Kočka není pes

A další věru velmi vtipný komentář.

Nebýt místní sorty učebnicových pokrytců, tak bych se o existenci tohoto filmu nikdy nedozvěděl. Takže ano, rčení, že i negativní reklama je reklama, stále funguje naprosto spolehlivě. Abych vás uvedl do situace; na netu se zjevilo video z natáčení, ve kterém chovatel nutí psa do vody, přestože čokl na to zrovna nemá vůbec náladu, a když se tam konečně odhodlá, tak si zlehka lokne chlorovaného patoku. To byla samozřejmě neopakovatelná příležitost pro všechny přecitlivělé chovatele rybiček, kteří začali film bojkotovat tím, že rozbalili tu roletku vpravo nahoře a zabijácky mu nasolili odpad. Někdo také musel vydatně nachcat do diskuze, protože tam zničehonic vyrašili nagelovaní teplouši s kabelkami a upnutými trikoty s véčkovým výstřihem po kotníky a začali pohoršeně mustrovat na všechny strany, protože oni svoje čivavy šukají vždycky něžně a nemohou se dívat na to, jak někdo nutí nebohého psíka jít do vody! Tfuj tfuj tfuj! Ano, jsou to moc pěkná gesta, gratuluji. Zlí tvůrci jsou za své ošklivé zvířecí martyrium potrestáni a vy jste se ukázali jako stateční hrdinové s ledvinou na pravém místě. Ještě si nezapomeňte na facebooku pietně nahodit psí filtr na ty vaše duté hlavy, abyste své spravedlivé rozhořčení šířili napříč světem. Ony totiž ostatní filmy se zvířaty jsou vždy natáčeny s přihlédnutím na maximální pohodlí všech zvířecích protagonistů, a když se vořech k něčemu nemá, tak se s ním normálně v klidu domluví. „Podívej, Azore, mohl bys tady podlézt vrata, pak vyběhnout na houpačku, skočit z ní dvojitý salto na pískoviště a nakonec před tamtou kamerou zatančit salsu? Jestli se ti teďkom nechce, tak na to peč a v klidu si dej misku Pedigree, uděláme to zítra.“ Samozřejmě to neznamená, že já jsem si u toho videa samou radostí vyhonil, jen si spíš dokážu představit, jak asi musí být natáčení se psy náročné. Navíc nepodléhám lacinému instantnímu soucitu, kdy někde naklikám odpady, psí filtry a duhové profilovky a myslím si, jaký jsem kádr. Jestli chcete tak vehementně bojovat proti týrání papoušků, tak raději přispějte nějakému fondu na ochranu zvířat a přestaňte ze sebe laskavě dělat na internetech kretény, protože moc dobře vím, že jakmile se při natáčení jakéhokoliv jiného filmu zabije nějaký kaskadér, tak si jen flegmaticky přehodíte mastnou patku zleva doprava a licoměrně zahlásíte: „pffff, neměl tam lozit, čurák“. Mě Psí posrání nebavilo, protože je to veskrze průměrná nudná rodinná trapárna, ale kvůli těm prskajícím bukvám jsem ho tuze rád podpořil zakoupením lupenu. Oceňuji, že zdejší admini tentokrát nelenili a ten žluklý projev malosti a pokrytectví promazali.

Anettee napsal(a):
Dobrý večer, prosila Vás o Váš názor na pořad na ČT 2 Kočka není pes. Zajímalo by mě jestli se ztotožňujete s názorem psího psychologa pana R. Desenskýho. Také jestli jste postřehli film Psí poslání, na venek se tento líbivý film tváří zajímavě, ale skutečnost je jiná. Také jsem na něj chtěla jít, ale to zhlédnutí videa z natáčení jsem svůj názor změnila. Hrozný je to, co s těmi zvířaty dělají za kamerou. :( A poslední otázka! :) Máte nějaké typy jak naučit psa chodit na prověšeném vodítku a, aby se nechtěl seznamovat s kolemjoudícími? Vím, že tady jsou zkušení chovatelé a dobří rádci na vše okolo psů ! :) Psům se věnuji několik let, ale chci jen nějaké další typy k perfektnímu výcviku. Předem moc děkuji za Vaše cenné a zkušené odpovědi.

O prvních dvou dílech se tu diskutovalo, další díly už asi nestály za zakládání diskuse

1.díl:
https://www.ifauna.cz/psi/diskuse/detail/3242865/ct-1-desensky#a3246564

2.díl:
https://www.ifauna.cz/psi/diskuse/detail/3248735/videli-jste-to#a3249769.

Ano o skandálu psí poslání jsem slyšela. PETA propadla histerii, což je celkem běžné, a lidi jako ovce začali soudit podle jednoho půl minutového videa, na kterém se pes bojí skočit do vody a nakonec se na vteřinu potopí. Bylo o tom vydáno prohlášení, kde bylo mnoho vysvětleno, stačí si to najít na internetu a umět anglicky. Opravdu není důvod k histerii, dokonce jsem někde četla, že fena zemřela apod.. Prostě se bála skočit z druhé strany břehu, než jak to cvičili..Nikdo ji tam nenutil skákat a video, kdy fena do.vody skočila, bylo sestříhané a fena skočila už normálně sama a nebála se, ale pak se na chvíli potopila, s tím, že pro ni skočilo několik lidí..

O prvních dvou dílech se tu diskutovalo, další díly už asi nestály za zakládání diskuse
"""""""""""""""""""""""""""""""""""""
To fakt nestály...
Je tragédie pro zvířata, do jakých rukou se dostávají.
Tupým bl bům.
(a tím nemyslím mentálně postižené)

http://www.ceskatelevize.cz/porady/11535735801-kocka-neni-pes/.

Zítra jdu na film, tak písnu jaké to bylo

O natáčení jsem nečetla ani neslyšela nic, že film existuje jsem zachytila. Když si chci poplakat nad psím posláním, stačí si vzpomenout na moje zlato, co už tu rok není. Stačí hodit okem doprava, kde zrovna mám na této stránce stolního kalendáře fotku, jak šťastně běží ve sněhu. Stačí ráno nepotlačovat myšlenky na to, jak naši psí kamarádi nikdy nevytáhnou paty ze zahrady a jak jim nikdo ani neostříhá přerostlé drápy a...zabulím si také. Scénáře píše sám život

rapotacka11 napsal(a):
O prvních dvou dílech se tu diskutovalo, další díly už asi nestály za zakládání diskuse
"""""""""""""""""""""""""""""""""""""
To fakt nestály...
Je tragédie pro zvířata, do jakých rukou se dostávají.
Tupým bl bům.
(a tím nemyslím mentálně postižené)

http://www.ceskatelevize.cz/porady/11535735801-kocka-neni-pes/.

Páníčci jsou běžný vzorek populace. Mně to nepřekvapuje.
A pak má někdo problém a náhodně objeví ifaunu a založí diskusi a rozjede se to do neuvěřitelných rozměrů, směrů a témat a zakladatel se v podstatě nic nedozví a často se už neobjeví. A tak zůstane se svým psem i problémem sám.

No kdybych věděla, jak naučit chodit psa na prověšeném vodítku, tak ráda poradím Bohužel. Berňáka to nikdo neučil, chodil tak nějak sám od sebe, samojed ani po 8 letech nepochopil, že tak má chodit. Když na něj houknu, chvíli vydrží, než zapomene a valí si po svých, panička ruku jako opice

lesnížínka napsal(a):
No kdybych věděla, jak naučit chodit psa na prověšeném vodítku, tak ráda poradím Bohužel. Berňáka to nikdo neučil, chodil tak nějak sám od sebe, samojed ani po 8 letech nepochopil, že tak má chodit. Když na něj houknu, chvíli vydrží, než zapomene a valí si po svých, panička ruku jako opice

Povel "k noze" (v tomto případě se jedná o chůzi na vodítku u nohy) je povel jako každý jiný. Jenže! Když řeknu "lehni", tak pes má ležet, dokud nedám jiný povel.
S povelem "k noze" je to tak, že většina lidí (do jisté doby včetně mne) dá tento povel, ale nikdy jej neukončí! A v tom je ten problém.
Od té doby, co jsem začala trénovat "k noze" tak, že po nějakém čase ukončím povel "k noze" jiným povelem, např. tím, že buď pustím psa z vodítka s povelem "volno", nebo mu řeknu "běž" a nechám ho jít na rozvinutém vodítku před sebou (i za cenu toho, že tahá). Pes tedy má jasný začátek i konec, a tak jde u nohy. Pokud se cvik neukončí, většina psů si myslí, že je konec kdy je to napadne (čím dřív, tím líp), a tak jde chvíli u nohy a za chvíli už zase táhne. Napomáhá k tomu i nedůslednost majitelů, kteří sice řeknou "k noze", ale po čase to stejně vzdají a pes tahá a tahá.
Psu toleruji tahání na volném (rozvinutém) vodítku. A to z toho důvodu, že když ho potom učím stopovat, tak pes musí táhnout - občas se totiž zachytí za strom, větev... a kdyby se dal strhnout ze stopy, tak by tu stopu třeba nemusel vůbec vypracovat.
Jo, ještě to základní - jak donutit psa, aby šel u nohy? Prostě s ním více či méně (podle "tvrdosti" psa) trhnu a řeknu "k noze". Když začne zase tahat, zase trhnu... a po chvíli dám jiný povel a psa z chůze u nohy "vysvobodím". Časem se prodlužuje doba, kdy jde u nohy bez trhnutí - až pochopí, že prostě u té nohy musí jít do té doby, než dám jiný povel.
Často tady čtu metodu jako se zastavit a čekat, případně měnit směr - na to prostě nemám trpělivost. Neumím si to ani představit - cvičit psa tak po metrech a za hodinu dojít možná na roh domu. Možná to výsledky přináší, ale já chci se psem normálně fungovat co nejdřív a ne pořád stát a čekat až pes pochopí, že nemá tahat. Mám obavy, že u některých jedinců bych se nedočkala vůbec.

lesnížínka napsal(a):
No kdybych věděla, jak naučit chodit psa na prověšeném vodítku, tak ráda poradím Bohužel. Berňáka to nikdo neučil, chodil tak nějak sám od sebe, samojed ani po 8 letech nepochopil, že tak má chodit. Když na něj houknu, chvíli vydrží, než zapomene a valí si po svých, panička ruku jako opice

Taky. Řeknu, ať na mě počká, otočí se s výrázem 'jéžiš, ty se táhneš', pak jde chvíli v mém tempu a za chvíli už metelí podle svého.

Ja pridam svou trosku do mlyna-kdysi jsem chtela "zodpovedne vychovat svoji fenku- neco ve stylu jak pise Konadra- povel dat, ukoncit, dat novy...,., no postupem casu to pro me byl vopruz. Ted na to proste kaslu a jen si uzivam radosti se psem, obcas neco procvicim jen tak pro zabavu a reknu vam, pes mi pripada mnohem vice v pohode.

koňadra napsal(a):
Povel "k noze" (v tomto případě se jedná o chůzi na vodítku u nohy) je povel jako každý jiný. Jenže! Když řeknu "lehni", tak pes má ležet, dokud nedám jiný povel.
S povelem "k noze" je to tak, že většina lidí (do jisté doby včetně mne) dá tento povel, ale nikdy jej neukončí! A v tom je ten problém.
Od té doby, co jsem začala trénovat "k noze" tak, že po nějakém čase ukončím povel "k noze" jiným povelem, např. tím, že buď pustím psa z vodítka s povelem "volno", nebo mu řeknu "běž" a nechám ho jít na rozvinutém vodítku před sebou (i za cenu toho, že tahá). Pes tedy má jasný začátek i konec, a tak jde u nohy. Pokud se cvik neukončí, většina psů si myslí, že je konec kdy je to napadne (čím dřív, tím líp), a tak jde chvíli u nohy a za chvíli už zase táhne. Napomáhá k tomu i nedůslednost majitelů, kteří sice řeknou "k noze", ale po čase to stejně vzdají a pes tahá a tahá.
Psu toleruji tahání na volném (rozvinutém) vodítku. A to z toho důvodu, že když ho potom učím stopovat, tak pes musí táhnout - občas se totiž zachytí za strom, větev... a kdyby se dal strhnout ze stopy, tak by tu stopu třeba nemusel vůbec vypracovat.
Jo, ještě to základní - jak donutit psa, aby šel u nohy? Prostě s ním více či méně (podle "tvrdosti" psa) trhnu a řeknu "k noze". Když začne zase tahat, zase trhnu... a po chvíli dám jiný povel a psa z chůze u nohy "vysvobodím". Časem se prodlužuje doba, kdy jde u nohy bez trhnutí - až pochopí, že prostě u té nohy musí jít do té doby, než dám jiný povel.
Často tady čtu metodu jako se zastavit a čekat, případně měnit směr - na to prostě nemám trpělivost. Neumím si to ani představit - cvičit psa tak po metrech a za hodinu dojít možná na roh domu. Možná to výsledky přináší, ale já chci se psem normálně fungovat co nejdřív a ne pořád stát a čekat až pes pochopí, že nemá tahat. Mám obavy, že u některých jedinců bych se nedočkala vůbec.

Nemíchám dvě věci - netahání na vodtíku a chůzi u nohy. Chůze u nohy je cvik, který na procházce k ničemu nepotřebuji, takže ho psovi dám tehdy, kdy si ho budu chtít procvičit a povel ukončím vždy, protože nechci po psovi, aby mi šel třeba dvě hodiny u nohy. Pes může využívat celou délku vodítka, měnit strany, neplést se mi pod nohy, ale nesmí na celé délce vodítka tahat. Může si otestovat, jak je vodítko dlouhé - máme několik délek, ale tahat nesmí, už jen proto, že manžel chodí o berlích a tahající pes by ho mohl ohrozit. Používám zastavování, změnu směru, upoutání pozornosti, škubnu se psem jen výjimečně, když je drzý a vyrazí si něco prozkoumat a za vodítko citelně zatáhne, pak škubnu. Když pes požádá o možnost průzkumu, umožním mu to, když si o to řekne slušně.

Přidám svou trošku :
Pes vám na vodítku zaručeně nepotáhne, když ho naučíte spolehlivě povel "za paty". Nevím, kde jsem k tomu přišla, myslím, že u myslivců.
Používám teď, kdy je u nás všude kluzko a kdyby psice škubla, tak se válím. Ne dlouhou dobu, jen na kritických místech. ( Potřebuji přelézt barieru sněhu, vedle mě nemůže, když přeskočí, tak bude v silnici a navíc se mnou škubne - jde tedy za paty ).
Učí se velice snadno. Složíte ruce s pamlskem na zadek ( svůj ), povel, pes jde za vámi, vezme si pamlsek...

"Nevím, kde jsem k tomu přišla, myslím, že u myslivců"
u dogtrekingistů ...
"za paty" používám rovněž, civilně velmi užitečný povel - třeba když jdeme do zatáčky, tudíž nemám rozhled, na kluzkém, když je pes zapřažen za postroj a tudíž tahání je legální...

"Máte nějaké typy jak naučit psa chodit na prověšeném vodítku "
krom toho, že to tu už nějak padlo, tak : http://blog.koira.cz/nezarazene/pojd-se-mnou

"aby se nechtěl seznamovat s kolemjoudícími"
je to štěně? Nejde o to, aby se seznamovat nechtěl, ale aby se choval tak, jak ty chceš.
Prostě tomu dej pravidla - např. kolemjdoucí se blíží = pes jde pod povel "k noze" (nejdříve v zastavení, až to bude zvládat tak za chůze), za odměnu si s ním pohrej ty, nebo (respektive někdy) - řízený nácvik s někým známým - s ním dojdeš k tomu "cizímu", uvolníš psa, ten se třeba nechá pomuchlat a ty ho zase odvedeš hrou (největší sranda musí být s psovodem!)...třeba.
Podstatou je, že to musí mít nějaká pravidla, ta pravidla musíš vymyslet a psa naučit.

koňadra napsal(a):
Povel "k noze" (v tomto případě se jedná o chůzi na vodítku u nohy) je povel jako každý jiný. Jenže! Když řeknu "lehni", tak pes má ležet, dokud nedám jiný povel.
S povelem "k noze" je to tak, že většina lidí (do jisté doby včetně mne) dá tento povel, ale nikdy jej neukončí! A v tom je ten problém.
Od té doby, co jsem začala trénovat "k noze" tak, že po nějakém čase ukončím povel "k noze" jiným povelem, např. tím, že buď pustím psa z vodítka s povelem "volno", nebo mu řeknu "běž" a nechám ho jít na rozvinutém vodítku před sebou (i za cenu toho, že tahá). Pes tedy má jasný začátek i konec, a tak jde u nohy. Pokud se cvik neukončí, většina psů si myslí, že je konec kdy je to napadne (čím dřív, tím líp), a tak jde chvíli u nohy a za chvíli už zase táhne. Napomáhá k tomu i nedůslednost majitelů, kteří sice řeknou "k noze", ale po čase to stejně vzdají a pes tahá a tahá.
Psu toleruji tahání na volném (rozvinutém) vodítku. A to z toho důvodu, že když ho potom učím stopovat, tak pes musí táhnout - občas se totiž zachytí za strom, větev... a kdyby se dal strhnout ze stopy, tak by tu stopu třeba nemusel vůbec vypracovat.
Jo, ještě to základní - jak donutit psa, aby šel u nohy? Prostě s ním více či méně (podle "tvrdosti" psa) trhnu a řeknu "k noze". Když začne zase tahat, zase trhnu... a po chvíli dám jiný povel a psa z chůze u nohy "vysvobodím". Časem se prodlužuje doba, kdy jde u nohy bez trhnutí - až pochopí, že prostě u té nohy musí jít do té doby, než dám jiný povel.
Často tady čtu metodu jako se zastavit a čekat, případně měnit směr - na to prostě nemám trpělivost. Neumím si to ani představit - cvičit psa tak po metrech a za hodinu dojít možná na roh domu. Možná to výsledky přináší, ale já chci se psem normálně fungovat co nejdřív a ne pořád stát a čekat až pes pochopí, že nemá tahat. Mám obavy, že u některých jedinců bych se nedočkala vůbec.

Já souhlasím se scyllou. Když dám k noze, tak chci, aby se na mě pes nalepil, vyvrátil hlavu, držel mi rameno na stehně a nešel si jen tak uvolněně, ale udržoval se v pozici, byť pro něj nepřirozenými pohyby, když mu moje tempo nebude vyhovovat. Na procházku je to nepoužitelné. To si pes může capat na délku 2 m vodítka, nesmí jen tahat a jinak ať si čichá a čumí si kam chce. Když obcházíme třeba rozzuřeného psa nebo člověka, co se psů evidentně bojí, tak si hafany jen povelem převedu na druhou stranu, nechám je dát hlavu do ruky, abych je měla pod kontrolou a po minutí překážky zase dostanou volno. Na normální chůzi nepoužívám žádné povely - netahání totiž vyžaduji vždy a ne jen, když řeknu. Naopak pořádně zabrat (např. kolo, stopy...) může pes až na signál "go" + doplňkový povel (např. pull / run-run pro tah, search pro stopy).

asurwic napsal(a):
Já souhlasím se scyllou. Když dám k noze, tak chci, aby se na mě pes nalepil, vyvrátil hlavu, držel mi rameno na stehně a nešel si jen tak uvolněně, ale udržoval se v pozici, byť pro něj nepřirozenými pohyby, když mu moje tempo nebude vyhovovat. Na procházku je to nepoužitelné. To si pes může capat na délku 2 m vodítka, nesmí jen tahat a jinak ať si čichá a čumí si kam chce. Když obcházíme třeba rozzuřeného psa nebo člověka, co se psů evidentně bojí, tak si hafany jen povelem převedu na druhou stranu, nechám je dát hlavu do ruky, abych je měla pod kontrolou a po minutí překážky zase dostanou volno. Na normální chůzi nepoužívám žádné povely - netahání totiž vyžaduji vždy a ne jen, když řeknu. Naopak pořádně zabrat (např. kolo, stopy...) může pes až na signál "go" + doplňkový povel (např. pull / run-run pro tah, search pro stopy).

Malá technická : Co ( jaký povel ) používáte pro chůzi na pravé straně ?
( vím, že je to jedno, ale stejně ).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přidám svou trošku :
Pes vám na vodítku zaručeně nepotáhne, když ho naučíte spolehlivě povel "za paty". Nevím, kde jsem k tomu přišla, myslím, že u myslivců.
Používám teď, kdy je u nás všude kluzko a kdyby psice škubla, tak se válím. Ne dlouhou dobu, jen na kritických místech. ( Potřebuji přelézt barieru sněhu, vedle mě nemůže, když přeskočí, tak bude v silnici a navíc se mnou škubne - jde tedy za paty ).
Učí se velice snadno. Složíte ruce s pamlskem na zadek ( svůj ), povel, pes jde za vámi, vezme si pamlsek...

A nedrápe Vás do zadku? Nebo jí ten pamlsek dáváte po částech než dojdete tam, kam potřebujete?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A nedrápe Vás do zadku? Nebo jí ten pamlsek dáváte po částech než dojdete tam, kam potřebujete?

Nikam mě nedrápe, s pamlskem jsem to jen učila, teď chodí za paty bez pamlsku - na povel.
Tak jako při ostatních povelech.
Ale ráda se nechám poučit, jak povel "za paty" naučíte vy. Kolik lidí - tolik způsobů.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nikam mě nedrápe, s pamlskem jsem to jen učila, teď chodí za paty bez pamlsku - na povel.
Tak jako při ostatních povelech.
Ale ráda se nechám poučit, jak povel "za paty" naučíte vy. Kolik lidí - tolik způsobů.

To byla jen úvaha, já cvičím za míček.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Malá technická : Co ( jaký povel ) používáte pro chůzi na pravé straně ?
( vím, že je to jedno, ale stejně ).

Na přechod doleva "t-fel" a na přechod doprava "t-gir" (jako obráceně left a right). U těch, co to už mají zažité, často dělám jen "t", protože to pro psa značí změnu nohy, ale u mladších psů nebo při dogdancingu (kdy se mi zařazují z různých pozic), to vyslovuji celé. Jinak pro předpisovou chůzi u nohy mám "heel" a pro chůzi u druhé (pravé) "leg".

koňadra napsal(a):
Povel "k noze" (v tomto případě se jedná o chůzi na vodítku u nohy) je povel jako každý jiný. Jenže! Když řeknu "lehni", tak pes má ležet, dokud nedám jiný povel.
S povelem "k noze" je to tak, že většina lidí (do jisté doby včetně mne) dá tento povel, ale nikdy jej neukončí! A v tom je ten problém.
Od té doby, co jsem začala trénovat "k noze" tak, že po nějakém čase ukončím povel "k noze" jiným povelem, např. tím, že buď pustím psa z vodítka s povelem "volno", nebo mu řeknu "běž" a nechám ho jít na rozvinutém vodítku před sebou (i za cenu toho, že tahá). Pes tedy má jasný začátek i konec, a tak jde u nohy. Pokud se cvik neukončí, většina psů si myslí, že je konec kdy je to napadne (čím dřív, tím líp), a tak jde chvíli u nohy a za chvíli už zase táhne. Napomáhá k tomu i nedůslednost majitelů, kteří sice řeknou "k noze", ale po čase to stejně vzdají a pes tahá a tahá.
Psu toleruji tahání na volném (rozvinutém) vodítku. A to z toho důvodu, že když ho potom učím stopovat, tak pes musí táhnout - občas se totiž zachytí za strom, větev... a kdyby se dal strhnout ze stopy, tak by tu stopu třeba nemusel vůbec vypracovat.
Jo, ještě to základní - jak donutit psa, aby šel u nohy? Prostě s ním více či méně (podle "tvrdosti" psa) trhnu a řeknu "k noze". Když začne zase tahat, zase trhnu... a po chvíli dám jiný povel a psa z chůze u nohy "vysvobodím". Časem se prodlužuje doba, kdy jde u nohy bez trhnutí - až pochopí, že prostě u té nohy musí jít do té doby, než dám jiný povel.
Často tady čtu metodu jako se zastavit a čekat, případně měnit směr - na to prostě nemám trpělivost. Neumím si to ani představit - cvičit psa tak po metrech a za hodinu dojít možná na roh domu. Možná to výsledky přináší, ale já chci se psem normálně fungovat co nejdřív a ne pořád stát a čekat až pes pochopí, že nemá tahat. Mám obavy, že u některých jedinců bych se nedočkala vůbec.

Jednak jsem ráda, že nemám potíž s taháním psa sama, jak tak čtu ostatní, a jednak jsem ráda, že taktéž jediná nemám trpělivost na doporučované zastavení psa na každém metru.
Povel k noze naše koza zná a ovládá, ovšem až pozdě jsem si uvědomila, že ji vždy hned odměním piškotem, což mělo za následek, že poslechne, zhltne piškot a rozběhne se v dál (tedy na konec vodítka; moje zlomená ruka je opravdu důsledkem mého pochybení, piškoty už šetřím, ale zase bojuji sama se sebou, kdy je mi čekajícího psa, hezky ťapajícího u nohy, ale smutně vyhlížejícího piškotek, líto) . Pořád říkám, že méně soucitní nebo méně citliví lidé - a to vůbec nemyslím špatně - to mají s výcvikem jednodušší: mně třeba dělá zle to trhání (pokud by teda pes měl obojek), protože náš předchozí pes měl výrůstky na páteři a krční obratle v háji - ne naší vinou, proto jsem na to trhání opatrná i u tohoto psa.
Venčím i se zlomenou rukou a musím říct, že největší úspěch mám, když na ni pořád mluvím a při jejím rozběhu jí řeknu: no tak na mě přece počkej... a ona se po mně ohlídne a zpomalí (slovo čekej nebo počkej zná, to jsme už dřív natrénovali). Ale celkově se zdá, že se po dalším hárání opravdu hezky sama zklidnila, už to není takové čertisko nezvladatelné. Nicméně ohlávku jsem pro jistotu už koupila, po počátečním odstranění packou z čumáku během vteřiny už ji snese dobře a na těch cca 100 m k výběhu jí to snad psychickou újmu nezpůsobí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Malá technická : Co ( jaký povel ) používáte pro chůzi na pravé straně ?
( vím, že je to jedno, ale stejně ).

Já jen ukážu prstem - otočím ukazovákem. Ona se na mě totiž dost často pozorně dívá... U nás to ale nějak neřešíme, není proč. Obvykle v paneláku po schodech i venku běží po levé straně.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A nedrápe Vás do zadku? Nebo jí ten pamlsek dáváte po částech než dojdete tam, kam potřebujete?

Taky jsem si představila, že bych v ten moment neměla v ruce ani pamlsek a možná ani prsty. Ona by si totiž řekla: "co její oko nevidí..."
Já jsem právě taková ta babička, co je prostě hodnější a rozmazlující, ale dcerka ji třeba pěkně naučila, že jde do dveří fakt až za ní. Prostě jí v té zbrklosti bránila kolenem, až si na to pes zvykl. Ono je to dobré právě v tom výtahu, aby se psice nevyhrnula do náruče sousedům s malým děckem. Se mnou vždycky ty dveře málem vyrazí, já na některé metody prostě tu trpělivost nemám (a ten pes to zatraceně dobře ví) .

Osobně si myslím, že je u temperamentních psů účinnější změna směru, než zastavování. A jako vždy je to o trpělivosti.

Tak film zhlédnut, bylo nás v sálu 4, i když nejsem člověk, který se u všeho rozpláče, toto mě dostalo...
děj je stručně o psovi, které se po každé smrti převtělí do jiného psa( jednou je u policie, jednou u osamělé ženy, jednou u alkoholika) a je s novými páníčky celkem spokojený, když se dostane k alkoholikovi stráví část života na řetězu dokud se ho alkoholik nezbaví, od alkoholika putuje světem až narazí na svého prvního majitele, tomu ukáže že je jeho bývalý pes( jen v jiném těle) a dostane i svou starou známku.
Film stojí za zhlédnutí a doporučuji vzít s sebou kapesník

Díky za spoiler

Tak ono je už z traileru dost věcí zřejmých. I tak by ale některým lidem neuškodilo vysvětlit, co znamená slovo spoiler a že spoilery, zvlášť u nových filmů, se zásadně nevypouští. Jak z pusy, tak na internetových diskuzích.
Ale někdo je prostě takový, asi mu nedochází, že lidi chtějí vidět film/přečíst si knížku a nechtějí, aby jim předem někdo všechno vykecal.

Huskyjanina napsal(a):
Osobně si myslím, že je u temperamentních psů účinnější změna směru, než zastavování. A jako vždy je to o trpělivosti.

To jde ale dost těžko na chodníku u 4proudové silnice.

A to proč? Však pokud zatáhne, tak se otočíte a jdete zpátky, zatáhne, zas se otočíte. Dokud nepochopí, že na napnutym vodítku se nikam nedostane...

Huskyjanina napsal(a):
A to proč? Však pokud zatáhne, tak se otočíte a jdete zpátky, zatáhne, zas se otočíte. Dokud nepochopí, že na napnutym vodítku se nikam nedostane...

úplně se vidím .

Http://www.ceskatelevize.cz/porady/11535735801-kocka-neni-pes/216562221350006-utocny-koky-a-rozhadane-kocky-tecka-a-tygrik/
To dávání ruky mezi psiska je teda vážně dobrý

kobylatko napsal(a):
Http://www.ceskatelevize.cz/porady/11535735801-kocka-neni-pes/216562221350006-utocny-koky-a-rozhadane-kocky-tecka-a-tygrik/
To dávání ruky mezi psiska je teda vážně dobrý

Je, taky to tak dělám a nebo jim tam vstoupim tělem, je to účinný, jak zabránit rvačce, samozřejmě to nemůžete dělat nijak hekticky, ale v klidu, tak jakoby mimoděk mezi ně vstoupíte, dáte ruku atd. a hlavně to musí být při prvním náznaku nelibosti, takže, když pes ztuhne, přestane dýchat, jakmile už dojde na poňafávání, tak by tam ruku dal jen blázen

Huskyjanina napsal(a):
A to proč? Však pokud zatáhne, tak se otočíte a jdete zpátky, zatáhne, zas se otočíte. Dokud nepochopí, že na napnutym vodítku se nikam nedostane...

Tohle jsem zkoušela praktikovat...pes to pochopil poměrně brzo..takže ve finále to vypadalo tak, že zatáhl a hned se otočil do protisměru...obešel mě a pokračoval...chvíli trvalo, než jsem ho tuhle blbinu odnaučila, protože chůze na vodítku typu...táhnu, táhnu, udělám kolečko...fakt nebyla nic moc...

Ale o tom to je, že nenecháte psa dělat co chce, musíte ho navázat na sebe, ne jen slepě měnit směr, chcete přeci, aby vás pes vnímal...ale na každýho psa platí jiná metoda
vypadá to nějak tohle:
https://www.youtube.com/watch?v=NcuDqu859fI&t=11s.

Huskyjanina napsal(a):
Ale o tom to je, že nenecháte psa dělat co chce, musíte ho navázat na sebe, ne jen slepě měnit směr, chcete přeci, aby vás pes vnímal...ale na každýho psa platí jiná metoda
vypadá to nějak tohle:
https://www.youtube.com/watch?v=NcuDqu859fI&t=11s.

Myslím, že každý pes je jiný, přesně, jak říkáte...tenhle můj je prostě trochu tupounek. Nám prostě zabrala perfektně "zastavovací metoda"...

Jj, no právě, na každýho zabírá něco jinýho

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Myslím, že každý pes je jiný, přesně, jak říkáte...tenhle můj je prostě trochu tupounek. Nám prostě zabrala perfektně "zastavovací metoda"...

Vidíte a nám vůbec. Můj tedy bude asi ještě větší tupounek nepomohlo zastavování ani změny směru. Nebo spíš mi přijde, že on to bral jako paničky momentální výmysl, který ji brzy přejde a pak se hned zase bude chodit, normálně"

asurwic - Já souhlasím se scyllou. Když dám k noze, tak chci, aby se na mě pes nalepil, vyvrátil hlavu, držel mi rameno na stehně a nešel si jen tak uvolněně, ale udržoval se v pozici, byť pro něj nepřirozenými pohyby, když mu moje tempo nebude vyhovovat. Na procházku je to nepoužitelné. - vrátím se ještě k tomuto tématu, neb jsem ho nějak objevila až teď...po delší době Nepotřebuju aby mi pes šel u nohy předpisově jako armádní pes(tedy to, co popisujete vy - to by se mi tedy ani vůbec nelíbilo, já z toho, když to vidím, mám vždycky pocit vybuz.rovaného psa) ale např: ráno jdeme svůj okruh tím způsobem, že pes si tak nějak jde přede mnou, v určitých místech mne musí počkat a pak si zase metelí. Bohužel jsme přišli o lávku přes potok, takže teď jsme museli změnit cestu a jít část po silničce, která není nijak frekventovaná, je to spíš cesta k domům v ulici. Ale vedle ní je takový větší travnatý plácek, kde pes vypíchne většinou zajíce. Nechci tedy, aby mi tam šmejdil, protože pak by mohl za ním vypálit a jelikož neštěstí nechodí po horách, ale po lidech, zrovna by mohlo jet auto. Takže těch asi 150m potřebuju, aby mi pes, který nemá v tu chvíli vodítko, ba ani obojek, šel u nohy po kraji silnice a nepobíhal a já ho příležitostně mohla přidržet, když pojede kolem auto, nebo bude mít tendenci někam vystartit. Takže mu dám k noze a jde mi tedy u nohy. To, že se povel také musí zrušit samozřejmě vím - u prvních domů mu dám normálně, volno".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nikam mě nedrápe, s pamlskem jsem to jen učila, teď chodí za paty bez pamlsku - na povel.
Tak jako při ostatních povelech.
Ale ráda se nechám poučit, jak povel "za paty" naučíte vy. Kolik lidí - tolik způsobů.

Neměli jsme povel za paty, ale, do zadu" a berňák ho uměl taky výborně, nemusela jsem ani říct, jen jsem si ukázala ukazovákem za zadek. Nemusel se to ani učit za pamlsky, prostě hned pochopil, co se po něm chce a on, při své úžasné poslušnosti, to prostě udělal. Není to konkrétně na vás, ale tak jako ke všem: fakt by mne zajímalo, na co by jste nalákaly samojeda. Pořád se opakuju, ale jemu jsou pamlsky u zadku, hračky taktéž. Za bezmála 9let jsem nepřišla na nic, čím ho zaujmout, aby se vůbec otočil a zjistil, co po něm panička chce Určitě to není jediný samorost pes na světě, ale mi připadne, že tady je to jen samý dychtivý a poslušný pes. Pokud už ne úplně, jako třeba Ollie basendžík, tak toho zase utáhne na to jídlo. Kurňa, jen já mám smůlu?!?
Normálně bych měla trauma, že jsem totálně neschopná vychovat psa, ale berňáka obdivovali všichni, koho jsme potkávali, jemu stačilo jen říct a udělal, co se po něm chtělo, nemusela jsem ho nijak povelovat, jen jsem k němu mluvila. Samozřejmě, že základní cviky od štěňátka, jsme pilovali, ale pak už to šlo samo. Se samojedem se to dělalo stejně, zároveň, a přesto u něj nezafungovalo nic. Co se naučil, tak odkoukal od berňuchy a dělal proto, že to dělal berňák, ale jak pobral rozum, tak už si jel po svém...

lesnížínka napsal(a):
Vidíte a nám vůbec. Můj tedy bude asi ještě větší tupounek nepomohlo zastavování ani změny směru. Nebo spíš mi přijde, že on to bral jako paničky momentální výmysl, který ji brzy přejde a pak se hned zase bude chodit, normálně"

No ono to asi bude tím, že ten můj tupounek je poloviční berňák a jak jste psala níže, chce se zavděčit, takže pokud konečně pochopí, co se po něm chce, tak je naprosto poslušný pejsánek-i když mu to dochází pomalu...na rozdíl od feny, která má svůj rozum a nikdo jí přeci nebude vykládat, jak se má co dělat, ona ví všechno nejlíp, ale zase se naučí vše o hodně rychleji a reaguje hned a ne až jí dojde, co že to ta panička říkala...ale musím klást důraz na to, že to myslím vážně, jinak ta potvora dělá, že neslyší a jede si svojí...ví že panička není důsledná a pokud o nic nejde, tak jí toho hodně projde...

lesnížínka napsal(a):
Neměli jsme povel za paty, ale, do zadu" a berňák ho uměl taky výborně, nemusela jsem ani říct, jen jsem si ukázala ukazovákem za zadek. Nemusel se to ani učit za pamlsky, prostě hned pochopil, co se po něm chce a on, při své úžasné poslušnosti, to prostě udělal. Není to konkrétně na vás, ale tak jako ke všem: fakt by mne zajímalo, na co by jste nalákaly samojeda. Pořád se opakuju, ale jemu jsou pamlsky u zadku, hračky taktéž. Za bezmála 9let jsem nepřišla na nic, čím ho zaujmout, aby se vůbec otočil a zjistil, co po něm panička chce Určitě to není jediný samorost pes na světě, ale mi připadne, že tady je to jen samý dychtivý a poslušný pes. Pokud už ne úplně, jako třeba Ollie basendžík, tak toho zase utáhne na to jídlo. Kurňa, jen já mám smůlu?!?
Normálně bych měla trauma, že jsem totálně neschopná vychovat psa, ale berňáka obdivovali všichni, koho jsme potkávali, jemu stačilo jen říct a udělal, co se po něm chtělo, nemusela jsem ho nijak povelovat, jen jsem k němu mluvila. Samozřejmě, že základní cviky od štěňátka, jsme pilovali, ale pak už to šlo samo. Se samojedem se to dělalo stejně, zároveň, a přesto u něj nezafungovalo nic. Co se naučil, tak odkoukal od berňuchy a dělal proto, že to dělal berňák, ale jak pobral rozum, tak už si jel po svém...

Mám to podobně, u takového jedince se musí celoživotně dodržovat neústupnost v povelech, tedy, co řeknu, tak pes musí vykonat ikdyž nechce, což je v 90%. Nechceš? Musíš! Bez toho to nejde, tím dodržováním alespoň trošku krotne. Když polevíte, je to katastrofa.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mám to podobně, u takového jedince se musí celoživotně dodržovat neústupnost v povelech, tedy, co řeknu, tak pes musí vykonat ikdyž nechce, což je v 90%. Nechceš? Musíš! Bez toho to nejde, tím dodržováním alespoň trošku krotne. Když polevíte, je to katastrofa.

Krom toho lovu, kdy ho v polovině případů prostě neodvolám a nemám jak být důsledná to já zase jinak jsem(jó...kéž bych taková byla u sebe ) Nikdy nad tím nemávnu rukou a neexistuje, když něco řeknu, aby také nakonec neudělal...jen vím, že si třeba budu muset počkat. Jako třeba když ví právě, že na mne má čekat u mostu a na druhou stranu jdeme, až dám pokyn. Vyjímečně se stane, že třeba čumí v potoce na kačeny a přecupitá si na druhou stranu. Nezačnu ječet, jen pronesu něco jako: hele, ty nevíš, kde se čeká? A stojím, pokud nepřejde za mnou zpátky(no ano, tak je hodný kluk, tady se čeká) a teprve mu povolím přejít.

lesnížínka napsal(a):
Krom toho lovu, kdy ho v polovině případů prostě neodvolám a nemám jak být důsledná to já zase jinak jsem(jó...kéž bych taková byla u sebe ) Nikdy nad tím nemávnu rukou a neexistuje, když něco řeknu, aby také nakonec neudělal...jen vím, že si třeba budu muset počkat. Jako třeba když ví právě, že na mne má čekat u mostu a na druhou stranu jdeme, až dám pokyn. Vyjímečně se stane, že třeba čumí v potoce na kačeny a přecupitá si na druhou stranu. Nezačnu ječet, jen pronesu něco jako: hele, ty nevíš, kde se čeká? A stojím, pokud nepřejde za mnou zpátky(no ano, tak je hodný kluk, tady se čeká) a teprve mu povolím přejít.

Tak na co si stěžujete?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak na co si stěžujete?

Ale ne, nestěžuju, jen mne vždycky a znovu udivuje, jak tady psiska čekají, co jim majitel řekne, dovolí, vymyslí...a oni s radostí letí vykonat Tohle se u nás asi nestane už nikdy. Já ho miluju, i tu jeho nespoutanost, jen mne vždycky vytočí, když udělá nějakou ptákovinu. Když něco dělá x krát správně, pak mu něco přeletí přes čumák a poslušnost ta tam U něj prostě musí být člověk pořád ve střehu...o berňáku jsem ani nemusela vědět a bylo jasné, že je všechno OK.

Ještě k filmu Psí poslání - podle ochránců zvířat onen incident se psem u rozbouřené vody nebyl jediný, kterého se štáb dopustil. Údajně mělo dojít i k nevyhovujícím podmínkám pobytu psů při natáčení, krmení a cvičení. Stále se to vyšetřuje, tak jsem zvědavá, jak to dopadne.

Producenti filmu se ohání tím, že na vše dohlížela American Humane Association (AHA), která běžně u filmů kontroluje, zda je nakládáno se zvířaty tak, jak má být. Nutno dodat, že ta samá asociace se nezdráhala podepsat pod "No animals were harmed" například u filmů Pí a jeho život anebo Hobit: Neočekávaná cesta, kde prokazatelně docházelo k týrání zvířat.

Více v odkazu:
http://www.hollywoodreporter.com/feature/.

..."Ale ne, nestěžuju, jen mne vždycky a znovu udivuje, jak tady psiska čekají, co jim majitel řekne, dovolí, vymyslí...a oni s radostí letí vykonat "...
Probůh, doufám, že jsem ten dojem u vás nevyvolala i já! Psice je chytrá a žravá - výhoda.
Já jsem měkká a nedůsledná - mínus.
Teď právě lítá štěkat k oknu, aby následně předvedla, jak krásně umí povel "ticho" a dostala ňamku.
Je to potvora vyčůraná a určitě se nepřerazí ochotou, aby dělala to "co mi na očích vidí".

lesnížínka napsal(a):
Ale ne, nestěžuju, jen mne vždycky a znovu udivuje, jak tady psiska čekají, co jim majitel řekne, dovolí, vymyslí...a oni s radostí letí vykonat Tohle se u nás asi nestane už nikdy. Já ho miluju, i tu jeho nespoutanost, jen mne vždycky vytočí, když udělá nějakou ptákovinu. Když něco dělá x krát správně, pak mu něco přeletí přes čumák a poslušnost ta tam U něj prostě musí být člověk pořád ve střehu...o berňáku jsem ani nemusela vědět a bylo jasné, že je všechno OK.

To je prostě dané povahou plemene

ainu napsal(a):
Ještě k filmu Psí poslání - podle ochránců zvířat onen incident se psem u rozbouřené vody nebyl jediný, kterého se štáb dopustil. Údajně mělo dojít i k nevyhovujícím podmínkám pobytu psů při natáčení, krmení a cvičení. Stále se to vyšetřuje, tak jsem zvědavá, jak to dopadne.

Producenti filmu se ohání tím, že na vše dohlížela American Humane Association (AHA), která běžně u filmů kontroluje, zda je nakládáno se zvířaty tak, jak má být. Nutno dodat, že ta samá asociace se nezdráhala podepsat pod "No animals were harmed" například u filmů Pí a jeho život anebo Hobit: Neočekávaná cesta, kde prokazatelně docházelo k týrání zvířat.

Více v odkazu:
http://www.hollywoodreporter.com/feature/.

Já jsem na zvířata háklivá...nesnesu, aby jim bylo záměrně ubližováno, ale...tu bych chtěla zdůraznit to záměrně. Neviděla jsem ani jeden z těch filmů, protože právě kvůli zvířatům, takové filmy nevyhledávám.Onehdá jsem nechtěně(muž to tam přepnul) koukala na blbinu grizly zabiják..či tak nějak, jak partu lidí málem zlikvidoval grizly a bohužel mi prostě na konci bylo toho medvěda víc líto, než lidí, které se mu povedlo zabít. Takže k věci nevím, co se mělo u natáčení těch fimů dít, ale určitě je natáčení se zvířetem, s větším množstvím zvířat, velmi náročné a úrazy se stanou, i jim i hercům. Dovedu si domyslet, ke kolika úrazům přijdou kaskadéři, ale o tom se nepíše, je to jejich práce a jejich problém. Nechci to zlehčovat, ale ani nemám ráda, když se všechno šíleně dramatizuje...

ainu napsal(a):
Ještě k filmu Psí poslání - podle ochránců zvířat onen incident se psem u rozbouřené vody nebyl jediný, kterého se štáb dopustil. Údajně mělo dojít i k nevyhovujícím podmínkám pobytu psů při natáčení, krmení a cvičení. Stále se to vyšetřuje, tak jsem zvědavá, jak to dopadne.

Producenti filmu se ohání tím, že na vše dohlížela American Humane Association (AHA), která běžně u filmů kontroluje, zda je nakládáno se zvířaty tak, jak má být. Nutno dodat, že ta samá asociace se nezdráhala podepsat pod "No animals were harmed" například u filmů Pí a jeho život anebo Hobit: Neočekávaná cesta, kde prokazatelně docházelo k týrání zvířat.

Více v odkazu:
http://www.hollywoodreporter.com/feature/.

V Pí a jeho život docházelo k jakému týrání?... někde jsem četla, že tam tygr je jen pár minut, jinak to je vše dělaný počítačem...

ainu napsal(a):
Ještě k filmu Psí poslání - podle ochránců zvířat onen incident se psem u rozbouřené vody nebyl jediný, kterého se štáb dopustil. Údajně mělo dojít i k nevyhovujícím podmínkám pobytu psů při natáčení, krmení a cvičení. Stále se to vyšetřuje, tak jsem zvědavá, jak to dopadne.

Producenti filmu se ohání tím, že na vše dohlížela American Humane Association (AHA), která běžně u filmů kontroluje, zda je nakládáno se zvířaty tak, jak má být. Nutno dodat, že ta samá asociace se nezdráhala podepsat pod "No animals were harmed" například u filmů Pí a jeho život anebo Hobit: Neočekávaná cesta, kde prokazatelně docházelo k týrání zvířat.

Více v odkazu:
http://www.hollywoodreporter.com/feature/.

Nemám o tom zas až tak podrobné informace, ale mám dojem, že ta aféra s těmi poníky nevznikla záměrným špatným zacházením s nimi, ale jeden z nich se snad měl v době mimo natáčení dostat někam pryč a kamsi spadnout a uvíznout tam?
Což prostě... To se může stát komukoli i u vlastního zvířete. Ale zkrátka, nebyla jsem u toho, informace taky nijak podrobné nemám, jen to, co jsem kdesi četla. Ale pokud to bylo fakt takhle...

Netvrdím, že některé případy zacházení se zvířaty jsou OK. Jenže otázkou je, jestli se k nám dostanou informace přesně tak, jak skutečně jsou? Stejně jako se dá z fotky zívajícího bulla udělat fotka "vražednýho monstra" vhodná do článku na novinkách, jde sestříháním udělat záběr týraní zvířat raz dva.
Nezastávám se nikoho, jen si prostě myslím, že z naší pozice víme akorát tak kulový, jak to skutečně bylo.

No, někdy je pro natáčení potřeba "týrat" i děti. Asi by o tom režiséři mohli vyprávět. Já slyšela např. vyprávět Svěráka, jak museli "Koljovi" rozšlápnout autíčko, aby konečně brečel opravdu.
A se zvířaty to asi nebude jiné.

K filmu se vyjadřovat nebudu k nepsychologovi taky ne, já psy učila netahat tak, že pokud mě na vodítku začali táhnout tak jsem se zapřela, zastavila, jsem totiž strašný beran vždy jsem učila u nohy pomocí kokina, tak jak většina lidí, máme tři psy 10 let,8 let a 4 měsíce kterou mám doma 14 dní a ani ta netahá, jsem totiž strašná mrcha a když někdo táhne stojím na místě klidně i 20 minut dokud nepřestane. Naučila jsem se za život se psy jednu důležitou věc, nepomáhá řev, stres, natož bití ale spolehlivě pomáhá to, že psovi ukážete že jste tak brutálně tvrdohlavá a neustoupíte, že nakonec ustoupí ten pes, nezažila jsrm ještě aby se mi nějaký pes nepoddal, ať můj nebo kamarádů, ale říkají o mě že mám v sobě něco co zvířata přitahuje a dává do klidu, což se divím, normálně jsem nervák

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
K filmu se vyjadřovat nebudu k nepsychologovi taky ne, já psy učila netahat tak, že pokud mě na vodítku začali táhnout tak jsem se zapřela, zastavila, jsem totiž strašný beran vždy jsem učila u nohy pomocí kokina, tak jak většina lidí, máme tři psy 10 let,8 let a 4 měsíce kterou mám doma 14 dní a ani ta netahá, jsem totiž strašná mrcha a když někdo táhne stojím na místě klidně i 20 minut dokud nepřestane. Naučila jsem se za život se psy jednu důležitou věc, nepomáhá řev, stres, natož bití ale spolehlivě pomáhá to, že psovi ukážete že jste tak brutálně tvrdohlavá a neustoupíte, že nakonec ustoupí ten pes, nezažila jsrm ještě aby se mi nějaký pes nepoddal, ať můj nebo kamarádů, ale říkají o mě že mám v sobě něco co zvířata přitahuje a dává do klidu, což se divím, normálně jsem nervák

To jsme na tom povahově asi stejně

Za paty děláme s pamlskem v levé ruce v pěst za zády - jako k noze, ale za patama, je to myslivecký "povel"- následování vůdce.

Minulého psa jsem tak důsledně naučila netahat, že nechtěla roztahovat ani flexinu
Nynější štěně odolává všem možným pokusům o výcvik
(ale tak něco umí, ale...).

..."Za paty děláme s pamlskem v levé ruce v pěst za zády - jako k noze, ale za patama, je to myslivecký "povel"- následování vůdce"...
To jste mě potěšila, že nejsem sama ( a to se mi smály ).

ainu napsal(a):
Ještě k filmu Psí poslání - podle ochránců zvířat onen incident se psem u rozbouřené vody nebyl jediný, kterého se štáb dopustil. Údajně mělo dojít i k nevyhovujícím podmínkám pobytu psů při natáčení, krmení a cvičení. Stále se to vyšetřuje, tak jsem zvědavá, jak to dopadne.

Producenti filmu se ohání tím, že na vše dohlížela American Humane Association (AHA), která běžně u filmů kontroluje, zda je nakládáno se zvířaty tak, jak má být. Nutno dodat, že ta samá asociace se nezdráhala podepsat pod "No animals were harmed" například u filmů Pí a jeho život anebo Hobit: Neočekávaná cesta, kde prokazatelně docházelo k týrání zvířat.

Více v odkazu:
http://www.hollywoodreporter.com/feature/.

Onen incident u rozbouřené vody je jen sestříhané video, z kterého přecitlivělá PETA udělala skandál.
Na videu se psu nechtělo skočit do vody, podle vyjádření producentů, proto, že pes měl naučeno skákat do bazénu s "divokou" vodou z druhé strany břehu. Psa na videu pobízeli, ať skočí, pomalu se ho do té vody snažili dát, pes se bál, vytáhli ho zpět, Střih a pes skočil do vody, což je dle prostředí úplně jiné místo, doba apod. Někteří, co mají zatemnění si mysleli, že se jedná o Jendo a to samé video a chudáčka pejska tam hodili, i když v tom druhém videu (tedy po střihu) skočil sám, pes plaval a potopil hlavu na pár sekund, okamžitě se.pro něj vrhlo x lidí. Kdyby taková histerie byla pokaždé, kdy si pes potopí hlavu pod vodu při natáčení nebo běžném životě, byli bychom za týrání obviněni všichni. A to, že pes nakonec zemřel byl další tupý výmysl.

lesnížínka napsal(a):
To jsme na tom povahově asi stejně

Tak s vámi se nechci nikdy dostat do křížku, to by bylo asi neřešitelné

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
K filmu se vyjadřovat nebudu k nepsychologovi taky ne, já psy učila netahat tak, že pokud mě na vodítku začali táhnout tak jsem se zapřela, zastavila, jsem totiž strašný beran vždy jsem učila u nohy pomocí kokina, tak jak většina lidí, máme tři psy 10 let,8 let a 4 měsíce kterou mám doma 14 dní a ani ta netahá, jsem totiž strašná mrcha a když někdo táhne stojím na místě klidně i 20 minut dokud nepřestane. Naučila jsem se za život se psy jednu důležitou věc, nepomáhá řev, stres, natož bití ale spolehlivě pomáhá to, že psovi ukážete že jste tak brutálně tvrdohlavá a neustoupíte, že nakonec ustoupí ten pes, nezažila jsrm ještě aby se mi nějaký pes nepoddal, ať můj nebo kamarádů, ale říkají o mě že mám v sobě něco co zvířata přitahuje a dává do klidu, což se divím, normálně jsem nervák

Tak to by jste si rozuměla s naší štěndou, ta dokáže těch 20 minut stát a jen zírat a nehne ani uchem. Chůze vpřed je někdy větší horor než táhnutí na vodítku...



Táhnutí řeším oslovením psa a povelem "pomalu"(dosaď svoje) a zádrží-přidržením vodítka a povolením(pokud není odezva-cítíte v ruce, opakuju, třeba až do zastavení... pokud to psa neuklidní - nechce pochopit psa přidrženým vodítkem trochu vrátím- nechci napsat cuknu , je to o ruce, žádná drasťárna, že by psina lítala vzduchem...

Pomalůůů a zpomaluju, pokud pořád táhne až do zastavení. Wori nejdu - dokud potáhneš, povol vodítko a jde se pomalu. A čekám. Nakonec udělá pár kroků zpět, já ho pochválím a on cupity na konec vodítka a táhne znova. To zopakujeme třeba 10x, když to vypadá, že mu konečně došlo, co se po něm chce a netáhne. Chvilku. Nevydrží, stačí aby ho něco zaujalo a táhne nanovo. Nevadí mi, že má flexi napnutou a je na konci, ale jakmile opravdu zabere, to mne vždycky vytočí, páč to vážně vypadám s tím, jak popoletím vzduchem..jak blb

Fiona.Praha napsal(a):
Páníčci jsou běžný vzorek populace. Mně to nepřekvapuje.
A pak má někdo problém a náhodně objeví ifaunu a založí diskusi a rozjede se to do neuvěřitelných rozměrů, směrů a témat a zakladatel se v podstatě nic nedozví a často se už neobjeví. A tak zůstane se svým psem i problémem sám.

Takže jakoby tu ifauna nebyla

Ale zadavateli se většinou odpoví v prvních pár příspěvcích. Když mu napíše zkušenosti 50lidí, stejně se v tom ztratí a zase nebude vědět, co si vybrat

Dnes jsem viděla v pořadu Kočka není pes radu pana Desenského o přesunu současného nezvladatelného mladého pejska k náhradním pánům a obstarat si nového, na tuto radu se paní rozplakala a ani se nedivím, v životě bych psa nikomu nepřenechala. Jsou přece ještě cvičáky a jiní lidé, kteří se živí výcvikem psů. Ale přesunovat psa do jiné rodiny, kde by si s ním "možná" poradili lépe, no nevím, K tomu to byl ještě pejsek, jehož pán byl chlapec trpící úzkostnou poruchou a na pejska byl zvyklý, ani my nejsme dokonalí, pocítila jsem zklamání a nedůvěru k radám pana Desenského

pocítila jsem zklamání a nedůvěru k radám pana Desenského
až teď?
přičemž vzhledem k paní, jak se jevila, tak ta rada blbá nebyla.....

ale "kapku" mi tam chybí takové info, jako že než po psu něco chci, tak ho to musím naučit a tak....asi zbytečné detaily, nebo co

anonymus napsal(a):
Dnes jsem viděla v pořadu Kočka není pes radu pana Desenského o přesunu současného nezvladatelného mladého pejska k náhradním pánům a obstarat si nového, na tuto radu se paní rozplakala a ani se nedivím, v životě bych psa nikomu nepřenechala. Jsou přece ještě cvičáky a jiní lidé, kteří se živí výcvikem psů. Ale přesunovat psa do jiné rodiny, kde by si s ním "možná" poradili lépe, no nevím, K tomu to byl ještě pejsek, jehož pán byl chlapec trpící úzkostnou poruchou a na pejska byl zvyklý, ani my nejsme dokonalí, pocítila jsem zklamání a nedůvěru k radám pana Desenského

Vždyť ta paní byla úplně marná! Vůbec neměla snahu! Co a jak má se psem dělat jí řekl srozumitelně. A pak po měsíci, kdy se psem nezvládla nic, ani připojit povel za jméno, nastínil několik možností co dál. A jednou z nich byla možnost dát psa někomu, kdo ho zvládne vychovat a k postiženému synovi pořídit jiné plemeno. A já s ním souhlasím.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vždyť ta paní byla úplně marná! Vůbec neměla snahu! Co a jak má se psem dělat jí řekl srozumitelně. A pak po měsíci, kdy se psem nezvládla nic, ani připojit povel za jméno, nastínil několik možností co dál. A jednou z nich byla možnost dát psa někomu, kdo ho zvládne vychovat a k postiženému synovi pořídit jiné plemeno. A já s ním souhlasím.

A pak po měsíci, kdy se psem nezvládla nic, ani připojit povel za jméno

a pes jiného plemene tohle nebude potrebovat naucit?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A pak po měsíci, kdy se psem nezvládla nic, ani připojit povel za jméno

a pes jiného plemene tohle nebude potrebovat naucit?

Samozřejmě, že ano. Ale paní se třeba v mezičase může vzdělat, nebo ji do hlavy zasáhne meteorit a jí se zázračné rozsvítí, nebo... Taky by mohla zvolit vhodnější plemeno a k tomu hlavně směřovalo Desenského doporučení. Osobně si myslím, že pokud na sobě paní nezapracuje, tak jí ta rotvice přeroste přes hlavu. Mohla by navštěvovat cvičák, mohla by se poradit s kdekým, kdo má zkušenosti s výchovou psů,... Ale chtěla do televize, byla tam, a nevzala si z toho vůbec nic...

nebyla by teda lepsi rada- nepořizujte si dalšího psa?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
nebyla by teda lepsi rada- nepořizujte si dalšího psa?

Určitě... Ale myslíte, že by byla vyslyšena?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Určitě... Ale myslíte, že by byla vyslyšena?

i kdyby ne -aspoň by se před tv publikem neobjevila rada -psa muzes kdykoliv vymenit...není to problém, radi to i "odbornici".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
i kdyby ne -aspoň by se před tv publikem neobjevila rada -psa muzes kdykoliv vymenit...není to problém, radi to i "odbornici".

Jasně, aspoň něco mu vyčíst musíte... Chápu, že Desenského nemáte ráda, ale tohle už je jen takové popichování...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jasně, aspoň něco mu vyčíst musíte... Chápu, že Desenského nemáte ráda, ale tohle už je jen takové popichování...

Desensky je mi uplne ukradeny


Takze nevim, co chápete?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Desensky je mi uplne ukradeny


Takze nevim, co chápete?

Fajn. Ani jedna jsme u natáčení nebyly, aspoň já tedy ne. A řešit, jestli tam něco zaznít mělo nebo nemělo a jak mělo mi přijde zbytečné.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Fajn. Ani jedna jsme u natáčení nebyly, aspoň já tedy ne. A řešit, jestli tam něco zaznít mělo nebo nemělo a jak mělo mi přijde zbytečné.

je celkem jedno, co zaznělo při natáčení, podstatné je to, co se vysílalo....

Co a jak má se psem dělat jí řekl srozumitelně.

a to jako CO jí řekl? Jak ji naučil učit psa? Co dobrého jí ukázal?

teda krom toho, že jí ukázal způsob učení netahání, který takového nezgrabného člověka může hezky poslat k zemi a přivést až na úrazovku, třeba s vykloubeným některým kloubem ruky a tak.....a opět škub škub škub, toť moderní způsob učení, pravda

ale nechť nejsem nespravedlivá, v jiném díle od něj to moudro, že než po psu něco chceš, tak ho to nejdřív musíš naučit, zaznělo.....

Já vám holky nevím - je to krátký pořad, do jehož stopáže se vejde velmi málo. Neviděla jsem všechny díly, ale zrovna tento poslední ano. Nevím, jakou další motivaci krom rady a toho, že budou v televizi, ti lidé, co se přihlásí, mají. Tipla bych, že finanční. Téměř vždy mi připadá, že čekají zázračnou radu.
Mně to včera přišlo srozumitelné a smysluplné. I to škubání. Metoda je to účinná, dřív se používala téměř výhradně.

Paní byla psychicky slabá, nejlepší by pro ni bylo, kdyby se jí někdo zkušený ujal a přímo jí ukázal, jak na to. Byla ten typ člověka, který potřebuje přímé vedení. Nebude schopná pochopit jen tak, jak se má k psovi chovat. Neměla to v sobě.
Měla by jít na cvičák, ale možná je ten typ, co potřebuje, aby ji tam někdo známý zavedl za ruku a chodil zpočátku s ní.
Nebo s ní chodil na procházky a korigoval ji i psa. A ani to nebude fungovat, dokud se paní nezamyslí.

Velmi mi připomněla mou známou, která přestože už má několikátého psa, strašně svoje zvířata miluje, není schopná žádného psa vychovat. Ona je tak miluje, že ani nezatáhne pořádně za vodítko, aby náhodou svému habánovi neublížila, tak za ním raději vlaje. Snaží se i chodit cvičit, ale mimo cvičák je pes nepoužitelný. To ale není v psovi, ale v druhém konci vodítka.Pes moc dobře pozná, co si může dovolit a co ne. Když si ho vezmu já, šlape jak hodinky, protože všechny povely zná a já bych mu žádné blbiny nedovolil. Jakmile si ho převezme panička, je z něj anarchista.

LájošM napsal(a):
Paní byla psychicky slabá, nejlepší by pro ni bylo, kdyby se jí někdo zkušený ujal a přímo jí ukázal, jak na to. Byla ten typ člověka, který potřebuje přímé vedení. Nebude schopná pochopit jen tak, jak se má k psovi chovat. Neměla to v sobě.
Měla by jít na cvičák, ale možná je ten typ, co potřebuje, aby ji tam někdo známý zavedl za ruku a chodil zpočátku s ní.
Nebo s ní chodil na procházky a korigoval ji i psa. A ani to nebude fungovat, dokud se paní nezamyslí.

Velmi mi připomněla mou známou, která přestože už má několikátého psa, strašně svoje zvířata miluje, není schopná žádného psa vychovat. Ona je tak miluje, že ani nezatáhne pořádně za vodítko, aby náhodou svému habánovi neublížila, tak za ním raději vlaje. Snaží se i chodit cvičit, ale mimo cvičák je pes nepoužitelný. To ale není v psovi, ale v druhém konci vodítka.Pes moc dobře pozná, co si může dovolit a co ne. Když si ho vezmu já, šlape jak hodinky, protože všechny povely zná a já bych mu žádné blbiny nedovolil. Jakmile si ho převezme panička, je z něj anarchista.

Já jenom prostě nepochopím, proč si psychicky slabá osoba(jak jste to nazval) s nemocným synem (taky psychicky nejspíš) pořídí takového psa? Já to sledovala jen po očku, neslyšela vůbec(byli jsme na návštěvě) takže fakt netuším a hlava mi to nějak nebere

Je to televizní pořad, scénář a sledovanost jde ruku v ruce........

lesnížínka napsal(a):
Já jenom prostě nepochopím, proč si psychicky slabá osoba(jak jste to nazval) s nemocným synem (taky psychicky nejspíš) pořídí takového psa? Já to sledovala jen po očku, neslyšela vůbec(byli jsme na návštěvě) takže fakt netuším a hlava mi to nějak nebere

Ona myslím toho psa dostala.
A je celkem jedno, co to je za psa. Dopadlo by to stejně. Jen s malým psem by tolik nevlála na vodítku. Vychovaný by ale byl stejně blbě.
Jak Desenskýho nemusím, tak mám stejný názor jako on, že s malým společenským plemenem by té rodině bylo líp.

lesnížínka napsal(a):
Já jenom prostě nepochopím, proč si psychicky slabá osoba(jak jste to nazval) s nemocným synem (taky psychicky nejspíš) pořídí takového psa? Já to sledovala jen po očku, neslyšela vůbec(byli jsme na návštěvě) takže fakt netuším a hlava mi to nějak nebere

Ona si ho přece nepořídila, byla v práci a když přišla domů, pes tam už byl.
Desenský radil velmi rozumně, jako mínus vnímám, že to pro paní nebylo dostatečně polopatické, ale je to televizní pořad, ne placená výuka majitelů - tady by jistě bylo přínosem pro paní i Báru absolvovat několik prvních společných lekcí s trenérem,který by se věnoval výhradně jí, vše pečlivě a asi i opakovaně vysvětlil včetně i chození po venku i po městě.
Vůbec si nemyslím, že by paní byla úplně marná, to by se muselo prostě teprve zjistit, ale odsoudit někoho, že je úplně blbej, protože něco neumí, aniž by mu to kdokoliv důkladně a názorně vysvětlil, je ubohé
Spíš je smutné, že za tu dobu, co fenku má, jí nikdo z okolí nepomohl ani s tím základním voděním a přivoláním psa, jeho výstrojí apod.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vždyť ta paní byla úplně marná! Vůbec neměla snahu! Co a jak má se psem dělat jí řekl srozumitelně. A pak po měsíci, kdy se psem nezvládla nic, ani připojit povel za jméno, nastínil několik možností co dál. A jednou z nich byla možnost dát psa někomu, kdo ho zvládne vychovat a k postiženému synovi pořídit jiné plemeno. A já s ním souhlasím.

Ano, taky souhlasím a dobře to napsal i Lájoš, paní si myslím, není typ člověka, který tu fenku zvládne. A nejen tu, ale i jiného psa, prostě to v sobě nemá. Tak jak člověk koňák se prostě narodí a je to v něm celý život anebo ne. Manžel se mnou před lety taky zkoušel jezdit na koni. Měl x hodin na jízdárně, pak jezdil i ven, párkrát spadl, prostě moc mu to nešlo. Jezdil asi 3/4 roku a nechal toho. Prostě ho to nechytlo, neměl to tam. Už taky nejezdím, ale když jdu se psem ven a někde vidím jezdce na koni nebo koně, úplně se mi rozbuší srdce a kolikrát mi jdou do očí slzy. Jen ta vůně, jak koně voní

LájošM napsal(a):
Ona myslím toho psa dostala.
A je celkem jedno, co to je za psa. Dopadlo by to stejně. Jen s malým psem by tolik nevlála na vodítku. Vychovaný by ale byl stejně blbě.
Jak Desenskýho nemusím, tak mám stejný názor jako on, že s malým společenským plemenem by té rodině bylo líp.

Ano, tak jsem to myslela. Pokud vůbec tahle rodina nějakého psa, tak malé společenské plemeno. S kříženkou rotvíka, kterou nezvládá, neudrží a tím pádem je nebezpečná jak sobě, tak okolí, to není dobrý nápad

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ano, taky souhlasím a dobře to napsal i Lájoš, paní si myslím, není typ člověka, který tu fenku zvládne. A nejen tu, ale i jiného psa, prostě to v sobě nemá. Tak jak člověk koňák se prostě narodí a je to v něm celý život anebo ne. Manžel se mnou před lety taky zkoušel jezdit na koni. Měl x hodin na jízdárně, pak jezdil i ven, párkrát spadl, prostě moc mu to nešlo. Jezdil asi 3/4 roku a nechal toho. Prostě ho to nechytlo, neměl to tam. Už taky nejezdím, ale když jdu se psem ven a někde vidím jezdce na koni nebo koně, úplně se mi rozbuší srdce a kolikrát mi jdou do očí slzy. Jen ta vůně, jak koně voní

Nastěhujte se k nám mám je nad barákem a když odtud fouká,,voní" fakt hodně Dělám si srandu, vážně mi to nevadí, jsou cítit jen někdy a v zadní části zahrady, no někdy muži na kurtu, ale tak není to nic závadného. Navíc si nechávám navážet jejich hnůj na zkompostování, takže s tím problém nemám. Jen mi ten váš příspěvek vehnal pro změnu úsměv

saola napsal(a):
Ona si ho přece nepořídila, byla v práci a když přišla domů, pes tam už byl.
Desenský radil velmi rozumně, jako mínus vnímám, že to pro paní nebylo dostatečně polopatické, ale je to televizní pořad, ne placená výuka majitelů - tady by jistě bylo přínosem pro paní i Báru absolvovat několik prvních společných lekcí s trenérem,který by se věnoval výhradně jí, vše pečlivě a asi i opakovaně vysvětlil včetně i chození po venku i po městě.
Vůbec si nemyslím, že by paní byla úplně marná, to by se muselo prostě teprve zjistit, ale odsoudit někoho, že je úplně blbej, protože něco neumí, aniž by mu to kdokoliv důkladně a názorně vysvětlil, je ubohé
Spíš je smutné, že za tu dobu, co fenku má, jí nikdo z okolí nepomohl ani s tím základním voděním a přivoláním psa, jeho výstrojí apod.

Jako že by lidi sami o sobě paní radili, co má dělat? Co vy víte, třeba to někdo zkoušel. V pořadu vůbec nezaznělo, jestli se o pomoc zajímala před přihlášením do pořadu, jestli si aspoň o výchově něco přečetla,... Pokud ne, tak to nesvědčí zrovna o velkém rozumu. A pokud ano, je otázkou jaké, a co si z nich byla schopna vzít.

saola napsal(a):
Ona si ho přece nepořídila, byla v práci a když přišla domů, pes tam už byl.
Desenský radil velmi rozumně, jako mínus vnímám, že to pro paní nebylo dostatečně polopatické, ale je to televizní pořad, ne placená výuka majitelů - tady by jistě bylo přínosem pro paní i Báru absolvovat několik prvních společných lekcí s trenérem,který by se věnoval výhradně jí, vše pečlivě a asi i opakovaně vysvětlil včetně i chození po venku i po městě.
Vůbec si nemyslím, že by paní byla úplně marná, to by se muselo prostě teprve zjistit, ale odsoudit někoho, že je úplně blbej, protože něco neumí, aniž by mu to kdokoliv důkladně a názorně vysvětlil, je ubohé
Spíš je smutné, že za tu dobu, co fenku má, jí nikdo z okolí nepomohl ani s tím základním voděním a přivoláním psa, jeho výstrojí apod.

Souhlasím. Ještě bych dodala, že paní říkala, proč moc netrénovali, že měla problémy s tím synem. Může to být pravda, i když nemusí. Paní není určitě moc psychicky vyrovnaná, což může plynout z životní situace. Ale jinak souhlas s radama, které vypadají jednoduše, i když v praxi to může být složitější. Btw trochu mě překvapilo, jak D říkal, že Bára nedejchá, a když nedejchá, nemyslí. Nevím co si pod tím představit.

No, v pořadu to nezaznělo, tak předpokládám, že to tak nebylo, protože paní se jevila naprosto nedotčená jakoukoliv metodikou
Spíš jsem měla na mysli nějaké přátele, širší rodinu, kamarády, kolegy z práce, předpokládám, že někdo v jejím širším okolí jistě psa má - vzhledem k počtu psů a obyvatel ČR.
Místní pejskaři asi nic, no, když se jim paní s Bárou od počátku úzkostlivě vyhýbaly, nicméně někde musela vstřebat, že se psem se prostě zachází tak, jak to dělala, považovala za normální a nedokázala nijak sama aktivně pokročit.

lesnížínka napsal(a):
Nastěhujte se k nám mám je nad barákem a když odtud fouká,,voní" fakt hodně Dělám si srandu, vážně mi to nevadí, jsou cítit jen někdy a v zadní části zahrady, no někdy muži na kurtu, ale tak není to nic závadného. Navíc si nechávám navážet jejich hnůj na zkompostování, takže s tím problém nemám. Jen mi ten váš příspěvek vehnal pro změnu úsměv

Nemyslím přímo hnůj, ale ty chvíle, jak jsem vešla do jízdárny, prostě tu jejich vůni. Nezapomenu nikdy. Třeba jsem si sedla k němu v boxu na zem a tam jsme si spolu povídali, bylo to moc fajn.

eli22 napsal(a):
Souhlasím. Ještě bych dodala, že paní říkala, proč moc netrénovali, že měla problémy s tím synem. Může to být pravda, i když nemusí. Paní není určitě moc psychicky vyrovnaná, což může plynout z životní situace. Ale jinak souhlas s radama, které vypadají jednoduše, i když v praxi to může být složitější. Btw trochu mě překvapilo, jak D říkal, že Bára nedejchá, a když nedejchá, nemyslí. Nevím co si pod tím představit.

Já si pod tím představuji, že pes, který přestane dýchat, ztuhne a v určité míře i přestává vnímat vnější podněty. Ta přestávka v dýchání je častá před bezprostředním útokem na jiného psa nebo člověka, takové to vytuhnutí, kdy už hlavou neběží nic jiného než to, k čemu se pes bezprostředně chystá. Proto to Desenský okamžitě utíná už v té fázi "zatuhnutí", doprovázeném znepravidelněním dechu. Stejně tak to může být ruku v ruce se stresem, když pes zdálnivě z jeho pohledu nemá východisko ze situace, ve které se octl - viz ta scéna mezi chůvičkami, stačí pak poplácat, vytrhnout psa ze zatuhnutí důraznějším dotekem.

Vůbec si nemyslím, že by paní byla úplně marná, to by se muselo prostě teprve zjistit, ale odsoudit někoho, že je úplně blbej,
marná je synonymum pro blbej? zkus si to taky vygůglit, hned po tom tréninku....
projekce myšlenek, saoliných.......nepřekvapuje

mimochodem, u nás se lázně přidělují ze dne na den?

saola napsal(a):
Já si pod tím představuji, že pes, který přestane dýchat, ztuhne a v určité míře i přestává vnímat vnější podněty. Ta přestávka v dýchání je častá před bezprostředním útokem na jiného psa nebo člověka, takové to vytuhnutí, kdy už hlavou neběží nic jiného než to, k čemu se pes bezprostředně chystá. Proto to Desenský okamžitě utíná už v té fázi "zatuhnutí", doprovázeném znepravidelněním dechu. Stejně tak to může být ruku v ruce se stresem, když pes zdálnivě z jeho pohledu nemá východisko ze situace, ve které se octl - viz ta scéna mezi chůvičkami, stačí pak poplácat, vytrhnout psa ze zatuhnutí důraznějším dotekem.

Já si pod tím představuji, že pes, který přestane dýchat, ztuhne a v určité míře i přestává vnímat vnější podněty. Ta přestávka v dýchání je častá před bezprostředním útokem na jiného psa nebo člověka,
Nemohlo to být řečeno lépe

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vůbec si nemyslím, že by paní byla úplně marná, to by se muselo prostě teprve zjistit, ale odsoudit někoho, že je úplně blbej,
marná je synonymum pro blbej? zkus si to taky vygůglit, hned po tom tréninku....
projekce myšlenek, saoliných.......nepřekvapuje

mimochodem, u nás se lázně přidělují ze dne na den?

Koukám že vy byste potřebovala v oboru slušného veřejného projevu ještě mnoho natrénovat a ochodit, abyste konečně dokonale pochopila a upevnila si fakt, že mít jiný názor není směšné ani trestné.

to ne, mít jiný názor je OK, ne OK je dezinterpretace názoru druhého člověka

a co je to ten trénink, to už pochopeno?

eli22 napsal(a):
Souhlasím. Ještě bych dodala, že paní říkala, proč moc netrénovali, že měla problémy s tím synem. Může to být pravda, i když nemusí. Paní není určitě moc psychicky vyrovnaná, což může plynout z životní situace. Ale jinak souhlas s radama, které vypadají jednoduše, i když v praxi to může být složitější. Btw trochu mě překvapilo, jak D říkal, že Bára nedejchá, a když nedejchá, nemyslí. Nevím co si pod tím představit.

To jsou takové běžné výmluvy. Se psem se snad ven chodit muselo. Cvičit základy se dají i při nutné čurací procházce. Zrovna to tahání. A dá se cvičit i doma. Paní se na to vykašlala, podle mne nepochopila, co se po ní chce. Desenský není zrovna člověk, který by uměl vysvětlit metodiku člověku kynologicky nepolíbenému.

LájošM napsal(a):
To jsou takové běžné výmluvy. Se psem se snad ven chodit muselo. Cvičit základy se dají i při nutné čurací procházce. Zrovna to tahání. A dá se cvičit i doma. Paní se na to vykašlala, podle mne nepochopila, co se po ní chce. Desenský není zrovna člověk, který by uměl vysvětlit metodiku člověku kynologicky nepolíbenému.

To je pravda. Ta paní přes kočky to umí vysvetlit lépe :-).

saola napsal(a):
No, v pořadu to nezaznělo, tak předpokládám, že to tak nebylo, protože paní se jevila naprosto nedotčená jakoukoliv metodikou
Spíš jsem měla na mysli nějaké přátele, širší rodinu, kamarády, kolegy z práce, předpokládám, že někdo v jejím širším okolí jistě psa má - vzhledem k počtu psů a obyvatel ČR.
Místní pejskaři asi nic, no, když se jim paní s Bárou od počátku úzkostlivě vyhýbaly, nicméně někde musela vstřebat, že se psem se prostě zachází tak, jak to dělala, považovala za normální a nedokázala nijak sama aktivně pokročit.

Já nevím, jaká je běžná praxe ve vašem okolí, ale u nás na maloměstě nikdo nikomu ze své iniciativy se psem neradí. A zkušení kynologové zřejmě chodí venčit jinam, než na obvyklé psí louky (nebo je jich strašně málo). Drtivá většina psů je na tom s poslušností a socializací výrazně hůř, než ten náš. Je těžké sehnat i parťáka na hraní...

Jen když byl náš mlaďoch úplné psí mimimo (cca 3-4 měsíce), potkala jsem na procházce slečnu (možná mladou paní) se 2 borderkama, a ta se mě trochu snažila nasměrovat, když viděla bíglí znaky.

Svoje psy měla fantasticky zvládnuté, stačil náznak a psi se mohly přetrhnout, aby jí vyhověli, mohla jsem na nich oči nechat. Strašně mě mrzí, že jsem nebyla pohotovější a nevzala si na ni kontakt. Zatím se mi nepodařilo potkat ji podruhé, a to cíleně chodím venčit do stejné lokality.

A zmiňovaní trenéři psů, co by s člověkem (a psem) individuálně pracovali, ti se kde berou? Ve velkých městech možná, ale jinak?

Ti se berou většinou na cvičácích, školičkách, kurzech...strejda gůgl pomůže s hledáním blízko konkrétního bydliště.
Máte pravdu, že v tomto je větší město výhodou, více pejskařů, kteří jsou se psem ochotni dělat (ve smyslu věnovat se mu) poctivěji než na vsi, sama vidíte, že i vy jste potkala fajn paní s rozumným přístupem a dobře vychovanými psy.
Chce to tu výchozí aktivitu ze strany majitele a hledat, no.
Na druhou stranu, i když se to dnes neříká a není to in, ke spokojenému životu svého psa nepotřebujete psí louku nebo psí hřiště, které vybudovala obec.

Psí louka bylo moje laické označení míst, kam se u nás chodí venčit, nic oficiálního obec nevybudovala, není třeba, stačí vyjít kousek za město. Máme louky, lesy, pole, rybník.....