Rakovina zaludku u 13lete feny?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Může to být spoustu různých věcí, které jsou i mnohem pravděpodobnější než diagnoza ala chytrá babička.

ale bez vyšetření u veterináře se nehnete.

Kdyz ji dostaneme v pondeli k veterinari, je sance ze bude jako driv? Prece jenom uz neni nejmladsi. A nikdo nechceme aby se zbytecne trapila, kdyz ted uz sotva chodi...

Kdyby bylo zle vám, řešila byste to jinak než návštěvou doktora? Přece ji nenecháte trápit. Veterinář je jediná osoba, která má vzdělání a zkušenosti stav vaší fenečky posoudit.
Dělala vám radost tolik let, nezaslouží si, abyste ji nechali zdechat v bolestech!

LájošM napsal(a):
Kdyby bylo zle vám, řešila byste to jinak než návštěvou doktora? Přece ji nenecháte trápit. Veterinář je jediná osoba, která má vzdělání a zkušenosti stav vaší fenečky posoudit.
Dělala vám radost tolik let, nezaslouží si, abyste ji nechali zdechat v bolestech!

Neni to tak jednoduche, babicka ma pristup jako ''no jestli ma rakovinu zaludku tak to pujde uz rychle'' a nechala by ji rovnou utratit i bez vysetreni. Bohuzel je to takhle a ve svych 15ti letech nemam zadnou moc s tim neco udelat. Ale vypada to ze uz je ji trochu lip, tak snad vydrzi do navstevy vet.

NikolABella napsal(a):
Neni to tak jednoduche, babicka ma pristup jako ''no jestli ma rakovinu zaludku tak to pujde uz rychle'' a nechala by ji rovnou utratit i bez vysetreni. Bohuzel je to takhle a ve svych 15ti letech nemam zadnou moc s tim neco udelat. Ale vypada to ze uz je ji trochu lip, tak snad vydrzi do navstevy vet.

Jen taková technická...babička bezpečně pozná, že pes má rakovinu žaludku?...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jen taková technická...babička bezpečně pozná, že pes má rakovinu žaludku?...

Ne, ale nechce to resit at je to co je to, nemam to v tehle situaci lehke, jak jsem psala v predchozim prispevku..;) Doufala jsem ze se ozve nekdo kdo s tim ma treba zkusenosti, ne nekdo kdo me tu bude soudit, ale bohuzel.

NikolABella napsal(a):
Ne, ale nechce to resit at je to co je to, nemam to v tehle situaci lehke, jak jsem psala v predchozim prispevku..;) Doufala jsem ze se ozve nekdo kdo s tim ma treba zkusenosti, ne nekdo kdo me tu bude soudit, ale bohuzel.

Nikdo nesoudí, ale každý vám tady (alespoň myslím) doporučí stanovení diagnózy veterinářem...ten by vám měl říct, zda se dá pejsek vyléčit a nebo jestli je lepší ho utratit...

Se rozthrl pytel s takovými dotazy ne? Už čtu asi 4tý, kdy jde psovi pomalu o život - kaštan, záda, pravidelné zvracení a průjem a všichni čekají, že jim tady někdo poradí bylinky do žrádla, nebo už zvednete zadek a vezmete to zvíře na veterinu? Já nevím, ale jakmile se mi něco zdravotního na mém psovi nezdá, notabene bolesti apod. Tak okamžitě volám veterináři, který mi řekne nejlíp, zda přijet rovnou, nebo to do pondělí vydrží.

NikolABella napsal(a):
Neni to tak jednoduche, babicka ma pristup jako ''no jestli ma rakovinu zaludku tak to pujde uz rychle'' a nechala by ji rovnou utratit i bez vysetreni. Bohuzel je to takhle a ve svych 15ti letech nemam zadnou moc s tim neco udelat. Ale vypada to ze uz je ji trochu lip, tak snad vydrzi do navstevy vet.

Moc dobře vím, jaký má vaše babička přístup ke zvířatům a to, jak je schopná, že se některé trápí, neřešit. Moje babička je úplně stejná. Taky navíc hází od oka diagnozy, jakmile na to přijde. Její pes takhle odešel taky ve třinácti. Hlavně proto, že věděla, že mu něco je a nic s tím nedělala. Když jsme přišli na to, že se něco děje, protože nám všem babička najednou začala rozhlašovat, že má její pes rakovinu kdovíčeho, veterináře jsme jí pozvali až do baráku, protože sama by se psem nikam nejela. Jenže tehdy už bylo na všechno prostě pozdě. (žádná rakovina, ale selhaly ledviny) A co na to ona? Vlastně nic, ona přece nic nezanedbala. Že byl pes divný už asi tři měsíce nám sice nakonec řekla, ale pořád na své straně neviděla jediné pochybení. Takovým lidem se nic nevysvětlí.

My ale nejsme naši prarodiče, jsme už v tomhle dnes trochu někde jinde. Babičce nevysvětlujte a nesnažte se na to jít tak, že by si třeba něco uvědomila. Neuvědomí, ona své postoje a názory prostě ve svém věku už nepřehodnotí.
Naopak si myslím, že v patnácti už jste dostatečně stará na to, abyste zvládla dojít se psem na veterinu. V 15 skutečně nemáte žádnou moc, pokud se svými prarodiči jen mluvíte. Nebudou na vás brát zřetel, protože stále budou trvat na tom, že oni jsou zkušenější a chytřejší. Ale hodně záleží na tom, co ve výsledku opravdu uděláte, o mluvení to není. A tam váš věk roli vážně nehraje.

Takže, co nakonec můžete? Dál se snažit přesvědčovat babičku nebo jít a zařídit to sama. Nikdo vás tu nesoudí, aspoň já si ničeho takového nevšimla, ale chtělo by to úplně změnit přístup k celé věci. Jestli vám na tom psovi záleží, nějak to vymyslíte... Jestli až tolik ne, nechte babičku, ať je dál přesvědčená o rakovině žaludku.

Andrýsek3 napsal(a):
Se rozthrl pytel s takovými dotazy ne? Už čtu asi 4tý, kdy jde psovi pomalu o život - kaštan, záda, pravidelné zvracení a průjem a všichni čekají, že jim tady někdo poradí bylinky do žrádla, nebo už zvednete zadek a vezmete to zvíře na veterinu? Já nevím, ale jakmile se mi něco zdravotního na mém psovi nezdá, notabene bolesti apod. Tak okamžitě volám veterináři, který mi řekne nejlíp, zda přijet rovnou, nebo to do pondělí vydrží.

Uz jsem tady psala, ze je to slozitejsi a tezko rict jestli ji na veterinu v pondeli vubec dostanu, natoz tam volat - navic jeste v sobotu... Spis me zajimalo, jestli ma nekdo zkusenosti s necim podobnym:) Neptala jsem se co byste udelali vy, ale spis jake mam zatim moznosti ja krom veterinare a jestli ma mit nejakou dietu.

NikolABella napsal(a):
Uz jsem tady psala, ze je to slozitejsi a tezko rict jestli ji na veterinu v pondeli vubec dostanu, natoz tam volat - navic jeste v sobotu... Spis me zajimalo, jestli ma nekdo zkusenosti s necim podobnym:) Neptala jsem se co byste udelali vy, ale spis jake mam zatim moznosti ja krom veterinare a jestli ma mit nejakou dietu.

A klidně volat i v sobotu... Nechápu, co by na tom mělo být za problém. Např nás vet má 24h pohotovost, dovoláme se klidně i ve tři ráno, dokonce i v takovou dobu je ochoten přijet, když je to nutné.

Víte, co se říká... Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá výmluvy. Já tu od vás čtu už po několikáté jen a pouze ty výmluvy.

Atheira napsal(a):
Moc dobře vím, jaký má vaše babička přístup ke zvířatům a to, jak je schopná, že se některé trápí, neřešit. Moje babička je úplně stejná. Taky navíc hází od oka diagnozy, jakmile na to přijde. Její pes takhle odešel taky ve třinácti. Hlavně proto, že věděla, že mu něco je a nic s tím nedělala. Když jsme přišli na to, že se něco děje, protože nám všem babička najednou začala rozhlašovat, že má její pes rakovinu kdovíčeho, veterináře jsme jí pozvali až do baráku, protože sama by se psem nikam nejela. Jenže tehdy už bylo na všechno prostě pozdě. (žádná rakovina, ale selhaly ledviny) A co na to ona? Vlastně nic, ona přece nic nezanedbala. Že byl pes divný už asi tři měsíce nám sice nakonec řekla, ale pořád na své straně neviděla jediné pochybení. Takovým lidem se nic nevysvětlí.

My ale nejsme naši prarodiče, jsme už v tomhle dnes trochu někde jinde. Babičce nevysvětlujte a nesnažte se na to jít tak, že by si třeba něco uvědomila. Neuvědomí, ona své postoje a názory prostě ve svém věku už nepřehodnotí.
Naopak si myslím, že v patnácti už jste dostatečně stará na to, abyste zvládla dojít se psem na veterinu. V 15 skutečně nemáte žádnou moc, pokud se svými prarodiči jen mluvíte. Nebudou na vás brát zřetel, protože stále budou trvat na tom, že oni jsou zkušenější a chytřejší. Ale hodně záleží na tom, co ve výsledku opravdu uděláte, o mluvení to není. A tam váš věk roli vážně nehraje.

Takže, co nakonec můžete? Dál se snažit přesvědčovat babičku nebo jít a zařídit to sama. Nikdo vás tu nesoudí, aspoň já si ničeho takového nevšimla, ale chtělo by to úplně změnit přístup k celé věci. Jestli vám na tom psovi záleží, nějak to vymyslíte... Jestli až tolik ne, nechte babičku, ať je dál přesvědčená o rakovině žaludku.

Jak mam dostat psa ktery sotva chodi nekolik km do mesta k veterinarovi, kdyz nam tady ani nejezdi autobus? Ono taky po financni strance to v patnacti letech nebude jednoduche. U nas to funguje spus tak, ze babicka nenecha zvire trapit, ale taky to nehidla resit hned prvni den.
Asi ji opravdu necham napospas babicce, dekuji ze jste mi otevrela oci:) Za ty problemy doma mi to asi opravdu nestoji.
A to jsem se jen zeptala jakou ji dat dietu, aby vydrzela do pondeli...

NikolABella napsal(a):
Uz jsem tady psala, ze je to slozitejsi a tezko rict jestli ji na veterinu v pondeli vubec dostanu, natoz tam volat - navic jeste v sobotu... Spis me zajimalo, jestli ma nekdo zkusenosti s necim podobnym:) Neptala jsem se co byste udelali vy, ale spis jake mam zatim moznosti ja krom veterinare a jestli ma mit nejakou dietu.

Mimochodem, zvracení a průjem může mít tolik původů, že vám tu od počítače stejně nikdo neporadí, co pomůže zrovna vašemu psovi.
Opravdu si myslím, že s průjmem nebo zvracením tu bude mít zkušenost víc lidí. Jen ve většině případů šlo třeba jen o to, že psovi něco nesedlo, alergie nebo tak. Jenže stejně jako může být původ nevolnosti úplně banální, může jít i o závažný problém.

NikolABella napsal(a):
Uz jsem tady psala, ze je to slozitejsi a tezko rict jestli ji na veterinu v pondeli vubec dostanu, natoz tam volat - navic jeste v sobotu... Spis me zajimalo, jestli ma nekdo zkusenosti s necim podobnym:) Neptala jsem se co byste udelali vy, ale spis jake mam zatim moznosti ja krom veterinare a jestli ma mit nejakou dietu.

Tak bylo by ideální, kdyby fena dostala místo levných konzerv, třeba kuřecí maso s rýží a mrkvi, když má teď průjem a krmila bych aspoň 2x denně, ne jen 1x. A vzít ji na veterinu v pondělí, nebo tam zavolat aspoň. Nejhorší je, že to zvíře může třeba v bolestech umírat, ne teď, ale třeba dýl, ale vy to nepoznáte, když to nebudete řešit, protože babička asi nebude, holt to tak prostě bylo. Ale vy ji můžete pomoct, aby ji bylo dobře nebo aby se netrápila. V 15ti zvládnete dostat zvíře na veterinu.

NikolABella napsal(a):
Jak mam dostat psa ktery sotva chodi nekolik km do mesta k veterinarovi, kdyz nam tady ani nejezdi autobus? Ono taky po financni strance to v patnacti letech nebude jednoduche. U nas to funguje spus tak, ze babicka nenecha zvire trapit, ale taky to nehidla resit hned prvni den.
Asi ji opravdu necham napospas babicce, dekuji ze jste mi otevrela oci:) Za ty problemy doma mi to asi opravdu nestoji.
A to jsem se jen zeptala jakou ji dat dietu, aby vydrzela do pondeli...

Jako vážně? Necháte ji trápit se? Pokud ji jednou denně a několikátý den po jídle zvrací, tak musí být hrozně zesláblá. Chudák.
Rodiče by ji tam neodvezli? Nebo aspoň zavolat veterináři, třeba by nějaký přijel k vám.

Andrýsek3 napsal(a):
Jako vážně? Necháte ji trápit se? Pokud ji jednou denně a několikátý den po jídle zvrací, tak musí být hrozně zesláblá. Chudák.
Rodiče by ji tam neodvezli? Nebo aspoň zavolat veterináři, třeba by nějaký přijel k vám.

Oni někteří lidé by si zasloužili, aby jim bylo blbě, jako fakt fest, že by se ani na postel nedobelhali a byli schopní se jen válet na podlaze, nejlíp ještě ve vlastním blití. A pak by prošel kolem nějaký přibuzný, zeptal se ho: "jé, tobě je špatně? Jak je to možný?" odešel si sednout k počítači, tam na nějakou diskuzi naflákal: Maruně je blbě, už od rána nemůže chodit a blije jak šakal, mám jí dát tvrdej rohlík nebo jí fakt musím zavolat doktora?

Mám dojem, že s masem nepochodíš. Jestli to mají se zvířaty aspoň trochu jako moje babička, tak půlkilová psí konzerva za patnáct je boží a nic se na tom měnit nebude.

Andrýsek3 napsal(a):
Jako vážně? Necháte ji trápit se? Pokud ji jednou denně a několikátý den po jídle zvrací, tak musí být hrozně zesláblá. Chudák.
Rodiče by ji tam neodvezli? Nebo aspoň zavolat veterináři, třeba by nějaký přijel k vám.

Pokud si rodice mysli ze zatim veterinar neni potreba a zbytecne to hradit rozhodne nebudou, ze se kdyztak pocka do pondeli - proste umre nebo ne - tak tady ja opravdu ani v tech patnacti nic neudelam. Je mi to fakt lito, asi si ji mel pred 13 lety ji a jeji mamku vzit domu nekdo jiny a postatat se lip, ale takhle ta situace proste u nas momentalne je.
Ale uz je ji snad lip, vypada lepe nez rano.
Nejhorsi na tom je, ze v pondeli hned rano odjizdim, a budto se ve stredu vratim a bude v pohode nebo nebude vubec, nemam zadnou moc s tim neco udelat takhle na dalku.

Atheira napsal(a):
Oni někteří lidé by si zasloužili, aby jim bylo blbě, jako fakt fest, že by se ani na postel nedobelhali a byli schopní se jen válet na podlaze, nejlíp ještě ve vlastním blití. A pak by prošel kolem nějaký přibuzný, zeptal se ho: "jé, tobě je špatně? Jak je to možný?" odešel si sednout k počítači, tam na nějakou diskuzi naflákal: Maruně je blbě, už od rána nemůže chodit a blije jak šakal, mám jí dát tvrdej rohlík nebo jí fakt musím zavolat doktora?

Mám dojem, že s masem nepochodíš. Jestli to mají se zvířaty aspoň trochu jako moje babička, tak půlkilová psí konzerva za patnáct je boží a nic se na tom měnit nebude.

Je mi to jasný. Ale zkusila jsem to. Asi by rohlík ve vodě zněl líp. Když mají bolesti lidé, dají se jim léky, pes do sám neřekne a nesnáším, když se kvůli bezohlednosti lidí musí to zvíře trápit a utrápit až do.smrti. Díky bohu, že je eutanazie u zvířat legální a my máme možnost těm zvířátkům aspoň ulehčit odchod a ne je nechat v bolestech. Ach jo.

Atheira napsal(a):
Oni někteří lidé by si zasloužili, aby jim bylo blbě, jako fakt fest, že by se ani na postel nedobelhali a byli schopní se jen válet na podlaze, nejlíp ještě ve vlastním blití. A pak by prošel kolem nějaký přibuzný, zeptal se ho: "jé, tobě je špatně? Jak je to možný?" odešel si sednout k počítači, tam na nějakou diskuzi naflákal: Maruně je blbě, už od rána nemůže chodit a blije jak šakal, mám jí dát tvrdej rohlík nebo jí fakt musím zavolat doktora?

Mám dojem, že s masem nepochodíš. Jestli to mají se zvířaty aspoň trochu jako moje babička, tak půlkilová psí konzerva za patnáct je boží a nic se na tom měnit nebude.

To je sice krasny, ale ja tu s ni od rana jsem, a to mam na praci i lepsi veci nez ztracet cas.
Dobre, mate co jste nekteri chteli. Necham ji, budto se vyleci nebo ne, asi to neni muj problem. Museli byste si vlezt do me kuze, abyste meli ty moznosti ktere mam ja.
Doufala jsem, ze se tady do me nebudou lidi navazet, ale tak co, je to jen pes. Je mi to lito
Nashledanou.

Nech to na babičce...
Zná své možnosti.

NikolABella napsal(a):
To je sice krasny, ale ja tu s ni od rana jsem, a to mam na praci i lepsi veci nez ztracet cas.
Dobre, mate co jste nekteri chteli. Necham ji, budto se vyleci nebo ne, asi to neni muj problem. Museli byste si vlezt do me kuze, abyste meli ty moznosti ktere mam ja.
Doufala jsem, ze se tady do me nebudou lidi navazet, ale tak co, je to jen pes. Je mi to lito
Nashledanou.

To, že na ni soucitně koukáte jí nijak nepomůže, to je jedna věc. Že je pro vás ztrátou času trávit ho se psem, který by pro někoho jiného po tolika letech třeba i něco znamenal, to je věc druhá.
Právě proto, že jsem vyrůstala s lidmi, kteří to mají hodně podobně jako vaše babička vím, že ty možnosti máte, jen by se vám muselo skutečně chtít. Ale to už je o člověku a o tom, kam až moc sahá ta jeho láska ke zvířatům.

Pokud jste ale schopná říct, že je to jen pes a proto ho můžete nechat se trápit, neměla jste lézt sem. To potom nechápu, jak jste mohla předpokládat, že se tu do vás nebude nikdo navážet.
Tak se mějte a doufám, že až vám bude někdy skutečně hodně zle, nebude pomoc závislá na někom tak neochotném jako jste vy.

Atheira napsal(a):
To, že na ni soucitně koukáte jí nijak nepomůže, to je jedna věc. Že je pro vás ztrátou času trávit ho se psem, který by pro někoho jiného po tolika letech třeba i něco znamenal, to je věc druhá.
Právě proto, že jsem vyrůstala s lidmi, kteří to mají hodně podobně jako vaše babička vím, že ty možnosti máte, jen by se vám muselo skutečně chtít. Ale to už je o člověku a o tom, kam až moc sahá ta jeho láska ke zvířatům.

Pokud jste ale schopná říct, že je to jen pes a proto ho můžete nechat se trápit, neměla jste lézt sem. To potom nechápu, jak jste mohla předpokládat, že se tu do vás nebude nikdo navážet.
Tak se mějte a doufám, že až vám bude někdy skutečně hodně zle, nebude pomoc závislá na někom tak neochotném jako jste vy.

Uz vidim jak tu jsem oznacena jako ta zkazena generace. Mohla jsem chodit hulit a chlastat jako duha s e spoluzakama, ale ja jsem s ni chodila na dlouhy prochazky, ktery tak milovala. A necham to na babicce. Mela uz vic psu nez ja a vy vsichni tady dohromady, tak teda no budiz, diufam ze kdyz se bude trapit zatimco ja tu pristi tyden nebudu, tak ji necha utratit.
Ono se to krasne soudi, kdyz moji situaci tolik vite.
Nezadala jsem poradenstvi ohledne chovani, ale radu ohledne vhodne diety.
Taky nashledanou.

Atheira napsal(a):
To, že na ni soucitně koukáte jí nijak nepomůže, to je jedna věc. Že je pro vás ztrátou času trávit ho se psem, který by pro někoho jiného po tolika letech třeba i něco znamenal, to je věc druhá.
Právě proto, že jsem vyrůstala s lidmi, kteří to mají hodně podobně jako vaše babička vím, že ty možnosti máte, jen by se vám muselo skutečně chtít. Ale to už je o člověku a o tom, kam až moc sahá ta jeho láska ke zvířatům.

Pokud jste ale schopná říct, že je to jen pes a proto ho můžete nechat se trápit, neměla jste lézt sem. To potom nechápu, jak jste mohla předpokládat, že se tu do vás nebude nikdo navážet.
Tak se mějte a doufám, že až vám bude někdy skutečně hodně zle, nebude pomoc závislá na někom tak neochotném jako jste vy.

NikolABella napsal(a):
Jak mam dostat psa ktery sotva chodi nekolik km do mesta k veterinarovi, kdyz nam tady ani nejezdi autobus? Ono taky po financni strance to v patnacti letech nebude jednoduche. U nas to funguje spus tak, ze babicka nenecha zvire trapit, ale taky to nehidla resit hned prvni den.
Asi ji opravdu necham napospas babicce, dekuji ze jste mi otevrela oci:) Za ty problemy doma mi to asi opravdu nestoji.
A to jsem se jen zeptala jakou ji dat dietu, aby vydrzela do pondeli...

No a co Vaši rodiče, když Vám je 15 let? To opravdu s financemi na tom asi nebudete dobře. Vet se dá zavolat klidně i domů ke psovi, ale je nutné počítat samozřejmě s příplatkem.

NikolABella napsal(a):
Uz vidim jak tu jsem oznacena jako ta zkazena generace. Mohla jsem chodit hulit a chlastat jako duha s e spoluzakama, ale ja jsem s ni chodila na dlouhy prochazky, ktery tak milovala. A necham to na babicce. Mela uz vic psu nez ja a vy vsichni tady dohromady, tak teda no budiz, diufam ze kdyz se bude trapit zatimco ja tu pristi tyden nebudu, tak ji necha utratit.
Ono se to krasne soudi, kdyz moji situaci tolik vite.
Nezadala jsem poradenstvi ohledne chovani, ale radu ohledne vhodne diety.
Taky nashledanou.

Co máte kurňa pořád s tou dietou?

to si jako myslíte, že máme nějaké super recepty, bylinky a homeopatika, která jsou nasadit na dálku podle anamnézy "psovi je blbě" a on se zázračně uzdraví?

Dojdi si, Mařeno jedna hloupá, do kostela pro svěcenou vodu.

Atheira napsal(a):
Oni někteří lidé by si zasloužili, aby jim bylo blbě, jako fakt fest, že by se ani na postel nedobelhali a byli schopní se jen válet na podlaze, nejlíp ještě ve vlastním blití. A pak by prošel kolem nějaký přibuzný, zeptal se ho: "jé, tobě je špatně? Jak je to možný?" odešel si sednout k počítači, tam na nějakou diskuzi naflákal: Maruně je blbě, už od rána nemůže chodit a blije jak šakal, mám jí dát tvrdej rohlík nebo jí fakt musím zavolat doktora?

Mám dojem, že s masem nepochodíš. Jestli to mají se zvířaty aspoň trochu jako moje babička, tak půlkilová psí konzerva za patnáct je boží a nic se na tom měnit nebude.

Smutná diskuze, ale "blije jak šakal" - přes tu tristnost mě toto přirovnání teda rozesmálo.

NikolABella napsal(a):
Uz vidim jak tu jsem oznacena jako ta zkazena generace. Mohla jsem chodit hulit a chlastat jako duha s e spoluzakama, ale ja jsem s ni chodila na dlouhy prochazky, ktery tak milovala. A necham to na babicce. Mela uz vic psu nez ja a vy vsichni tady dohromady, tak teda no budiz, diufam ze kdyz se bude trapit zatimco ja tu pristi tyden nebudu, tak ji necha utratit.
Ono se to krasne soudi, kdyz moji situaci tolik vite.
Nezadala jsem poradenstvi ohledne chovani, ale radu ohledne vhodne diety.
Taky nashledanou.

Fajn, tak rada ohledně diety:
Na klasickej průjem (dietní chyba) nasuzuju piškoty a černej čaj...když má pes střevní potíže i co se zvracení týče, tak dávám vařený hovězí maso (svalovinu, žádný vnitřnosti), vařenou mrkev a vařenou rejži, dávky jídla menší několikrát denně...
Pokud je pes citlivý na zadek a hrbí se, tak se opravdu nedomnívám, že mu tady někdo poradí adekvátní dietu, která mu pomůže...naopak, může mu třeba ještě přitížit...

V tvém věku může být problémem tak max finanční stránka, ale ostatní se zařídit dá a ne že ne.
Chápu, že to není úplně jednoduché někoho přesvědčit, něco zařídit a pod., ale není to nemožné a za trpící zvíře se vyplatí něco podniknout...
Jestliže babička měla víc psů než my všichni dohromady, tak žádná trága, pořídí si prostě dalšího.
Omlouvám se, že jsem asi hnusná, ale prostě to tak vidím a opravdu to nemá nic společnýho s nějakýma kecama o zkažený generaci...

fikovnice napsal(a):
Smutná diskuze, ale "blije jak šakal" - přes tu tristnost mě toto přirovnání teda rozesmálo.

Mně už to celý přišlo tak absurdní, že jsem tu vyflákla, co mě první napadlo.

No, ono v 15 letech, několik km od města a na víc o víkendu to opravdu není jednoduché Já bych v těch letech taky nic nezmohla a přiznejme si, že asi nikdo, nebo většina z nás.... Ono se to dobře radí - veterináře... Tak si "naložte" psa do batohu na záda (nevíme, jak je pejsek velký, ale i jezevčík se pronese) a mašírujte třeba 10km (nevím, jak daleko to zadavatelka má) "cu fus" (= pěšky) na veterinu...
Alespoň prozatím bych mu dala k pití hořký čaj (ne moc silný), nebo čistou vodu a do toho trochu glukopuru a po kouskách suchý rohlík, nebo pár piškotů.

A jinak není zas až takový problém dnes spoustu věcí vygůglit:

Leiomyosarkom žaludku, tenkého a tlustého střeva u psů

Leiomyosarkom je neobvyklé rakovinný nádor, který, v tomto případě se, vyplývá z hladkého svalstva žaludku a střev. Je to velmi nebezpečné a bolestivé onemocnění, které postihuje převážně starší psy (více než šest let), když všechny plemena jsou stejně náchylní k leimyosarcoma. Navíc, Rakovina má tendenci metastazovat do jiných míst v zažívacím traktu a dalších tělesných orgánů.

Příznaky a typy

Většina příznaků se týkají gastrointestinálního traktu, včetně:

Zvracení
Úbytek hmotnosti
Průjem
Krev ve stolici (hematochezie)
Plyn (nadýmání)
Žaludek vrčí, nebo dunění zvuku (borborygmus)
Pocit neúplného vyprázdnění (fenesmus)

nebo např. dieta při zánětu žaludku:
Léčba spočívá v přísném dietním režimu (krmení hypoalergenní stravou), to znamená bílkovina pouze jehněčí, králičí, krůtí, kachní, rybí nebo zvěřina; sacharidový příkrm – ideálně rýže, opatrně brambory.

příznaky při zánětu žaludku:
Je-li postižen žaludek a začátek tenkého střeva, je nejčastějším projevem chronické zvracení a ztráta hmotnosti.

Co si z toho vybereš? Co pejsek má?

dadu napsal(a):
No, ono v 15 letech, několik km od města a na víc o víkendu to opravdu není jednoduché Já bych v těch letech taky nic nezmohla a přiznejme si, že asi nikdo, nebo většina z nás.... Ono se to dobře radí - veterináře... Tak si "naložte" psa do batohu na záda (nevíme, jak je pejsek velký, ale i jezevčík se pronese) a mašírujte třeba 10km (nevím, jak daleko to zadavatelka má) "cu fus" (= pěšky) na veterinu...
Alespoň prozatím bych mu dala k pití hořký čaj (ne moc silný), nebo čistou vodu a do toho trochu glukopuru a po kouskách suchý rohlík, nebo pár piškotů.

Tak prostě budu babičce brečet na rameni, tak dlouho až něco podnikne sama...

Ale jo jednoduchý to není, ale za mě to za zkoušku opravdu stojí...

dadu napsal(a):
No, ono v 15 letech, několik km od města a na víc o víkendu to opravdu není jednoduché Já bych v těch letech taky nic nezmohla a přiznejme si, že asi nikdo, nebo většina z nás.... Ono se to dobře radí - veterináře... Tak si "naložte" psa do batohu na záda (nevíme, jak je pejsek velký, ale i jezevčík se pronese) a mašírujte třeba 10km (nevím, jak daleko to zadavatelka má) "cu fus" (= pěšky) na veterinu...
Alespoň prozatím bych mu dala k pití hořký čaj (ne moc silný), nebo čistou vodu a do toho trochu glukopuru a po kouskách suchý rohlík, nebo pár piškotů.

12 kg. Alespon nekdo chape.
Napisu vecer.
Moc dekuju. Vsem.

dadu napsal(a):
No, ono v 15 letech, několik km od města a na víc o víkendu to opravdu není jednoduché Já bych v těch letech taky nic nezmohla a přiznejme si, že asi nikdo, nebo většina z nás.... Ono se to dobře radí - veterináře... Tak si "naložte" psa do batohu na záda (nevíme, jak je pejsek velký, ale i jezevčík se pronese) a mašírujte třeba 10km (nevím, jak daleko to zadavatelka má) "cu fus" (= pěšky) na veterinu...
Alespoň prozatím bych mu dala k pití hořký čaj (ne moc silný), nebo čistou vodu a do toho trochu glukopuru a po kouskách suchý rohlík, nebo pár piškotů.

Bydlím v takové té typické české pr..., odkud jede jeden autobus denně, když máte štěstí, takže vím, co to znamená, mít blbé spojení úplně všude.

Jenže tohle je o povaze člověka. I kdyby to bylo tele vážící šedesát kilo, prostě bych to nějak udělala, i kdybych ho měla těch pár km dotlačit na kárce.
Navíc v patnácti letech už umí člověk snad normálně komunikovat a domlouvat se. Jestli odmítnou pomoct rodiče, je v okolí x dalších lidí, kteří by byli třeba ochotni ji na tu veterinu i zavézt, jen to chce se prostě zeptat.

Moc dobře vím, co to je, dostat se do prekérní situace se psem. Bylo mi 16, na procházce s naším jsem potkala takové obrovské černé huňaté kulhající cosi, co se k nám přidalo. Další pes nepřipadal v úvahu, ten náš by ho tehdy absolutně nesnesl. Starosta poradil přivázat ho ve vedlejší vesnici, že kdyby zavolal měšťáky, bude z toho vesnice muset něco hradit, tak ať si to vyřeší tam. V nejbližším útulku odmítli, měšťáci tvrdili, že přijedou jen tehdy, zavolá-li je obec.
Jenže, světe div se, lidem, když se situace vysvětlí, taky není všechno jedno. Některým sice ano, ale pořád mezi námi jsou takoví, kterým na těch zvířatech záleží.
Tak se pes naložil do auta a odjelo se s ním do úplně jiného města, kde najednou městská policie byla ochotná ho vzít a odvézt do útulku. Když jsem pak sledovala stránky a viděla, že chlupáč našel po pár měsících novou rodinu, měla jsem z toho radost. A to jsem ho taky mohla nechat, ať se postará někdo jiný nebo ať si někde zdechne.

Ale co tu řešíme. Slečně očividně na tom psu nezáleží až tolik, aby byla ochotná cokoli podniknout. To se dostáváme k tomu, že to skutečně JE jen o povaze toho člověka, nikoli o financích, věku nebo špatném spojení do města, takže není co řešit.

To je dobrý jak tady všichni (až na pár výjimek) odsuzujete 15ti letou holku. Víte prd jaké má možnosti.
U babičky na dědině...babička nic nechce dělat, rodiče také ne a holka se aspoň trochu snaží. V těchto situacích by měli dceru podpořit právě rodiče.
Je to smutné, ale poradila bych to co radil někdo výše, naléhat na rodiče a babičku, klidně jim brečet na rameni.

sufle napsal(a):
To je dobrý jak tady všichni (až na pár výjimek) odsuzujete 15ti letou holku. Víte prd jaké má možnosti.
U babičky na dědině...babička nic nechce dělat, rodiče také ne a holka se aspoň trochu snaží. V těchto situacích by měli dceru podpořit právě rodiče.
Je to smutné, ale poradila bych to co radil někdo výše, naléhat na rodiče a babičku, klidně jim brečet na rameni.

Dobře, že jste to napsala...já jsem odpoledne pouze četla, ale neměla čas reagovat.
Podle mě- určitě se najdou silné osobnosti, které už v 15 letech jsou schopné mít vlastní názor a prosadit si ho proti světu i proti vlastní rodině. Obdivuju, ale já jsem taková nebyla.
Většina dětí v tom věku je ještě psychicky více či méně pod vlivem rodičů. Bafnout psa do náruče a vydat se s ním v sobotu ze zapadákova do civilizace na veterinu proti vůli mámy, táty a babičky, zvláště jsou-li to osoby rázné...to už vyžaduje náturu, kterou každé dítě nemá.
Tady je to ještě komplikované tím, že rodiče a babička s akcí nesouhlasí, ale museli by ji nakonec zaplatit - prostě má zadavatelka strach.
Pokud by mi v tom věku rodiče něco zakázali, netroufla bych si jednat proti jejich zákazu.
Určitě bych zkusila to brečení, většinou mi to fungovalo.
Psa je mi líto...je to smutný, ale přístup "počkáme do zejtra, buď vydrží nebo chcípne" má hodně lidí, dokonce i ti, kteří tvrdí, že mají zvířata rádi.

Mladá slečna volá SOS, sama si očividně neví rady. Kdyby jí osud pejska byl jedno, určitě by nepsala do nějaké psí diskuse. Co my víme třeba o finanční situaci rodiny. Bohužel sama neřídím, ale co kdyby slečna udala svoje bydliště a nějaká dobrá duše z jejího okolí jí se psem k veterináři dovezla? Jsem ochotna přispět slečně na ošetření pejska nějakou částkou třeba na účet rodičů.

Karamelka napsal(a):
Mladá slečna volá SOS, sama si očividně neví rady. Kdyby jí osud pejska byl jedno, určitě by nepsala do nějaké psí diskuse. Co my víme třeba o finanční situaci rodiny. Bohužel sama neřídím, ale co kdyby slečna udala svoje bydliště a nějaká dobrá duše z jejího okolí jí se psem k veterináři dovezla? Jsem ochotna přispět slečně na ošetření pejska nějakou částkou třeba na účet rodičů.

Moc si vazim ochoty pomoct.
Uz se to doma resi, babicka celkem prekvapila svym soucitem k ni, stacilo ji pripomenout, ze kdyz si ji vzala pred 13 lety z ulice, tak ji slibila ze se o ni postara, a Bellinka nam vzdycky delala jen radost, dela babicce spolecnici a vubec... co pro nas vsechny znamena. Sice nezavilame hned veta, ale alespon to uz ted je ochotna resit a ne se jen koukat, jak je nemocna.
Jestli je to vazne, mame vice moznosti.., jestli to neni rakovina, ktere se babicka tak bala, bude se to dat urcite nejak vyresit...
Dekuju vsem.

Nechapem preco sa tu do nej vsetci (cest vynimkam) navazate.
- slecna ma 15
- predpokaldam ze u nich je pes iba "spotrebny tovar" a taka vec, ze nedajboze vyhadzovat lieky na psa sa neriesi.
- nepozname financnu situaciu rodiny
- podla niektorych ma teraz obehavat susedov, ahoj zoberies mi psa na veterinu, nasi nechcu? predpokladam ze zije na dedine a vsetci vieme aka situacia je tam
- v prvom rade by jej mali pomoct rodicia, ale asi tam je tichy suhlas s babkou

Dost ma nastvali niektore reakcie "diskutujucich". Nieco podobne sa v 15 stalo mne. Pes dostal epilepsiu (chodil som k starym rodicom na vikendy, o psa sa nikto nestaral, na retazi klasika, ja som sa ho aspon trosku snazil "cvicit"). Vysetrenie u veta nepripadalo v uvahu, ked som od starkych odisiel pes sa jednoducho zastrelil, radsej aby sa mu kupili lieciva. Rodine bolo potom este dost divne, preco som dalsieho psa nechcel.

Ono sa tu mudrlantom radi dost lahko, a blbe kecy typu "Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá výmluvy." slecna asi fakt nepotrebuje.

Atheira napsal(a):
Mně už to celý přišlo tak absurdní, že jsem tu vyflákla, co mě první napadlo.

NikolABella napsal(a):
Moc si vazim ochoty pomoct.
Uz se to doma resi, babicka celkem prekvapila svym soucitem k ni, stacilo ji pripomenout, ze kdyz si ji vzala pred 13 lety z ulice, tak ji slibila ze se o ni postara, a Bellinka nam vzdycky delala jen radost, dela babicce spolecnici a vubec... co pro nas vsechny znamena. Sice nezavilame hned veta, ale alespon to uz ted je ochotna resit a ne se jen koukat, jak je nemocna.
Jestli je to vazne, mame vice moznosti.., jestli to neni rakovina, ktere se babicka tak bala, bude se to dat urcite nejak vyresit...
Dekuju vsem.

No tak hurá...tohle jsem přesně měla na mysli...něco udělat, i když to je "jen" apel na babičku, tak nepolevovat a kout železo dokud je žhavé, aby se feňulka dostala co nejdřív k vetovi

NikolABELLA, odkud jste? Jak to tady čtu, je mi z toho moc smutno. Dnes jsem celý den, až do večera v práci, ale pokud jste z jižních čech, z okolí Jindřichova Hradce, jsem ochotná pro vás zítra dojet autem, naložit fenku a odvézt na veterinu na vyšetření a přispět nějakou fin. částkou. Babičce řekněte, že jestli jí to není blbé, fenka jí dělala radost a společnost celý život, ať si to přebere zpátky, co všechno krásného s ní zažila. A teď, když je stará a potřebuje pomoct, by se na ni vykašlala? Tomu snad ani sama nevěří. Je to živý tvor, je jí zle, cítí bolest, NUTNĚ POTŘEBUJE! pomoc doktora, bez veta se neobejdete a pokud nebudete vědět problém, nehnete se z místa a budete jen v nejistotě a nějakých dohadech co to asi je, čekat a koukat na ni, jak se trápí. Žádná rakovina to být nemusí, možná bude stačit málo a jí se moc uleví. Prvořadé je: Stanovit Dg.+řešení. Dejte vědět, co a jak.

NikolABella napsal(a):
Moc si vazim ochoty pomoct.
Uz se to doma resi, babicka celkem prekvapila svym soucitem k ni, stacilo ji pripomenout, ze kdyz si ji vzala pred 13 lety z ulice, tak ji slibila ze se o ni postara, a Bellinka nam vzdycky delala jen radost, dela babicce spolecnici a vubec... co pro nas vsechny znamena. Sice nezavilame hned veta, ale alespon to uz ted je ochotna resit a ne se jen koukat, jak je nemocna.
Jestli je to vazne, mame vice moznosti.., jestli to neni rakovina, ktere se babicka tak bala, bude se to dat urcite nejak vyresit...
Dekuju vsem.

Jen aby to babicka nevyresila tak, zeve stredu prijedete domu, peska uz nebude

Navrhuji kontakovat nejblizsi utulek a popsat im situaci. Snad maji k dispozici auto a pejska odvezou na vysetreni. Sice se soustredi na tyrane a opustene pejsky, ale kdyz jim zabrecis, snad im osud pejska nebude lhostejni.

Anebo nemas nejake vreckove ? Usetrene penize ? Zavolej veterinare domu a zaplat to sama. Vim ze tech penez by ti bilo lito ale je to zivy tvorecek, ktery trpi...nebo zaplat nejakemu sousedu benzin at te zaveze na veterinu. Nemas kamaradku ? Treba ona dokaze pomoci. Oslov starostu, svou ucitelku, proste nekoho...

Prozatim opravdu je treba dat pejskovi varene kureci maso s ryzi a po malych davkach. Ano mas 15 let, ale dat kure do vody a nechat hodinku, dve zvladnes ! Babicka bude nadavat, to znam...ale prosad si svoje..

Bud silna a drzim palce. Snad to zvladnes holcicko... Mas to tezky vim, ale omnoho tezsi to ma vas pejsek

Kdysi jsem byla v podobné situaci. Žili jsme na vesnici, pár hospodářských zvířat, jeden kocour. Nikdy žádnej pes, naši k nim neměli vztah. Jednoho dne se stal zázrak a dovolili mi nechat si starší toulavou fenku, co jsem chodila tajně krmit. Nebyl to žádný luxus, jaký si můžu dovolit teď, ale měla zateplenou boudu a vařila jsem ji. Po pár letech se jí na břiše objevila bulka, která se zvětšovala. Naši to odmítli řešit. Boule se zvětšovala a já neměla možnost, jak jí pomoct. Neměla jsem žádné peníze. Prosila jsem, nic. Stávkovala jsem, výprask. Nikdo, kdo by mi pomohl. Až když byla boule fakt velká, jelo se konečně na veterinu. Diagnóza byla pokročilá rakovina mléčných žláz. Operaci nám už moc nedoporučovali a taťka by jí stejně nezaplatil. Feňule se nechala ještě nějakou dobu žít a když se objevily první obtíže, nechala se uspat. Aspoň to zaplatil. On by jí totiž klidně zastřelil. Ne z necitlivost, ale on to tak prostě měl. Byl to můj první pes a těch pár let s ní bylo super, byla to moje nej kámoška. Dodnes si pamatuju tu bezmoc a zoufalství, že jsem jí nemohla ze své pozice pomoct. Takže zadavatelku chápu. Nemůžu pomoct s odvozem (pokud nejsi z okolí Sokolova), ale jsem taky ochotna přispět na vyšetření. I kdyby jí to jen mělo zkrátit trápení. Držím palce a případně mi dej vědět.

Terven napsal(a):
Dobře, že jste to napsala...já jsem odpoledne pouze četla, ale neměla čas reagovat.
Podle mě- určitě se najdou silné osobnosti, které už v 15 letech jsou schopné mít vlastní názor a prosadit si ho proti světu i proti vlastní rodině. Obdivuju, ale já jsem taková nebyla.
Většina dětí v tom věku je ještě psychicky více či méně pod vlivem rodičů. Bafnout psa do náruče a vydat se s ním v sobotu ze zapadákova do civilizace na veterinu proti vůli mámy, táty a babičky, zvláště jsou-li to osoby rázné...to už vyžaduje náturu, kterou každé dítě nemá.
Tady je to ještě komplikované tím, že rodiče a babička s akcí nesouhlasí, ale museli by ji nakonec zaplatit - prostě má zadavatelka strach.
Pokud by mi v tom věku rodiče něco zakázali, netroufla bych si jednat proti jejich zákazu.
Určitě bych zkusila to brečení, většinou mi to fungovalo.
Psa je mi líto...je to smutný, ale přístup "počkáme do zejtra, buď vydrží nebo chcípne" má hodně lidí, dokonce i ti, kteří tvrdí, že mají zvířata rádi.

Nech uz tato situacia dopadne akokolvek, doporucil by som slecne NikolABella ukazat toto vlakno rodicom a babicke, mozno im potom "dopne", aj ked velmi neverim.

nighthunter napsal(a):
Nech uz tato situacia dopadne akokolvek, doporucil by som slecne NikolABella ukazat toto vlakno rodicom a babicke, mozno im potom "dopne", aj ked velmi neverim.

Napadlo mě to samé.

Odkaz pre zadavtelku temy. : AKO JE NA TOM PSIK ? ZIJE ? ZOBRAL HO NIEKTO NA VETERINU ?

Taky čekám na nové zprávy. Ale myslím, že psala, že bude do středy někde mimo. Tak se snad zítra dovíme, jak to vypadá.

? NIkol?