Násilné odebrání je velmi rizikové a taky se Vám může stát, že skončíte na policii Vy. bohužel. podle mně je nejjednodušší se s majitelem zkusit domluvit po dobrém (jakkoloiv je Vám to proti srsti) a psa odkoupit proti podepsané smlouvě! To odkoupit myslím třeba za flašku ferneta nebo za -maximálně -pětistovku.
Dcera kamarádky řešila něco podobného u svých štěňátek. Jedno nakonec vykoupila zpět o nějakou tisícovku dráž, než ho prodala a jedno dostávala od lidí asi 3 měsíce (další měsíc ho dávala dokupy), ale nakonec se podařilo.
Bohužel do lidí nevidíte a vím, jak moc byla nešťastná, když viděla, kam se ta 2 štěňátka dostala a kolik to stálo nervů a slz. A peníze byly opravdu podřadné. Holt ve dvaceti má člověk někdy růžové brýle.
Díky této zkušenosti vím, že chovat nikdy nebudu.
hn..
napsal(a):
Ročního týraného psa jsem domů fyzicky dostala lehko, ale následné papíry / aby pes byl oficiálně můj/ jsem řešila přes právníka. Bylo to docela martyrium. Ale psa mám doma, majiteli jsem nezaplatila nic.
Tak napište postup, jak jste jej dostala domů, třeba to pomůže zadavatelce.
Postup byl jednoduchý - vidím, že psa nezvládáte, zkusím ho vzít domů a trochu ho něco naučit. Majitel souhlasil. Pak následovaly dopisy na doručenky s popisem stavu psa od veterináře i svědků. Nebyly zrovna přívětivé, ale byly slušné. Asi po půl roce majitel souhlasil s tím, že pes bude jeho, ale žít bude u mě. Pak nastoupil ten právník. To nedokážu přesně interpretovat ale majitel pak přestal komunikovat a vzdal to.
Uživatel s deaktivovaným účtem

hn..
napsal(a):
Postup byl jednoduchý - vidím, že psa nezvládáte, zkusím ho vzít domů a trochu ho něco naučit. Majitel souhlasil. Pak následovaly dopisy na doručenky s popisem stavu psa od veterináře i svědků. Nebyly zrovna přívětivé, ale byly slušné. Asi po půl roce majitel souhlasil s tím, že pes bude jeho, ale žít bude u mě. Pak nastoupil ten právník. To nedokážu přesně interpretovat ale majitel pak přestal komunikovat a vzdal to.
A co kdyby Vám ho.majitel nechtěl dát dobrovolně?