Lovecký výcvik

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mohl by mi tady někdo zkušený poradit, kdybych chtěla se psem dělat, myslivost, .Myslivec nejsem, ve sdružení také nejsem mám jen psinu (necelé 4 měsíce) bulterierku a kdybych chtěla s ní složit nějakou zkoušku, jak na to, co pro to udělat, co to obnáší, jsem od Jindřichova Hradce- ví někdo o výcvikáři?

Hlavně si položte otázku, co se psem vůbec opravdu chcete dělat? Jak to myslíte "chci dělat se psem myslivost?".
Jestli to myslíte třeba tak, že s ním chcete jen udělat lovecké zkoušky? Ale co dál? Ukážete psovi, jak se dá lovit, ale lovit s ním potom celý život nebudete?
Nebo uvažujete o tom, že "kvůli psovi" (aby měl vyžití) se myslivcem stanete? Takových lidí (hlavně žen) už je u nás mnoho. Můžete být "jen" jako honec na honech (kam vás pozvou), pokud váš pes bude pracovat dobře, a nebo se můžete stát skutečným myslivcem (nutno absolvovat kurz).

Výcvikář jako takový pro lovecké psy v podstatě neexistuje. Každý si cvičí psa sám - jsou k tomu knihy, co konkrétně obnáší která zkouška (a jakou zkoušku vůbec může bulteriér absolvovat) určují zkušební řády, ty je možno zakoupit i přes internet http://www.kchls.cz/zkus_rady/zr_uvod.htm
Mám však za to, že pro člověka, který neví vůbec nic o loveckém výcviku, to bude trochu složité se v tom vůbec vyznat.
Můžete zkusit si dát inzerát jestli vám někdo z okolí s výcvikem pomůže. Ale upřímně říkám, že je to hodně těžké. Cvičit se musí venku v honitbách a žádný myslivecký spolek není nadšen, pokud mu tam brouzdají cizí lidi a honí zvěř s cizími psy. Ideální je navázat kontakt s nějakým myslivcem, příznivcem plemene, který by byl ochoten vám pomoci.
Potom ještě existují výcvikové tábory, ty tedy já neuznávám, protože nejsem přesvědčená, že se na nich dá opravdu kvalitně vycvičit lovecký pes, ale alespoň mohou ukázat cestu.

Výcvikáři na lovecký výcvik existují, dejte se na FB a do skupiny Myslivecká kynologie, tam jich najdete dost. Pokud jste z Prahy a okolí, kontaktuje Mgr. Zuznanu Maškovou, chovka kareláků Z Modletic, ona vám dá typy na dobré výcvikáře, případně poradí sama, má se svou fenou naskládáno spoustu zkoušek.

Pokud budete opravdu psa chtít používat v praxi, je třeba si musíte uvědomit, co máte za plemeno a k čemu se používá. Je potřeba honitba bohatá na černou zvěř, tj divoká prasata, aby pes měl využití.
Zároveň lov s tímto plemenem, rozhodně není pro každého. Chce to i statečnost a dobrý úsudek u psovoda. Dát záraz, byť jen 20 kg prasátku, není pro každého.
Kvůli specifickému stylu práce bulteriérů, hledejte jen lidi, kteří mají s podobným plemenem zkušenost a aktivně je používají v lovecké praxi. Honiči mají přeci jen jiný styl práce a jiné přednosti.
Od mala psa zvykejte na vesty, protože vzít takového psa na lov bez kevlarové vesty je naprostý hazard s jeho životem. Časem zjistíte, že ani bez velmi dobré gps (garmin astro jednoznačně) se v praxi neobejdete.
Vycvikáře hledejte na internetu a akcích OMS.
Jestliže se do toho vrhnete a uspějete, máte velkou šanci, že v době honů nebudete mít volný víkend. Tito psi jsou vcelku žádaní.

Výcvikáři loveckých psů existují.Sama sem se k nim dostala čirou náhodou, kdy mě kamarádka přemluvila at s nima chodím do psí školky, kam se mě po pravdě vůbec nechtělo. Znám jich hodně ale žádný bohužel není od jindřichova hradce. Ale když zadavatelka zapátrá jistě najde někoho kdo jí pomůže, poradí a s kým si bude moct zacvičit. Jinak ano, cvičit se musí v honitbách, takže bud pod dozorem někoho zkušeného, kdo to má dovoleno a nebo si zařídit povolení od mysliveckého združení, což taky není velký problém.

Bulteriér může skládat lovecké zkoušky podle zkušebního řádu pro zkoušky teriérů, jezevčíků a retrieverů. Nejvhodnější pro toto plemeno jsou zkoušky barvářské. Otázkou je, jak správně zmínila koňadra, proč vlastně chcete fenu lovecky vést. Pokud máte v plánu se myslivcem stát a věnovat se myslivecké praxi, pak samozřejmě je vše v pořádku. Pokud ale ne, dobře zvažte, zda se do loveckého výcviku pouštět - časem vám totiž může být spíše na obtíž. Nehledě na skutečnost, že možná schopnosti feny nadále nevyužijete - těžko půjdete jen tak "sama od sebe" někam na dosled postřeleného kusu zvěře (nevylučuji možnost, že na sebe necháte kontakt členům místního MS a ti vás pak třeba o pomoc s dosledem požádají).
Pokud budete výcvik směřovat na práci v leči při naháňce, je třeba si uvědomit, že drtivá většina bulíků jsou kontaktní psi. To znamená, že nebude na divočáka blafat z dvaceti metrů, ale bude se ho snažit zadržet, což může být pro psa nebezpečná záležitost. Čeká vás tak následná investice do ochranných prostředků - nejčastěji vesta, přičemž kvalitní výrobek není zrovna levná záležitost. I pro společné lovy pak platí totéž, co pro dosledy - budete odkázána na to, zda vás někdo na takový lov pozve, což při absenci kontaktů (pokud nebudete myslivec a nebudete členem nějakého MS) může být dlouhé čekání.
Takže opravdu dobře zvažte, proč se chcete s bulteriérem věnovat lovecké kynologii. Stran výcviku se můžete i obrátit na nejbližší MS, kde vám snad nějaký ochotný myslivec - kynolog poradí a pomůže - no a bude se tak o vás i vědět

Hm, hm když to tak čtu, tak si říkám "a kuwa" pravdě podobně by jsem se myslivosti více nevěnovala, jen okrajově na ten dosled (ale nikdy neříkej nikdy, že?)Mám i jiné koníčky(doslova) a rodinu a všem se chci věnovat stejnou mírou, ale co by jeden pro tu němou tvář neudělal, aby se měla dobře.
Oslovím myslivce jak je to reálné a jestli užitečné...

xchipsy napsal(a):
Bulteriér může skládat lovecké zkoušky podle zkušebního řádu pro zkoušky teriérů, jezevčíků a retrieverů. Nejvhodnější pro toto plemeno jsou zkoušky barvářské. Otázkou je, jak správně zmínila koňadra, proč vlastně chcete fenu lovecky vést. Pokud máte v plánu se myslivcem stát a věnovat se myslivecké praxi, pak samozřejmě je vše v pořádku. Pokud ale ne, dobře zvažte, zda se do loveckého výcviku pouštět - časem vám totiž může být spíše na obtíž. Nehledě na skutečnost, že možná schopnosti feny nadále nevyužijete - těžko půjdete jen tak "sama od sebe" někam na dosled postřeleného kusu zvěře (nevylučuji možnost, že na sebe necháte kontakt členům místního MS a ti vás pak třeba o pomoc s dosledem požádají).
Pokud budete výcvik směřovat na práci v leči při naháňce, je třeba si uvědomit, že drtivá většina bulíků jsou kontaktní psi. To znamená, že nebude na divočáka blafat z dvaceti metrů, ale bude se ho snažit zadržet, což může být pro psa nebezpečná záležitost. Čeká vás tak následná investice do ochranných prostředků - nejčastěji vesta, přičemž kvalitní výrobek není zrovna levná záležitost. I pro společné lovy pak platí totéž, co pro dosledy - budete odkázána na to, zda vás někdo na takový lov pozve, což při absenci kontaktů (pokud nebudete myslivec a nebudete členem nějakého MS) může být dlouhé čekání.
Takže opravdu dobře zvažte, proč se chcete s bulteriérem věnovat lovecké kynologii. Stran výcviku se můžete i obrátit na nejbližší MS, kde vám snad nějaký ochotný myslivec - kynolog poradí a pomůže - no a bude se tak o vás i vědět

Přesně jste to napsala.
Proto jsem se ptala, k čemu vlastně chce verun toho bulíka cvičit.
Pokud jenom pro zkoušky, tak to je celkem zbytečná investice času a navíc naučit psa lovit a potom mu to neumožňovat, to mě přijde jako trápení toho psa.
Dosledy - upřímně - na to myslivci většinou využívají osvědčené barváře ze svého spolku nebo okolí. A k tomu, aby se pes kvalitním barvářem stal, na to musí mít hodně zkušeností, takže je to vlastně takový začarovaný kruh. Je to o příležitostech pro toho psa, ale kdo mu je dá?
Co se naháněk týče, tam - pokud verun získá ty správné kontakty a pes bude opravdu k něčemu (zkoušky ještě neznamenají, že pes bude použitelný i v praxi) - má více nadějí na uplatnění, ale je to přesně o tom - pro psa kevlarová vesta (několik tisíc Kč) a připravit se na dost fyzicky namáhavou práci. Honec se psem chodí automaticky tam, kde je největší šance prase zastihnout, tedy do největšího "borde.lu" - ostružiní, křoviny, mladé porosty lesů (když sníh z těch malých stromků padá za krk a do holínek, to je to docela prima). K tomu ty největší "krpály" - nahoru, dolů. Celý den se takto haplasit, potom je posezení s pohoštěním (je téměř urážkou odejít hned po skončení naháňky - bez závažného důvodu), takže celý den je člověk pryč a druhý den se z toho "léčí" (teď nemyslím přímo z nějakého alkoholu, ale po takové akci je člověk fyzicky dost vyčerpaný). Takže, verun, zvažte, jestli tohle všechno chcete pro svého psa podstupovat.

... a verun - ani dosled není vždy tak úplně jednoduchou záležitostí. Často se dohledává v noci, co řekne váš manžel, když vás občas třeba o půlnoci vzbudí nějaký nešťastný střelec, abyste šla dohledávat? Často se dohledává také brzy ráno - pokud to v noci není možné (např. když prase zaběhne do řepky, to by mohlo být i velmi nebezpečné). Ne vždy zvěř leží na přehledném terénu (na to psa ani není potřeba), ale prchá přes trní, bodláky a mnohdy i několik km. A dohledávka v řepce? To je vůbec adrenalin, i ve dne. A postřelené prase, to není nic bezpečného ani pro člověka, ani pro psa. Vy - jako nemyslivec - nebudete mít v ruce pušku, takže se můžete bránit jedině pořádným nožem - dokážete to? Ovšem nedohledávají se jen prasata, ale i srnčí, jelení, dančí, mufloní... zvěř - podle toho, co se v daném revíru loví. Ale poslední léta to jsou nejčastěji právě ta prasata.

Já jsem se koukala na ten řád, a typy zkoušek...líbí se mi zkouška vloh na dosled jsou zkušky dvě na černou a spárkatou...
Musím se přiznat, já jsem vás tady trochu ošálila , vím co obnáší myslivost...chtěla jsem se ubezpečit, že to opravdu vidím moc růžově, jak jedna z vás psala v jiné diskusi, nejen výstavy, ale i výkonnost.....já to popřemýšlím ze všech stran a uvidí se...
Pokud máte jinej nápad na uplatnění, můžete navrhnout.

Verun, o kus výš píšete, co by jeden neudělal, aby se němá tvář měla dobře. Upřímně- nejsem si jistá, jestli by tohle pro bulíka bylo nějaké extra dobro.
Jednak, jak tak čtu, nebezpečí vážného zranění psa není až tak zanedbatelné, a druhak už psala koňadra, pokud by pes jen složil zkoušky, čili naučil by se to a pak by se lovu nevěnoval anebo jen minimálně, byla by mu ta dovednost spíš na obtíž.
Zvlášť pokud ho máte i jako rodinného psa a možná i psa ke koním.
Chápu nutkání psovi poskytnout vyžití, k jakému byl vyšlechtěn, ale zrovna ten lov mi přijde u nemyslivce děsně nepraktický. Bulteriér je šikovnej pes, myslím, že se hodí i na různé psí sporty, které vás tolik nezatíží časově, fyzicky a možná i finančně

Můj názor je ten že pokud pes zkoušky složí na obtíž mu to určitě není. Málo psů je opravdu plně využíváno, taky se neloví celý rok a všichni psi stále nepracují. Ovšem cvičit se ze psem celý rok může.A neřekla bych že pro psa je tak velký rozdíl jestli třeba dohledává skutečně ulovený kus a nebo jestli mu ho tam předtím připravil páníček. Neřekla bych ani to že pes který se naučí pracovat je potom méně ovladatelný u zvěře, spíš naopak. Krom toho pes který úspěšně složí různé typy zkoušek i když není využíván má určitě mnohem větší chovatelskou hodnotu. Je u něj jistota že vlohy pro práci v jeho potomstvu nezaniknou. Což u loveckého psa který třeba běhá agility těžko poznáte. Bulteriér je sice pes který se hodí i na jiné aktivity, není to pro mě ten typický lovečák, ale jak už vám tady psa hunter, tak těhle psů zas tak moc není. Není to případ jako že každá mladá holčina má nějakého ohaře, těch je mraky, ale i oni jsou celkem žádaní. Mě bylo přímo řečeno že myslivců je hodně, ale málokterý z nich chce cvičit psa, psů je ve združeních málo, takže s dobrým psem budete většinou vítaná.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Můj názor je ten že pokud pes zkoušky složí na obtíž mu to určitě není. Málo psů je opravdu plně využíváno, taky se neloví celý rok a všichni psi stále nepracují. Ovšem cvičit se ze psem celý rok může.A neřekla bych že pro psa je tak velký rozdíl jestli třeba dohledává skutečně ulovený kus a nebo jestli mu ho tam předtím připravil páníček. Neřekla bych ani to že pes který se naučí pracovat je potom méně ovladatelný u zvěře, spíš naopak. Krom toho pes který úspěšně složí různé typy zkoušek i když není využíván má určitě mnohem větší chovatelskou hodnotu. Je u něj jistota že vlohy pro práci v jeho potomstvu nezaniknou. Což u loveckého psa který třeba běhá agility těžko poznáte. Bulteriér je sice pes který se hodí i na jiné aktivity, není to pro mě ten typický lovečák, ale jak už vám tady psa hunter, tak těhle psů zas tak moc není. Není to případ jako že každá mladá holčina má nějakého ohaře, těch je mraky, ale i oni jsou celkem žádaní. Mě bylo přímo řečeno že myslivců je hodně, ale málokterý z nich chce cvičit psa, psů je ve združeních málo, takže s dobrým psem budete většinou vítaná.

Mám kamarádku na venčení, je myslivec, měla lovecky upotřebitelnou flatku (bohužel včera odešla, je s naší předešlou už za duhovým mostem-nemoc) Při procházkách její psice byla naprosto ovladatelná i při vyrušení zvěře, dokonce se nám naskytla možnost při procházce narazit na křídlovanou kachnu-psice se i za ní potopila a donesla, hádejte kdo jí dal záraz-no myslivkyně ne...historek z naháněk mi navyprávěla dost abych si udělala obrázek a myslivost na stření škole mám ještě také v paměti- co vím jistě, flintu nechci.
Já jsem s ní již něco ohledně výcviku probírala, ale teď, co jí odešela psina, počkám, až se vybulí-vím jaké to je.
No, nakouknu na místní cvičák...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Můj názor je ten že pokud pes zkoušky složí na obtíž mu to určitě není. Málo psů je opravdu plně využíváno, taky se neloví celý rok a všichni psi stále nepracují. Ovšem cvičit se ze psem celý rok může.A neřekla bych že pro psa je tak velký rozdíl jestli třeba dohledává skutečně ulovený kus a nebo jestli mu ho tam předtím připravil páníček. Neřekla bych ani to že pes který se naučí pracovat je potom méně ovladatelný u zvěře, spíš naopak. Krom toho pes který úspěšně složí různé typy zkoušek i když není využíván má určitě mnohem větší chovatelskou hodnotu. Je u něj jistota že vlohy pro práci v jeho potomstvu nezaniknou. Což u loveckého psa který třeba běhá agility těžko poznáte. Bulteriér je sice pes který se hodí i na jiné aktivity, není to pro mě ten typický lovečák, ale jak už vám tady psa hunter, tak těhle psů zas tak moc není. Není to případ jako že každá mladá holčina má nějakého ohaře, těch je mraky, ale i oni jsou celkem žádaní. Mě bylo přímo řečeno že myslivců je hodně, ale málokterý z nich chce cvičit psa, psů je ve združeních málo, takže s dobrým psem budete většinou vítaná.

A tak, nejde o to, že by psovi byly na obtíž zkoušky Ony ty zkoušky samy o sobě ještě nic moc nedokazují, jistě, pes musí mít vlohy, ale zbytek je naučené a hlavně! praxí získané. Čili pes, který úspěšně složí zkoušky (a klidně v I. ceně) ještě není automaticky dobrým loveckým psem. Tím se stává právě díky praxi a tou rozhodně není jednou dvakrát ročně dosled a jedna naháňka Pes je "jen" zvíře, není to stroj, takže pokud nebude nadále pracovat, vše, co se naučil, zase zapomene (ne úplně, ale rozhodně nebude podávat 100% výkon jako psi, kteří pracují "stále").
Ano, je jedno, jestli jde o skutečný dosled nebo "umělý" - to je spíše žádoucí, právě proto, aby pes "nezakrněl". Já třeba beru fenu na dosled i tehdy, když vidím, že se kus složil v dohledu a tedy vlastně žádného psa ani nepotřebuju - ale právě proto, aby měla "vyžití", tak klidně srnce o sto metrů popotáhnu a stopu si vypracujeme. Tím se dostáváme k tomu, co jste napsala - "A neřekla bych že pro psa je tak velký rozdíl jestli třeba dohledává skutečně ulovený kus a nebo jestli mu ho tam předtím připravil páníček." - kolik příležitostí bude mít nemyslivec k tomu, aby psovi někde pokládal ulovenou zvěř (bude ji kupovat? tahat vlečky zabitým domácím králíkem? shánět škáru nebo kůži od myslivců?...) Kolik to dá času nemluvě - paní píše, že má hodně koníčků, rodinu...
Je pravda, že lovecky vedených bulteriérů není mnoho - a je to právě díky specifickému stylu jejich práce. Mají je tudíž ti (myšleno v lov.praxi, ne obecně), kterým tato práce vyhovuje a jsou ochotni a schopni s takovým psem spolupracovat. Dost dobře nejde chodit s bulíkem na naháňky a když pes drží postřelený (nebo i zdravý!) kus černé tak pobíhat okolo a čekat, že to vyřeší někdo jiný. A dát záraz třeba 80tikilovému praseti není jako klepnout králíka za uši (dostřelné rány většinou nepřipadají s ohledem na bezpečnost psa v úvahu - nehledě na skutečnost, že zvěř většinou jeden dva psi drží a dalších pět skáče okolo...)
A právě díky tomu, že bulteriér je v drtivé většině případů vysoce kontaktní pes, si nemyslím, že by o něj byl na společných lovech takový zájem. Přeci jen, účelem honců a psů v leči je zvěř NAHNAT na střelce a ne si lovit "na vlastní pěst". Dnes jsou na naháňkách žádaní rychlí nebojácní psi, kteří tlupu černé dokážou dát do pohybu a rozrazit do všech směrů (je na prd, pokud dvacet prasat přeběhne v jednom chumlu přes jednoho střelce, který stihne jednu dvě rány...) a ne si chytit sele někde v houští a počkat na páníka, až ho přijde píchnout...
V žádném případě nechci tazatelku odrazovat, ale je třeba vše opravdu dobře zvážit. Lovecký výcvik není nemožný, ale je náročný nejen časově, ale i finančně, následná praxe ještě o asi 100% více
A když už jsem zmínila ty finance - ochranná vesta (velmi kvalitní výrobky šije např. Helena Slabová http://farmahelena.cz/dog-protection.html) stojí 6000, - No a pokud pes v leči někde v houštině drží zvěř, je třeba vědět KDE, tudíž další investicí je kvalitní GPS. Hunter zde zmínil Garmin, se kterým mám také výborné zkušenosti (druhou kvalitní variantou je pak Tracker, další levné hračky za nula plus nic vůbec neberu do úvahy, protože do praxe jsou k ničemu, ty jsou dobré tak na venčení za městem no a tak počítejte s cenou okolo 20ti tisíc... Můžete namítnout, že pokud pes půjde na dva dosledy a jednu naháňku za rok, tak to není potřeba, ale - právě ta jedna jediná akce může být rozhodující...

..."shánět škáru nebo kůži od myslivců?"...
Mám jednu zbytečnou jelení kůži ( čerstvou, možná malinko smrdutou, ale mrzne ) v garáži...

xchipsy napsal(a):
A tak, nejde o to, že by psovi byly na obtíž zkoušky Ony ty zkoušky samy o sobě ještě nic moc nedokazují, jistě, pes musí mít vlohy, ale zbytek je naučené a hlavně! praxí získané. Čili pes, který úspěšně složí zkoušky (a klidně v I. ceně) ještě není automaticky dobrým loveckým psem. Tím se stává právě díky praxi a tou rozhodně není jednou dvakrát ročně dosled a jedna naháňka Pes je "jen" zvíře, není to stroj, takže pokud nebude nadále pracovat, vše, co se naučil, zase zapomene (ne úplně, ale rozhodně nebude podávat 100% výkon jako psi, kteří pracují "stále").
Ano, je jedno, jestli jde o skutečný dosled nebo "umělý" - to je spíše žádoucí, právě proto, aby pes "nezakrněl". Já třeba beru fenu na dosled i tehdy, když vidím, že se kus složil v dohledu a tedy vlastně žádného psa ani nepotřebuju - ale právě proto, aby měla "vyžití", tak klidně srnce o sto metrů popotáhnu a stopu si vypracujeme. Tím se dostáváme k tomu, co jste napsala - "A neřekla bych že pro psa je tak velký rozdíl jestli třeba dohledává skutečně ulovený kus a nebo jestli mu ho tam předtím připravil páníček." - kolik příležitostí bude mít nemyslivec k tomu, aby psovi někde pokládal ulovenou zvěř (bude ji kupovat? tahat vlečky zabitým domácím králíkem? shánět škáru nebo kůži od myslivců?...) Kolik to dá času nemluvě - paní píše, že má hodně koníčků, rodinu...
Je pravda, že lovecky vedených bulteriérů není mnoho - a je to právě díky specifickému stylu jejich práce. Mají je tudíž ti (myšleno v lov.praxi, ne obecně), kterým tato práce vyhovuje a jsou ochotni a schopni s takovým psem spolupracovat. Dost dobře nejde chodit s bulíkem na naháňky a když pes drží postřelený (nebo i zdravý!) kus černé tak pobíhat okolo a čekat, že to vyřeší někdo jiný. A dát záraz třeba 80tikilovému praseti není jako klepnout králíka za uši (dostřelné rány většinou nepřipadají s ohledem na bezpečnost psa v úvahu - nehledě na skutečnost, že zvěř většinou jeden dva psi drží a dalších pět skáče okolo...)
A právě díky tomu, že bulteriér je v drtivé většině případů vysoce kontaktní pes, si nemyslím, že by o něj byl na společných lovech takový zájem. Přeci jen, účelem honců a psů v leči je zvěř NAHNAT na střelce a ne si lovit "na vlastní pěst". Dnes jsou na naháňkách žádaní rychlí nebojácní psi, kteří tlupu černé dokážou dát do pohybu a rozrazit do všech směrů (je na prd, pokud dvacet prasat přeběhne v jednom chumlu přes jednoho střelce, který stihne jednu dvě rány...) a ne si chytit sele někde v houští a počkat na páníka, až ho přijde píchnout...
V žádném případě nechci tazatelku odrazovat, ale je třeba vše opravdu dobře zvážit. Lovecký výcvik není nemožný, ale je náročný nejen časově, ale i finančně, následná praxe ještě o asi 100% více
A když už jsem zmínila ty finance - ochranná vesta (velmi kvalitní výrobky šije např. Helena Slabová http://farmahelena.cz/dog-protection.html) stojí 6000, - No a pokud pes v leči někde v houštině drží zvěř, je třeba vědět KDE, tudíž další investicí je kvalitní GPS. Hunter zde zmínil Garmin, se kterým mám také výborné zkušenosti (druhou kvalitní variantou je pak Tracker, další levné hračky za nula plus nic vůbec neberu do úvahy, protože do praxe jsou k ničemu, ty jsou dobré tak na venčení za městem no a tak počítejte s cenou okolo 20ti tisíc... Můžete namítnout, že pokud pes půjde na dva dosledy a jednu naháňku za rok, tak to není potřeba, ale - právě ta jedna jediná akce může být rozhodující...

Ve všem máte pravdu, to nepopírám. Je jasné že se pes naučí praxí, to je samozřejmé. Ale musím trošku odporovat, protože pes který nemá vlohy, se pozná hned při výcviku a pes který vlohy má je bude předávat dál, i když se s ním pracovat nebude. Proto třeba k uchovnění některých plemen stačí zkoušky vloh. Jinak souhlasím že výcvik a práce bulteriérů je samozřejmě mnohem náročnější než výcvik třeba retrívrů, kde si tu zvěř na cvičení klidně koupím, nebo využiju právě toho domácího králíka, napachovanou atrapu, nebo jinak, nebudu rozepisovat jak stavím na dálnici a sbírám méně poškozené zajíce :-D apod.Samozřejmě je mnohem jednodušší vzít párkrát do roka retrievra na drobnou než bulíka na černou, o tom žádná. Je pravda že koníček je to náročný, časově, finančně, drahé je vybavení, výcvik také není zadarmo, startovné na zkouškách stojí dost, vzdálenosti a které se musí někdy urazit a noclehy protože zkoušky bývají i dvoudenní, nekonají se všude, zvlášt pro malá plemena mezi ně bulík taky patří, to taky nejsou zanedbatelná částka.Tohle všechno musí zadavatelka zvážit, a hrozí že pokud jí to chytí, stane se postiženou a nebude jí stačit jeden pes, bude potřebovat víc psů, víc času, víc peněz, zblbne celá rodina a život se jí změní o 180 stupnů a když ne bude mít alespoň ovladatelného, vychovaného psa.

Často se dohledává v noci, co řekne váš manžel, když vás občas třeba o půlnoci vzbudí nějaký nešťastný střelec, abyste šla dohledávat?
- z toho jsem se už vyléčil. Člověk sice rád pomůže, když může. Ale v mnoha případech se prolomí hranice mezi "být hodný" a "být blbý". Dosled je zodpovědnost střelce. Ten by se měl předem domluvit s nějakým psovodem, jestli bude mít čas. jaké si to ve sdružení člověk udělá, takové to má.

Mám kamarádku na venčení, je myslivec, měla lovecky upotřebitelnou flatku...Já jsem s ní již něco ohledně výcviku probírala...
- neberte to zle, ale její rady vám mnoho nedají. Možná pokud z bulíka budete mít univerzálního psa a budete ho učit aportovat. Opravdu to chce někoho s podobným plemenem.

A právě díky tomu, že bulteriér je v drtivé většině případů vysoce kontaktní pes, si nemyslím, že by o něj byl na společných lovech takový zájem. Přeci jen, účelem honců a psů v leči je zvěř NAHNAT na střelce a ne si lovit "na vlastní pěst".
- naopak si myslím, že na každé naháňce na černou by měl být jeden chvatový pes. Ano, je otázka zda ho používat namísto honiče. Pokud ano, rozhodně by měl mít gps a celkově by mělo být méně psů, aby to dávalo smysl. Ale dosledy poraněné černé by měl provádět pouze takovýto pes. Případně zadržet menší kusy. Často jsou tito psi jediným způsobem, jak dostat postřelený kus z houští.

Každopádně si myslím, že současné stavy černé nahrávají podobným psům. Zadavatelka by mohla výcvik minimálně zkusit.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ve všem máte pravdu, to nepopírám. Je jasné že se pes naučí praxí, to je samozřejmé. Ale musím trošku odporovat, protože pes který nemá vlohy, se pozná hned při výcviku a pes který vlohy má je bude předávat dál, i když se s ním pracovat nebude. Proto třeba k uchovnění některých plemen stačí zkoušky vloh. Jinak souhlasím že výcvik a práce bulteriérů je samozřejmě mnohem náročnější než výcvik třeba retrívrů, kde si tu zvěř na cvičení klidně koupím, nebo využiju právě toho domácího králíka, napachovanou atrapu, nebo jinak, nebudu rozepisovat jak stavím na dálnici a sbírám méně poškozené zajíce :-D apod.Samozřejmě je mnohem jednodušší vzít párkrát do roka retrievra na drobnou než bulíka na černou, o tom žádná. Je pravda že koníček je to náročný, časově, finančně, drahé je vybavení, výcvik také není zadarmo, startovné na zkouškách stojí dost, vzdálenosti a které se musí někdy urazit a noclehy protože zkoušky bývají i dvoudenní, nekonají se všude, zvlášt pro malá plemena mezi ně bulík taky patří, to taky nejsou zanedbatelná částka.Tohle všechno musí zadavatelka zvážit, a hrozí že pokud jí to chytí, stane se postiženou a nebude jí stačit jeden pes, bude potřebovat víc psů, víc času, víc peněz, zblbne celá rodina a život se jí změní o 180 stupnů a když ne bude mít alespoň ovladatelného, vychovaného psa.

No, tak s tím úvodem si dovolím nesouhlasit. Ony ani ty vlohy totiž nejsou "všemocné", takže není až tak zcela pravda, že pes - se kterým se nepracuje - je bude předávat dál. Částečně ano, ale i ty vlohy je v psovi třeba "probudit" a nadále usměrňovat, žádoucí podporovat a nežádoucí potlačovat. Pak stačí pár generací (a někdy opravdu jen "pár" a vlohy (tedy předpoklady) jsou fuč... Měly jsme dvě LR - sestry, z jednoho vrhu. Po super loveckých rodičích. Cvičeny naprosto stejně (a většinou dohromady). Zatímco černá byla vášnivá vodařka, neúnavná slídička (z hustého rákosí tlačila kachny jedině ona, ostatní psi čuměli na břehu) a vášnivá aportérka (přinesla i lišku z meliorace, z "třicítky" roury, kam ji zatáhly jaga s bordinou tak ta žlutá byla "líná lemra", která byla schopná 10 minut běhat a zbytek honu jít za patama, zvěř ji "nebavila" a lišku do mordy by nevzala ani za mísu klobás...
Proto třeba k uchovnění některých plemen stačí zkoušky vloh. - a to je právě největší katastrofa pro "pracovní" psy. Stačí se podívat na tři plemena - FX, BRT a JGT. U foxů nejsou do chovu vyžadovány žádné zkoušky. A ještě docela nedávno byl obrovský problém najít kvalitního psa (myšleno do lovecké praxe). Drtivá většina byli němí, bez zájmu o zvěř. U borderů stačí právě vámi zmíněné vlohy (což je v podstatě "nic-zkouška") a kvalita psů je taková nijak zázračná, dalo by se říct "kolísavá", je třeba vybírat štěně opravdu z prověřeného chovu. A konečně jagoš. Tam jsou podmínky uchovnění opravdu přísné - psi i feny vždy zkoušky vloh, dále zkoušky z norování (při bezkontaktní musí být ochota k práci hodnocena známkou 4 - nejvyšší, při kontaktní v zahraničí pak buď vyhnání nebo jakýkoli chvat) a dále ještě jedna zkoušky a to buď lesní, honičské, podzimní nebo všestranné! A aby toho nebylo málo, ještě na klubové zkoušce prokázaná hlasitost na stopě hodnocená nejm. známkou 3 Přísné, ale! díky tomu je jen mizivé miniprocento "špatných" jagdteriérů (nepočítám ty, co "zprasí" majitel
pokud jí to chytí, stane se postiženou to by skoro byla ta nejlepší varianta Znám spoustu ohařů, kteří tráví celý rok (a život) na dvorku a ven se dostanou jednou ročně na hon.. Není nic horšího, než v psovi probudit a podpořit lovecké vlohy a následně ho nechat "krnět". To je třeba důvod, proč si (asi nikdy) nepořídím hanovera Moc moc moc bych chtěla, ale vím, že je to pes, který potřebuje práci. Hodně práce. Ideálně neustále práci - jen tak je schopen podat opravdu obdivuhodný výkon, třeba na dva dny staré nepobarvené stopě dlouhé dva tři kilometry a ještě mít síly na půlkilometrové štvaní a stavění kusu... Jenže u nás je opravdový dosled potřeba tak dvakrát do roka a když, je to vždy divočák v řepce... Takže se "musím spokojit" s tím, co mám (ledaže bych začala schválně střílet "blbě", ale to pochopitelně nikdy neudělám

xchipsy napsal(a):
No, tak s tím úvodem si dovolím nesouhlasit. Ony ani ty vlohy totiž nejsou "všemocné", takže není až tak zcela pravda, že pes - se kterým se nepracuje - je bude předávat dál. Částečně ano, ale i ty vlohy je v psovi třeba "probudit" a nadále usměrňovat, žádoucí podporovat a nežádoucí potlačovat. Pak stačí pár generací (a někdy opravdu jen "pár" a vlohy (tedy předpoklady) jsou fuč... Měly jsme dvě LR - sestry, z jednoho vrhu. Po super loveckých rodičích. Cvičeny naprosto stejně (a většinou dohromady). Zatímco černá byla vášnivá vodařka, neúnavná slídička (z hustého rákosí tlačila kachny jedině ona, ostatní psi čuměli na břehu) a vášnivá aportérka (přinesla i lišku z meliorace, z "třicítky" roury, kam ji zatáhly jaga s bordinou tak ta žlutá byla "líná lemra", která byla schopná 10 minut běhat a zbytek honu jít za patama, zvěř ji "nebavila" a lišku do mordy by nevzala ani za mísu klobás...
Proto třeba k uchovnění některých plemen stačí zkoušky vloh. - a to je právě největší katastrofa pro "pracovní" psy. Stačí se podívat na tři plemena - FX, BRT a JGT. U foxů nejsou do chovu vyžadovány žádné zkoušky. A ještě docela nedávno byl obrovský problém najít kvalitního psa (myšleno do lovecké praxe). Drtivá většina byli němí, bez zájmu o zvěř. U borderů stačí právě vámi zmíněné vlohy (což je v podstatě "nic-zkouška") a kvalita psů je taková nijak zázračná, dalo by se říct "kolísavá", je třeba vybírat štěně opravdu z prověřeného chovu. A konečně jagoš. Tam jsou podmínky uchovnění opravdu přísné - psi i feny vždy zkoušky vloh, dále zkoušky z norování (při bezkontaktní musí být ochota k práci hodnocena známkou 4 - nejvyšší, při kontaktní v zahraničí pak buď vyhnání nebo jakýkoli chvat) a dále ještě jedna zkoušky a to buď lesní, honičské, podzimní nebo všestranné! A aby toho nebylo málo, ještě na klubové zkoušce prokázaná hlasitost na stopě hodnocená nejm. známkou 3 Přísné, ale! díky tomu je jen mizivé miniprocento "špatných" jagdteriérů (nepočítám ty, co "zprasí" majitel
pokud jí to chytí, stane se postiženou to by skoro byla ta nejlepší varianta Znám spoustu ohařů, kteří tráví celý rok (a život) na dvorku a ven se dostanou jednou ročně na hon.. Není nic horšího, než v psovi probudit a podpořit lovecké vlohy a následně ho nechat "krnět". To je třeba důvod, proč si (asi nikdy) nepořídím hanovera Moc moc moc bych chtěla, ale vím, že je to pes, který potřebuje práci. Hodně práce. Ideálně neustále práci - jen tak je schopen podat opravdu obdivuhodný výkon, třeba na dva dny staré nepobarvené stopě dlouhé dva tři kilometry a ještě mít síly na půlkilometrové štvaní a stavění kusu... Jenže u nás je opravdový dosled potřeba tak dvakrát do roka a když, je to vždy divočák v řepce... Takže se "musím spokojit" s tím, co mám (ledaže bych začala schválně střílet "blbě", ale to pochopitelně nikdy neudělám

Takže myslíte že je lepší když si někdo pořídí lovečáka a nechá ho rovnou jen hnít na dvorku nebo na gauči, nebo ho předělat třeba na agilitáka, než když si ho pořídí někdo kdo se s ním snaží něco dělat, byt jen na nějaké úrovni pro zábavu, občas zkoušky a párkrát do roka využití v praxi ? JInak z těma zkouškama dávám za pravdu že zkoušky vloh by k uchovnění stačit neměly, např u retrívrů jsou ovvr taková sranda zkouška, ale zase je pravda že retrievra který má pouze ovvr si na krytí svojí feny stejně nikdo nevybere.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Takže myslíte že je lepší když si někdo pořídí lovečáka a nechá ho rovnou jen hnít na dvorku nebo na gauči, nebo ho předělat třeba na agilitáka, než když si ho pořídí někdo kdo se s ním snaží něco dělat, byt jen na nějaké úrovni pro zábavu, občas zkoušky a párkrát do roka využití v praxi ? JInak z těma zkouškama dávám za pravdu že zkoušky vloh by k uchovnění stačit neměly, např u retrívrů jsou ovvr taková sranda zkouška, ale zase je pravda že retrievra který má pouze ovvr si na krytí svojí feny stejně nikdo nevybere.

To si pochopitelně nemyslím Hnít na dvorku nebo na gauči by neměl žádný pes, lovecký ani "nelovecký". Pokud už si někdo, kdo se nechce nebo nemůže věnovat lovecké praxi "musí" pořídit takového psa, pak ho také musí odpovídajícím způsobem zaměstnat. Je spousta teriérů, kteří jsou třeba v tom agillity šťastní - vylítají se, musí přemýšlet, zaměstnají tělo i hlavu. Naproti tomu spousta psů (včetně neloveckých) zná akorát vlastní zahradu a v lepším případě ještě cestu do obchodu na nákup... Takže tam to není ani tak o plemeni nebo jeho využití, ale o majiteli.
V dnešní době je na výběr spousta a spousta aktivit, které je možné se psem provozovat. Každý by si měl vybrat tu, která bude vyhovovat psovi, ALE také majiteli, nelze se stát otrokem psa. Já jakožto aktivní myslivec bych proto nemohla (= nechtěla) mít doma třeba ovčáka nebo kolii, stejně tak aktivní cyklista si asi nepořídí bišonka
Navíc zrovna bulík není až takový "lovečák" přestože při správném a důsledném vedení je to výborně pracující pes. Ale pokud k této činnosti veden nebude, jistě tím nebude nijak trpět

xchipsy napsal(a):
To si pochopitelně nemyslím Hnít na dvorku nebo na gauči by neměl žádný pes, lovecký ani "nelovecký". Pokud už si někdo, kdo se nechce nebo nemůže věnovat lovecké praxi "musí" pořídit takového psa, pak ho také musí odpovídajícím způsobem zaměstnat. Je spousta teriérů, kteří jsou třeba v tom agillity šťastní - vylítají se, musí přemýšlet, zaměstnají tělo i hlavu. Naproti tomu spousta psů (včetně neloveckých) zná akorát vlastní zahradu a v lepším případě ještě cestu do obchodu na nákup... Takže tam to není ani tak o plemeni nebo jeho využití, ale o majiteli.
V dnešní době je na výběr spousta a spousta aktivit, které je možné se psem provozovat. Každý by si měl vybrat tu, která bude vyhovovat psovi, ALE také majiteli, nelze se stát otrokem psa. Já jakožto aktivní myslivec bych proto nemohla (= nechtěla) mít doma třeba ovčáka nebo kolii, stejně tak aktivní cyklista si asi nepořídí bišonka
Navíc zrovna bulík není až takový "lovečák" přestože při správném a důsledném vedení je to výborně pracující pes. Ale pokud k této činnosti veden nebude, jistě tím nebude nijak trpět

Tak by to mělo být. Bohužel si spousta lidí pořizuje psa jen podle toho jestli se jim líbí. Souhlasím že bulík se dá využít i jinak, a lidi je spíš využívají jinak. Souhlasím že třeba i retrívr nebo teriér se může uspokojit i jinou činností. Ale zase nechci zadavatelce její plány rozmlouvat a úplně jí odradit. Kdybych s váma psala před několika lety, asi by jste mě odradila, a byla by to velká škoda, pro mého psa i pro mě . Kdo nevyzkouší nepozná, někoho to chytne, někoho ne, ale neřekla bych že tím pes zas tolik utrpí, když si to vyzkouší a pak třeba bude dělat něco jiného.

Dobrý den,
cvičitelé loveckého výcviku určitě existují - sama tyto služby nabízím, v případě zájmu se na mne proto můžete obrátit: www. axally.webnode.cz, záložka "Nabídka - lovecký výcvik"
Jak už tady ale bylo řečeno - výcvikem loveckému psovi otevřete oči, složíte s ním zkoušky a co dál? Pes to začne k životu potřebovat... kor u plemen teriérů je dobré počítat s tím, že když už jednou začnete psa lovecky vést, budete muset v budoucnu pro pejska zajistit odpovídající uplatnění, ať už z vás samotných se stane myslivec nebo pokud vám bude pejsek dobře pracovat a budete s myslivci v kontaktu, tak vás možná budou zvát na své lovecké akce i jakožto hosta-nemyslivce.

Dobrý den,

nabízíme širokou škálu GPS obojků pro pejska. Jak pro běžné dohledání při útěku, nebo například pro naháňku.
https://www.elektro-obojky.cz/gps-obojky-pro-psy/
S pozdravem a přáním krásného dne,
tým Elektro obojky
Infolinka : +420 216 216 106
Email: info@elektro-obojky.cz ;).