a tím je jeho chování horší. Když je třeba udělat něco nepříjemného, je nejlepší to udělat rychle, klidně a pak odvést psovu pozornost na něco, co nepříjemný zážitek přebije. Je to hodně o důvěře a o tom, jak se člověk ke psu chová.

Já bych to až tak negeneralizovala. Měla jsem fenu, vytáhla jsem nůžky na drápy, čapnu tlapu a chci střihnout, ale fena nohu vyškubla, tak ji tu tlapu chytnu znovu a přidám nadneseně "nedělej hysterku" a už jsem ji měla zakousnutou v ruce. Na starou dobrou radu člověka s přesně takovými názory jsem feně narvala koš a takový modřiny co mi tím košem udělala na rukách a rozseklou hubu k tomu bych vážně nikomu nepřála, normálně se do mě pustila. Podotýkám, že žádnou špatnou zkušenost se stříháním neměla. Tak jsem vzala rozum do hrsti, vybavila se hromadou pamlsků a pomalu ale jistě jsme se dopracovali k tomu, že mi packu sama dala a stříhání sice neměla ráda, ale už nehysterčila a nepotřebovala žádnej koš. U dalšího psa jsem na to šla přes pamlsky rovnou a šlo to asi tak stokrát rychleji, než dostávat prvního psa ze zážitku s košem technikou "já to chci a ty prostě musíš"...

3.3.2015 14:16
scylla

XXX.XXX.150.32

Kdyby vám věřila, nestalo by se to. Nemám žravé psy, takže by mi nepomohly ani dvě hromady pamlsků, ale věříme si, takže ostríhám drápy, vyčistím uši, vytáhnu smítko z oka, vyndám stehy, převážu ránu, píchnu injekci, držiče ani koš nepotřebujeme.

3.3.2015 14:17
davidka

XXX.XXX.212.160

Nicola napsal(a):
Já bych to až tak negeneralizovala. Měla jsem fenu, vytáhla jsem nůžky na drápy, čapnu tlapu a chci střihnout, ale fena nohu vyškubla, tak ji tu tlapu chytnu znovu a přidám nadneseně "nedělej hysterku" a už jsem ji měla zakousnutou v ruce. Na starou dobrou radu člověka s přesně takovými názory jsem feně narvala koš a takový modřiny co mi tím košem udělala na rukách a rozseklou hubu k tomu bych vážně nikomu nepřála, normálně se do mě pustila. Podotýkám, že žádnou špatnou zkušenost se stříháním neměla. Tak jsem vzala rozum do hrsti, vybavila se hromadou pamlsků a pomalu ale jistě jsme se dopracovali k tomu, že mi packu sama dala a stříhání sice neměla ráda, ale už nehysterčila a nepotřebovala žádnej koš. U dalšího psa jsem na to šla přes pamlsky rovnou a šlo to asi tak stokrát rychleji, než dostávat prvního psa ze zážitku s košem technikou "já to chci a ty prostě musíš"...

Ono není moc normální, aby váš vlastní pes, bez špatných zkušeností, vás pokousal jen proto, že ho chytnete za packu... Tam bych viděla mnohem vážnější problém.

3.3.2015 14:22
samain

XXX.XXX.145.6

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Je spousta věcí které psům děláme a přitom jsou pro ně "nepříjemné", nepřirozené. Od stříhání drápků, koupání, česání, píchání injekcí u veterináře až po obyčejné chození na vodítku... Pro psa je to omezení svobody, také asi nic příjemného a přesto to bereme jako samozřejmost a pes těmito věcmi také nijak netrpí, když je na ně zvyklý."

Můžeme navázat tady, abychom neodvedli diskuzi od problému čsv ?

Je spousta věcí které děláme dětem a jsou jim nepříjemné. Přesto se bez nich neobejdou. Návštěva školy, zubaře, lékaře atd.
Zkrátka, když má takové dítě respekt, tak se mu to nelíbí, ale podstoupí to. Když ne, dělá hysterické scény, mlátí sebou o zem a modrá.
No a u pejsků je to podobné.

3.3.2015 14:30
scylla

XXX.XXX.150.32

Není to jen o respektu, ale hlavně o férovém jednání a důvěře a o vysvětlení, že se nedá nic dělat. U dětí to zabere a u pejsků v určité modifikaci taky.

3.3.2015 17:49
Nicola

XXX.XXX.213.74

scylla napsal(a):
Kdyby vám věřila, nestalo by se to. Nemám žravé psy, takže by mi nepomohly ani dvě hromady pamlsků, ale věříme si, takže ostríhám drápy, vyčistím uši, vytáhnu smítko z oka, vyndám stehy, převážu ránu, píchnu injekci, držiče ani koš nepotřebujeme.

Já žravce mám, jinak bych prostě vymyslela něco jiného. Pointa je v tom, že ten pes se prostě bál tak moc, že to vyřešil takovým zkratem důvěra nedůvěra a proto místo přitlačení jsem prostě povolila a udělala to tak, aby nůžky neznamenaly útěk, ale něco příjemného, ať už je to míček nebo pamlsek a šlo to. Přiznejme si, že povahově labilních psů spíš přibývá než ubývá, a proto si myslím, že propagace pozitivnějších metod by měla byt mnohem častější než stará škola. Druhý pes je povahově mnohem vyrovnanější, ale mě se prostě ten postup osvědčil mnohem víc, už jenom z důvodu budování té důvěry a psisko se na stříhání drápů, které by před pár měsíci přetrpěl, těší. Sice nejde dvě úplně rozdílné nátury moc porovnávat, ale nový pes, kterého už jsem vychovávala poučená z chyb u prvního je naprosto bombovej, co do vztahu, jaký máme.

Uživatel s deaktivovaným účtem

3.3.2015 18:20
Uživatel s deaktivovaným účtem

Nicola napsal(a):
Já žravce mám, jinak bych prostě vymyslela něco jiného. Pointa je v tom, že ten pes se prostě bál tak moc, že to vyřešil takovým zkratem důvěra nedůvěra a proto místo přitlačení jsem prostě povolila a udělala to tak, aby nůžky neznamenaly útěk, ale něco příjemného, ať už je to míček nebo pamlsek a šlo to. Přiznejme si, že povahově labilních psů spíš přibývá než ubývá, a proto si myslím, že propagace pozitivnějších metod by měla byt mnohem častější než stará škola. Druhý pes je povahově mnohem vyrovnanější, ale mě se prostě ten postup osvědčil mnohem víc, už jenom z důvodu budování té důvěry a psisko se na stříhání drápů, které by před pár měsíci přetrpěl, těší. Sice nejde dvě úplně rozdílné nátury moc porovnávat, ale nový pes, kterého už jsem vychovávala poučená z chyb u prvního je naprosto bombovej, co do vztahu, jaký máme.

Když nemáte psa, který se u vás narodil, nikdy nevíte, co za nepříjemnosti zažil u chovatele v prvních dvou
( velice důležitých) měsících. Možná, že měl s braním packy vtištěnou špatnou zkušennost. Jinak je jeho reakce hodně nepřiměřená.

3.3.2015 18:25
scylla

XXX.XXX.150.32

Nicola napsal(a):
Já žravce mám, jinak bych prostě vymyslela něco jiného. Pointa je v tom, že ten pes se prostě bál tak moc, že to vyřešil takovým zkratem důvěra nedůvěra a proto místo přitlačení jsem prostě povolila a udělala to tak, aby nůžky neznamenaly útěk, ale něco příjemného, ať už je to míček nebo pamlsek a šlo to. Přiznejme si, že povahově labilních psů spíš přibývá než ubývá, a proto si myslím, že propagace pozitivnějších metod by měla byt mnohem častější než stará škola. Druhý pes je povahově mnohem vyrovnanější, ale mě se prostě ten postup osvědčil mnohem víc, už jenom z důvodu budování té důvěry a psisko se na stříhání drápů, které by před pár měsíci přetrpěl, těší. Sice nejde dvě úplně rozdílné nátury moc porovnávat, ale nový pes, kterého už jsem vychovávala poučená z chyb u prvního je naprosto bombovej, co do vztahu, jaký máme.

Psychicky labilních psů přibývá právě proto, že lidi hledají složitosti tam, kde nejsou a řeší věci, které řešit nepotřebují. V tom je toho hodně. protože pak lidé dramatizují a psy stresují naprosto zbytečně.

Uživatel s deaktivovaným účtem

3.3.2015 18:27
Uživatel s deaktivovaným účtem

Ještě k tomu trénování důležitých činností : Měla jsem psa, svého odchovance, nesnášel zvedání do náruče. Nevím, jestli nevěřil tomu, že ho unesu. Takže když jsem ho chtěla zvednout, byl to jediný moment, kdy na mě vrčel. No vrčel, spíš bublal stylem "hele, nedělej blbosti". Nic jsme netrénovali, prostě jsem ho nezvedala.
Když bylo opravdu potřeba ho zvednout ( klasika - u veterináře na stůl ), prostě jsem ho zvedla - ani nešpítnul.

Uživatel s deaktivovaným účtem

3.3.2015 18:34
Uživatel s deaktivovaným účtem

scylla napsal(a):
Psychicky labilních psů přibývá právě proto, že lidi hledají složitosti tam, kde nejsou a řeší věci, které řešit nepotřebují. V tom je toho hodně. protože pak lidé dramatizují a psy stresují naprosto zbytečně.

Absolutní souhlas.
Nikdy jsem se psy žádnou manipulaci netrénovala. Prostě se to při běžném fungování naučili. Začlo to prvním převrácením štěněte na záda při potřebě vyndat mu klíště na břiše a končilo bolestivým ošetřováním po operaci. Nikdy po mě pes nechňapl.
Když pes žral a momentálně překážel, odsunula jsem mu misku nohou. Nikdy jsem psům cíleně nesahala do misky, nic nepřidávala ani neubírala, ale když bylo potřeba něco z misky ( nebo z huby ) vyndat, vyndala jsem to. Kdykoliv bylo potřeba psa překročit, překročila jsem ho. Ale psi vždycky žili s námi v bytě a nikdy jsem nepřitulila zlého, problémového psa. A když jsem měla na návštěvě malou vnučku, byla naučená, že když psi žerou, tak k nim nechodí.

Přidejte reakci

Přidat smajlík