Rotvajler : agresivita vůči ostatním psům

K noze umí, ale jakmile vidí psa tak okamžitě vrčí a vyjíždí po něm a na nic nereaguje :-\ jak kdyby měl zatmění :-D.

Nikissa napsal(a):
K noze umí, ale jakmile vidí psa tak okamžitě vrčí a vyjíždí po něm a na nic nereaguje :-\ jak kdyby měl zatmění :-D.

Takže povel tedy neumí, když ho dělá je v určité situaci, že? Tohle je úroveň výcviku 10ti týdenního štěněte.

Domluvte se s nějakými pejskaři, sejděte se a trénujte. Z počátku z velké vzdálenosti a až se uklidní a bude fungovat, tak příště si zacvičte v této vzdálenosti, pak se o pár kroků přibližte a pokračujte v učení. Za jak dlouho se budete moci přiblížit na dotek, záleží na psovi, jak rychle bude dělat pokroky. Každou klidnou reakci a pozornost zaměřenou na Vás pochvalte odměňte, řvaní a vrčení si nevšímejte - on to ten pes také nevydrží předvádět věčně. Pokud hafana na vodítku neudržíte a nebo se bojíte o případné zrnění, tak si stoupněte každý na jinou stranu plotu, choďte kolem sebe z různých vzdáleností u nohy, psa i přivolávejte, hrajte si s ním a podobně.

asurwic napsal(a):
Takže povel tedy neumí, když ho dělá je v určité situaci, že? Tohle je úroveň výcviku 10ti týdenního štěněte.

Domluvte se s nějakými pejskaři, sejděte se a trénujte. Z počátku z velké vzdálenosti a až se uklidní a bude fungovat, tak příště si zacvičte v této vzdálenosti, pak se o pár kroků přibližte a pokračujte v učení. Za jak dlouho se budete moci přiblížit na dotek, záleží na psovi, jak rychle bude dělat pokroky. Každou klidnou reakci a pozornost zaměřenou na Vás pochvalte odměňte, řvaní a vrčení si nevšímejte - on to ten pes také nevydrží předvádět věčně. Pokud hafana na vodítku neudržíte a nebo se bojíte o případné zrnění, tak si stoupněte každý na jinou stranu plotu, choďte kolem sebe z různých vzdáleností u nohy, psa i přivolávejte, hrajte si s ním a podobně.

A košík.

lesnížínka napsal(a):
A košík.

Ten nedávám. Většina psů pak reaguje tak, že v košíku funguje v pohodě, ale na volno napadá nanovo a další náprava je o to složitější. S náhubky operuji jen když mám u sebe více agresorů naráz, ne při tréninku s cizím klidným psem. Pokud hafana fyzicky nezvládnu, tak si ho za něco přivážu jako jištění, trénuji přes plot a nebo poprosím nějakého silného chlapa, který mi zabrzdí v běhu i pořádné tele.

Měla byste hlavně zjistit proč to dělá. Pokud je na volno, také útočí na psy? A nebo se cití bezpečněji a je schopen s nimi existovat? A je jedno jestli to je fena či pes? V cizích rukách to dělá také? Ono je totiž rozdíl, pokud Vás z nějakého důvodu chrání a nebo je agresivní ze strachu a nebo je prostě agresivní na vodítku a podobně.

asurwic napsal(a):
Takže povel tedy neumí, když ho dělá je v určité situaci, že? Tohle je úroveň výcviku 10ti týdenního štěněte.

Domluvte se s nějakými pejskaři, sejděte se a trénujte. Z počátku z velké vzdálenosti a až se uklidní a bude fungovat, tak příště si zacvičte v této vzdálenosti, pak se o pár kroků přibližte a pokračujte v učení. Za jak dlouho se budete moci přiblížit na dotek, záleží na psovi, jak rychle bude dělat pokroky. Každou klidnou reakci a pozornost zaměřenou na Vás pochvalte odměňte, řvaní a vrčení si nevšímejte - on to ten pes také nevydrží předvádět věčně. Pokud hafana na vodítku neudržíte a nebo se bojíte o případné zrnění, tak si stoupněte každý na jinou stranu plotu, choďte kolem sebe z různých vzdáleností u nohy, psa i přivolávejte, hrajte si s ním a podobně.

A nebude to fungovat spíš jen jako seznamování? To je můj taky relativně v pohodě, ale pak potká cizí konkurenci (což je tedy asi rozdíl oproti situaci zadavatelky, držkuje pouze na některé nekastrované psy v produktivním věku) a začne nanovo. Když už to není jen součást seznamování a zní to bojovně, otráveně ho oslovím, se staženýma ušima na mě jódluje, podává tlapku a omlouvá se, ale ani při tom se nezapomene otočit a zadržkovat. Nebo to špatně chápu.

to Alien
Nemyslím si, že by zadavatelka testovala psa navolno. I s náhubkem by mě při váze a typu psa brala krapet panika.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A nebude to fungovat spíš jen jako seznamování? To je můj taky relativně v pohodě, ale pak potká cizí konkurenci (což je tedy asi rozdíl oproti situaci zadavatelky, držkuje pouze na některé nekastrované psy v produktivním věku) a začne nanovo. Když už to není jen součást seznamování a zní to bojovně, otráveně ho oslovím, se staženýma ušima na mě jódluje, podává tlapku a omlouvá se, ale ani při tom se nezapomene otočit a zadržkovat. Nebo to špatně chápu.

to Alien
Nemyslím si, že by zadavatelka testovala psa navolno. I s náhubkem by mě při váze a typu psa brala krapet panika.

No dobře. Ale to se budou trápit dál. Rozhodně to nedělá jen tak. A taky vůbec nemusí znamenat, že je nevychovaný. To je taková klasicka místní ifaunovská diagnóza. A šup s ním na cvičák.

Útočí i když je na vodítku i na volno.
Je mu jedno jestli je to pes fena nebo štěně :-\ ted uz chodíme jen s vodítkem protože nam jednou s košem naběhl mezi 2 vlčáky.
Pes je přítelův, ja sem s nima poslední rok a půl takže psa nevodim, nevěřím si ze bych ho udržela kdyby vystartoval.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A nebude to fungovat spíš jen jako seznamování? To je můj taky relativně v pohodě, ale pak potká cizí konkurenci (což je tedy asi rozdíl oproti situaci zadavatelky, držkuje pouze na některé nekastrované psy v produktivním věku) a začne nanovo. Když už to není jen součást seznamování a zní to bojovně, otráveně ho oslovím, se staženýma ušima na mě jódluje, podává tlapku a omlouvá se, ale ani při tom se nezapomene otočit a zadržkovat. Nebo to špatně chápu.

to Alien
Nemyslím si, že by zadavatelka testovala psa navolno. I s náhubkem by mě při váze a typu psa brala krapet panika.

Pokud pes ostatní nesnese až po seznámení (třeba proto, že je považuje za konkurenci), tak nezbývá nic jiného, než ho naučit kolem nich v klidu chodit a nevšímat si jich. Hraní si a podobný vzájemný kontakt většinou nutný není, pokud o něj pes nestojí ať už všeobecně nebo jen s některými typy. V případě zadavatelky je základem, aby kolem cizích hafanů dokázal projít a v klidu se k nim přiblížit, aby se neseznamoval v afektu (ječící a zmítající se). Pak se dá řešit něco dalšího podle toho, jestli bude o kontakt stát nebo ne, když bude aktuálně psychicky v pohodě a pak se také pozná, jestli to je jen reaktivita nebo strach, lovecký pud, nevychovanost, opravdová agrese či něco jiného.

No on už když vidi psa z dálky tak začíná být neklidnej a čím je pes blíž tím víc je agresivní a přestává vnímat vše kromě toho psa. Většinou už se vyhýbáme když to jde. Horší je když druhej pejsek vyleze zpoza rohu nebo když jinej paneček nechá svýho pejska jen tak běhat k tomu našemu :-\
Naštěstí se ještě nic nestalo ale nikdy nevime odkud může nějakej pejsek vyběhnout a průšvih je hned

Aliens_II napsal(a):
No dobře. Ale to se budou trápit dál. Rozhodně to nedělá jen tak. A taky vůbec nemusí znamenat, že je nevychovaný. To je taková klasicka místní ifaunovská diagnóza. A šup s ním na cvičák.

Někdo si psa vycvičí a nemívá problémy.
Je příjemné, když je takový rotvík ovladatelný.
Cvičák ho ještě ke všemu baví.
Někdo shání "psychology" a pes ho
stejně nakonec sežere .

Nikissa napsal(a):
No on už když vidi psa z dálky tak začíná být neklidnej a čím je pes blíž tím víc je agresivní a přestává vnímat vše kromě toho psa. Většinou už se vyhýbáme když to jde. Horší je když druhej pejsek vyleze zpoza rohu nebo když jinej paneček nechá svýho pejska jen tak běhat k tomu našemu :-\
Naštěstí se ještě nic nestalo ale nikdy nevime odkud může nějakej pejsek vyběhnout a průšvih je hned

Ano, proto začínejte pracovat z dálky. Když se pes v bezpečné a ještě nehysterické vzdálenosti uklidní a bude se soustředit jen na Vás, tak můžete postoupit blíže o pár kroků, když začne blbnout, vraťte se zase do původní vzdálenosti. U plašanů je většinou třeba se s někým domluvit - v terénu Vám žádný pes (tedy spíše jeho majitel) sám od sebe nepočká, abyste si mohli v jeho přítomnosti toho svého cvičit a zvykat na přítomnost cizích psů.

rapotacka11 napsal(a):
Někdo si psa vycvičí a nemívá problémy.
Je příjemné, když je takový rotvík ovladatelný.
Cvičák ho ještě ke všemu baví.
Někdo shání "psychology" a pes ho
stejně nakonec sežere .

Někdo chodí na cvičák pravidelně, psa si od mala socializuje a stejně řeší podobné problémy v jednom kuse. Někdo má to štěstí, že nechá hafana pět let bez jakéhokoliv výcviku na zahradě a poté, co ho poprvé vytáhne mezi lidi, nemá nejmenší problém. Je to nefér - hlavně když Vás potom pes sežer... nebo sežere toho psychologa?

asurwic napsal(a):
Pokud pes ostatní nesnese až po seznámení (třeba proto, že je považuje za konkurenci), tak nezbývá nic jiného, než ho naučit kolem nich v klidu chodit a nevšímat si jich. Hraní si a podobný vzájemný kontakt většinou nutný není, pokud o něj pes nestojí ať už všeobecně nebo jen s některými typy. V případě zadavatelky je základem, aby kolem cizích hafanů dokázal projít a v klidu se k nim přiblížit, aby se neseznamoval v afektu (ječící a zmítající se). Pak se dá řešit něco dalšího podle toho, jestli bude o kontakt stát nebo ne, když bude aktuálně psychicky v pohodě a pak se také pozná, jestli to je jen reaktivita nebo strach, lovecký pud, nevychovanost, opravdová agrese či něco jiného.

Ale jo, to dáváme. Když jde konkurent kolem, tak tiše zamručím "zmlkni, frajere" a vcelku to dává. Tedy pokud má mozek v hlavě, holky u nás už zase přitvrzují. Tady to snad všechno hárá třikrát ročně, jinak tu frekvenci nechápu, kromě jednoho měsíce v zimě na nás pořád někdo zdálky řve "hárááámééé". Chudák ten můj lovec žen.

Nikissa napsal(a):
No on už když vidi psa z dálky tak začíná být neklidnej a čím je pes blíž tím víc je agresivní a přestává vnímat vše kromě toho psa. Většinou už se vyhýbáme když to jde. Horší je když druhej pejsek vyleze zpoza rohu nebo když jinej paneček nechá svýho pejska jen tak běhat k tomu našemu :-\
Naštěstí se ještě nic nestalo ale nikdy nevime odkud může nějakej pejsek vyběhnout a průšvih je hned

Hodně je to tím, že vy už při spatření psa očekáváte průšvih. Většinou ( jak píšete ) už se zdálky vyhýbáte. Ten pes je pak nervozní už z vás. ( Vím to, mám to s fenou podobně - už jsem slabá v nervech a tak se radši vyhnu, když nevím, co můžu čekat. No a fena mě kopíruje.).

Řešila jsem něco podobného s Dobrmanem. Taky to nebyl můj pes. Byl rozmazlený, neuměl žádný povel a venku chodil s košíkem a na napnutém vodítku (spíš za sebou vláčel páníčka) a při spatření psa se mohl zbláznit. Páníček v té chvíli znervózněl (a pes ještě na útoku přidal) udělal to že se psem vlezl až do pangejtu, přešel na druhý chodník nebo se otočil a šel jinudy (vláčel za sebou uřvaného a vzteklého psa). Ten pes neznal kontakt se psem, jen s jezevčíkem v domácnosti. Napadl mi několikrát "bez důvodu" (žárlivost) i mojí fenu Dobrmana.
Začala jsem ho cvičit. Sedni, lehni, ke mě a dlouhodobé odložení (venku jen na vodítku. Navolno na louce). Když uměl povely šel venku na prověšeném vodítku. Viděla jsem v dálce psa, dala jsem psovi povel sedni, lehni (pochválila) a udělal odložení v leže. Pes zmerčil v dálce psa a měl snahu vylítnout. Dala jsem znovu povel lehni a šlápla na vodítko. Pes se naučil v leže nechat projít psa okolo nás (samozřejmě v nejdelší možné vzdálenosti). Pes alespoň štěkal ale nezvedl se (nebyla to otázka hodin ani dnů ale týdnů cvičení). Po nějaké době byl již v klidu a přestal i štěkat. Když už to zvládl v klidu přešli jsme na to samé ale v sedě. Nakonec dokázal projít u nohy na vodítku i v těsné vzdálenosti okolo cizího psa a jen se na něj otočil ale už ho nechtěl sežrat. Hrozně se nám tím všem ulevilo. Pes byl v klidu, ale pokud šel s páníčkem tak ten při příchodu cizího psa Dobrmana stáhl na vodítku a vláčel ho opět stranou. Vysvětlila jsem majiteli co dělá špatně a že má být v klidu a "psovi věřit". Nakonec se naučil žít i ve smečce fen a psa a dokonce dal v klidu i návštěvu mezinárodní výstavy, cestování a chození do města mezi psy.

Nenutila bych psa, který se druhého psa bojí, aby jeho přítomnosti ležel.

Aliens_II napsal(a):
Měla byste hlavně zjistit proč to dělá. Pokud je na volno, také útočí na psy? A nebo se cití bezpečněji a je schopen s nimi existovat? A je jedno jestli to je fena či pes? V cizích rukách to dělá také? Ono je totiž rozdíl, pokud Vás z nějakého důvodu chrání a nebo je agresivní ze strachu a nebo je prostě agresivní na vodítku a podobně.

Ale ono to je v podstatě jedno, proč to dělá, neb oni ho teď budou učit, jak se má chovat a to bude vždy stejné - klid, neútočit, třeba průchod se psem u nohy...takže není až tak třeba psíchoanalýzy, je třeba psa učit a učit a učit. Tak nějak, jak píše asurwic.

opět doporučím, pro případ že to bude místně dostupné, koiru, přímo tento seminář :
http://www.koira.cz/seminar.php?cislo=1370969230.

scylla napsal(a):
Nenutila bych psa, který se druhého psa bojí, aby jeho přítomnosti ležel.

Pravděpodobnost, že RTW útočí, protože se bojí, je vskutku minimální...

scylla napsal(a):
Nenutila bych psa, který se druhého psa bojí, aby jeho přítomnosti ležel.

Ten Dobrman se opravdu nebál. Měla jsem štěstí že jsme potkávali psy na vodítku. Dobrmana jsem odložila na trávu vedle cesty a na druhé straně cesty (cca. tři metry od nás?) procházel cizí pes. Ze začátku byla ta vzdálenost mezi psy ještě větší.

scylla napsal(a):
Nenutila bych psa, který se druhého psa bojí, aby jeho přítomnosti ležel.

Také jako awake považuji lehnutí za nejstabilnější pozici. Osobně mi to pomáhá i právě u bojavek, protože je to rozdílná poloha od sedu nebo stání (které se předvádí během procházky běžně) a pes tím sám určuje, kdy je schopný dál jít a kdy už si za mě lehne a potřebuje čas a mojí ochranu. Když se naučí fungovat tímto způsobem, tak sám kolikrát zvládne mnohem více a dělá větší pokroky, než kdybych se měla spoléhat jen na jím vysílané signály, která odráží jen jeho stav, nikoliv rozhodnutí pokročit i přes svůj problém o krok dál (tedy vlastně blíž ) Navíc je to přirozená pozice, která aktuální stav psa v danou chvíli vystihuje - většina případů, kde je to čistě jen o strachu a plachosti, klesá sama i bez naučeného povelu a je to i to, čeho chceme docílit jako prvního kroku - klidné reakce i přes strachový podnět. U agresorů, plašanů nebo vodítkových reaktivců ani nemluvím - těm tato pozice jen prospěje.

asurwic napsal(a):
Také jako awake považuji lehnutí za nejstabilnější pozici. Osobně mi to pomáhá i právě u bojavek, protože je to rozdílná poloha od sedu nebo stání (které se předvádí během procházky běžně) a pes tím sám určuje, kdy je schopný dál jít a kdy už si za mě lehne a potřebuje čas a mojí ochranu. Když se naučí fungovat tímto způsobem, tak sám kolikrát zvládne mnohem více a dělá větší pokroky, než kdybych se měla spoléhat jen na jím vysílané signály, která odráží jen jeho stav, nikoliv rozhodnutí pokročit i přes svůj problém o krok dál (tedy vlastně blíž ) Navíc je to přirozená pozice, která aktuální stav psa v danou chvíli vystihuje - většina případů, kde je to čistě jen o strachu a plachosti, klesá sama i bez naučeného povelu a je to i to, čeho chceme docílit jako prvního kroku - klidné reakce i přes strachový podnět. U agresorů, plašanů nebo vodítkových reaktivců ani nemluvím - těm tato pozice jen prospěje.

Nesouhlasím, je to pozice, ze které se pes těžko může bránit a tedy pro bojavku dost nevhodná. Nenutila bych k tomu psa, který se ostatních psů bojí, považuji to za kontraproduktivní. Vycházím ze základní poučky o přístupu ke zvířatům - co nechceš, aby bylo děláno tobě nedělej zvířeti. Ve chvíli, kdy vás bude někdo ve vašich představách ohrožovat, lehnete si na kanape nebo dokonce pod něj na zem?

scylla napsal(a):
Nesouhlasím, je to pozice, ze které se pes těžko může bránit a tedy pro bojavku dost nevhodná. Nenutila bych k tomu psa, který se ostatních psů bojí, považuji to za kontraproduktivní. Vycházím ze základní poučky o přístupu ke zvířatům - co nechceš, aby bylo děláno tobě nedělej zvířeti. Ve chvíli, kdy vás bude někdo ve vašich představách ohrožovat, lehnete si na kanape nebo dokonce pod něj na zem?

Jako majitel strachového reaktivce musím s tímto absolutně a maximálně souhlasit!
Ono to bude velmi záležet na, řekněme, na druhu strachoprda (včetně plemenné příslušnosti), ale položení bude fajn u bázlivých, kteří by to řešili nejradějí úprkem, ale určitě ne u psů, kteří mají jako PRVNÍ volbu útok (a už vůbec ne u "samostatných" plemen).

scylla napsal(a):
Nesouhlasím, je to pozice, ze které se pes těžko může bránit a tedy pro bojavku dost nevhodná. Nenutila bych k tomu psa, který se ostatních psů bojí, považuji to za kontraproduktivní. Vycházím ze základní poučky o přístupu ke zvířatům - co nechceš, aby bylo děláno tobě nedělej zvířeti. Ve chvíli, kdy vás bude někdo ve vašich představách ohrožovat, lehnete si na kanape nebo dokonce pod něj na zem?

Bojavka by se nikdy s Vámi při tréninku neměl dostat do stavu, kdy se cítí natolik ohrožen, že se potřebuje bránit sám (i když někteří jsou na to zvyklí a jsou do útoku rovnou). Samozřejmě pokud to psovi vadí, tak ho nenutím. Jen že mi hodně psů, když se umoudří a přestanou dělat uřvaný kolotoč, jde za záda nebo mezi nohy a klesá samo. U nich tuto pozici pak podporuji na průchod kolem ostatních psů - na nějaký kontakt a seznamování samozřejmě ne.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jako majitel strachového reaktivce musím s tímto absolutně a maximálně souhlasit!
Ono to bude velmi záležet na, řekněme, na druhu strachoprda (včetně plemenné příslušnosti), ale položení bude fajn u bázlivých, kteří by to řešili nejradějí úprkem, ale určitě ne u psů, kteří mají jako PRVNÍ volbu útok (a už vůbec ne u "samostatných" plemen).

Určitě záleží na vzdálenosti, ve které psa položím. Nikdo asi nepoloží psa případnému "útočníkovi" pod nos. Dovedu si představit položit psa na kraji loučky ( hřiště ), kde si hrají dva psi, zaujatí sami sebou - ať se dívá.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Určitě záleží na vzdálenosti, ve které psa položím. Nikdo asi nepoloží psa případnému "útočníkovi" pod nos. Dovedu si představit položit psa na kraji loučky ( hřiště ), kde si hrají dva psi, zaujatí sami sebou - ať se dívá.

Proč pokládat? Tady se psalo i o přišlapávání vodítka a podobně.

Se vrátím k tomuto, neb tam mám nejasnosti :

"jestli to je jen reaktivita nebo strach, lovecký pud, nevychovanost, opravdová agrese či něco jiného. "
nerozumím reaktivita NEBO strach : reaktivita je obecně přehnaná reakce na podnět (pokud neberu jadernou elektrárnu), strach s sebou nese reaktivitu...jaké NEBO?

opravdová agrese - to je co? Agrese je obecně "útočné jednání", dle podnětu, který ji vyvolává se pak rozlišují nějaké druhy včetně oné strachové, tak co je ta opravdová?

scylla napsal(a):
Proč pokládat? Tady se psalo i o přišlapávání vodítka a podobně.

Protože je to pro psa pohodlné? Je tak nejvíc v klidu? Radši si lehne, než by stál, nebo seděl?
( Mám teď s fenou problém v dopr. prostředcích, všude slaná čvachta a jí se nechce sedět,
pořád by si do toho lehala a ještě v plné tramvaji natáhla nohy před sebe, aby jí hrozilo ušlápnutí - nikdy nejedeme tak dlouho, cca 15 minut, aby nevydržela sedět, jen je pro ni lehnutí pohodlnější ) Tak si myslím, že když se budeme dívat na psy, také si raději lehne.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Se vrátím k tomuto, neb tam mám nejasnosti :

"jestli to je jen reaktivita nebo strach, lovecký pud, nevychovanost, opravdová agrese či něco jiného. "
nerozumím reaktivita NEBO strach : reaktivita je obecně přehnaná reakce na podnět (pokud neberu jadernou elektrárnu), strach s sebou nese reaktivitu...jaké NEBO?

opravdová agrese - to je co? Agrese je obecně "útočné jednání", dle podnětu, který ji vyvolává se pak rozlišují nějaké druhy včetně oné strachové, tak co je ta opravdová?

Reaktivita = pes reaguje přehnaně, většinou na nějakou vzdálenost (ale také to nemusí být - může "vyňafávat i natěsno"), při bližším seznámení se přestává plašit a je schopný si věc ihned očichat, se psem si hrát (nebo alespoň v klidu s ním existovat) a od člověka se nechat pohladit

strach = nemusí být vždy přehnaná reakce (pes například raději volí ústup a v klidu obejde podnět v bezpečné vzdálenosti a nebo projde kolem věci / osoby / psa na vyzvání, ale bojí se, klepe se, močí strachy...), je to v podstatě neschopnost se s podnětem seznámit a při násilném nucení může hafanovi "prdnout v kouli" a začít plašit - to už pak není reaktivita jako taková, protože to není založené přímo na podnětu, se kterým by se pes jinak sám vyrovnal, ale je to odpověď na napětí a stres (kolikrát začne vyvádět třeba až po hodině doma, pokud na něj majitel od té doby, co cítil strach, soustavně tlačí), při častějším "vybuchnutí psa" se jeho hranice nervové výdrže snižuje, až se potom chová jako reaktivace s tím rozdílem, že ne vždy hysterák spustí přímo ten strachový podnět

Samozřejmě kombinace je možná, ale člověk pracuje rozdílně se samotným strachem, se samotnou reaktivitou a s obojím najednou.

Jinak třeba ta strachová agrese odezní spolu s překonáním pocitu ohrožení. Zato například záliba v napadání (pro psa sport a zábava), naučené agresivní chování (zvyk), vyhledávání konfliktů u konkurenčních psů a podobně se "nápravou" psychického stavu samo neztratí = opravdová, protože agrese je opravdovým problémem sama o sobě a není jen důsledkem, který se zázračně rozplyne.