Po ranní příhodě jsem si chtěla podiskutovat, co říkáte na hysterické psí štěkače, škrtící se nepříčetně na vodítku. Nejlépe ještě ve dvou.
Stává se mi to hrozně často, na vycházce potkáme osobu venčící dva (někdy i tři psy). Plemena jsou různá: jezevčíci, yorkšíři, jackrusselové, peruánští naháči a dnes dva malí knírači. A jiné, samozřejmě.
Já vidím psy, svojí si odvolám k noze, v případě, že se jedná o úzký chodník nebo jinou situaci, při které mám dojem, že bychom to nemusely zvládnout, připínám vodítko a chceme projít/minout se. V tu chvíli, kdy nás psi spatří začnou naprosto hystericky ječet, škrtit se, no vyrvál neskutečný...Páníček/panička stojí, zírají na nás, psi vyvádí víc a víc. Tahle situace není příjemná ani mně ani feně. I přesto, že jsou to často stejně velcí nebo i o dost menší psi, stáhne uši a radši kouká co nejrychleji zmizet, protože neví co se děje, co udělala špatně, pořád jí učím jak s ostatními psy komunikovat a tohle je prostě tak...bizarní (:-D), že neví co se vlastně děje a jak na to reagovat.
Já dokážu pochopit, že se smečka chová trošku odlišně než jeden pes, ale nechápu jednání majitele, který se ani nepokusí náznakem tohle divadlo trošku usměrnit. A samozřejmě jsou nejlepší ti, kteří tyhle..."potvory"... mají ještě na volno. Takže nás pronásledují, nekousnou ani se nepřiblíží víc jak na metr, ale já je nechci jít a mít za p*delí ani chvíli, je to hrozně nepříjemné. Jednou mi už ruply nervy a tu svojí jsem na ty naháčky pustila. Pro ní to byla hrozná sranda a začala je taky honit, protože si myslela, že to je hra. Psi ječeli až hrůza, tak jsem si řekla, že to byla ode mne docela blbost a zase jsem si jí zavolala zpátky a připnula...Majitelka nic. Ani nepípla, jako vždycky. Začínám mít dojem, že ani neví, že ty psy venčí ona
Takže přivítám názory a zkušenosti jaké máte vy, se setkáním s nevychovanou smečkou, nebo jestli třeba sami vlastníte víc psů a jestli jste se s tímto chováním u nich setkali.
Danczéz
napsal(a):
Po ranní příhodě jsem si chtěla podiskutovat, co říkáte na hysterické psí štěkače, škrtící se nepříčetně na vodítku. Nejlépe ještě ve dvou.
Stává se mi to hrozně často, na vycházce potkáme osobu venčící dva (někdy i tři psy). Plemena jsou různá: jezevčíci, yorkšíři, jackrusselové, peruánští naháči a dnes dva malí knírači. A jiné, samozřejmě.
Já vidím psy, svojí si odvolám k noze, v případě, že se jedná o úzký chodník nebo jinou situaci, při které mám dojem, že bychom to nemusely zvládnout, připínám vodítko a chceme projít/minout se. V tu chvíli, kdy nás psi spatří začnou naprosto hystericky ječet, škrtit se, no vyrvál neskutečný...Páníček/panička stojí, zírají na nás, psi vyvádí víc a víc. Tahle situace není příjemná ani mně ani feně. I přesto, že jsou to často stejně velcí nebo i o dost menší psi, stáhne uši a radši kouká co nejrychleji zmizet, protože neví co se děje, co udělala špatně, pořád jí učím jak s ostatními psy komunikovat a tohle je prostě tak...bizarní (:-D), že neví co se vlastně děje a jak na to reagovat.
Já dokážu pochopit, že se smečka chová trošku odlišně než jeden pes, ale nechápu jednání majitele, který se ani nepokusí náznakem tohle divadlo trošku usměrnit. A samozřejmě jsou nejlepší ti, kteří tyhle..."potvory"... mají ještě na volno. Takže nás pronásledují, nekousnou ani se nepřiblíží víc jak na metr, ale já je nechci jít a mít za p*delí ani chvíli, je to hrozně nepříjemné. Jednou mi už ruply nervy a tu svojí jsem na ty naháčky pustila. Pro ní to byla hrozná sranda a začala je taky honit, protože si myslela, že to je hra. Psi ječeli až hrůza, tak jsem si řekla, že to byla ode mne docela blbost a zase jsem si jí zavolala zpátky a připnula...Majitelka nic. Ani nepípla, jako vždycky. Začínám mít dojem, že ani neví, že ty psy venčí ona
Takže přivítám názory a zkušenosti jaké máte vy, se setkáním s nevychovanou smečkou, nebo jestli třeba sami vlastníte víc psů a jestli jste se s tímto chováním u nich setkali.
Potkávám dosti často víc než postaršího pána - možná kdysi či i teď? myslivec, odhaduju podle ohozu. Na vodítku dvě feny border teriérů (psy nevídám nikde jinde než na tom debilním plácku za panelákem). Vyrvál neskutečnej, když vylítly poprvé a ze tmy, hrozilo, že se půjdu domů převlíkat . Moji psi se lekli taky, i feňule, která je dost vyrovnaná a navíc polohluchoslepá. Psy jsem vzala k noze, vyžádala si jejich pozornost a prošli jsme s tím, že to je takový "bojový cvičení" tedy, jdu-čumim na pánčičku-na psy kašlu. Tedy měli řešení té situace, já šla mezi nimi a řvoucíma čoklama (a doufala, že si do mě ty dvě čůzy neďobnou, vyvádějí fakt fest), s tím, že jsem jim říkala povel, který v takových situacích používám - Neřeš!. Tím pádem jsem je tím nepříjemným provedla a příště už věděli rovnou jak na to. Uječený zmetky navolno se snažím odhánět. Tuhle jsem ovšem udělala přesně to stejný co vy. Mlaďase jsem nechala, nepřivolávala a zařídila se stejně jako majitelka řvoucího chuchlu chlupů - tedy nedělala jsem nic. Mlaďas měl čurinu, a hopíkal kolem chuchlu. Smutný je, že paničce to bylo fučík, svého psa v té situaci nechala, ač viděla, že se pes bojí. Poučení pro ni nula, příště to bude zas stejný. Nedojde jí, že jí jednou může nějakej velkej pes ten její chuchel překousnout
twig280

XXX.XXX.142.243
Ahoj já jsem se stím už setkala každý den potkávám yorkšíráky přiznávám je to hrůza, ale háček je v tom že každé malé plemno je nevichované drzé ale pak se může po... když pustím všechny své velké psi a majitelka na mě vždy hysterycky řve co dělám. Jednou se mi to stalo s mxickým naháčem majitlka ho měla na volno a já svého taky (tervueren-Zakky) mexický naháč na Zakky zaůtočil a majitelka šla dál ani se neotočila co se děje nic žádná reakce když Zakky začala pískat tak jsem šla zvedla mexického naháče a odhodila, majitelka se otočíla a začala na mě hysterycky řvát co dělá že prý na to nemám právo tak jsem jí na to řekla že mímu psovi nikdo ubližovat nebude a od té doby už se to nestalo.
Zrzavci
napsal(a):
Potkávám dosti často víc než postaršího pána - možná kdysi či i teď? myslivec, odhaduju podle ohozu. Na vodítku dvě feny border teriérů (psy nevídám nikde jinde než na tom debilním plácku za panelákem). Vyrvál neskutečnej, když vylítly poprvé a ze tmy, hrozilo, že se půjdu domů převlíkat . Moji psi se lekli taky, i feňule, která je dost vyrovnaná a navíc polohluchoslepá. Psy jsem vzala k noze, vyžádala si jejich pozornost a prošli jsme s tím, že to je takový "bojový cvičení" tedy, jdu-čumim na pánčičku-na psy kašlu. Tedy měli řešení té situace, já šla mezi nimi a řvoucíma čoklama (a doufala, že si do mě ty dvě čůzy neďobnou, vyvádějí fakt fest), s tím, že jsem jim říkala povel, který v takových situacích používám - Neřeš!. Tím pádem jsem je tím nepříjemným provedla a příště už věděli rovnou jak na to. Uječený zmetky navolno se snažím odhánět. Tuhle jsem ovšem udělala přesně to stejný co vy. Mlaďase jsem nechala, nepřivolávala a zařídila se stejně jako majitelka řvoucího chuchlu chlupů - tedy nedělala jsem nic. Mlaďas měl čurinu, a hopíkal kolem chuchlu. Smutný je, že paničce to bylo fučík, svého psa v té situaci nechala, ač viděla, že se pes bojí. Poučení pro ni nula, příště to bude zas stejný. Nedojde jí, že jí jednou může nějakej velkej pes ten její chuchel překousnout
No a to je další věc: moje, když už, dělá jenom bubáka, ale jsou prostě psi, kteří na sebe nenechají jen tak poštěkávat..kor menšího. A taky, chodí tu smečka tří (jacků) a ten jeden, obzvlášť otravný, za námi dost často běží i přes ulici...Jednou ho něco přejede nebo zakousne...
A tedy aby nedošlo k nějaké mýlce, tyhle situace se mi stávají i s lidmi, kteří venčí jen jednoho psa. Je to stejně otravné a takovým vybzikaným psem opovrhuji (či spíš jeho majitelem). Nicméně mi přijde, že jednotlivec tu mojí neděsí tolik, jako když jsou dva a víc, proto jsou pro nás tyhle zážitky asi (pro obě) silnější a já je uvedla jako příklad.
Danczéz
napsal(a):
No a to je další věc: moje, když už, dělá jenom bubáka, ale jsou prostě psi, kteří na sebe nenechají jen tak poštěkávat..kor menšího. A taky, chodí tu smečka tří (jacků) a ten jeden, obzvlášť otravný, za námi dost často běží i přes ulici...Jednou ho něco přejede nebo zakousne...
Jo. a pak bude rodinka neŠtastná, stejně jako byla nešťastná paní Žilková, když jim jejich "milovanýho" pejska, kterýho nechali, aby si lítal povenku jak ho napadlo, přejel autobus. Jak už bylo psáno, bohužel psa si může pořídit kde kdo.
Nechápu, že když je lidem fučik, že jejich pes dělá něco nepříjemného okolí, že se aspoň o něj nebojí. Máme u nás paní, já jí už léta říkám "Adéloo!", neb tak již leta letoucí povykuje na svou nevychovanou čibabu, která spolu se zbytkem smečky proudí prostorem a ječí po všech psech co jdou v někde kolem - i v povzdálí. Jen povykuje, pro psa si nikdy nikam nedošla. Je zcela logické, že milá Adéla jí na to peče, stejně jako zbytek těch čibab co tam s ní pobíhají. Jednou je někdo přežvejke a bude zle.
Šla jsem s bulinou včera z louky, když naproti se k nám snažil dosápat labrouš. Bulinu jsem dala k noze a jdem dál. Zpoza rohu se vynořil RR a byla ta samá reakce i se štěkotem. Já byla našená, jak je má holka poslušná! Podotýkám, že psy venčili páni/kluci, kteří přece psa "udrží" a nemusí je poslouchat.
Přešli jsme na jinou (neznámou) louku a naproti nám se vynořila smečka lidí a psů a za pako jsem byla já. Bulina v tu ránu ohluchla a šílela, tak jsem jí posadila, že počkáme až smečka přejde. Vydal se k nám malý chundelatý psík, který se vůbec nebál, že ho můj tank zašlápne. Panička byla naprosto v klidu se slovy - má nohy, kdyby něco tak uskočí.
A závěr? Patřím zřejmě do obou skupin Na známých místech zvládáme, na neznámých musíme vypilovat. Každopádně za mě víc takových pohodových majitelů malých plemen jako panička shora!
aha
napsal(a):
Šla jsem s bulinou včera z louky, když naproti se k nám snažil dosápat labrouš. Bulinu jsem dala k noze a jdem dál. Zpoza rohu se vynořil RR a byla ta samá reakce i se štěkotem. Já byla našená, jak je má holka poslušná! Podotýkám, že psy venčili páni/kluci, kteří přece psa "udrží" a nemusí je poslouchat.
Přešli jsme na jinou (neznámou) louku a naproti nám se vynořila smečka lidí a psů a za pako jsem byla já. Bulina v tu ránu ohluchla a šílela, tak jsem jí posadila, že počkáme až smečka přejde. Vydal se k nám malý chundelatý psík, který se vůbec nebál, že ho můj tank zašlápne. Panička byla naprosto v klidu se slovy - má nohy, kdyby něco tak uskočí.
A závěr? Patřím zřejmě do obou skupin Na známých místech zvládáme, na neznámých musíme vypilovat. Každopádně za mě víc takových pohodových majitelů malých plemen jako panička shora!
Taky zřejmě patřím do obou skupin. Můj pes se mnou je asi od jeho cca tří let. Myslím, že jsme spolu udělali kus práce, protože ostatní psy do té doby neznal vůbec a bál se jich, teď je zvyklý si po seznámení pohrát a cizích psů na vodítku si nevšímat. Když k nám ale přiběhne cizí pes, tak si jeho reakcí nejsem jistá. Ještě po žádném nešel, ale pro jistotu v té situaci nandám košík, protože ten můj obr by mohl jednou kousnout a bylo by. Tím, že je tak velký, tak naštěstí většina páníčků dostane strach a toho svého si zavolá a nebo se ten cizí pes v půli cesty zastaví a blíž jak na tři metry nejde.
Na druhou stranu se někdy stane, že mu některý pes není sympatický a on začne na vodítku vyšilovat. Naštěstí většinou na štěkajícího psa za plotem a tam není problém ho zklidnit a odvést dál. Někdy se mu nelíbí i nějaký pes na vodítku (i když to už jen opravdu výjimečně) a prostě na něj začne štěkat a úplně zklidnit nejde. Řeším to ale tak, že snad nikoho neobtěžujeme a to prostě tak, že když tohle začne, tak ustupujeme z cesty a jemu nesympatického psa obcházíme obloukem, takže se sklidní během dvou minut.
Já patřím momentálně do skupiny té druhé. A věřte, cítím se mnohdy hůř, než člověk, co má psa proti nám. Makáme na tom a jsou vidět i výsledky, před měsícem jsme pomalu nebyli schopni projít vedle psa, teď už to jde, ale stále s bojem, tedy s napomínáním, uklidňováním, kousáním vodítka a podobně. Ale už se míjíme.
A proto vím, že já jsem ten "špatný", a je mi to, věřte, hodně nepříjemné, ale pracuji na tom. Nicméně si zasloužíme minimálně respekt a ne opovržení. Neznáte lidi co jdou proti vám a neznáte historii jejich psů, kteří jsou nerváci. Není voják, jako voják.
A volně pobíhající psi mezi zástavbou, na chodnících a podobně, jsou pro mě osobně a budou vždy nepřijatelní. Ale respektuji jejich, potažmo vaše práva. A vždy to tak bude.
Aliens_II
napsal(a):
Já patřím momentálně do skupiny té druhé. A věřte, cítím se mnohdy hůř, než člověk, co má psa proti nám. Makáme na tom a jsou vidět i výsledky, před měsícem jsme pomalu nebyli schopni projít vedle psa, teď už to jde, ale stále s bojem, tedy s napomínáním, uklidňováním, kousáním vodítka a podobně. Ale už se míjíme.
A proto vím, že já jsem ten "špatný", a je mi to, věřte, hodně nepříjemné, ale pracuji na tom. Nicméně si zasloužíme minimálně respekt a ne opovržení. Neznáte lidi co jdou proti vám a neznáte historii jejich psů, kteří jsou nerváci. Není voják, jako voják.
A volně pobíhající psi mezi zástavbou, na chodnících a podobně, jsou pro mě osobně a budou vždy nepřijatelní. Ale respektuji jejich, potažmo vaše práva. A vždy to tak bude.
Přesně tak, vždycky, když ten můj předvede tyjátr na vodítku, tak se hanbou propadám...
TBerry
napsal(a):
Přesně tak, vždycky, když ten můj předvede tyjátr na vodítku, tak se hanbou propadám...
Ale to jste majitelé, kteří s tím psem nějak pracují, to se pozná, to je něco jinýho, než třeba u nás maník s borderteroškama a paní Adéla.
Naopak mám zase kolikrát chuť dát čočku majiteli, kterej psa, jenž vyjíždí (a má ho na flexině a bez košíku, ) následně, když ho mineme zahluší do země, za to jak se ten pes chová . Místo toho, aby na tom pracoval, tak psa seřeže /a v chování utvrdí/
U nás vedle v baráku paní venčí dvě bílé fenky, v těchto plemenech se nevyznám, malý psíci, paní je venčí taky jen na plácku před barákem. Když je potkáme, tak se hodně rychle klidíme z cesty, neboť jedna z nich začne vyvádět tak, že mám strach aby nedostala infarkt. Paní se ji většinou snaží sklidnit, což je chválihodné. Pak potkáváme bišonka umírajícího se na vodítku, kdy paničce to je jedno. Máme tu taky čivavu, která si na volno proběhla k mému labradorovi a začalo ho okusovat
aha
napsal(a):
Šla jsem s bulinou včera z louky, když naproti se k nám snažil dosápat labrouš. Bulinu jsem dala k noze a jdem dál. Zpoza rohu se vynořil RR a byla ta samá reakce i se štěkotem. Já byla našená, jak je má holka poslušná! Podotýkám, že psy venčili páni/kluci, kteří přece psa "udrží" a nemusí je poslouchat.
Přešli jsme na jinou (neznámou) louku a naproti nám se vynořila smečka lidí a psů a za pako jsem byla já. Bulina v tu ránu ohluchla a šílela, tak jsem jí posadila, že počkáme až smečka přejde. Vydal se k nám malý chundelatý psík, který se vůbec nebál, že ho můj tank zašlápne. Panička byla naprosto v klidu se slovy - má nohy, kdyby něco tak uskočí.
A závěr? Patřím zřejmě do obou skupin Na známých místech zvládáme, na neznámých musíme vypilovat. Každopádně za mě víc takových pohodových majitelů malých plemen jako panička shora!
Taky asi patřím do obou skupin. Starší pes když viděl jiného psa tak byl naprosto v klidu, akorát možná vrtěl ocasem U štěněte se mi zatím nestalo, aby mi pes vyletěl za jiným a doběhl až k němu, to ho odvolám, ale na vodítku občas vyvádí. Prostě na jednu stranu je schopný cvičit bez vodítka mezi 15ti dalšími psy, a zajímá ho jen cvičení nic jiného, ale někdy prostě míjíme psa, který je tak zajímavý, že mě na vodítku taky snaží tahat a vyšilovat. Vždycky mu to rázně zatrhnu. Posadím ho a když už vidím, že mě zase vnímá tak ho dám k noze a pak už můžeme projít v klidu.
Chci to více dopilovat, jsem z vesnice a tady na to nemám podmínky, nepotkáváme skoro žádné psy. Na cvičáku a ve psí školičce s tím problém nemá. Takže se chystám začít s ním jezdit více do města a trénovat to tam.
Ale u nás jsou úplně nejhorší ti psi, kteří utíkají a toulají se po vesnici. Jsou to takoví ti co jsou odmala jen na dvorku a nic jiného neznají, teda ani psy. Když jsem ještě chodila se starším psem, tak jsme celkem pravidelně potkávali černého křížence kokra, prostě asi u nich neuměli zavírat dvířka. Pokaždé na mého psa útočil, i přesto, že byl můj pes třikrát větší, tak se nikdy nebránil. Vždycky jsem ho bránila já, skončilo to kolikrát roztrhanejma nohavicema. Několikrát jsem majitelé upozorňovala, nezájem. Teď už je pes starý a v pohodě mu utečeme. Ale chodí tu pořád. Navíc paní dostala jako dárek další štěně, asi zase nějaký kříženec kokra...od prnvího dne co ho mají běhá po vesnici. Ten je sice hravý, ale nevím jak dlouho na něj bude zvědavý můj pes.
Zrzavci
napsal(a):
Ale to jste majitelé, kteří s tím psem nějak pracují, to se pozná, to je něco jinýho, než třeba u nás maník s borderteroškama a paní Adéla.
Naopak mám zase kolikrát chuť dát čočku majiteli, kterej psa, jenž vyjíždí (a má ho na flexině a bez košíku, ) následně, když ho mineme zahluší do země, za to jak se ten pes chová . Místo toho, aby na tom pracoval, tak psa seřeže /a v chování utvrdí/
Tojo, my jsme ti, co se maximálně stydí, ale majitel, co popisujete, si ještě příjde jako king, jak to tomu frackovi nevychovanýmu nandal
Jenom ještě dodám, že i ti "páni", co se psy nic nedělají, tak většina z nich se vnitřně tak necítí happy. To se pozná, i když nic nedělají a mlčí.
Ovšem jsou tací, co fakt jako nic. To by mě teda nervovalo taky. Jeden u nás dává cígo před vchodem, čumí na čubu až se vyřve, pak jde do vchodu a zmizne. Už jednou jsme na ni vystartovali na tři metry a čuba kníkala, že ji řežou. A Byl klid. Ale když ji slyším venku, počkáme a jdeme až později.
Aspoň se mně uleví, když můžu přispět k tématu - šla jsem se dvěma boxerama, oba na krátkém vodítku u levé nohy. proti nám paní, na dlouhé jojo šňuře štěkajícího a vyvádějícího malého psa. Ten proběhl mezi mými psy, kolem jednoho oběhl, tím mu svázal nohy, můj pes upadl, druhý můj pes to začal řešit. Měla jsem u nohy zamotané tři psy. Volala jsem na paní, at pustí šŇuru. Ta ani omylem, že pes uteče. Tak jsem jejího psa odepnula sama a vymotala. Utekl a od té doby jsem ho neviděla. Dodnes nevím, co jsem v téhle situaci mohla udělat lepšího.
hn..
napsal(a):
Aspoň se mně uleví, když můžu přispět k tématu - šla jsem se dvěma boxerama, oba na krátkém vodítku u levé nohy. proti nám paní, na dlouhé jojo šňuře štěkajícího a vyvádějícího malého psa. Ten proběhl mezi mými psy, kolem jednoho oběhl, tím mu svázal nohy, můj pes upadl, druhý můj pes to začal řešit. Měla jsem u nohy zamotané tři psy. Volala jsem na paní, at pustí šŇuru. Ta ani omylem, že pes uteče. Tak jsem jejího psa odepnula sama a vymotala. Utekl a od té doby jsem ho neviděla. Dodnes nevím, co jsem v téhle situaci mohla udělat lepšího.
no nic, to bylo to nejlepší rozhodnutí. Tu paní asi bolela záda a nerada se ohýbala, tak jste ji velmi ochotně pomohla.
Ja mam zajimavou zkusenost.Kdyz si sousedka poridila stene velkeho knirace, potkali jsme se ja moji fenku ona tu malou divosku, no stene radostne ke mne, k fence, chtelo blbnout s nami obema, no mimino osmitydenni.Jenze... uz je dospela, pani vzorne chodi na cvicak, pes posloucha jen do chvile, kdy nas uvidi.To zacne piskat, tahnout smerem k nam, muze se zblaznit, pani to vetsinou vzda a fenku pousti, ja zapustim nohy pripravena na vyskok, naraz a oblizani, protoze je to kus psa, ze.Pani takto jednou svalila. No pani je to evidentne uz neprijemne, ja vetsinou psa ignoruji, kdyz je uvidim, ze jdou, snazim se aby to vyhaslo, aby pani nemela problem, ale mam za to, ze toto je ukazka vtisteni, ze jsem se ji proste kdyz byla stene s fenkou vtiskla.Pani rikala, ze toto dela jen jeste jedne pani, jinak je poslusna. Ma fenka uz se z toho torpeda taky moc neraduje a zahani ji, takze nez k nam prijde pani vetsinou drzim kazdeho psa za jeho obojek od sebe.No a co s tim?
Lexaurin
napsal(a):
Ja mam zajimavou zkusenost.Kdyz si sousedka poridila stene velkeho knirace, potkali jsme se ja moji fenku ona tu malou divosku, no stene radostne ke mne, k fence, chtelo blbnout s nami obema, no mimino osmitydenni.Jenze... uz je dospela, pani vzorne chodi na cvicak, pes posloucha jen do chvile, kdy nas uvidi.To zacne piskat, tahnout smerem k nam, muze se zblaznit, pani to vetsinou vzda a fenku pousti, ja zapustim nohy pripravena na vyskok, naraz a oblizani, protoze je to kus psa, ze.Pani takto jednou svalila. No pani je to evidentne uz neprijemne, ja vetsinou psa ignoruji, kdyz je uvidim, ze jdou, snazim se aby to vyhaslo, aby pani nemela problem, ale mam za to, ze toto je ukazka vtisteni, ze jsem se ji proste kdyz byla stene s fenkou vtiskla.Pani rikala, ze toto dela jen jeste jedne pani, jinak je poslusna. Ma fenka uz se z toho torpeda taky moc neraduje a zahani ji, takze nez k nam prijde pani vetsinou drzim kazdeho psa za jeho obojek od sebe.No a co s tim?
znám - mlaďoch je Družímír obecný, ale u těch lidí od psů, které poznal jako pidištěně - je to úpooorný, jak on se raduje, že je vidí. řešení jediný - pilovat to v těch situacích, aby se dokázala fenka zklidnit i když potká svouradostživotnínejvětší , takže by to bylo o spolupráci s vámi. Případně by paní začla klasicky trénovat poslušnost a vnímání fenky na vodítku ve vzdálenosti do vás, kterou ještě dává.
Zrzavci
napsal(a):
znám - mlaďoch je Družímír obecný, ale u těch lidí od psů, které poznal jako pidištěně - je to úpooorný, jak on se raduje, že je vidí. řešení jediný - pilovat to v těch situacích, aby se dokázala fenka zklidnit i když potká svouradostživotnínejvětší , takže by to bylo o spolupráci s vámi. Případně by paní začla klasicky trénovat poslušnost a vnímání fenky na vodítku ve vzdálenosti do vás, kterou ještě dává.
No ja to zhruba chapu, a tak nejak vim, co by mela delat, jenze se vzdy potkame jen se psy a to je nejaka domluva marna.
TBerry
napsal(a):
Přesně tak, vždycky, když ten můj předvede tyjátr na vodítku, tak se hanbou propadám...
Přesně tak, moje fenka venku na vodítku taky čeká na kde co. A jak je mi panečku trapně, když nepříčetně štěká nedej bože na maminku s malým dítětem.
Pracujeme na tom, už chodíme bez problému okolo lidí i psů po chodníku, ale nedej bože, když někde postáváme, například čekáme, a někdo jde okolo, no to se může s prominutím pos...
To samé mi dělá doma za oknem, ze kterého vidí. Když jsou lidi okolo, je celá hysterická. Nebo bývala. Zaúkolovala jsem doma maminu, která ji má přes den dopoledne, aby s ní trénovala. A vida, i mamce, jakožto člověku, který nikdy psa necvičil, se daří docela dobře a výsledky jsou znát.
Ale ta druhá kategorie, co se nezajímá případně psa řeže, to je kapitola sama o sobě...
Zrzavci
napsal(a):
Je škoda, že jí s tímhle nepomůžou na tom cvičáku. Však to je položený na jednoduchým základu, kdy začnu od jednoduchýho a jdu ke složitějšímu.
Ja jsem si i rikala, ze by mohla fenku proste drzet a az se uklidni a bude ji vzorne sedet u nohy, pohladim ji, ale tak ze bych prisla ja k ni. Pak bych to vynechala a pohladila nekdy az upne prestala.Kdyz vychazim z toho, ze co pes mo chce je odmena, a tu dostane za vzorne chovani a ne vzpinani na voditku.Ale nepotkavame se zase mooooc casto.
Lexaurin
napsal(a):
Ja jsem si i rikala, ze by mohla fenku proste drzet a az se uklidni a bude ji vzorne sedet u nohy, pohladim ji, ale tak ze bych prisla ja k ni. Pak bych to vynechala a pohladila nekdy az upne prestala.Kdyz vychazim z toho, ze co pes mo chce je odmena, a tu dostane za vzorne chovani a ne vzpinani na voditku.Ale nepotkavame se zase mooooc casto.
Ano, to je taky řešení. Jenže udrží jí teda paní?
Lexaurin
napsal(a):
No myslim, ze kdyz bude chtit tak ano, prijde mi to, ze uz to proste vdala a drzet se ji v teto situaci moc nesnazi.Jen 1x spadla, ale to nas fenka videla drive nez ona.Myslim, ze trapne nam bylo obema
Hmmm, já za sebe tohle prostě nepochopím, když mi nějaký chování vadí, tak se na to zaměřím, natrénuju, odstraním. Vždyť jestli chodí na cvičák, tak sákryš by měla - mohla vědět, jak věci řešit.
Lexaurin
napsal(a):
Jo a mam dojem, ze pani moc neuznava pozitivku, pry velci kniraci potrebuji tvrdsi vychovu...tak nevim jestli je to o rase?
No o rase, o rase člověka to je.Kruci však i u klasiky je základem to, že postupuju od jednoduchýho ke složitějšímu a odměňuju vhodné a žádoucí chování. K čemu kurnik je tvrdší výchova? A k čemu je teda jí, když jí evidentně nefunguje?
áále nic, no to je jen povzdech.
Zrzavci
napsal(a):
Hmmm, já za sebe tohle prostě nepochopím, když mi nějaký chování vadí, tak se na to zaměřím, natrénuju, odstraním. Vždyť jestli chodí na cvičák, tak sákryš by měla - mohla vědět, jak věci řešit.
Taky to ponekud nechapu a prijde mi i skoda, ze vysledek je ze se sobe snazime vyhnout, a pritom kdyz byla stene jsme si i pokecaly.
Zrzavci
napsal(a):
No o rase, o rase člověka to je.Kruci však i u klasiky je základem to, že postupuju od jednoduchýho ke složitějšímu a odměňuju vhodné a žádoucí chování. K čemu kurnik je tvrdší výchova? A k čemu je teda jí, když jí evidentně nefunguje?
áále nic, no to je jen povzdech.
No tu info musela nekde nakoupit
Taky asi patříme do obou skupin. Jsou dny kdy jde po městě na vodítku ukázkově, psů si nevšímá a já z ní mám opravdovou radost. No pak jsou ty horší, kdy je jak praštěná a táhne za každým druhým psem co potkáme, to je mi opravdu trapně . Ovšem sranda je, že i v těch horších dnech když potkáme něco malého uječeného (hlavně jorky a čivavy, ty jsou tu snad přemnožený) tak projde v klidu a ještě se na mě podívá stylem "no nezbláznili se?" . Taky musíme pilovat, ale je jí 10 měsíců takže snad budeme jednou chodit ukázkově pořád
Snažím se být vůči majitelům štěkavců toleratní, jelikož ještě před rokem byla v naprosto stejné situaci. Mého psa původní majitelé zkazili a posléze vrátili chovatelce jako nezvladatelného. Vyjížděl na psy, běžce, cyklisty, děti... Na vodítku se byl ochoten snad uškrtit. Honil auta. Nesmyslně štěkal jako pominutý. Zkrátka dáreček k pohledání.
Já, která na lidi s malými uštěkanými mrchami vždy koukala svrchu, jsem se najednou procházela po ulici se stejnou malou hysterkou. Hanba by mě fackovala!
Rok se s rokem sešel a z hysterky je slušný psí občan. Já však už hledím na štěkny a jejich majitele mnohem smířlivěji .
Aliens_II
napsal(a):
Jenom ještě dodám, že i ti "páni", co se psy nic nedělají, tak většina z nich se vnitřně tak necítí happy. To se pozná, i když nic nedělají a mlčí.
Ovšem jsou tací, co fakt jako nic. To by mě teda nervovalo taky. Jeden u nás dává cígo před vchodem, čumí na čubu až se vyřve, pak jde do vchodu a zmizne. Už jednou jsme na ni vystartovali na tři metry a čuba kníkala, že ji řežou. A Byl klid. Ale když ji slyším venku, počkáme a jdeme až později.
Nemyslela jsem to na všechny, jen mi to zcela vážně kdosi odpověděl nestačila jsem se divit. Proto když někoho takového vidím a dotyčný situaci neřeší, vždy si na to vzpomenu.
hn..
napsal(a):
Aspoň se mně uleví, když můžu přispět k tématu - šla jsem se dvěma boxerama, oba na krátkém vodítku u levé nohy. proti nám paní, na dlouhé jojo šňuře štěkajícího a vyvádějícího malého psa. Ten proběhl mezi mými psy, kolem jednoho oběhl, tím mu svázal nohy, můj pes upadl, druhý můj pes to začal řešit. Měla jsem u nohy zamotané tři psy. Volala jsem na paní, at pustí šŇuru. Ta ani omylem, že pes uteče. Tak jsem jejího psa odepnula sama a vymotala. Utekl a od té doby jsem ho neviděla. Dodnes nevím, co jsem v téhle situaci mohla udělat lepšího.
Mě by bylo líto toho psíka. Asi bych ho nepustila. Odepla bych sice vodítko, ale psíka bych podržela třeba za obojek, šňůru rozmotala, psa připla. Bylo by to obtížné, když jste sama měla dva psy a panička "šňůraře" nefungovala, ale i tak bych našla řešení. Neodpustila bych si, když se kvůli mě psík ztratil.
Pěkně jste to tu rozjeli. Díky za reakce, v klidu jsem si vše přečetla a musím dodat: moje fena také není žádný svatoušek, mám ji necelý rok, brala jsem si jí z útulku, už dospělou. Ze začátku jsem se styděla téměř pořád: pro člověka jako jsem já, no to byla muka Navíc ještě nebyla skoro vůbec socializovaná (na nic...), takže jsme museli furt něco řešit, každou minutu, každou věc, důvod k vypnutí mozku bylo téměř cokoliv. A teď, po necelém roce, jsem pomocí tuny pamlsků vytvořila fakt super parťáka. Sice jsem pořád jak trní, ale už umím lépe předvídat situace a no, znáte to. A vy všichni, co jste tu odpovídali, že "patříte do obou skupin", si dovolím nesouhlasit: pokud vidím majitele, který si psa už zdálky připne/dá mu koš/ snaží se mu dát povel=nějak ho rozptýlit(pamlskem apod.)-vše co jste tu zmiňovali, ten do skupiny ignorantů fakt nepatří! Já dokážu ocenit, když vidím, že majitel má snahu a pak neřeším řev ani "divné" chování. Mě prostě ser...štvou ti, kteří mají psa na jojo šňůře (mimochodem skvělé pojmenování, to budu používat) a v životě je neslyšíte promluvit. Jasně, že každému psovi občas přepne (té mojí třeba z koček) ale i když jí vypadne mozek, stejně na ní promluvím a neřeším to jenom odtáhnutím na provaze.
Říkám si, jak je vlastně jednoduché mít psa: granule z tesca, flexina a jedeme takhle patnáct let...
A dám dvě historky pro srovnání: Ještě když jsem psa neměla, ale chodila každý večer běhat. A začala jsem potkávat paní s dvěma bígly. Nevychovaní, "hluší", no děs. Ale paní měla plný hrsti piškotů, ty jí snad padaly i z uší a jela: povely, odměny...potkávala jsem jí denně, v různou dobu, takže s nimi fakt musela nachodit. A během pár týdnů/měsíců jsem najednou potkávala paní s dvěma bígly, kteří poslouchali jak hodinky a mohli chodit na volno. Nikdy jsem jí nevynadala, ona se na první pohled cítila trapně ale taaak se snažila a jaký výsledek to přineslo.
A historka druhá: taky při běhání, v parku, kde je přísná zákaz pobíhání psů na volno. Jde si ženská, pes na volno. I přesto, že zpomalím do kroku, si mě pes vybere a normálně po mě jde. Zle. Jde ke mě čelem a fakt to asi myslí vážně. (poprvé a dosud naposled jsem se bála psa). Ženská se otočí zády a začne si povídat s přítelem, který ch*ije ve křoví...Když na ní začnu řvát ať si psa chytí, tak se dotčeně ohradí, že na ní nemusím řvát. Jí to prostě vůbec nezajímalo! Doteď nepochopím.
Ještě musim přispět troškou do mlyna.U nas naproti v domu bydli pani a chodi vencit na voditku kocicku.S velikou oblibou k nasemu domu.Kdyz ji moje dve holky uvidely chtely ji jit sezrat, no vyrval obrovsky.Pani na to:"nebojte ona vam nic neudela". Ja jsem stala zapustena v zemi, pesy v amoku kus od kocky a mlcky cekala jsem az zklidni hormon. Jelikoz mam chapave holky, pochopily, ze tudy cesta nevede, sedly, ztichly, podivaly na me, jako jestli takto je to v poradku a ja jim za to dovolila jit ke kocicce cuchnout. Kocka zasycela a sly jsme dale.
Lexaurin
napsal(a):
Ještě musim přispět troškou do mlyna.U nas naproti v domu bydli pani a chodi vencit na voditku kocicku.S velikou oblibou k nasemu domu.Kdyz ji moje dve holky uvidely chtely ji jit sezrat, no vyrval obrovsky.Pani na to:"nebojte ona vam nic neudela". Ja jsem stala zapustena v zemi, pesy v amoku kus od kocky a mlcky cekala jsem az zklidni hormon. Jelikoz mam chapave holky, pochopily, ze tudy cesta nevede, sedly, ztichly, podivaly na me, jako jestli takto je to v poradku a ja jim za to dovolila jit ke kocicce cuchnout. Kocka zasycela a sly jsme dale.
My jednou potkaly v lese, uprostřed ničeho paní, která venčila dva psy a kočku. Na volno. Šly jsme s kamarádkou a každá svého psa. Sice jsme na dálku kočku poznaly ("támhle jde paní, se dvěma většíma psama a jedním malým...počkej..? To je kočka?!"), psy připnuly a snažili se je v klidu minut ale kočku vyděsilo už jen to, že psi byli naježení a trošku funěli a vyběhla na nejvyšší smrk. My pokračovali dál a paní lákala kočku dolů ze stromu. To bylo hrozně zvláštní :-D Ale nic nám neřekla, asi byla zvyklá
Danczéz
napsal(a):
My jednou potkaly v lese, uprostřed ničeho paní, která venčila dva psy a kočku. Na volno. Šly jsme s kamarádkou a každá svého psa. Sice jsme na dálku kočku poznaly ("támhle jde paní, se dvěma většíma psama a jedním malým...počkej..? To je kočka?!"), psy připnuly a snažili se je v klidu minut ale kočku vyděsilo už jen to, že psi byli naježení a trošku funěli a vyběhla na nejvyšší smrk. My pokračovali dál a paní lákala kočku dolů ze stromu. To bylo hrozně zvláštní :-D Ale nic nám neřekla, asi byla zvyklá
Známá taky takhle venčí dva psy. No a když kočka vidí, že smečka někam jde, přidá se k nim. Stalo se, že jí na takovém výletě prohnal pes, vylezla na strom a zůstala schovaná dokud nevyhodnotila, že nebezpečí pominulo. Lákání kočky, aby slezla, nepomohlo, tak jí tam nechali a šli domů a čičina se vrátila později.
balisek
napsal(a):
Snažím se být vůči majitelům štěkavců toleratní, jelikož ještě před rokem byla v naprosto stejné situaci. Mého psa původní majitelé zkazili a posléze vrátili chovatelce jako nezvladatelného. Vyjížděl na psy, běžce, cyklisty, děti... Na vodítku se byl ochoten snad uškrtit. Honil auta. Nesmyslně štěkal jako pominutý. Zkrátka dáreček k pohledání.
Já, která na lidi s malými uštěkanými mrchami vždy koukala svrchu, jsem se najednou procházela po ulici se stejnou malou hysterkou. Hanba by mě fackovala!
Rok se s rokem sešel a z hysterky je slušný psí občan. Já však už hledím na štěkny a jejich majitele mnohem smířlivěji .
Jo já to chápu, že nikdy nevíme co si ten pes prožil. Jsem vůči tomu také tolerantní, ale mě fakt štve, když to lidi neřeší, když prostě psa jen táhnou bez jakékoli snahy. A nebo co mi vadí snad ještě víc, když už mají vztek a a do psa začnou kopat, tahat ho za uši, a řvát na něj různé nadávky. I takové jsem zažila. Pak chudák pes, majitel ho nenaučí jak se má chovat a ještě ho za to mlátí
balisek
napsal(a):
Snažím se být vůči majitelům štěkavců toleratní, jelikož ještě před rokem byla v naprosto stejné situaci. Mého psa původní majitelé zkazili a posléze vrátili chovatelce jako nezvladatelného. Vyjížděl na psy, běžce, cyklisty, děti... Na vodítku se byl ochoten snad uškrtit. Honil auta. Nesmyslně štěkal jako pominutý. Zkrátka dáreček k pohledání.
Já, která na lidi s malými uštěkanými mrchami vždy koukala svrchu, jsem se najednou procházela po ulici se stejnou malou hysterkou. Hanba by mě fackovala!
Rok se s rokem sešel a z hysterky je slušný psí občan. Já však už hledím na štěkny a jejich majitele mnohem smířlivěji .
No to je to, co mám na myslí- že ale člověk s tím psem nějak pracuje. A to prostě poznat je. Taky nemám feňuli do mala, měla svoje mouchy, neuměla nic, zabralo to nějaký čas a člověk se někdy ocitl v situaci, která mu nebyla příjemná. A jistě žádný pes není 100%, může se stát, že něco ujede, ale pak s sebou jako majitel musím zatraceně mrsknout a tu situaci vyřešit. a zcela logicky se i omluvit. To je to minimum lidské slušnosti.
a gratuluju ke slušnému spímu občanovi !
Danczéz
napsal(a):
My jednou potkaly v lese, uprostřed ničeho paní, která venčila dva psy a kočku. Na volno. Šly jsme s kamarádkou a každá svého psa. Sice jsme na dálku kočku poznaly ("támhle jde paní, se dvěma většíma psama a jedním malým...počkej..? To je kočka?!"), psy připnuly a snažili se je v klidu minut ale kočku vyděsilo už jen to, že psi byli naježení a trošku funěli a vyběhla na nejvyšší smrk. My pokračovali dál a paní lákala kočku dolů ze stromu. To bylo hrozně zvláštní :-D Ale nic nám neřekla, asi byla zvyklá
:D my tak chodíme s poníkem, na kterém sedí dcerka, a s námi psice a dvě kočky :D Lidi z nás mají docela srandu :D Minule se jedna kočka nacpala za malou na poníka, tak se lidi ptali, jestli povýšila :D.
Tak jsem tedy včera psala, že musím začít jezdit více do města, kde se vyskytuje větší počet psů, abych trénovala.
Včera jsem měla skvělou příležitost, potrénovat i u nás. Sice moc lidí tady nepotkám, a když už, tak je vidím z velké dálky a vím, že pro psa jsou daleko tak poslechne.
Včera jsme byli na tokovém plácku u rybníka mezi dvěma vesnicemi. Byla jsem tam já a dvě známé se psy. Psi známých se seznamovali, protože se ještě neviděli, tak já házela psovi balonek, aby se mezi ně neplet.
Hodila jsem balónek a najednou se přesně v tom místě, kde dopadl balónek vynořil pán z vedlejší vesnice se stafordem, který nesnáší psy. Řeknu vám, že v tu chvílí se to ve mě všechno úplně sevřelo. Pán zastavil, pes se vzpíral na vodítku, cenil zuby a vrčel. Moje štěně zastavilo asi metr od něho. Já jsem zařvala, no možná až moc hystericky, ale v tu chvíli jsem se fakt bála, a pes se na místě otočil a tryskem letěl ke mě. Já měla tak neskutečnou radost, samozřejmě dostal řádnou pochvalu.
On nemá problém projít kolem toho psa u nohy a i přesto, že pes vyšiluje tak si ho nevšímat, ale tohle mi přišlo jako celkem dobrá zkouška pro mě i pro psa.
Akorát přemýšlím, že pořídím píšťalku, protože vím, že v takových situacích prostě nedokážu na psa zavolat radostně stejným hlasem, a asi z toho je pak zmatený.
Máte někdo zkušenosti s píšťalkou? Jak na ní učit? Nejdříve pískat hned po vydání povelu aby si to spojil?
Píšťalka je supr věc, jednak přesně - je bez emoční (i když si pamatuju známou, která tvrdíla, že i na píšťalku dokáže pískat hystericky což ale ve svý podstatě může být i pravda, člověk v tu chvíli píská trochu jinak, intenzivněji, déle... ) a druhak je lépe slyšet a myslím, že i pro psa je jednoznačnější, pokud má člověk přiřazené k povelům jasné druhy písknutí, protože lehni či sedni na dálku může psu splynout, ale pokud mám na sedni třeba krátký ostrý hvizd a na lehni dlouhý táhlý. lépe se mu to identifikuje. No a já učím klasicky tak, že písknu, přidám povel slovní, či posunek.
Pesan je dobrej, že to pěkně otočil na pětníku, můžete být na něj i sebe hrdobec.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.230.179
Píšťalku mám a používám
http://pejsacove.webnode.cz/news/povel-ke-mne-s-pouzitim-pistaly/.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.230.179
Jinak tady na vsi tu moc lidí psiska nevenčí a když už, tak právě ty malé amrdoly...
(Nechápu proč, máme tu nádherné lesy, spoustu luk, nádherné přírody...)
No, potkávám tu pravidelně středního knírače s pánem - ten jen občas zabublá, ale jinak nic, pak frbuldočka - to je šílenej štěkanátka - přesně malý cosi se zmítající na vodítku za šíleného uchrochtaného řevu. Pak je tu paní, co má nějaký křížence - s nima je asi největší problém, paní je má na volno a psiska jí maj v zadku, vždy se řítí k nám a posledně jsem na paní řvala, ať si je laskavě jde odchytit, nebo už nebudou... Když je má na vodítku a míjíme se, tak rovněž štěkanátky s hysterickým štěkotem zmítajícíse na vodítku tahnoucí směrem k nám.
A pak tu potkáváme starého bígla - ten, když nás vidí, tak stojí, asi 2x blafne a jde dál. A pak pána se 2 jezevčíkama a to je taky tóčo, když se potkáme...
Hysterický štěkot a zmítání se na vodítku naprosto běžný a majitelé nic. Nebo úplně nejlíp berou si je do náruče a začnou psiska utěšovat, ty pak řvou samozřejmě ještě 3x tolik...
marcelaamax
napsal(a):
Díky za zkušenosti, i když osobně se taky už vidím, jak pískám hystericky ale na té píšťalce to asi nebude znát tolik jako na hlase.
Chci jí jen na přivolání, ale třeba jí časem využijeme i více
Krom přivolání je dobrá i na zastavení psa na dálku, to fakt doporučuju. Plus třeba to, že ho pískáním budete posílat do stran. Navádět ho v prostoru, kde třeba má něco hledat.
Aliens_II
napsal(a):
Dnes mi srdce zaplesalo, potkal jsem postarší paní s labradorem, volně se pohybujícím, trochu jsme na vodítku na něj bafali, ale stále uklidňujeme a dostal jsem pochvalu. A že mě vídá každý den a vidí, jak se snažím a ták.
To musím říct, že člověka to krutě potěší.
Super zpráva, gratulujem.
marcelaamax
napsal(a):
Jo to zastavení trénujeme už teď, akorát, že bez píšťalky, tak to taky zkusíme
Bude se vám hodit i při tom učení se zvěří. Psa snáz zastavíte, než přivoláte. Z jednoduchého důvodu- není to totální odvolání od toho co dělá, jako je přivolání. Tady to přerušíte a on neví - půjdeme dál tím směrem? Půjdeme jinam?...
Aliens_II
napsal(a):
Dnes mi srdce zaplesalo, potkal jsem postarší paní s labradorem, volně se pohybujícím, trochu jsme na vodítku na něj bafali, ale stále uklidňujeme a dostal jsem pochvalu. A že mě vídá každý den a vidí, jak se snažím a ták.
To musím říct, že člověka to krutě potěší.
Jo to dost opodstatněně.
Aliens_II
napsal(a):
Dnes mi srdce zaplesalo, potkal jsem postarší paní s labradorem, volně se pohybujícím, trochu jsme na vodítku na něj bafali, ale stále uklidňujeme a dostal jsem pochvalu. A že mě vídá každý den a vidí, jak se snažím a ták.
To musím říct, že člověka to krutě potěší.
To je dobře. Každý takový úspěch Vám dodá klidu a sebevědomí a to se bude v pozitivním směru přenášet na feňuli.
Aliens_II
napsal(a):
Dnes mi srdce zaplesalo, potkal jsem postarší paní s labradorem, volně se pohybujícím, trochu jsme na vodítku na něj bafali, ale stále uklidňujeme a dostal jsem pochvalu. A že mě vídá každý den a vidí, jak se snažím a ták.
To musím říct, že člověka to krutě potěší.
Tak je to správně! Moc fandím!
Každej pes si blafne, když je nejistej a chce vypadat jako machr. Ale hysteráky těch všech amrdolů (další super slovo do sbírky ) se vymykají běžnému psímu chování...
Musím přidat nový poznatek, ze dneška. Nejedná se o štěkajícího psa ale spíš o "štěkajícího" páníčka. Hned jsem si vzpomněla na "Adéélooooo" ze začátku téhle diskuze pes na volno (amrdol) stojí, čumí, paníček stojí, čumí a "Mooontyyyy!...Moooontyyyyyy!...Mooontyyyyyyy!" A Monty nic Vzdala jsem to, mojí jsem pustila, ona se vyřádila za doprovodu volání "moooontyyyy!" a bylo to. Akorát jsem měla strach, že za náma půjde Monty až domů Mě takhle pes vyignorovat, dojdu si pro ní a rázně vysvětlím, že mě asi přeslechla. Ne, pes od něj stojí cca 5 metrů a on raději bude vyřvávat a učit psa, že na zavolání chodit nemusí...
Danczéz
napsal(a):
Musím přidat nový poznatek, ze dneška. Nejedná se o štěkajícího psa ale spíš o "štěkajícího" páníčka. Hned jsem si vzpomněla na "Adéélooooo" ze začátku téhle diskuze pes na volno (amrdol) stojí, čumí, paníček stojí, čumí a "Mooontyyyy!...Moooontyyyyyy!...Mooontyyyyyyy!" A Monty nic Vzdala jsem to, mojí jsem pustila, ona se vyřádila za doprovodu volání "moooontyyyy!" a bylo to. Akorát jsem měla strach, že za náma půjde Monty až domů Mě takhle pes vyignorovat, dojdu si pro ní a rázně vysvětlím, že mě asi přeslechla. Ne, pes od něj stojí cca 5 metrů a on raději bude vyřvávat a učit psa, že na zavolání chodit nemusí...
Ty vado. Tak ale pozor ma mě, ta má chrtice mě sice neignoruje, moc dobře mě slyší, ale taky volám i klidně 10x ke mě a pak se teda jako uráčí. Ovšem už jsme tu o tom psali. Donuťte kočku na "ke mě".
Tak prosím, kdyby mě někdo, někde za plotem viděl montyyyyyyovat, tak nesmát se, my s rázností nedocílíme nic.
A díky vám všem za podporu, děláme pokroky a radost už i ostatním. Venku.
Danczéz
napsal(a):
Musím přidat nový poznatek, ze dneška. Nejedná se o štěkajícího psa ale spíš o "štěkajícího" páníčka. Hned jsem si vzpomněla na "Adéélooooo" ze začátku téhle diskuze pes na volno (amrdol) stojí, čumí, paníček stojí, čumí a "Mooontyyyy!...Moooontyyyyyy!...Mooontyyyyyyy!" A Monty nic Vzdala jsem to, mojí jsem pustila, ona se vyřádila za doprovodu volání "moooontyyyy!" a bylo to. Akorát jsem měla strach, že za náma půjde Monty až domů Mě takhle pes vyignorovat, dojdu si pro ní a rázně vysvětlím, že mě asi přeslechla. Ne, pes od něj stojí cca 5 metrů a on raději bude vyřvávat a učit psa, že na zavolání chodit nemusí...
Taky máme Montyho - a to doslova. Ten pes se tak jmenuje, je to kokr. Jeho páníček mě kdysi pradávno nařkl, že psa šikanuju, když jsem svého psa učila základní poslušnost. On svému psu nechává volnost není to voják, je to přeci pes. A tak zrovna tuhle stál v dešti a vichru a jeho volný pes byl někde... kdesi, nebyl vůbec. Moji šikanovaní psi si ťapali kus ode mne, všichni jsme byli v pohodě a všcihni jsme se vrátili domů. Zatímco pán od Montíka stál stále na rohu s taškou vlající ve větru a vyvolával si svoje Montííí, Montíííkůůůů. A to, že Montík někde v pohodě otravuje háravou fenu, jako tuhle, to vůbec nevěděl., zato pak vidí, když majitel háravé feny po určité době Montííííka dosti nerudně odhání.
Aliens_II
napsal(a):
Ty vado. Tak ale pozor ma mě, ta má chrtice mě sice neignoruje, moc dobře mě slyší, ale taky volám i klidně 10x ke mě a pak se teda jako uráčí. Ovšem už jsme tu o tom psali. Donuťte kočku na "ke mě".
Tak prosím, kdyby mě někdo, někde za plotem viděl montyyyyyyovat, tak nesmát se, my s rázností nedocílíme nic.
A díky vám všem za podporu, děláme pokroky a radost už i ostatním. Venku.
Prosím, neberte to jako výtku, ale jako dobrou radu: Na čubu zavolejte jednou a jestli nepřijde, jděte si pro ní! O přivolání se pokoušejte jen v případě, že existuje alespoň minimální šance, že Vás vnímá a zareaguje. Často praktikuje to, že jí přivoláte, pochválíte, odměníte a zas hned necháte jít po svém - aby si nespojila, že přivolání = konec zábavy.
Tím, že ní voláte 10x a ona podle svého uvážení přijde anebo taky ne, jí akorát učíte, že to s přivolání nemyslíte příliš vážně a že Vás nemusí poslechnout. Jestli je důslednost nezbytná u "normálního" psa, tak u chrta je nezbytná dvojnásobně - právě proto, že jsou na tom s přivoláním a poslušností vůbec trochu na štíru.
balisek
napsal(a):
Prosím, neberte to jako výtku, ale jako dobrou radu: Na čubu zavolejte jednou a jestli nepřijde, jděte si pro ní! O přivolání se pokoušejte jen v případě, že existuje alespoň minimální šance, že Vás vnímá a zareaguje. Často praktikuje to, že jí přivoláte, pochválíte, odměníte a zas hned necháte jít po svém - aby si nespojila, že přivolání = konec zábavy.
Tím, že ní voláte 10x a ona podle svého uvážení přijde anebo taky ne, jí akorát učíte, že to s přivolání nemyslíte příliš vážně a že Vás nemusí poslechnout. Jestli je důslednost nezbytná u "normálního" psa, tak u chrta je nezbytná dvojnásobně - právě proto, že jsou na tom s přivoláním a poslušností vůbec trochu na štíru.
No dobře. Ale ona si občas sedne a kouká na mě a pak příjde. Možná se bojí, že ji potrestám? Vnímá mě. Včera například běhala na hřišti a byla na druhé straně a stačilo "jdeme domů" a štěkání na hafana nechala a utíkala za mnou na druhý konec. Což bylo velmi pozitiní.
To s tím přivoláním, pochvalou a puštěním od těla, to dělám, to je bezva věc.
Např. v uzavřených prostorech chodíme volně, tak na mě už čeká, přichází, na stůj zastaví, na pamlsek příjde a nebo se drží u nohy a hlídá si, jestli náhodou ze mě něco dobrého nekápne. Pokud je na volno, občas koukne ze zvědavosti do kanceláří, na příkaz "tady jdeme" a ukážu rukou směr, tak jde kam chci. To před měsícem věřte, bylo sci-fi. Ale je to "zatím" v budovách. Venku to fakt nejde. Ale to příjde.
Aliens_II
napsal(a):
No dobře. Ale ona si občas sedne a kouká na mě a pak příjde. Možná se bojí, že ji potrestám? Vnímá mě. Včera například běhala na hřišti a byla na druhé straně a stačilo "jdeme domů" a štěkání na hafana nechala a utíkala za mnou na druhý konec. Což bylo velmi pozitiní.
To s tím přivoláním, pochvalou a puštěním od těla, to dělám, to je bezva věc.
Např. v uzavřených prostorech chodíme volně, tak na mě už čeká, přichází, na stůj zastaví, na pamlsek příjde a nebo se drží u nohy a hlídá si, jestli náhodou ze mě něco dobrého nekápne. Pokud je na volno, občas koukne ze zvědavosti do kanceláří, na příkaz "tady jdeme" a ukážu rukou směr, tak jde kam chci. To před měsícem věřte, bylo sci-fi. Ale je to "zatím" v budovách. Venku to fakt nejde. Ale to příjde.
Tak to je super, očividně se teprve učí něco, co nikdy nezažila. Chce to s ní prostě zacházet jako se štěnětem - opakování je matka moudrosti