Nikimich

XXX.XXX.111.249
Dobrý den chci se zeptat vzali jsme si psa přes jednu stránku kde ho nabízeli zdarma. Máme ho 5 měsícu a budou mu 4 roky. Je to fenka, a je strašně vyděšená. Když naní přítel zakřičí ad jde ven nebo zavelí nějak tak začne knučet a skrčí se a knučí nebo se někdy i pokaka a počůrá. Chci se zeptat jak se máme k tomuto pejskovi chovat a co máme dělat. Nikdy jsem takového pejska neměla doma a jsem z toho dost neštastná. nebijem ji nic. ale podle mě ji ti lidé před námi museli hodně ublížil protože se chová jako by byla týrana. Prosim poradte mi a nebo aspon mi řekněte kam s tím mám jit a za kým aby mi poradil jak na pejska máme reagovat. je mi jí strašně líto:( děkuji. ozvěte se mi na můj e-mail... nikimich@seznam.cz
Děkuji Níkola.
Tak rozhodně na týraného psa neřvat Vezmete si týraného psa a týráte ho, i když, jen" psychicky dál Buďte k ní vlídní, ať vám začne důvěřovat. Z toho co píšete (a vzhledem k tomu, že ji máte už 5 měsíců) mi ovšem nepřipadne, že by vám o ni šlo. Šlo vám asi spíš o to, mít nějakého psa zadarmo
Nikimich
napsal(a):
Dobrý den chci se zeptat vzali jsme si psa přes jednu stránku kde ho nabízeli zdarma. Máme ho 5 měsícu a budou mu 4 roky. Je to fenka, a je strašně vyděšená. Když naní přítel zakřičí ad jde ven nebo zavelí nějak tak začne knučet a skrčí se a knučí nebo se někdy i pokaka a počůrá. Chci se zeptat jak se máme k tomuto pejskovi chovat a co máme dělat. Nikdy jsem takového pejska neměla doma a jsem z toho dost neštastná. nebijem ji nic. ale podle mě ji ti lidé před námi museli hodně ublížil protože se chová jako by byla týrana. Prosim poradte mi a nebo aspon mi řekněte kam s tím mám jit a za kým aby mi poradil jak na pejska máme reagovat. je mi jí strašně líto:( děkuji. ozvěte se mi na můj e-mail... nikimich@seznam.cz
Děkuji Níkola.
Proč jste si pořídila takového psa, když nevíte jak se k němu chovat?
Co myslíte že dosáhnete tím, že na týraného psa budete řvát? To je blbost. Ten pes má asi řev a jak vy píšete velení spojené s ránou, tak se prostě bojí.
Chce to k němu přistupovat vlídně, dát mu čas, nenutit ho do kontaktu a hlavně si získat jeho důvěru - toho ale křikem opravdu nedosáhnete.
Uživatel s deaktivovaným účtem

marcelaamax
napsal(a):
Proč jste si pořídila takového psa, když nevíte jak se k němu chovat?
Co myslíte že dosáhnete tím, že na týraného psa budete řvát? To je blbost. Ten pes má asi řev a jak vy píšete velení spojené s ránou, tak se prostě bojí.
Chce to k němu přistupovat vlídně, dát mu čas, nenutit ho do kontaktu a hlavně si získat jeho důvěru - toho ale křikem opravdu nedosáhnete.
Když toho nedosáhli za 5 měsíců, nedosáhnou toho nikdy. Aspoň jednomu z nich by měl pes po pěti měsících důvěřovat.
Aktevi

XXX.XXX.243.228
Chudak pes...ak bol tyrany a napriek tomu ze pisete ko vam ho je luto na neho kricite...a viem si predstavit ako sa strachom pocika a pokaka a nasleduje dalsi krik.
Je potrebne na psika rozpravat milo, pomaly, usmievat sa na neho..vela ho hladkat, pusinkovat, davat mu dobroty a chvalit ho ! Musi si zvyknut na vase ruky, ktore ho nejdu biť ale hladkat.
No pokial nedoveruje nikomu po 5 mesiacoch a ma z vas taky strach, ze sa pocikava, uz to nezmenite. Darujte ho dalej niekomu, kto bude na neho laskavy a da mu milujuci domov.
Myslím, že další přesun k jiným lidem by pro fenku taky nebyl zrovna dobrý po psychické stránce a zadavatelka jí chce pomoci. Špatně reaguje na vysoký ton hlasu, takže na ní hlavně nekřičte, mluvte a chovejte se co nejvíc klidně, musíte s ní jednat jako v rukavičkách aby vám důvěřovala.
Nikimich
napsal(a):
Dobrý den chci se zeptat vzali jsme si psa přes jednu stránku kde ho nabízeli zdarma. Máme ho 5 měsícu a budou mu 4 roky. Je to fenka, a je strašně vyděšená. Když naní přítel zakřičí ad jde ven nebo zavelí nějak tak začne knučet a skrčí se a knučí nebo se někdy i pokaka a počůrá. Chci se zeptat jak se máme k tomuto pejskovi chovat a co máme dělat. Nikdy jsem takového pejska neměla doma a jsem z toho dost neštastná. nebijem ji nic. ale podle mě ji ti lidé před námi museli hodně ublížil protože se chová jako by byla týrana. Prosim poradte mi a nebo aspon mi řekněte kam s tím mám jit a za kým aby mi poradil jak na pejska máme reagovat. je mi jí strašně líto:( děkuji. ozvěte se mi na můj e-mail... nikimich@seznam.cz
Děkuji Níkola.
Napíšu vám mail zítra. Můžeme se setkat, Je potřeba vám předvést, jak se k takovému pejskovi chovat.
Nikimich
napsal(a):
Dobrý den chci se zeptat vzali jsme si psa přes jednu stránku kde ho nabízeli zdarma. Máme ho 5 měsícu a budou mu 4 roky. Je to fenka, a je strašně vyděšená. Když naní přítel zakřičí ad jde ven nebo zavelí nějak tak začne knučet a skrčí se a knučí nebo se někdy i pokaka a počůrá. Chci se zeptat jak se máme k tomuto pejskovi chovat a co máme dělat. Nikdy jsem takového pejska neměla doma a jsem z toho dost neštastná. nebijem ji nic. ale podle mě ji ti lidé před námi museli hodně ublížil protože se chová jako by byla týrana. Prosim poradte mi a nebo aspon mi řekněte kam s tím mám jit a za kým aby mi poradil jak na pejska máme reagovat. je mi jí strašně líto:( děkuji. ozvěte se mi na můj e-mail... nikimich@seznam.cz
Děkuji Níkola.
Nechci se vydávat za znalce psů, ale představte si sebe na jejím místě.4 roky života ji zřejmě někdo týral. Byli jste na veterině, zda měla štěňata? Není to fenka z nějaké množírny?
Já bych ji neustále chválila, hladila, hrála si s ní, ale k ničemu bych jí nenutila. Mluvit se musí na ni ne moc hlasitě, spát bych jí nechala někde poblíž mojí postele. Za nehodu rozhodně netrestat, nekřičet, nevíte čím si prošla. Až Vám začne věřit pak hodně mezi lidi, do autobusu, do vlaku, do rušných ulic ve městě. Ať se okope. Holt není socializovaná a navíc je zřejmě zrazená. Chce to jen trpělivost, zkroťte přítele, třeba se bojí mužů. Jestli ji máte pět měsíců a je stále vyděšená tak děláte všechno špatně.
Pokud ji berete jako svého psa, tak ještě zkuste zabojovat, proto jste si ji přece brala.Držím palce.
babča2
napsal(a):
Nechci se vydávat za znalce psů, ale představte si sebe na jejím místě.4 roky života ji zřejmě někdo týral. Byli jste na veterině, zda měla štěňata? Není to fenka z nějaké množírny?
Já bych ji neustále chválila, hladila, hrála si s ní, ale k ničemu bych jí nenutila. Mluvit se musí na ni ne moc hlasitě, spát bych jí nechala někde poblíž mojí postele. Za nehodu rozhodně netrestat, nekřičet, nevíte čím si prošla. Až Vám začne věřit pak hodně mezi lidi, do autobusu, do vlaku, do rušných ulic ve městě. Ať se okope. Holt není socializovaná a navíc je zřejmě zrazená. Chce to jen trpělivost, zkroťte přítele, třeba se bojí mužů. Jestli ji máte pět měsíců a je stále vyděšená tak děláte všechno špatně.
Pokud ji berete jako svého psa, tak ještě zkuste zabojovat, proto jste si ji přece brala.Držím palce.
Neustálé chválení a hlazení je v tomto případě přímá cesta do většího strachu. Možná proto se jim nezadařilo. Ona potřebuje oporu, ne omatlávání a ňuňání, ale oporu v psovodovi, v jeho srozumitelném a normálním chování.
Uživatel s deaktivovaným účtem

scylla
napsal(a):
Neustálé chválení a hlazení je v tomto případě přímá cesta do většího strachu. Možná proto se jim nezadařilo. Ona potřebuje oporu, ne omatlávání a ňuňání, ale oporu v psovodovi, v jeho srozumitelném a normálním chování.
Babča2 se nevydává za znalce, ale napsala názor na konkrétní postup. Rada "potřebuje oporu a srozumitelné chování" je příliš abstraktní a tím pádem k nepotřebě. Zkuste tu oporu konkretizovat.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Dle mého musí pes získat pocit, že s vámi je v naprostém bezpečí, že vaše smečka je pro něj jistota...chválení a hlazení je fajn a je nutné, ale při projevech strachu je kontraproduktivní v tom se shodnu se scyllou. Vaše chování v jakékoliv situaci musí být klidné a naprosto suverénní a dávejte si pozor i na hlasový projev...
Já to vidím asi takhle...představte si sama sebe, jak musíte projít nějakým místem, které vám nahání hrůzu nebo se na něm necítíte bezpečně...u nás konkrétně městský park...ale musíte to projít. S kým půjdete raději, se svojí hysterickou kamarádkou, která se bojí víc než vy, s někým kdo vám bude nadávat a posmívat se vám jaký jste p o s e r a a nebo se svým dvoumetrovým kamarádem, který je naprostý kliďas a řekne "prosím tě pojď, není čeho se bát" a vy s ním parkem projdete a vůbec se nebojíte...stejný pocit musí mít i pes a hlavně musí věřit, že vy mu NIKDY neublížíte a že s vámi mu NIKDO A NIC neublíží...na psa nezvyšujte hlas, jestli vás neposlechne, tak ho musíte nejprve naučit poslouchat a pokud něco vyvede, tak věřte, že pes není zákeřný stvoření a že to neudělal proto, aby vás naštval...
Takže trpělivost, klid a mooc lásky...pokud budete chtít na psa zařvat, tak si nejdřív počítejte do deseti a až se uklidníte, tak můžete začít na psa mluvit...
Jinak naprostý souhlas s příspěvkem od babča2.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Babča2 se nevydává za znalce, ale napsala názor na konkrétní postup. Rada "potřebuje oporu a srozumitelné chování" je příliš abstraktní a tím pádem k nepotřebě. Zkuste tu oporu konkretizovat.
Budu jí konkretizovat do mailu zadavateli a jestli je uvidím, tak psovi na míru. Dávat konkrétní rady, když jsem je neviděla, je dost riskantní.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Dle mého musí pes získat pocit, že s vámi je v naprostém bezpečí, že vaše smečka je pro něj jistota...chválení a hlazení je fajn a je nutné, ale při projevech strachu je kontraproduktivní v tom se shodnu se scyllou. Vaše chování v jakékoliv situaci musí být klidné a naprosto suverénní a dávejte si pozor i na hlasový projev...
Já to vidím asi takhle...představte si sama sebe, jak musíte projít nějakým místem, které vám nahání hrůzu nebo se na něm necítíte bezpečně...u nás konkrétně městský park...ale musíte to projít. S kým půjdete raději, se svojí hysterickou kamarádkou, která se bojí víc než vy, s někým kdo vám bude nadávat a posmívat se vám jaký jste p o s e r a a nebo se svým dvoumetrovým kamarádem, který je naprostý kliďas a řekne "prosím tě pojď, není čeho se bát" a vy s ním parkem projdete a vůbec se nebojíte...stejný pocit musí mít i pes a hlavně musí věřit, že vy mu NIKDY neublížíte a že s vámi mu NIKDO A NIC neublíží...na psa nezvyšujte hlas, jestli vás neposlechne, tak ho musíte nejprve naučit poslouchat a pokud něco vyvede, tak věřte, že pes není zákeřný stvoření a že to neudělal proto, aby vás naštval...
Takže trpělivost, klid a mooc lásky...pokud budete chtít na psa zařvat, tak si nejdřív počítejte do deseti a až se uklidníte, tak můžete začít na psa mluvit...
Jinak naprostý souhlas s příspěvkem od babča2.
Sardullah to vyjádřila lépe než já, ano hlavně klid, důvěra, bezpečí, neměla jsem na mysli jen omatlávání a ňufání, ale pohladit a pochválit, když se něco povede, povídat si s ní / někdy vypadáme pro ostatní, jak když to nemáme v hlavě v pořádku- kdo nemá psa nepochopí/ odměnit, záleží na rase, je to živá bytost, člen rodiny, vždyť i člověk může po nějaké špatné události dokonce i psychicky onemocnět, představte si dvou-tříleté dítě a máte jasno.