Najít si na internetu NOZ (nový občanský zákoník) a tam si najít příslušný paragraf není až takový problém. Až na to, že občanský zákoník má 680 stran. Takže vám to asi nikdo hledat nebude - pokud se tady nenajde někdo, kdo už to hledal pro sebe. A Obchodní zákoník už neexistuje. Jinak dávat kupní smlouvu není vůbec povinnost chovatele, podle NOZ lze určité smlouvy dnes dělat i ústně. Smluv od chovatelů jsem viděla více, ale neviděla jsem, že by někdo řešil nějakou lhůtu, do které lze štěně vrátit. Já sama to do smlouvy také nedávám. Ale někdy se řeší, co v případě, že se u psa vyskytne vada - vrácení části kupní ceny/vrácení štěněte apod. Pokud nemáte kupní smlouvu, pak radím se po dobrém dohodnout s chovatelem, případně (nebude-li dohoda možná) nastudovat NOZ. Otázka je, co je podle vás skrytá vada? Někdy si majitelé štěňat myslí, že chovatel ručí i za 3. světovou válku - to nemusíte brát osobně, ale takové už jsou zkušenosti.
Nejde mi o to, že bych chtěla vracet štěně, ale o situaci, kdy si to JÁ JAKO CHOVATEL chci do smlouvy napsat. takže ano, nový OZ jsem četla. řeší se tam jen to, že pes není věc, tedy ani spotřební zboží, na které by se vztahovala lhůta 24 měsíců. pokud obchodní zákoník neplatí podle čeho se tedy postupuje?
§ 494: "Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jejich povaze."
Ač to není úplně můj obor, tak bych řekl, že pro vás je důležitá poslední část. V případě kupní smlouvy/prodeje, neodporujete zvířeti jeho povahu (resp. to, že je to živá bytost), tím pádem je to kupní smlouva jako taková a reklamace se vztahuje podobně, jako na pračku.
Nějak také nevím, co si tam chcete napsat, což je v případě smluv to nejdůležitější (přesná formulace).
Ale není od věci kontaktovat právníka a poradit se.
Původně jsem tam měla tuto formulaci: Na případné skryté vady je kupující prodejce povinen neprodleně a bez zbytečného odkladu upozornit do 6 týdnů od převzetí štěněte, v tomto případě má právo požádat o přiměřené snížení kupní ceny, výměnu nebo odstoupit od smlouvy. Prodávající může vyžadovat zprávu o charakteru vady od veterinárního lékaře, případně Státní veterinární správy.
evinka01
napsal(a):
Původně jsem tam měla tuto formulaci: Na případné skryté vady je kupující prodejce povinen neprodleně a bez zbytečného odkladu upozornit do 6 týdnů od převzetí štěněte, v tomto případě má právo požádat o přiměřené snížení kupní ceny, výměnu nebo odstoupit od smlouvy. Prodávající může vyžadovat zprávu o charakteru vady od veterinárního lékaře, případně Státní veterinární správy.
A jsme zase u toho: co je skrytá vada? Např. plnochrupost (která je u mého plemene vyžadována) se nepozná v cca 4 měsících. Já tyhle věci vůbec v kupní smlouvě neřeším. Zájemce v kupní smlouvě podepisuje jen to, že štěně nejeví známky onemocnění a že nemá (momentálně) zjevnou vadu. Řešila jsem občas právě ten chybějící zub, případně předkus. Pokud byl předkus již u mléčného chrupu, dávám rovnou do kupní smlouvy, že pokud předkus přetrvá po přezubení (někdy, výjimečně, se to srovná), vrátím určitou částku (vrátit psa obyčejně už nikdo nechce), pokud se předkus vytvoří po přezubení, potom je to stejný případ, jako třeba u nenarostlé P1. Vždycky to dopadá tak, že majitelům bez diskuse vracím část peněz. Většinou ani nevyžaduji veterinární vyjádření, s většinou majitelů mých štěňat zůstávám v kontaktu, někteří jsou i mí kamarádi, tak nemám důvod jim nevěřit. Navíc nechovám až tak drahá plemena, takže těch pár korun nikomu asi nestojí za podvod. Pokud by psa někdo dále nechtěl (když má chovatelské ambice), snažila bych se najít pro psa jiného majitele. Slušný chovatel se snaží případné problémy řešit po celý život jeho odchovance (i bez smlouvy), ale zase je potřeba být připraven i na "neslušné" majitele, kteří např. podrazí štěně nesprávnou stravou a péčí a potom se chtějí "hojit" na chovateli. Ale takový případ se mě ještě nestal, asi jsem měla štěstí na slušné zájemce. A jak třeba hodnotit dysplazii? Na vzniku dysplazie se podílí více faktorů a já, jako chovatel, si nemyslím, že by za to chovatel měl nést odpovědnost. Do chovu se psi s určitým stupněm dysplazie nedostanou, takže chovatel kryje s tím záměrem, že štěňata budou mít DKK 0/0, nebo max. do povoleného limitu. Jenže příroda je mocná... Sama jsem koupila štěně, udělala výstavy, zkoušky a potom šla na rentgen a všechny chovatelské plány šly do háje - fena neprošla na DKK. No, to je prostě osud. Ani mě nenapadlo, abych po chovateli chtěla nějaké peníze. I když o problému jsem mu samozřejmě napsala - aby věděl, že tohle spojení už příště raději neopakovat. A fenu jsem si nechala na práci - byla neskutečně pracovitá, měla vynikající povahu a kupodivu nikdy na ní nebylo patrné, že má dysplazii.
koňadra
napsal(a):
A jsme zase u toho: co je skrytá vada? Např. plnochrupost (která je u mého plemene vyžadována) se nepozná v cca 4 měsících. Já tyhle věci vůbec v kupní smlouvě neřeším. Zájemce v kupní smlouvě podepisuje jen to, že štěně nejeví známky onemocnění a že nemá (momentálně) zjevnou vadu. Řešila jsem občas právě ten chybějící zub, případně předkus. Pokud byl předkus již u mléčného chrupu, dávám rovnou do kupní smlouvy, že pokud předkus přetrvá po přezubení (někdy, výjimečně, se to srovná), vrátím určitou částku (vrátit psa obyčejně už nikdo nechce), pokud se předkus vytvoří po přezubení, potom je to stejný případ, jako třeba u nenarostlé P1. Vždycky to dopadá tak, že majitelům bez diskuse vracím část peněz. Většinou ani nevyžaduji veterinární vyjádření, s většinou majitelů mých štěňat zůstávám v kontaktu, někteří jsou i mí kamarádi, tak nemám důvod jim nevěřit. Navíc nechovám až tak drahá plemena, takže těch pár korun nikomu asi nestojí za podvod. Pokud by psa někdo dále nechtěl (když má chovatelské ambice), snažila bych se najít pro psa jiného majitele. Slušný chovatel se snaží případné problémy řešit po celý život jeho odchovance (i bez smlouvy), ale zase je potřeba být připraven i na "neslušné" majitele, kteří např. podrazí štěně nesprávnou stravou a péčí a potom se chtějí "hojit" na chovateli. Ale takový případ se mě ještě nestal, asi jsem měla štěstí na slušné zájemce. A jak třeba hodnotit dysplazii? Na vzniku dysplazie se podílí více faktorů a já, jako chovatel, si nemyslím, že by za to chovatel měl nést odpovědnost. Do chovu se psi s určitým stupněm dysplazie nedostanou, takže chovatel kryje s tím záměrem, že štěňata budou mít DKK 0/0, nebo max. do povoleného limitu. Jenže příroda je mocná... Sama jsem koupila štěně, udělala výstavy, zkoušky a potom šla na rentgen a všechny chovatelské plány šly do háje - fena neprošla na DKK. No, to je prostě osud. Ani mě nenapadlo, abych po chovateli chtěla nějaké peníze. I když o problému jsem mu samozřejmě napsala - aby věděl, že tohle spojení už příště raději neopakovat. A fenu jsem si nechala na práci - byla neskutečně pracovitá, měla vynikající povahu a kupodivu nikdy na ní nebylo patrné, že má dysplazii.
S tím souhlasím. Snad jen - zda bude pes plnochrupý, dokáže odhali rentgen ( trvalý zkus je už u malého štěněte založen v dásni). Já toho využívám u importů z USA - protože tam zuby vůbec neřeší, jen zkusy.
Takže, pokud by měl budoucí majtel zájem, jsem ochotná mu ten rentgen nechat udělat.
Ovšem to, že mohou ujet zuby ve zkusu to neřeší. Ani další věci které popisujete.
Rentgen je fajn věc, ale i tak má své "ale". Ve většině případů je nutné štěně uspat, protože málokterému štěněti můžete do tlamy jen tak vrazit destičku a věřit tomu, že zůstane v klidu aby na tom RTG bylo něco vidět. A bod č.2 - i pokud jsou trvalé zuby v dásni vyvinuty, nikdo vám nezaručí, že i vylezou. A pokud nevylezou, tak stejně máte smůlu, rentgen, že je zub založen pravděpodobně nikoho zajímat nebude - alespoň u dvou plemen - jednu jsem chovala, druhé chovám - byl takovýto RTG nic platný. Zub není prořezán, tudíž není, finito.
fawnalee
napsal(a):
Rentgen je fajn věc, ale i tak má své "ale". Ve většině případů je nutné štěně uspat, protože málokterému štěněti můžete do tlamy jen tak vrazit destičku a věřit tomu, že zůstane v klidu aby na tom RTG bylo něco vidět. A bod č.2 - i pokud jsou trvalé zuby v dásni vyvinuty, nikdo vám nezaručí, že i vylezou. A pokud nevylezou, tak stejně máte smůlu, rentgen, že je zub založen pravděpodobně nikoho zajímat nebude - alespoň u dvou plemen - jednu jsem chovala, druhé chovám - byl takovýto RTG nic platný. Zub není prořezán, tudíž není, finito.
No, to že jsou zuby vidět na rentgenu, jsem zjistila zcela náhodou. když se fenka která měla odjet do Německa praštila do hlavy a měla na ní bouli. Přispat se musela. No, neumřela na to. Dožila stejně vysokého věku jako její nepřispané sestry. Žádnou destičku v hubě neměla. Zuby zrátka byly dokonale vidět, jak měla hlavu naplocho na desce. A vylezly všechny. I u mých amerických importů vylezly zuby všechny. Takže to tak budu praktikovat i nadále.
evinka01
napsal(a):
Původně jsem tam měla tuto formulaci: Na případné skryté vady je kupující prodejce povinen neprodleně a bez zbytečného odkladu upozornit do 6 týdnů od převzetí štěněte, v tomto případě má právo požádat o přiměřené snížení kupní ceny, výměnu nebo odstoupit od smlouvy. Prodávající může vyžadovat zprávu o charakteru vady od veterinárního lékaře, případně Státní veterinární správy.
Formulace, která se používá poměrně často. Nic lepšího asi stejně nevymyslíte.
Otázka je, jak by celé posouzení fungovalo v praxi u soudu, viz starší příspěvky. Na vašem místě bych si s tím nelámal hlavu a toto ustanovení zcela vypustil.
hunter
napsal(a):
Formulace, která se používá poměrně často. Nic lepšího asi stejně nevymyslíte.
Otázka je, jak by celé posouzení fungovalo v praxi u soudu, viz starší příspěvky. Na vašem místě bych si s tím nelámal hlavu a toto ustanovení zcela vypustil.
Asi tak. Pokud dojde něco k soudu, pak se ukáže, že většina ustanovení, co si chovatelé dávají do smluv, stejně jaksi nemá oporu v zákoně. A do 6 týdnů od převzetí se řada vad ještě nemusí projevit a co potom? Slušný to chovatel to řeší i potom i bez smlouvy a ten neslušný? Pak jsou smlouvy stejně na nic. Takže -jak už jsem naznačila výše - je stejně zbytečné taková nějaká ustanovení do smluv dávat.
Lexaurin
napsal(a):
A co luxace patelly? Známá má fenečku pudlíka s PP, brala si ji v pěti měsících, a v šestém fenka začala skákat po třech. Dg. luxace patelly, operace 10tisíc. Je z toho na prášky.
Na to by se měla vztahovat 6 týdenní záruka po prodeji. Ale dost záleží, jak to má formulované ve smlouvě a hlavně, jak se k tomu chovatelka postaví. Dle mýho by měla min. mít spoluúčast na operaci, tj. jakoby slevu na ceně štěněte.
NOZ sjednotil pravni praxi, cili neni dnes jiz potrena resit, zda smlouva byla uzavrena dle obchodniho nebo obcanskeho zakoniku.
NOZ nezavadi na rozdil od starsi norma 24 mesicni lhutu na uplatneni reklamace nicmene v § 2165 odst.1 NOZ operuje se lhutou tak, ze se vetsina pravniku domniva, ze lhuta je zachovana. Jaka bude praxcxe ukaze az judikatura
Reklamaci je samozrejme mozno tresit i jinak, opravou, vymenou, slevou z kupni ceny, ale timto pravem na dohodu neni dotceno v oduvodnenych pripadech pravo kupujiciho odstoupit od smlouvy.
NOZ klade vetsi naroky jak na prodavajiciho tak prodavaneho, resi otazky, zda mel moznost si vady vsimnout v okamziku koupe/prevzeti nebo zda bylo takovou jeho moznost prinmerene ocekavat. Ale zaroven klade naroky i na prodavajiciho, pokud ve smlouve nebo jine podstane veci ujistil kupujiciho, ze je vec bez vady.
Skrytou vadou tím myslím např. onemocnění srdce, ledvin... tedy vadu, která není vidět, ale je veterinářem posouzena jako zcela zjevně dědičná.
DKK a další kosterní vývojové vady hodně souvisí i s krmením, pohybem atd. - zase bych jako chovatel nechtěla přebírat 100% odpovědnost za to, že psa krmí majitel kdečím a pak by chtěl slevu na to, že pes má špatné klouby.
samozřejmě, že se nehodlám zříkat odpovědnosti, ale zase nesdílím názor, že by chovatel měl vrátit peníze za něco, co způsobil majitel.. logicky každý dobrý chovatel stejně psa vezme zpátky, když ho majitel nebude chtít a už tak riskuje, že odkoupí zpět nemocné zvíře, které bude mít doma nebo ho bude muset někam umístit...