Strach z vos a včel a dalšího hmyzu

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
30.8.2015 16:41
belgicanda

XXX.XXX.52.22

Minulý týden našeho psa píchla do čumáku asi vosa a od té doby má panickou hrůzu z každého hmyzu. Předevčírem jsme například byli v zoo kde se to vosama hemžilo a on když nějakou uviděl nebo kolem něj proletěla začal vyvádět jako by ho na nože brali. Ječel, skákal, snažil se utéct co nejdál. Dá se s tím něco dělat? Je trošku nepříjemné když jdete mezi lidmi a pes z ničeho nic dostane záchvat a vypadá to jako by jste mu něco udělali.

2.9.2015 23:20
Zrzavci

XXX.XXX.126.194

Tohle je hodně těžké řeišit, protože nemáte šanci trvale psa přesvědčit, že o nic nejde. U nás se osvědčilo jediné- tedy psa v takový moment natáhnout na sebe. Soustředil se na mne a na to, co jsem po něm třeba chtěla. Ale to pro mě osobně nebylo to NEJ řešení, protože pes stále zůstával ve stresu. Nevyváděl, soustředil se - kvůli mě, ale strach měl pořád. Jak ho z toho dostat, když ho x-krát přesvědčíte o tom, že o nic nejde a po x+1 ho štípně ne vosa, ale včela a bolí ho to jako čert, takže se posunete zpátky ( a takhle několikrát), tak to fakt nevím.

Uživatel s deaktivovaným účtem

3.9.2015 07:15
Uživatel s deaktivovaným účtem

Mému psu prostě a jednoduše pomohla zima, letos už je neřeší krom toho, že po nich chňape pokud ho obtěžují, což zas řeším já, aby nějakou nespolkl. Jinak - pokud chce utéct, tak utečte s ním...(respektive Vy ho odvedete do bezpečí).

3.9.2015 12:33
lesnížínka

XXX.XXX.178.38

Takový druh strachu jsem u psa nezažila, spíš opačně Mamčina feňule je na bodnutí alergická(hrozně oteče - tedy několikrát už otekla) přesto si nedá říct a největší zábava je po včelách a vosách pořád chňapat, hlavně když třeba padají meruňky a hrušky a je jich tam plno(asi masochistka ) Sice ji okřikujem a máme přichystanou tabletu, ale tak si říkám, že nakonec bude lepší, když pár žihadel nasbírá a odalergizuje se. Když já dám ráno psům kosti, hned tam krouží hejno vos. Pokud některou kost zrovna nesní, nalezou na ni. Onehdá ležel pes na neobvyklém místě, tak jsem se ho psala, co tam dělá a začal pokňukávat, což jsem pochopila vzápětí, když jsem našla rozkouslou, vyplivnutou kost - asi ho píchla vosa. Jsem mu prohlédla hubu, nic, žádný otok, tak jsem řekla jen, že jsou to mrchy a šla jsem mu ukázat, že první je musí packou odehnat a teprve si kost vzít. Dál funguje normálně a z míry ho nevyvede, že kolem krouží, kost nedá Když jsem kolem já, tak čeká, až je odeženu, aby si ji vzal. Osobně si myslím, že takové, s prominutím kraviny, by normálně psa z míry vyvést neměly(kdybych tam já nebyla, tak by dělal co? ) Stejně tak neovlivním bouřku a nebudu ho před ní zachraňovat. Prostě to tak je a hotovo. V těchto případech si myslím, že je vždycky prvotně problém v reakcích majitele. Stačí politovat a na problémy je, zaděláno"

3.9.2015 13:15
Zrzavci

XXX.XXX.65.169

lesnížínka napsal(a):
Takový druh strachu jsem u psa nezažila, spíš opačně Mamčina feňule je na bodnutí alergická(hrozně oteče - tedy několikrát už otekla) přesto si nedá říct a největší zábava je po včelách a vosách pořád chňapat, hlavně když třeba padají meruňky a hrušky a je jich tam plno(asi masochistka ) Sice ji okřikujem a máme přichystanou tabletu, ale tak si říkám, že nakonec bude lepší, když pár žihadel nasbírá a odalergizuje se. Když já dám ráno psům kosti, hned tam krouží hejno vos. Pokud některou kost zrovna nesní, nalezou na ni. Onehdá ležel pes na neobvyklém místě, tak jsem se ho psala, co tam dělá a začal pokňukávat, což jsem pochopila vzápětí, když jsem našla rozkouslou, vyplivnutou kost - asi ho píchla vosa. Jsem mu prohlédla hubu, nic, žádný otok, tak jsem řekla jen, že jsou to mrchy a šla jsem mu ukázat, že první je musí packou odehnat a teprve si kost vzít. Dál funguje normálně a z míry ho nevyvede, že kolem krouží, kost nedá Když jsem kolem já, tak čeká, až je odeženu, aby si ji vzal. Osobně si myslím, že takové, s prominutím kraviny, by normálně psa z míry vyvést neměly(kdybych tam já nebyla, tak by dělal co? ) Stejně tak neovlivním bouřku a nebudu ho před ní zachraňovat. Prostě to tak je a hotovo. V těchto případech si myslím, že je vždycky prvotně problém v reakcích majitele. Stačí politovat a na problémy je, zaděláno"

Není třeba litovat, aby bylo na problém zaděláno. Rozhodně nejsem ten, kdo by z toho, že psa píchla vosa dělal vědu. On měl prostě smůlu, stalo se mu to několikrát a za sebou a to nejen vosy, ale včely i čmeláci.

Ad kraviny tipu bouřka a co by pes dělal, kdybys tam nebyla... no třeba to, že by se snažil prokousat plotem a skončilo by to tak, že si tam pes zasek v panice nohu a málem si ji urval. A skončil by na veterině. Pes je útulkovej a evidentně to neměl před tím na ulici jednoduchý. on stačí debílek, který hodi po psovi dělobuch, takže s prominutím o kraviny se fakt nejedná.

3.9.2015 13:35
lesnížínka

XXX.XXX.178.38

Zrzavci napsal(a):
Není třeba litovat, aby bylo na problém zaděláno. Rozhodně nejsem ten, kdo by z toho, že psa píchla vosa dělal vědu. On měl prostě smůlu, stalo se mu to několikrát a za sebou a to nejen vosy, ale včely i čmeláci.

Ad kraviny tipu bouřka a co by pes dělal, kdybys tam nebyla... no třeba to, že by se snažil prokousat plotem a skončilo by to tak, že si tam pes zasek v panice nohu a málem si ji urval. A skončil by na veterině. Pes je útulkovej a evidentně to neměl před tím na ulici jednoduchý. on stačí debílek, který hodi po psovi dělobuch, takže s prominutím o kraviny se fakt nejedná.

Mluvím samozřejmě o psech, co mám od štěnda, o útulkáčích si netroufám, nemám zkušenosti. První pejsek, co jsme měli u rodičů, měl také při bouřkách paniku a vygradovalo to tím, že ke stáru prolezl kolem branky, kudy by normálně neprolezl a vletěl pod kamion. Přežil, ale byl dlouho pochroumaný a do konce života už se z toho pořádně nedostal. Proto jsem si u psů dávala velký pozor, aby se do tohoto stavu nedostali. Člověk není pořád doma, když náhodou přijde bouřka a co pak? To se ptám vážně, jak tohle řešíš? Berňák je poseroutka(mají to v povaze, bohužel) a také je z bouřky trochu nervní, ale nevyšiluje, nanejvýš zaleze do boudy, nebo pod zahradní stůl. Když jsem doma, pustím ho do pracovny, nechám otevřené dveře, jsem tam s ním a raduju se z toho, že pěkně prší(a že u nás je to důvod k velkým oslavám).

3.9.2015 13:52
Zrzavci

XXX.XXX.65.169

lesnížínka napsal(a):
Mluvím samozřejmě o psech, co mám od štěnda, o útulkáčích si netroufám, nemám zkušenosti. První pejsek, co jsme měli u rodičů, měl také při bouřkách paniku a vygradovalo to tím, že ke stáru prolezl kolem branky, kudy by normálně neprolezl a vletěl pod kamion. Přežil, ale byl dlouho pochroumaný a do konce života už se z toho pořádně nedostal. Proto jsem si u psů dávala velký pozor, aby se do tohoto stavu nedostali. Člověk není pořád doma, když náhodou přijde bouřka a co pak? To se ptám vážně, jak tohle řešíš? Berňák je poseroutka(mají to v povaze, bohužel) a také je z bouřky trochu nervní, ale nevyšiluje, nanejvýš zaleze do boudy, nebo pod zahradní stůl. Když jsem doma, pustím ho do pracovny, nechám otevřené dveře, jsem tam s ním a raduju se z toho, že pěkně prší(a že u nás je to důvod k velkým oslavám).

Jak píšu, nemusí jít o útulkáče. To že Ti idiot hodí psovi pod nohy dělobuch zacvičí i s povahou vyrovnanou. takže bych tak šmahem neříkala, že je to o přístupu majitele. Náš úplně první pes se nikdy bouchání nebál. Do té doby, než se mu přesně tohle stalo. A ty včely a vosy u jedince citlivějšího taky -pokud má ten pes smůlu - nemusíš vychytat. Pochopitelně je to o tom, že nebudu vyšilovat taky a nebudu psa litovat. Ale zázemí mu dám. Bubi strach z bouřky a dělbuchů má. Řeším to tak, že vědu z toho nedělám, ale dostane možnost si zalézt, ať si je zalezlá, jenže ono v tu dobu zpravidla se doma najde něco co by jí mohlo chutnat. Nikdo ji nevolá, rozhodnutí je čistě na ní. Když vyleze, v klidu jí dám najevo potěšení, že za námí přišla-tak jako jindy, když se třeba přikýbluje z pelíšku do obýváku za námi, dostane dobrotu a protože zpravidla "nutně v tu dobu musím cvičit" s Rumíčkem a ona taky ráda cvičí, tak se zapojí. Když chce odejít, odejde si... jenže jí to nedá a zase se vrátí . Když nás to chytne venku, potlačím v sobě svůj strach, protože já ho mám, a jdeme normálně dál. Maskuju to asi dobře, protože venku - paradoxně v otevřeném prostoru - to zvládá dobře. Silvestra jsme letos pojali jako dobu pro blbnutí, hraní a kousání žužlo kostí, protože kousání uklidňuje. Zůstala sama od sebe s námi ve společnosti, pod stolem si žužlala kost a neměla potřebu bivakovat v koupelně jako před tím ( i když tu možnost měla). Taky si při výchově psů dávám záležet, aby tohle nechytli, ale jak říkám, neovlivníš vše.

3.9.2015 15:36
kobroor

XXX.XXX.41.2

Mám 8letou labilní fenu, která bouřky a rány zvládala v klidu do té doby, než jí nejspíš některý soused trefil vzduchovkou pod oko. Od té doby nesnáší bouřky ani rány a čím dál víc se to zhoršuje. Nevím, co mám dělat. Dělám, jakože nic, nevšímám si jí, neutěšuju, ale nepomáhá to. Postupem doby, jak stárne, se to zhoršuje. Teď už se bojí i větru, když hodně fouká a bouchají doma dveře. Vždycky jsem jí zavírala venku do kotce, protože tam sama chtěla a byla tam v klidu. Naposled mi vylezla i z toho kotce přes 2metrový plot. Nahoře se samozřejmě zasekla a ječela. Naštěstí se jí nic nestalo. A co teď?
Druhý pes je naprosto v klidu i při bouřce i při Silvestru. Nepomáhá, ani když jsou spolu..

3.9.2015 16:36
scylla

XXX.XXX.150.32

Místo nevšímání jí pomoct a ukázat, že se nemá čeho bát a nezavírat samostnou do kotce, ale být s ní.

3.9.2015 19:48
belgicanda

XXX.XXX.52.22

Tak včera ho zase píchla včela dovnitř pysku když kradl mléko kočkám. Nechtěl si na to chudák nechat ani sáhnout. Ale žihadlo jsem nakonec vytáhla.. No už aby byla zima, těch vos a různé havěti je všude až moc.

4.9.2015 08:28
kobroor

XXX.XXX.41.2

scylla napsal(a):
Místo nevšímání jí pomoct a ukázat, že se nemá čeho bát a nezavírat samostnou do kotce, ale být s ní.

Kotec si vybrala sama. Zalezla tam a nechtěla vylézt. Tak jako tahat jí z boudy nebudu..
Být s ní - ano, ve dne to jde, ale v noci se taky chci vyspat a ne celou noc jí "utěšovat". Bohužel je to magor jako klidně bych si jí vzala k posteli, ať si tam spí, jenže ona neleží a courá.. Trvá to už několik let a jak říkám, spíš se to zhoršuje

4.9.2015 09:03
scylla

XXX.XXX.150.32

Když nebudete a necháte jí s jejím strachem zalezlou, tak nebudete. Strach se tím posiluje a sama píšete, že se to zhoršuje. Utěšování není dobrý nápad. Magor není, jen se bojí a potřebuje jako každý tvor adrenalin nějak ventilovat, tak chodí. Pořád lepší chodit než zalézat do boudy a tam nechat strach bujet. Bez toho, aby s ní někdo byl a podpořil jí a ukázal, že se nemá čeho bát, se to bude zhoršovat pořád, až jí z toho jednou hrábne něco si udělá při pokusu o útěk nebo něco takového. My jsme takového bouřkaře měli doma na převýchovu a celkem se podařilo.

Přidejte reakci

Přidat smajlík