Dobrý den, chtěla bych vás požádat o radu. Vzali jsme si 11 měsíční fenku z útulku, je šikovná, poslušná a učenlivá. Máme ale problém s tím, že nechce čůrat venku, čůrá jen doma, ale ne že by se ji chtělo čůrat, ale vždy jen radostí. Ráno ji chci jít vyvenčit, ale nejde to, protože po mě po vstanutí začne skákat a vrtět ocasem a počůrá se. Během dne pak jen když na ni hezky mluvím, tak se počůrá nebo když si s ní hraju a nebo když ji jen začnu dávat obojek. Bojím se na ni jen promluvit, aby se zase radostí nepočůrala po celém bytě. Pak s ní jdu ven a venku nikdy nic. Děkuji moc za radu.
kiki078
napsal(a):
Dobrý den, chtěla bych vás požádat o radu. Vzali jsme si 11 měsíční fenku z útulku, je šikovná, poslušná a učenlivá. Máme ale problém s tím, že nechce čůrat venku, čůrá jen doma, ale ne že by se ji chtělo čůrat, ale vždy jen radostí. Ráno ji chci jít vyvenčit, ale nejde to, protože po mě po vstanutí začne skákat a vrtět ocasem a počůrá se. Během dne pak jen když na ni hezky mluvím, tak se počůrá nebo když si s ní hraju a nebo když ji jen začnu dávat obojek. Bojím se na ni jen promluvit, aby se zase radostí nepočůrala po celém bytě. Pak s ní jdu ven a venku nikdy nic. Děkuji moc za radu.
Nechat na ní obojek a krátké vodítko, bez řečí a emocí rychle ven, tam roztáhnout ruce, udělat "hodnááá holčičkáááá" a pak ještě jednou po vyvenčení pochválit. Dál ji můžete připnout na normální dlouhé vodítko a po procházce zase doma nechat jen krátkou couračku.
kiki078
napsal(a):
Jenže to já nestíhám, bydlíme v 2.patře, jakmile začne, tak počůrá celou chodbu, právě teď mi udělala to, že na mě skočila ze sedačky a přitom vrtěla ocasem a učůrkla si na ní.
Pokud to "nejde" naučit, tak jedině vydržet - většinou je toto projev malých štěňat, u kterých učůrávání samo odezní časem - snad i Vás čeká něco podobného. A nebo jsou potom řešením pleny.
Mimochodem zdravotní problémy můžete vyloučit? I když to vážně asi bude jen vzrušením a radostí, zašla bych s tím pro jistotu k veterináři - může mít také nějakou poruchu svěračů, zánět či cokoliv jiného.
Ahojky, chtěla bych se zeptat, jak (samozřejmě zhruba) dlouho může tohle učůrávání radostí trvat? Kdy to u Vás odeznělo? Ta naše se venčí venku krásně, ale kdykoliv kdokoliv odkudkoliv přijde, tak se prostě radostí celá počůrá ...a protože jsme poměrně rušná domácnost, tak je to dost často. Pochopila bych to, kdyby byla někde sama, ale ona je pořád mezi svými lidmi. Prostě je psík vítací. Jenže upřímě, nepřivítejte štěně (cca 4měsíce), když má tak děsnou radost, že Vás vidí. Takže neřeším že se to děje, (zdravotní problémy nemá)...jen se ptám jak to bylo u vás. Pááá L.
lu80
napsal(a):
Ahojky, chtěla bych se zeptat, jak (samozřejmě zhruba) dlouho může tohle učůrávání radostí trvat? Kdy to u Vás odeznělo? Ta naše se venčí venku krásně, ale kdykoliv kdokoliv odkudkoliv přijde, tak se prostě radostí celá počůrá ...a protože jsme poměrně rušná domácnost, tak je to dost často. Pochopila bych to, kdyby byla někde sama, ale ona je pořád mezi svými lidmi. Prostě je psík vítací. Jenže upřímě, nepřivítejte štěně (cca 4měsíce), když má tak děsnou radost, že Vás vidí. Takže neřeším že se to děje, (zdravotní problémy nemá)...jen se ptám jak to bylo u vás. Pááá L.
U nás to bylo asi tak, že do čtyř měsíců stačil i jen minimální důvod k radosti a bylo kolem nachcáno.
Pak to postupně ustávalo, až to po pěti měsících přešlo úplně. Ale vím i o fence, kterou to nepřešlo nikdy.
lesnížínka
napsal(a):
No nevím, jedné známé fenka se počůrala, když jsem na ni promluvila(od radosti, že mne vidí) a to jí bylo už určitě kolem roku. Tehdy říkali, že tak někdy na kamarády reaguje, na ně už ne.
No potěš. Pokud tohle bude pokračovat rok, tak to má drahá polovička asi nevydrží ...
Uživatel s deaktivovaným účtem

lu80
napsal(a):
No potěš. Pokud tohle bude pokračovat rok, tak to má drahá polovička asi nevydrží ...
U nás rok a půl, chce to opravdu nevítat, hned po příchodu s ní vyběhnout ven.
Úplně "nej" je když samou radostí se před vámi rozvalí na záda, do toho čůrá a bouřlivě vrtí ocasem, to je "ochcané" naprosto vše do výše půl metru a okruhu 2m.
U nás to bylo okolo těch 4 až 5ti měsíců. Většinou, když jsme se vraceli z práce. Ale když přijela švagrová tak to učůravala určitě ještě v 7mi měsících. Fenku máme totiž od ní a ona si to moc dobře pamatuje, ostatně miluje ji dodnes.
Bude to pes od psa. S tím vítáním chápu, kdyby jste slyšela ten bengál co máme každý den doma po návratu z práce
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
U nás rok a půl, chce to opravdu nevítat, hned po příchodu s ní vyběhnout ven.
Úplně "nej" je když samou radostí se před vámi rozvalí na záda, do toho čůrá a bouřlivě vrtí ocasem, to je "ochcané" naprosto vše do výše půl metru a okruhu 2m.
Jejda tak takhle vysoko ta naše "zatím nedočůrá"
lu80
napsal(a):
Ahojky, chtěla bych se zeptat, jak (samozřejmě zhruba) dlouho může tohle učůrávání radostí trvat? Kdy to u Vás odeznělo? Ta naše se venčí venku krásně, ale kdykoliv kdokoliv odkudkoliv přijde, tak se prostě radostí celá počůrá ...a protože jsme poměrně rušná domácnost, tak je to dost často. Pochopila bych to, kdyby byla někde sama, ale ona je pořád mezi svými lidmi. Prostě je psík vítací. Jenže upřímě, nepřivítejte štěně (cca 4měsíce), když má tak děsnou radost, že Vás vidí. Takže neřeším že se to děje, (zdravotní problémy nemá)...jen se ptám jak to bylo u vás. Pááá L.
Pohladit, nechat sednout, vše v klidu. Všichni naši psi jsou šťastní, že jsem doma, ale nikdy mi tohle nedělali. Jsou naučení, že se proste neblázní.
Pořídili jsme si na Vánoce štěně - 4,5 měsíční fenku, která měla ze začátku tyhle ambice čůrat z radosti, že jsme doma. Stačilo přijít, říct neutrální ahoj a vzít ji ven. Pochopila, že to vítání nemusí přehánět. Odeznělo to cca během 14 dnů.
Pohladit, nechat sednout, vše v klidu. Všichni naši psi jsou šťastní, že jsem doma, ale nikdy mi tohle nedělali. Jsou naučení, že se proste neblázní.
Co jsem tak pochopila z toho, co mi bylo řečeno od jiných lidí (neručím teda za to, že je to pravda), měl by to být právě problém jenom fen, nikoli psů.
Jen jsem se ještě pozastavila nad radou, aby se štěně tak horlivě s lidmi nevítalo... To mi moc hlava nebere. Moje fena si uchcala, i když jen seděla a vrtěla ocasem a byla z něčeho šťastná. Prostě jakmile přišel nějaký vzruch, bylo jedno, co dělají lidi kolem. Ona byla šťastná, nehledě na to, jestli lítala nebo ne, nesoustředila se vůbec na nic, jen na to, co ji momentálně rozradostnilo... a tak to, co zrovna šlo, pustila. A jak o tom nevěděla, ještě to rozmetala ocasem.
Uživatel s deaktivovaným účtem

lu80
napsal(a):
Jejda tak takhle vysoko ta naše "zatím nedočůrá"
Ona to tak rozmetávala ocasem
Atheira
napsal(a):
Pohladit, nechat sednout, vše v klidu. Všichni naši psi jsou šťastní, že jsem doma, ale nikdy mi tohle nedělali. Jsou naučení, že se proste neblázní.
Co jsem tak pochopila z toho, co mi bylo řečeno od jiných lidí (neručím teda za to, že je to pravda), měl by to být právě problém jenom fen, nikoli psů.
Nám radostí cvrkala jak fenka (té se to stávalo i v roce a půl), tak i teď pes. Ale zabralo ho párkrát odignorovat a teď už ho můžu zase umírněně vítat (bez bouřlivých emocí pohladit a pochválit)….