Máme psa, cca 3-4 roky starý, je z útulku, máme ho rok a půl. Pes je venku, má kotec. Je hodně šikovný, naučil se chodit na vodítku, má základní poslušnost, odnaučili jsme ho útočit na naši kočku atd. má milou povahu, akorát nezvládá přivolání v lese, takže na procházky chodíme na stopovačce. Do kotce ho zavíráme na noc, přes den má kotec otevřený a má k němu volný přístup. Ráno při odchodu do práce ho vypouštíme a má volný pohyb po všech zahradách. Od té doby co ho máme, má stálý denní režim, ráno ho vypustíme z kotce, přes den volně pobíhá po zahradách, po příchodu z práce a ze školy jsme venku nebo jde s ním někdo na procházku min. na hodinu, když odcházíme domů, dostane jídlo do misky (tu má v kotci) - samozřejmě tam nadšeně vběhne, kotec zavřeme. A pak je to různé někdy se nabaští a spokojeně vyskočí na boudu a leží a pozoruje dění na cestě nebo zaleze do boudy nebo běží okamžitě jak dojí k vrátkům od kotce a začne kvílet a pištět a chce ven. Když si toho nevšímáme, tak za chvíli přestane, zaleze do boudy nebo vyskočí na ní a za chvíli opět až hysterický záchvat pištění a kvílení a snaží se z kotce uniknout ven, tohle se opakuje několikrát. Když se ozveme v přestávkách mezi kvílením, že takhle je hodný a běž do boudy, tak zaleze, ale za chvíli je zase venku a pokračuje ve snaze z kotce uniknout. Problém je v tom, že tyto stavy nejsou pravidelné, nemá na ně vliv denní program - dochází k nim i po celodenním výletě, kdy je pes zjevně unaven a je rád, že dostane nažrat a může si odpočinout, tak i po dni, který strávil na zahradě pouze v naší přítomnosti. Právě s tou nepravidelností si nevím rady, nevím, co je spouštěč, co je příčinou těchto stavů "úzkosti". Jak mám postupovat, abych vše nezhoršila. A po pravdě manžel moc nepomáhá, jelikož ho to, že pes v kotci vyvádí, akorát štve a snaží se ho okřikovat, pes pak sice zaleze a dá na chvíli pokoje, ale pak stejně začne kvílet a dobývat se ven. Snažím se manželovi vysvětlit, že takhle to nejde, že musíme přijít na to, čím to je a snažit se ten problém odbourat, ale nevím co mám místo okřikování nabídnout. Prosím o radu, jak máme postupovat, aby pejsek přestal v kotci vyvádět. Manžel s variantou nechat kotec otevřený i na noc nesouhlasí (myslím si, že mu spíš vadí to, že by ustoupil psovi, než to, že bude pes běhat i v noci volně).
Uživatel s deaktivovaným účtem

chovatelka kamerunek
napsal(a):
Máme psa, cca 3-4 roky starý, je z útulku, máme ho rok a půl. Pes je venku, má kotec. Je hodně šikovný, naučil se chodit na vodítku, má základní poslušnost, odnaučili jsme ho útočit na naši kočku atd. má milou povahu, akorát nezvládá přivolání v lese, takže na procházky chodíme na stopovačce. Do kotce ho zavíráme na noc, přes den má kotec otevřený a má k němu volný přístup. Ráno při odchodu do práce ho vypouštíme a má volný pohyb po všech zahradách. Od té doby co ho máme, má stálý denní režim, ráno ho vypustíme z kotce, přes den volně pobíhá po zahradách, po příchodu z práce a ze školy jsme venku nebo jde s ním někdo na procházku min. na hodinu, když odcházíme domů, dostane jídlo do misky (tu má v kotci) - samozřejmě tam nadšeně vběhne, kotec zavřeme. A pak je to různé někdy se nabaští a spokojeně vyskočí na boudu a leží a pozoruje dění na cestě nebo zaleze do boudy nebo běží okamžitě jak dojí k vrátkům od kotce a začne kvílet a pištět a chce ven. Když si toho nevšímáme, tak za chvíli přestane, zaleze do boudy nebo vyskočí na ní a za chvíli opět až hysterický záchvat pištění a kvílení a snaží se z kotce uniknout ven, tohle se opakuje několikrát. Když se ozveme v přestávkách mezi kvílením, že takhle je hodný a běž do boudy, tak zaleze, ale za chvíli je zase venku a pokračuje ve snaze z kotce uniknout. Problém je v tom, že tyto stavy nejsou pravidelné, nemá na ně vliv denní program - dochází k nim i po celodenním výletě, kdy je pes zjevně unaven a je rád, že dostane nažrat a může si odpočinout, tak i po dni, který strávil na zahradě pouze v naší přítomnosti. Právě s tou nepravidelností si nevím rady, nevím, co je spouštěč, co je příčinou těchto stavů "úzkosti". Jak mám postupovat, abych vše nezhoršila. A po pravdě manžel moc nepomáhá, jelikož ho to, že pes v kotci vyvádí, akorát štve a snaží se ho okřikovat, pes pak sice zaleze a dá na chvíli pokoje, ale pak stejně začne kvílet a dobývat se ven. Snažím se manželovi vysvětlit, že takhle to nejde, že musíme přijít na to, čím to je a snažit se ten problém odbourat, ale nevím co mám místo okřikování nabídnout. Prosím o radu, jak máme postupovat, aby pejsek přestal v kotci vyvádět. Manžel s variantou nechat kotec otevřený i na noc nesouhlasí (myslím si, že mu spíš vadí to, že by ustoupil psovi, než to, že bude pes běhat i v noci volně).
A z jakého důvodu chcete (nebo manžel) aby byl pes v noci zavřený v kotci? Proč nemůže být volně na zahradě stejně jako přes den?
O mě je známo, že jsem proti chování čehokoliv v kotci, kleci atp, psa bych tam nezavřela ani náhodou(záměrně mám mírumilovná plemena) Chápu, že nějakého kavkazáka, tam během návštěvy lidi zavřou, ale to není, chov v kotci". Pokud vy můžete mít klidně psa na volno v zahradě celkem nechápu, proč ho na noc zavíráte? K čemu je v noci pes zavřený v kotci, když pes byl odjakživa u domu proto, aby hlídal a to hlavně v noci...Tento pes je z útulku, pravděpodobně to tam nedobře snášel, možná to byl pes z bytu, co byl zvyklý na rodinu, nebo spíše ze zahrady, kdy byl zvyklý na volný pohyb.
Nevím, zda se mi to podaří vysvětlit, ale jde o to, že manžel má zažité, že pes patří k boudě a krmí se zbytky. Na otázku proč? Vždycky se to tak dělalo. Když jsem se přistěhovala (a je to už pěkně dávno ) měli tchánovci psa na řetězu u boudy a krmili ho tím, co zbylo od oběda. Klasický uřvaný, vesnický vořech. Nebudu se rozepisovat o tom jaký to byl boj, aby přistoupili na to, aby byl pes na volno nebo aby pochopili, že jsme si my mladí pořídili dalmatina s PP a chodili s ním na cvičák a dokonce ho krmili granulemi místo zbytků. O dalmatina jsme přišli. Nyní máme voříška z útulku. A to že má vlastní kotec, krmíme ho syrovým masem nebo mu vařím, má za sebou cvičák, bereme ho na rodinné výlety a chodí s ním na procházky i manžel, dokonce mu dává pamlsky, považuji za ohromný úspěch. Ale pořád je to pro něj jenom pes a z jeho pohledu pes patří do kotce a proto v tom kotci bude a hotovo.
Uživatel s deaktivovaným účtem

chovatelka kamerunek
napsal(a):
Nevím, zda se mi to podaří vysvětlit, ale jde o to, že manžel má zažité, že pes patří k boudě a krmí se zbytky. Na otázku proč? Vždycky se to tak dělalo. Když jsem se přistěhovala (a je to už pěkně dávno ) měli tchánovci psa na řetězu u boudy a krmili ho tím, co zbylo od oběda. Klasický uřvaný, vesnický vořech. Nebudu se rozepisovat o tom jaký to byl boj, aby přistoupili na to, aby byl pes na volno nebo aby pochopili, že jsme si my mladí pořídili dalmatina s PP a chodili s ním na cvičák a dokonce ho krmili granulemi místo zbytků. O dalmatina jsme přišli. Nyní máme voříška z útulku. A to že má vlastní kotec, krmíme ho syrovým masem nebo mu vařím, má za sebou cvičák, bereme ho na rodinné výlety a chodí s ním na procházky i manžel, dokonce mu dává pamlsky, považuji za ohromný úspěch. Ale pořád je to pro něj jenom pes a z jeho pohledu pes patří do kotce a proto v tom kotci bude a hotovo.
Tak si dupněte.
chovatelka kamerunek
napsal(a):
Nevím, zda se mi to podaří vysvětlit, ale jde o to, že manžel má zažité, že pes patří k boudě a krmí se zbytky. Na otázku proč? Vždycky se to tak dělalo. Když jsem se přistěhovala (a je to už pěkně dávno ) měli tchánovci psa na řetězu u boudy a krmili ho tím, co zbylo od oběda. Klasický uřvaný, vesnický vořech. Nebudu se rozepisovat o tom jaký to byl boj, aby přistoupili na to, aby byl pes na volno nebo aby pochopili, že jsme si my mladí pořídili dalmatina s PP a chodili s ním na cvičák a dokonce ho krmili granulemi místo zbytků. O dalmatina jsme přišli. Nyní máme voříška z útulku. A to že má vlastní kotec, krmíme ho syrovým masem nebo mu vařím, má za sebou cvičák, bereme ho na rodinné výlety a chodí s ním na procházky i manžel, dokonce mu dává pamlsky, považuji za ohromný úspěch. Ale pořád je to pro něj jenom pes a z jeho pohledu pes patří do kotce a proto v tom kotci bude a hotovo.
Tak si to prostě udělejte podle sebe, vždyť vás za to nezabije a ještě vám možná časem i poděkuje, že je konečně klid.Jestli je takový úspěch jak se o něj staráte, puštění na noc už je jen banalita.2x-3x ho v noci venku strpí a je vyhráno.
chovatelka kamerunek
napsal(a):
Nevím, zda se mi to podaří vysvětlit, ale jde o to, že manžel má zažité, že pes patří k boudě a krmí se zbytky. Na otázku proč? Vždycky se to tak dělalo. Když jsem se přistěhovala (a je to už pěkně dávno ) měli tchánovci psa na řetězu u boudy a krmili ho tím, co zbylo od oběda. Klasický uřvaný, vesnický vořech. Nebudu se rozepisovat o tom jaký to byl boj, aby přistoupili na to, aby byl pes na volno nebo aby pochopili, že jsme si my mladí pořídili dalmatina s PP a chodili s ním na cvičák a dokonce ho krmili granulemi místo zbytků. O dalmatina jsme přišli. Nyní máme voříška z útulku. A to že má vlastní kotec, krmíme ho syrovým masem nebo mu vařím, má za sebou cvičák, bereme ho na rodinné výlety a chodí s ním na procházky i manžel, dokonce mu dává pamlsky, považuji za ohromný úspěch. Ale pořád je to pro něj jenom pes a z jeho pohledu pes patří do kotce a proto v tom kotci bude a hotovo.
Dokonce krmili granulemi na ne odpadky... no to je šlechetný krok.
Dříve lidé problém se svým psem (ve vašem případě štěkání v kotci) řešili tak, že přinesli zbraň, střelili psa do hlavy a sehnali si lepšího. To Váš manžel zatím nechce praktikovat jako jediný správný přístup prověřený stovkami let ?
Proboha a co takhle zkusit pochopit zadavatelku? Psa pár hodin v kotci nezabije, víceméně je mu jedno, jestli se vyspí v otevřeném kotci v boudě nebo v zavřeném kotci v boudě... já mám psy v kotcích na noc zavřené z bezpečnostních důvodů a myslím, že si dost spokojeně žijou...
Nicméně - pro zadavatelku - zavírejte psa do kotce nárazově - náhodně. Někdy hned jak přijdete domů ho zavřete, počkejte, až se uklidní a pokud je pár minut ticho a klid, vylezte a s mírnou klidnou pochvalou ho pusťte... pak přijdte domů, nechte ho běhat a zavřete ho před večeří... znova až se uklidní ho pusťe a dejte mu večeři a znova ho zavřete... chce to trpělivost, trpělivost a trpělivost - ale zadaří se, nebojte... Já svoje psy miluju - ale pořád se musí podřídit oni mně a ne já jim - tedy alespoň v některých věcech :D Co se spaní v kotci týče - prostě musej, protože máme debilní sousedy a taky si na to zvykli. My i psi.
Děkuji za reakce. Možná, že jste mě dobře nepochopili. Tady nejde o to, že se bojím psa vypustit z kotce na noc ven. Pokud jde o mě, pes by mohl být i doma a pokud bych na manžela nebrala ohled, tak bych si to i prosadila. Jde mi o to, že nemůžu přijít na to, proč pes, když je pár dní v klidu, nají se, zaleze do boudy nebo vyskočí na ní a v klidu leží, tak za pár dní vyvádí jako pominutý. Proč to jednou zvládá a je v klidu a po druhé to vypadá, jako by mu v kotci šlo o život. Přes den ho zavíráme minimálně a možná proto vnímá kotec spíše negativně, zkusím tedy to co radí aneleh a budeme ho zavírat i po chvilkách v průběhu dne a pak odměňovat a uvidíme, zda to pomůže. Pokud vše zůstane po staru, přistoupíme na variantu otevřeného kotce, trochu se obávám zimy, aby pak místo v zateplené boudě nezůstal přes noc mimo kotec.
Máte sousedy? Zkuste se porozhlédnout kolem, jestli někdo nepoužívá ultrazvukové plašiče na kuny, krtky, apod. - buď na zahradě nebo v autě v prostoru motoru...je možné, že to má někdo zapnuté nebo to zapíná nepravidelně a pes vyvádí kvůli tomu zvuku, který je produkován nestabilně, jako ve vlně. Když se u dražších přístrojů upraví nastavení na hodnoty na plašení divokých prasat (uvádím jako příklad), většina lidí to neslyší, ale pro psa je to jako když vedle něj startuje stíhačka - zjišťovala jsem u výrobce, ale to je jiný příběh...Já mám asi ještě zdravý sluch, takže slyším i tyto hodnoty ultrazvuku jako pískot ve stoupající a klesající vlně a rozjíždí mi to migrénu...pokud bych byla ještě zavřená v kotci, kde by ten signál byl na mě namířen a já neměla možnost uniknout, také bych vyváděla...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Když je to tak nepravidelné - možná, že někdy ještě po jídle má potřebu se vyvenčit. Když je delší dobu venku, vyvenčí se když vyběhne, pak delší dobu lítá a nic, pak se nají, napije a...
Moje fena vždycky po jídle chce ven, přesvědčuju jí, teď jsme přišly...
A nebo voda - má ji vždycky po jídle čerstvou. Moje fena se dvakrát ze stejné vody nenapije a už vůbec ne, když se jí z misky napije kočka.
Nebo někdy misku zhltá a zdá se mu to málo ?
Nebo mu možná někdy neodolatelně voní z domu vaše večeře a chce taky.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Aneleh to popsala moc pěkně. Já bych jen dodala, při tom posledním zavření vytvořit rituál s povelem : "Vyčůrat a spát", nebo "pac a pusu a jde se hajat", nebo "dobrou noc a koukej chrápat".
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Aneleh to popsala moc pěkně. Já bych jen dodala, při tom posledním zavření vytvořit rituál s povelem : "Vyčůrat a spát", nebo "pac a pusu a jde se hajat", nebo "dobrou noc a koukej chrápat".
Ano, zavírám psy na noc s povelem "Dobrou noc a spinkat" :D Oni vědí, že teď už se spinká a má být ticho až do rána...
Jinak co se týče toho ječení - podle mně je to zlozvyk vybudovaný v útulku- jakékoli ječení a hysterčení přivolává pozornost, kterou pes požaduje. Nevím, jak dlouho ho máte, ale myslím si, že to co jsem vám popsala výše, by mělo pomoct...
Uživatel s deaktivovaným účtem

chovatelka kamerunek
napsal(a):
Máme psa, cca 3-4 roky starý, je z útulku, máme ho rok a půl. Pes je venku, má kotec. Je hodně šikovný, naučil se chodit na vodítku, má základní poslušnost, odnaučili jsme ho útočit na naši kočku atd. má milou povahu, akorát nezvládá přivolání v lese, takže na procházky chodíme na stopovačce. Do kotce ho zavíráme na noc, přes den má kotec otevřený a má k němu volný přístup. Ráno při odchodu do práce ho vypouštíme a má volný pohyb po všech zahradách. Od té doby co ho máme, má stálý denní režim, ráno ho vypustíme z kotce, přes den volně pobíhá po zahradách, po příchodu z práce a ze školy jsme venku nebo jde s ním někdo na procházku min. na hodinu, když odcházíme domů, dostane jídlo do misky (tu má v kotci) - samozřejmě tam nadšeně vběhne, kotec zavřeme. A pak je to různé někdy se nabaští a spokojeně vyskočí na boudu a leží a pozoruje dění na cestě nebo zaleze do boudy nebo běží okamžitě jak dojí k vrátkům od kotce a začne kvílet a pištět a chce ven. Když si toho nevšímáme, tak za chvíli přestane, zaleze do boudy nebo vyskočí na ní a za chvíli opět až hysterický záchvat pištění a kvílení a snaží se z kotce uniknout ven, tohle se opakuje několikrát. Když se ozveme v přestávkách mezi kvílením, že takhle je hodný a běž do boudy, tak zaleze, ale za chvíli je zase venku a pokračuje ve snaze z kotce uniknout. Problém je v tom, že tyto stavy nejsou pravidelné, nemá na ně vliv denní program - dochází k nim i po celodenním výletě, kdy je pes zjevně unaven a je rád, že dostane nažrat a může si odpočinout, tak i po dni, který strávil na zahradě pouze v naší přítomnosti. Právě s tou nepravidelností si nevím rady, nevím, co je spouštěč, co je příčinou těchto stavů "úzkosti". Jak mám postupovat, abych vše nezhoršila. A po pravdě manžel moc nepomáhá, jelikož ho to, že pes v kotci vyvádí, akorát štve a snaží se ho okřikovat, pes pak sice zaleze a dá na chvíli pokoje, ale pak stejně začne kvílet a dobývat se ven. Snažím se manželovi vysvětlit, že takhle to nejde, že musíme přijít na to, čím to je a snažit se ten problém odbourat, ale nevím co mám místo okřikování nabídnout. Prosím o radu, jak máme postupovat, aby pejsek přestal v kotci vyvádět. Manžel s variantou nechat kotec otevřený i na noc nesouhlasí (myslím si, že mu spíš vadí to, že by ustoupil psovi, než to, že bude pes běhat i v noci volně).
Tak to chce ešte jedného utulkáča. Nech má kamaráta. Ps: ked tak budú ručať dvaja.