Výcvik - přivolání nesnadno motivovatelného štěněte

A "panička" musí zapracovat na vztahu s pejskem. Baví ji to vše okolo pejska vůbec ? To pes pozná, nudí se s ní, tak si hledá jiné činnosti.
Evidentně zatím pouto není. Kříženec čeho je to ?

Napadla mě jedna věc. Není možné, že se štěně z nějakého důvodu cítí být pod příliš velkým tlakem a/nebo nerozumí, co se po něm chce, a proto se majitelce vyhýbá a nebere si pamlsky? To hrabání by pro něj mohl být taky jen způsob odreagovávání stresu... V tom případě by stačilo ubrat na tlaku a "živosti" a naopak se hodně soustředit na co největší srozumitelnost a jednoznačnost.
Nevím, psa jsem neviděla. Jen to nadhazuji jako jednu z možných příčin tohoto chování.

Mozna by stacilo zeptat se kdo psa krmi a venci a hraje si s nim doma. Dcera urcite ne. Ja osobne mam s detmi (pokud to nejsou deti pejskaru) velmi spatne skusenosti,10ti lete dite muze psa milovat, ale nedokaze ho vychovat natoz vycvicit. Proste pojmy motivace, intonace apod. Mu nic nerikaji a pokud do toho.nezapojite rodice, tak chudak pes.

Když budu vycházet ze zkušennosti se svou vnučkou, tak mezi 10. a 13. rokem měla hlavně potřebu zvířátko muchlovat. Chovat, chovat, až skoro do pochování. Ať už to bylo kotě, potkánek, kůzle. Sednout, zvířátko na klín a hajcat a hajcat a moc nehledět na to, jak moc se to zvířeti líbí. Štěně v té době v rodině nebylo ( naštěstí ). Takže souhlas s anonymx.

kalliope napsal(a):
Mám na výcvik lidi, kteří své 5 měsíční štěně křížence učí přivolání. Vysvětlila jsem jim základy (intonace, reflexní oblouk, motivace, zaujmutí, hry v přírodě apod.), které vždy na lekci procvičíme, já jim řeknu kde a proč dělají chyby jak postupovat dál.

Nicméně štěně zajímá vše kolem jen ne panička (jedná se o 10 letou dceru majitelů, která hlavně s pejskem cvičí, procházkuje apod.). Není to úplně tragické, nicméně není tam takové to upevnění. Několikrát jsem říkala, že musí být zajímavá, živoučká, nicméně ani toto chování štěně moc často nezaujme (možná se holčina jen stydí a nedává do toho vše - těžko říct).

Jediné co pejska zajímá jsou krtince a hrabání. Na přivolání moc nereaguje, chce jen hrabat, když už přijde tak si ani nevezme odměnu (hra s paničkou popř. mlska), oběhne je a hnedka mastí zase hrabat (veškerý výcvik probíhá zatím na vodítku, protože si nemyslím, že by ho zavolali). Veškerá akce ze strany majitelů ho vlastně obtěžuje a vyrušuje z jeho oblíbené činnosti - hrabání. Už nevím co poradit, aby to bylo efektivní, štěně roste a čas plyne, už je 5 minut po dvanácté.

Přemýšlela jsem odměňovat ho tedy jeho oblíbenou činností - hrabáním, ale zdá se mi to jako přímá cesta do pekla, protože když chce zrovna hrabat, není moci jak ho z toho vyrušit, tak aby se s ním dalo něco provést, a pak ho odměnit "hrabáním". Když není zrovna na poli najde si místo hrabání jinou aktivitu.

Joo, to znám...

Holčička se snaží, není to tím, že nemá zájem. Na výchově spolupracuje i maminka, zájem je, spíš si myslím, že se jedná o dost samostatné štěně. Těch štěňat jsem na výcvik měla už dost a zdá se mi, že tohle je prostě takový ten typ samorosta. Honem si vzít pamlsek a jít si zase dělat to "svoje". Kříženec čeho to je to nevíme, takže těžko tipovat co za povahy se tam smíchalo.

Je to taková ta klasika, zájem má na zahradě v bytě, protože tam pro něj nejsou zajímavější podněty, ale přijde se ven a jediný jeho zájem je najít co nejbližší myšinec a hrabat. Nechce se mi moc radit se téhle situace hnedka vyhýbat, protože podle odhadu povahy psa si myslím, že tohle nikam nepovede.

Jinak svůj názor jsem jim sdělila, dcera pro psa bude parťák, výborný kámoš, ale ne autorita a už vůbec ne, až pes přijde do puberty (a jestliže se ta jeho povaha nezmění, tak to bude těžká puberta - ve smyslu nezájem, než nějaká dominance a pod.). Na to konto se zapojila i maminka, ale myslím, že to chtějí nechat z větší části na dceři (nemyslím, že je to úplně dobře), tak hledáme způsob jak pejska namotivovat, ale pořád se nějak nedaří. Přijdou na cvičák (většinou tedy cvičíme venku za branou) a pejsek jen čučí ke by si co shrábnul.

Ono hodně záleží i na hierarchii té rodiny, pokud nebude dcera osobnost, tak je pro psa kámoš a možná ještě v nižším postavení. Na každého psa se motivace najde, někdy je to i dost kruté, třeba nekrmit ten den, co se jde na cvičák. Někdy je to o nalezení té příslušné autority pro psa ( třeba otec, pokud má zájem se psovi věnovat) a pro tu se pes přetrhne i bez pamlsků. Ono s kříženci je to těžké a je mu opravdu 5 měsíců ? Tady mi nesedí ten příliš intenzivní zájem o lov, je to přece jen štěně.

Jo. Je mu 5 měsíců (i když u křížence...). Už když před měsícem přišli, tak bylo poznat, že je to samostatnější štěně. Něco podobného měla moje známá a tam to šlo snadno přes žrádlo. Tady prý i když mu nedali den předem najíst, tak si ty pamlsky bral tak vlažně a nejsem si jistá, že je úplně vnímá jako odměnu. Spíš z povinnosti si vzít a honem si dělat to svoje. Radím jim takovou tu klasiku, teď to zkoušíme přes pohybující se hračku (hadr na klacku), tak to ho trošku zajímá, ale zase jen doma, venku ani prd. Řekla jsem jim, že zatím bych to ven netahala, ať si to oblíbí nejdřív pořádně doma a pak to zkusit venku, ale obávám se, že ani tohle nezabere. Venku je to prostě samostatná jednotka bez zájmu o smečku. Říkala jsem, že je důležité navázat vztah, hry, zábava apod., ale těžko říci do jaké míry to dělají, myslím, že se snaží, ale člověk na ně nemůže dohlížet pořád.Mám obavu, že jim za pár měsíců vyroste samorost bez zájmu o cokoli kromě vlastních výmyslů a dost by mě to štvalo, že jim nedokážu poradit.

lev napsal(a):
Ono hodně záleží i na hierarchii té rodiny, pokud nebude dcera osobnost, tak je pro psa kámoš a možná ještě v nižším postavení. Na každého psa se motivace najde, někdy je to i dost kruté, třeba nekrmit ten den, co se jde na cvičák. Někdy je to o nalezení té příslušné autority pro psa ( třeba otec, pokud má zájem se psovi věnovat) a pro tu se pes přetrhne i bez pamlsků. Ono s kříženci je to těžké a je mu opravdu 5 měsíců ? Tady mi nesedí ten příliš intenzivní zájem o lov, je to přece jen štěně.

Tomu se také říká motivace, té hladovce? Není to přímo pozitivní?

To co tu ted popisjete je klasika nejiste štěně a ještě nejistějši majitele štěna nema v cizim prostřšdi zajem o pamlsek a většinou ani o hračku a diky tomu je motivace a jakakoliv prace se štěnětem složita.
U nas na cvičaku jsme to vyřešily už několikrat a to tak že po majiteli ani štěněti vlastně nic nechcem jen učast, hrani, a hlavně uvolněni panečku jakmile se oni uvolni a vnitřně uklidni tak pes i oni začnou pracovat a dělat pokrok.Kromě klasicke školky pro štěnata dělame i vychazky, ruzne vylety a podobne akce kde se majitele postupně zapoji, uklidni a vysledky se pak dostavi.
Netlačte na ně nestavte je do pozice že maji problemoveho psa prostě je nechte v klidu uvolnit a přesvěčte je o tom že je pes i oni v pohodě.

Možná pro něj není pamlsek odměna, ale jen další povinnost. To nemám ze své hlavy, hned na začátku své knížky Trénink je rozhovor popisuje takový případ F. Šusta.

Nevím, proč pořád jen pamlsek nebo hračka. Je to štěně a chce poznávat svět, který je pro něj zajímavější než nějaké pamlsky nebo hračky. Proto bych vzala paničku a štěně ven, do světa, kde bude ten svět poznávat jejím prostřednictvím. Ona ho povede k zajímavým věcem, ona mu je představí, ona mu poradí, když si nebude vědět rady, ona bude mít vodu, když bude mít na výletě žízeň, ona ví, kde jsou nejlepší kámoši a tak dál a tak dál. O tom jsou dobré vztahy se psem. Pak na to můžete jako nadstavbu postavit výcvik, ale až po tom, co mezi štěnětem a paničkou nějaké vztahy budou. Dokud mu budete dávat na výběr, jestli vlastní záležitosti nebo pamslky, bude dávat přednost vlastním záležitostem. A nutit ho, aby se nechal "motivovat", proč to?

Já mám občas pocit, že "zadavatel o koze, přispívající o voze". Nedokážu si představit, jak by pomohlo ivulkou doporučená účast na hraní 10ti leté dívence a nehrajícímu si štěněti!
Kalliopé - máš problém a za popisované situace téměř neřešitelný.
Je štěně schopné hrát si s tebou? Dokážeš ho ty namotivovat?
Já bych tvrdě řešila hrabání a zkusila hry spíše "bojové", hadr, míček na šňůrce apod. a klidně to s ním zkus ty. Klidně ho zkus namotivovat ty (protože na rozdíl od majitelů to umíš) a pak až bude mít zájem to nauč na majitele. Možná mí někde v předcích norníka, teriéra anebo je to přeskokové jednání a je třeba ho z toho dostat dřív než bude pozdě.

Kristepane, Scylla vy jste fakt sci-fi. Lidi, kteří přijdou do kurzu potřebují naučit psa ty nejzákladnější věci, aby mohli fungovat.10ti leté dítě fakt nebude provozovat vámi popisované.
A moc mě to rozesmálo, už si živě představuji jak vedu psy k zajímavým věcem, předtavuju jim je a radím jim. A s tou vodou je to fakt humorné, nikdy mě nenapadlo tahat sebou kanystr vody, pokud jdeme na procházku. Ale taky moje psy nenapadlo čekat, že jí dostanou. Ve vedru nikde netrajdáme, maximálně u vody a to se mě fakt neptají jestli se můžou napít a jinde v klidu vydrží domů nebo k autu.
Problém je, že vztah si štěně a 10ti leté dítě můžou vytvořit jen zázrakem a pokud se jedná zřejmě o velmi nekontaktní psisko, tak by to byl zázrak. Tady jde o to, naučit se spolu fungovat v rámci daných možností.

anonymx napsal(a):
Kristepane, Scylla vy jste fakt sci-fi. Lidi, kteří přijdou do kurzu potřebují naučit psa ty nejzákladnější věci, aby mohli fungovat.10ti leté dítě fakt nebude provozovat vámi popisované.
A moc mě to rozesmálo, už si živě představuji jak vedu psy k zajímavým věcem, předtavuju jim je a radím jim. A s tou vodou je to fakt humorné, nikdy mě nenapadlo tahat sebou kanystr vody, pokud jdeme na procházku. Ale taky moje psy nenapadlo čekat, že jí dostanou. Ve vedru nikde netrajdáme, maximálně u vody a to se mě fakt neptají jestli se můžou napít a jinde v klidu vydrží domů nebo k autu.
Problém je, že vztah si štěně a 10ti leté dítě můžou vytvořit jen zázrakem a pokud se jedná zřejmě o velmi nekontaktní psisko, tak by to byl zázrak. Tady jde o to, naučit se spolu fungovat v rámci daných možností.

Mně děsí vaše názory. Lidé, kteří přijdou do kurzu, se potřebují naučit komunikovat se psem, v první řadě, protože bez toho se nikam nedostanou. Vy se prostě bez balonku a pamlsku neobejdete, tak k tomu to štěně prostě přinutíte a hotovo. Nikde jsem nepsala, že se pes musí ptát, jestli se smí napít, ale když je žízeň a vyndáte misku a flašku, je to oceněno. My zase nachodili stovky km u nás i v cizině a nic neprospěje dobrým vztahům, jako společný život a právě takovéhle výlety. Jenže to asi ne každý pochopí a ocení, když stačí jen pamlsek a hračka, proč si to nezjednodušit. Prostě štěně nemá zájem o hračky a pamlsky, tak je výcvikář v háji - co je to za výcvikáře?

scylla napsal(a):
Mně děsí vaše názory. Lidé, kteří přijdou do kurzu, se potřebují naučit komunikovat se psem, v první řadě, protože bez toho se nikam nedostanou. Vy se prostě bez balonku a pamlsku neobejdete, tak k tomu to štěně prostě přinutíte a hotovo. Nikde jsem nepsala, že se pes musí ptát, jestli se smí napít, ale když je žízeň a vyndáte misku a flašku, je to oceněno. My zase nachodili stovky km u nás i v cizině a nic neprospěje dobrým vztahům, jako společný život a právě takovéhle výlety. Jenže to asi ne každý pochopí a ocení, když stačí jen pamlsek a hračka, proč si to nezjednodušit. Prostě štěně nemá zájem o hračky a pamlsky, tak je výcvikář v háji - co je to za výcvikáře?

Proto na cvičaku dělame vychazky a vylety tam se buduji vztahy a všichni se uvolni na těchto vychazkach a vyletech vidite skutečne vztahy mezi majitelem a psem a vidite to co na cvičaku za tu hodinu vidět nemužete a ani nechcete a mužete to pak využit a nemusi to byt balonek či pamlsek.Ono 10 lete děcko se bude na te vychazce chovat uplně jinak než na cvičaku v řadě kde na něj všichni čumi.

Měla jsem velmi "samostatné" štěně . Na cvičáku mi řekli, ať se na cvičák vykváknu a napřed zapracuji na upevnění vztahu- já koupila moudrá knihy, chodila s pesou blbnout ven- napřed na stopce...no a teď mám parťačku, která pořád kouká, co by pro paničku mohla udělat Na volno lítá, blbne se psy, nebo se mnou, bezva

Scyllo, vy jste prostě fanatik, který nepřipustí, že vzájemná práce se psem by mohla být zrovna takovou radostí (a mnohdy i větší) než jen život se psem.
Ano, lidé v kurzu se především učí jak komunikovat se svým psem při jejich způsobu života a s daným psem, bohužel skoro vždy přijdou až když už je problém. Mají vidinu bezproblémového společníka. Nehodlají třeba chodit na stokilometrové pochody, ale chtějí jen aby jim pes přišel na zavolání. My to musíme respektovat a snažit se to je i psy naučit.
Motivace být tam být musí, protože bez ní to prostě nefunguje a pokud je pes hravý nebo žravý, tak to jde snáz, pro všechny. Že k tomu štěně přinutíme? Ne přinutit, ale naučit, naučit hrát si majitele se svým psem je občas dost těžké.
Ano, občas je výcvikář v háji, když má smůlu a narazí na lidi, kteří jsou svým způsobem extrém. Absolutně nechápou zásady komunikace se psem (ˇa to z různých důvodů) a pochopit to nedokážou (a věřte mi, že takových je dost), malé dítě, kterému rodiče koupí psa jako hračku, chlap - macho, který přece nebude psa chválit jen za to, že se na něj podíval, dívčiny a ženy, které se rozpláčou, když mají psovi něco zakázat, ale zároveň pláčou, že mají ruce vytahané jak opice a pes sežral psa sousedům, ale když on se jim ten dobrman tak líbil v knížce, lidé kteří psa nepustí z vodítka, protože by se mu mohlo něco stát,.. mohla bych pokračovat do nekonečna.
Co je za výcvikáře? Takový, který se snaží co může a v rámci svého volna nebo za pár korun si láme hlavu jak předělat lidi a psy aspoň, tak aby vzájemné soužití nebylo pro všechny za trest.

To co píše scylla je normální základ, navázání štěněte na sebe, vybudování vztahu (včetně té vody, na to kanystr není potřebný)...

Lexaurin, ano to bylo naprosto správné, sice na cvičák jste se nemusela vykváknout, ale v pohodě. Díkybohu jste byla z těch, kteří pochopili oč jde a dokázali vztah navázat a jste spokojené obě.

Pro mně je normální základ navázání vztahu jen a jen cílená hra se štěnětem a práce s ním od prvního dne.
A když máte smečku NO, tak kanystr je málo.

Leuxarin, můžete prosím poradit nějaké tipy na upevnění vztahu. Jaké hry jste např. s pejskem na stopce hrála, v jakém prostředí, ...? Mám totiž s pejskem (pes - kluk) podobný problém jen už není štěně, ale zrovna v pubertě. Doma reaguje - házíme balonek, přetahujeme se, vyčuchává pamlsky z koberečku, ... ale venku zatmění a neraguje vůbec. Děkuji.

A promiňte, ale už musím k těm mým hafanům, jo na procházku nejdeme, jedeme na stopy. To zas bude radosti v tom bahně.

Blanko - jděte s ním ven, míček, pamlsky sebou. Někam, kde bude klid ne do parku nebo na nějakou psí louku. Nechte ho trochu unavit a pak zkuste hru, schovávejte se mu, házejte míček, když o něj nemá zájem blbněte s míčkem vy, nevnucujte mu ho, spíš ho schovávejte, ono je to s nimi jako s dětmi, čím víc mu ho budete jakoby "zakazovat", tím víc ho bude chtít. Prostě buďte pro něj zajímavá víc než cokoliv jiného.

blanka1406 napsal(a):
Leuxarin, můžete prosím poradit nějaké tipy na upevnění vztahu. Jaké hry jste např. s pejskem na stopce hrála, v jakém prostředí, ...? Mám totiž s pejskem (pes - kluk) podobný problém jen už není štěně, ale zrovna v pubertě. Doma reaguje - házíme balonek, přetahujeme se, vyčuchává pamlsky z koberečku, ... ale venku zatmění a neraguje vůbec. Děkuji.

Už jsem to tu někde popisovala, nechce se mi to hledat, tak zkusím napsat, jak jsem to dělala já : Začala jsem chodit se psem daleko od lidí i psů- do lesa, měli jsme tam oblíbené místo s několika pokácenými stromy, tam jsme blbli- důležité je dělat prostě se psem cokoli zábavného. Než jsem opustila cvičák, mě tam dali pár rad, jako jak se dělat pro psa zajímavou, takže vždy dobrá nálada, a dělala jsem ze sebe až idiota, jak jsem prožívala jakýkoli úspěch
Vyzbrojená pamlsky, hračkami, vodou. Nic jsem nenosila viditelně. Psa jsem nikdy na nic nelákala, ale začala jsem odměňovat oční kontakt- řekla bych že je to základ- takže kdykoli se pes na mě podíval, odměna...no a důležité je aby pes pochopil, že většinu toho co chce, dostane skrze paničku- tedy udělej něco pro mě, já udělám něco pro tebe
Feňule naštěsí brzy pochopila, že jsem zdroj veškerých lotrovin, a ochotně nabízela chování- jo netrestám, cvičím pozitivně, negativní činnosti přesměrovávám na pozitivní.
Hráli jsme hop na pařez, přeskoky přes klády- napřed jsem skákala já jako blázen, pesa hned se mnou, dělali jsme "dívej" - podívej do očí, "zdar", Pravá (packa), levá... Dotek čumákem- "touch". Výskoky do náruče, proplétání mezi nohama. Prostě cokoliv
Po takovém blbnutí, když jsme šli kolem pesů domů, jsem ji za to, že si u mě způsobně sedla, pustila si se psy hrát- ze hry jsem ji volala tehdy, když už byla trošku proběhnutá a vždy jsem jí nabídla hru jinou- většinou fotbal se mnou Takže sranda nekončila zavoláním k paničce atd atp

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Možná pro něj není pamlsek odměna, ale jen další povinnost. To nemám ze své hlavy, hned na začátku své knížky Trénink je rozhovor popisuje takový případ F. Šusta.

Přijde mi to také tak.

anonymx napsal(a):
Já mám občas pocit, že "zadavatel o koze, přispívající o voze". Nedokážu si představit, jak by pomohlo ivulkou doporučená účast na hraní 10ti leté dívence a nehrajícímu si štěněti!
Kalliopé - máš problém a za popisované situace téměř neřešitelný.
Je štěně schopné hrát si s tebou? Dokážeš ho ty namotivovat?
Já bych tvrdě řešila hrabání a zkusila hry spíše "bojové", hadr, míček na šňůrce apod. a klidně to s ním zkus ty. Klidně ho zkus namotivovat ty (protože na rozdíl od majitelů to umíš) a pak až bude mít zájem to nauč na majitele. Možná mí někde v předcích norníka, teriéra anebo je to přeskokové jednání a je třeba ho z toho dostat dřív než bude pozdě.

Chtěla jsem přesměrovat to jeho vyčuchávání a vyhrabávání na nějakou řízenou aktivitu, napadlo mě normálně našlápnout čtverec a položit základ stopování (i když pak už nikam nebudou pokračovat), ale jen pro začátek - pro nějakou společnou aktivitu.Štěně se mi totiž zároveň jeví i jako nejisté, takže nechci dělat nějaké experimenty s hulákáním a cukáním a kdesi cosi.

Možná někde vyhrabu něco v knížce a zkusím holčinu nasměrovat, ať s pejskem trénuje (byť i doma) nějaké jednodušší triky, protože se mi zdá, že se mu sice věnují a snaží se, ale tak nějak nesystematicky, neřízeně. Neříkám, že je to špatně, ale pokroky nejdou vidět, tak do toho možná vložit nějaký systém i v těch hrách a zábavě pro pejska. Jinak fakt nevím, kdyby to byl můj pes člověk leccos odhadne a pracuje se jinak, ale když je vidím jednou do týdne na půl hodiny, dost věcí mi může uniknout.

kalliope napsal(a):
Chtěla jsem přesměrovat to jeho vyčuchávání a vyhrabávání na nějakou řízenou aktivitu, napadlo mě normálně našlápnout čtverec a položit základ stopování (i když pak už nikam nebudou pokračovat), ale jen pro začátek - pro nějakou společnou aktivitu.Štěně se mi totiž zároveň jeví i jako nejisté, takže nechci dělat nějaké experimenty s hulákáním a cukáním a kdesi cosi.

Možná někde vyhrabu něco v knížce a zkusím holčinu nasměrovat, ať s pejskem trénuje (byť i doma) nějaké jednodušší triky, protože se mi zdá, že se mu sice věnují a snaží se, ale tak nějak nesystematicky, neřízeně. Neříkám, že je to špatně, ale pokroky nejdou vidět, tak do toho možná vložit nějaký systém i v těch hrách a zábavě pro pejska. Jinak fakt nevím, kdyby to byl můj pes člověk leccos odhadne a pracuje se jinak, ale když je vidím jednou do týdne na půl hodiny, dost věcí mi může uniknout.

Od té holčiny by to mělo být spontánní, takové bezprostřední blbnutí se psem. Štěňata milují, když jim páník "půjčí hlavu" - třeba.
Hezky ke štěndu na všechny čtyři, na zem a poblbnout. Najít plyšáka a pak ho za svou hlavu vyměnit.
Možná, že se s ní ten psík nudí a tak si hledá svou zábavu. A nebojí se ho ta holčina ? Trochu? Štěněčí zoubky - třeba párkrát zaječela - lekl se a nechce s ní nic mít. Jak je štěně velké ? Ne staré - velké.
Také ho mohla dvouměsíčního tahat, tak jak to děti umí, ( případně s kamarádkama ) a on má vtištěno, že je lepší se jí klidit z dosahu.
Nemáte tam dítě, které ví jak na to? Vidět, jak reaguje na jiné dítě.

Jo je tezko radit, ale nevim nevim jak by dopadla Orionkou popisivana hra. Ten ctverec by mohl zafungovat. Ja bych holku asi spis ucila jak ho povzbudit ke hre s peskem, mickem na delsi snure a to.fakt presne pohyby. A ulozit jako.domaci ukol.kdyby se to za tyden zlomilo je vyhrano. Ten ctverec klidne taky at ma pes zmenu.

anonymx napsal(a):
Jo je tezko radit, ale nevim nevim jak by dopadla Orionkou popisivana hra. Ten ctverec by mohl zafungovat. Ja bych holku asi spis ucila jak ho povzbudit ke hre s peskem, mickem na delsi snure a to.fakt presne pohyby. A ulozit jako.domaci ukol.kdyby se to za tyden zlomilo je vyhrano. Ten ctverec klidne taky at ma pes zmenu.

Hlavu půjčoval své feně s oblibou můj syn, fakt je, že byl trochu starší a pes nebyl obr, ale zas půjčoval pak hlavu i celému vrhu, než se to rozprchlo do světa.
Další oblíbená hra byla - běž ho vzbudit. Buzení bylo takové, že ještě rád vypadl z postele

Nějaké tahání nebo ječení myslím, že nehrozí - jedná se o celkem rozumnou slečnu. Pes z ní strach nemá, naopak, ale jak říkám. Dle mého ji spíše bere (a bude brát) jako kámoše na hry, ale ne jako autoritu. Asi je prostě potřeba najít nějaké hry, které by spolu mohli podnikat, ale já si myslím, že ten psík bude parádně fungovat doma nebo na chatě na zahradě, ale venku si pak stejně bude dělat co sám uzná za vhodné.

Ja bych to nevzdavala; kdyz to zvladne ve znamem prostredi i na cvicaku; zvladne to pomalu i jinde. Pred mnoha lety se k nam dostalo video, kde se v zahranici lidi bez psu ucili jak pohybovat mickem na snure. Prislo nam to velmi komicke, pro nas to nebylo nic nepochopitelneho, ale dost casto to musim pouzit v kurzech.

Měla jsem afgánského chrta...venku nešel namotivovat vůbec na nic...naprosto samostatná jednotka...až když byl starší, tak jsme si defakto dohodli nějaká pravidla a když poslechl, tak jen proto, aby mi udělal radost...to jen mimochodem.
Když jsme si pořídili nynější psy bylo mé dceři 12 let (nyní je jí 18), neříkám, že jí neposlechnou, ale venku v kritické situaci jí dodneška ani jeden z nich nebere jako vůdce...prostě pořád jen starší ségra.
Naopak vůdčí úlohu přebírá dominantní fena. Myslím, že je to i tím, že dcera neumí být razatní ve vydání povelu.

Neznám celou situaci...ale co doma, kdo je pro štěně vůdce smečky...např. krmí ho jeho malá panička nebo to dělají rodiče...pošle štěndo na místo jeho malá panička nebo rodiče?...určitě i domácí výchova posílí vnímání hierarchie.

anonymx napsal(a):
Já mám občas pocit, že "zadavatel o koze, přispívající o voze". Nedokážu si představit, jak by pomohlo ivulkou doporučená účast na hraní 10ti leté dívence a nehrajícímu si štěněti!
Kalliopé - máš problém a za popisované situace téměř neřešitelný.
Je štěně schopné hrát si s tebou? Dokážeš ho ty namotivovat?
Já bych tvrdě řešila hrabání a zkusila hry spíše "bojové", hadr, míček na šňůrce apod. a klidně to s ním zkus ty. Klidně ho zkus namotivovat ty (protože na rozdíl od majitelů to umíš) a pak až bude mít zájem to nauč na majitele. Možná mí někde v předcích norníka, teriéra anebo je to přeskokové jednání a je třeba ho z toho dostat dřív než bude pozdě.

Prominte, jsem tu celkem nová a mám" podobnou samostatnou jednotku " - skoro roční štěně malé rasy. Na vodítku v parku - rušné místo - to celkem jde, i po chodníkách mezi domy, ale jak se dostaneme na louky - tak jediné co jí zajímá, je hrabání myší a děr. Neslyší, nevidí, ale když běží srnka, tak to si všimne hned a letí za ní jak žhavá čára a nic jí nezastaví - prostě nic..

Jak píšete, řešit tvrdě hrabání - tak jsem si myslela, že aspoň na těch loukách jí nechám vylítat do sytosti a vybít energii a dělat co jí " baví ", ale to hrabání je úděsné a to není žádné hrabací a lovecké plemeno ! / ale asi teda je - když jí pozoruju /

Nevím jestli to dobře chápu, ale myslíte tím " tvrdě řešit hrabání " - jí povolit hrabat třeba jen chvíli, pak připnout na vodítko a nedovolit hrabat ? Ale podle toho co vidím - jak se chová, tak pak rve na vodítku a je jak nepříčetná, že bych na ty louky nemohla vůbec jezdit, kromě hrabání jí nezajímá vůbec nic, jen si mě trochu hlídá, prostě je jak šílená , nezajímá jí pamlsek, míček, prostě na louce s dírama od myší - absolutně nic, nic. Nevím co mám správně udělat, aby se to hrabání, dalo do nějakých mezí... děkuji.

panda H napsal(a):
Prominte, jsem tu celkem nová a mám" podobnou samostatnou jednotku " - skoro roční štěně malé rasy. Na vodítku v parku - rušné místo - to celkem jde, i po chodníkách mezi domy, ale jak se dostaneme na louky - tak jediné co jí zajímá, je hrabání myší a děr. Neslyší, nevidí, ale když běží srnka, tak to si všimne hned a letí za ní jak žhavá čára a nic jí nezastaví - prostě nic..

Jak píšete, řešit tvrdě hrabání - tak jsem si myslela, že aspoň na těch loukách jí nechám vylítat do sytosti a vybít energii a dělat co jí " baví ", ale to hrabání je úděsné a to není žádné hrabací a lovecké plemeno ! / ale asi teda je - když jí pozoruju /

Nevím jestli to dobře chápu, ale myslíte tím " tvrdě řešit hrabání " - jí povolit hrabat třeba jen chvíli, pak připnout na vodítko a nedovolit hrabat ? Ale podle toho co vidím - jak se chová, tak pak rve na vodítku a je jak nepříčetná, že bych na ty louky nemohla vůbec jezdit, kromě hrabání jí nezajímá vůbec nic, jen si mě trochu hlídá, prostě je jak šílená , nezajímá jí pamlsek, míček, prostě na louce s dírama od myší - absolutně nic, nic. Nevím co mám správně udělat, aby se to hrabání, dalo do nějakých mezí... děkuji.

A co když půjdete pryč...půjde za vámi?

"Dle mého ji spíše bere (a bude brát) jako kámoše na hry, ale ne jako autoritu."
právě, a právě proto tak moc platí to, co psala scylla výše!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A co když půjdete pryč...půjde za vámi?

Půjde, ale až si vyhrabe myš nebo díru a všimne si, že tam nejsem, záměrně u ní nestojím a jdu dál, zavolám jen jednou jménem - když už mě nevidí a někdy přiběhne skoro hned, ale většinou až udělá noru k myši. Přibíhá a najednou zase cítí myš, tak zase hrabe díru, než se ke mně tedy dostane, tak vyhrabe třeba 5 děr, ale pořád je více-méně v dohledu a pokukuje, jestli tam někde jsem. Volat na ní nějaké povely nemá vůbec význam, pokud jí chci odvést, tak si pro ní k té myší díře musím přijít a odvést.

Nedávno mi utekla za srnkama do lesa - ohnivá čára za ní, ale vrátila se ke mě zpět, dneska viděla dva zajíce - v lese a běžela za nima, ale jen kousek, bála se asi co tam na ní z toho hustého porostu vyskočí, tak přiběhla zpátky ke mně, třeba ti zajíci už zdrhli, nevím...

Chodíme ven každý den, má hodně volno, aby se mohla vyřádit a vybít tu energii v sobě co má, chodí i na vodítku a celkem dobře, jen - ani v lese ani na loukách nemá zájem o blbnutí, chviličku jí baví aport nebo míček na šnůře a pak absolutní nezájem, jen, jen čuchat a na louce lovit ty myši.

Tak jestli mám ted louky vynechat, aby se zklidnila a pak po pár dnech zase louka, ale dovolit to jen chvíli a jít tedy někam do lesa, kde ty díry nedělá, ale zase honí zajíce, fakt, fakt nevím co s ní dál, aby bylo dobře. děkuji.

panda H napsal(a):
Půjde, ale až si vyhrabe myš nebo díru a všimne si, že tam nejsem, záměrně u ní nestojím a jdu dál, zavolám jen jednou jménem - když už mě nevidí a někdy přiběhne skoro hned, ale většinou až udělá noru k myši. Přibíhá a najednou zase cítí myš, tak zase hrabe díru, než se ke mně tedy dostane, tak vyhrabe třeba 5 děr, ale pořád je více-méně v dohledu a pokukuje, jestli tam někde jsem. Volat na ní nějaké povely nemá vůbec význam, pokud jí chci odvést, tak si pro ní k té myší díře musím přijít a odvést.

Nedávno mi utekla za srnkama do lesa - ohnivá čára za ní, ale vrátila se ke mě zpět, dneska viděla dva zajíce - v lese a běžela za nima, ale jen kousek, bála se asi co tam na ní z toho hustého porostu vyskočí, tak přiběhla zpátky ke mně, třeba ti zajíci už zdrhli, nevím...

Chodíme ven každý den, má hodně volno, aby se mohla vyřádit a vybít tu energii v sobě co má, chodí i na vodítku a celkem dobře, jen - ani v lese ani na loukách nemá zájem o blbnutí, chviličku jí baví aport nebo míček na šnůře a pak absolutní nezájem, jen, jen čuchat a na louce lovit ty myši.

Tak jestli mám ted louky vynechat, aby se zklidnila a pak po pár dnech zase louka, ale dovolit to jen chvíli a jít tedy někam do lesa, kde ty díry nedělá, ale zase honí zajíce, fakt, fakt nevím co s ní dál, aby bylo dobře. děkuji.

Já se svými psi takovou zkušenost nemám...ale moje teta měla sibiřskou haskounku a ta hrabala, číhala...v hodně případech i myš chytla...snažili se jí to odnaučit, ale nezadařilo se...stále si je, ale hlídala a přesouvala se ve směru chůze pánečků...takže to nakonec vzdali a smířili se s tím, že fena místo, aby kolem nich pobíhala, tak na procházce loví myši...jakmile přešli z louky do lesa, přestala to dělat.
Co se týče těch srnek a zajíců...když jsem měla afgánskýho chrta a srna nebo zajíc (cokoli co se pohybovalo) byli u nás opravdu blízko...vystartoval, zvíře doběhl, zjistil co to je a okamžitě se vracel...pokud to byla větší vzdálenost tak sice vyběhl, ale na zavolání se okamžitě vracel, nikomu neubližoval, za zvěří sice běžel, ale defakto jen pár desítek metrů a opravdu ve výjimečných případech kdy mu zvíře vlastně přeběhlo přes cestu...takže v tom jsem neviděla problém
Vím, že to není žádná rada...nemám psy cvičené jen vychované a koriguji pouze chování, které mi vadí... nemám žádné vášnivé aportéry a ani neprocvičuji poslušnost...prostě pesani se jdou proběhnout a začuchat si...mají volno...
Takže pro mě by byla otázka jestli mi to vadí nebo ne, pokud ano začala bych chodit na stopovačce a psa pustila teprve když by zvládal přivolání takto...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já se svými psi takovou zkušenost nemám...ale moje teta měla sibiřskou haskounku a ta hrabala, číhala...v hodně případech i myš chytla...snažili se jí to odnaučit, ale nezadařilo se...stále si je, ale hlídala a přesouvala se ve směru chůze pánečků...takže to nakonec vzdali a smířili se s tím, že fena místo, aby kolem nich pobíhala, tak na procházce loví myši...jakmile přešli z louky do lesa, přestala to dělat.
Co se týče těch srnek a zajíců...když jsem měla afgánskýho chrta a srna nebo zajíc (cokoli co se pohybovalo) byli u nás opravdu blízko...vystartoval, zvíře doběhl, zjistil co to je a okamžitě se vracel...pokud to byla větší vzdálenost tak sice vyběhl, ale na zavolání se okamžitě vracel, nikomu neubližoval, za zvěří sice běžel, ale defakto jen pár desítek metrů a opravdu ve výjimečných případech kdy mu zvíře vlastně přeběhlo přes cestu...takže v tom jsem neviděla problém
Vím, že to není žádná rada...nemám psy cvičené jen vychované a koriguji pouze chování, které mi vadí... nemám žádné vášnivé aportéry a ani neprocvičuji poslušnost...prostě pesani se jdou proběhnout a začuchat si...mají volno...
Takže pro mě by byla otázka jestli mi to vadí nebo ne, pokud ano začala bych chodit na stopovačce a psa pustila teprve když by zvládal přivolání takto...

Děkuji, přivolání má, ALE - pokud cítí myši, vidí zajíce, utíkat srnku, tak absolutně neslyší, nevidí, je prostě v rauši...

Mě to, že loví myši nevadí - je to její šílená zábava na prochajdě a za půl hodiny, jak lítá po loukách je 10x unavenější, než klidnější cesta lesem, pokud tedy nevidí třeba zajíce a zdrhne za ním, já jen, jestli se ten loveckej pud nebude třeba horšit, nebo zvětšovat, je to malé společ. plemeno.

panda H napsal(a):
Děkuji, přivolání má, ALE - pokud cítí myši, vidí zajíce, utíkat srnku, tak absolutně neslyší, nevidí, je prostě v rauši...

Mě to, že loví myši nevadí - je to její šílená zábava na prochajdě a za půl hodiny, jak lítá po loukách je 10x unavenější, než klidnější cesta lesem, pokud tedy nevidí třeba zajíce a zdrhne za ním, já jen, jestli se ten loveckej pud nebude třeba horšit, nebo zvětšovat, je to malé společ. plemeno.

Odborník by asi řekl, že když není přivolání na 100% tak to není žádné přivolání, když jsem byla mladší měla jsem psy cvičené na první dobrou, ale byly to hodiny cvičení...nejsem člověk, kterého by to bavilo...dnes jsem v nárocích na své psy podstatně benevolentnější...
takže dle mého názoru...pokud to nevadí vám, neohrožuje to pejska (naopak ho to baví)...ani neohrožujete někoho jiného, tak bych to neřešila

No je to tezke, pokud stve zver v lese, muze ho to stat zivot, protoze myslivci po takovych psech strili... Co zkusit treba coursing? Proste tu jeho vasen ridit a nasmerovat zadoucim smerem. Hrabani der bych neresila, prohaneni zvere v lese ano.

Dovedete si představit, jak malé společenské plemeno štve zvěř ? Pohybuju se mezi zvěří denně, to jak jsou srnky oprásklé, nemá obdoby. Když jdu se psem na vodítku, srnec jde podle nás lesem a štěká na nás. Ačkoliv nemáme na zadní straně pozemku ploty, hranici pozemku tvoří potok a u souseda na zahradě je NO volně, v houští za potokem celé loňské léto stával srnec a po psech poštěkával - denně, celé večery.
Takže rozumný myslivec nebude po malém společenském plemeni, které běží loukou, lesem, střílet. Naši myslivci po psech nestřílí, to už by muselo být, že by to byl opravdu tulák a pravidelný štváč, případně ve dvojici.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dovedete si představit, jak malé společenské plemeno štve zvěř ? Pohybuju se mezi zvěří denně, to jak jsou srnky oprásklé, nemá obdoby. Když jdu se psem na vodítku, srnec jde podle nás lesem a štěká na nás. Ačkoliv nemáme na zadní straně pozemku ploty, hranici pozemku tvoří potok a u souseda na zahradě je NO volně, v houští za potokem celé loňské léto stával srnec a po psech poštěkával - denně, celé večery.
Takže rozumný myslivec nebude po malém společenském plemeni, které běží loukou, lesem, střílet. Naši myslivci po psech nestřílí, to už by muselo být, že by to byl opravdu tulák a pravidelný štváč, případně ve dvojici.

No ja bych se o psa bala, i kdyz se priznam, ze jsem nejak zasklila , ze je maly.Koneckoncu se resilo i to, ze myslivci zastrelili lidi. U vas mozna mate stesti na slusne myslivce, ja chodim s fenkou do lesa brzne a nase srnky teda ofrkle nejsou. Psa si v lese navolno zamestnavam tak, ze ze me nespusti oci, jednou mi srnku take prohnala a ja mela strach ze jsem bez psa

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Měla jsem afgánského chrta...venku nešel namotivovat vůbec na nic...naprosto samostatná jednotka...až když byl starší, tak jsme si defakto dohodli nějaká pravidla a když poslechl, tak jen proto, aby mi udělal radost...to jen mimochodem.
Když jsme si pořídili nynější psy bylo mé dceři 12 let (nyní je jí 18), neříkám, že jí neposlechnou, ale venku v kritické situaci jí dodneška ani jeden z nich nebere jako vůdce...prostě pořád jen starší ségra.
Naopak vůdčí úlohu přebírá dominantní fena. Myslím, že je to i tím, že dcera neumí být razatní ve vydání povelu.

Neznám celou situaci...ale co doma, kdo je pro štěně vůdce smečky...např. krmí ho jeho malá panička nebo to dělají rodiče...pošle štěndo na místo jeho malá panička nebo rodiče?...určitě i domácí výchova posílí vnímání hierarchie.

Zkusím to vyzjistit, ale myslím si, že to bude tak půl na půl. Bohužel se nedomnívám, že i kdyby veškerou péči o psa převzala dcerka, že se něco změní. :( Uvidíme, snad se to časem zlepší...

Tady přece nejde o hierarchii, ale mělo by jít o vazbu mezi dcerou a psem, ta se nezíská hrami a krmením.

A já si zase myslím, že o vztah mezi holčinou a psem jde v každém případě. Když bude pes vědět, že s ní bude vždycky hra, psina...časem třeba i dobrota, tak k ní bude přibíhat. Časem se mu to zafixuje tak, že k ní bude přibíhat vždycky.
Když se vrátím zpět ke svému synovi a jeho psu, tak i když ode mě syn dostal občas pohlavek, poslouchat musel ( i když se sem tam bouřil ), psa jsme krmili oba, tak jednoznačná autorita u ní byl syn, mě sice poslechla, ale jeho o 100% líp, pravě proto, že
on byl autorita největší - a vlastně jen přes vztah, který vznikl právě těmi hrami a blbnutím, kterého si se mnou nikdy tolik neužila.

Podle popisu toho pejska jde o samostatného psa, který dává přednost svým záležitostem před hrami s lidmi. Takoví psi jsou opravdu samostatní. Je třeba si je získat, aby tzv. dělali pro vás, protože se nedají oblbovat jídlem a hračkami, ale když zjistí, že společná práce je fajn, bude jí dělat pro společnou radost a bude velmi dobrý pracant. Proto bych volila postupy na to, aby spolu tyto vztahy získali. A z osobní zkušenosti vím, že hrami se to většinou moc nedá.

Třeba si s ním hraje jen tak, abysi nezadala... nebo dle nějakých návodů...
Když si dítě se psem hraje živelně, řádí, honí se a schovává se mu všude možně,
někde venku, v přírodě a baví je to oba (!) prostě nevěřím, "že je pes individualista".
Pro dítě udělá první poslední. Je tam vztah a může se cvičit a pes-štěně pracuje
ochotně a ráád. A ty hry venku může hrát i víc dětí, pes je odrovná všechny .
Na "své" dítě se jen klepe a to ho nemusí ani krmit.

Taky asi záleží na povaze psa..."plemeni". Naše fena si udělala hierarchii...panička...fena...ostatní členové rodiny...všechny miluje...doma i docela poslechne...ale venku ne. Pes má hierarchii...panička...fena...zbytek rodiny...chová se podobně...a i kdyby se všichni stavěli na hlavu, tak prostě venku pro ně není dítě..byť už dnes dospělé vůdce...vzhledem k velikosti psů neexistuje, aby s nimi šly děti sami na prochajdu. Samozřejmě by, ale oba nekompromisně zakročili pokud by byly "jejich" děti v ohrožení.

Scylla a co jako konkretne?

Mám to psát pořád dokola?

Jsme dost nechapavy. Co pro 10ti lete dite a nekontaktniho psa.

Lexaurin napsal(a):
Už jsem to tu někde popisovala, nechce se mi to hledat, tak zkusím napsat, jak jsem to dělala já : Začala jsem chodit se psem daleko od lidí i psů- do lesa, měli jsme tam oblíbené místo s několika pokácenými stromy, tam jsme blbli- důležité je dělat prostě se psem cokoli zábavného. Než jsem opustila cvičák, mě tam dali pár rad, jako jak se dělat pro psa zajímavou, takže vždy dobrá nálada, a dělala jsem ze sebe až idiota, jak jsem prožívala jakýkoli úspěch
Vyzbrojená pamlsky, hračkami, vodou. Nic jsem nenosila viditelně. Psa jsem nikdy na nic nelákala, ale začala jsem odměňovat oční kontakt- řekla bych že je to základ- takže kdykoli se pes na mě podíval, odměna...no a důležité je aby pes pochopil, že většinu toho co chce, dostane skrze paničku- tedy udělej něco pro mě, já udělám něco pro tebe
Feňule naštěsí brzy pochopila, že jsem zdroj veškerých lotrovin, a ochotně nabízela chování- jo netrestám, cvičím pozitivně, negativní činnosti přesměrovávám na pozitivní.
Hráli jsme hop na pařez, přeskoky přes klády- napřed jsem skákala já jako blázen, pesa hned se mnou, dělali jsme "dívej" - podívej do očí, "zdar", Pravá (packa), levá... Dotek čumákem- "touch". Výskoky do náruče, proplétání mezi nohama. Prostě cokoliv
Po takovém blbnutí, když jsme šli kolem pesů domů, jsem ji za to, že si u mě způsobně sedla, pustila si se psy hrát- ze hry jsem ji volala tehdy, když už byla trošku proběhnutá a vždy jsem jí nabídla hru jinou- většinou fotbal se mnou Takže sranda nekončila zavoláním k paničce atd atp

Lexaurin, chtěla bych se Vás zeptat na něco, co se netýká této diskuze. Myslela jsem, že po registraci je možné poslat něco jako soukromou zprávu, ale asi tu nic takového není. Nebo snad ano?

Hanka1 napsal(a):
Lexaurin, chtěla bych se Vás zeptat na něco, co se netýká této diskuze. Myslela jsem, že po registraci je možné poslat něco jako soukromou zprávu, ale asi tu nic takového není. Nebo snad ano?

Není, ale zkuste lenka.sarnikova@seznam.cz Kdyby tohoto mailu někdo zneužil, stejně tam chodí tolik nesmyslovin...

Teď jsme měli zase výcvik, doma je pejsek v pohodě, komunikuje, ale včera přišli i s pejskem na výcvik a ten byl zase totálně mimo. Ani jim nemůžu nic ukázat, popř. vysvětlit, protože ten pes je jak beze smyslů, pořád jenom kouká, kam by holku odtáhl, kde by mohl hrabošit. Je to dost složité jim něco vysvětlovat a na psíkovi ukazovat, když ten je venku úplně mimo... fakt si s ním nevím rady, kdybych ho měla doma já, tak jo, ale takhle když dochází někdo cizí pouze na výcvik je to s tímto psem skoro nemožné :(.

No tak si ho na chvíli vezměte.

rapotacka11 napsal(a):
No tak si ho na chvíli vezměte.

A k čemu to bude, když bude poslouchat Kalliope, a jak se vrátí k majitelům, tak si zase bude dělat, co chce?
Dřív jsem taky mívala cizí psy od obyčejných majitelů na výcvik poslušnosti, ale to je úplně zbytečně prodrbaný čas, protože pokud je majitel takový nemehlo, že nedokáže psa ovládat a pracovat s ním ani pod vedením výcvikáře, tak ho pes nebude poslouchat ani po tom, co se vrátí z internátního výcviku, kde šlapal jako hodinky.

Je potřeba napřed vycvičit člověka.

Lexaurin napsal(a):
Je potřeba napřed vycvičit člověka.

Bohužel někteří lidi jsou dost imunní - máme na cvičáku ženskou, která aktivně 40 le cvičí NO, ale takový antitalent jsem ještě neviděla, a to mám za sebou 16 let vedení kurzů poslušnosti! Ona strašně chce, ale není schopná pochopit ani ty nejzákladnější principy výcviku, absolutně nemá cit, a schopnost pochopit, co jí člověk na place říká. I po těch letech je furt na úrovni kurzisty na 2. lekci, cvičit s takovým člověkem je fakt neštěstí

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Bohužel někteří lidi jsou dost imunní - máme na cvičáku ženskou, která aktivně 40 le cvičí NO, ale takový antitalent jsem ještě neviděla, a to mám za sebou 16 let vedení kurzů poslušnosti! Ona strašně chce, ale není schopná pochopit ani ty nejzákladnější principy výcviku, absolutně nemá cit, a schopnost pochopit, co jí člověk na place říká. I po těch letech je furt na úrovni kurzisty na 2. lekci, cvičit s takovým člověkem je fakt neštěstí

Tak to je mi vás líto , pracovat s takovým materiálem musí být dost frustrující. Možná by mohla 40let cvičit NO plyšového

kalliope napsal(a):
Teď jsme měli zase výcvik, doma je pejsek v pohodě, komunikuje, ale včera přišli i s pejskem na výcvik a ten byl zase totálně mimo. Ani jim nemůžu nic ukázat, popř. vysvětlit, protože ten pes je jak beze smyslů, pořád jenom kouká, kam by holku odtáhl, kde by mohl hrabošit. Je to dost složité jim něco vysvětlovat a na psíkovi ukazovat, když ten je venku úplně mimo... fakt si s ním nevím rady, kdybych ho měla doma já, tak jo, ale takhle když dochází někdo cizí pouze na výcvik je to s tímto psem skoro nemožné :(.

Zeptat se, jestli vůbec děvče OPRAVDU chce se psem cokoli dělat, nebo jí to naordinovali rodiče. Pes není blbec , vycítí to a "pánečka" ignoruje.

Pokud děvče chce- začala bych od začátku- oční kontakt- podívá-li se na "paničku" - odměna...dokud nebude zírat jak na stvoření boží

...jo a pokud děvče nechce- marnost nad marnost, škoda investované energie.

Tohohle s takovým štěnětem nedocílíte.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tohohle s takovým štěnětem nedocílíte.

Čeho ? Já myslím, že chyba je vždy na druhé straně vodítka než je pes , že to s "takovým" štěnětem nesouvisí.

...navíc já "takové " štěně měla a teď přetrhla by se, aby pro mě cokoli mohla udělat

Já se musím zastat majitelů, jsou rozumní a snaží se, co mi říkají, tak doma O.K. - psovi se věnují, ten je schopný udržet pozornost, na hry a výcvik reaguje dobře. Než ho vezmou ven... tam čumí jen kudy by se dohrabal k trávě, kde se může konečně realizovat, kouká kde co lítá po okolí (no skoro jako autista ).

Jinak vzít si ho na výcvik opravdu nemohu, mám své vlastní tři velké psy (z toho jeden nesnáší štěňata) a tolik času opravdu nemám, ale mrzí mě to, ne že ne. Já teď potřebuji, aby pejsek navázal nějaký stabilní vztah s tou holčičkou, což se jim údajně dobře daří doma, ale ne venku a tím, že bych si ho eventuálně vzala bych toho stejně nedocílila... I takový ten postup naučit ho to perfektně doma a pak zvyšovat kritéria a postpovat venku mi přijde tady jako úplně bezpředmětný, ten pes je venku hluchej, slepej - ve svým vnitřním světě.

Nicméně diskuse pěkná a něco v tom člověk taky najde k poučení. Díky všem.

Lexaurin napsal(a):
...navíc já "takové " štěně měla a teď přetrhla by se, aby pro mě cokoli mohla udělat

Jenže vy máte s pejsky alespoň nějaké zkušenosti, nepřijde mi, že by ty moje rady padaly na neúrodnou půdu, řídí se jimi a říkají, že jim to i pomáhá - ale DOMA. Nikde jinde. Přehodit to na ven bude pro ně fůra práce, ne-li nemožné. Z toho mám obavy.

kalliope napsal(a):
Jenže vy máte s pejsky alespoň nějaké zkušenosti, nepřijde mi, že by ty moje rady padaly na neúrodnou půdu, řídí se jimi a říkají, že jim to i pomáhá - ale DOMA. Nikde jinde. Přehodit to na ven bude pro ně fůra práce, ne-li nemožné. Z toho mám obavy.

Tak prostě venku bude jen na stopovačce dokud se to nezlepší.Možná pes potřebuje "vypustit páru" aby se mohl soustředit.

Lexaurin napsal(a):
...navíc já "takové " štěně měla a teď přetrhla by se, aby pro mě cokoli mohla udělat

Tak mě to taky naučte :-D.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak mě to taky naučte :-D.

No, můžete si zpětně přečíst mije příspěvky, nebo kde se sejdeme ?

Lexaurin napsal(a):
Tak to je mi vás líto , pracovat s takovým materiálem musí být dost frustrující. Možná by mohla 40let cvičit NO plyšového

Jo, to je na lexaurin

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jo, to je na lexaurin

Proč myslíte, že mám tento nick ? Také pracuji s lidmi

Cvičíš cvičím cvičíme

Zkoušela jsem vložit fotku, no nezadařilo se

Lexaurin napsal(a):
Cvičíš cvičím cvičíme

Lexaurin, zdravím, mám jen malou otázku.. pomáháte také lidem trochu při výcviku psa, když by se na Vás obrátili ?
Děkuji.

panda H napsal(a):
Lexaurin, zdravím, mám jen malou otázku.. pomáháte také lidem trochu při výcviku psa, když by se na Vás obrátili ?
Děkuji.

Co vím ráda řeknu, ale školy na to nemám . Jen selský rozum v kombinaci s moudrými knihami. Musím ale říci, že mám z lidí občas pocit, když jim vysvětluji kde dělají chyby, že to prostě nechápou. Že si myslí, že pes rozumí mluvenému slovu hned jak se narodí, a když ne, tak to půjde po zlém- alespoň tento pocit mám ze psů resp. jejich majitelů ve svém okolí. Neumí číst signály které psi vysílají, nemají pro ně cit
Jo, ale neučila jsem nikdy psy absolutní poslušnosti, ale to aby se mnou rádi spolupracovali a přitom zůstali sami sebou. V podstatě taková Škola hrou"

Lexaurin napsal(a):
Co vím ráda řeknu, ale školy na to nemám . Jen selský rozum v kombinaci s moudrými knihami. Musím ale říci, že mám z lidí občas pocit, když jim vysvětluji kde dělají chyby, že to prostě nechápou. Že si myslí, že pes rozumí mluvenému slovu hned jak se narodí, a když ne, tak to půjde po zlém- alespoň tento pocit mám ze psů resp. jejich majitelů ve svém okolí. Neumí číst signály které psi vysílají, nemají pro ně cit
Jo, ale neučila jsem nikdy psy absolutní poslušnosti, ale to aby se mnou rádi spolupracovali a přitom zůstali sami sebou. V podstatě taková Škola hrou"

Tak to se mi líbí - škola hrou, a ten selský rozum - taky moje řeč... . Můžu vědět odkud jste ? kraj, město, přibližně ? Mohla bych Vám napsat email, který je výše ? díky.

panda H napsal(a):
Tak to se mi líbí - škola hrou, a ten selský rozum - taky moje řeč... . Můžu vědět odkud jste ? kraj, město, přibližně ? Mohla bych Vám napsat email, který je výše ? díky.

Jsem z Brna, napsat můžete

Lexaurin napsal(a):
Jsem z Brna, napsat můžete

Děkuji napíšu, je to trochu dál, ale na Moravu patřím a máme tam hodně, hodně, dobré známé, hlavně tam od " vinic " .

Už ted mastím na procházku, dokud je počasí, zdravím...

Lexaurin napsal(a):
Jsem z Brna, napsat můžete

I já Vám můžu napsat?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
I já Vám můžu napsat?

Jejda zkuste, uvidíme

Lexaurin napsal(a):
Jsem z Brna, napsat můžete

Lexaurin zdravím, poslala jsem Vám interní zprávu... díky za přečtení

panda H napsal(a):
Lexaurin zdravím, poslala jsem Vám interní zprávu... díky za přečtení

No, děkuji , ale píše mi to "chybu".

To je tedy divný...

Lexaurin napsal(a):
No, děkuji , ale píše mi to "chybu".

Tak jsem si otevřela profil, zpráva - tak jak jsem jí napsala tam je, ale dole, pod zprávou to píše, že zpráva nebyla ještě příjemcem vyzvednuta...

Tak nevím, zkuste to znovu prosím. děkuji.

panda H napsal(a):
Tak jsem si otevřela profil, zpráva - tak jak jsem jí napsala tam je, ale dole, pod zprávou to píše, že zpráva nebyla ještě příjemcem vyzvednuta...

Tak nevím, zkuste to znovu prosím. děkuji.

Hm nejde převzít , tak zkuste na výše uvedený mejlík

Lexaurin napsal(a):
Hm nejde převzít , tak zkuste na výše uvedený mejlík

No potěš... , bylo to celkem dlouhý...

Lexaurin, Panda H: Pokusíme se chybu najít a opravit. Dám vám vědět. Děkuji za pochopení.

Lexaurin napsal(a):
Hm nejde převzít , tak zkuste na výše uvedený mejlík

Zdravím Lexaurin, admin mi napsal, že interní zprávy by už měly fungovat, prosím zkuste to a uvidíme . Děkuji.

panda H napsal(a):
Zdravím Lexaurin, admin mi napsal, že interní zprávy by už měly fungovat, prosím zkuste to a uvidíme . Děkuji.

Tez zdravim, ale porad mi to nejde, pise to nejaka "chyba 404" stranka nenalezena

Lexaurin napsal(a):
Tez zdravim, ale porad mi to nejde, pise to nejaka "chyba 404" stranka nenalezena

Lexaurin, tak to mě mrzí, kdyby admin nepsal, že to funguje, tak jsem Vám to ani nepsala já, pokud to nespraví, tak Vám to pošlu na email, ještě tedy 1-2 dny počkáme... a já jsem si s tím psaním dala takovou práci a ted to někde lítá na " oběžné dráze "

panda H napsal(a):
Lexaurin, tak to mě mrzí, kdyby admin nepsal, že to funguje, tak jsem Vám to ani nepsala já, pokud to nespraví, tak Vám to pošlu na email, ještě tedy 1-2 dny počkáme... a já jsem si s tím psaním dala takovou práci a ted to někde lítá na " oběžné dráze "

Co to domeilu zkopírovat

Lexaurin napsal(a):
Co to domeilu zkopírovat

Kdybych to uměla, tak už jsem to udělala, ale jsem technický antitalent a počítače nejsou moje silná stránka - spíš ta slabší

Už jsem něco vymyslela společně s adminem, i jsem ho informovala o chybě 404 - co Vám to hlásí, tak uvidíme, možná dnes, nebo zítra - snad už tu zprávu konečně dostanete...

panda H napsal(a):
Kdybych to uměla, tak už jsem to udělala, ale jsem technický antitalent a počítače nejsou moje silná stránka - spíš ta slabší

Už jsem něco vymyslela společně s adminem, i jsem ho informovala o chybě 404 - co Vám to hlásí, tak uvidíme, možná dnes, nebo zítra - snad už tu zprávu konečně dostanete...

Tak jsem mejlik dostala od admina, ale nevim kam odepsat?

Lexaurin napsal(a):
Tak jsem mejlik dostala od admina, ale nevim kam odepsat?

Zdravim, napisu Vam dnes vecer jeste inter.zpravu, nebo nejpozdeji zitra rano, nevim jestli se dostanu na pocitac, ted ho okupuji jini...ted pisu z tabletu, ale zkusim to pres nej. Moc, moc dekuji.

Lexaurin napsal(a):
Tak jsem mejlik dostala od admina, ale nevim kam odepsat?

Mate to v internich zpravach...

Můžu doporučit výcvik klikrem, tady si můžete zdarma stáhnout knížku a hned se do toho pustit.Je to nejlepší metoda výcviku u nás i ve světě http://ilonaklarika.cz/zdarma-ebook/.