Tělesné tresty ano či ne

- nebo položením na bok do podřízené pozice
"""""""""""""""""""""""
Rozhodně.
Sakra, už je mu 8 týdnů, měl by vědět..!

AKAS JACK napsal(a):
Dobrý den chtěla bych se zeptat zda je dobré občas použít tělesný trest hlavně když po vás pes vystartuje pokaždé když se mu něco zakáže je to 8 týdení štěně pitbulla a nechci nic zanedbat aby z něj nebyl zlý pes který kouše kvůli špatné výchově. Je to můj první pitbull a vím že toto plemeno má jiný charakter než jiná plemena. Od mala jsem byla vychovávaná s různými rasami psů od jezevčíka po německou dogu a nikdy jsem tento problem neměla stačilo huknout a byl klid max plácnutí po zadku ale nikdy nebyl problém jako teď.Tělesným trestem myslím plácnutí po zadku a držení za tlamu aby se uklidnil nebo položením na bok do podřízené pozice. U všeho kárání se brání a vyjíždí jinak je to velmi hodné a veselé štěně které se na zavoláni a jméno naučilo během 2 dnů. Za každou radu budu velmi ráda

Hlavně získejte důvěru štěněte a nechovejte se k němu jako čuně, jak to děláte do teď. Nedivím se, že po vás startuje. Za chvíli ho svou "výchovou" donutíte se bránit. Agrese plodí agresi.

Nestavte výchovu na zákazech a bití, ale na tom, že budete štěně učit, vést, motivovat a získávat jeho důvěru. Nemůže v tomto věku nic umět, takže pokud ho něco nenaučíte, nemůžete ho přece ani trestat, to snad dá rozum. Pes vám vrátí to, co do něj vložíte - když buzeraci a tresty a agresi, vrátí vám to. Můžete si to u tohoto plemene dovolit?

No právě měl by to vědět ale vůcec tohle na něj nefunguje dostane z toho akorát ještě většího rapla. Máme ho přes týden a až teď začíná chápat že miska mu nic neuděla a že se psí bobky nesmí jíst to by mě taky zajímalo proč to dělá. Nemáme ho zrovna z dobrých podmínek a původní majítel se ho ani nenamáhal odčervit nebo naočkovat vůbec nic...

8 týdnů vždyť je to miminečko! a vy jej plácáte? to jako fakt? chudák štěňátko

Špatně jsem to napsala ne že ho biju to vůbec ale když mě kouše do ruk a že kouše opravdu dost tak mu jen chytnu čumák aby to nedělal a pak teprve se spustí agrese, začne na mě vrčet a snaží se kousnout ještě víc.
Nekárám ho za jiné věci jen za kousání do ruk a nohou.
Co mám tedy v případě nežádoucímu chování dělat?

AKAS JACK napsal(a):
Špatně jsem to napsala ne že ho biju to vůbec ale když mě kouše do ruk a že kouše opravdu dost tak mu jen chytnu čumák aby to nedělal a pak teprve se spustí agrese, začne na mě vrčet a snaží se kousnout ještě víc.
Nekárám ho za jiné věci jen za kousání do ruk a nohou.
Co mám tedy v případě nežádoucímu chování dělat?

S pištením začni utíkat! chcete mi říct že jiný vaše štěňata to nedělali? A nebyli náhodou plyšový? já si fakt nemůžu uvědomit, že by nějaké naše štěně nekousalo, nefrkalo si a nedělalo bu bu bu, prostě je malé a mu nezbývá nic jiného než "boj" svádět na maximum, vždyť je to pidík. Pokud vám vadí to že vás štěně okusuje, tak jste si měla pořídit akvarijní rybičky...pokud mě štěně kousne tak že to bolí, uklidním ho, nebo od něj odejdu, nebo mu dám do pusy pískátko...ale rozhodně ho neplácám proboha!

AKAS JACK napsal(a):
Špatně jsem to napsala ne že ho biju to vůbec ale když mě kouše do ruk a že kouše opravdu dost tak mu jen chytnu čumák aby to nedělal a pak teprve se spustí agrese, začne na mě vrčet a snaží se kousnout ještě víc.
Nekárám ho za jiné věci jen za kousání do ruk a nohou.
Co mám tedy v případě nežádoucímu chování dělat?

Vemte si cokoliv (hadr, heačku) a začněte se s ním přetahovat. Štěňata koušou, nedělá to schválně, je to pes!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
8 týdnů vždyť je to miminečko! a vy jej plácáte? to jako fakt? chudák štěňátko

Jo, jo, ani se mě nechce zadavatelce odpovídat, protože bych musela napsat, že tělesné tresty ano - ale na ni!
Má zkušenosti se psy? O tom dost pochybuji, jinak by si věděla rady i s 8 týdenním štěnětem pitbula. Zas takový rozdíl to není. Psát takové nesmysly o agresivitě štěňátka a její "výchovné" metody - fuj.
Jestli je to celé vůbec pravda (a ne zase nějaká provokace), pak vidím nápravu paničky jako téměř neřešitelný problém - neřešitelný hlavně zde na anonymní diskusi. Tady přece nejde vůbec poradit - nikdo nevidí, jak se ve skutečnosti to stěně chová, jestli majitelka vůbec umí číst signály, které štěně vysílá, to by se popsaly stohy papíru. Jestli chce něco dělat, tak hlavně sama se sebou, najít cvičák, kde jí to vysvětlí, ale stejně mám pocit, že nejlepší by bylo, kdyby pejska dala ihned do jiných rukou - laskavých a spravedlivých.
Jednou ji sežere.

koňadra napsal(a):
Jo, jo, ani se mě nechce zadavatelce odpovídat, protože bych musela napsat, že tělesné tresty ano - ale na ni!
Má zkušenosti se psy? O tom dost pochybuji, jinak by si věděla rady i s 8 týdenním štěnětem pitbula. Zas takový rozdíl to není. Psát takové nesmysly o agresivitě štěňátka a její "výchovné" metody - fuj.
Jestli je to celé vůbec pravda (a ne zase nějaká provokace), pak vidím nápravu paničky jako téměř neřešitelný problém - neřešitelný hlavně zde na anonymní diskusi. Tady přece nejde vůbec poradit - nikdo nevidí, jak se ve skutečnosti to stěně chová, jestli majitelka vůbec umí číst signály, které štěně vysílá, to by se popsaly stohy papíru. Jestli chce něco dělat, tak hlavně sama se sebou, najít cvičák, kde jí to vysvětlí, ale stejně mám pocit, že nejlepší by bylo, kdyby pejska dala ihned do jiných rukou - laskavých a spravedlivých.
Jednou ji sežere.

, bohužel.

Chytnutí čumáku a plácání po zadku jsou dvě rozdílné věci !

Agresivni stene snad neexistuje, chytnete mu cumak a pak kouse znova a vrci...proste si chce hrat, delaji to vsichni, rozhodne to neni agrese, to maly nechape, ze se Vam to nelibi...doporucuje se prejit na hracku, aby nekousalo do ruk, nase kousala porad a hracka nepomohla, reklo se nekousej, kdyz neprestala, koncilo se...casem to pochopila, taky to ustava po prezubeni...je to proste stene...

AKAS JACK napsal(a):
Špatně jsem to napsala ne že ho biju to vůbec ale když mě kouše do ruk a že kouše opravdu dost tak mu jen chytnu čumák aby to nedělal a pak teprve se spustí agrese, začne na mě vrčet a snaží se kousnout ještě víc.
Nekárám ho za jiné věci jen za kousání do ruk a nohou.
Co mám tedy v případě nežádoucímu chování dělat?

Tak je to snad pes, hraje si, má zuby - kouše. To znamená že mu strčím do huby plyšáka, hračku a aktivně si s ním hraju. Se nedivím, že po vás vrčí, ale on to nedělá z agrese, vždyť je to miminko.! Tímhle ho zbytečně naučíte být agresivní. To, že to bolí je sice blbý, ale kdyby jste měl srst jako on, tak nebude, a on to fakt neví. Takže pokud je to fakt přes čáru, tak odejdu, apod. Ne psa bít. Hraje si, nechce Vás sežrat.
Jo a rapotacka to myslela ironicky!

Ale vy si po tělesným trestem představujete jak ho strašně mučím tak to není jen chytnu čumák aby se uklidnil ani mu ho nemačkám jen držím cca 5 sekund aby si to uvědomil a pak to začne někdy mu to dojde a jindy někdy prostě vystartuje jen jsem chtěla radu jak to třeba dělají ostatní a zkusit to i jinak ne aby mi tady všichni psali jak strašně ho týrám!

Už jsme Vám to napsali, tak čtěte!

AKAS JACK napsal(a):
Ale vy si po tělesným trestem představujete jak ho strašně mučím tak to není jen chytnu čumák aby se uklidnil ani mu ho nemačkám jen držím cca 5 sekund aby si to uvědomil a pak to začne někdy mu to dojde a jindy někdy prostě vystartuje jen jsem chtěla radu jak to třeba dělají ostatní a zkusit to i jinak ne aby mi tady všichni psali jak strašně ho týrám!

Tak tady názorně vidíte, že psát sem o radu je prostě hloupost. Je zde řada zkušených pejskařů, ale psané vyznívá jinak než řečené, takže vám ani poradit nemohou. Protože - jak jsem psala výše - nikdo nevidí chování vašeho psa, vaše reakce... to, co vy popíšete, může být úplně jinak, potom ty rady jsou úplně k ničemu a výsledky se nemohou dostavit.
Jediná rada je dobrý cvičák, či zkušený pejskař, který bude s vámi pracovat (ideálně každý den), potom se s n a d dopracujete k nějakému uspokojivému výsledku.
Jinak je celá tato diskuse jen ztráta vašeho i našeho času.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Už jsme Vám to napsali, tak čtěte!

NEROZUMÍ...

AKAS JACK
Kolik Vám je ?

https://www.ifauna.cz/psi/diskuse/?hledat=%C5%A1t%C4%9Bn%C4%9B+kou%C5%A1e

Knížku o psech jistě máte
a dokonce pročtenou.

rapotacka11 napsal(a):
NEROZUMÍ...

Tak to je pak těžký, no...

AKAS JACK napsal(a):
Ale vy si po tělesným trestem představujete jak ho strašně mučím tak to není jen chytnu čumák aby se uklidnil ani mu ho nemačkám jen držím cca 5 sekund aby si to uvědomil a pak to začne někdy mu to dojde a jindy někdy prostě vystartuje jen jsem chtěla radu jak to třeba dělají ostatní a zkusit to i jinak ne aby mi tady všichni psali jak strašně ho týrám!

Celkem nejde o to, co mu provádíte, ale prostě o to, že v té dané situaci je tělesný trest úplně mimo. protože to štěně chcete trestat za jeho zcela normální projev.

AKAS JACK napsal(a):
Špatně jsem to napsala ne že ho biju to vůbec ale když mě kouše do ruk a že kouše opravdu dost tak mu jen chytnu čumák aby to nedělal a pak teprve se spustí agrese, začne na mě vrčet a snaží se kousnout ještě víc.
Nekárám ho za jiné věci jen za kousání do ruk a nohou.
Co mám tedy v případě nežádoucímu chování dělat?

On vás kousne, vy ho kousnete, tak se prostě přidá.

On neví, co je žádoucí a nežádoucí chování, to ho musíte naučit. Hrajte si s ním s hračkami, pohybujte s nimi, udělejte je zajímavé. A uvědomite si, že máte štěně a štěně prostě kouše.

AKAS JACK napsal(a):
Chytnutí čumáku a plácání po zadku jsou dvě rozdílné věci !

Mají jedno společné - je to pitomost.

AKAS JACK napsal(a):
Ale vy si po tělesným trestem představujete jak ho strašně mučím tak to není jen chytnu čumák aby se uklidnil ani mu ho nemačkám jen držím cca 5 sekund aby si to uvědomil a pak to začne někdy mu to dojde a jindy někdy prostě vystartuje jen jsem chtěla radu jak to třeba dělají ostatní a zkusit to i jinak ne aby mi tady všichni psali jak strašně ho týrám!

Rady jste dostala, ale vy pořád dokola omíláte používání síly na malé štěně. Vy ho máte učit, ne ho trestat.

AKAS JACK napsal(a):
No právě měl by to vědět ale vůcec tohle na něj nefunguje dostane z toho akorát ještě většího rapla. Máme ho přes týden a až teď začíná chápat že miska mu nic neuděla a že se psí bobky nesmí jíst to by mě taky zajímalo proč to dělá. Nemáme ho zrovna z dobrých podmínek a původní majítel se ho ani nenamáhal odčervit nebo naočkovat vůbec nic...

Pokud, z vašeho přístupu dostane ještě, většího raola, primo se nabizi, ze, to delate blbe. Mimino se vad boji a stavi se do obrany.

Tohle mě vyloženě točí. Pořídím si bulíka, nic si o něm nezjistím ani nenačtu, ale protože je to bull, tak na něj musím od mala jinak, nic si nesmí dovolit!

Tohle je první co mi vyjede na netu (zabralo mi to cca 10 vteřin)
"Americký Pit Bull teriér je velmi inteligentní, vyrovnaný a sebevědomý pes. Je otevřený, citlivý, milující a velmi přátelský. Dokáže být i velmi jemný, svou lidskou smečku miluje a v případě nebezpečí ji tvrdě brání. Díky své inteligenci je učenlivý, jeho výchova musí být důsledná. Neučí se pouze napodobováním, při výcviku i v běžném životě velmi dobře chápe, co od něj požadujete. Američtí Pit Bull Teriéři se díky své vysoké inteligenci, oddanosti a fyzické zdatnosti uplatňují i jako záchranářští psi.

Díky síle a velkému temperamentu je pro majitele velmi problematické, pokud se nevěnuje výchově a připraví si peklo v podobě těžko zvladatelného psa. Každý, kdo si pořizuje Amerického pitbulteriéra, by měl zvážit, je-li pro něj toto plemeno vhodné.

Při výchově a výcviku buďte důslední, spravedliví, trpěliví a laskaví. Váš pes musí cítit, že ho milujete a zároveň vás musí respektovat a znát své místo ve smečce. V žádném případě ze zadaného povelu neustupujte, buďte důslední a laskaví. Výcvik formou hry a zábavy je pro Amerického Pit Bull Teriéra nejlepší. Tvrdá drezúra je nevhodná. Také bychom štěně neměli fyzicky přetěžovat, protože nadměrný a překotný nárůst svalové hmoty může poškodit kosti a klouby, které rostou a sílí pomaleji než svalstvo. O vhodné podobě výcviku a fyzickém zatížení je dobré se poradit se zkušeným chovatelem nebo trenérem. Váš pitbul s vámi prožije velkou část života."

Je mu 8 týdnů, už teď ho chytáte za čumák (neví proč), plácáte po zadku (neví proč). Z toho má poznat, že ho milujete a jste jeho opora? Sama mám křížence bull, nikdy nikdy jsme jí netrestali fyzicky a že byla jako štěně největší piraňa pod sluncem, byli jsme samý škrábanec a kousanec, na všech kalhotách díry... A dnes? Můžu jí 100% věřit, že by mi nikdy nezkřivila vlas, nikdy se po mě neohnala ani na mě nezavrčela (hru samozřejmě nepočítám). A proč? Protože si vzájemně věříme.

AKAS JACK napsal(a):
Dobrý den chtěla bych se zeptat zda je dobré občas použít tělesný trest hlavně když po vás pes vystartuje pokaždé když se mu něco zakáže je to 8 týdení štěně pitbulla a nechci nic zanedbat aby z něj nebyl zlý pes který kouše kvůli špatné výchově. Je to můj první pitbull a vím že toto plemeno má jiný charakter než jiná plemena. Od mala jsem byla vychovávaná s různými rasami psů od jezevčíka po německou dogu a nikdy jsem tento problem neměla stačilo huknout a byl klid max plácnutí po zadku ale nikdy nebyl problém jako teď.Tělesným trestem myslím plácnutí po zadku a držení za tlamu aby se uklidnil nebo položením na bok do podřízené pozice. U všeho kárání se brání a vyjíždí jinak je to velmi hodné a veselé štěně které se na zavoláni a jméno naučilo během 2 dnů. Za každou radu budu velmi ráda

Dobrý den,
pokud máte zájem, napište mi soukromou zprávu odkud jste, pokud bude možnost, ráda se podělím s našemi zkušenostmi.
Máme pitbulíky přes 15let, a vím, jak jsem své "první bojové plemeno" úspěšně kazila :)
Dneska máme smečku (ano, i dospělé nepříbuzné feny), všude se jim válej kosti, nikdy mi nic nezamordovali, nejezdíme na šití, běhají na volno po farmě mezi ostatníma zvířatama a vůbec by mě nenapadlo je povalovat do podřízené pozice nebo je fyzicky trestat.
(A rychle ťuk ťuk, páč za takovýhle vytahování by mohla přijít pěkně ledová sprcha.).

ustulina napsal(a):
Dobrý den,
pokud máte zájem, napište mi soukromou zprávu odkud jste, pokud bude možnost, ráda se podělím s našemi zkušenostmi.
Máme pitbulíky přes 15let, a vím, jak jsem své "první bojové plemeno" úspěšně kazila :)
Dneska máme smečku (ano, i dospělé nepříbuzné feny), všude se jim válej kosti, nikdy mi nic nezamordovali, nejezdíme na šití, běhají na volno po farmě mezi ostatníma zvířatama a vůbec by mě nenapadlo je povalovat do podřízené pozice nebo je fyzicky trestat.
(A rychle ťuk ťuk, páč za takovýhle vytahování by mohla přijít pěkně ledová sprcha.).

Můžu se jen zeptat? Když jste si pořizovala psa, kterého jste chtěla chovat ve smečce a mezi zvířaty na farmě, proč jste si vybrala zrovna pitbulla?

Neberte to špatně, jen mě to zajímá. Někdy mi přijde, že člověk opravdu nepřemýšlí a spíš tak zkouší, jestli to vyjde.

Opravdu mezi sebou ani stejná pohlaví psů neměla nikdy problém? A věříte jim na 100 %, že ten problém ani nikdy vzniknout nemůže? Nebojíte se, že přijdete domů a tam místo 4 psů (nevím kolik jich máte) bude jen jeden v kaluži krve?

ustulina napsal(a):
Dobrý den,
pokud máte zájem, napište mi soukromou zprávu odkud jste, pokud bude možnost, ráda se podělím s našemi zkušenostmi.
Máme pitbulíky přes 15let, a vím, jak jsem své "první bojové plemeno" úspěšně kazila :)
Dneska máme smečku (ano, i dospělé nepříbuzné feny), všude se jim válej kosti, nikdy mi nic nezamordovali, nejezdíme na šití, běhají na volno po farmě mezi ostatníma zvířatama a vůbec by mě nenapadlo je povalovat do podřízené pozice nebo je fyzicky trestat.
(A rychle ťuk ťuk, páč za takovýhle vytahování by mohla přijít pěkně ledová sprcha.).

Připadá mě to jako scifi.

koňadra napsal(a):
Připadá mě to jako scifi.

Tak záleží jestli ty pitbulliky mají opravdu pitbulliky nebo něco jak má většina z nás, x se stafordem asi... Kde asi převládá stafordova mírnější a tolerantnější povaha...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak záleží jestli ty pitbulliky mají opravdu pitbulliky nebo něco jak má většina z nás, x se stafordem asi... Kde asi převládá stafordova mírnější a tolerantnější povaha...

Jo, přesně to mně napadlo také. Není pitbul jako pitbul.

koňadra napsal(a):
Jo, přesně to mně napadlo také. Není pitbul jako pitbul.

No právě, u nás je asi štěstí že mají stafordí povahu, protože pokud se člověk podívá na jakože ChS pitů tak nevěří vlastním očím! Psi na řetězu, čím víc agrese tím lépe...

Furt dělíte a já znám 12 staffordů - raplů. Z okresu, a to moc nechodím mezi lidi.
Křížení to zmírní. Bože. A koho s kým ?
A teď sem přijde majitel, naskenuje rodokmeny 10 generací nazpět, všude pit a bude po sci-fi ? Houby. Si přece také vybíráte psa podle tisíce ukazatelů. Tady naopak pp pit bude lepší, jelikož budu vědět všecko až někam k r.1900.
Snad záleží na majiteli a předcích. A to jsou všici více či méně pitové.
Z extra zápasnické linie přece dostanu jiné zvíře než od gauče.
Děláte jak kdyby každý pit, co se kdy narodil, byl na zápasy, nevychovatelný a jiní neexistovali.
Ale pravdou je, že málokterý se na "nesnášenlivost" hodil.
Takoví pastevci, mastifové, to je jiný level.
Někomu to tak klape a někdo nemůže se svým jezevčíkem mezi ostatní.
A nejlepší jsou ti "tvl na piťáka musíš mít ostnáč, dyť zakousne všechny" a sám skoro svého čokla neudrží. Jak někdo nemůže udržet pita. Takový ovce.
Ajóó...si to měli zkřížit se staffordem

A to bude ono, sami si to tu vypěstovali. Raply. I když nevím co to znamená. Chudák pitbulíček. Už ho nechcu.

PS: kdyby jim "ustulina" nevěřila, tak má trable.

Tak já sem teda nebudu chodit, hrozná nuda, když mi dáváte hlasy.
Vyměkli jste.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak já sem teda nebudu chodit, hrozná nuda, když mi dáváte hlasy.
Vyměkli jste.

A schválně Vám také jeden dám.

No 8 týždňového psa je najvyšší čas trestať palicou a remeňom.
Ani lopata nie je zlá.
To už si zaslúži naložiť.
Už malo dávno vedieť okrem povelu sadni aj trhaj a zabi.
To bude ten problém.
Ja to robím tak že ho dokopem a potom už mi dá pokoj.

marcelaamax napsal(a):
Můžu se jen zeptat? Když jste si pořizovala psa, kterého jste chtěla chovat ve smečce a mezi zvířaty na farmě, proč jste si vybrala zrovna pitbulla?

Neberte to špatně, jen mě to zajímá. Někdy mi přijde, že člověk opravdu nepřemýšlí a spíš tak zkouší, jestli to vyjde.

Opravdu mezi sebou ani stejná pohlaví psů neměla nikdy problém? A věříte jim na 100 %, že ten problém ani nikdy vzniknout nemůže? Nebojíte se, že přijdete domů a tam místo 4 psů (nevím kolik jich máte) bude jen jeden v kaluži krve?

Když jsem si pořizovala prvního pitbula (neplánovaně, jeli jsme na návštěvu a já se zamilovala a rovnou si ho odvezla), neměla jsem tušení, že za pár let budu bydlet na venkově a dělat na farmě

Každopádně si přesně pamatuju ten pocit, který mě prvních pár let provázel, že "je to to bojový plemeno přeci!" a díky tomu dělala větší blbosti než normálně :) Samozřejmě chyby dělám stále a budu, ale některý mám vyřešený, tak proč se nepodělit, že :)

Ano, naprosto jim věřím, dokonce když odcházím, vrazím každýmu novou kost, aby nevymejšleli kraviny, jako třeba že zavraždí matraci a udělaj z ní 1000malejch kousíčků (velmi oblíbená zábava).

Jinak nejmladší čubina(2,5) není čistá, je z útulku, a přísahám, že je pokřížená s tazmánskym čertem.

Já bych strašně ráda, aby sem lidi uváděli přímé informace, např. když jsem si pořizovala prvního pitbulla, byl s PP nebo kříženec? tohle si myslím že je celkem podstatná věc...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já bych strašně ráda, aby sem lidi uváděli přímé informace, např. když jsem si pořizovala prvního pitbulla, byl s PP nebo kříženec? tohle si myslím že je celkem podstatná věc...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já bych strašně ráda, aby sem lidi uváděli přímé informace, např. když jsem si pořizovala prvního pitbulla, byl s PP nebo kříženec? tohle si myslím že je celkem podstatná věc...

Přesně. Když si vezmu něco z útulku, co může být možná křížené si pitbullem, ale také to může být něco úplně jiného, tak nebudu tvrdit, že mám 15 ti-leté zkušenosti s plemenem.

pardon.
Lidičky, já jen nabídla pomoc ve věci, kterou trochu znám a to je vše. Obávám se, že slohové cvičení o našich psech by nikoho nezajímalo, páč jak bych začla, bylo by těžké mne zastavit a celé to tu zamořím :)

Ale když už jsem reagovala, dokončím: můj první "bojový pes" byl po otci s PP, máma pit x staford, barva plavá, váha v dospělosti 33kg, velmi citlivý na zimu, milující boty a zcela ignorující moje přání a příkazy. Rozloučili jsme se s ním po jeho 12roku - selhání jater. Pro zajímavost uvedu, že jeho matka a ani jeden z jeho sourozenců nepřežil 5.rok svého života, protože něco zamordovali. Já měla štěstí, byla to hold láska na první pohled, ale taky jak mě vyškolil, darebák

asurwic napsal(a):
Přesně. Když si vezmu něco z útulku, co může být možná křížené si pitbullem, ale také to může být něco úplně jiného, tak nebudu tvrdit, že mám 15 ti-leté zkušenosti s plemenem.

Ach jo

ustulina napsal(a):
Ach jo

Nesmutněte, vždyť má pravdu.

ustulina napsal(a):
pardon.
Lidičky, já jen nabídla pomoc ve věci, kterou trochu znám a to je vše. Obávám se, že slohové cvičení o našich psech by nikoho nezajímalo, páč jak bych začla, bylo by těžké mne zastavit a celé to tu zamořím :)

Ale když už jsem reagovala, dokončím: můj první "bojový pes" byl po otci s PP, máma pit x staford, barva plavá, váha v dospělosti 33kg, velmi citlivý na zimu, milující boty a zcela ignorující moje přání a příkazy. Rozloučili jsme se s ním po jeho 12roku - selhání jater. Pro zajímavost uvedu, že jeho matka a ani jeden z jeho sourozenců nepřežil 5.rok svého života, protože něco zamordovali. Já měla štěstí, byla to hold láska na první pohled, ale taky jak mě vyškolil, darebák

Pro zajímavost uvedu, že jeho matka a ani jeden z jeho sourozenců nepřežil 5.rok svého života, protože něco zamordovali.

tuhle větu tak trochu asi dobře nechápu...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pro zajímavost uvedu, že jeho matka a ani jeden z jeho sourozenců nepřežil 5.rok svého života, protože něco zamordovali.

tuhle větu tak trochu asi dobře nechápu...

Že by s nimi majitelé ztratili trpělivost a zbavili je života?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Že by s nimi majitelé ztratili trpělivost a zbavili je života?

No připadá mi to tak a bojím se skutečnosti...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Že by s nimi majitelé ztratili trpělivost a zbavili je života?

Také jsem to tak pochopila - nezvládli vychovat ani zajistit si psa a tak za jejich chyby zaplatil chudák skoro-pitbull životem.

Celkem by mě zajímalo jestli se od ustulina dozvíme pravdu...

Ne.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já bych strašně ráda, aby sem lidi uváděli přímé informace, např. když jsem si pořizovala prvního pitbulla, byl s PP nebo kříženec? tohle si myslím že je celkem podstatná věc...

Přesně tak.

Také mám křížence, o kterém bych mohla tvrdit, že je to pitbull, i si to spousta lidí myslí. Ale všem ráda vysvětlím, že je to kříženec. Co se týče jeho chování k cizím lidem, tak s pitbullem to nemá nic společného, nemá rád cizí, je nedůvěřivý a pokud o něho cizí člověk projeví zájem (jak který) tak dokáže udělat pěkný bububu. Což u čistých pitbullů nebývá. Takže každému ráda vysvětlím, že je to kříženec, po bázlivé útulkové křížence. Nemám důvod tvrdit, že je to čisté plemeno když není a hlavně mi to tak nějak připadá správné i vůči plemenu.

Stejně tak jako jsem měla retrívra, který nesnášel děti a na cizí lidi byl celkově "vybíravý". Také jsem hned každému říkala, že je to pes bez průkazu původu a s povahou retrívra má společného hodně málo. Což ale někteří lidi nemohli ani tak pochopit - vypadá to přece jako ten mazel z filmů pro děti.

Ale tak zase je dobré se držet při zemi - přeci mi tady nechcete někdo tvrdit, že PP zaručuje nějakou povahu...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ale tak zase je dobré se držet při zemi - přeci mi tady nechcete někdo tvrdit, že PP zaručuje nějakou povahu...

Máte pravdu, v dnešní době a při etice chovatelů...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ale tak zase je dobré se držet při zemi - přeci mi tady nechcete někdo tvrdit, že PP zaručuje nějakou povahu...

Nikdo netvrdí, že je to záruka, ale přeci jen je větší jistota, že PP pes bude mít odpovídající povahu, než útulková mixka, která možná v sobě ani tu konkrétní rasu přimíchanou nemá.

Z vlastní zkušenosti všichni moji PP psi (i cizí, které jsem měla delší dobu na převýchovu nebo výcvik) povahově plemeni odpovídali. Můj jediný bezpapírák neměl s retrívem nic společného. To samé, když ke mně přijde někdo s bezpapírákem s nějakým problematickým chováním, tak je to asi tak 50 na 50, že se pes bude jednat "podle toho, jako vypadá".

To je sranda, jak jsou Češi nepřející. Kdyby Ustulina napsala, že má problémy se rvačkama, tak by jí většina zde odpověděla, že co čekala, když má, byť jen křížence pitbullů. Ale, že ona žádný problémy nemá, naopak se chce pochlubit, jak je má v cajku, tak najednou se to všechno smete ze stolu a všichni to shazujou, jestli to vůbec kříženci bullů jsou...

Huskyjanina napsal(a):
To je sranda, jak jsou Češi nepřející. Kdyby Ustulina napsala, že má problémy se rvačkama, tak by jí většina zde odpověděla, že co čekala, když má, byť jen křížence pitbullů. Ale, že ona žádný problémy nemá, naopak se chce pochlubit, jak je má v cajku, tak najednou se to všechno smete ze stolu a všichni to shazujou, jestli to vůbec kříženci bullů jsou...

Jakože zamachrovala že její se dožil 12 let a jeho matka a sourozenci ani ne 5 let, jen proto že něco zamordovali? kdyby napsala, že má problémy se rvačkama, tak ji tady většina poradí to že pokud to nezvládá jako ona osoba sama ať vyhledá odborníka, který se přímo tímto problémem zabývá, ale spíš bych řekla že by to asi vyřešila jako majitelé matky jejího psa a sourozenců a nechala by psa někde na dvoře zastřelit myslivcem pro neovladatelnost.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jakože zamachrovala že její se dožil 12 let a jeho matka a sourozenci ani ne 5 let, jen proto že něco zamordovali? kdyby napsala, že má problémy se rvačkama, tak ji tady většina poradí to že pokud to nezvládá jako ona osoba sama ať vyhledá odborníka, který se přímo tímto problémem zabývá, ale spíš bych řekla že by to asi vyřešila jako majitelé matky jejího psa a sourozenců a nechala by psa někde na dvoře zastřelit myslivcem pro neovladatelnost.

Já si machrování nevšimla, jen konstatovala. Vy tu paní znáte osobně, že můžete něco takovýho napsat? Jinak, že má smečku bullů v pohodě, tak je dobrá, no. Buď má štěstí na psy a nebo prostě umí. Bohužel to se v Čechách neodpouští.

No, u našeho psa bohužel vidím, jak (nechci psát ve výchově, spíš v určení, kdo koho bude respektovat) byl nejúspěšnější dceřin přítel. Silou dal psovi najevo, že pán je on a bohužel musím nerada a závistivě strávit, že pes ho nejen poslouchá, ale dokonce se mu podřízeně i vnucuje podáváním packy atd.
Běžné bylo povalení psa na zem, zakleknutí kolenem a držení u země - což nenávidím a nikdy bych to neudělala, klukovi jsem za to tehdy vynadala, běžné u něho bylo pokopnutí kanadou psa do určité polohy, kterou kluk vyžadoval. (jeho otec je ještě větší drsňák, kluk to má prostě z domu, ale jejich myslivečtí psi vítězí v nějakých soutěžích).
Bohužel, ač velmi liberální pedagog, musím uznat, že ať to nazveme, jak chceme: že pes má respekt, strach nebo je vychován, jednoznačné je, že bezproblémově šlape jak hodinky jedině u toho kluka.
Já můžu domlouvat, opakovat příkazy, plesknout, odměňovat, stejně do toho odpaďáku pes strčí hlavu znova. Vyskakování předníma packama na kuchyňskou linku prostě nedokážu odbourat ani odšoupnutím psa, ani povelem, ani ničím. Už rok. Přijde do kuchyně kluk a pes to nikdy neudělá; zaujme místo, lehne a jen kouká.
Po ránu troška pedagogické skepse až pesimismu, ale... bohužel je to tak.

Úúúžasné, když zvíře poslouchá ze strachu...to musí na sebe opravdu být hrdý...bych mu třeba na chvilku půjčila svého pastevce, to už by byl s těmito "výchovnými" metodami možná hrdý, ale v každém případě po plastice...

"Já můžu domlouvat, opakovat příkazy, plesknout, odměňovat, stejně do toho odpaďáku pes strčí hlavu znova. Vyskakování předníma packama na kuchyňkou linku prostě nedokážu odbourat ani odšoupnutím psa, ani povelem, ani ničím. Už rok. Přijde do kuchyně kluk a pes to nikdy neudělá; zaujme místo, lehne a jen kouká. "
problém patrně nebude v absenci tvrdého přístupu, žejo...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Úúúžasné, když zvíře poslouchá ze strachu...to musí na sebe opravdu být hrdý...bych mu třeba na chvilku půjčila svého pastevce, to už by byl s těmito "výchovnými" metodami možná hrdý, ale v každém případě po plastice...

"Já můžu domlouvat, opakovat příkazy, plesknout, odměňovat, stejně do toho odpaďáku pes strčí hlavu znova. Vyskakování předníma packama na kuchyňkou linku prostě nedokážu odbourat ani odšoupnutím psa, ani povelem, ani ničím. Už rok. Přijde do kuchyně kluk a pes to nikdy neudělá; zaujme místo, lehne a jen kouká. "
problém patrně nebude v absenci tvrdého přístupu, žejo...

Víte, existují lidé, kteří nad tím nepřemýšlejí a tím pádem ani nemají problém.
Můžeme to my, ostatní, kritizovat, jak chceme, ale je to prostě tak.
Rejpavá poslední věta je fajn, já vím, kde mám slabé místo, nicméně nic to nemění na pravdě, že pes funguje na vztyčený prst a pohled - u kluka. Právě že to podle chování psa bohužel vypadá, že problém právě je v absenci tvrdšího přístupu, než mám já.

RomčaJelča napsal(a):
No, u našeho psa bohužel vidím, jak (nechci psát ve výchově, spíš v určení, kdo koho bude respektovat) byl nejúspěšnější dceřin přítel. Silou dal psovi najevo, že pán je on a bohužel musím nerada a závistivě strávit, že pes ho nejen poslouchá, ale dokonce se mu podřízeně i vnucuje podáváním packy atd.
Běžné bylo povalení psa na zem, zakleknutí kolenem a držení u země - což nenávidím a nikdy bych to neudělala, klukovi jsem za to tehdy vynadala, běžné u něho bylo pokopnutí kanadou psa do určité polohy, kterou kluk vyžadoval. (jeho otec je ještě větší drsňák, kluk to má prostě z domu, ale jejich myslivečtí psi vítězí v nějakých soutěžích).
Bohužel, ač velmi liberální pedagog, musím uznat, že ať to nazveme, jak chceme: že pes má respekt, strach nebo je vychován, jednoznačné je, že bezproblémově šlape jak hodinky jedině u toho kluka.
Já můžu domlouvat, opakovat příkazy, plesknout, odměňovat, stejně do toho odpaďáku pes strčí hlavu znova. Vyskakování předníma packama na kuchyňskou linku prostě nedokážu odbourat ani odšoupnutím psa, ani povelem, ani ničím. Už rok. Přijde do kuchyně kluk a pes to nikdy neudělá; zaujme místo, lehne a jen kouká.
Po ránu troška pedagogické skepse až pesimismu, ale... bohužel je to tak.

Je mi líto, ale věc je v tom, že Vy to vůdcovství v sobě nemáte.
Já, když zajdu navštívit všechny svoje svěřence, tak taky všichni sedí na svých místech a mrskají ocáskem, jelikož vědí, že nesnáším, aby na mě skákali a jelikož jim žrádlo obstarávání já, tak mě musí poslouchat

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Je mi líto, ale věc je v tom, že Vy to vůdcovství v sobě nemáte.
Já, když zajdu navštívit všechny svoje svěřence, tak taky všichni sedí na svých místech a mrskají ocáskem, jelikož vědí, že nesnáším, aby na mě skákali a jelikož jim žrádlo obstarávání já, tak mě musí poslouchat

A jakpak se to od Vás dozvěděli, že to nesnášíte, povídejte.

Huskyjanina napsal(a):
Já si machrování nevšimla, jen konstatovala. Vy tu paní znáte osobně, že můžete něco takovýho napsat? Jinak, že má smečku bullů v pohodě, tak je dobrá, no. Buď má štěstí na psy a nebo prostě umí. Bohužel to se v Čechách neodpouští.

Mě to připadalo jako chlubení se a dost nechutný, když ostatní psi "zamordovali"... já samozřejmě všem slušným lidem fandím co mají perfektně vychované tyto psy a ráda se s nimi potkávám a nechám si s nimi pohrát naše "holky" protože my co máme bull doma víme že jejich styl hraní jiný pes tak trochu nechápe.

RomčaJelča napsal(a):
A jakpak se to od Vás dozvěděli, že to nesnášíte, povídejte.

Tak, že jsem je odmalička cvičila a byla velmi důsledná, pochopili, že když budou spolupracovat, že je to pro ně velmi výhodné

RomčaJelča napsal(a):
No, u našeho psa bohužel vidím, jak (nechci psát ve výchově, spíš v určení, kdo koho bude respektovat) byl nejúspěšnější dceřin přítel. Silou dal psovi najevo, že pán je on a bohužel musím nerada a závistivě strávit, že pes ho nejen poslouchá, ale dokonce se mu podřízeně i vnucuje podáváním packy atd.
Běžné bylo povalení psa na zem, zakleknutí kolenem a držení u země - což nenávidím a nikdy bych to neudělala, klukovi jsem za to tehdy vynadala, běžné u něho bylo pokopnutí kanadou psa do určité polohy, kterou kluk vyžadoval. (jeho otec je ještě větší drsňák, kluk to má prostě z domu, ale jejich myslivečtí psi vítězí v nějakých soutěžích).
Bohužel, ač velmi liberální pedagog, musím uznat, že ať to nazveme, jak chceme: že pes má respekt, strach nebo je vychován, jednoznačné je, že bezproblémově šlape jak hodinky jedině u toho kluka.
Já můžu domlouvat, opakovat příkazy, plesknout, odměňovat, stejně do toho odpaďáku pes strčí hlavu znova. Vyskakování předníma packama na kuchyňskou linku prostě nedokážu odbourat ani odšoupnutím psa, ani povelem, ani ničím. Už rok. Přijde do kuchyně kluk a pes to nikdy neudělá; zaujme místo, lehne a jen kouká.
Po ránu troška pedagogické skepse až pesimismu, ale... bohužel je to tak.

Jo vono je to o tom, psa nakopnout kanadou...však proč ne, mě kdyby někdo držel na vodítku a nakopával mě, drtil by mě pod sebou na zemi a klečel na mě, tak si může být jistý že mě má okamžitě zahryznutou v zádeli! Kluk není cvičitel ale mučitel co o výchově ví tak leda kulový a vynucuje si poslušnost násilím, některý pes se tedy podvolí jen proto že nechce být bit, jiný pes by mu možná uhryzl půl xichtu. Doporučtě mladíkovi ať si příštího psa koupí SAO, milovníci SAO mi snad odpustí, uvidíme jak by u něj pochodil...NIKDY v životě bych nedovolila aby někdo takto zacházel s mým psem, protože to co bych mu udělala potom by nechtěl už nikdy jindy zažít! To že vy jste to dovolila je jak to říct slušně, no nejde to, totální selhání vaší osoby, nic víc.

"nicméně nic to nemění na pravdě, že pes funguje na vztyčený prst a pohled - u kluka."
ze strachu...


Právě že to podle chování psa bohužel vypadá, že problém právě je v absenci tvrdšího přístupu, než mám já."
ne, problém bude v absenci smysluplného přístupu, nikoliv tvrdšího!

Huskyjanina napsal(a):
To je sranda, jak jsou Češi nepřející. Kdyby Ustulina napsala, že má problémy se rvačkama, tak by jí většina zde odpověděla, že co čekala, když má, byť jen křížence pitbullů. Ale, že ona žádný problémy nemá, naopak se chce pochlubit, jak je má v cajku, tak najednou se to všechno smete ze stolu a všichni to shazujou, jestli to vůbec kříženci bullů jsou...

Chválím všechny, kdo mají fungující smečku ať to jsou kříženci, pitbullové nebo čivavy. Zvláště když jsou to na výchovu trošku těžší hafani. Ale z mnoha vlastních zkušeností vím, jak fungují mixy jinak dosti specifických ras. To, co je normálně plemeno určeného pouze pro výkon, špatně slučitelný s běžným životem a na vedení (především ve smečce) náročné, je po zkřížení s "nevhodným" psem většinou ideální domácí mazlíček k dětem a na procházky do parku. Z toho důvodu si myslím, že člověk s takovým (byť vlastní zásluhou skvěle zvládnutým a vychovaným) křížencem nemůže moc efektivně radit majiteli, který má původní plemeno.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jo vono je to o tom, psa nakopnout kanadou...však proč ne, mě kdyby někdo držel na vodítku a nakopával mě, drtil by mě pod sebou na zemi a klečel na mě, tak si může být jistý že mě má okamžitě zahryznutou v zádeli! Kluk není cvičitel ale mučitel co o výchově ví tak leda kulový a vynucuje si poslušnost násilím, některý pes se tedy podvolí jen proto že nechce být bit, jiný pes by mu možná uhryzl půl xichtu. Doporučtě mladíkovi ať si příštího psa koupí SAO, milovníci SAO mi snad odpustí, uvidíme jak by u něj pochodil...NIKDY v životě bych nedovolila aby někdo takto zacházel s mým psem, protože to co bych mu udělala potom by nechtěl už nikdy jindy zažít! To že vy jste to dovolila je jak to říct slušně, no nejde to, totální selhání vaší osoby, nic víc.

Souhlas. Ten chlápek má štěstí na svatého hafana, který se takovému nesmyslu podřídí. Jedno setkání se "spravedlivým" psem a pan rádoby-cvičitel by změnil názor... kdyby tedy ještě někdy v budoucnu mohl cvičit.

No, jednak obecně záleží na plemeni, a "druhak" - pokud máš smečku - jakože smečku a ne třeba 2,3 solitéry...(kámoš říká, že až příchodem 5tého psa mu začali fungovat jako smečka včetně výchovy a pravidel, a on už tam je vlastně zbytečný...proto taky funguje "zázračně" smečka CM)... smečka má svá pravidla a buď je pes přijme a podřídí se, nebo...a psi to fakt ví, instinkty jim ještě fungují.

asurwic napsal(a):
Souhlas. Ten chlápek má štěstí na svatého hafana, který se takovému nesmyslu podřídí. Jedno setkání se "spravedlivým" psem a pan rádoby-cvičitel by změnil názor... kdyby tedy ještě někdy v budoucnu mohl cvičit.

To není až tak štěstí, jako spíše pravidlo, zejména u ovčáků, kteří dostali do vínku tu úzkou spolupráci s člověkem, takže člověku projde i lecjaká prasárna...a pak se mnozí "zkušení" majitelé NO diví, když přesedlají na jiné plemeno

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To není až tak štěstí, jako spíše pravidlo, zejména u ovčáků, kteří dostali do vínku tu úzkou spolupráci s člověkem, takže člověku projde i lecjaká prasárna...a pak se mnozí "zkušení" majitelé NO diví, když přesedlají na jiné plemeno

přesně tak taky jsem se u nynější čuby divila a divím se někdy i teď, nesouvisí to ovšem s nějakými tresty, nýbrž se samostatností

Přijde mi, že ten AUO, co se tu řeší napříč snad všemi diskuzemi, je naprostá ukázka toho, jak pes (ještě k tomu pro ně totálně nevhodného plemene) přišel k úplně nevhodným lidem.

A klidně se na mě sesypte, ale tohle už se fakt nedá. Ještě to tu vyzdvihovat, jak to kluk umí. Vážně škoda, že to není nějaký ostřejší pes, to by si třeba "pán vůdce" zapamatoval, že se vychovává jinak a paní by se tu s tím takhle blbě nevytahovala.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To není až tak štěstí, jako spíše pravidlo, zejména u ovčáků, kteří dostali do vínku tu úzkou spolupráci s člověkem, takže člověku projde i lecjaká prasárna...a pak se mnozí "zkušení" majitelé NO diví, když přesedlají na jiné plemeno

To je důvody, proč já NO, retrívry a podobné sice považuji za výborné psy, přesto k nim nemám takový vztah. Člověka totiž nic nenaučí.
Neřeknu, když je někdo dlouholetý milovník jediného plemene a pak si pořídí povahově jinou rasu - to vykolejí asi každého. Ale pokud si schválně někdo vybírá psa jen proto, že ví, že bude ochotný trpět jakýkoliv přístup, tak to je vážně hnus.

RomčaJelča napsal(a):
No, u našeho psa bohužel vidím, jak (nechci psát ve výchově, spíš v určení, kdo koho bude respektovat) byl nejúspěšnější dceřin přítel. Silou dal psovi najevo, že pán je on a bohužel musím nerada a závistivě strávit, že pes ho nejen poslouchá, ale dokonce se mu podřízeně i vnucuje podáváním packy atd.
Běžné bylo povalení psa na zem, zakleknutí kolenem a držení u země - což nenávidím a nikdy bych to neudělala, klukovi jsem za to tehdy vynadala, běžné u něho bylo pokopnutí kanadou psa do určité polohy, kterou kluk vyžadoval. (jeho otec je ještě větší drsňák, kluk to má prostě z domu, ale jejich myslivečtí psi vítězí v nějakých soutěžích).
Bohužel, ač velmi liberální pedagog, musím uznat, že ať to nazveme, jak chceme: že pes má respekt, strach nebo je vychován, jednoznačné je, že bezproblémově šlape jak hodinky jedině u toho kluka.
Já můžu domlouvat, opakovat příkazy, plesknout, odměňovat, stejně do toho odpaďáku pes strčí hlavu znova. Vyskakování předníma packama na kuchyňskou linku prostě nedokážu odbourat ani odšoupnutím psa, ani povelem, ani ničím. Už rok. Přijde do kuchyně kluk a pes to nikdy neudělá; zaujme místo, lehne a jen kouká.
Po ránu troška pedagogické skepse až pesimismu, ale... bohužel je to tak.

Vůbec si nedovedu představit, že by se můj přítel nebo "zeť" nebo kdokoliv jiný choval takto prasácky k mému psovi. A ještě k tomu k AUO. Tak dobře vychovatelné a cvičitelné plemeno... zaklekávat, kopat atp.
Kluk přijde do kuchyně a pes se mu klidí z cesty - no to je tedy úspěch. Další dobrá vizitka myslivců.

Mí psi v běžném životě poslouchají jako hodinky a v životě jsem je nezbila.

sufle napsal(a):
Vůbec si nedovedu představit, že by se můj přítel nebo "zeť" nebo kdokoliv jiný choval takto prasácky k mému psovi. A ještě k tomu k AUO. Tak dobře vychovatelné a cvičitelné plemeno... zaklekávat, kopat atp.
Kluk přijde do kuchyně a pes se mu klidí z cesty - no to je tedy úspěch. Další dobrá vizitka myslivců.

Mí psi v běžném životě poslouchají jako hodinky a v životě jsem je nezbila.

Chudák pes. Jak se na tohle může jeho majitel s klidným svědomím jen tak koukat?

Pak se na mě všichni rozčilují, když napíši o myslivcích své mínění. Ale jaký si má člověk udělat názor, když čte podobné věci a pár dní předem se venku dozví ohledně elektrického obojku toto: "dal jsem mu pořádnou ránu, bylo to vtipný jak ječel, ale stejně poslouchat ještě neumí".

asurwic napsal(a):
Chudák pes. Jak se na tohle může jeho majitel s klidným svědomím jen tak koukat?

Pak se na mě všichni rozčilují, když napíši o myslivcích své mínění. Ale jaký si má člověk udělat názor, když čte podobné věci a pár dní předem se venku dozví ohledně elektrického obojku toto: "dal jsem mu pořádnou ránu, bylo to vtipný jak ječel, ale stejně poslouchat ještě neumí".

Víte,
kdyby zadavatelka nebyla anonymní, pošlu jí soukromou zprávu, bohužel to nešlo, a já při představě toho štěněcího mimina prostě neodolala. Blbost, no.

Prostě jsem si tak strašlivě namyšleně pomyslela, že bych paní mohla pomoci vyvarovat se chybám, který jsem už udělala já.


Určitě nemám zájem tady sbírat lajky, jak jsem dobrá, to bych se asi zapojovala častěji, a tu větičku o nepřeživších sourozencích jsem vložila zcela úmyslně pro rejpálky ať maj (mám mimo jiné trochu zvrácený smysl pro humor).


Dobře, omlouvám sa, s pitbulákama S PP(!) mám zkušenosti pouze 13let a 2měsíce (nejčastěji si je prohlížím na googlu a čtu o nich na diskuzích, hlavně zde)

Ale raději toho nechám, páč jinak se dozvím, že ve skutečnosti měla psa pouze moje babička a to zlatýho retríFra, kterýho zamordoval pitbul(S nebo BEZ?tipněte si), já nejsem já, ale můj strýc a právě využívám "internetovou hodinku" z rehabilitačního bloku v Chocholouškově.

asurwic napsal(a):
Chudák pes. Jak se na tohle může jeho majitel s klidným svědomím jen tak koukat?

Pak se na mě všichni rozčilují, když napíši o myslivcích své mínění. Ale jaký si má člověk udělat názor, když čte podobné věci a pár dní předem se venku dozví ohledně elektrického obojku toto: "dal jsem mu pořádnou ránu, bylo to vtipný jak ječel, ale stejně poslouchat ještě neumí".

No to snad ne?!

asurwic napsal(a):
Chudák pes. Jak se na tohle může jeho majitel s klidným svědomím jen tak koukat?

Pak se na mě všichni rozčilují, když napíši o myslivcích své mínění. Ale jaký si má člověk udělat názor, když čte podobné věci a pár dní předem se venku dozví ohledně elektrického obojku toto: "dal jsem mu pořádnou ránu, bylo to vtipný jak ječel, ale stejně poslouchat ještě neumí".

Bohužel to není nic ojedinělého.
U nás má pán staforda a už od štěněte chodí s EO. Pes si hraje s ostatními psy, začne na ně naskakovat - dostane ránu, běží radostně k pánečkovi a skočí na něj - dostane ránu, venku vezme něco do tlamy - dostane ránu atd.
Je to přece bull...

Beica napsal(a):
No to snad ne?!

Bohužel. Je to myslivec a majitel už několikátého jezevčíka. To co z něj leze za názory je vážně někdy síla, ale tréninkově je pro mě prakticky nenahraditelný - on si potřebuje odnaučovat pomocí "svých metod" agresi vůči psům, naprostou nekontrolovatelnost a zadrhání pryč při lovu (k čemuž je můj pes výborný - jezevčík ho nesnáší jako psa + by ho i nejraději lovil jako lišku). Já za jeho přítomnosti zase učím štěňu (kvůli jeho budoucí práci s problémovými psy), jak oznamovat možné riziko a to, že když ho někdo agresivně napadá, tak se mu nic nestane, má být v klidu a jít si zalézt mezi moje nohy.

ustulina napsal(a):
Víte,
kdyby zadavatelka nebyla anonymní, pošlu jí soukromou zprávu, bohužel to nešlo, a já při představě toho štěněcího mimina prostě neodolala. Blbost, no.

Prostě jsem si tak strašlivě namyšleně pomyslela, že bych paní mohla pomoci vyvarovat se chybám, který jsem už udělala já.


Určitě nemám zájem tady sbírat lajky, jak jsem dobrá, to bych se asi zapojovala častěji, a tu větičku o nepřeživších sourozencích jsem vložila zcela úmyslně pro rejpálky ať maj (mám mimo jiné trochu zvrácený smysl pro humor).


Dobře, omlouvám sa, s pitbulákama S PP(!) mám zkušenosti pouze 13let a 2měsíce (nejčastěji si je prohlížím na googlu a čtu o nich na diskuzích, hlavně zde)

Ale raději toho nechám, páč jinak se dozvím, že ve skutečnosti měla psa pouze moje babička a to zlatýho retríFra, kterýho zamordoval pitbul(S nebo BEZ?tipněte si), já nejsem já, ale můj strýc a právě využívám "internetovou hodinku" z rehabilitačního bloku v Chocholouškově.

Tak nějak jsem hned tušila že jste trochu "jiná" teď jste mě v tom utvrdila...

Jak jiní psi nechápou styl hry ? Můj pes je střelená, ale slabšího psa nechá vždy vyhrát, běží pomalu a nechává mu hračky, kouše jen pity + silnější a jejich křížence.
Mám pocit, že tady pit + pitmix znamená de.bil. Bez sorry.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jak jiní psi nechápou styl hry ? Můj pes je střelená, ale slabšího psa nechá vždy vyhrát, běží pomalu a nechává mu hračky, kouše jen pity + silnější a jejich křížence.
Mám pocit, že tady pit + pitmix znamená de.bil. Bez sorry.

Řekla bych, že mají takový tvrdší styl hry. A můj pes třeba nerozlišuje, jestli ten druhý pes je jak "ťintítko", bude si hrát stejně tvrdě.

Ale většinou je to tak, že ten styl hry nechápou spíš majitelé ostatních psů.

Ale třeba nedávno, jsme psa seznamovali s borderkou, takovou citlivkou a ta jeho hru fakt nedávala. Majitelka říkala, že je prostě zvyklá na citlivé jemné hry a tohle nebylo nic pro ni. Jo, pokud mu dá fena najevo, že se jí to nelíbí tak to pochopí a nechá jí být, ale prostě nezmění styl hry, jako že by "si řekl", že tohle je citlivka tak na tu musí jinak. Třeba retrívr to takhle rozlišoval, mohl si hrát i s malými psy a hrál si s nimi úplně jinak než s velkými.

marcelaamax napsal(a):
Řekla bych, že mají takový tvrdší styl hry. A můj pes třeba nerozlišuje, jestli ten druhý pes je jak "ťintítko", bude si hrát stejně tvrdě.

Ale většinou je to tak, že ten styl hry nechápou spíš majitelé ostatních psů.

Ale třeba nedávno, jsme psa seznamovali s borderkou, takovou citlivkou a ta jeho hru fakt nedávala. Majitelka říkala, že je prostě zvyklá na citlivé jemné hry a tohle nebylo nic pro ni. Jo, pokud mu dá fena najevo, že se jí to nelíbí tak to pochopí a nechá jí být, ale prostě nezmění styl hry, jako že by "si řekl", že tohle je citlivka tak na tu musí jinak. Třeba retrívr to takhle rozlišoval, mohl si hrát i s malými psy a hrál si s nimi úplně jinak než s velkými.

Sousedi tu mají labradorku, která teda nerozlišuje, s kým si hraje. Smete všechno, všechny a pak je ještě zadupe do země a převálcuje. Její styl hry neustojí žádný menší pes, většího dovede leda nas_at. Trdla jsou z toho vyklepaný a úplně mimo, ti, co si všechno nenechají líbit a mají s ní nějakou zkušenost, ji vyřvou už z dálky, aby se radši vůbec nepřibližovala.
Ale třeba tomu vašemu by to přišlo jako ideální hra.

AKAS JACK napsal(a):
Dobrý den chtěla bych se zeptat zda je dobré občas použít tělesný trest hlavně když po vás pes vystartuje pokaždé když se mu něco zakáže je to 8 týdení štěně pitbulla a nechci nic zanedbat aby z něj nebyl zlý pes který kouše kvůli špatné výchově. Je to můj první pitbull a vím že toto plemeno má jiný charakter než jiná plemena. Od mala jsem byla vychovávaná s různými rasami psů od jezevčíka po německou dogu a nikdy jsem tento problem neměla stačilo huknout a byl klid max plácnutí po zadku ale nikdy nebyl problém jako teď.Tělesným trestem myslím plácnutí po zadku a držení za tlamu aby se uklidnil nebo položením na bok do podřízené pozice. U všeho kárání se brání a vyjíždí jinak je to velmi hodné a veselé štěně které se na zavoláni a jméno naučilo během 2 dnů. Za každou radu budu velmi ráda

Pokud jde o majitele, tak škoda každé rány, která padne vedle. Pokud jde o 8 týdenní štěně, tak to nebít !

RomčaJelča napsal(a):
No, u našeho psa bohužel vidím, jak (nechci psát ve výchově, spíš v určení, kdo koho bude respektovat) byl nejúspěšnější dceřin přítel. Silou dal psovi najevo, že pán je on a bohužel musím nerada a závistivě strávit, že pes ho nejen poslouchá, ale dokonce se mu podřízeně i vnucuje podáváním packy atd.
Běžné bylo povalení psa na zem, zakleknutí kolenem a držení u země - což nenávidím a nikdy bych to neudělala, klukovi jsem za to tehdy vynadala, běžné u něho bylo pokopnutí kanadou psa do určité polohy, kterou kluk vyžadoval. (jeho otec je ještě větší drsňák, kluk to má prostě z domu, ale jejich myslivečtí psi vítězí v nějakých soutěžích).
Bohužel, ač velmi liberální pedagog, musím uznat, že ať to nazveme, jak chceme: že pes má respekt, strach nebo je vychován, jednoznačné je, že bezproblémově šlape jak hodinky jedině u toho kluka.
Já můžu domlouvat, opakovat příkazy, plesknout, odměňovat, stejně do toho odpaďáku pes strčí hlavu znova. Vyskakování předníma packama na kuchyňskou linku prostě nedokážu odbourat ani odšoupnutím psa, ani povelem, ani ničím. Už rok. Přijde do kuchyně kluk a pes to nikdy neudělá; zaujme místo, lehne a jen kouká.
Po ránu troška pedagogické skepse až pesimismu, ale... bohužel je to tak.

To mluvíte o přístupu ( toho "kluka" ) k vaší mírné ( byť temperamentní ) citlivé fence AUO ?
Hlavně ať to nezkouší zadavatelka s pittem ( ať už je křížený nebo s PP ).

marcelaamax napsal(a):
Řekla bych, že mají takový tvrdší styl hry. A můj pes třeba nerozlišuje, jestli ten druhý pes je jak "ťintítko", bude si hrát stejně tvrdě.

Ale většinou je to tak, že ten styl hry nechápou spíš majitelé ostatních psů.

Ale třeba nedávno, jsme psa seznamovali s borderkou, takovou citlivkou a ta jeho hru fakt nedávala. Majitelka říkala, že je prostě zvyklá na citlivé jemné hry a tohle nebylo nic pro ni. Jo, pokud mu dá fena najevo, že se jí to nelíbí tak to pochopí a nechá jí být, ale prostě nezmění styl hry, jako že by "si řekl", že tohle je citlivka tak na tu musí jinak. Třeba retrívr to takhle rozlišoval, mohl si hrát i s malými psy a hrál si s nimi úplně jinak než s velkými.

Tak to prostě nechápu.
Megí je ještě mladá a fakt švihlá, někdy k nezastavení (minulý týden se propadla do potoka, nezájem, udělala to během půl hodiny ještě 3x, mrznu - ona se válí po sněhu, s argentýnou běhaly téměř dvě hodiny fakt rychle a nic..jsem ji musela přemlouvat domů )...ale jak přijde malinký pes nebo aj stejně velký, ale "slabší", zpomaluje, nekouše,...
Jo, jak se potkají s pitem, všecko je rychlejší a "ostřejší", běžně si trochu prokousávají pusy.
Aj u lidí už rozeznává na koho může skočit radostí. To byl dříve trabl. Jaksi střelená. Ale od toho su přece já, abych jí řekla - hele, to je malinký, brzdi.
Znám aj šikovnější, tahle se ještě bude učit a tak.

Necitlivého bulldoga si nedokážu ani představit.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak to prostě nechápu.
Megí je ještě mladá a fakt švihlá, někdy k nezastavení (minulý týden se propadla do potoka, nezájem, udělala to během půl hodiny ještě 3x, mrznu - ona se válí po sněhu, s argentýnou běhaly téměř dvě hodiny fakt rychle a nic..jsem ji musela přemlouvat domů )...ale jak přijde malinký pes nebo aj stejně velký, ale "slabší", zpomaluje, nekouše,...
Jo, jak se potkají s pitem, všecko je rychlejší a "ostřejší", běžně si trochu prokousávají pusy.
Aj u lidí už rozeznává na koho může skočit radostí. To byl dříve trabl. Jaksi střelená. Ale od toho su přece já, abych jí řekla - hele, to je malinký, brzdi.
Znám aj šikovnější, tahle se ještě bude učit a tak.

Necitlivého bulldoga si nedokážu ani představit.

No tak ten můj to tak opravdu nemá, a znám jich takových víc.

Psy - samce - nesnese, jen ty které zná od mala. A občas se najde výjimka, ale moc jich není. A s fenama to má tak jak jsem psala. Ano chodím venčit třeba s kamarádkou co má dvě JRT, ne že by je převálcoval, ví že nesmí, ale nehraje si s nimi teda radši vůbec. Oni ani o tu jeho hru nestojí. Prostě fakt nerozlišuje jak velký je ten druhý pes a jak moc drsně si chce hrát. On si hraje pořád stejně. Jo při nějakém tom očuchávání a tak ho dokážu umírnit, ale kdybych ho pustila hrát tak bude jak torpédo a je mu úplně jedno, jak velký je druhý pes.

rapotacka11 napsal(a):
- nebo položením na bok do podřízené pozice
"""""""""""""""""""""""
Rozhodně.
Sakra, už je mu 8 týdnů, měl by vědět..!

"Rapotacko" , jen občas trnu, kdo to vezme vážně...

AKAS JACK napsal(a):
Špatně jsem to napsala ne že ho biju to vůbec ale když mě kouše do ruk a že kouše opravdu dost tak mu jen chytnu čumák aby to nedělal a pak teprve se spustí agrese, začne na mě vrčet a snaží se kousnout ještě víc.
Nekárám ho za jiné věci jen za kousání do ruk a nohou.
Co mám tedy v případě nežádoucímu chování dělat?

Chce si hrát, prd agrese!

marcelaamax napsal(a):
No tak ten můj to tak opravdu nemá, a znám jich takových víc.

Psy - samce - nesnese, jen ty které zná od mala. A občas se najde výjimka, ale moc jich není. A s fenama to má tak jak jsem psala. Ano chodím venčit třeba s kamarádkou co má dvě JRT, ne že by je převálcoval, ví že nesmí, ale nehraje si s nimi teda radši vůbec. Oni ani o tu jeho hru nestojí. Prostě fakt nerozlišuje jak velký je ten druhý pes a jak moc drsně si chce hrát. On si hraje pořád stejně. Jo při nějakém tom očuchávání a tak ho dokážu umírnit, ale kdybych ho pustila hrát tak bude jak torpédo a je mu úplně jedno, jak velký je druhý pes.

On z toho ještě vyroste anebo potkáte "staršího", který mu řekne co a jak. Anebo nic.
Jsem chtěla říct, že pro tu citlivost, jemnost, si tyhle psy pořizuji.

AKAS JACK napsal(a):
Ale vy si po tělesným trestem představujete jak ho strašně mučím tak to není jen chytnu čumák aby se uklidnil ani mu ho nemačkám jen držím cca 5 sekund aby si to uvědomil a pak to začne někdy mu to dojde a jindy někdy prostě vystartuje jen jsem chtěla radu jak to třeba dělají ostatní a zkusit to i jinak ne aby mi tady všichni psali jak strašně ho týrám!

Chytnout za čumák a štěně se uklidní a nebude už dále kousat? To neplatilo ani má štěňata malých špiců. Oni by Vás po puštění čumáku hryzaly ještě víc než před tím, co jste je za ten čumák chytla. Naopak to je alespoň u nás u všech štěňat signál ještě pro větší hru, hryzačku a vrčení.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak já sem teda nebudu chodit, hrozná nuda, když mi dáváte hlasy.
Vyměkli jste.

A ejhle, já klikla rychleji, a místo jednoho hlasu Vám naklikla hned dva plusy! A máte to!

awake napsal(a):
Chytnout za čumák a štěně se uklidní a nebude už dále kousat? To neplatilo ani má štěňata malých špiců. Oni by Vás po puštění čumáku hryzaly ještě víc než před tím, co jste je za ten čumák chytla. Naopak to je alespoň u nás u všech štěňat signál ještě pro větší hru, hryzačku a vrčení.

Vždy mě k tomu napadne asociace: malé dítě - prořezávání chrupu a děcko začne okusovat co se dá - od okraje postýlky po všemožné hračky, apod. Chytla by mamina děcku pusu a držela ji stištěnou?! Vím - psy nepolidšťovat...ale ono ve výchově mláďat je mnoho společného, ať jde o mláďata lidská nebo třeba psí.

fikovnice napsal(a):
"Rapotacko" , jen občas trnu, kdo to vezme vážně...

Vzala to vážně
AKAS JACK
No právě měl by to vědět
ale vůcec tohle na něj nefunguje dostane z toho akorát ještě většího rapla. Máme ho přes týden a až teď začíná chápat že...

fikovnice napsal(a):
A ejhle, já klikla rychleji, a místo jednoho hlasu Vám naklikla hned dva plusy! A máte to!

Hm ale to nejde, leda, že klikáte jak Clark Kent, jelikož druhý hlas jde pod druhým nickem..
Anebo že ty vánoce
No tak dík.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já bych strašně ráda, aby sem lidi uváděli přímé informace, např. když jsem si pořizovala prvního pitbulla, byl s PP nebo kříženec? tohle si myslím že je celkem podstatná věc...

Které pp uznáváte u pita vážně ?
Když jsem před 15 lety měla paní pitovou a pana pita, oba reg. u AKC jako American Staffordshire Terrier, u ADBA jako American Pit Bull terrier, a ti měli děti, ti děti zas děti, které jsem nenechala registrovat, co mám teď ?

Asi mi něco uniklo, ale teda u 8 tý štěkanátka je fakt jedno, jestli je to pitbull nebo cokoli jiného, s čím kdo měl zkušenosti nebo ne. Cit a rozum. Do hrsti. Zastavit se a vnímat, co a proč kdy dělá. Neukvapovat se v odpovědi.

V tom věku se přece hlavně musejí sžít, vzájemně se naučit, jak ten druhý "funguje". Do toho nemá kdo třetí co kecat, na dálku vůbec, protože to stejně nevymyslí.

Když teda teď se to uvádí - nikdy jsem pitbula neměla ani mít nebudu.

tapina napsal(a):
Asi mi něco uniklo, ale teda u 8 tý štěkanátka je fakt jedno, jestli je to pitbull nebo cokoli jiného, s čím kdo měl zkušenosti nebo ne. Cit a rozum. Do hrsti. Zastavit se a vnímat, co a proč kdy dělá. Neukvapovat se v odpovědi.

V tom věku se přece hlavně musejí sžít, vzájemně se naučit, jak ten druhý "funguje". Do toho nemá kdo třetí co kecat, na dálku vůbec, protože to stejně nevymyslí.

Když teda teď se to uvádí - nikdy jsem pitbula neměla ani mít nebudu.

A tak když. Každý byl jednou vyděšen ze štěknátka. Jak to má jehličky jak aligátor a skáče to a vrčí a bručí a kručí, skučí.


Nee, neuvádí se pitbul nepitbul. Pitbull s pp a bez pp. Jasné

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Které pp uznáváte u pita vážně ?
Když jsem před 15 lety měla paní pitovou a pana pita, oba reg. u AKC jako American Staffordshire Terrier, u ADBA jako American Pit Bull terrier, a ti měli děti, ti děti zas děti, které jsem nenechala registrovat, co mám teď ?

Ono i záleží na tom, s kým potomci paní pitové a pana pita ty děti měli. Pokud to bylo třeba s labradorem, tak jsem tam, kde jsme byli - u vořechů. Pokud to bylo se psem, který byl v daném klubu (ať už pod AKC, ADBA či čímkoliv jiným) registrovaný pod stejným plemenem (nebo alespoň jeho předci byli), tak máte to samé, jako byli Vaši psi, byť si tomu může každá organizace říká jinak. Je to úplně stejné, jako u všech plemen.

asurwic napsal(a):
Ono i záleží na tom, s kým potomci paní pitové a pana pita ty děti měli. Pokud to bylo třeba s labradorem, tak jsem tam, kde jsme byli - u vořechů. Pokud to bylo se psem, který byl v daném klubu (ať už pod AKC, ADBA či čímkoliv jiným) registrovaný pod stejným plemenem (nebo alespoň jeho předci byli), tak máte to samé, jako byli Vaši psi, byť si tomu může každá organizace říká jinak. Je to úplně stejné, jako u všech plemen.

Však píšu - pan pit a paní pitová měli děti.
Aj kdyby to byla žížala X nutrie, nemusí mít povahu ani po jednom z nich a ani tresty... no jo, radši jdu přiložit. Ne do tématu, do kamen.

Jenomže když se podíváte na ty podmínky registrací pitbulů, to snad je pak úplně všechno jedno. Ano, být tak o 20 30 100 let zpět, ale dnes? Povaha? Plemene? Jakého? Jakéhokoli jakého. Jako jo, možná, znalcovi řeknou něco jména rodičů, předků, ale čeho to je záruka, když okolo hromadu balastu?

No proto se ptám, jakou reg. kdo uznává.
Jenže.
A mě to vlastně nezajímá.
Jak sem dojde pohodový pitbulíkovský majetek pitbulíka, hned je roztrhán na kusy. A hle ! Lidmi !

marcelaamax napsal(a):
Řekla bych, že mají takový tvrdší styl hry. A můj pes třeba nerozlišuje, jestli ten druhý pes je jak "ťintítko", bude si hrát stejně tvrdě.

Ale většinou je to tak, že ten styl hry nechápou spíš majitelé ostatních psů.

Ale třeba nedávno, jsme psa seznamovali s borderkou, takovou citlivkou a ta jeho hru fakt nedávala. Majitelka říkala, že je prostě zvyklá na citlivé jemné hry a tohle nebylo nic pro ni. Jo, pokud mu dá fena najevo, že se jí to nelíbí tak to pochopí a nechá jí být, ale prostě nezmění styl hry, jako že by "si řekl", že tohle je citlivka tak na tu musí jinak. Třeba retrívr to takhle rozlišoval, mohl si hrát i s malými psy a hrál si s nimi úplně jinak než s velkými.

Tak moje feny pastevce jsou rozdílného stáří - 9 a 1 rok, ale již pomalu stejná váhová kategorie, cca 50 kg +-, a přece si obě bezproblémově hrají s 3 kg čivavou,5 kg trpasličí pinčovou i 4 kg kocourem - jemně, hravě, s citem - líbí se to oběma stranám. Když si holky hrají spolu nebo ta mladší s 18 kg německou pinčovou, je to jiný styl hry, drsnější, ale zase nikomu to nevadí. Prostě psi, kteří mají cit a dokáží hru přizpůsobit tomu, s kým si hrají.

tapina napsal(a):
Jenomže když se podíváte na ty podmínky registrací pitbulů, to snad je pak úplně všechno jedno. Ano, být tak o 20 30 100 let zpět, ale dnes? Povaha? Plemene? Jakého? Jakéhokoli jakého. Jako jo, možná, znalcovi řeknou něco jména rodičů, předků, ale čeho to je záruka, když okolo hromadu balastu?

Kolik "j" je v Tvým komentáři

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kolik "j" je v Tvým komentáři

Jsi jakoby jelito, jenomže jinak jejdamánku jasnovidec. Ajajaj. Já jako jenom... Jindy.

tapina napsal(a):
Jsi jakoby jelito, jenomže jinak jejdamánku jasnovidec. Ajajaj. Já jako jenom... Jindy.

JEdit jnebo jtu jnapíšu, jže jmáš jpitbula.

conie napsal(a):
Tak moje feny pastevce jsou rozdílného stáří - 9 a 1 rok, ale již pomalu stejná váhová kategorie, cca 50 kg +-, a přece si obě bezproblémově hrají s 3 kg čivavou,5 kg trpasličí pinčovou i 4 kg kocourem - jemně, hravě, s citem - líbí se to oběma stranám. Když si holky hrají spolu nebo ta mladší s 18 kg německou pinčovou, je to jiný styl hry, drsnější, ale zase nikomu to nevadí. Prostě psi, kteří mají cit a dokáží hru přizpůsobit tomu, s kým si hrají.

Však ano, také jsem psala, že můj retrívr si takhle hrál.

Ale nynější pes ten cit nemá a znám více bullů, kteří to tak mají.

marcelaamax napsal(a):
No tak ten můj to tak opravdu nemá, a znám jich takových víc.

Psy - samce - nesnese, jen ty které zná od mala. A občas se najde výjimka, ale moc jich není. A s fenama to má tak jak jsem psala. Ano chodím venčit třeba s kamarádkou co má dvě JRT, ne že by je převálcoval, ví že nesmí, ale nehraje si s nimi teda radši vůbec. Oni ani o tu jeho hru nestojí. Prostě fakt nerozlišuje jak velký je ten druhý pes a jak moc drsně si chce hrát. On si hraje pořád stejně. Jo při nějakém tom očuchávání a tak ho dokážu umírnit, ale kdybych ho pustila hrát tak bude jak torpédo a je mu úplně jedno, jak velký je druhý pes.

Co píšete o těch hrách u nás je to úplně to samé...náš styl hry našich holek je co nejvíc cenit zuby, co nejvíc řvát, vrčet, dunět a pouštět hrůzu, u toho samozřejmě obě vrtí nadšeně ocasem, přatehují se, honí se, mají na sebe otevřený tlamy, plácaj se předníma tlapkama. Jedna druhé sedá na hlavu, okusují si navzájem zadní nohy, válí se po sobě, končí to tím že jedna druhé "vybleškovává" kožuch a vylizuje uši celý život vyrůstaly ještě s boxerkou a ta se k nim nikdy nezapojila, ba dokonce když začali házet ty dvě hromy blesky kolem sebe, boxerka šla pryč, nechápala, že při hře na sebe tak moc vrčí, že cvakaj zubama jedna druhé přímo před nosem, boxerka to brala už jako agresy, nepřiměřené chování, to samé psi od kamaráda labrador a husky, byli z našich holek vždy nesví když tohle rozjeli... a co znám pity a jejich křížence tak hra je většinou o tom dát do toho vše a přesně jak píšete, nerozlišují jestli to je moloss nebo čivava, prostě když běží tak běží, naráží, převálcují...ale pokud se mi to nelíbí, písknu, příjdou a je konec, a je fakt, že s malými nebo tintítky si ani nehrají, ignorují je, protože podle nich s nimi není sranda, chápu je, taky si "nehraju" s lidmi co nejsou na stejné notě

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Co píšete o těch hrách u nás je to úplně to samé...náš styl hry našich holek je co nejvíc cenit zuby, co nejvíc řvát, vrčet, dunět a pouštět hrůzu, u toho samozřejmě obě vrtí nadšeně ocasem, přatehují se, honí se, mají na sebe otevřený tlamy, plácaj se předníma tlapkama. Jedna druhé sedá na hlavu, okusují si navzájem zadní nohy, válí se po sobě, končí to tím že jedna druhé "vybleškovává" kožuch a vylizuje uši celý život vyrůstaly ještě s boxerkou a ta se k nim nikdy nezapojila, ba dokonce když začali házet ty dvě hromy blesky kolem sebe, boxerka šla pryč, nechápala, že při hře na sebe tak moc vrčí, že cvakaj zubama jedna druhé přímo před nosem, boxerka to brala už jako agresy, nepřiměřené chování, to samé psi od kamaráda labrador a husky, byli z našich holek vždy nesví když tohle rozjeli... a co znám pity a jejich křížence tak hra je většinou o tom dát do toho vše a přesně jak píšete, nerozlišují jestli to je moloss nebo čivava, prostě když běží tak běží, naráží, převálcují...ale pokud se mi to nelíbí, písknu, příjdou a je konec, a je fakt, že s malými nebo tintítky si ani nehrají, ignorují je, protože podle nich s nimi není sranda, chápu je, taky si "nehraju" s lidmi co nejsou na stejné notě

jo, tak nějak.

Věřím, že s vašima holkama by si Cooper velmi rozuměl

A to, že si "neumí" hrát s menšími nebo citlivými psy mi nijak nevadí. Nepořizovala jsem si ho s tím, že bude vycházet a bude si hrát s každým psem. S tím jsem ani nepočítala. Na hraní má stejně velké, nebo menší, ale stejně prdlé fenky a to stačí.

marcelaamax napsal(a):
Však ano, také jsem psala, že můj retrívr si takhle hrál.

Ale nynější pes ten cit nemá a znám více bullů, kteří to tak mají.

Já spíš neznám žádného bulla, který by byl v mládí k ostatním opatrný. U mě ani ten retrívr nebyl dvakrát něžný. Sám by smetl každého, ale byl naučený, že nesmí menším ubližovat a tak při hře, která na něj byla moc klidná alespoň kňoural a naříkal, abych viděla, jak je to pro něj hrozné být hodný.

asurwic napsal(a):
Já spíš neznám žádného bulla, který by byl v mládí k ostatním opatrný. U mě ani ten retrívr nebyl dvakrát něžný. Sám by smetl každého, ale byl naučený, že nesmí menším ubližovat a tak při hře, která na něj byla moc klidná alespoň kňoural a naříkal, abych viděla, jak je to pro něj hrozné být hodný.

.

No on taky ví, že nesmí, ale to radši toho psa bude ignorovat, než aby si s ním hrál citlivěji

marcelaamax napsal(a):
.

No on taky ví, že nesmí, ale to radši toho psa bude ignorovat, než aby si s ním hrál citlivěji

Tak má alespoň rozum, ne jako retrívr, který by to bez kamarádství se vším na čtyřech pakách asi nepřežil.

asurwic napsal(a):
Tak má alespoň rozum, ne jako retrívr, který by to bez kamarádství se vším na čtyřech pakách asi nepřežil.

Joo to znám od retrívra také . Jen teda ten byl fakt citlivej a sám se přizpůsobil každému psovi.

marcelaamax napsal(a):
jo, tak nějak.

Věřím, že s vašima holkama by si Cooper velmi rozuměl

A to, že si "neumí" hrát s menšími nebo citlivými psy mi nijak nevadí. Nepořizovala jsem si ho s tím, že bude vycházet a bude si hrát s každým psem. S tím jsem ani nepočítala. Na hraní má stejně velké, nebo menší, ale stejně prdlé fenky a to stačí.

Nápodobně, ony ty naše jak jsou dvě tak si stejně hrají spolu a na ostatní kašlou a když se chce někdo k nim přidat, tak nemá šanci jim stačit buď mu vyloženě zdrhnou přetohovat se o kládu jinam a nebo ho "převálcují"

marcelaamax napsal(a):
jo, tak nějak.

Věřím, že s vašima holkama by si Cooper velmi rozuměl

A to, že si "neumí" hrát s menšími nebo citlivými psy mi nijak nevadí. Nepořizovala jsem si ho s tím, že bude vycházet a bude si hrát s každým psem. S tím jsem ani nepočítala. Na hraní má stejně velké, nebo menší, ale stejně prdlé fenky a to stačí.

Můžu jen souhlasit, taky nečekám a ani to není potřeba, aby moje fena pastevce vycházela s každým psem či fenou. Důležité pro mě mít ji pod kontrolou a ovladatelnou, aby sama nemohla nikoho napadat. O to víc mě rozčilují pejskaři, kteří to nechápou a za každou cenu trvají na seznamování mojí feny s jejich psem - fenou. Bohužel to je dnes takový trend, že pes je vlastně oživlá plyšová hračka - musí si nechat vše líbit, nesmí na nikoho zavrčet nebo snad se dokonce vycenit či ohnat. Kolikrát jsem už slyšela, že když moje fena nechce hladit od cizích, mám ji líp vychovat!

conie napsal(a):
Můžu jen souhlasit, taky nečekám a ani to není potřeba, aby moje fena pastevce vycházela s každým psem či fenou. Důležité pro mě mít ji pod kontrolou a ovladatelnou, aby sama nemohla nikoho napadat. O to víc mě rozčilují pejskaři, kteří to nechápou a za každou cenu trvají na seznamování mojí feny s jejich psem - fenou. Bohužel to je dnes takový trend, že pes je vlastně oživlá plyšová hračka - musí si nechat vše líbit, nesmí na nikoho zavrčet nebo snad se dokonce vycenit či ohnat. Kolikrát jsem už slyšela, že když moje fena nechce hladit od cizích, mám ji líp vychovat!

Mám to podobně, a to nemám pastevce, jen ovčáka. Jenže "to je přece ten pejsek co tancuje"
a tak jsou lidi schopní se k ní vrhat i když stojí na zadních a řve.
Naposled na autobusáku říkám chlapovi "nepouštějte k ní toho psa" a pán mi odpověděl "já ho nepouštím, on mě k ní táhne". Další jeho argument byl, že je to pes, že mu nic neudělá. No neudělala, jen si čuchnul k mé háravce a pak se mu tam 1/4 hodiny, než přijel autobus, zmítal a řval.

Mám čím dál častěji pocit, že u nás netřeba snižovat IQ,
přikřižováním těch... jiných ras.
To už by asi opravdu bylo nezměřitelné.
Zvládáme to na těch asi 70 - 80 sami...
Dá se to pozorovat nejen na zastávce...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Hm ale to nejde, leda, že klikáte jak Clark Kent, jelikož druhý hlas jde pod druhým nickem..
Anebo že ty vánoce
No tak dík.

Nick mám jen jeden. Ale rychlým dvojklikem (podotýkám, že neúmyslně) už se mi párkrát podařilo někoho oplusovat dvojnásobně.

rapotacka11 napsal(a):
Mám čím dál častěji pocit, že u nás netřeba snižovat IQ,
přikřižováním těch... jiných ras.
To už by asi opravdu bylo nezměřitelné.
Zvládáme to na těch asi 70 - 80 sami...
Dá se to pozorovat nejen na zastávce...

Souhlas, jen nevím, jakého bych měla dát smajla - asi spíš toho smutného.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jo vono je to o tom, psa nakopnout kanadou...však proč ne, mě kdyby někdo držel na vodítku a nakopával mě, drtil by mě pod sebou na zemi a klečel na mě, tak si může být jistý že mě má okamžitě zahryznutou v zádeli! Kluk není cvičitel ale mučitel co o výchově ví tak leda kulový a vynucuje si poslušnost násilím, některý pes se tedy podvolí jen proto že nechce být bit, jiný pes by mu možná uhryzl půl xichtu. Doporučtě mladíkovi ať si příštího psa koupí SAO, milovníci SAO mi snad odpustí, uvidíme jak by u něj pochodil...NIKDY v životě bych nedovolila aby někdo takto zacházel s mým psem, protože to co bych mu udělala potom by nechtěl už nikdy jindy zažít! To že vy jste to dovolila je jak to říct slušně, no nejde to, totální selhání vaší osoby, nic víc.

Fíkovnice, zbytečně se rozčilujete.
Jednak to není můj pes ale jeho pes, jednak jsem psala, že jsem za to klukovi vynadala a opravdu není na místě smýšlet tak, že jsem mu něco "dovolila". To by opravdu nepřicházelo v úvahu. Tu konkrétní situaci, kterou jsem zmínila a kdy Vaše fantazie bohužel zapracovala přehnaně, jsem náhodou viděla, když jsem šla mladým něco vyřídit. Nepředstavujte si ale prosím hned nějaké týrání, hráli si, přetahovali se a v rámci rozdovádění ji srazil na zem (na té plovoucí podlaze to uklouzne rychle) a přidržel ji u zemi - to já jsem trochu víc citlivá, nelíbilo se mi to a hned jsem klukovi řekla svoje, že takhle tedy ne ani ve sr.andě. Jistě tady nečtete úplně všechno (já teda ne), ale myslím, že snad z mého průběžného psaní je jasné, že nějaké důrazné výchovné metody nejsou mým šálkem kávy.
Já vzývám jiné způsoby jednání se psy, nicméně je mi samotné záhadou, jaktože i přes toto "tvrdé" chování klučiny jde za ním pes s vrtěním ocasem, s úlisným podáváním packy a jaktože si k němu donese hračku na hraní atd.
Mně to samozřejmě vůči mně připadá nevděčné
Chápete - rozepisuji se o tom, že zatímco já jsem měkkota a pes si dovolí, jiný se k psovi chová z mého pohledu tvrději, a přesto za ním ten pes jde.
Pravda, s metrovými výskoky se po návratu z práce vrhá jen ke mně, páníčka vítá zdrženlivě, na což mi ostatně pár cvičitelů sdělilo, že to je v pořádku, protože pes prý má vědět, kdy co může a hlavně že je páníček důsledný.
Vy jste nepochopila, že si "stěžuju" .Protože já právě ty páníčky, kteří se cachají, že je pes poslouchá na slovo, protože ví, co se páníčkovi "nelíbí", považuji za jinou krevní skupinu, než mám já, cíťa, kterého pes na vodítku tahá. .

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To mluvíte o přístupu ( toho "kluka" ) k vaší mírné ( byť temperamentní ) citlivé fence AUO ?
Hlavně ať to nezkouší zadavatelka s pittem ( ať už je křížený nebo s PP ).

Existují rodiny, kde je pes vnímán jinak než mazel. Já s tím sice vůbec nesouhlasím, ale vidívám, že "úspěch" tam je - pes prostě poslouchá na slovo. Kdysi nám jedna canisterapeutka říkala, bychom se dobře podívali, jak se psi chovají ve smečce. Jak si respekt zajistí ten vůdce... No já jsem nikdy vůdcem být nechtěla Proto mám "problém", který mlaďocha naopak nikdy ani nenapadl.
Správně jste zmínila citlivost fenky - já s tím počítám a pracuji, ale trvá to nepoměrně déle než poslušnost vyvolaná klukovým přístupem (mimochodem v rámci debaty - kluk již do naší rodiny nepatří, pes zůstal).

RomčaJelča napsal(a):
Existují rodiny, kde je pes vnímán jinak než mazel. Já s tím sice vůbec nesouhlasím, ale vidívám, že "úspěch" tam je - pes prostě poslouchá na slovo. Kdysi nám jedna canisterapeutka říkala, bychom se dobře podívali, jak se psi chovají ve smečce. Jak si respekt zajistí ten vůdce... No já jsem nikdy vůdcem být nechtěla Proto mám "problém", který mlaďocha naopak nikdy ani nenapadl.
Správně jste zmínila citlivost fenky - já s tím počítám a pracuji, ale trvá to nepoměrně déle než poslušnost vyvolaná klukovým přístupem (mimochodem v rámci debaty - kluk již do naší rodiny nepatří, pes zůstal).

Ano, každý nemusí mít jen mazla (neboli v podstatě hafana k ničemu). Ale ani k mazlovi, ani k pracovnímu psovi by se nikdo neměl chovat jako prase.

U mně si tedy psí vůdce smečky, která je při krizové situaci až 20ti členná (z čehož je potom většina bývalých problémových psů, které mám na převýchovu), zajistí respekt tím, že se o ostatní starají, chrání je a dávají jim správný vzor. Když se na takové smečkové soužití podívám, tak nevím, jak si lidé mohou své násilí ospravedlňovat tím, že je to pro psy přirozené.

asurwic napsal(a):
Ano, každý nemusí mít jen mazla (neboli v podstatě hafana k ničemu). Ale ani k mazlovi, ani k pracovnímu psovi by se nikdo neměl chovat jako prase.

U mně si tedy psí vůdce smečky, která je při krizové situaci až 20ti členná (z čehož je potom většina bývalých problémových psů, které mám na převýchovu), zajistí respekt tím, že se o ostatní starají, chrání je a dávají jim správný vzor. Když se na takové smečkové soužití podívám, tak nevím, jak si lidé mohou své násilí ospravedlňovat tím, že je to pro psy přirozené.

To samozřejmě souhlasím. Můj otec vyrostl na statku a dokonce říkával, že "zvíře je první". Myšleno pochopitelně na zajištění podmínek atd.
Ohledně mazla, ono se to nezdá, taky nejsou až tak k ničemu, ale psychicky pomáhají hodně. Já jsem teda vyloženě zasouznila s naším kocourem, který pro mě fakt přestavuje vyloženě terapii.

Mně bylo několika lidmi, zabývajícími se výchovou psů, řečeno, že ve smečce se neplácá po zadku ani se neřve, ale odstrčí se atd., prostě se nějak ta síla ukáže.

RomčaJelča napsal(a):
To samozřejmě souhlasím. Můj otec vyrostl na statku a dokonce říkával, že "zvíře je první". Myšleno pochopitelně na zajištění podmínek atd.
Ohledně mazla, ono se to nezdá, taky nejsou až tak k ničemu, ale psychicky pomáhají hodně. Já jsem teda vyloženě zasouznila s naším kocourem, který pro mě fakt přestavuje vyloženě terapii.

Mně bylo několika lidmi, zabývajícími se výchovou psů, řečeno, že ve smečce se neplácá po zadku ani se neřve, ale odstrčí se atd., prostě se nějak ta síla ukáže.

Tím mazlem k ničemu jsem myslela jen to, že po psovi nepotřebujete nic - žádný výkon, žádné určité chování ani nic jiného. Že ho máte rádi a v podstatě ho budete moci "využívat" k mazlení se a ke společnému "terapeutění" i když bude mít jakékoliv nedostatky ve výchově nebo výcviku. Pracovního psa můžete i s jeho nedostatky milovat, ale už ne používat k tomu, na co jste si ho pořídila.

Já nechávám vždy jen jediného nejdůvěryhodnějšího a nejovladatelnějšího psa, aby směl používat sílu - nikdy ne v rámci smečky, ale pouze při její obraně.
Každý z mých hafanů má mnohem větší sílu než já, na vodítku by mě odtáhl i jediný (natož ve smečce), takže s nimi nemám zájem fyzicky soupeřit. Když udám pravidla tak, že ukáži a použiji sílu já, oni udělají to samé a já budu mít opravdu velký problém.

asurwic napsal(a):
Tím mazlem k ničemu jsem myslela jen to, že po psovi nepotřebujete nic - žádný výkon, žádné určité chování ani nic jiného. Že ho máte rádi a v podstatě ho budete moci "využívat" k mazlení se a ke společnému "terapeutění" i když bude mít jakékoliv nedostatky ve výchově nebo výcviku. Pracovního psa můžete i s jeho nedostatky milovat, ale už ne používat k tomu, na co jste si ho pořídila.

Já nechávám vždy jen jediného nejdůvěryhodnějšího a nejovladatelnějšího psa, aby směl používat sílu - nikdy ne v rámci smečky, ale pouze při její obraně.
Každý z mých hafanů má mnohem větší sílu než já, na vodítku by mě odtáhl i jediný (natož ve smečce), takže s nimi nemám zájem fyzicky soupeřit. Když udám pravidla tak, že ukáži a použiji sílu já, oni udělají to samé a já budu mít opravdu velký problém.

Jo aha, já myslela, že mazlem trošku opovrhujete . V tom mi právě vyhovuje ta kočka - nemusím po ní nic chtít, zatímco psa musím nějak směrovat a to mi povahově moc nevyhovuje. Sílu ukazuji velice nerada a v podstatě ji beru jako selhání. A na důslednost mám málo času a ne moc chuti. Je fakt, že tak, jako se někdo nenaučí francouzsky, řídit auto nebo řešit dvojitý integrál, tak někdo prostě neumí vychovávat psy, ani kdyby přečetl sto knížek.

RomčaJelča napsal(a):
Jo aha, já myslela, že mazlem trošku opovrhujete . V tom mi právě vyhovuje ta kočka - nemusím po ní nic chtít, zatímco psa musím nějak směrovat a to mi povahově moc nevyhovuje. Sílu ukazuji velice nerada a v podstatě ji beru jako selhání. A na důslednost mám málo času a ne moc chuti. Je fakt, že tak, jako se někdo nenaučí francouzsky, řídit auto nebo řešit dvojitý integrál, tak někdo prostě neumí vychovávat psy, ani kdyby přečetl sto knížek.

Také nemám jen psy, které k něčemu doopravdy potřebuji. Svého retrívra jsem si pořizovala jako mazla a tak mi vůbec nevadí, že nemá vlohy k loveckému výcviku a psí sporty dělá jen rekreačně a hlavně proto, aby ze mě dostal nějaké pamlsky.

Když jste kočkařka a máte raději vztah založený na principu "do ničeho nenutit a společně se doplňovat", tak je jasné, že plemeno AUO, které vedení (ve smyslu aktivit a učení se - ne síly) potřebuje, pro Vás není radost jako pro šíleného pejskaře vybaveného stádem ovcí.

asurwic napsal(a):
Také nemám jen psy, které k něčemu doopravdy potřebuji. Svého retrívra jsem si pořizovala jako mazla a tak mi vůbec nevadí, že nemá vlohy k loveckému výcviku a psí sporty dělá jen rekreačně a hlavně proto, aby ze mě dostal nějaké pamlsky.

Když jste kočkařka a máte raději vztah založený na principu "do ničeho nenutit a společně se doplňovat", tak je jasné, že plemeno AUO, které vedení (ve smyslu aktivit a učení se - ne síly) potřebuje, pro Vás není radost jako pro šíleného pejskaře vybaveného stádem ovcí.

Nevím, neřekla bych o sobě, že jsem přímo kočkařka. Obě naše kočky mi byly taktéž doneseny, já je nepořizovala, do bytu už jsem žádné zvíře nechtěla. Jako děcku mi je mamina nikdy nedovolila. Samozřejmě dnes vím proč, těch chlupů je fakt dost a vůně čerstvého exkrementu taky nic moc. Ale do kocoura jsem se úplně zamilovala. Je to totiž nenáročné zlatíčko, které hlavně vyhledává, jak a kde mi nejblíž u nosu spát a říkávám, že nepotřebuji peeling, protože mi nad ránem zdatně olizuje obličej . Když ho chvíli nevidím, normálně mi tluče srdce strachy, kde asi je. Je to totiž cestovatel, rád vyběhne ze dveří a prolízá ostatní balkóny.
Popravdě to, že vztah s kočkami je pro mě jednodušší, jsem poznala až asi před rokem, právě díky tomu srovnání rozdílů psa a kočky na malém prostoru. Já už jsem hlavně nechtěla veškerý popracovní čas věnovat psovi, který tu pozornost fakt potřebuje. Když si psa mladí vezmou k sobě, docela si oddychnu, že můžu mezitím vyluxovat, celkově pouklízet a hlavně uvařit bez toho smutného žadonivého kukuče atd. Nemůžu se se psem o všechno, co vařím, dělit, protože by to odnesl průjmem, a zároveň mi trhá srdce, když na mě kouká a já mu nemůžu splnit přání .

Tak nějak to tady celé přešlo z dotazu zadavatelky k něčemu úplně jinému, nu což

sufle napsal(a):
Vůbec si nedovedu představit, že by se můj přítel nebo "zeť" nebo kdokoliv jiný choval takto prasácky k mému psovi. A ještě k tomu k AUO. Tak dobře vychovatelné a cvičitelné plemeno... zaklekávat, kopat atp.
Kluk přijde do kuchyně a pes se mu klidí z cesty - no to je tedy úspěch. Další dobrá vizitka myslivců.

Mí psi v běžném životě poslouchají jako hodinky a v životě jsem je nezbila.

Kluk přijde do kuchyně a pes se mu klidí z cesty - no to je tedy úspěch.
To tedy úspěch je, dává mu tím najevo podřízenost. Jak si asi myslíte, že to funguje u psů? Vůdci se všichni klidí z cesty, na oplátku on jim zaručuje jistotu a ve smečce udržuje pořádek. Pravda, zde jsou některé metody skutečně až přehnané, psa je totiž možné ovládat (lidé mají s tímto slovem většinou negativní asociaci, není na něm však nic špatného, pokud známe jeho pravý smysl v praxi, každopádně...klidně si ho pro mě za mě nahraďte nějakým synonymem) i psychickou silou (tou v prvé řadě, a to je také podle mého názoru to, co zde v případě zadavatelky chybí) a nejenom fyzickou, i když i ta je při práci se psy (hlavně pak při jejich "nápravě") důležitá.
Tak dobře vychovatelné a cvičitelné plemeno...
Výcvik není vše. Vlastně to není skoro nic. Hlavní je správný přístup ke psu jako ke psu, a respektovat ho tak. Až pak můžeme od psa očekávat na oplátku respekt vůči nám.
Mí psi v běžném životě poslouchají jako hodinky a v životě jsem je nezbila.
Korekce nebo usměrňování není zbití... Každopádně o výcviku to vůbec není. Můžete mít naprosto necvičeného psa, který ovšem bude psychicky vyrovnaný a také vám bude "šlapat" jako hodinky. K čemuž klidně řeknu, že jsem naprosto proti metodám tzv. pozitivní motivace. Nejen, že je zcela umělá a nepřirozená, ale paradoxně nemá ani nic společného se psí psychologií, o psy tam vůbec nejde. Lidé, kteří na cvičáku tímto způsobem psy trénují, je vůbec nedovedou k rovnováze ani psychické vyrovnanosti, ba dokonce naprostá většina z nich ani nerozumí psí řeči těla, natož jejich psychologii. Takový člověk si rozhodně s "problémovým psem" (s tím nešťastníkem, na kterého už definitivně dolehl špatný přístup ze strany lidí) neporadí... Jde jen o to, že pejsek bude umět "prosit" na povel, válet sudy, dávat obě dvě packy apod., nic víc. Tím však rozhodně neříkám, že by pes např. neměl chodit u nohy, případně kousek za ní - to je jedna z nejdůležitějších věcí vůbec! Zároveň ale nedoporučuji ho to učit pomocí pamlsků, motivací by měl být přece sám člověk - tedy vůdce. Psi nejsou zvědaví na to, aby se jim někdo s prominutím "vesrával" pamlsky, požadují mnohem méně, ale i to málo je na většinu lidí moc...

Vůdčí pes se nechová tak, jak popisujete a nikdo se mu z cesty neklidí, naopak s ním komunikují a on s ostatními, při společných hrách často představuje kořist. Fyzická síla není vůbec při nápravě problémových psů důležitá, tam je v první řadě důležitá srozumitelnost a vzájemná komunikace a dohody.

RomčaJelča napsal(a):
Fíkovnice, zbytečně se rozčilujete.
Jednak to není můj pes ale jeho pes, jednak jsem psala, že jsem za to klukovi vynadala a opravdu není na místě smýšlet tak, že jsem mu něco "dovolila". To by opravdu nepřicházelo v úvahu. Tu konkrétní situaci, kterou jsem zmínila a kdy Vaše fantazie bohužel zapracovala přehnaně, jsem náhodou viděla, když jsem šla mladým něco vyřídit. Nepředstavujte si ale prosím hned nějaké týrání, hráli si, přetahovali se a v rámci rozdovádění ji srazil na zem (na té plovoucí podlaze to uklouzne rychle) a přidržel ji u zemi - to já jsem trochu víc citlivá, nelíbilo se mi to a hned jsem klukovi řekla svoje, že takhle tedy ne ani ve sr.andě. Jistě tady nečtete úplně všechno (já teda ne), ale myslím, že snad z mého průběžného psaní je jasné, že nějaké důrazné výchovné metody nejsou mým šálkem kávy.
Já vzývám jiné způsoby jednání se psy, nicméně je mi samotné záhadou, jaktože i přes toto "tvrdé" chování klučiny jde za ním pes s vrtěním ocasem, s úlisným podáváním packy a jaktože si k němu donese hračku na hraní atd.
Mně to samozřejmě vůči mně připadá nevděčné
Chápete - rozepisuji se o tom, že zatímco já jsem měkkota a pes si dovolí, jiný se k psovi chová z mého pohledu tvrději, a přesto za ním ten pes jde.
Pravda, s metrovými výskoky se po návratu z práce vrhá jen ke mně, páníčka vítá zdrženlivě, na což mi ostatně pár cvičitelů sdělilo, že to je v pořádku, protože pes prý má vědět, kdy co může a hlavně že je páníček důsledný.
Vy jste nepochopila, že si "stěžuju" .Protože já právě ty páníčky, kteří se cachají, že je pes poslouchá na slovo, protože ví, co se páníčkovi "nelíbí", považuji za jinou krevní skupinu, než mám já, cíťa, kterého pes na vodítku tahá. .

Já vůbec nevím, o čem je řeč...
Reagovala jste na "Attilu"...

AKAS JACK napsal(a):
Dobrý den chtěla bych se zeptat zda je dobré občas použít tělesný trest hlavně když po vás pes vystartuje pokaždé když se mu něco zakáže je to 8 týdení štěně pitbulla a nechci nic zanedbat aby z něj nebyl zlý pes který kouše kvůli špatné výchově. Je to můj první pitbull a vím že toto plemeno má jiný charakter než jiná plemena. Od mala jsem byla vychovávaná s různými rasami psů od jezevčíka po německou dogu a nikdy jsem tento problem neměla stačilo huknout a byl klid max plácnutí po zadku ale nikdy nebyl problém jako teď.Tělesným trestem myslím plácnutí po zadku a držení za tlamu aby se uklidnil nebo položením na bok do podřízené pozice. U všeho kárání se brání a vyjíždí jinak je to velmi hodné a veselé štěně které se na zavoláni a jméno naučilo během 2 dnů. Za každou radu budu velmi ráda

Možná méně až bych řekla fanatizmu...média ví hodně nakecat Berte to s klidem, mnohem lépe nad psem převezmete kontrolu, když se zaměříte na psychiku, stav mysli...spíše než na fyzickou sílu. Chci říct, lepší než pokládat otázku, zda použít fyzický trest či nikoliv, by bylo např., jak psa uklidnit apod. Rozumíte Další věcí je, že malá štěňata zkrátka potřebují něco kousat a hrát si. Samozřejmě chápu, že je to ne vždy úplně příjemné. Něco si hold budete muset nechat líbit, na druhou stranu, co je moc, to je moc. Když jste psala, že psa pokládáte do podřízené pozice, něco je špatně, jinak by se pes automaticky podřídil a přešel do klidného stavu mysli. Podle mého názoru zde chybí trpělivost, ale co víc - psychická síla

1) Když se psa snažíte uvést do klidného a podřízeného stavu, musíte přitom být také 100% klidná a naopak asertivní, sebejistá. Je to stále stejná filozofie.

2) Pes by v podřízeném postoji v leže na boku měl mít hlavu na zemi. Musíte počítat s tím, že se bude nejdřív naopak ještě více prát, potřebuje uvolnit tu energii. Ale trpělivost přináší ovoce Hlavně ho nepouštějte dřív než se uvolní a podřídí, jinak mu vytvoříte negativní asociaci (hlavně teď nešilte, jestli už jste to párkrát udělala ). Jak ucítíte, že se mu uvolňují svaly a celkově začíná přecházet do toho správného stavu mysli, pomalu povolujte ruce až ho docela pustíte. Před tím, než odejdete, se ještě jednou ujistěte, že je v tom správném rozpoložení.

3) Druhý bod ale aplikujte jen v případě, že už to opravdu přehání, tahá vás za něco, nereagoval na varování (nejlépe v podobě nějakého výrazného zvuku) a hůř.

4) Když za vámi jen tak přijde, aby si hrál a začne vás kousat, chovejte se stejným způsobem (samozřejmě tím nemyslím, že mu máte kousance opětovat ), zkrátka to berte jako hru, jejíž byste měla být vítězem. Je to podobné, jako s rotweilery, ti mají také svůj poněkud hrubší styl hry Takže jak on k vám, tak vy k němu...

5) Další poměrně funkční metodou je psovi podstrčit nějakou hračku, ale na druhou stranu se tím moc neučí respektu. Každopádně to můžete zkusit s tím, že po nějaké době budete hračku vyžadovat zpět a donutíte ho ustoupit. Stačí jen ve správném rozpoložení a se sebevědomou řečí těla přijít ke psu, který si s hračkou hraje a chvíli počkat, pokud z vás cítí to, co by měl, ustoupí a nejspíš půjde k vám, hračku nechá na místě, anebo zkrátka odejde. Nesnažte se mu ji ale vyrvat z huby (ani ne tak kvůli tomu, že byste mu vylámala zuby, to snad ne, ale jednoduše z toho důvodu, že tím v očích psa "vyhlašujete boj o hračku" a on pak nepochopí, že jste ji vlastně jen chtěla zpět, no a vůdce se přece o hračku prát nemusí, ne? ).

6) Když např. ukradne botu a vy ho přitom "načapáte", pak se po něm nebojte chňapnout, chytnout botu a počkat, případně udělat nějaký ten zvuk, který má pes spojený s vaším nesouhlasem. Nikdy za ni ale netahejte, opět ze stejného důvodu, jako v předchozím bodě.

No, je to pár rad, které by vám mohly pomoct (mimochodem, nikdy nenechejte psa před procházkou a po ní vstupovat do domu a vycházet z domu prvního...vlastně psa vůbec nenechávejte na procházkách chodit před sebou - je jedno, jestli s vodítkem nebo bez něj, vodítko funguje pouze jako "drát" mezi člověkem a psem a umožňuje lepší ovladatelnost...dále také psovi nedávejte najíst dříve než se uklidní a podřídí, nesmi tedy vrtět osacem, ani se dívat na jídlo ve vašich rukou)... Jak tady již někdo zmínil, takhle na dálku po netu se moc radit nedá, ale uvidíte, třeba vám to pomůže

emmourek napsal(a):
Možná méně až bych řekla fanatizmu...média ví hodně nakecat Berte to s klidem, mnohem lépe nad psem převezmete kontrolu, když se zaměříte na psychiku, stav mysli...spíše než na fyzickou sílu. Chci říct, lepší než pokládat otázku, zda použít fyzický trest či nikoliv, by bylo např., jak psa uklidnit apod. Rozumíte Další věcí je, že malá štěňata zkrátka potřebují něco kousat a hrát si. Samozřejmě chápu, že je to ne vždy úplně příjemné. Něco si hold budete muset nechat líbit, na druhou stranu, co je moc, to je moc. Když jste psala, že psa pokládáte do podřízené pozice, něco je špatně, jinak by se pes automaticky podřídil a přešel do klidného stavu mysli. Podle mého názoru zde chybí trpělivost, ale co víc - psychická síla

1) Když se psa snažíte uvést do klidného a podřízeného stavu, musíte přitom být také 100% klidná a naopak asertivní, sebejistá. Je to stále stejná filozofie.

2) Pes by v podřízeném postoji v leže na boku měl mít hlavu na zemi. Musíte počítat s tím, že se bude nejdřív naopak ještě více prát, potřebuje uvolnit tu energii. Ale trpělivost přináší ovoce Hlavně ho nepouštějte dřív než se uvolní a podřídí, jinak mu vytvoříte negativní asociaci (hlavně teď nešilte, jestli už jste to párkrát udělala ). Jak ucítíte, že se mu uvolňují svaly a celkově začíná přecházet do toho správného stavu mysli, pomalu povolujte ruce až ho docela pustíte. Před tím, než odejdete, se ještě jednou ujistěte, že je v tom správném rozpoložení.

3) Druhý bod ale aplikujte jen v případě, že už to opravdu přehání, tahá vás za něco, nereagoval na varování (nejlépe v podobě nějakého výrazného zvuku) a hůř.

4) Když za vámi jen tak přijde, aby si hrál a začne vás kousat, chovejte se stejným způsobem (samozřejmě tím nemyslím, že mu máte kousance opětovat ), zkrátka to berte jako hru, jejíž byste měla být vítězem. Je to podobné, jako s rotweilery, ti mají také svůj poněkud hrubší styl hry Takže jak on k vám, tak vy k němu...

5) Další poměrně funkční metodou je psovi podstrčit nějakou hračku, ale na druhou stranu se tím moc neučí respektu. Každopádně to můžete zkusit s tím, že po nějaké době budete hračku vyžadovat zpět a donutíte ho ustoupit. Stačí jen ve správném rozpoložení a se sebevědomou řečí těla přijít ke psu, který si s hračkou hraje a chvíli počkat, pokud z vás cítí to, co by měl, ustoupí a nejspíš půjde k vám, hračku nechá na místě, anebo zkrátka odejde. Nesnažte se mu ji ale vyrvat z huby (ani ne tak kvůli tomu, že byste mu vylámala zuby, to snad ne, ale jednoduše z toho důvodu, že tím v očích psa "vyhlašujete boj o hračku" a on pak nepochopí, že jste ji vlastně jen chtěla zpět, no a vůdce se přece o hračku prát nemusí, ne? ).

6) Když např. ukradne botu a vy ho přitom "načapáte", pak se po něm nebojte chňapnout, chytnout botu a počkat, případně udělat nějaký ten zvuk, který má pes spojený s vaším nesouhlasem. Nikdy za ni ale netahejte, opět ze stejného důvodu, jako v předchozím bodě.

No, je to pár rad, které by vám mohly pomoct (mimochodem, nikdy nenechejte psa před procházkou a po ní vstupovat do domu a vycházet z domu prvního...vlastně psa vůbec nenechávejte na procházkách chodit před sebou - je jedno, jestli s vodítkem nebo bez něj, vodítko funguje pouze jako "drát" mezi člověkem a psem a umožňuje lepší ovladatelnost...dále také psovi nedávejte najíst dříve než se uklidní a podřídí, nesmi tedy vrtět osacem, ani se dívat na jídlo ve vašich rukou)... Jak tady již někdo zmínil, takhle na dálku po netu se moc radit nedá, ale uvidíte, třeba vám to pomůže

Tak zakladatelka vlákna má psí mimino a Vy radíte mj. pokládat jej do podřízeného postoje (resp. lehu), pes se nesmí dívat na jídlo v rukou paničky, nesmí vejít do dveří jako první, nesmí jít na vodítku před paničkou, atd...to fakt myslíte vážně?

Mmch. všechny tady ty lidové moudrosti už zde byly probírány x-krát.

Jo, a jak se tedy má pes před jídlem podřídit?
Když nad tím přemýšlím, tak to vážně myslet snad ani nemůžete.

emmourek napsal(a):
Možná méně až bych řekla fanatizmu...média ví hodně nakecat Berte to s klidem, mnohem lépe nad psem převezmete kontrolu, když se zaměříte na psychiku, stav mysli...spíše než na fyzickou sílu. Chci říct, lepší než pokládat otázku, zda použít fyzický trest či nikoliv, by bylo např., jak psa uklidnit apod. Rozumíte Další věcí je, že malá štěňata zkrátka potřebují něco kousat a hrát si. Samozřejmě chápu, že je to ne vždy úplně příjemné. Něco si hold budete muset nechat líbit, na druhou stranu, co je moc, to je moc. Když jste psala, že psa pokládáte do podřízené pozice, něco je špatně, jinak by se pes automaticky podřídil a přešel do klidného stavu mysli. Podle mého názoru zde chybí trpělivost, ale co víc - psychická síla

1) Když se psa snažíte uvést do klidného a podřízeného stavu, musíte přitom být také 100% klidná a naopak asertivní, sebejistá. Je to stále stejná filozofie.

2) Pes by v podřízeném postoji v leže na boku měl mít hlavu na zemi. Musíte počítat s tím, že se bude nejdřív naopak ještě více prát, potřebuje uvolnit tu energii. Ale trpělivost přináší ovoce Hlavně ho nepouštějte dřív než se uvolní a podřídí, jinak mu vytvoříte negativní asociaci (hlavně teď nešilte, jestli už jste to párkrát udělala ). Jak ucítíte, že se mu uvolňují svaly a celkově začíná přecházet do toho správného stavu mysli, pomalu povolujte ruce až ho docela pustíte. Před tím, než odejdete, se ještě jednou ujistěte, že je v tom správném rozpoložení.

3) Druhý bod ale aplikujte jen v případě, že už to opravdu přehání, tahá vás za něco, nereagoval na varování (nejlépe v podobě nějakého výrazného zvuku) a hůř.

4) Když za vámi jen tak přijde, aby si hrál a začne vás kousat, chovejte se stejným způsobem (samozřejmě tím nemyslím, že mu máte kousance opětovat ), zkrátka to berte jako hru, jejíž byste měla být vítězem. Je to podobné, jako s rotweilery, ti mají také svůj poněkud hrubší styl hry Takže jak on k vám, tak vy k němu...

5) Další poměrně funkční metodou je psovi podstrčit nějakou hračku, ale na druhou stranu se tím moc neučí respektu. Každopádně to můžete zkusit s tím, že po nějaké době budete hračku vyžadovat zpět a donutíte ho ustoupit. Stačí jen ve správném rozpoložení a se sebevědomou řečí těla přijít ke psu, který si s hračkou hraje a chvíli počkat, pokud z vás cítí to, co by měl, ustoupí a nejspíš půjde k vám, hračku nechá na místě, anebo zkrátka odejde. Nesnažte se mu ji ale vyrvat z huby (ani ne tak kvůli tomu, že byste mu vylámala zuby, to snad ne, ale jednoduše z toho důvodu, že tím v očích psa "vyhlašujete boj o hračku" a on pak nepochopí, že jste ji vlastně jen chtěla zpět, no a vůdce se přece o hračku prát nemusí, ne? ).

6) Když např. ukradne botu a vy ho přitom "načapáte", pak se po něm nebojte chňapnout, chytnout botu a počkat, případně udělat nějaký ten zvuk, který má pes spojený s vaším nesouhlasem. Nikdy za ni ale netahejte, opět ze stejného důvodu, jako v předchozím bodě.

No, je to pár rad, které by vám mohly pomoct (mimochodem, nikdy nenechejte psa před procházkou a po ní vstupovat do domu a vycházet z domu prvního...vlastně psa vůbec nenechávejte na procházkách chodit před sebou - je jedno, jestli s vodítkem nebo bez něj, vodítko funguje pouze jako "drát" mezi člověkem a psem a umožňuje lepší ovladatelnost...dále také psovi nedávejte najíst dříve než se uklidní a podřídí, nesmi tedy vrtět osacem, ani se dívat na jídlo ve vašich rukou)... Jak tady již někdo zmínil, takhle na dálku po netu se moc radit nedá, ale uvidíte, třeba vám to pomůže

Pro Boha, kde jste tyhle metody vzala? Díváte se na Millana neb co? Podřízená pozice na boku, klidné a podřízené postavení, co je to za kraviny? To je docela síla v neděli po ránu.

Zadavateli, nikdy se podobnými hloupostmi neřiďte, jestli nechcete totálně zničit svého psa. Nevím, kam lidi na podobné postupy chodí, ale mělo by se to asi nějak trestat.

scylla napsal(a):
Vůdčí pes se nechová tak, jak popisujete a nikdo se mu z cesty neklidí, naopak s ním komunikují a on s ostatními, při společných hrách často představuje kořist. Fyzická síla není vůbec při nápravě problémových psů důležitá, tam je v první řadě důležitá srozumitelnost a vzájemná komunikace a dohody.

Chová, přesně tak se chová. Je to tak i u vlků, úplně stačí je pozorovat někde v dokumentech z Kanady v televizi, i když u vlků je princip ještě trochu jiný. Komunikace probíhá různým způsobem, ani jedna z nás jsme navíc konkrétní situaci neviděly. Když si vůdce např. usmyslí, že se půjde najíst (jí vždy první), samozřejmě, že se mu všichni klidí z cesty. Nevím, s kolika psími smečkami jste kdy pracovala a kolik psů jste již "napravila", ale evidentně moc ne, no to nebudeme řešit. Každopádně...každému člověku přece musí okamžitě dojít, že fyzická síla je při práci se psy důležitá, je to jako byste tvrdila, že jí není potřeba např. při práci s koňmi, stejná blbost Jak si představujete, že nějaké tintítko udrží v jedné ruce jednoho rozzuřeného 30 kg pitbulla a v druhé dalšího? Se psem, který by vám hravě utrhl ruku musíte v prvé řadě jednat, pak se teprve můžete "domlouvat". S tím, že člověk by měl být ten, kdo určuje pravidla. Vůdce taky nikoho neprosí, aby si sedl a už vůbec neříká "s dovolením, procházím", prostě jen jde a ostatní podle jeho řeči těla a energie, kterou vyzařuje, poznají, co se po nich chce. Psi od lidí požadují skutečně málo, ale i to málo je pro naprostou většinu lidí moc...

emmourek napsal(a):
Chová, přesně tak se chová. Je to tak i u vlků, úplně stačí je pozorovat někde v dokumentech z Kanady v televizi, i když u vlků je princip ještě trochu jiný. Komunikace probíhá různým způsobem, ani jedna z nás jsme navíc konkrétní situaci neviděly. Když si vůdce např. usmyslí, že se půjde najíst (jí vždy první), samozřejmě, že se mu všichni klidí z cesty. Nevím, s kolika psími smečkami jste kdy pracovala a kolik psů jste již "napravila", ale evidentně moc ne, no to nebudeme řešit. Každopádně...každému člověku přece musí okamžitě dojít, že fyzická síla je při práci se psy důležitá, je to jako byste tvrdila, že jí není potřeba např. při práci s koňmi, stejná blbost Jak si představujete, že nějaké tintítko udrží v jedné ruce jednoho rozzuřeného 30 kg pitbulla a v druhé dalšího? Se psem, který by vám hravě utrhl ruku musíte v prvé řadě jednat, pak se teprve můžete "domlouvat". S tím, že člověk by měl být ten, kdo určuje pravidla. Vůdce taky nikoho neprosí, aby si sedl a už vůbec neříká "s dovolením, procházím", prostě jen jde a ostatní podle jeho řeči těla a energie, kterou vyzařuje, poznají, co se po nich chce. Psi od lidí požadují skutečně málo, ale i to málo je pro naprostou většinu lidí moc...

Měla jsem možnost pozorovat několik vynikajících vůdců psích smeček a ani jeden se nechoval tak, jak popisujete, smečku řídili klidem, inteligencí a nikdy agresí. Nechávali po sobě lézt štěňata a jídlo jim klidně přenechali. Nějaký ten převychovaný pejsek by se také našel. Jít do převýchovy silou je ta největší kravina, kterou člověk může udělat, stejně jako to vaše pokládání na bok a podřizování si psa různými formami buzerace u her, hraček, u jídla, chození ze dveří je hluboce zakořeněná pověra, která nemá s postavením nic společného. Stejně tak jako vámi uváděná buzerace u jídla.

Docela ráda bych viděla, jak budete pokládat na bok 55 kg vážícího rtw, který to myslí vážně, že si nenechá foukat do kaše. Ono to chce používat rozum a cit a ne pověry a nesmysly, které jste sem napsala.

Mimochodem, jako příklad jsem použila pitbulla ne proto, že by měl nějaké větší sklony k agresivitě (ačkoliv obecně platí, že bull plemena jsou citlivější vůči tenzi), ale z toho důvodu, že jsou v prvé řadě jedinými ze psovitých, kteří prý za určitých podmínek dokáží utáhnout téměř 30ti násobek své váhy a také mají nejsilnější stisk...

emmourek napsal(a):
Možná méně až bych řekla fanatizmu...média ví hodně nakecat Berte to s klidem, mnohem lépe nad psem převezmete kontrolu, když se zaměříte na psychiku, stav mysli...spíše než na fyzickou sílu. Chci říct, lepší než pokládat otázku, zda použít fyzický trest či nikoliv, by bylo např., jak psa uklidnit apod. Rozumíte Další věcí je, že malá štěňata zkrátka potřebují něco kousat a hrát si. Samozřejmě chápu, že je to ne vždy úplně příjemné. Něco si hold budete muset nechat líbit, na druhou stranu, co je moc, to je moc. Když jste psala, že psa pokládáte do podřízené pozice, něco je špatně, jinak by se pes automaticky podřídil a přešel do klidného stavu mysli. Podle mého názoru zde chybí trpělivost, ale co víc - psychická síla

1) Když se psa snažíte uvést do klidného a podřízeného stavu, musíte přitom být také 100% klidná a naopak asertivní, sebejistá. Je to stále stejná filozofie.

2) Pes by v podřízeném postoji v leže na boku měl mít hlavu na zemi. Musíte počítat s tím, že se bude nejdřív naopak ještě více prát, potřebuje uvolnit tu energii. Ale trpělivost přináší ovoce Hlavně ho nepouštějte dřív než se uvolní a podřídí, jinak mu vytvoříte negativní asociaci (hlavně teď nešilte, jestli už jste to párkrát udělala ). Jak ucítíte, že se mu uvolňují svaly a celkově začíná přecházet do toho správného stavu mysli, pomalu povolujte ruce až ho docela pustíte. Před tím, než odejdete, se ještě jednou ujistěte, že je v tom správném rozpoložení.

3) Druhý bod ale aplikujte jen v případě, že už to opravdu přehání, tahá vás za něco, nereagoval na varování (nejlépe v podobě nějakého výrazného zvuku) a hůř.

4) Když za vámi jen tak přijde, aby si hrál a začne vás kousat, chovejte se stejným způsobem (samozřejmě tím nemyslím, že mu máte kousance opětovat ), zkrátka to berte jako hru, jejíž byste měla být vítězem. Je to podobné, jako s rotweilery, ti mají také svůj poněkud hrubší styl hry Takže jak on k vám, tak vy k němu...

5) Další poměrně funkční metodou je psovi podstrčit nějakou hračku, ale na druhou stranu se tím moc neučí respektu. Každopádně to můžete zkusit s tím, že po nějaké době budete hračku vyžadovat zpět a donutíte ho ustoupit. Stačí jen ve správném rozpoložení a se sebevědomou řečí těla přijít ke psu, který si s hračkou hraje a chvíli počkat, pokud z vás cítí to, co by měl, ustoupí a nejspíš půjde k vám, hračku nechá na místě, anebo zkrátka odejde. Nesnažte se mu ji ale vyrvat z huby (ani ne tak kvůli tomu, že byste mu vylámala zuby, to snad ne, ale jednoduše z toho důvodu, že tím v očích psa "vyhlašujete boj o hračku" a on pak nepochopí, že jste ji vlastně jen chtěla zpět, no a vůdce se přece o hračku prát nemusí, ne? ).

6) Když např. ukradne botu a vy ho přitom "načapáte", pak se po něm nebojte chňapnout, chytnout botu a počkat, případně udělat nějaký ten zvuk, který má pes spojený s vaším nesouhlasem. Nikdy za ni ale netahejte, opět ze stejného důvodu, jako v předchozím bodě.

No, je to pár rad, které by vám mohly pomoct (mimochodem, nikdy nenechejte psa před procházkou a po ní vstupovat do domu a vycházet z domu prvního...vlastně psa vůbec nenechávejte na procházkách chodit před sebou - je jedno, jestli s vodítkem nebo bez něj, vodítko funguje pouze jako "drát" mezi člověkem a psem a umožňuje lepší ovladatelnost...dále také psovi nedávejte najíst dříve než se uklidní a podřídí, nesmi tedy vrtět osacem, ani se dívat na jídlo ve vašich rukou)... Jak tady již někdo zmínil, takhle na dálku po netu se moc radit nedá, ale uvidíte, třeba vám to pomůže

Jako vtip dobrý, ale jestli to myslíte vážně. Chudák váš pes.

emmourek napsal(a):
Mimochodem, jako příklad jsem použila pitbulla ne proto, že by měl nějaké větší sklony k agresivitě (ačkoliv obecně platí, že bull plemena jsou citlivější vůči tenzi), ale z toho důvodu, že jsou v prvé řadě jedinými ze psovitých, kteří prý za určitých podmínek dokáží utáhnout téměř 30ti násobek své váhy a také mají nejsilnější stisk...

Tak snad to nenechám dojít tak daleko, aby se pes takto choval, nebo ho budu mít zajištěného.

scylla napsal(a):
Tak snad to nenechám dojít tak daleko, aby se pes takto choval, nebo ho budu mít zajištěného.

Samozřejmě nemluvím o případech svých psů, ale o těch, se kterými pracuji. Lidé nic nedělají, dokud nenarazí, dokud jim pes třeba nepřetrhne obojek, aby se vrhl za jiným... apod. Stejné je to s bázlivými psi s tím, že náročnější. Bázliví psi také nejdříve připadají některým majitelům roztomilí, obzvláště, pokud se jedná o malé plemeno, jenže pak už to pomalu začíná být problém a je konec srandy...

emmourek napsal(a):
Samozřejmě nemluvím o případech svých psů, ale o těch, se kterými pracuji. Lidé nic nedělají, dokud nenarazí, dokud jim pes třeba nepřetrhne obojek, aby se vrhl za jiným... apod. Stejné je to s bázlivými psi s tím, že náročnější. Bázliví psi také nejdříve připadají některým majitelům roztomilí, obzvláště, pokud se jedná o malé plemeno, jenže pak už to pomalu začíná být problém a je konec srandy...

Jestli se takto chováte ke psům, jak prezentujete, divím se, že vám někdo svěří jiného psa než plyšového. Nezlobte se. Vaše rady jsou snůška pověr a naprosto zbytečného tlaku a násilí na psech. Podobné nesmysly káže Millan a český Millan - Zárybnická a možné ještě dřív jeden majitel výcvikového centra a psího hotelu. Nezlobte se, ale větší nesmysly aby pohledal, snad tomu může konkurovat to, že pes je sobec a oportunista.

emmourek napsal(a):
Chová, přesně tak se chová. Je to tak i u vlků, úplně stačí je pozorovat někde v dokumentech z Kanady v televizi, i když u vlků je princip ještě trochu jiný. Komunikace probíhá různým způsobem, ani jedna z nás jsme navíc konkrétní situaci neviděly. Když si vůdce např. usmyslí, že se půjde najíst (jí vždy první), samozřejmě, že se mu všichni klidí z cesty. Nevím, s kolika psími smečkami jste kdy pracovala a kolik psů jste již "napravila", ale evidentně moc ne, no to nebudeme řešit. Každopádně...každému člověku přece musí okamžitě dojít, že fyzická síla je při práci se psy důležitá, je to jako byste tvrdila, že jí není potřeba např. při práci s koňmi, stejná blbost Jak si představujete, že nějaké tintítko udrží v jedné ruce jednoho rozzuřeného 30 kg pitbulla a v druhé dalšího? Se psem, který by vám hravě utrhl ruku musíte v prvé řadě jednat, pak se teprve můžete "domlouvat". S tím, že člověk by měl být ten, kdo určuje pravidla. Vůdce taky nikoho neprosí, aby si sedl a už vůbec neříká "s dovolením, procházím", prostě jen jde a ostatní podle jeho řeči těla a energie, kterou vyzařuje, poznají, co se po nich chce. Psi od lidí požadují skutečně málo, ale i to málo je pro naprostou většinu lidí moc...

Zadavatelka má štěně a asi minimální zkušenosti. Jak si myslíte, že bude pokládat psa na bok, aby to nebylo obyčejné týrání štěněte, které bude mít za následek ztrátu důvěry a jednou to vyústí v její napadení?

Máme doma zhruba stejně staré štěně jako zadavatelka a tři dospělé psy. (A není to poprvé, co mám podobnou konstelaci smečky). Stačí je pozorovat při hře a i při fungování a vzájemné interakci: štěně je fakt drzé a dovádivé, to byste nevěřila, co všechno mu ti dva dospělí samci a jeho matka dovolí... až když jim štěně doopravdy rajtuje po hlavě, tak se ozve krátký zvuk o odlišné intonaci (jinak na sebe vrčí při divoké hře vlastně pořád) a štěně se stáhne... tedy na chvilku... a pak zase zkouší, co si může dovolit... a tak se to opakuje. To je výchova po psovsku. Ale kupodivu ho ještě ani jednou nikdo nepovalil na bok a nedržel pod krkem, dokud "neuvolní svaly a nedostane se do správného rozpoložení"...

Pokud to zkusí nezkušený člověk, který není schopen ani elementárně číst psí řeč těla a logicky to udělá v nevhodné době (pro psa tedy zcela nečitelně), tak si fakt zadělává na malér.
Tohle přece nemůžete radit v anonymní internetové diskuzi, kde není jasné vůbec nic, kromě jednoho: že to radíte nezkušenému člověku.

emmourek napsal(a):
Samozřejmě nemluvím o případech svých psů, ale o těch, se kterými pracuji. Lidé nic nedělají, dokud nenarazí, dokud jim pes třeba nepřetrhne obojek, aby se vrhl za jiným... apod. Stejné je to s bázlivými psi s tím, že náročnější. Bázliví psi také nejdříve připadají některým majitelům roztomilí, obzvláště, pokud se jedná o malé plemeno, jenže pak už to pomalu začíná být problém a je konec srandy...

Už mi obojek rupnul a čuba se mi vrhla na jinou čubu...ale vzhledem k tomu, že nejsem vůdce, tak jsem si jí "jenom" drapla, odvedla a uklidnila...

Reagovala bych na váš příspěvek výše...:
2) Pes by v podřízeném postoji v leže na boku měl mít hlavu na zemi. Musíte počítat s tím, že se bude nejdřív naopak ještě více prát, potřebuje uvolnit tu energii. Ale trpělivost přináší ovoce
Hlavně ho nepouštějte dřív než se uvolní a podřídí, jinak mu vytvoříte negativní asociaci (hlavně teď nešilte, jestli už jste to párkrát udělala
). Jak ucítíte, že se mu uvolňují svaly a celkově začíná přecházet do toho správného stavu mysli, pomalu povolujte ruce až ho docela pustíte. Před tím, než odejdete, se ještě jednou ujistěte, že je v tom správném rozpoložení.

Pokud bych měla svojí čubu takhle "násilím" přidržet, tak vám garantuju, že na ní budeme asi ležet celá rodina a budeme mít, co dělat, protože čím víc bych jí držela tím větší amok by z toho čuba měla...a hlavně opravdu nechápu čeho tím docílím?...tak jsem ráda, že jsem "kynolog amatér", který se se svým psem domlouvá jinak...a pokud chce psovi sdělit "teď je potřeba se podřídit..nebo...kámo, tohle už bylo přes čáru", tak ho kvůli tomu nemusí zalehnout na zemi a čekat až to pes vzdá a přestane bojovat...

fikovnice napsal(a):

Já vůbec nevím, o čem je řeč...
Reagovala jste na "Attilu"...

No já jsem se divila, že mi vykáš a že Tvoje "písmo" nepoznávám...

scylla napsal(a):
Měla jsem možnost pozorovat několik vynikajících vůdců psích smeček a ani jeden se nechoval tak, jak popisujete, smečku řídili klidem, inteligencí a nikdy agresí. Nechávali po sobě lézt štěňata a jídlo jim klidně přenechali. Nějaký ten převychovaný pejsek by se také našel. Jít do převýchovy silou je ta největší kravina, kterou člověk může udělat, stejně jako to vaše pokládání na bok a podřizování si psa různými formami buzerace u her, hraček, u jídla, chození ze dveří je hluboce zakořeněná pověra, která nemá s postavením nic společného. Stejně tak jako vámi uváděná buzerace u jídla.

Docela ráda bych viděla, jak budete pokládat na bok 55 kg vážícího rtw, který to myslí vážně, že si nenechá foukat do kaše. Ono to chce používat rozum a cit a ne pověry a nesmysly, které jste sem napsala.

Máte snad pocit, že jsem psala něco o slově "agrese"? Agrese plodí jen agresi...asi mi mělo dojít, že se najdou i tací, kteří to nepochopí. Není potřeba být agresivní když psa napomínáte nebo pokládáte na bok. To je kupodivu to nejhlavnější, co lidé nikdy nezvládají - ovládat sami sebe. Nemůžete ovládat psa a komunikovat s ním, když nedokážete ovládat sebe. Nevím, jestli jste někdy byla vystavena situaci, kdy jste pracovala s agresivním psem a všechno se mohlo během několika sekund strhnout ve rvačku, stačilo by sebemenší napětí ve vás a měla byste dva psy v sobě, možná zraněné, možná jednoho mrtvého. Být si tohoto faktu plně vědoma, ale zároveň zachovat absolutní klid, žádná tenze, žádné vzrušení, jen klid a jistota. Žít zkrátka jen ten okamžik a snažit se, aby všechno šlo jak má, nemyslet na budoucnost ani na minulost. A když už dopustíte, že se jeden pes do druhého pustí (nikdy nejsou těmi, kdo začnou oba psi), musíte po něm okamžitě sáhnout, ale opět bez jakéhokoliv vzteku, napětí, nervozity, opět v naprostém v klidu. Možná to některým může připadat jako hračka, ale věřte nebo ne, práce se psy je čistě práce na sobě, na rozvíjení sebe sama, je to velice obtížné a jsou potřeba léta praxe, aby se člověk ovládal alespoň na 80%. Nevím, jestli věříte ve věci na duchovní úrovni, ale pomáhají třeba meditace a podobně.
Mimochodem, k tomu rottweilerovi, když k němu správně přistoupíte, i takového psa lze položit na bok poměrně jednoduše. Myslím, že jste úplně nepochopila, že primární je stále psychická síla, až daleko po ní ta fyzická.

dokud "neuvolní svaly a nedostane se do správného rozpoložení"...

Tohle nám ale taky radili psí odborníci.
Já to ovšem pochopitelně nedělám, nemám na to povahu. Já sázím na oční kontakt a tichý hlas. Noooo, že by to moc zabíralo, to ani ne. Teda hlavně pokud se někde začuchá. Jinak je samozřejmě skvělá. Rozumí výborně.

Ale jde mi v té debatě o to, že kluk když se podíval, zvíře si fakt nedovolilo začuchat. Mě do toho křoví plného bince prostě táhne. Že u kluka šlo už fakt o ten respekt až strach, (a proto ten úspěch dávám od uvozovek), to je mi jasné, ale holt to ten "úspěch" mělo... Jeho opravdu mohli lidi na ulici obdivovat, jak bezva vycvičeného psa, běžícího podél nohy, má. Zatímco já s pozitivní a chápavou a mírnou výchovou vlaju za vodítkem .

emmourek napsal(a):
Máte snad pocit, že jsem psala něco o slově "agrese"? Agrese plodí jen agresi...asi mi mělo dojít, že se najdou i tací, kteří to nepochopí. Není potřeba být agresivní když psa napomínáte nebo pokládáte na bok. To je kupodivu to nejhlavnější, co lidé nikdy nezvládají - ovládat sami sebe. Nemůžete ovládat psa a komunikovat s ním, když nedokážete ovládat sebe. Nevím, jestli jste někdy byla vystavena situaci, kdy jste pracovala s agresivním psem a všechno se mohlo během několika sekund strhnout ve rvačku, stačilo by sebemenší napětí ve vás a měla byste dva psy v sobě, možná zraněné, možná jednoho mrtvého. Být si tohoto faktu plně vědoma, ale zároveň zachovat absolutní klid, žádná tenze, žádné vzrušení, jen klid a jistota. Žít zkrátka jen ten okamžik a snažit se, aby všechno šlo jak má, nemyslet na budoucnost ani na minulost. A když už dopustíte, že se jeden pes do druhého pustí (nikdy nejsou těmi, kdo začnou oba psi), musíte po něm okamžitě sáhnout, ale opět bez jakéhokoliv vzteku, napětí, nervozity, opět v naprostém v klidu. Možná to některým může připadat jako hračka, ale věřte nebo ne, práce se psy je čistě práce na sobě, na rozvíjení sebe sama, je to velice obtížné a jsou potřeba léta praxe, aby se člověk ovládal alespoň na 80%. Nevím, jestli věříte ve věci na duchovní úrovni, ale pomáhají třeba meditace a podobně.
Mimochodem, k tomu rottweilerovi, když k němu správně přistoupíte, i takového psa lze položit na bok poměrně jednoduše. Myslím, že jste úplně nepochopila, že primární je stále psychická síla, až daleko po ní ta fyzická.

Mýlíte se, nejsou potřeba léta praxe, tedy pro, jak Vy říkáte Vůdce, člověk, který TO v sobě má, žádnou praxi nepotřebuje, a ten, který TO nemá, opakuje nazčené fráze z tv show

Bože
aj rotvík má silnější stisk než pitbull. utrhnout ruku :D pitbull někdy napadl člověka ? hehe vás za ten přístup nějaký cz rotobull ne :D sorry, jste mi k smíchu.
znám paní, malou, udrží dva pitbully rozhodnuté, že se jde jinam a 10 těch, co neprošlo rukama vám podobných
protože není kráva
můj pes by vám ukázal zalehnutí
do 5 vteřin nedýcháte. je těžký, fakt.
stačí mi ukázat rukou, mám furt obě
ani mluvit nemusím
útočník pak také nemluví
tohle to je
útok
copak na psy se útočí ?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Už mi obojek rupnul a čuba se mi vrhla na jinou čubu...ale vzhledem k tomu, že nejsem vůdce, tak jsem si jí "jenom" drapla, odvedla a uklidnila...

Reagovala bych na váš příspěvek výše...:
2) Pes by v podřízeném postoji v leže na boku měl mít hlavu na zemi. Musíte počítat s tím, že se bude nejdřív naopak ještě více prát, potřebuje uvolnit tu energii. Ale trpělivost přináší ovoce
Hlavně ho nepouštějte dřív než se uvolní a podřídí, jinak mu vytvoříte negativní asociaci (hlavně teď nešilte, jestli už jste to párkrát udělala
). Jak ucítíte, že se mu uvolňují svaly a celkově začíná přecházet do toho správného stavu mysli, pomalu povolujte ruce až ho docela pustíte. Před tím, než odejdete, se ještě jednou ujistěte, že je v tom správném rozpoložení.

Pokud bych měla svojí čubu takhle "násilím" přidržet, tak vám garantuju, že na ní budeme asi ležet celá rodina a budeme mít, co dělat, protože čím víc bych jí držela tím větší amok by z toho čuba měla...a hlavně opravdu nechápu čeho tím docílím?...tak jsem ráda, že jsem "kynolog amatér", který se se svým psem domlouvá jinak...a pokud chce psovi sdělit "teď je potřeba se podřídit..nebo...kámo, tohle už bylo přes čáru", tak ho kvůli tomu nemusí zalehnout na zemi a čekat až to pes vzdá a přestane bojovat...

Už mi obojek rupnul a čuba se mi vrhla na jinou čubu...ale vzhledem k tomu, že nejsem vůdce, tak jsem si jí "jenom" drapla, odvedla a uklidnila...

Vždyť to je také správně Lidi, nevykládejte si to tak vážně! Nemusíte psa za každou cenu mačkat na zemi, konat je potřeba vždy až podle konkrétní situace. Není to, jako když si někde přečtete o pravidlech výcviku pozitivní motivací a pak se jimi absolutně bez selského rozumu budete řídit. Na každého psa také v určité situaci funguje něco jiného.

Pokud bych měla svojí čubu takhle "násilím" přidržet, tak vám garantuju, že na ní budeme asi ležet celá rodina a budeme mít, co dělat, protože čím víc bych jí držela tím větší amok by z toho čuba měla...a hlavně opravdu nechápu čeho tím docílím?
Také na ni nemáte vyvíjet tlak, jen držet, to ji tak nerozlítí. A mít správné načasování, kdy začnete pouštět, to je velmi důležité. Píšete "pokud bych měla", to znamená, že jste to nezkoušela... Když to ale zkusíte a uděláte přitom nějakou chybu, nemá to smysl, akorát si kazíte psa. Když ale vše proběhne správně, docílíte tím toho, že pes přesně pochopí, co udělal špatně a to je přece důležité, ne? Příště už se to bude pořád jen zlepšovat, pokud budete postupovat stále stejně. Další věcí, kterou je potřeba znát, je příčina útoku a vůbec vlastně každého problému.

"práce se psy je čistě práce na sobě" tohle jste si od Cézara měli vzít.
Ten zbytek jste jen nepobrali.
Tak to nešiřte. Chudáci psi.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"práce se psy je čistě práce na sobě" tohle jste si od Cézara měli vzít.
Ten zbytek jste jen nepobrali.
Tak to nešiřte. Chudáci psi.

Nemám to od Cézara... Chyba Sice jsem pár dílů toho jeho seriálu viděla, to ano, ale nepamatuji se, že by říkal přesně tohle...nebo minimálně v těch asi 7 které jsem viděla.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Bože
aj rotvík má silnější stisk než pitbull. utrhnout ruku :D pitbull někdy napadl člověka ? hehe vás za ten přístup nějaký cz rotobull ne :D sorry, jste mi k smíchu.
znám paní, malou, udrží dva pitbully rozhodnuté, že se jde jinam a 10 těch, co neprošlo rukama vám podobných
protože není kráva
můj pes by vám ukázal zalehnutí
do 5 vteřin nedýcháte. je těžký, fakt.
stačí mi ukázat rukou, mám furt obě
ani mluvit nemusím
útočník pak také nemluví
tohle to je
útok
copak na psy se útočí ?

Útok je zase agresivita A rotvík nemá silnější stisk než pitbul, je až těsně po něm
stačí mi ukázat rukou, mám furt obě
ani mluvit nemusím
No, ještě abyste mluvila Za další snad přece nemáte "problémového psa" - jak lidé rádi říkají - tak by mělo být samozřejmost, že fyzickou sílu používat nemusíte

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mýlíte se, nejsou potřeba léta praxe, tedy pro, jak Vy říkáte Vůdce, člověk, který TO v sobě má, žádnou praxi nepotřebuje, a ten, který TO nemá, opakuje nazčené fráze z tv show

Ke všemu je třeba praxe, žádný učený z nebe nespadl a blázen je ten, kdo tvrdí, že se se všemi těmi znalostmi a zkušenostmi narodil
opakuje nazčené fráze z tv show
Kdybyste jen věděla, no možná lépe, že nevíte

emmourek napsal(a):
Útok je zase agresivita A rotvík nemá silnější stisk než pitbul, je až těsně po něm
stačí mi ukázat rukou, mám furt obě
ani mluvit nemusím
No, ještě abyste mluvila Za další snad přece nemáte "problémového psa" - jak lidé rádi říkají - tak by mělo být samozřejmost, že fyzickou sílu používat nemusíte

To vy házíte psy na zem
https://www.youtube.com/watch?v=ADDxe24ud90.

RomčaJelča napsal(a):
dokud "neuvolní svaly a nedostane se do správného rozpoložení"...

Tohle nám ale taky radili psí odborníci.
Já to ovšem pochopitelně nedělám, nemám na to povahu. Já sázím na oční kontakt a tichý hlas. Noooo, že by to moc zabíralo, to ani ne. Teda hlavně pokud se někde začuchá. Jinak je samozřejmě skvělá. Rozumí výborně.

Ale jde mi v té debatě o to, že kluk když se podíval, zvíře si fakt nedovolilo začuchat. Mě do toho křoví plného bince prostě táhne. Že u kluka šlo už fakt o ten respekt až strach, (a proto ten úspěch dávám od uvozovek), to je mi jasné, ale holt to ten "úspěch" mělo... Jeho opravdu mohli lidi na ulici obdivovat, jak bezva vycvičeného psa, běžícího podél nohy, má. Zatímco já s pozitivní a chápavou a mírnou výchovou vlaju za vodítkem .

Pozitivní, mírná a chápavá výchova může být i efektivní, je to vlastně stejné, jen si pod tím pojmem každý vybaví něco trochu jiného
Já sázím na oční kontakt a tichý hlas
Psi prostě uvažují jinak no Samozřejmě dobře provedený oční kontakt je také důležitý a užitečný
Jeho opravdu mohli lidi na ulici obdivovat, jak bezva vycvičeného psa, běžícího podél nohy, má. Zatímco já s pozitivní a chápavou a mírnou výchovou vlaju za vodítkem.
No, zkuste se třeba méně zaměřit na pocit, že vám to nejde a jemu ano Když budete klidná, sebejistá, zkrátka psychicky silná, nemusíte vůbec fyzickou sílu používat a úspěch také bude (a myslím ten bez uvozovek )...
Mimochodem, co máte za plemeno?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To vy házíte psy na zem
https://www.youtube.com/watch?v=ADDxe24ud90.

Jak si můžete být tak jistá, že jste jen nepochopila smysl toho, co tady píši?

emmourek napsal(a):
Máte snad pocit, že jsem psala něco o slově "agrese"? Agrese plodí jen agresi...asi mi mělo dojít, že se najdou i tací, kteří to nepochopí. Není potřeba být agresivní když psa napomínáte nebo pokládáte na bok. To je kupodivu to nejhlavnější, co lidé nikdy nezvládají - ovládat sami sebe. Nemůžete ovládat psa a komunikovat s ním, když nedokážete ovládat sebe. Nevím, jestli jste někdy byla vystavena situaci, kdy jste pracovala s agresivním psem a všechno se mohlo během několika sekund strhnout ve rvačku, stačilo by sebemenší napětí ve vás a měla byste dva psy v sobě, možná zraněné, možná jednoho mrtvého. Být si tohoto faktu plně vědoma, ale zároveň zachovat absolutní klid, žádná tenze, žádné vzrušení, jen klid a jistota. Žít zkrátka jen ten okamžik a snažit se, aby všechno šlo jak má, nemyslet na budoucnost ani na minulost. A když už dopustíte, že se jeden pes do druhého pustí (nikdy nejsou těmi, kdo začnou oba psi), musíte po něm okamžitě sáhnout, ale opět bez jakéhokoliv vzteku, napětí, nervozity, opět v naprostém v klidu. Možná to některým může připadat jako hračka, ale věřte nebo ne, práce se psy je čistě práce na sobě, na rozvíjení sebe sama, je to velice obtížné a jsou potřeba léta praxe, aby se člověk ovládal alespoň na 80%. Nevím, jestli věříte ve věci na duchovní úrovni, ale pomáhají třeba meditace a podobně.
Mimochodem, k tomu rottweilerovi, když k němu správně přistoupíte, i takového psa lze položit na bok poměrně jednoduše. Myslím, že jste úplně nepochopila, že primární je stále psychická síla, až daleko po ní ta fyzická.

Mám pocit, že agrese dýchá za každé vaší rady, buď agrese nebo šikana.

emmourek napsal(a):
Útok je zase agresivita A rotvík nemá silnější stisk než pitbul, je až těsně po něm
stačí mi ukázat rukou, mám furt obě
ani mluvit nemusím
No, ještě abyste mluvila Za další snad přece nemáte "problémového psa" - jak lidé rádi říkají - tak by mělo být samozřejmost, že fyzickou sílu používat nemusíte

Řešit problémového psa silou je nesmysl. Naprostý nesmysl.

Šarina napsal(a):
Zadavatelka má štěně a asi minimální zkušenosti. Jak si myslíte, že bude pokládat psa na bok, aby to nebylo obyčejné týrání štěněte, které bude mít za následek ztrátu důvěry a jednou to vyústí v její napadení?

Máme doma zhruba stejně staré štěně jako zadavatelka a tři dospělé psy. (A není to poprvé, co mám podobnou konstelaci smečky). Stačí je pozorovat při hře a i při fungování a vzájemné interakci: štěně je fakt drzé a dovádivé, to byste nevěřila, co všechno mu ti dva dospělí samci a jeho matka dovolí... až když jim štěně doopravdy rajtuje po hlavě, tak se ozve krátký zvuk o odlišné intonaci (jinak na sebe vrčí při divoké hře vlastně pořád) a štěně se stáhne... tedy na chvilku... a pak zase zkouší, co si může dovolit... a tak se to opakuje. To je výchova po psovsku. Ale kupodivu ho ještě ani jednou nikdo nepovalil na bok a nedržel pod krkem, dokud "neuvolní svaly a nedostane se do správného rozpoložení"...

Pokud to zkusí nezkušený člověk, který není schopen ani elementárně číst psí řeč těla a logicky to udělá v nevhodné době (pro psa tedy zcela nečitelně), tak si fakt zadělává na malér.
Tohle přece nemůžete radit v anonymní internetové diskuzi, kde není jasné vůbec nic, kromě jednoho: že to radíte nezkušenému člověku.

Zadavatelka má štěně a asi minimální zkušenosti. Jak si myslíte, že bude pokládat psa na bok, aby to nebylo obyčejné týrání štěněte, které bude mít za následek ztrátu důvěry a jednou to vyústí v její napadení?

To je pravda, už jen soudě podle toho, že psala tak zoufale (a nepoznala, že si pes chce hrát a ne ji zabít).

To je výchova po psovsku. Ale kupodivu ho ještě ani jednou nikdo nepovalil na bok a nedržel pod krkem, dokud "neuvolní svaly a nedostane se do správného rozpoložení"...
Je to z toho důvodu, že psi mají logicky bezesporu lepší schopnost mezi sebou komunikovat, nepotřebují tolik používat fyzickou sílu, protože jsou lépe vybaveni tou psychickou, oni ty věci dělají automaticky, jsou tak naprogramovaní, nemusí se je učit jako my lidé, mezi sebou si navzájem automaticky rozumí. Člověk se to ale musí naučit. Například je smutné, jak málo lidí vlastně rozumí psí řeči těla...

Pokud to zkusí nezkušený člověk, který není schopen ani elementárně číst psí řeč těla a logicky to udělá v nevhodné době (pro psa tedy zcela nečitelně), tak si fakt zadělává na malér.
To je pravda, hlavně když na něj s největší pravděpodobností působí značně negativně.

scylla napsal(a):
Řešit problémového psa silou je nesmysl. Naprostý nesmysl.

V tomto případě by to na škodu nebylo. Až se totiž emmourek setká s nějakým psem, který se doopravdy umí na-srat a přijme výzvu k porovnání síly, tak bude alespoň o blbce méně.

asurwic napsal(a):
V tomto případě by to na škodu nebylo. Až se totiž emmourek setká s nějakým psem, který se doopravdy umí na-srat a přijme výzvu k porovnání síly, tak bude alespoň o blbce méně.

A psa pak utratí, to by byla škoda.

scylla napsal(a):
Řešit problémového psa silou je nesmysl. Naprostý nesmysl.

Víte co, říkejte si co chcete. Jak jsem řekla, je to v podstatě jako byste tvrdila, že síla není zapotřebí při práci s koňmi. Každopádně bych docela ráda viděla, jak např. odtrhnete od sebe dva psy bez toho aniž by vás některý kousl a bez použití jakékoliv fyzické síly Nebo je tedy podle vás správné, když se pes bude bát třeba vysavače, nechat ho od něj utéct a trápit se tou fóbií do konce jeho života? Aby jste toho psa (když mluvíme o větším psu) uklidnila a zároveň nenechala zdrhnout, také potřebujete nějakou fyzickou sílu, i když minimální. Každopádně, je to vaše věc, myslete si, co chcete..

scylla napsal(a):
Mám pocit, že agrese dýchá za každé vaší rady, buď agrese nebo šikana.

No, když si to jinak představit nedokážete, váš problém.

No to mě zajímá, jak roztrhnete psy od sebe.

emmourek napsal(a):
Víte co, říkejte si co chcete. Jak jsem řekla, je to v podstatě jako byste tvrdila, že síla není zapotřebí při práci s koňmi. Každopádně bych docela ráda viděla, jak např. odtrhnete od sebe dva psy bez toho aniž by vás některý kousl a bez použití jakékoliv fyzické síly Nebo je tedy podle vás správné, když se pes bude bát třeba vysavače, nechat ho od něj utéct a trápit se tou fóbií do konce jeho života? Aby jste toho psa (když mluvíme o větším psu) uklidnila a zároveň nenechala zdrhnout, také potřebujete nějakou fyzickou sílu, i když minimální. Každopádně, je to vaše věc, myslete si, co chcete..

Když ve psa nemá 100% důvěru, tak ho mám zajištěného, abych ho nemusela "odtrhávat". Na strachové podněty zvykám postupně a nebo tomu věnuji třeba půl dne v kuse po malých krůčkách.

RomčaJelča napsal(a):
dokud "neuvolní svaly a nedostane se do správného rozpoložení"...

Tohle nám ale taky radili psí odborníci.
Já to ovšem pochopitelně nedělám, nemám na to povahu. Já sázím na oční kontakt a tichý hlas. Noooo, že by to moc zabíralo, to ani ne. Teda hlavně pokud se někde začuchá. Jinak je samozřejmě skvělá. Rozumí výborně.

Ale jde mi v té debatě o to, že kluk když se podíval, zvíře si fakt nedovolilo začuchat. Mě do toho křoví plného bince prostě táhne. Že u kluka šlo už fakt o ten respekt až strach, (a proto ten úspěch dávám od uvozovek), to je mi jasné, ale holt to ten "úspěch" mělo... Jeho opravdu mohli lidi na ulici obdivovat, jak bezva vycvičeného psa, běžícího podél nohy, má. Zatímco já s pozitivní a chápavou a mírnou výchovou vlaju za vodítkem .

Mimochodem, jsem ráda, že alespoň nepatříte mezi ty fanatiky a žhavé fanoušky pozitivní motivace, která se psům akorát s*re pamlsky, a že mě hned nemáte v plánu ukamenovat, to je šlechetné

emmourek napsal(a):
No, když si to jinak představit nedokážete, váš problém.

1. pokládání na zem a držení u země je co? Forma agrese, tento nesmysl jste radila opakované.
2. chození ze dveří, pes za majitelem na procházke je šikana - forma agrese.
3. buzerace a omezování psa u jídla, že nesmí vrtět ani ocasem je opět šikana.

Takže z vás zatím nevypadlo nic než agrese a šikana psa.

emmourek napsal(a):
Mimochodem, jsem ráda, že alespoň nepatříte mezi ty fanatiky a žhavé fanoušky pozitivní motivace, která se psům akorát s*re pamlsky, a že mě hned nemáte v plánu ukamenovat, to je šlechetné

Nepatřím k vyznavačům žádné formy šikany psa, ať už se tomu říká tzv. pozitivní motivace nebo šikana ve vašem stylu.

emmourek napsal(a):
Ke všemu je třeba praxe, žádný učený z nebe nespadl a blázen je ten, kdo tvrdí, že se se všemi těmi znalostmi a zkušenostmi narodil
opakuje nazčené fráze z tv show
Kdybyste jen věděla, no možná lépe, že nevíte

Jediný, kdo neví jste evidentně Vy

asurwic napsal(a):
Když ve psa nemá 100% důvěru, tak ho mám zajištěného, abych ho nemusela "odtrhávat". Na strachové podněty zvykám postupně a nebo tomu věnuji třeba půl dne v kuse po malých krůčkách.

Pořád mluvíte jakoby o svých psech, možná vy ve psa máte 100% důvěru a žijete s pocitem, že i on ve vás, ale podle mě tak 80% lidí ji nemá a co hůř, tím pádem ani pes v ně. Na světě je hodně "problémových psů", těch nešťastníků na nichž si odpovědnost za vedoucí pozici ve vztahu vybrala svou daň.
Na strachové podněty zvykám postupně a nebo tomu věnuji třeba půl dne v kuse po malých krůčkách.
Samozřejmě! Vždyť také nikdo neříká, že je to záležitost na den, ale na minimálně na dva týdny a to velmi intenzivně...ideálně tedy spíše na delší dobu. Ani jednou přitom ale nesmíte psa nechat utéct, aby se opět uzavřel do sebe a strachu se nikdy nepostavil. Je potřeba mu v prvé řadě s předmětem vytvořit pozitivní asociaci.

On je vůbec nesmysl, že na psa a koně musí být síla. Ono totiž silou psa -od určité velikosti- neudrží ani 100kilový chlap. O koni nemluvě !
Takže pokládat na bok může mourek problémového pudla. Chtěla bych vidět jak pokládá na bok problémového pastevce v afektu.
A hlavně by si měla uvědomit, že zadavatelka má 8 týdenní mimino.
A to moudro, že pes nikdy nesmí jít první...to jste vymyslela sama svou hlavou, nebo vám někdo pomáhal ?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jediný, kdo neví jste evidentně Vy

To logicky nevychází z kontextu věty

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
On je vůbec nesmysl, že na psa a koně musí být síla. Ono totiž silou psa -od určité velikosti- neudrží ani 100kilový chlap. O koni nemluvě !
Takže pokládat na bok může mourek problémového pudla. Chtěla bych vidět jak pokládá na bok problémového pastevce v afektu.
A hlavně by si měla uvědomit, že zadavatelka má 8 týdenní mimino.
A to moudro, že pes nikdy nesmí jít první...to jste vymyslela sama svou hlavou, nebo vám někdo pomáhal ?

A to moudro, že pes nikdy nesmí jít první...to jste vymyslela sama svou hlavou, nebo vám někdo pomáhal ?
Je to naprosto logické...
On je vůbec nesmysl, že na psa a koně musí být síla. Ono totiž silou psa -od určité velikosti- neudrží ani 100kilový chlap. O koni nemluvě !
Takže pokládat na bok může mourek problémového pudla. Chtěla bych vidět jak pokládá na bok problémového pastevce v afektu.
Není to vůbec o souboji sil, to mě celkem mrzí, že nikdo nepochopil. Můžete mít mnohem menší sílu, ale zvíře stejně přesvědčit a usměrnit. Je to v prvé řadě o psychice, až pak daleko za ní je teprve fyzická síla, což ale opět neznamená, že by nebyla důležitá.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
On je vůbec nesmysl, že na psa a koně musí být síla. Ono totiž silou psa -od určité velikosti- neudrží ani 100kilový chlap. O koni nemluvě !
Takže pokládat na bok může mourek problémového pudla. Chtěla bych vidět jak pokládá na bok problémového pastevce v afektu.
A hlavně by si měla uvědomit, že zadavatelka má 8 týdenní mimino.
A to moudro, že pes nikdy nesmí jít první...to jste vymyslela sama svou hlavou, nebo vám někdo pomáhal ?

Je to debata bez smyslu.

emmourek napsal(a):
Pořád mluvíte jakoby o svých psech, možná vy ve psa máte 100% důvěru a žijete s pocitem, že i on ve vás, ale podle mě tak 80% lidí ji nemá a co hůř, tím pádem ani pes v ně. Na světě je hodně "problémových psů", těch nešťastníků na nichž si odpovědnost za vedoucí pozici ve vztahu vybrala svou daň.
Na strachové podněty zvykám postupně a nebo tomu věnuji třeba půl dne v kuse po malých krůčkách.
Samozřejmě! Vždyť také nikdo neříká, že je to záležitost na den, ale na minimálně na dva týdny a to velmi intenzivně...ideálně tedy spíše na delší dobu. Ani jednou přitom ale nesmíte psa nechat utéct, aby se opět uzavřel do sebe a strachu se nikdy nepostavil. Je potřeba mu v prvé řadě s předmětem vytvořit pozitivní asociaci.

Já mám třeba třeba psy plemene, kteří mají přirozeně potřebu při strachu utéct a když jim to neumožním, tak se psychicky zhroutí a dokáží na okolí spáchat !docela velké škody". Rozdíl je jen v tom, jestli psa nechám mize někam pryč a nebo mně do náruče. Každopádně strach (a cokoliv jiného) lze zvládnout i bez používání fyzické síly.

emmourek napsal(a):
A to moudro, že pes nikdy nesmí jít první...to jste vymyslela sama svou hlavou, nebo vám někdo pomáhal ?
Je to naprosto logické...
On je vůbec nesmysl, že na psa a koně musí být síla. Ono totiž silou psa -od určité velikosti- neudrží ani 100kilový chlap. O koni nemluvě !
Takže pokládat na bok může mourek problémového pudla. Chtěla bych vidět jak pokládá na bok problémového pastevce v afektu.
Není to vůbec o souboji sil, to mě celkem mrzí, že nikdo nepochopil. Můžete mít mnohem menší sílu, ale zvíře stejně přesvědčit a usměrnit. Je to v prvé řadě o psychice, až pak daleko za ní je teprve fyzická síla, což ale opět neznamená, že by nebyla důležitá.

Jistě, že můžete zvíře usměrnit bez síly, o tom se vás tu snažíme celou dobu přesvědčit.

Na jakou potvoru pořád chcete ty psy válet na boku? Co to tomu psovi dá? Vašemu egu asi hodně, ale psovi nic.

scylla napsal(a):
Nepatřím k vyznavačům žádné formy šikany psa, ať už se tomu říká tzv. pozitivní motivace nebo šikana ve vašem stylu.

Hmm... Když je to podle vás taková šikana, řekněte mi, proč je to tak efektivní a dokonce se prý psi vychováváni přirozenější metodou dožívají procentuálně vyššího věku a (pokud pomineme dědičné choroby) trpí méně zdravotními problémy souvisejícími s psychickým stavem psa (např. jako když lidem ze stresu vypadávají vlasy, částečně i když budeme mluvit o rakovině apod.)? Mimochodem, spousta psů bylo některými podobnými metodami zachráněno před eutanazií...

emmourek napsal(a):
Hmm... Když je to podle vás taková šikana, řekněte mi, proč je to tak efektivní a dokonce se prý psi vychováváni přirozenější metodou dožívají procentuálně vyššího věku a (pokud pomineme dědičné choroby) trpí méně zdravotními problémy souvisejícími s psychickým stavem psa (např. jako když lidem ze stresu vypadávají vlasy, částečně i když budeme mluvit o rakovině apod.)? Mimochodem, spousta psů bylo některými podobnými metodami zachráněno před eutanazií...

Na té metodě není nic přirozeného, je to čistá šikana psa. Spousta psů byla šikanou dohnána k sebeobraně a po pokousání majitelů utracena nebo se jich majitelé zbavili. Za posledních 15 let jsem jich poznala desítky a několik mi jich rukama prošlo. Vždy byli vedeni silou, šikanou a nuceni neustále k podřízenosti, až jim ruply nervy a majitel šel k lékaři a psa se zbavil. Mám tu jednu takovou fenku, ta je tak rozhozená, že si jí musím nechat, nemohu jí díky nervové labilitě nikomu dát, je nevyzpytatelná. Dostala jsem jí v jejích 2 letech jako sedmý majitel, předchozí majitelé byli vždy napadeni. Mám jí dva roky a vycházíme spolu dobře. Bez šikany, pokládání na bok a buzerace u jídla.

scylla napsal(a):
Jistě, že můžete zvíře usměrnit bez síly, o tom se vás tu snažíme celou dobu přesvědčit.

Na jakou potvoru pořád chcete ty psy válet na boku? Co to tomu psovi dá? Vašemu egu asi hodně, ale psovi nic.

Jistě, že můžete zvíře usměrnit bez síly, o tom se vás tu snažíme celou dobu přesvědčit.

To je totiž přesně to, co jste z mých příspěvků úplně nezpracovali. Takže snaha zbytečná...

Co to tomu psovi dá? Vašemu egu asi hodně, ale psovi nic.
Tak mi tedy vysvětlete, proč si před dominantním psem ten submisivnější lehá na záda nebo na bok? Taky ho ten dominantní šikanuje? Ani se ho dokonce nemusí dotknout, až tak se ho ten druhý bojí - jak byste si asi řekli... Ovšem další věcí je, že se to tady celé točí kolem povalování na bok, ale vůbec vám jaksi nedochází, že pes nemusí být nutně na zádech nebo na boku, aby se choval submisivně a dal najevo, že pochopil, co jste považovali za špatné - a to je snad dobře, ne? Pes by přece člověka měl chápat, stejně jako člověk psa...

emmourek napsal(a):
Jistě, že můžete zvíře usměrnit bez síly, o tom se vás tu snažíme celou dobu přesvědčit.

To je totiž přesně to, co jste z mých příspěvků úplně nezpracovali. Takže snaha zbytečná...

Co to tomu psovi dá? Vašemu egu asi hodně, ale psovi nic.
Tak mi tedy vysvětlete, proč si před dominantním psem ten submisivnější lehá na záda nebo na bok? Taky ho ten dominantní šikanuje? Ani se ho dokonce nemusí dotknout, až tak se ho ten druhý bojí - jak byste si asi řekli... Ovšem další věcí je, že se to tady celé točí kolem povalování na bok, ale vůbec vám jaksi nedochází, že pes nemusí být nutně na zádech nebo na boku, aby se choval submisivně a dal najevo, že pochopil, co jste považovali za špatné - a to je snad dobře, ne? Pes by přece člověka měl chápat, stejně jako člověk psa...

A Vy jste si nevšimla, že ten pes si lehátka na záda sám o sobě? Že ho "alfa samec" nepokládá?

scylla napsal(a):
Na té metodě není nic přirozeného, je to čistá šikana psa. Spousta psů byla šikanou dohnána k sebeobraně a po pokousání majitelů utracena nebo se jich majitelé zbavili. Za posledních 15 let jsem jich poznala desítky a několik mi jich rukama prošlo. Vždy byli vedeni silou, šikanou a nuceni neustále k podřízenosti, až jim ruply nervy a majitel šel k lékaři a psa se zbavil. Mám tu jednu takovou fenku, ta je tak rozhozená, že si jí musím nechat, nemohu jí díky nervové labilitě nikomu dát, je nevyzpytatelná. Dostala jsem jí v jejích 2 letech jako sedmý majitel, předchozí majitelé byli vždy napadeni. Mám jí dva roky a vycházíme spolu dobře. Bez šikany, pokládání na bok a buzerace u jídla.

To znamená, že ale nedokážete napravit, co někdo před vámi zkazil. Takže je možná pes spokojený s vámi, ale už s nikým jiným spokojený nebude, to znamená, že to jeho problém vůbec nevyřešilo. Taky bych si mohla nechat těch psů, kteří mi prošli pod rukama, ale nemůžu, musím je problému, který u nich lidé vytvořili, zbavit.

Mimochodem, máte snad pocit, že ti ostatní psi tohoto šikanují? https://youtu.be/j8nSXiyMjeo.

emmourek napsal(a):
A to moudro, že pes nikdy nesmí jít první...to jste vymyslela sama svou hlavou, nebo vám někdo pomáhal ?
Je to naprosto logické...
On je vůbec nesmysl, že na psa a koně musí být síla. Ono totiž silou psa -od určité velikosti- neudrží ani 100kilový chlap. O koni nemluvě !
Takže pokládat na bok může mourek problémového pudla. Chtěla bych vidět jak pokládá na bok problémového pastevce v afektu.
Není to vůbec o souboji sil, to mě celkem mrzí, že nikdo nepochopil. Můžete mít mnohem menší sílu, ale zvíře stejně přesvědčit a usměrnit. Je to v prvé řadě o psychice, až pak daleko za ní je teprve fyzická síla, což ale opět neznamená, že by nebyla důležitá.

.." Každopádně...každému člověku přece musí okamžitě dojít, že fyzická síla je při práci se psy důležitá, je to jako byste tvrdila, že jí není potřeba např. při práci s koňmi, stejná blbost "..
To moudro o fyzické síle jste tady hlásala vy.
Je naprosto logické, že pes nesmí jít nikdy první ? A to myslíte, že když jdu potmě po pěšině v lese, budu se drát první, když mě může fena spolehlivě vést ?
Opakujete vyčtené fráze a ještě si sem tam odporujete.

emmourek napsal(a):
To znamená, že ale nedokážete napravit, co někdo před vámi zkazil. Takže je možná pes spokojený s vámi, ale už s nikým jiným spokojený nebude, to znamená, že to jeho problém vůbec nevyřešilo. Taky bych si mohla nechat těch psů, kteří mi prošli pod rukama, ale nemůžu, musím je problému, který u nich lidé vytvořili, zbavit.

Mimochodem, máte snad pocit, že ti ostatní psi tohoto šikanují? https://youtu.be/j8nSXiyMjeo.

Takto týranou fenku dám z ruky jen zkušenému člověku, zatím se nenašel a riskovat nebudu. Říká se tomu odpovědnost. Pokládání na zem a šikana u jídla a na procházce by jí také nepomohla. Není agresivní na jiné lidi ani psy, ale nevěřím tomu, že by se nemohlo něco stát. A v takovém případě psa nedám. Přišla s dírami od ostnáče na krku, hubená jak šindel, šíleně se bála manipulace a lidí v kšiltovce a výcvikové vestě, poznala i EO a bití, protože rentgen, který se dělal kvůli podezření cizího tělesa v žaludku, ukázal 4 zlomeniny žeber. Takže dožije u nás, jestli se do někoho nezamiluje a on do ní, pak jí dám s klidným svědomím. A problém je vyřešen - nikdo jí netýrá, nemlátí s ní o zem, nešikanuje jí a má se dobře - o to jde v první řadě.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A Vy jste si nevšimla, že ten pes si lehátka na záda sám o sobě? Že ho "alfa samec" nepokládá?

Je škoda, že to zase musím opakovat... Psi jsou pro komunikaci mezi sebou logicky lépe vybavení. Kdyby zadavatelka měla více zkušeností, taky by se jí pes podřídil bez toho, aniž by na něj musela sáhnout. Jenže to evidentně nemá. Postup, při kterém psa položíte na bok vlastnoručně je vhodné použít, když potřebujete rychle (zhruba do 20 sekund, to je totiž přibližná doba, po kterou má pes incident v čerstvé paměti) zasáhnout, situace, kdy musíte ihned jednat.

scylla napsal(a):
Takto týranou fenku dám z ruky jen zkušenému člověku, zatím se nenašel a riskovat nebudu. Říká se tomu odpovědnost. Pokládání na zem a šikana u jídla a na procházce by jí také nepomohla. Není agresivní na jiné lidi ani psy, ale nevěřím tomu, že by se nemohlo něco stát. A v takovém případě psa nedám. Přišla s dírami od ostnáče na krku, hubená jak šindel, šíleně se bála manipulace a lidí v kšiltovce a výcvikové vestě, poznala i EO a bití, protože rentgen, který se dělal kvůli podezření cizího tělesa v žaludku, ukázal 4 zlomeniny žeber. Takže dožije u nás, jestli se do někoho nezamiluje a on do ní, pak jí dám s klidným svědomím. A problém je vyřešen - nikdo jí netýrá, nemlátí s ní o zem, nešikanuje jí a má se dobře - o to jde v první řadě.

Smutné je, že se nikdy nedohledá ten, kdo ji tak zřídil. Nemusela by se mu zrovna lámat žebra, ale pořádný výprask by zasloužil. V takových případech fandím fyzickým trestům !
Můžu se zeptat, jen pro zajímavost, na plemeno ?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
.." Každopádně...každému člověku přece musí okamžitě dojít, že fyzická síla je při práci se psy důležitá, je to jako byste tvrdila, že jí není potřeba např. při práci s koňmi, stejná blbost "..
To moudro o fyzické síle jste tady hlásala vy.
Je naprosto logické, že pes nesmí jít nikdy první ? A to myslíte, že když jdu potmě po pěšině v lese, budu se drát první, když mě může fena spolehlivě vést ?
Opakujete vyčtené fráze a ještě si sem tam odporujete.

Fyzická síla je důležitá, ale nesmí být na prvním místě - čím si v tom odporuji?
A to myslíte, že když jdu potmě po pěšině v lese, budu se drát první, když mě může fena spolehlivě vést ?
Tím pádem považujete za správné, když je tedy zodpovědnost za vás hozena na psa... Že je tedy správné, když on vede vás a ne vy jeho, to je řekla bych dost sobecké...
Každopádně, proč se drát ven první? V tom žádný smysl nevidím. Pes by přece měl rozumět, že vás má v klidu následovat a může se uvolnit, vy ho máte oprostit od psychického tlaku a zodpovědnosti za váš bezpečný přechod po pěšině, to vám nepřijde logické? Vůdčí pes také nechodí až za ostatními členy smečky (a je jedno jestli je řeč o jednom psu či o několika)...

scylla napsal(a):
Takto týranou fenku dám z ruky jen zkušenému člověku, zatím se nenašel a riskovat nebudu. Říká se tomu odpovědnost. Pokládání na zem a šikana u jídla a na procházce by jí také nepomohla. Není agresivní na jiné lidi ani psy, ale nevěřím tomu, že by se nemohlo něco stát. A v takovém případě psa nedám. Přišla s dírami od ostnáče na krku, hubená jak šindel, šíleně se bála manipulace a lidí v kšiltovce a výcvikové vestě, poznala i EO a bití, protože rentgen, který se dělal kvůli podezření cizího tělesa v žaludku, ukázal 4 zlomeniny žeber. Takže dožije u nás, jestli se do někoho nezamiluje a on do ní, pak jí dám s klidným svědomím. A problém je vyřešen - nikdo jí netýrá, nemlátí s ní o zem, nešikanuje jí a má se dobře - o to jde v první řadě.

To je sice smutné, stejně jako případy těch tisícovek dalších psů s tak ošklivou minulostí. Ale nevyřešil se tím vysloveně JEJÍ problém. To, že ji nikdo netýrá je sice pochopitelně dobře, když se to tak vezme, je to i vyřešený problém, ale kupodivu ještě o něco více než její váš. Počítám s tím, že nepochopíte záměr se kterým to říkám, ale to už je vaše věc... Zkrátka, když ji dáte někomu do milující rodiny s pocitem, že jste udělala dobrou věc, nemáte ale automaticky zaručené, že pes prožije šťastný život. Láska není vše (i když by pochopitelně neměla chybět)...

emmourek napsal(a):
Fyzická síla je důležitá, ale nesmí být na prvním místě - čím si v tom odporuji?
A to myslíte, že když jdu potmě po pěšině v lese, budu se drát první, když mě může fena spolehlivě vést ?
Tím pádem považujete za správné, když je tedy zodpovědnost za vás hozena na psa... Že je tedy správné, když on vede vás a ne vy jeho, to je řekla bych dost sobecké...
Každopádně, proč se drát ven první? V tom žádný smysl nevidím. Pes by přece měl rozumět, že vás má v klidu následovat a může se uvolnit, vy ho máte oprostit od psychického tlaku a zodpovědnosti za váš bezpečný přechod po pěšině, to vám nepřijde logické? Vůdčí pes také nechodí až za ostatními členy smečky (a je jedno jestli je řeč o jednom psu či o několika)...

Ano, klidně v tom případě přenechám odpovědnost na psu. On k tomu totiž má mnohem lepší smysly než já. On totiž projde suveréně, zatímco já bych se opravdu drala křovím, tu vlevo, tu vpravo. Nakonec - zkuste si to.
A pak nevím, proč bych měla sloužit výhradně já psu. Já ho krmím, opečovávám, vysuším, když zmokne a on holt pro mě sem tam pracuje. Co je na tom divného ?
Navíc jemu ta cesta žádný psychický tlak nepřináší ! Chodí tamtudy rád(a) a často.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ano, klidně v tom případě přenechám odpovědnost na psu. On k tomu totiž má mnohem lepší smysly než já. On totiž projde suveréně, zatímco já bych se opravdu drala křovím, tu vlevo, tu vpravo. Nakonec - zkuste si to.
A pak nevím, proč bych měla sloužit výhradně já psu. Já ho krmím, opečovávám, vysuším, když zmokne a on holt pro mě sem tam pracuje. Co je na tom divného ?
Navíc jemu ta cesta žádný psychický tlak nepřináší ! Chodí tamtudy rád(a) a často.

Já když jezdím na závody v hikingu, tak je u těžších úseků (hustý porost, drolivé skály) a na úzkých cestách dokonce povinné, aby šel pes před psovodem. To bezdůvodně také předepsané nebude. Hafan má lepší smysl pro výběr cesty, lepší stabilitu a pokud by náhodu padal nebo se někde v trní zasekl, tak na to přijdu ihned a mohu mu pomoci.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"práce se psy je čistě práce na sobě" tohle jste si od Cézara měli vzít.
Ten zbytek jste jen nepobrali.
Tak to nešiřte. Chudáci psi.

Mně byl Cézar doporučen, nicméně hned po prvním vykliknutí strnek bylo i zmiňováno, že se chová ke psům krutě a že jich i pár zranil. Měl na krku i obžalobu. Tak nevím... Spíš z něho mám pocit, že tím, že se dostal k hollywoodským hercům, si vybudoval obstojnou živnost. To pak lidi "žerou" každý jeho špatný výplod i s navijákem, hlavně když trénoval psa Toma Cruise.
Tedy nic proti některým jiným jeho metodám, ale holt to asi bez poskvrnky není.

Vlčí smečka
Jako první 3 jdou staří či nemocní vlci, kteří udávají tempo celé smečky.
Pokud by tomu tak nebylo, mohli by se natolik opozdit, že by ztratili
kontakt s ostatními a zahynuli by. V případě náhlého útoku by se pro
ostatní obětovali
.
Za nimi kráčí 5 silných vlků, kteří tvoří jakousi přední linii
.
V centru smečky jsou ostatní členové, které následuje 5 nejsilnějších
jedinců
.
Úplně poslední a sám jde alfa vlk, který na vše dohlíží a kontroluje celou
smečku, udává i její směr. Všichni ve smečce se vzájemně
sledují a pomáhají si, je-li to nutné.

Je to jenom z internetu ( osobně jsem v Kanadě nebyla a vlky zkoumala jen v ZOO ) a ten jak známo snese všechno. Ale jistou logiku to má.
.

emmourek napsal(a):
Je škoda, že to zase musím opakovat... Psi jsou pro komunikaci mezi sebou logicky lépe vybavení. Kdyby zadavatelka měla více zkušeností, taky by se jí pes podřídil bez toho, aniž by na něj musela sáhnout. Jenže to evidentně nemá. Postup, při kterém psa položíte na bok vlastnoručně je vhodné použít, když potřebujete rychle (zhruba do 20 sekund, to je totiž přibližná doba, po kterou má pes incident v čerstvé paměti) zasáhnout, situace, kdy musíte ihned jednat.

Emmourku, a jste si vědomá, že ta zadavatelka evidentně "více zkušeností" nemá, takže tohle radíte někomu, který neumí číst řeč psího těla a tedy nezvládá ani základní komunikaci s ním? Tudíž je to pro psa, notabene pro štěně, divný cizinec hovořící neznámým jazykem - absolutně, totálně nečitelný?
A ten pro štěně podivný jedinec, kterému není rozumět, na něj dle vaší úžasné rady brutálně zaútočí s cílem ho srazit do polohy, ve které se to štěně musí cítit zcela bezbranně a nechráněně- zcela jistě v nevhodný okamžik a z důvodů, které to štěně určitě nepochopí? Myslíte, že si z toho to štěně "něco" vezme ? Jistě, že ano. TOTÁLNÍ ZTRÁTU DŮVĚRY.
Což bude jednou u pitbulla super, že...

Já bych zakladatelce fakt asi doporučila zkontaktovat nějakou odbornici, třeba canisterapeutku. Stačí, když se zeptá v některé ze školek, snad jí někdo pomůže. Číst knížky nebo internet asi nemá valnou cenu, protože čas běží.

emmourek napsal(a):
Fyzická síla je důležitá, ale nesmí být na prvním místě - čím si v tom odporuji?
A to myslíte, že když jdu potmě po pěšině v lese, budu se drát první, když mě může fena spolehlivě vést ?
Tím pádem považujete za správné, když je tedy zodpovědnost za vás hozena na psa... Že je tedy správné, když on vede vás a ne vy jeho, to je řekla bych dost sobecké...
Každopádně, proč se drát ven první? V tom žádný smysl nevidím. Pes by přece měl rozumět, že vás má v klidu následovat a může se uvolnit, vy ho máte oprostit od psychického tlaku a zodpovědnosti za váš bezpečný přechod po pěšině, to vám nepřijde logické? Vůdčí pes také nechodí až za ostatními členy smečky (a je jedno jestli je řeč o jednom psu či o několika)...

A co děláte, když na psa fyzicky nemáte?...opravdu si neumím představit, jak pokládáte osmdesátikilovou dogu, která nechce...nebo ještě lépe načuřelýho kavkazana, který třeba má taky kolem sedmdesáti kil...to jste buď Rambo nebo nebo kouzelnice Magica von Čáry...
možná na to mám jiný názor, ale za mě není fyzická síla nutná, naopak u velkých psů, kteří mají nad vámi fyzickou převahu, musí člověk toho, aby ho pes respektoval dosáhnout jinak...

A to chození jako první mě teda nadzvedává ze židle...moji pesani se všude snaží nakráčet jako první...což je ve většině případů pro mě praktičtější...i na té pěšině jsem raději, když je mám před sebou, protože na ně vidím...nenechávám je courat se za mnou...a pokud budu chtít jít někde první, tak psům prostě oznámím, že jdu první já.

Opravdu nevím, jak se chová vůdčí pes...já mám doma fenu a psa...fena je kápo, nazvala bych to tím, čemu říkáte vůdčí pes, pes jí poslouchá na "slovo", ale pokud se feně na prochajdě něco nezdá, tak pouští jako prvního psa a ona stopne mě a čeká až pes oznámí, že je vše ok...
A pokud má dojem, že je zodpovědná za můj bezpečný průchod po pěšině, tak je její dojem správný...je to "její práce"...neživím velké psy jen tak s plezíru, ráda se courám pozdě večer nebo brzo ráno po lese nebo na opuštěných místech, kam bych s čivavou opravdu nešla...

Když jsem žila v sídlišti, na který navazoval příměstský les, producírovali se tam docela často všelijací odhalovači a jiní úchyláci. "Stěžovala" jsem si, že já žádného neviděla. "Kdo by se k tobě s tvými trhači chodil odhalovat" zněla odpověď. Měla jsem s nimi jistotu že, ať ve dne nebo v noci, padesát metrů kolem mě se nevyskytuje žádné podezřelé individuum. Říkávala jsem, že neživím dva psy na to, abych se v lese bála. Byla to jejich práce a byla jsem tomu ráda.

"Každopádně...každému člověku přece musí okamžitě dojít, že fyzická síla je při práci se psy důležitá, je to jako byste tvrdila, že jí není potřeba např. při práci s koňmi, stejná blbost.!"

Pracuji s několik set kilo vážícími koňmi. Pracovala jsem se sedmdesátikilovými vlkodavy. A div se světe, fyzickou sílu (celých mých 50 kg živé váhy ) jsem k tomu nikdy nepotřebovala. Čím to tak asi bude? .

fikovnice napsal(a):

Já vůbec nevím, o čem je řeč...
Reagovala jste na "Attilu"...

RomčaJelča napsal(a):
Já bych zakladatelce fakt asi doporučila zkontaktovat nějakou odbornici, třeba canisterapeutku. Stačí, když se zeptá v některé ze školek, snad jí někdo pomůže. Číst knížky nebo internet asi nemá valnou cenu, protože čas běží.

Kontaktovat odbornici?
Ifauna se hemží "odborníky a odbornicemi" a výsledek čtete, ne?

Já bych doporučila zadavatelce použít zdravý rozum a mít trpělivost.

emmourek napsal(a):
To je sice smutné, stejně jako případy těch tisícovek dalších psů s tak ošklivou minulostí. Ale nevyřešil se tím vysloveně JEJÍ problém. To, že ji nikdo netýrá je sice pochopitelně dobře, když se to tak vezme, je to i vyřešený problém, ale kupodivu ještě o něco více než její váš. Počítám s tím, že nepochopíte záměr se kterým to říkám, ale to už je vaše věc... Zkrátka, když ji dáte někomu do milující rodiny s pocitem, že jste udělala dobrou věc, nemáte ale automaticky zaručené, že pes prožije šťastný život. Láska není vše (i když by pochopitelně neměla chybět)...

Chápu přesně záměr, s jakým to říkáte. Velmi dobře.

Myslíte, že kdybych jí buzerovala u jídla, nutila chodit za mnou a mlátila s ní o zem, že by to JEJÍ problém vyřešilo? Můžete mi to nějak zdůvodnit, čím by jí to prospělo?

Protože právě tento styl výchovy jí dostal do stavu, v jakém k nám přišla.

emmourek napsal(a):
Fyzická síla je důležitá, ale nesmí být na prvním místě - čím si v tom odporuji?
A to myslíte, že když jdu potmě po pěšině v lese, budu se drát první, když mě může fena spolehlivě vést ?
Tím pádem považujete za správné, když je tedy zodpovědnost za vás hozena na psa... Že je tedy správné, když on vede vás a ne vy jeho, to je řekla bych dost sobecké...
Každopádně, proč se drát ven první? V tom žádný smysl nevidím. Pes by přece měl rozumět, že vás má v klidu následovat a může se uvolnit, vy ho máte oprostit od psychického tlaku a zodpovědnosti za váš bezpečný přechod po pěšině, to vám nepřijde logické? Vůdčí pes také nechodí až za ostatními členy smečky (a je jedno jestli je řeč o jednom psu či o několika)...

Takže samostatná práce psa - například pachové práce, vyhledávání - nikdy nemůže existovat, protože by to pro psa nebyl bezpečný přechod po pěšině?

Vůdčí pes chodívá velmi často poslední, jako špérklapka, chodí tam, kde je ho potřeba, protože je velí ochrance smečky. Není pravidlo, že chodí první, to je nesmysl.

To emmourek
To co jste radila někde v úvodu diskuze je pro mě prostě buzerování a šikana.
Na pověry o chození ze dveří (ve vašem případě dotažené k dokonalosti, že pes i na procházce musí chodit za člověkem), pokládání na bok, ukazování, kdo je tady pánem a podobně jsem už fakt alergická.

Nejsem žádný odborník, ale pár i trošku složitějších plemen jsem vychovala, dostal se ke mě i asociální 5ti lerý dobrman a nikdy jsem většinu z toho co radíte zadavatelce (která má mimochodem psí miminko) nepoužila. A psy jsem měla vždy skvěle vychované.
Ze dveří někdy vyběhnou hned jak otevřu, někdy je zastavím a jdou až na povel, prostě dle situace.
Když chystám jídlo, těší se a vrtí ocasem a koukají na mě. Když přijdu do kuchyně, rozhodně se mi psi neklidí z cesty.
Venku spíše vyžaduji, aby běhali přede mnou. Prostě jsou to kámoši a nikdy jsem neměla potřebu je nějak šikanovat a nesmyslně podřizovat.

Psi nejsou vlci a vy nejste alfa vlk a ani v nejmenším ho nejste schopna nahradit a psi to ví, nejsou blbí. Nevím, ale mám pocit, že lidé, kteří při výchově psů nejvíce odkazují na přirozené chování ve vlčích smečkách, psy naprosto nepřirozeně a zbytečně šikanují a to nedělají ani ti vlci.

K Caesarovi asi nemám moc co říct, myslím si, že pro psy obecně jsou takoví lide cesta do pekla. Určitě si dokáže psa vychovat, ale lidé, kteří nevědí a dokážou psa zkazit, tak si z jeho sestříhaného pořadu, mohou vzít a často vezmou pouze to špatné a že toho tam je. Prostě buzerace, nátlak a šikana je pro většinu nejlehčí cesta. Jsou tam i dobré rady, ale to by zase člověk musel přemýšlet a být trošku schopen sebereflexe.

Nikdy bych ke svému psovi nepustila cizího člověka, aby mu dělal to co dělá Caesar. Pes by se chtěl naprosto přirozeně bránit a zlomit psa opravdu není problém.
Jak vám ten pes pak ještě může věřit.
Jasně, v dnešní době je to dobré živobytí, ale je to špatně, chudáci psi. Pokud mám problém, vyhledám pomoc osobně, videa mi stejně nepomůžou.

Lidé si naprosto zbytečně pořizují psy, nemají čas ani trpělivost se jim věnovat, nechtějí se vzdělávat a často se k nim při nejlepším vědomí chovají jako prasata. A tak vzniká velký mediální prostor pro "podnikavé" lidi.

Videl som zopár dielov Milana, ale vždy tam hovoria že toto by nemali ľudia robiť.
Kto chce si tam nájde aj pozitívne veci. Ja v tiež nie so všetkým súhlasím, ale zopár vecí mu funguje.
Moji psi z dverí chodia až po mne. Pre ich vlastnú bezpečnosť. Aby mi nepodbehli pod auto a pod.
A vonku už potom idú bez vodítka navoľno. V meste pri mne, pri ľuďoch pri nohe a v chotári navoľno úplne.
Niekto to volá buzerácia a šikana. Ja to volám výchova a výcvik.
Ale nebudem tvrdiť že iba ten môj názor je ten jediný správny. A ostatných za to odsudzovať.

mikimajky napsal(a):
Videl som zopár dielov Milana, ale vždy tam hovoria že toto by nemali ľudia robiť.
Kto chce si tam nájde aj pozitívne veci. Ja v tiež nie so všetkým súhlasím, ale zopár vecí mu funguje.
Moji psi z dverí chodia až po mne. Pre ich vlastnú bezpečnosť. Aby mi nepodbehli pod auto a pod.
A vonku už potom idú bez vodítka navoľno. V meste pri mne, pri ľuďoch pri nohe a v chotári navoľno úplne.
Niekto to volá buzerácia a šikana. Ja to volám výchova a výcvik.
Ale nebudem tvrdiť že iba ten môj názor je ten jediný správny. A ostatných za to odsudzovať.

Však ano, prostě to máte přizpůsobené situaci. Mí psi z domu vyběhnou klidně první, z branky k vůli bezpečnosti až na povel. Venku to máme podobně. To je výchova.
Ale pokud vyžaduji neustálé dokazování svého "vůdcovství" různým podřízeným chováním svého psa... to je buzerace.

Fiona.Praha napsal(a):
Kontaktovat odbornici?
Ifauna se hemží "odborníky a odbornicemi" a výsledek čtete, ne?

Já bych doporučila zadavatelce použít zdravý rozum a mít trpělivost.

Tak internet beru jako trošku jinou kávu než osobu, která se svým psem pravidelně dochází do školky. Od takové osoby bych si nechala poradit především. Zdejší názory mohou pomoct taky, ale je trošku nebezpečí, že se v psaném projevu lidi hůře pochopí.

sufle napsal(a):
Však ano, prostě to máte přizpůsobené situaci. Mí psi z domu vyběhnou klidně první, z branky k vůli bezpečnosti až na povel. Venku to máme podobně. To je výchova.
Ale pokud vyžaduji neustálé dokazování svého "vůdcovství" různým podřízeným chováním svého psa... to je buzerace.

Nevím..., já nějak doufám, že lidi, kteří tak nějak přirozeně buzerují svoje zvířata, no, odhodím eufemismus a napíšu přímo hlupáci, nechodí číst ani dávat na internet rady. Předpokládám, jak tak některé znám v reálu, že mají pocit, že nic už vědět nepotřebují, maximálně pohrdají někým, kdo si poradit neumí (no vlastně... pár takových poznámek jsem tu někde četla...) ;-)
Ne, vážně - tady to beru jako spolek lidí podobných zájmů, kteří si více či méně úspěšně poklábosí.

Suflé: Na pověry o chození ze dveří (ve vašem případě dotažené k dokonalosti, že pes i na procházce musí chodit za člověkem), pokládání na bok, ukazování, kdo je tady pánem a podobně jsem už fakt alergická.


Já právě taky nemám ráda nějaké to usměrňování, mně to bohužel obzvlášť v posledních letech, někdy po pětačtyřicítce doslova vadí, prostě se mi do toho nechce, mám ráda klídek a pohodu. A to jsem ještě někdy v 35ti taky byla tak "krutá" , že jsem jen ukázala rukou a kavalír šel.

Ale představte si, že nám takhle (co píšete) taky bylo "poraděno". Fakt. A ne jedním "odborníkem".
No nic, můj pes se z výtahu dere samozřejmě první .

Tak to snáď nerobí nikto. Čo by s toho mal? Jednak je celý čas v strese čo urobí pes a jednak zo seba.
Dôvera musí byť, ale aj poslušnosť.
Mal som kedysi fenku hodne ostrú. Kúpil som ju už ako dospelú. Síce bola mazel, ale pri cudzích som si nikdy nebol istý ako zareaguje. Preto musela mať stále košík a vodítko.
V chotári bola na voľno. Poslúchala na slovo za ale nedôvera k cudzím jej ostala. To sme už nenapravili. Napadla mi kamarata s ktorým nemala nikdy problém. Bezdôvodne. Síce to už nikdy potom pri ňom neurobila, ale už mala vždy košík pri ľuďoch. Akceptovala iba najbližšiu rodinu. Ani suseda od ktorého som ju mal už neposlúchala.
Keď som išiel na dovolenku tak práve ten sused sa o ňu staral a až na štvrtý deň si od neho zobrala žrať.
Absolútne oddaný pes. Prečo by som ho mal buzerovat?
Ale poriadok musel byť. Tak preto aj teraz pouzivam metódy "bič a med".
Tresty ak nejaké sú tak sú minimalne. Odmeny sú časté.
Máme režim ktorý vyhovuje a funguje.
Každý pes je iný a rovnako aj človek. Niekomu stačí pes bez výchovy a niekto si to nevie predstaviť.
Mám psov na obranu a stráženie a nebudem riskovať zranenie iných osôb, alebo samotných psov.

RomčaJelča napsal(a):
Tak internet beru jako trošku jinou kávu než osobu, která se svým psem pravidelně dochází do školky. Od takové osoby bych si nechala poradit především. Zdejší názory mohou pomoct taky, ale je trošku nebezpečí, že se v psaném projevu lidi hůře pochopí.

Protože chodíte na faunu, jste dobře varovaná. Představte si, že by někdo neznalý potřeboval poradit ( a zrovna v Brně ) a vydal by se v dobré víře k odporníkovi Zelníčkovi

RomčaJelča napsal(a):
Suflé: Na pověry o chození ze dveří (ve vašem případě dotažené k dokonalosti, že pes i na procházce musí chodit za člověkem), pokládání na bok, ukazování, kdo je tady pánem a podobně jsem už fakt alergická.


Já právě taky nemám ráda nějaké to usměrňování, mně to bohužel obzvlášť v posledních letech, někdy po pětačtyřicítce doslova vadí, prostě se mi do toho nechce, mám ráda klídek a pohodu. A to jsem ještě někdy v 35ti taky byla tak "krutá" , že jsem jen ukázala rukou a kavalír šel.

Ale představte si, že nám takhle (co píšete) taky bylo "poraděno". Fakt. A ne jedním "odborníkem".
No nic, můj pes se z výtahu dere samozřejmě první .

Nechci být špatným prorokem, ale... až jednou na vlastní oči uvidíte, jak pes vyběhne z výtahu na flexině a dveře výtahu se zavřou s páníčkem uvnitř, budete si svého psa "buzerovat" víc. Já to zažila. Naštěstí jsem byla jen přihlížející bez psa a naštěstí jsem rychle reagovala a výtah znovu otevřela. Teprve potom se mi při představě, co by se mohlo stát, kdyby výtah odjel, udělalo tak nějak blivno od žaludku.
Nebo až se Vám stane, že pes vběhne do výtahu několika patrového paneláku bez vodítka, výtah se zavře a odjede a Vy budete sledovat čísla a dumat, v kterém patře ten pes asi vystoupil.
Nebo až Váš pes vyběhne z výtahu přímo na jiného psa a bude z toho rvačka.
Nebo až Váš pes vyběhne z výtahu a srazí malé dítě...

Podle mne pes na samotě u lesa může vyběhnout z baráku nebo zahrady první, pes ve městě nebo z baráku u silnice ne. Kvůli bezpečnosti psa i okolí.

Nějak některé příspěvky nechápu, obzvlášť těch, kteří prostě nebudou své psy "buzerovat", tedy vychovávat a laskavou důslednost, které nejsou schopni kvůli své pohodlnosti tady zaměňují za buzeraci. Vy snad svoje děti nevychováváte? Neučíte je poprosit a poděkovat, pozdravit, neskákat lidem do řeči, apod... Zrovna tak jako malé dítě bude chodit držené za ruku, zrovna tak mně pes nebude vláčet na vodítku a pokud na dítě houknu stůj aby nevlítlo pod auto, zrovna tak pes přijde na první povel. Nebudu se bát plácnout dítě přes zadek, ale nikdy mu neublížím fyzicky natož psychicky, zrovna tak plácnu štěně přes čumák, pokud mi skáče na stůl a leze do talíře, ale zároveň mu k tomu nedám příležitost a za dobré chování pochválím a odměním.

anonymx napsal(a):
Nějak některé příspěvky nechápu, obzvlášť těch, kteří prostě nebudou své psy "buzerovat", tedy vychovávat a laskavou důslednost, které nejsou schopni kvůli své pohodlnosti tady zaměňují za buzeraci. Vy snad svoje děti nevychováváte? Neučíte je poprosit a poděkovat, pozdravit, neskákat lidem do řeči, apod... Zrovna tak jako malé dítě bude chodit držené za ruku, zrovna tak mně pes nebude vláčet na vodítku a pokud na dítě houknu stůj aby nevlítlo pod auto, zrovna tak pes přijde na první povel. Nebudu se bát plácnout dítě přes zadek, ale nikdy mu neublížím fyzicky natož psychicky, zrovna tak plácnu štěně přes čumák, pokud mi skáče na stůl a leze do talíře, ale zároveň mu k tomu nedám příležitost a za dobré chování pochválím a odměním.

Fiona.Praha napsal(a):
Nechci být špatným prorokem, ale... až jednou na vlastní oči uvidíte, jak pes vyběhne z výtahu na flexině a dveře výtahu se zavřou s páníčkem uvnitř, budete si svého psa "buzerovat" víc. Já to zažila. Naštěstí jsem byla jen přihlížející bez psa a naštěstí jsem rychle reagovala a výtah znovu otevřela. Teprve potom se mi při představě, co by se mohlo stát, kdyby výtah odjel, udělalo tak nějak blivno od žaludku.
Nebo až se Vám stane, že pes vběhne do výtahu několika patrového paneláku bez vodítka, výtah se zavře a odjede a Vy budete sledovat čísla a dumat, v kterém patře ten pes asi vystoupil.
Nebo až Váš pes vyběhne z výtahu přímo na jiného psa a bude z toho rvačka.
Nebo až Váš pes vyběhne z výtahu a srazí malé dítě...

Podle mne pes na samotě u lesa může vyběhnout z baráku nebo zahrady první, pes ve městě nebo z baráku u silnice ne. Kvůli bezpečnosti psa i okolí.

Ale vy píšete úplně o něčem jiném. To už je o blbosti a nezodpovědnosti majitelů.
Já jsem reagovala čistě na chození za pánem jako "důležitý" projev podřízenosti.

A také jsem psala, že záleží na situaci. Na zahradu mí psi vyběhnou první, z branky ven na ulici až na povel. O výtahu nikdo nepsal a tam mám psy vždy na vodítku.
Pokud jsou ve městě, jsou na vodítku, pokud jsou navolno, mohou chodit i přede mnou. Atd...

Nevychovaný pes a blbý páneček není přece produktem nedostatku buzerace.

sufle napsal(a):
Ale vy píšete úplně o něčem jiném. To už je o blbosti a nezodpovědnosti majitelů.
Já jsem reagovala čistě na chození za pánem jako "důležitý" projev podřízenosti.

A také jsem psala, že záleží na situaci. Na zahradu mí psi vyběhnou první, z branky ven na ulici až na povel. O výtahu nikdo nepsal a tam mám psy vždy na vodítku.
Pokud jsou ve městě, jsou na vodítku, pokud jsou navolno, mohou chodit i přede mnou. Atd...

Nevychovaný pes a blbý páneček není přece produktem nedostatku buzerace.

Máte dojem, že jsem reagovala na Vás?

Bylo to pár příkladů ze života pro Romču na její "veselou" a možná "vtipnou" větu - No nic, můj pes se z výtahu dere samozřejmě první.

anonymx napsal(a):
Nějak některé příspěvky nechápu, obzvlášť těch, kteří prostě nebudou své psy "buzerovat", tedy vychovávat a laskavou důslednost, které nejsou schopni kvůli své pohodlnosti tady zaměňují za buzeraci. Vy snad svoje děti nevychováváte? Neučíte je poprosit a poděkovat, pozdravit, neskákat lidem do řeči, apod... Zrovna tak jako malé dítě bude chodit držené za ruku, zrovna tak mně pes nebude vláčet na vodítku a pokud na dítě houknu stůj aby nevlítlo pod auto, zrovna tak pes přijde na první povel. Nebudu se bát plácnout dítě přes zadek, ale nikdy mu neublížím fyzicky natož psychicky, zrovna tak plácnu štěně přes čumák, pokud mi skáče na stůl a leze do talíře, ale zároveň mu k tomu nedám příležitost a za dobré chování pochválím a odměním.

Pokud je to na mě, tak jste mě nepochopila.
Já své psy vychovávám opravdu důsledně, klidně plácnu jak dítě, tak psa (i když to není fakt moc potřeba, u těch psů :). Nemám ráda nevychovance.

Možná si nerozumíme v pojmech, jako buzeraci a šikanu považuji ne výchovu nebo výcvik, ale
-pes nesmí vcházet a vycházet ze dveří jako první
-pokládání psa na bok a zalehávání
-pes nesmí vrtět ocasem a dívat se na mě, když mu chystám jidlo
a další podobné věci, které se mají užívat z důvodu upevňování si pozice alfa.

Opakuji, jen na toto jsem reagovala.

Fiona.Praha napsal(a):
Máte dojem, že jsem reagovala na Vás?

Bylo to pár příkladů ze života pro Romču na její "veselou" a možná "vtipnou" větu - No nic, můj pes se z výtahu dere samozřejmě první.

Jé, aha, tak to jo. Pardón.

sufle napsal(a):
Pokud je to na mě, tak jste mě nepochopila.
Já své psy vychovávám opravdu důsledně, klidně plácnu jak dítě, tak psa (i když to není fakt moc potřeba, u těch psů :). Nemám ráda nevychovance.

Možná si nerozumíme v pojmech, jako buzeraci a šikanu považuji ne výchovu nebo výcvik, ale
-pes nesmí vcházet a vycházet ze dveří jako první
-pokládání psa na bok a zalehávání
-pes nesmí vrtět ocasem a dívat se na mě, když mu chystám jidlo
a další podobné věci, které se mají užívat z důvodu upevňování si pozice alfa.

Opakuji, jen na toto jsem reagovala.

To nebylo na vás, ale všeobecně k některým příspěvkům. Vámi uváděné je extrém a silně pochybuju, že to někdo praktikuje. Dveře - klidně pustím psy první, ale pokud řeknu čekej, tak jdu první já a přes to vlak nejede. Pokládání psa se rozšířilo diky Desenskému a teď už to také snad nikdo nepraktikuje. A jak naučit psa aby se nepodíval když mu chystám jídlo? To slyším poprvé a fakt by mně zajímalo, jak ho to naučit.

sufle napsal(a):
Pokud je to na mě, tak jste mě nepochopila.
Já své psy vychovávám opravdu důsledně, klidně plácnu jak dítě, tak psa (i když to není fakt moc potřeba, u těch psů :). Nemám ráda nevychovance.

Možná si nerozumíme v pojmech, jako buzeraci a šikanu považuji ne výchovu nebo výcvik, ale
-pes nesmí vcházet a vycházet ze dveří jako první
-pokládání psa na bok a zalehávání
-pes nesmí vrtět ocasem a dívat se na mě, když mu chystám jidlo
a další podobné věci, které se mají užívat z důvodu upevňování si pozice alfa.

Opakuji, jen na toto jsem reagovala.

Vložím se do diskuse.

Proč je buzerace a šikana to, že nesmí chodit do dveří první? Je to stejné jako s výtahem - proč má jít první? Proč má pes páníčka vytáhnout na vodítku z/do výtahu, bytu, domu, autobusu, tramvaje, do/ze schodů? Když chci, aby vcházel, vycházel, scházel se mnou, je to buzerace? Je to výchova a zase je to o té bezpečnosti všech (aspoň pro mne). Pes to přijme jako běžnou věc a je to.
Není třeba si hrát na alfu, ale já jsem ta zodpovědná, ať se stane cokoli, ponesu následky za svou nevýchovu bez buzerace nebo výchovu s buzerací vždy já.

Když chcete uklidnit nastartovaného psa, není od věci ho položit a nechat uklidnit. V tom lehu se mu nějak uvolní svaly, zklidní dech, nevím. Dítě, které je v takovém tom amoku, tak vezmete, znemožníte mu pohyb a svým klidem a tichem ho uklidníte. Proč to neudělat vlastnímu psovi, když to potřebuje? Naštěstí jsem nebyla nucena to použít ani na psovi ani na dítěti.

Proč by se pes nemohl těšit na jídlo a ještě se u toho koukat, to nechápu. Nevím, kde jste to vyčetla, ale já bych brala sezení a čekání jako pozitivum, protože skákající, otravující pes, domáhající se té misky by mi vadil. A "buzerovala" bych ho, aby si sedl a čekal, až "dovařím".

Zřejmě se tu zase dozvím, jak je to špatně, ale upřímně, nevadí mi to. Vychovala jsem své psy zatím ke své spokojenosti a byli a jsou schopni žít v městském provozu mezi mnoho dalšími vychovanými i nevychovanými psy. A to mi ke spokojenosti stačí a názory některých z ifauny na tom nic nezmění.

Fiono, také nejsem zastáncem příliš "sluníčkové" výchovy - ať už jde o psy nebo o děti. Avšak jedna věc je vychovávat a dodržovat určitá pravidla, jiná věc je psa jen tak sekýrovat kvůli jakési smyšlené Alfa roli.

Taky z baráku vycházím první, aby psisko nevlítlo rovnou pod čumák něčemu většímu a špatně naloženému nebo se nenechám stáhnout ze schodů. Na druhé straně, když jde pes na volno, klidně může šmejdit pár metrů přede mnou.

Nesmí po mě při přípravě jídla skákat nebo mi vyrazit misku z ruky, ale zas klidně mě může sledovat v libovolné poloze a vrtět pro mě za mě i celým psem (podle pana Mourka nesmí ani vrtět ohonem).

Na válení se po psem nebo dětech mám svůj názor. Nikdy jsem nic takového neprovozovala a provozovat nebudu. Jsou i jiné způsoby, jak někoho zklidnit.

"Proč je buzerace a šikana to, že nesmí chodit do dveří první?"
třeba protože to nemá praktický smysl z pohledu toho, kdo je vůdce, přičemž přesně takto se to zdůvodňuje

"Je to stejné jako s výtahem - proč má jít první? Proč má pes páníčka vytáhnout na vodítku z/do výtahu, bytu, domu, autobusu, tramvaje, do/ze schodů"
četla jsi vůbec předchozí diskuzi? Tady někdo psal, že pes MÁ jít první? Pes jde tak, aby to mělo smysl, aby to bylo bezpečné pro něj i okolí, nic víc a nic míň...žádné musí nebo nesmí...

"Když chcete uklidnit nastartovaného psa, není od věci ho položit a nechat uklidnit"
už jsi někdy viděla fakt nastartovaného velkého psa? A dovedeš si alespoň představit, jak ho V KLIDU pokládáš, on se samozřejmě V KLIDU položit nechá...do bezmocné pozice...proč ne, žejo ...chápeš rozdíl mezi rezignací a zklidněním? i z hlediska jakéhokoliv budoucna?

"Pokládání psa se rozšířilo diky Desenskému a teď už to také snad nikdo nepraktikuje"
ale kdeže, aktuálně jest to populární díky CM a snaží se to praktikovat nejeden kynoložista, se to koneckonců člověk dočte i na takovýchto internetových plkárnách "jsem ho svalil a držel...a ono to je horší a vrčí na mě/na cokoliv jen mě uvidí"...tak nějak.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Proč je buzerace a šikana to, že nesmí chodit do dveří první?"
třeba protože to nemá praktický smysl z pohledu toho, kdo je vůdce, přičemž přesně takto se to zdůvodňuje

"Je to stejné jako s výtahem - proč má jít první? Proč má pes páníčka vytáhnout na vodítku z/do výtahu, bytu, domu, autobusu, tramvaje, do/ze schodů"
četla jsi vůbec předchozí diskuzi? Tady někdo psal, že pes MÁ jít první? Pes jde tak, aby to mělo smysl, aby to bylo bezpečné pro něj i okolí, nic víc a nic míň...žádné musí nebo nesmí...

"Když chcete uklidnit nastartovaného psa, není od věci ho položit a nechat uklidnit"
už jsi někdy viděla fakt nastartovaného velkého psa? A dovedeš si alespoň představit, jak ho V KLIDU pokládáš, on se samozřejmě V KLIDU položit nechá...do bezmocné pozice...proč ne, žejo ...chápeš rozdíl mezi rezignací a zklidněním? i z hlediska jakéhokoliv budoucna?

"Pokládání psa se rozšířilo diky Desenskému a teď už to také snad nikdo nepraktikuje"
ale kdeže, aktuálně jest to populární díky CM a snaží se to praktikovat nejeden kynoložista, se to koneckonců člověk dočte i na takovýchto internetových plkárnách "jsem ho svalil a držel...a ono to je horší a vrčí na mě/na cokoliv jen mě uvidí"...tak nějak.

"Milá" zkratko, špatně chápete, moc píšete. Proto lépe čtěte (nejlépe celé věty), víc přemýšlejte a méně piště.

Fiona.Praha:
Když chcete uklidnit nastartovaného psa, není od věci ho položit a nechat uklidnit. V tom lehu se mu nějak uvolní svaly, zklidní dech, nevím. Dítě, které je v takovém tom amoku, tak vezmete, znemožníte mu pohyb a svým klidem a tichem ho uklidníte. Proč to neudělat vlastnímu psovi, když to potřebuje? Naštěstí jsem nebyla nucena to použít ani na psovi ani na dítěti.


Můžu souhlasit s tím, že při uklidňování psa nebo dítěte musí být člověk v klidu, ale to znemožnění pohybu se mi příčí...nevím, jak to teda funguje u psů, ale za sebe jako člověka musim říct, že pokud by mě někdo chtěl uklidnit tím, že mě bude držet, tak z toho dostanu amok, jen si takovou situaci vybavím a dělá se mi skoro mdlo...ano možná bych se po čase "uklidnila", když bych už neměla sílu bojovat, abych se "osvobodila", ale pro mě by to teda bylo psychický trauma a důvěra k osobě, která by mi tohle provedla by se rovnala nule...proto je tahle metoda pro mě naprosto nepřijatelná...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Fiona.Praha:
Když chcete uklidnit nastartovaného psa, není od věci ho položit a nechat uklidnit. V tom lehu se mu nějak uvolní svaly, zklidní dech, nevím. Dítě, které je v takovém tom amoku, tak vezmete, znemožníte mu pohyb a svým klidem a tichem ho uklidníte. Proč to neudělat vlastnímu psovi, když to potřebuje? Naštěstí jsem nebyla nucena to použít ani na psovi ani na dítěti.


Můžu souhlasit s tím, že při uklidňování psa nebo dítěte musí být člověk v klidu, ale to znemožnění pohybu se mi příčí...nevím, jak to teda funguje u psů, ale za sebe jako člověka musim říct, že pokud by mě někdo chtěl uklidnit tím, že mě bude držet, tak z toho dostanu amok, jen si takovou situaci vybavím a dělá se mi skoro mdlo...ano možná bych se po čase "uklidnila", když bych už neměla sílu bojovat, abych se "osvobodila", ale pro mě by to teda bylo psychický trauma a důvěra k osobě, která by mi tohle provedla by se rovnala nule...proto je tahle metoda pro mě naprosto nepřijatelná...

Oni ale přece žádnou důvěru nechtějí, chtějí podřízenost za každou cenu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Fiona.Praha:
Když chcete uklidnit nastartovaného psa, není od věci ho položit a nechat uklidnit. V tom lehu se mu nějak uvolní svaly, zklidní dech, nevím. Dítě, které je v takovém tom amoku, tak vezmete, znemožníte mu pohyb a svým klidem a tichem ho uklidníte. Proč to neudělat vlastnímu psovi, když to potřebuje? Naštěstí jsem nebyla nucena to použít ani na psovi ani na dítěti.


Můžu souhlasit s tím, že při uklidňování psa nebo dítěte musí být člověk v klidu, ale to znemožnění pohybu se mi příčí...nevím, jak to teda funguje u psů, ale za sebe jako člověka musim říct, že pokud by mě někdo chtěl uklidnit tím, že mě bude držet, tak z toho dostanu amok, jen si takovou situaci vybavím a dělá se mi skoro mdlo...ano možná bych se po čase "uklidnila", když bych už neměla sílu bojovat, abych se "osvobodila", ale pro mě by to teda bylo psychický trauma a důvěra k osobě, která by mi tohle provedla by se rovnala nule...proto je tahle metoda pro mě naprosto nepřijatelná...

Cítím to naprosto stejně. A nejde jen o Vaše nebo moje pocity...

K tzv. holding therapy: https://psychologie.cz/stop-terapii-pevnym-objetim/.

Znehybnit někoho tak, že ztratí sílu a vůli bojovat, nemá daleko k exorcismu...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Fiona.Praha:
Když chcete uklidnit nastartovaného psa, není od věci ho položit a nechat uklidnit. V tom lehu se mu nějak uvolní svaly, zklidní dech, nevím. Dítě, které je v takovém tom amoku, tak vezmete, znemožníte mu pohyb a svým klidem a tichem ho uklidníte. Proč to neudělat vlastnímu psovi, když to potřebuje? Naštěstí jsem nebyla nucena to použít ani na psovi ani na dítěti.


Můžu souhlasit s tím, že při uklidňování psa nebo dítěte musí být člověk v klidu, ale to znemožnění pohybu se mi příčí...nevím, jak to teda funguje u psů, ale za sebe jako člověka musim říct, že pokud by mě někdo chtěl uklidnit tím, že mě bude držet, tak z toho dostanu amok, jen si takovou situaci vybavím a dělá se mi skoro mdlo...ano možná bych se po čase "uklidnila", když bych už neměla sílu bojovat, abych se "osvobodila", ale pro mě by to teda bylo psychický trauma a důvěra k osobě, která by mi tohle provedla by se rovnala nule...proto je tahle metoda pro mě naprosto nepřijatelná...

Vy byste nechala psa v amoku, ať pokouše sebe nebo někoho, omlátí se o kde co. To samé u dítěte. Já jsem jiné nátury. Proto bych jak psa, tak dítě zpacifikovala. Je to věc názoru.
Hlavně je to o slovíčkaření. Těžko byste v amoku, dostala amok, ne?

Ani jedna nevíme, co je to "jediné správné".

Fiona.Praha napsal(a):
Vy byste nechala psa v amoku, ať pokouše sebe nebo někoho, omlátí se o kde co. To samé u dítěte. Já jsem jiné nátury. Proto bych jak psa, tak dítě zpacifikovala. Je to věc názoru.
Hlavně je to o slovíčkaření. Těžko byste v amoku, dostala amok, ne?

Ani jedna nevíme, co je to "jediné správné".

Fiono, ano - je to slovíčkaření. Já však vidím VELMI ZÁSADNÍ rozdíl v krátkodobém zalehnutí psa v kritické situaci, kdy je nezbytné fyzicky ho zpacifikovat (např. při útoku na člověka) a v tom, když se zalehnutí používá jako metoda "zklidnění" či podřízení psa.

Totéž platí pro děti. Ano, když bude děcko běžet pod rozjeté auto nebo dostane EPI záchvat, klidně ho sejmu a zalehnu. Válet se po vztekajícím se harantovi však považuji za lehce mimo mísu. U svých dětí jsem zejména dbala o to, aby k žádnému amoku nedošlo - třeba i tou výchovou .

balisek napsal(a):
Fiono, ano - je to slovíčkaření. Já však vidím VELMI ZÁSADNÍ rozdíl v krátkodobém zalehnutí psa v kritické situaci, kdy je nezbytné fyzicky ho zpacifikovat (např. při útoku na člověka) a v tom, když se zalehnutí používá jako metoda "zklidnění" či podřízení psa.

Totéž platí pro děti. Ano, když bude děcko běžet pod rozjeté auto nebo dostane EPI záchvat, klidně ho sejmu a zalehnu. Válet se po vztekajícím se harantovi však považuji za lehce mimo mísu. U svých dětí jsem zejména dbala o to, aby k žádnému amoku nedošlo - třeba i tou výchovou .

Naprostý souhlas.

Mně se skutečně jednou před léty stalo, že mi dítě dostalo v krámě amok (chtělo nějakou hračku, nebo něco podobného)... rozhodně jsem ho "láskyplně a pevně" nedržela, než se uklidnilo. To by mi přišlo strašně kruté. Normálně jsem si nakoupila (pokecala s pobavenou prodavačkou) a odcházela z obchodu. Veeelmi rychle se synátor uklidnil a vyrazil za mnou. Už to nikdy nezopakoval... pokud dostane amok štěně (a že to kousání většinou může i hodně bolet), tak ho fakt nepokládám na bok, ale odvedu jeho pozornost jinam... vlastně si neumím představit situaci, kdy by bylo třeba znehybňovat "normální" štěně.
Jistě, nebavíme se o nějakých patologických stavech, ale o štěněti z úvodního příspěvku.

balisek napsal(a):
Fiono, ano - je to slovíčkaření. Já však vidím VELMI ZÁSADNÍ rozdíl v krátkodobém zalehnutí psa v kritické situaci, kdy je nezbytné fyzicky ho zpacifikovat (např. při útoku na člověka) a v tom, když se zalehnutí používá jako metoda "zklidnění" či podřízení psa.

Totéž platí pro děti. Ano, když bude děcko běžet pod rozjeté auto nebo dostane EPI záchvat, klidně ho sejmu a zalehnu. Válet se po vztekajícím se harantovi však považuji za lehce mimo mísu. U svých dětí jsem zejména dbala o to, aby k žádnému amoku nedošlo - třeba i tou výchovou .

Vůbec nechápu v čem mi teda odporujete.
Copak jsem psala něco o podřízení? Nebo o amoku a zpacifikování?
Co mi tu vysvětlujete? To, co jsem popsala a nazvala amokem a Vy kritickou situací?
Nastartovaný pes a díte v amoku nejsou kritické situace?
A kde je teda ten VELMI ZÁSADNÍ rozdíl? Je to jedno a to samé, popsané jinými slovy.

Fiona.Praha napsal(a):
Vy byste nechala psa v amoku, ať pokouše sebe nebo někoho, omlátí se o kde co. To samé u dítěte. Já jsem jiné nátury. Proto bych jak psa, tak dítě zpacifikovala. Je to věc názoru.
Hlavně je to o slovíčkaření. Těžko byste v amoku, dostala amok, ne?

Ani jedna nevíme, co je to "jediné správné".

Víte opravdu tu zkušenost nemám...pokud je jedinec (dítě nebo pes) psychicky zdravý, tak by se do takové fáze, abych ho musela kvůli bezpečnosti fyzicky zpacifikovat, neměl vůbec dostat, protože na mě jako matce resp. paničce je udělat vše pro to, abych něčemu takovému předešla.
Abych pravdu řekla, tak jsem ráda, že jsem toto dilema nikdy nemusela řešit...

Ale nevím... umíte si představit, že jste ve stavu, kdy "vzteky" nevidíte a někdo vás bude uklidňovat tím, že vás chytne a bude držet proti vaší vůli, opravdu si neumím představit, že by mě něco takovýho uklidnilo, možná fyzicky zlomilo, ale po té co by mě dotyčný pustil bych měla maximálně chuť ho napadnout-vrátit mu to...a pokud bych tak neučinila, tak jedině ze strachu, že mě chytne znovu a to myslím není emoce, kterou bych chtěla u někoho vyvolat.

Jediný pes, kterého jsem byla nucena fyzicky "omezit" byla fena NO, která se na stará kolena potýkala s padousnicí, tam to bylo opravdu kvůli její bezpečnosti, ale to bych sem asi nepletla.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Víte opravdu tu zkušenost nemám...pokud je jedinec (dítě nebo pes) psychicky zdravý, tak by se do takové fáze, abych ho musela kvůli bezpečnosti fyzicky zpacifikovat, neměl vůbec dostat, protože na mě jako matce resp. paničce je udělat vše pro to, abych něčemu takovému předešla.
Abych pravdu řekla, tak jsem ráda, že jsem toto dilema nikdy nemusela řešit...

Ale nevím... umíte si představit, že jste ve stavu, kdy "vzteky" nevidíte a někdo vás bude uklidňovat tím, že vás chytne a bude držet proti vaší vůli, opravdu si neumím představit, že by mě něco takovýho uklidnilo, možná fyzicky zlomilo, ale po té co by mě dotyčný pustil bych měla maximálně chuť ho napadnout-vrátit mu to...a pokud bych tak neučinila, tak jedině ze strachu, že mě chytne znovu a to myslím není emoce, kterou bych chtěla u někoho vyvolat.

Jediný pes, kterého jsem byla nucena fyzicky "omezit" byla fena NO, která se na stará kolena potýkala s padousnicí, tam to bylo opravdu kvůli její bezpečnosti, ale to bych sem asi nepletla.

Každý svého psa vychováváme jinak, podle nátury své i konkrétního psa.
Na rozdíl od zde přítomných, nezpochybňuji výchovné metody ostatních.

Jak jsem psala výše, mám své fenky vychované a jsem spokojená.

Fiona.Praha napsal(a):
Vložím se do diskuse.

Proč je buzerace a šikana to, že nesmí chodit do dveří první? Je to stejné jako s výtahem - proč má jít první? Proč má pes páníčka vytáhnout na vodítku z/do výtahu, bytu, domu, autobusu, tramvaje, do/ze schodů? Když chci, aby vcházel, vycházel, scházel se mnou, je to buzerace? Je to výchova a zase je to o té bezpečnosti všech (aspoň pro mne). Pes to přijme jako běžnou věc a je to.
Není třeba si hrát na alfu, ale já jsem ta zodpovědná, ať se stane cokoli, ponesu následky za svou nevýchovu bez buzerace nebo výchovu s buzerací vždy já.

Když chcete uklidnit nastartovaného psa, není od věci ho položit a nechat uklidnit. V tom lehu se mu nějak uvolní svaly, zklidní dech, nevím. Dítě, které je v takovém tom amoku, tak vezmete, znemožníte mu pohyb a svým klidem a tichem ho uklidníte. Proč to neudělat vlastnímu psovi, když to potřebuje? Naštěstí jsem nebyla nucena to použít ani na psovi ani na dítěti.

Proč by se pes nemohl těšit na jídlo a ještě se u toho koukat, to nechápu. Nevím, kde jste to vyčetla, ale já bych brala sezení a čekání jako pozitivum, protože skákající, otravující pes, domáhající se té misky by mi vadil. A "buzerovala" bych ho, aby si sedl a čekal, až "dovařím".

Zřejmě se tu zase dozvím, jak je to špatně, ale upřímně, nevadí mi to. Vychovala jsem své psy zatím ke své spokojenosti a byli a jsou schopni žít v městském provozu mezi mnoho dalšími vychovanými i nevychovanými psy. A to mi ke spokojenosti stačí a názory některých z ifauny na tom nic nezmění.

No nic, prostě si nerozumíme.

Fiona.Praha napsal(a):
Vložím se do diskuse.

Proč je buzerace a šikana to, že nesmí chodit do dveří první? Je to stejné jako s výtahem - proč má jít první? Proč má pes páníčka vytáhnout na vodítku z/do výtahu, bytu, domu, autobusu, tramvaje, do/ze schodů? Když chci, aby vcházel, vycházel, scházel se mnou, je to buzerace? Je to výchova a zase je to o té bezpečnosti všech (aspoň pro mne). Pes to přijme jako běžnou věc a je to.
Není třeba si hrát na alfu, ale já jsem ta zodpovědná, ať se stane cokoli, ponesu následky za svou nevýchovu bez buzerace nebo výchovu s buzerací vždy já.

Když chcete uklidnit nastartovaného psa, není od věci ho položit a nechat uklidnit. V tom lehu se mu nějak uvolní svaly, zklidní dech, nevím. Dítě, které je v takovém tom amoku, tak vezmete, znemožníte mu pohyb a svým klidem a tichem ho uklidníte. Proč to neudělat vlastnímu psovi, když to potřebuje? Naštěstí jsem nebyla nucena to použít ani na psovi ani na dítěti.

Proč by se pes nemohl těšit na jídlo a ještě se u toho koukat, to nechápu. Nevím, kde jste to vyčetla, ale já bych brala sezení a čekání jako pozitivum, protože skákající, otravující pes, domáhající se té misky by mi vadil. A "buzerovala" bych ho, aby si sedl a čekal, až "dovařím".

Zřejmě se tu zase dozvím, jak je to špatně, ale upřímně, nevadí mi to. Vychovala jsem své psy zatím ke své spokojenosti a byli a jsou schopni žít v městském provozu mezi mnoho dalšími vychovanými i nevychovanými psy. A to mi ke spokojenosti stačí a názory některých z ifauny na tom nic nezmění.

Fiono, stačí když si pročtete příspěvky emmourka.
Moje fena jde u nohy, přede mnou, za patama - podle toho, jak to potřebuju. Emmourek ze zásady nechá bez vyjímek chodit psa za sebou, protože je alfa a protože alfa vlk chodí zásadně první !
Slyšíš ten rozdíl ?
Moje fena když dostává misku, tak si sedne, když se moc hrne, tak si couvne ( ocasem u toho nevrtí - nemá ), ale rozhodně na mě a na misku kouká.
Emmourek nedá misku dokud pes vrtí ocasem a kouká na ní. Nedostane nažrat, dokud na ní kouká. Proč ? Přece proto, že je alfa.
Slyšíš ten rozdíl ?

"Slyšíš ten rozdíl ?"
se bojím, že neslyší, to by chtělo pořádně číst a trošku myslet, no...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Slyšíš ten rozdíl ?"
se bojím, že neslyší, to by chtělo pořádně číst a trošku myslet, no...

Zkratko, už jsi někdy slyšela, že opakovaný vtip není vtipem?
A tak je to u všeho, tak přemýšlej sama a nepapouškuj - není to hezké.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Fiono, stačí když si pročtete příspěvky emmourka.
Moje fena jde u nohy, přede mnou, za patama - podle toho, jak to potřebuju. Emmourek ze zásady nechá bez vyjímek chodit psa za sebou, protože je alfa a protože alfa vlk chodí zásadně první !
Slyšíš ten rozdíl ?
Moje fena když dostává misku, tak si sedne, když se moc hrne, tak si couvne ( ocasem u toho nevrtí - nemá ), ale rozhodně na mě a na misku kouká.
Emmourek nedá misku dokud pes vrtí ocasem a kouká na ní. Nedostane nažrat, dokud na ní kouká. Proč ? Přece proto, že je alfa.
Slyšíš ten rozdíl ?

Oriono, při čtení psaného textu, ten rozdíl neslyším - fakt ne.

Fiona.Praha napsal(a):
Zkratko, už jsi někdy slyšela, že opakovaný vtip není vtipem?
A tak je to u všeho, tak přemýšlej sama a nepapouškuj - není to hezké.

Fiono, ale to by nebylo spravedlivé, jakože ty můžeš a já ne...

mimochodem, ta tvoje odpověď byla jako vtip?

Jsou a budou prostě dva tábory - jedni se budou snažit se ke psovi chovat slušně a domluvit se s ním, druzí budou obhajovat silové postupy a dominanci proti psovi. Není možné se domluvit, protože první strana vidí jako čuňárnu to, co druhá obhajuje a považuje za standard.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Fiono, ale to by nebylo spravedlivé, jakože ty můžeš a já ne...

mimochodem, ta tvoje odpověď byla jako vtip?

On ti, zkratko, nikdo neřekl, že život není spravedlivý?

Fiona.Praha napsal(a):
On ti, zkratko, nikdo neřekl, že život není spravedlivý?

Ale tady nejde o celý život, ale pouze o příspěvky, víš?

Fiona.Praha napsal(a):
Oriono, při čtení psaného textu, ten rozdíl neslyším - fakt ne.

"Slyšíš ten rozdíl ?" - je mi jasné, že z internetu slyšet není. Jen použitá hláška z oblíbeného filmu . To ale neznamená, že tam rozdíl mezi výchovou a buzerací není.