Štěně v noci kňučí a vyvádí

Koupila jste si štěně v době, kdy by ještě mělo být u maminky a sourozenců. Žádný solidní chovatel by štěně tak mladé z domu nedal (je to proti zákonu mimochodem), takže jste zřejmě nakoupila někde v nějaké množírně. V kolika dnech se štěně odebírá se dočtete v každém solidnějším článku na internetu, takže moc nastudováno nemáte, i když píšete, že máte psa vymodleného.
Koupila jste si psí miminko, které přišlo předčasně o maminku a zoufale hledá náhradu a životní jistototy. Místo toho dostane "pelíšek" a plácnutí, když moc otravuje. Myslíte, že by ho maminka taky plácla, kdyby si s ní chtělo hrát, ale ona chtěla čumět na Komisaře Rexe?

Pokud se nesmíříte s tím, že příchodem štěněte se vám změní celý život a aspoň na začátku se mu plně nepodřídíte, tak psa vraťte.
Pokud si štěně chce hrát (což je nepochopitelné, že) a vy dáte přednost televizi, tak nejste člověk, co by psa měl mít.

Je to štěně, štěňata koušou, hrají si, jsou plná energie a hlavně - vstává se s nima i v noci, hlavně kvůli venčení! Unavte ho přes den a věnujte se mu. Navíc mělo být ve svém věku ještě u mámy.
A vůbec... je to čivava, ne bernardýn, to by byl až takový problém ho do té postele vzít, když se tam snaží tak úpěnlivě dostat? (Já vím, že každý má na psy v posteli vlastní názor, jen se ptám...)
Moje fena spávala prvních čtrnáct dní těsně nalepená na mně jako klíště, někdy to vypadalo, že by se do mě fakt nejradši zakousla, přesto pak sama začala vyhledávat svůj vlastní prostor. Jo, na posteli tedy spí, nikdy jsem jí to nezakazovala a beru to jako normální věc, nicméně sama od sebe si chodí lehnout třeba do nohou nebo na kraj postele. Zkrátka má taky ráda své pohodlí a prostor a nijak "nepřekáží", jestli se třeba bojíte tohohle. A to by velikostně dala rozhodně za několik čivav.
Moje osobní zkušenost je taková, že když se v noci vzbudila, já ji vzala ven vyvenčit a ona pak chtěla uprostřed noci blbnout a ňafat, stačilo s ní zalézt do postele, zavrtat se s ní do deky, ona chvíli žužlala a pak zas vytuhla. Časem si zvykla a spí celou noc bez problémů. Nikdy se nestalo, že by vylezla a šla něco někam ničit. Když je vzhůru, jen tak kouká, co kde lítá, ale je v klidu.

Nejspíš jste mě špatně pochopil/a. Přizpůsobuju mu skoro všechno, přes den s ním je někdo neustále a hrajeme si, mazlíme, podle potřeby. Není to o tom, že dostane plácnutí, když moc otravuje, to jsem neřekla. Ale když vám neustále okusuje nohy a nereaguje na odtáhnutí a fuj, jak jinak mu to máme asi vysvětlit? Přijde mi, že vidíte jen "plácla jsem ho novinami". Za chvilku s tím přestal a pokračovali jsme v hraní. Nechápu, proč na mě takhle útočíte, jako kdybych byla příšerný majitel, protože to není pravda. Je to mimino a podle toho se k němu chováme. Když si sám hraje a mě si nevšímá, netuším, proč bych si nemohla na chvíli lehnout a zapnout televizi. Tady nejde o tohle, ale o to, že v noci vůbec nespí a nezlobte se na mě, ale když nepomáhá ani konejšení jakéhokoliv druhu, co podle vás teda mám dělat, když všechno, co dělám, je špatně? Osočujete se na mě pěkně, ale říct, co bych teda dělat měla, to už ne.

vjeklova napsal(a):
Nejspíš jste mě špatně pochopil/a. Přizpůsobuju mu skoro všechno, přes den s ním je někdo neustále a hrajeme si, mazlíme, podle potřeby. Není to o tom, že dostane plácnutí, když moc otravuje, to jsem neřekla. Ale když vám neustále okusuje nohy a nereaguje na odtáhnutí a fuj, jak jinak mu to máme asi vysvětlit? Přijde mi, že vidíte jen "plácla jsem ho novinami". Za chvilku s tím přestal a pokračovali jsme v hraní. Nechápu, proč na mě takhle útočíte, jako kdybych byla příšerný majitel, protože to není pravda. Je to mimino a podle toho se k němu chováme. Když si sám hraje a mě si nevšímá, netuším, proč bych si nemohla na chvíli lehnout a zapnout televizi. Tady nejde o tohle, ale o to, že v noci vůbec nespí a nezlobte se na mě, ale když nepomáhá ani konejšení jakéhokoliv druhu, co podle vás teda mám dělat, když všechno, co dělám, je špatně? Osočujete se na mě pěkně, ale říct, co bych teda dělat měla, to už ne.

Říct, co byste měla dělat? V první řadě umět komunikovat se svým psem, rozumět tomu zvířeti, uvědomovat si, že je to mládě, ale ne lidské.
Plácání novinami za něco jako je kousání, což je pro štěňata přirozené a zcela normální není žádné východisko. Místo toho, abyste se rozčilovala, jaká je to mrcha neposlušná, kousavá, musíte přistoupit na jeho hru. Jakmile do vás začne kousat, prostě popadněte nějakého plyšáka nebo uzlík a přetahujte se s ním.
Ale to asi nemá smysl. Cit pro psa a pochopení pro jeho chování a schopnost se s ním nějak "domluvit" jste měla mít v sobě ještě před pořízením. To vás tu nikdo nenaučí. (Ale tím netvrdím, že je to jenom váš případ, ono je vás takových strašně moc...).

Chybu nepřiznám a nepřiznám !
Předčasný odběr !
Pak jsou tyto "problémy".

Co bys mu vysvětlovala ?
To, že to bolí a má ubrat,
to ho učí matka a sourozenci !
O to důležité období jste ho připravili !

Atheira napsal(a):
Říct, co byste měla dělat? V první řadě umět komunikovat se svým psem, rozumět tomu zvířeti, uvědomovat si, že je to mládě, ale ne lidské.
Plácání novinami za něco jako je kousání, což je pro štěňata přirozené a zcela normální není žádné východisko. Místo toho, abyste se rozčilovala, jaká je to mrcha neposlušná, kousavá, musíte přistoupit na jeho hru. Jakmile do vás začne kousat, prostě popadněte nějakého plyšáka nebo uzlík a přetahujte se s ním.
Ale to asi nemá smysl. Cit pro psa a pochopení pro jeho chování a schopnost se s ním nějak "domluvit" jste měla mít v sobě ještě před pořízením. To vás tu nikdo nenaučí. (Ale tím netvrdím, že je to jenom váš případ, ono je vás takových strašně moc...).

Na Vás jsem tohle vůbec nemyslela, vy jste mi naopak poradila. Je to moje první štěně a nechci nic zanedbat, když už jsem konečně přemluvila svoje okolí, že štěně bude. Veterinář mi řekl, že ho mám těmi novinami plácnout, stejně jako si ho nějaký čas nevšímat, že to pochopí a musí se tím naučit samostatnosti. My se na 99% času spolu domluvíme, vždycky na něj funguje vztyčený prst a on pochopí, že něco udělal špatně, naopak když se vyčůrá správně, dostane pochvalu a pamlsek, válíme se spolu a dovádíme u pelíšku, dala jsem jen jeden případ, co se stal včera s tím, jak dováděl. Jen se bojím, aby mi z té postele nespadl, nebo abych ho nezalehla, je to takový malý prďola. On sám dolů neseskočí, tak se taky bojím, jestli mi to tam třeba nepočůrá, protože se občas stane, že to nestihne na záchod. Jinak už na mě reaguje a věnuju mu maximální množství času, jen jsem hledala radu, jak docílit toho, aby v noci klidně spal. Místo toho tu dostávám čočku, jak bych neměla vůbec psa mít

rapotacka11 napsal(a):
Chybu nepřiznám a nepřiznám !
Předčasný odběr !
Pak jsou tyto "problémy".

Co bys mu vysvětlovala ?
To, že to bolí a má ubrat,
to ho učí matka a sourozenci !
O to důležité období jste ho připravili !

Veterinář mi řekl, že v 7 - 8 týdnech je ideální čas na odběr, což jsem udělala. Rozhodně nechci, aby trpěl.

vjeklova napsal(a):
Nejspíš jste mě špatně pochopil/a. Přizpůsobuju mu skoro všechno, přes den s ním je někdo neustále a hrajeme si, mazlíme, podle potřeby. Není to o tom, že dostane plácnutí, když moc otravuje, to jsem neřekla. Ale když vám neustále okusuje nohy a nereaguje na odtáhnutí a fuj, jak jinak mu to máme asi vysvětlit? Přijde mi, že vidíte jen "plácla jsem ho novinami". Za chvilku s tím přestal a pokračovali jsme v hraní. Nechápu, proč na mě takhle útočíte, jako kdybych byla příšerný majitel, protože to není pravda. Je to mimino a podle toho se k němu chováme. Když si sám hraje a mě si nevšímá, netuším, proč bych si nemohla na chvíli lehnout a zapnout televizi. Tady nejde o tohle, ale o to, že v noci vůbec nespí a nezlobte se na mě, ale když nepomáhá ani konejšení jakéhokoliv druhu, co podle vás teda mám dělat, když všechno, co dělám, je špatně? Osočujete se na mě pěkně, ale říct, co bych teda dělat měla, to už ne.

Nevidím, že by na vás někdo útočil, spíš jen nechcete slyšet, že plácat stěně za přirozené chování je špatně. Je tu spousta diskuzí o kousajicích štěňatech, tak pohledejte a vyzkoušejte přesměrování na hračku nebo vypisknutí. Ale nezapomínejte, že každý pes je jiný, jeden to pochopí hned, druhý po týdnu a na někoho to nebude platit vůbec, vím o čem mluvím, naše fena nás drtila 2 měsíce a taky se to zvládlo bez fyzických trestů.
Co byste dělat měla Vám bylo řečeno. Taky se přikláním k tomu vzít pejska do postele. Viděla jste štěňata jak spí když jsou ještě spolu u mámy? Jsou všichni hezky namačkaní na sebe, jsou zvyklá na kontakt. Taky jsme ji měli od 1. noci v posteli a nikdy nebyl problém a jak psala Atheira, velmi rychle pochopila, že v noci se prostě spí.

vjeklova napsal(a):
Na Vás jsem tohle vůbec nemyslela, vy jste mi naopak poradila. Je to moje první štěně a nechci nic zanedbat, když už jsem konečně přemluvila svoje okolí, že štěně bude. Veterinář mi řekl, že ho mám těmi novinami plácnout, stejně jako si ho nějaký čas nevšímat, že to pochopí a musí se tím naučit samostatnosti. My se na 99% času spolu domluvíme, vždycky na něj funguje vztyčený prst a on pochopí, že něco udělal špatně, naopak když se vyčůrá správně, dostane pochvalu a pamlsek, válíme se spolu a dovádíme u pelíšku, dala jsem jen jeden případ, co se stal včera s tím, jak dováděl. Jen se bojím, aby mi z té postele nespadl, nebo abych ho nezalehla, je to takový malý prďola. On sám dolů neseskočí, tak se taky bojím, jestli mi to tam třeba nepočůrá, protože se občas stane, že to nestihne na záchod. Jinak už na mě reaguje a věnuju mu maximální množství času, jen jsem hledala radu, jak docílit toho, aby v noci klidně spal. Místo toho tu dostávám čočku, jak bych neměla vůbec psa mít

Když se do pořízení psa vrhnete takhle nepřipravená a pak se divíte, co vlastně život se psem obnáší, nedivte se, že tu čočku dostanete.

Zalehnutí bych se nebála. Spával se mnou v posteli i potkan a nikdy se mu nic nestalo. To prostě tak nějak víte, že tam ten drobek je. Stejně jako si moje sestra s přítelem vzali domů ke kočce ještě koťátko, strašně maličké, podvyživené, tehdy vážil dokonce ještě míň než ten potkan. A taky se k nim hnedka naknedlilo do postele. Zalehnutí se nekonalo.
Počůrat by se teoreticky mohl, protože to takhle maličký ještě celou noc vydržet nemůže. Jestli vám o tom sám nedá nijak vědět a prostě to pustí, klidně bych si na nějaká časová rozmezí nastavila budík, abyste s ním stihla jít ven, než se stane nehoda.
Jestli se bojíte, že spadne na tvrdou zem, něco si k té posteli na noc dejte. Nějakou deku navíc určitě máte.

Veterináře poslouchejte v oblasti zdravotního stavu. Je to doktor. Není to ale výchovný ani výživový poradce. Takže výchovu, výcvik i stravu zjišťujte od jiných, od veta fakt ne.

vjeklova napsal(a):
Na Vás jsem tohle vůbec nemyslela, vy jste mi naopak poradila. Je to moje první štěně a nechci nic zanedbat, když už jsem konečně přemluvila svoje okolí, že štěně bude. Veterinář mi řekl, že ho mám těmi novinami plácnout, stejně jako si ho nějaký čas nevšímat, že to pochopí a musí se tím naučit samostatnosti. My se na 99% času spolu domluvíme, vždycky na něj funguje vztyčený prst a on pochopí, že něco udělal špatně, naopak když se vyčůrá správně, dostane pochvalu a pamlsek, válíme se spolu a dovádíme u pelíšku, dala jsem jen jeden případ, co se stal včera s tím, jak dováděl. Jen se bojím, aby mi z té postele nespadl, nebo abych ho nezalehla, je to takový malý prďola. On sám dolů neseskočí, tak se taky bojím, jestli mi to tam třeba nepočůrá, protože se občas stane, že to nestihne na záchod. Jinak už na mě reaguje a věnuju mu maximální množství času, jen jsem hledala radu, jak docílit toho, aby v noci klidně spal. Místo toho tu dostávám čočku, jak bych neměla vůbec psa mít

Bála jsem se stejných věcí jako vy, ale od první noci jsem se sama "přeprogramovala", vzbudil mě každý její pohyb takže sotva se začala vrtět letěli jsme ven. Aby nespadla tak ležela mezi přítelem a mnou, takže jsme ji udělali mantinely ( ty dělám nohou dodnes, protože se spokojeně válí na zádech a je schopna se slulit na zem ). No a taky jsme ji k posteli udělali schůdky, když byla malá. Všechno jde.

vjeklova napsal(a):
Na Vás jsem tohle vůbec nemyslela, vy jste mi naopak poradila. Je to moje první štěně a nechci nic zanedbat, když už jsem konečně přemluvila svoje okolí, že štěně bude. Veterinář mi řekl, že ho mám těmi novinami plácnout, stejně jako si ho nějaký čas nevšímat, že to pochopí a musí se tím naučit samostatnosti. My se na 99% času spolu domluvíme, vždycky na něj funguje vztyčený prst a on pochopí, že něco udělal špatně, naopak když se vyčůrá správně, dostane pochvalu a pamlsek, válíme se spolu a dovádíme u pelíšku, dala jsem jen jeden případ, co se stal včera s tím, jak dováděl. Jen se bojím, aby mi z té postele nespadl, nebo abych ho nezalehla, je to takový malý prďola. On sám dolů neseskočí, tak se taky bojím, jestli mi to tam třeba nepočůrá, protože se občas stane, že to nestihne na záchod. Jinak už na mě reaguje a věnuju mu maximální množství času, jen jsem hledala radu, jak docílit toho, aby v noci klidně spal. Místo toho tu dostávám čočku, jak bych neměla vůbec psa mít

Je problém dát si matraci na zem? Já to taky takhle ze začátku vyřešila a malá spala celou noc jako zabitá.

blackserigala napsal(a):
Je problém dát si matraci na zem? Já to taky takhle ze začátku vyřešila a malá spala celou noc jako zabitá.

Je, já mám manželskou postel a matrace je v jednom kuse, na zem se nevejde

Iliena napsal(a):
Bála jsem se stejných věcí jako vy, ale od první noci jsem se sama "přeprogramovala", vzbudil mě každý její pohyb takže sotva se začala vrtět letěli jsme ven. Aby nespadla tak ležela mezi přítelem a mnou, takže jsme ji udělali mantinely ( ty dělám nohou dodnes, protože se spokojeně válí na zádech a je schopna se slulit na zem ). No a taky jsme ji k posteli udělali schůdky, když byla malá. Všechno jde.

Asi máte pravdu, dneska v noci teda zkusím, že bude se mnou v posteli. On v noci skoro nespí a pak to zaspí všechno přes den, na jednu stranu se ho bojím držet vzhůru, aby nebyl úplně vyřízený, ale večer se vždycky snažím ho hraním nějak utahat a moc to teda nezabírá

vjeklova napsal(a):
Je, já mám manželskou postel a matrace je v jednom kuse, na zem se nevejde

Mívala jsem kamarádku, která měla doma tibetskou dogu. Bylo nám tehdy zhruba dvanáct, v dětském pokojíčku měla obyč jednolůžko. Ten obr spával s ní na té posteli... Dolů se nikdy nezřítil ani jeden z nich. Že se vám čivava skoulí z manželské postele bych se fakt nebála. A když už, tak jako pojistku tam prostě něco měkkého dejte... Tohle přece není žádný problém.

vjeklova napsal(a):
Je, já mám manželskou postel a matrace je v jednom kuse, na zem se nevejde

Máme to stejně, proto jsme na nějaký čas rozebrali gauč a použili matrace z něj.

vjeklova napsal(a):
Je, já mám manželskou postel a matrace je v jednom kuse, na zem se nevejde

Aha. No, tak obložte postel dekama a když náhodou spadne, tak ať je to do měkkého.

Atheira napsal(a):
Mívala jsem kamarádku, která měla doma tibetskou dogu. Bylo nám tehdy zhruba dvanáct, v dětském pokojíčku měla obyč jednolůžko. Ten obr spával s ní na té posteli... Dolů se nikdy nezřítil ani jeden z nich. Že se vám čivava skoulí z manželské postele bych se fakt nebála. A když už, tak jako pojistku tam prostě něco měkkého dejte... Tohle přece není žádný problém.

On si od prvního dne, co jsem si ho přivezla, zabavil takovou měkoučkou deku, ležel v ní i na cestě domů, a pokud ji nemá v pelechu, tak tam ani nejde, protože to přece není tak hebké, tak proč by tam ležel, že Přes den si vždycky lehne k mým nohám, chvíli si s nimi hraje (obvyklé žoužlání mi nijak nevadí, ale včera vyloženě hryzal, až mi tekla krev a na hračku vůbec nereagoval), pak si lehne přes celý nárt a už mi tam odchrupuje. V noci je to ovšem úplně naopak, to nechce spát vůbec. Vystelu kolem postele a dám na vás, budeme se tulit, snad bude klidnější.

vjeklova napsal(a):
Na Vás jsem tohle vůbec nemyslela, vy jste mi naopak poradila. Je to moje první štěně a nechci nic zanedbat, když už jsem konečně přemluvila svoje okolí, že štěně bude. Veterinář mi řekl, že ho mám těmi novinami plácnout, stejně jako si ho nějaký čas nevšímat, že to pochopí a musí se tím naučit samostatnosti. My se na 99% času spolu domluvíme, vždycky na něj funguje vztyčený prst a on pochopí, že něco udělal špatně, naopak když se vyčůrá správně, dostane pochvalu a pamlsek, válíme se spolu a dovádíme u pelíšku, dala jsem jen jeden případ, co se stal včera s tím, jak dováděl. Jen se bojím, aby mi z té postele nespadl, nebo abych ho nezalehla, je to takový malý prďola. On sám dolů neseskočí, tak se taky bojím, jestli mi to tam třeba nepočůrá, protože se občas stane, že to nestihne na záchod. Jinak už na mě reaguje a věnuju mu maximální množství času, jen jsem hledala radu, jak docílit toho, aby v noci klidně spal. Místo toho tu dostávám čočku, jak bych neměla vůbec psa mít

Hmm, tak spěte s ním na zemi u pelechu, ale to by bylo nepohodlné že ?
Chápete že takhle malé štěně nenaučíte povelům jako je např. fuj, nesmíš a podobně ? Za to, že se chová přirozeně ještě dostane.Je důležité aby se mezi vámi vytvořilo pouto, vy musíte být jeho podpora když ho sebrali od jeho maminky a sourozenců, z jeho domova a smečky kde byl od narození zvyklý a dali úplně někomu cizímu, jak by bylo Vám ? Čočku dostáváte zaslouženě. Slevte ze svých zásad, stejně nepomohou a psa vemte do postele i v noci, to je to nejjednodušší co můžete udělat. Ono se stočí do klubíčka k vám, možná vás trochu ožužlá, nebo bude žužlat plyšáka, ale za chvíli v teple usne. Jestli je tohle nad vaše síly a trpělivost, bude nejlepší když ho vrátíte chovateli, jestli je aspoň trochu solidní a umožní vám to.

vjeklova napsal(a):
On si od prvního dne, co jsem si ho přivezla, zabavil takovou měkoučkou deku, ležel v ní i na cestě domů, a pokud ji nemá v pelechu, tak tam ani nejde, protože to přece není tak hebké, tak proč by tam ležel, že Přes den si vždycky lehne k mým nohám, chvíli si s nimi hraje (obvyklé žoužlání mi nijak nevadí, ale včera vyloženě hryzal, až mi tekla krev a na hračku vůbec nereagoval), pak si lehne přes celý nárt a už mi tam odchrupuje. V noci je to ovšem úplně naopak, to nechce spát vůbec. Vystelu kolem postele a dám na vás, budeme se tulit, snad bude klidnější.

Tak nám zítra napište jak se vám spalo já už si ani neumìm představit spát bez psa

Sam 90210 napsal(a):
Hmm, tak spěte s ním na zemi u pelechu, ale to by bylo nepohodlné že ?
Chápete že takhle malé štěně nenaučíte povelům jako je např. fuj, nesmíš a podobně ? Za to, že se chová přirozeně ještě dostane.Je důležité aby se mezi vámi vytvořilo pouto, vy musíte být jeho podpora když ho sebrali od jeho maminky a sourozenců, z jeho domova a smečky kde byl od narození zvyklý a dali úplně někomu cizímu, jak by bylo Vám ? Čočku dostáváte zaslouženě. Slevte ze svých zásad, stejně nepomohou a psa vemte do postele i v noci, to je to nejjednodušší co můžete udělat. Ono se stočí do klubíčka k vám, možná vás trochu ožužlá, nebo bude žužlat plyšáka, ale za chvíli v teple usne. Jestli je tohle nad vaše síly a trpělivost, bude nejlepší když ho vrátíte chovateli, jestli je aspoň trochu solidní a umožní vám to.

Pochybuju, že chovatel co dá pryč takhle malý štěně je solidní.

Sam 90210 napsal(a):
Hmm, tak spěte s ním na zemi u pelechu, ale to by bylo nepohodlné že ?
Chápete že takhle malé štěně nenaučíte povelům jako je např. fuj, nesmíš a podobně ? Za to, že se chová přirozeně ještě dostane.Je důležité aby se mezi vámi vytvořilo pouto, vy musíte být jeho podpora když ho sebrali od jeho maminky a sourozenců, z jeho domova a smečky kde byl od narození zvyklý a dali úplně někomu cizímu, jak by bylo Vám ? Čočku dostáváte zaslouženě. Slevte ze svých zásad, stejně nepomohou a psa vemte do postele i v noci, to je to nejjednodušší co můžete udělat. Ono se stočí do klubíčka k vám, možná vás trochu ožužlá, nebo bude žužlat plyšáka, ale za chvíli v teple usne. Jestli je tohle nad vaše síly a trpělivost, bude nejlepší když ho vrátíte chovateli, jestli je aspoň trochu solidní a umožní vám to.

První noc jsem si k němu lehla jen s polštářem, ale spát nechtěl, takže o pohodlí to opravdu není, když už týden nespím :) Pak jsem si vzala jeho pelech k posteli, protože všude na fórech to pejskaři doporučovali. On naopak na to fuj se vztyčeným prstem reaguje, vždy přestane a jde si hrát, nebo se přitulí a začne mě olizovat, já hladit. Je na mě dost fixovaný, když odejdu z místnosti třeba se jen napít a je tam s ním někdo jiný, začne být prý neklidný a koukat ke dveřím, uvolní se až když se vrátím. Vždycky jsem všude od okolí slýchávala, že štěně, které nechám spát v posteli, tam už bude chtít spát napořád a já bych naopak chtěla, aby spal hezky v pelíšku naproti posteli. Trpělivosti s ním mám, řekla bych, dost. Tady šlo vážně o to, že jsem nešťastná z toho, jak v noci nespí a potřebovala jsem s tím poradit.

vjeklova napsal(a):
Dobrý den, prosím o pomoc. V sobotu jsem si pořídila skoro dvouměsíční štěně čivavy (sedmnáctého mu budou dva měsíce). Ty první noci jsem si podle rad z internetu dala jeho pelech k posteli, abych ho mohla klidnit, když kňučí, nicméně jsem se snažila ho vést k tomu, že v noci se spí a nehraje. Je to můj pes, takže se mnou bude spát i v pokoji, pelech bude mít přímo naproti posteli. Problém však nastal dnešní noc, kdy neskutečně vyváděl. Do půlnoci byl klidný, spal a já taky, ale pak se probral a nechtěl vůbec spát. Pořád se snažil mi vydrápat na postel, okusoval karton kolem ní (jinak mi pořád lezl pod postel, tak jsem ji musela oblepit), kňoural a celkově byl šílený. Stejně jako navečer, dostal takový trochu záchvat, kdy okusoval nás všechny, a i když jsme mu říkali důrazně "fuj, nesmíš" a tak dále, dělal to dál, ačkoliv většinou ho tohle gesto donutilo přestat. Dovedlo nás to až k tomu, že jsme ho lehce plácli po zadečku (opravdu lehce). Pak už to bylo dobré, ale celkově i když já ležím na posteli a chci se dívat na televizi, on se snaží ke mně dostat a kňučí, dělá na postel nálety a tak. Můžete mi poradit, co s tím? V noci dováděl asi do půl druhé (musela jsem být prostě u něj a snažit se ho unavit, protože bych stejně nespala), ale od čtyř už byl zase vzhůru. Jsem na takovém levelu, kdy si chci koupit špunty do uší a přes noc si ho takhle vůbec nevšímat. Pochopí z toho, že má spát a tím vyváděním nikoho nepřivolá, aby pak s tím přestal už úplně a mohli jsme v klidu spát oba? Vyloženě jsem si ho vymodlila, protože nebydlím sama a ostatní psa dovnitř prostě nechtěli, nyní jsou ve fázi, kdy hrozí tím, že ho budu muset dát pryč, pokud s tím nepřestane. Budu moc vděčná za každou radu.

Chudák štěně, vraťte ho.

Nikdy psa nebijte, a už vůbec ne za to, že se chová přirozeně. Štěňata prostě koušou, takže je potřeba je naučit jinou formu hry a hrát si s hračkami, ne je bít a štěkat na ně zákazové povely a tak je stresovat. Krmit 5* denně, hrát si, socializovat, unavit. Pokud si vezmete štěně do postele, bude spát a budete mít klid oba. Je třeba venčit co nejčastěji, i v noci.

Jestliže se o psa nechcete starat, vraťte ho a pořiďte si plyšového.

V 7-8 týdnů možná tak větší plemeno, ale čivavu? Vždyť je to malý prďola, chce být s vámi, kousat bude a dost, je to štěně, štěňata koušou, příště by bylo lepší si něco o psech přečíst dřív, než si jej pořídíte..

Nas civavacek take hrozne plakal, mame ho od osmi tydnu. Skoncil u me v posteli. Do tri mesicu jsem ho mela u sebe v pelisku a pomalinku jsem ho ucila pres den i v noci, aby vydrzel sam. Stenatko je jako miminko do rodiny. Nasemu Filipkovi bude devet mesicu a uz je docela sikovny kdyz jsem mela dva tydny opravdu hroznou chripku chodil na zachudek do ohradky na plinku a to, jak byl porad u mne, tak ted je trochu rozmazleny. Mame mladou kocicku a s tou si vyhraje, je to takovy nas trpaslicek. Sestilety tibetsky spanel Bubacek ho hrozne miluje. Musite mit trpelivost, u nas se to vse toci kolem stenda. Hodne stesti a mejte ho radi.

scylla napsal(a):
Chudák štěně, vraťte ho.

Nikdy psa nebijte, a už vůbec ne za to, že se chová přirozeně. Štěňata prostě koušou, takže je potřeba je naučit jinou formu hry a hrát si s hračkami, ne je bít a štěkat na ně zákazové povely a tak je stresovat. Krmit 5* denně, hrát si, socializovat, unavit. Pokud si vezmete štěně do postele, bude spát a budete mít klid oba. Je třeba venčit co nejčastěji, i v noci.

Jestliže se o psa nechcete starat, vraťte ho a pořiďte si plyšového.

Já ho nebiju, plácla jsem ho jednou a ani si nejsem jistá, jestli to vůbec zaznamenal, protože to bylo lehounce, nechci mu ubližovat. Vím přece, že koušou, s tím počítám, proto má taky hračky. Ale jak jsem už říkala, hryznul mě do krve, což jsem ani netušila, že s tak malinkými zoubky zvládne. Já se o něj starat chci, proto jsem si ho asi taky pořizovala, že jo... jen chci, aby v noci spal.

Filípek... To je ten čivaví diktátor, co tyranizuje vnučky, toho si pamatuju. Skvělý příklad do vlákna o výchově štěněte.

vjeklova napsal(a):
Já ho nebiju, plácla jsem ho jednou a ani si nejsem jistá, jestli to vůbec zaznamenal, protože to bylo lehounce, nechci mu ubližovat. Vím přece, že koušou, s tím počítám, proto má taky hračky. Ale jak jsem už říkala, hryznul mě do krve, což jsem ani netušila, že s tak malinkými zoubky zvládne. Já se o něj starat chci, proto jsem si ho asi taky pořizovala, že jo... jen chci, aby v noci spal.

Já chci, chci a chci... Já si vzala štěně do postele na 3 týdny, abych ho naučila, že v noci se spí, tři týdny jsem spala na půl, abych hlídala, když se mu bude chtít čurat, když se vyčůral, tak jsem zase byla vzhůru, abych ho usměrnila a vysvětlila mu, že se spí..Týden je fakt krátká doba. (mimochodem, ještě mám malé dítě, takže jsme v noci spaly všechny tři spolu, když se probudila jedna, vzbudila i druhou a chtěly si hrát a přežila jsem)
Jo a momentálně spí sama ve svém pelechu a já v noci o ni nevím..

vjeklova napsal(a):
Já ho nebiju, plácla jsem ho jednou a ani si nejsem jistá, jestli to vůbec zaznamenal, protože to bylo lehounce, nechci mu ubližovat. Vím přece, že koušou, s tím počítám, proto má taky hračky. Ale jak jsem už říkala, hryznul mě do krve, což jsem ani netušila, že s tak malinkými zoubky zvládne. Já se o něj starat chci, proto jsem si ho asi taky pořizovala, že jo... jen chci, aby v noci spal.

Malé děti také nespí celou noc a máte mimino. Vy ho nebijete, jen ho plácáte... dává vám to smysl? Pokud se o něj chcete starat, tak se starejte a nestěžujte si, že to dá trošku bdění a práci. Štěně se chová normálně, časem najede na váš režim, ale musíte mu k tomu dát čas. Znovu - vezměte ho do postele a bude spát.

Moc doporučuji přečtení této knihy, tam se o štěňátkách, výchově a péči o psa dozvíte skoro všechno, jsou tam dobré, praktické a použitelné informace.

www.clovekpritelpsa.cz.

Atheira napsal(a):
Filípek... To je ten čivaví diktátor, co tyranizuje vnučky, toho si pamatuju. Skvělý příklad do vlákna o výchově štěněte.

Jo jo to je ten náš usurpátor. Vnučky už se s ním sžily, čtyři holky, když ho mají na vodítku tak je to v pohodě, ale jak si s ním začnou hrát, tak jim hračky nepůjčí, nenechá se od nich ani pohladit a pořád je hlídá, aby mu nic neukradly z jeho domácnosti. Nikdy je nekousl, je to takový puberťáček když už moc zlobí, tak je za plůtkem na místečku. Venku na zahradě je také hlídá, aby mu nic neodnesly, i mimo domov je stejný. Hraje si jedině se mnou, nosí mi ty jeho krámy a vyřádí se s tibeťánkem Bubáčkem a naší Číčou. Na fretku Ninušku ve volieře vůbec neútočí, jenom jí pozoruje. Je to boží psíček, ale ty začátky byly docela těžké hlavně v noci. Je to náš první psíček, který se vůbec nebojí petard, měli jsme vždy pejsky, kteří se moc báli.

Je mu smutno, je sám, nemá se ke komu namáčknout já si ted poslední dvě feny brala kolem 9 týdne a noc zvládly obě bez problémů v pelechu, ted 4m štěně si večer lehne do pelechu co je v pokoji kde spím já a je spokojená, pokud by ale brečela vezmu si jí k sobě a vím že hned usne .pokud bych jí nechala brečet tak se stejně nevyspím. je to mimino a v noci je tma, bojí se nebo chce jen cítit teplo . vždyt je to to nejjednodušší řešení, chce být u Vás, bere vás ted jako náhradu své mámy přes den naopak je nejvíc v klidu u mě, manžel udělal jakoby dvojžidli, menší sedačku no a nemusim jí chovat ale leží na dece vedle mě a spí

vjeklova napsal(a):
Dobrý den, prosím o pomoc. V sobotu jsem si pořídila skoro dvouměsíční štěně čivavy (sedmnáctého mu budou dva měsíce). Ty první noci jsem si podle rad z internetu dala jeho pelech k posteli, abych ho mohla klidnit, když kňučí, nicméně jsem se snažila ho vést k tomu, že v noci se spí a nehraje. Je to můj pes, takže se mnou bude spát i v pokoji, pelech bude mít přímo naproti posteli. Problém však nastal dnešní noc, kdy neskutečně vyváděl. Do půlnoci byl klidný, spal a já taky, ale pak se probral a nechtěl vůbec spát. Pořád se snažil mi vydrápat na postel, okusoval karton kolem ní (jinak mi pořád lezl pod postel, tak jsem ji musela oblepit), kňoural a celkově byl šílený. Stejně jako navečer, dostal takový trochu záchvat, kdy okusoval nás všechny, a i když jsme mu říkali důrazně "fuj, nesmíš" a tak dále, dělal to dál, ačkoliv většinou ho tohle gesto donutilo přestat. Dovedlo nás to až k tomu, že jsme ho lehce plácli po zadečku (opravdu lehce). Pak už to bylo dobré, ale celkově i když já ležím na posteli a chci se dívat na televizi, on se snaží ke mně dostat a kňučí, dělá na postel nálety a tak. Můžete mi poradit, co s tím? V noci dováděl asi do půl druhé (musela jsem být prostě u něj a snažit se ho unavit, protože bych stejně nespala), ale od čtyř už byl zase vzhůru. Jsem na takovém levelu, kdy si chci koupit špunty do uší a přes noc si ho takhle vůbec nevšímat. Pochopí z toho, že má spát a tím vyváděním nikoho nepřivolá, aby pak s tím přestal už úplně a mohli jsme v klidu spát oba? Vyloženě jsem si ho vymodlila, protože nebydlím sama a ostatní psa dovnitř prostě nechtěli, nyní jsou ve fázi, kdy hrozí tím, že ho budu muset dát pryč, pokud s tím nepřestane. Budu moc vděčná za každou radu.

V posteli a pod peřinou se rychle uklidní.

Když jsme si dovezli našeho prďolu tak jsem s ním prvních pár nocí spala v obýváku. Zvládnul to dobře, sama jsem byla překvapená, že chrněl celou noc, jen se budil na venčení tak jsem ho vždy pustila na dvůr. Když jsem se přesunula do patra do ložnice tak to zvládnul úplně v pohodě, jen jsem mu tam nechala svoje starý venčící boty tak chrněl na nich Jinak co se kousání týče, tak dnes má přesně 3 měsíce a pěkně se rozjel Vždycky se snažím ho přesměrovat na něco jinýho, hračku uzel atd..., né vždy to jde a kolikrát mě to taky nerví, když se oblíkáme a on je jak řachlej Synátor už má dost prořídlou garderobu za ten měsíc co ho máme, ale hold se to musí pár měsíců vydržet

..."jinak mi pořád lezl pod postel, tak jsem ji musela oblepit"...
Pod postel vám lezl proto, že se v prostoru sám cítí nejistý. Pro sa je přirozené spát v úkrytu. Pročpak asi mají psi boudičky ?
Jedno naše štěně ( a podstatně větší plemeno ) také nejradši bydlelo pod
kuchyňským gaučem - dostalo tam pelíšek. Dobu kdy jsme nebyli doma trávilo tam - do té doby, dokud se tam vešlo.

Spala jsem 3 týdny se štěnětem na zemi na karimatce, o tom jak jsem byla ráno zlámaná a nevyspalá nemusím psát. naše štěně má pelechy dva- jeden v obýváku-místo a druhý v ložnici na spaní-do postele si psa neberu (na gauč už ano )spala jsem u pelechu v obýváku...teď chodí spát do ložnice na pelech, když jdem ležet bez řečí...
kousání musíte přežít, bude líp...

Vzala jsem si štěně v 9 týdnech. První den milion zážitků, po půlnoci po posledním venčení jsem si ho vzala do postele, párkrát fňuknul, pak padnul do pelíšku vedle polštáře. Za chvíli se přesunul ke mně a spal. V 6 ráno kníknul, že by čůral. Na ulici bych to nestihla, vedle postele plínka. Hned zpátky a hodinu dospat. Takhle to trvalo měsíc, pak dobrovolně vydržel 7 h, ve 4 měsících 8 h. Pokud neměl nic atraktivnějšího, okusoval lidi. Minimálně.2 h vzhůru, hodinu spánek a tak pořád dokola. První 3 týdny jsme na něj měla nonstop volno (jela jsem si pro něj v pátek), ladili jsme soužití. První 2 týdny totální závisláček, pak se rozkoukal a sbíral jistoty i mimo mě. Tzn. v klidu usmul kdekoliv doma, nestíhal mě na každém kroku, dokázal být někde i sám... Normální vývoj u štěněte, které jde k majiteli jako jedináček, nikdy jsem s ním neměla žádný problém. Tedy kromě toho, že mi při protahování v posteli x krát drápkem málem vypíchl oko, popř. mě dloubal do nosu.

Vjeklova ako dopadla dnesna noc ?

Jdete se poradit ohledně zdravotního problému, prevence nemoci nebo výživy vašeho zvířete? Nově se můžete obrátit rovnou na odborníky v sekci On-line veterinář. Kvalifikovanou odpověď tam dostanete nejpozději během několika hodin. Ať jsou vaši mazlíčci zdraví a spokojení!