Samojed (zkušenosti)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Abyste se nedivila...zbytek popíšou holky, co mají víc zkušeností

Vždyť právě proto se ptám, abych si hafana nepřivezla domů a nebyla bych překvapená.

Anonym2468 napsal(a):
Vždyť právě proto se ptám, abych si hafana nepřivezla domů a nebyla bych překvapená.

Asi takhle: samojed v horku ve Slovinsku, nebude totéž jako samojed jaro, léto, podzim u nás. Nevím, kolik bylo dotyčnému. Mému je 9, nemůže na nohy, ale mám pocit, že teprve tento poslední rok se to s ním dá. Jinak to byl dost očistec, i když na to zlé ráda zapomínám. Je to divočák. Na začátku jeho dospělosti začal zrdhat za zvěří a odvolání jsme nezvládli doteď. Takže do lesa jen na vodítku a vlastně kamkoliv jinam, protože jeho radius je x kilometrový a vlítne v honbě za srnou klidně pod auto, vlak...Jinak je to andílek, snese psy, lidi miluje. Kočky naše bere, cizí prožene. Horší, že on prostě vypálí za vším, aniž by popřemýšlel. Když jdem, většinu času mi vyrvává flexi z ruky i s ramenem, protože vyletí za každým ptákem v křoví. Než mu dojde, že je to jen pták, já nemám ruku Vlastně ani nevím, kam ho chcete. Jestli do bytu, tak to opravdu nedoporučuju. V létě je schopný kňučet a štěkat, jen proto, že je mu vedro a neví si s tím rady. A vykartáčujete z něho další dva psy Pokud na zahradu, je líp mu pořídit minimálně ještě kámoše, klidného plemene, co ho bude trochu krotit My měli berňuchu a byla to super kombinace(hlavně pro mne, abych se nezbláznila z toho, že jsem úplně neschopná majitelka...berňucha mne utvrzoval, že ne, on byl zlato) Pokud se na zahradě bude nudit, začne utíkat a většinou to odnese veškerá drůbež u sousedů. My máme na triku kachnu a slepici

"Lovecký pud je velmi slabý"
toť věta ze standardu (přičemž se uvádí, že byli využíváni i jako psi lovečtí )

"Pokud na zahradu, je líp mu pořídit minimálně ještě kámoše, klidného plemene, co ho bude trochu krotit "
nebo to chce... spíš to chce, vzhledem k tomu, že je to vytrvalostní tahoun, fakt aktivního majitele.

Zcela se ztotožňuji s lesní žínkou v názoru na samojeda. Měli ho sousedi v paneláku, měla jsem ho denně na očích, chodili jsme na procházky. Venku nebylo možné ho pustit z flexiny, byl ohromný lovec a dokázal zmizet na hodiny, občas za něčím vystartoval i tak, člověk musel být pořád ve střehu, kdy trhne. A doma? V bytě měli kvůli psovi pořád hroznou zimu (alespoň byli otužilí, ale návštěvy jen ve svetrech). A ještě mu dělali pořád dveřníka, protože pes se chtěl chladit na balkóně, a tak kňučel, že chce ven, za chvíli kňučel, že chce zpátky. Po bytě z něj bylo pořád plno chlupů. Pes byl sice krásný medvídek, přátelský k lidem a dětem (se psy jak s kterým) a tam jeho přednosti končily. Navíc si myslím, že severské plemeno prostě nemá v bytě co dělat! Ovšem zadavatelka nepíše, jestli psa do bytu nebo ven. I kdyby chtěla psa na zahradu, určitě to chce také dlouhé procházky, ideálně nějaký "tahací" sport, canicros apod.
Za mne: určitě bych si takové plemeno nikdy nepořídila, protože je pro mne nepřijatelná představa chodit ven jedině na řemeni a mít psa, který poslechne jen tehdy, kdy chce sám.

Jedna známá, se kterou se občas potkáváme na procházkách, má samojeda. Nemá ho od štěněte, zdědila ho a nechtěla, aby šel do útulku. Ven chodí jen na šňůře, protože by jinak vzal roha za vším, co se hne.
Jinak je ale zlatej. Nemůžu se zbavit pocitu, že je to děsnej trumberýn, vzhledem k tomu, jak se neustále tváří, že ani neví, co tady vlastně dělá. Ale je opravdu milej. S lidmi i psy všeho věku naprosto v pohodě.
Akorát od dubna chodí ven jen kolem páté ráno a pak pozdě večer, jinak je na něj moc vedro a nechce se mu nic.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Lovecký pud je velmi slabý"
toť věta ze standardu (přičemž se uvádí, že byli využíváni i jako psi lovečtí )

"Pokud na zahradu, je líp mu pořídit minimálně ještě kámoše, klidného plemene, co ho bude trochu krotit "
nebo to chce... spíš to chce, vzhledem k tomu, že je to vytrvalostní tahoun, fakt aktivního majitele.

5 let jsem s ním běhala na sedáku...nijak to nepomohlo. Samozřejmně já neuběhnu 18 kilometrů, ale kus jsme šli pak běželi...prostě indiánským během. Pro mladého tažného psa je to nic. A hlavně...on se u toho vůbec netvářil nadšeně. Kolikrát jsem ho za sebou táhnula jak kozu. Já ho nutila běhat, abych ho utahala a jeho jediná myšlenka byla, ať s tím jdu někam, on si chce zaběhat po svém(rozuměj...za srnkama) Ano, podle standartu jsem si ho i troufnula vzít...když ten pud je tak potlačený Říkal mi to i musher, od kterého ho mám. Zapomněl k tomu dodat, že jeho psi se z kotce jinak, než v zápřahu, ven nedostanou A ano, ven chodíme ráno před devátou(já se dřív nevytelím) a teď v ty hice přes to, že pes prochajdy na volno miluje, ho málem musím ukecávat aby šel a a vleče se tak, že nezávislý pozorovatel by myslel, že umírá. Večer vyrážíme kolem půl 9 a vracíme se 22.30.

Taky jsme se do nej takhle pred 14 lety zamilovali..byl fajn, ale uz bych dalsiho neporidila. :D

Venku fakt jen na stopovacce, chvili trvalo nez se naučil, ze ho fakt panicka honit zver nenecha. Srnky ho behem cca prvniho pulroku prestaly bavit, ale zajice, ty nesnasel cely zivot. Naucil se, ze panicce se s rukou neskube ( ale nez se to naucil dalo to docela dost prace), takze kdyz videl zajdu jen knucel a s otazkou v ocich se na me otacel, zda bych ho prece jen nepustila... Kolem 3.roku zacal vymyslet, ze bude chodit na procházky sam ( na pole okolo nas, kde hrabal a lovil myši, apod.). Museli jsme tak nekolikrat zdokonalovat plot. Byl ve smecce s dalsimi 2-6 psy, jak leta ubihala a tak se hodne vybehal a vyblbnul s nimi. Mel svatou trpelivost se stenatky. Ostatni psi od noveho clena rodiny uz zdrhali, on drzel a vyslovene si to okusovani uzival. :) Povaha opravdu severan - zn. kdyz nechci, zvazim, promyslim..:D Ale zaklady pro chod domacnosti se naucil. Jinak to byl vecne vysmaty meda, k rodině mazel nad mazly, cizi nemusel, ale neublizil by. V lete jsme vyrazeli na prochazky jen pozdeji navecer, kdy uz nebylo takove vedro, jinak se placatil za barakem ve stinu ala "zdechlina"'. Pozdeji se naucil i chodit spat na studenou dlazbu v zádveří. Plus se rad zchladil v zahradnim jezirku. V zime rad lehaval v závějích, to bylo neco pro nej. Ke konci uz ho zlobily zadni nohy, tak byl obcas trochu nerudny, jak vstaval, ale nic extrémního.

Dal nam krasnych spolecnych 12,5 let, na ktera s usmevem vzpominam, ale vazne bych samojeda uz nebrala...pokud se vam libi nacechrany bily meda, juknete na nemeckeho bileho velkeho spice. Je jich malo, ale je to takovy ovladatelnejsi samojed. Hlavne s nizkym loveckým pudem ( jen na skodnou). ;).

I já jsem pořizovala samojeda v roce 1993 plná nadšení a odhodlání naučit ho přivolání a základní poslušnost. Pořizovali jsme ho do velkého bytu s balkonem v domě u rozsáhlé zalesněné oblasti, ke dvěma dětem 7,5 a 3 roky. Za rok jsme se přestěhovali do rodinného domku a pes byl s námi v domě, když jsme byli doma a venku na dvoře, když jsme byli pryč. S pobytem doma nebyl problém, byl tak rád v naší společnosti, že snesl i teplo pro nás příjemné.Doma zničil jako štěně tapetu a okousal nohy od stolu, jak dospěl, nikdy nic neničil. V jeho osmi letech jsme se přestěhovali do bytu a tam dožil. Rád chodil na balkon - pozoroval cvrkot pod sebou a zároveň se chladil. Kolikrát tam usnul třeba na dvě hodinky. Zemřel v téměř patnácti letech. Od malička jsem ho vychovávala, a snažila se upevňovat především přivolání. Do nástupu puberty to bylo dobré. Pak to začalo - desetkrát přišel a po jedenácté ne. Jeho lovecký pud byl velmi silný. Pro jeho bezpečnost jsme začali chodit ven jen na dlouhém vodítku 4 - 5 m, ne na flexině, tu nesnáším, nevěřím jí. Několikrát do týdne jsem s ním ušla víc jak deset km. Nikdy jsme s ním netahali. Byl výborným parťákem pro děti, ty naše s ním mohly dělat cokoliv, miloval je. Cizí děti snesl, nechal se od nich hladit, nevadilo mu, když se na něj sesypala školka na procházce. Byl to hrozně milý, empatický pes, jemný, i při hře opatrný. Před fenami dělal frajera, se psy to bylo horší - jakmile ho pes provokoval, nenechal si to líbit.
Měla jsem ho moc ráda, ale dalšího samojeda už jsem si nepořídila a nepořídím. Právě pro tu obtížnost naučit spolehlivé přivolání a tudíž neustálé vodění na dlouhém vodítku.

Já se tedy přiznám, že i kdybych si už kvůli muži, který se nemůže srovnat se smrtí berňáka dalšího nepořídila, samojeda si pořídím znova(vzhledem k mému věku, už jen jednou) Kolikrát bych ho zabila, toho zklamání, co jsem s ním prožila(člověk mu dal všechen svůj volný čas, málem zdraví a on pak zamorduje slepici, i když na něj řvete, že ji má nechat, to by vás taky kleplo a ta ostuda a zlá krev mezi sousedy...) Ale samojed je prostě já. Máme stejné uvažování, jsme stejně nespoutaní a neposlušní..těžko mu to vyčítat

Nezbývá mi než souhlasit s většinou napsaného - do puberty i poslechla, přivolání slušné. Od té doby - když se mi chce, příjdu, když se mi nechce, mám tě na háku. Takže většinou na vodítku, startuje za zvěří. Nikdy nic neulovila, vždy se vrátí, ale za ten strach to nestojí. Miluje veškeré lidi, nejvíc děti a nikdy se mi nepodařilo ji odnaučit na lidi skákat. Na mou osobu tedy ano, ale většina lidí nahodí z dálky obličej "jé, to je hezkej pejsek" a to je pro ni povel běžím k tomu člověku, hopnu na něj a osliznu ho. Což už nablízko většina lidí nemusí - i když na dálku signalizují touhu po kontaktu. Což je pro ni nepochopitelné "vždyť ten člověk na mě ťuťal a ňuňal, já se jdu kamarádit a on najednou couvá a nechce, nechápu..."
Takže na vodítku i z tohoto důvodu. Psy miluje, nekonfliktní. Nikdy se mi nepovedlo ji naučit pořádně tahat - zkoušeli jsme před lety na in linech, ale co by se namáhala něco tahat, že, zvolnila na mou rychlost aby vodítko na postroji bylo tak akorát prověšené. Přitom, když jsem se o totéž snažila při normální procházce, tak prověšené vodítko problém, tahla jak kůň. Už jsem si dělala strandu, že to má naopak - na obojku se škrtila a tahla, na postroji, tahat odmítala. Ale je fakt, že to tahání jsme nehrotili, chtěla jsem jen zkusti zda by ji to nebavilo. Nebavilo, tak jsem se na to vyprdla. Teď už je to dáma 10+, řešili jsme problémy s artrozou, ale v tuto chvíli už je zas bez bolestivých obtíží (vychytali jsme dávkování léků) a lítá jak splašená, takže ohromný oplocený pozemek (naštěstí máme hned u čumáku )- Nevyměnila bych ji za žádnou jinou psí potforu, ale upřímně - do samojedíka už asi znovu nepůjdu. Mám větší psy ráda, ale zjistila jsem, že s prťavcema je taky sranda a vše je s nimi daleko jednodušší. Jsou skladnější, jednodušší cestování, do auta se vejdou i děti a nejen pes, vyčesat prťavce je práce max. na půl hodiny, kdežto když líná samojedová, je to na několik hodin práce a ona se nečeše moc ráda. Tedy vlastně ano..., ale jen tam, kde chce ona. Takže ne, nekouše kartáč, nestartuje, ale prostě když nechce vyčesat zadek, tak se bude tak dlouho kroutit a žížalit, vytlemeně se ksichtit, fuňet vám do obličeje, olizovat nos, apod. až to se smíchem vzdáte. Protože jediná jiná možnost je zkrátka si na ni hrcnout a zasednout ji a to se stejně žížalí a ksichtí...prostě pes salámista, komik, ale dost svůj a paličák. Vše řeší po dobrém, umí člověka fakt rozesmát a to i v okamžiku, kdy by ji člověk nejraději zabil. Umí nahodit takový ksichtík, že jí prostě člověk odpustí i to, co by jnému pesanovi v té samé situaci neodpustil. Je skvělá, ale přiznám se, že podle popisu plemene v knížkách jsem si to před těmi lety představovala trochu jinak.

Jolyha - Nikdy se mi nepovedlo ji naučit pořádně tahat - zkoušeli jsme před lety na in linech, ale co by se namáhala něco tahat, že, zvolnila na mou rychlost aby vodítko na postroji bylo tak akorát prověšené. Přitom, když jsem se o totéž snažila při normální procházce, tak prověšené vodítko problém, tahla jak kůň. Už jsem si dělala strandu, že to má naopak - na obojku se škrtila a tahla, na postroji, tahat odmítala. - a tohle mi tady nikdo nevěřil, všichni: musíte ho unavit, je to tažný pes, má to v krvi, tak ať tahá...přesně tak. na vodítku bude tahat jak magor(spíš teda škubat) ale jak jsem dala postroj, vlekl se jak spráskaný pes.

Koukla jsem na ta dvě plemena, jak radila lavacca. Kdo je nezná, nepozná který je který

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

A co teprve tento

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

lesnížínka napsal(a):
Jolyha - Nikdy se mi nepovedlo ji naučit pořádně tahat - zkoušeli jsme před lety na in linech, ale co by se namáhala něco tahat, že, zvolnila na mou rychlost aby vodítko na postroji bylo tak akorát prověšené. Přitom, když jsem se o totéž snažila při normální procházce, tak prověšené vodítko problém, tahla jak kůň. Už jsem si dělala strandu, že to má naopak - na obojku se škrtila a tahla, na postroji, tahat odmítala. - a tohle mi tady nikdo nevěřil, všichni: musíte ho unavit, je to tažný pes, má to v krvi, tak ať tahá...přesně tak. na vodítku bude tahat jak magor(spíš teda škubat) ale jak jsem dala postroj, vlekl se jak spráskaný pes.

Tak to jsem ráda, že v tom nejsme samy, s naší dámou Nefungovaly odměny, pochvala, jakákoliv motivace, nula nula nic. Maximálně když jednou přes cestu přeběhl zajíc... Jenže zase na in linech do škarpy, no, kolena jsem měla fakt pěkně fialová, i přes chrániče. Tlamkou a lokty jsem naštěstí zahučela jen do kopřiv, tak to byla vlastně pohoda. Amortizér na vodítku odpružil to nejhorší, takže ramena mi zůstala na svých místech. Pak už jsem to vzdala, feňuli to nebavilo a já chtěla zůstat vcelku. ono kdyby mě to extra bralo a viděla bych z její strany aspoň trochu zájem, zajeli bychom za chovatelkou, a zkusila by to v zápřahu s již zkušeným "tahačem". Ale vzhledem k tomu, že jsme v tu dobu přišli i na DKK C/C, tak mi přišlo, že zatěžovat ji v tahu je blbost.

sisi58 napsal(a):
Koukla jsem na ta dvě plemena, jak radila lavacca. Kdo je nezná, nepozná který je který

Schválně 1=špic,2= samojed

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Schválně 1=špic,2= samojed

Určitě Ono i samíků jsou dva druhy, vlčí - ten je takový štíhlejší, míň chlupatý a využívají ho musheři a medvědí - což je prostě huňatý výstavák. Muž měli doma německého a měl jen trochu užší čumák, než Worick. Ale to poznal člověk, jen když stáli vedle sebe. A nesmál se tak

Bílý špic je pes mého dětství, tenkrát to bylo běžné plemeno, v domě jsme měli hnned dva.
Samojed se podle mě liší hlavně výrazem, je to na první pohled smějící se pes.

Terven napsal(a):
Bílý špic je pes mého dětství, tenkrát to bylo běžné plemeno, v domě jsme měli hnned dva.
Samojed se podle mě liší hlavně výrazem, je to na první pohled smějící se pes.

To ano, ten byl pořád vyhihnany. :) Ale on i samotny spic se dost směje. ;) vetsinou na panicka, samojed vetsinou na vsechno. :).

Podívejte se na Lapinkoiru. Je to úžasně mírumilovné pastevecké plemeno a zároveň seveřan.
Na rozdíl od Samojeda, nebo Malamuta jsou poslušní a naprosto bez loveckého pudu. Barevně mohou být i úplně bílí.


http://www.finnishlapphund.cz/cz/o-nas-a-lapinkach.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Pro Anonym2468:
plno lidí sem píše a chce radu. Ale málokdy se člověk dozví "jak to vlastně dopadlo"? Docela by mne zajímalo, jestli stále ještě chcete samojeda (třeba vám jeho povaha bude vyhovovat), nebo jsme vás svými zkušenostmi definitivně odradili?

koňadra napsal(a):
Pro Anonym2468:
plno lidí sem píše a chce radu. Ale málokdy se člověk dozví "jak to vlastně dopadlo"? Docela by mne zajímalo, jestli stále ještě chcete samojeda (třeba vám jeho povaha bude vyhovovat), nebo jsme vás svými zkušenostmi definitivně odradili?

No, já samojeda pořad chci. A možná jste trochu více než predtim. Naštěstí nebydlíme v bytě a máme vcelku velkou zahradu, takže s tím problém nebude. Dále celá rodina jsem aktivní a deseti kilimotrové procházky u nás nejsou výjimkou. Navíc od malička jsem vyrůstala s různými psy. Nejdříve to byl jezevčík, poté ořech a těď máme bíglici. Jsem na psi v domě zvyklá a bez psa žít nechci. Takže já samojeda chci pořád a nejspíše si ho také pořídím.

Anonym2468 napsal(a):
No, já samojeda pořad chci. A možná jste trochu více než predtim. Naštěstí nebydlíme v bytě a máme vcelku velkou zahradu, takže s tím problém nebude. Dále celá rodina jsem aktivní a deseti kilimotrové procházky u nás nejsou výjimkou. Navíc od malička jsem vyrůstala s různými psy. Nejdříve to byl jezevčík, poté ořech a těď máme bíglici. Jsem na psi v domě zvyklá a bez psa žít nechci. Takže já samojeda chci pořád a nejspíše si ho také pořídím.

Tak to je super, víte, do čeho jdete, tak je tady první předpoklad, že vy i pes budete spokojeni. Zahrada je taky fajn, zkušenosti se psy máte...takže hodně štěstí při výběru štěňátka.

Pokud se nám tedy nepodařilo vás odradit a věřte, vím o čem mluvím: párkrát jsme šli kolem domu, kdy na nás vyběhnul mladý pán a jé, co je to za plemeno, ten je krásný. Za nějakou dobu tam bylo samojedí štěndo a teď: je tam nějaký lovečák, který běhá po zahradě ohrazené elektrickým ohradníkem a samojed v kotci...z čehož je mi tam fyzicky zle, že už tudy odmítám chodit, maximálně jednou do roka to proběhnu Snažte se sehnat štěndo medvědí linie, tzn. výstaváka. Ti by měli být klidnější.

lesnížínka napsal(a):
Pokud se nám tedy nepodařilo vás odradit a věřte, vím o čem mluvím: párkrát jsme šli kolem domu, kdy na nás vyběhnul mladý pán a jé, co je to za plemeno, ten je krásný. Za nějakou dobu tam bylo samojedí štěndo a teď: je tam nějaký lovečák, který běhá po zahradě ohrazené elektrickým ohradníkem a samojed v kotci...z čehož je mi tam fyzicky zle, že už tudy odmítám chodit, maximálně jednou do roka to proběhnu Snažte se sehnat štěndo medvědí linie, tzn. výstaváka. Ti by měli být klidnější.

Naše dáma je z výstavní linie. Klidnější tedy není (teď, co jí nebolí artroza, tak už tuplem nee), tahat sice nechtěla, ale lovecký pud má slušný... takže ani "medvěd" občas není až tak zárukou klidnějšího jedince. A to ze svého vrhu byla to nejvíc klidné štěně, v době odběru.

Jolyha...mimo diskusi, můžete mi písnout, co dáváte na tu artrozu?

lesnížínka napsal(a):
Pokud se nám tedy nepodařilo vás odradit a věřte, vím o čem mluvím: párkrát jsme šli kolem domu, kdy na nás vyběhnul mladý pán a jé, co je to za plemeno, ten je krásný. Za nějakou dobu tam bylo samojedí štěndo a teď: je tam nějaký lovečák, který běhá po zahradě ohrazené elektrickým ohradníkem a samojed v kotci...z čehož je mi tam fyzicky zle, že už tudy odmítám chodit, maximálně jednou do roka to proběhnu Snažte se sehnat štěndo medvědí linie, tzn. výstaváka. Ti by měli být klidnější.

Jo jo, taky se mě často lidi ptali, co je to za nádherného méďu...tak jsem je vždy odrazovala, že je to samorost, apod. že to fakt není pro pro každého...

Jinak náš Andík... ♥..ať máte představu, že i ta hezká bílá kulička se umí hezky "zaprasit".

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Tak já jsem asi vyjímka. Pořídila jsem si samojeda (fenku) a myslím, že to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí jaké jsem kdy udělala. Tendence štvát zvěř (opravdu jen prohánět, neznám samojeda, kterej by zabíjel jako např. husky) bude u toho plemene asi vždycky. Ale podařilo se mi ji vychovat tak, aby i v lese mohla chodit na volno. Je to ideální parťák na výlety, dlouhý procházky akorát je třeba počítát s tím, že to není pes, který si vás bude hlídat jako to dělají ovčácká plemena. Hlídat musíte vy jeho a mít oči na stopkách. Naučí se rychle, co může a co nesmí, ale je potřeba velká důslednost. Bude vás neustále zkoušet, obejít vaše povely, je potřeba vždy si trvat na svém. Doma o ní skoro nevím, s ostatníma zvířatama vychází naprosto bez problému. Za mě ideální pes pro člověka, co má vztah k pohybu a přírodě a nechce psa "co má místo mozku tenisák".

ps.: Docela se divím komentářům typu - měla jsem jednou a stačilo. Znám spíš lidi, kteří pořídili jednoho a zjistili, že jeden je málo, chce to aspoň dva.

gedžitůnie napsal(a):
Tak já jsem asi vyjímka. Pořídila jsem si samojeda (fenku) a myslím, že to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí jaké jsem kdy udělala. Tendence štvát zvěř (opravdu jen prohánět, neznám samojeda, kterej by zabíjel jako např. husky) bude u toho plemene asi vždycky. Ale podařilo se mi ji vychovat tak, aby i v lese mohla chodit na volno. Je to ideální parťák na výlety, dlouhý procházky akorát je třeba počítát s tím, že to není pes, který si vás bude hlídat jako to dělají ovčácká plemena. Hlídat musíte vy jeho a mít oči na stopkách. Naučí se rychle, co může a co nesmí, ale je potřeba velká důslednost. Bude vás neustále zkoušet, obejít vaše povely, je potřeba vždy si trvat na svém. Doma o ní skoro nevím, s ostatníma zvířatama vychází naprosto bez problému. Za mě ideální pes pro člověka, co má vztah k pohybu a přírodě a nechce psa "co má místo mozku tenisák".

ps.: Docela se divím komentářům typu - měla jsem jednou a stačilo. Znám spíš lidi, kteří pořídili jednoho a zjistili, že jeden je málo, chce to aspoň dva.

Tak já, přes všechno, co jsme s naším zlatíčkem už zažili bych nikdy jiného psa nechtěla. Samojed je má velká láska. Jestli ještě berňáka, jsem na vážkách. Byl to nejlepší a nejhodnější pes na světě(také nejkrásnější v širém okolí) ale to zdraví...Nikdo nechce a snad ani není připravený na to, aby mu pes odešel v 7 letech, doufali jsme alespoň v 10. Takže tam prostě nevím. Samojed...bez toho bych žít nemohla
Ale...dva si jistá nejsem. Berňuchu jsem nikdy držet nemusela, ten poslouchal na slovo, ale samík, když byl v ráži(třeba vyběhnuly srny) tak jsem kolikrát ryla rypákem zem, dva bych neměla šanci udržet

lesnížínka napsal(a):
Tak já, přes všechno, co jsme s naším zlatíčkem už zažili bych nikdy jiného psa nechtěla. Samojed je má velká láska. Jestli ještě berňáka, jsem na vážkách. Byl to nejlepší a nejhodnější pes na světě(také nejkrásnější v širém okolí) ale to zdraví...Nikdo nechce a snad ani není připravený na to, aby mu pes odešel v 7 letech, doufali jsme alespoň v 10. Takže tam prostě nevím. Samojed...bez toho bych žít nemohla
Ale...dva si jistá nejsem. Berňuchu jsem nikdy držet nemusela, ten poslouchal na slovo, ale samík, když byl v ráži(třeba vyběhnuly srny) tak jsem kolikrát ryla rypákem zem, dva bych neměla šanci udržet

Třeba by byla fena mírnější. Celkově mi přijde, že když se mluví o lovení, tak hlavně u psů samců, ale to je asi blbost.
Ale já třeba raději psy než feny.

Andrýsek3 napsal(a):
Třeba by byla fena mírnější. Celkově mi přijde, že když se mluví o lovení, tak hlavně u psů samců, ale to je asi blbost.
Ale já třeba raději psy než feny.

No, já feny prostě nemusím. Ostatní, venku, naše psí kamarádky, mám ráda všechny, ale doma bych ji nechtěla. Není to o tom, že by nelovily stejně, ale feny jsou prostě poslušnější, nebo jak to napsat, prostě na výcvik jednodušší. Třeba bych fenu zvládla líp, ale tak říkám si, že i dalšího samíka, bych po zkušenostech, zvládla snad líp. Nechávala jsem mu odmala hodně volnosti, já prostě nemám potřebu, mít psa pořád za zadkem. Berňák se u mne držel sám, no a samík, ten si lítal, jen jsme ho korigovali. Ale pravdou je, že se naučil být prostě samostatný, jet si svoje a až ho to přestane bavit, tak přijde za paničkou. Když vleze za sousedem na stavbu, vydrží se tam motat a čichat 20minut, než všechno obejde a překontroluje. Já už mám na cestě vystojený důlek. Několikrát ho volám, ale nerozkazuju, to ne, ať si čichá, jen mne nebaví čekat. Tak jdu, vyhrožuju že už jdu a on si většinou uvědomí, že to myslím vážně, až cvakne naše brána. Ale nijak se nežene...však ví dobře, kde bydlíme a že ho panička stejně čeká a ještě pochválí, že je hodný, že milostivě přišel

Určitě souhlasím s tim, že jsou fenky snáz zvladatelný. Takový poddajnější řekla bych. Vidím to na srazech, jak ty kluci jsou takový víc samorosti. Já je zbožňuju všechny kluci i holky. :)
No dva samojedy jedině na dogtrekovym opasku a i tak je to síla, když něco zmerčej. Už jsem byla svědkem toho jak se kamarádka válela v křoví, nebo sjela skalní schody po zadku. :D Se samojedem se člověk prostě nenudí.

gedžitůnie napsal(a):
Určitě souhlasím s tim, že jsou fenky snáz zvladatelný. Takový poddajnější řekla bych. Vidím to na srazech, jak ty kluci jsou takový víc samorosti. Já je zbožňuju všechny kluci i holky. :)
No dva samojedy jedině na dogtrekovym opasku a i tak je to síla, když něco zmerčej. Už jsem byla svědkem toho jak se kamarádka válela v křoví, nebo sjela skalní schody po zadku. :D Se samojedem se člověk prostě nenudí.

Bych ty karamboly ani nespočítala Jdeme lesem, mluvím s mamkou(jasně, mám sledovat, dobře mi tak ) najednou pes vletí z cesty dolů svahem(za srnama) a já otočku za vodítkem, které mne tedy přetočilo tak, že jsem ztratila rovnováhu a třímetrový let ze svahu, než se mi podařilo vleže zastavit. Vážně jsem tehdy uvažovala nad cyklopřilbou, ale bych na tůře asi vypadala jak magor Málem vyrvaná ruka z ramene, přetočená záda, naražený zadek...další den jsem byla jako by mne přejel parní válec To bylo skoro každý výlet. Teď, když je mu devět, už je to mnohem lepší...už nemá takovou páru(jen když zapomene ).

Tady je skvělé video: https://www.youtube.com/watch?v=RACLGXcNHZ8&t=3s.

gedžitůnie napsal(a):
Určitě souhlasím s tim, že jsou fenky snáz zvladatelný. Takový poddajnější řekla bych. Vidím to na srazech, jak ty kluci jsou takový víc samorosti. Já je zbožňuju všechny kluci i holky. :)
No dva samojedy jedině na dogtrekovym opasku a i tak je to síla, když něco zmerčej. Už jsem byla svědkem toho jak se kamarádka válela v křoví, nebo sjela skalní schody po zadku. :D Se samojedem se člověk prostě nenudí.

Jj, musi souhlasit - s fena mi je to snazší. Měli jsme vždy smíšenou smečku a holky až na občas naladovost mezi sebou vždy poslusnejsi, člověk o nich téměř nevěděl. To psi - kluci to rádi zkouší, co jeste panik vydrzi. :D :)

Jinak co se tyče udržení - chodila jsem bežně se samojedem plus briardkou / něm. ovčákem - 38-45 kg a nikdy jsem drzkopad neměla. Fakt byl, ze jsem vždy mela oči i za roh a všichni psi byli naučení, ze zatahnou a panicka se necukne. Učila jsem je to každého zvlášť, pokud se něco dělo, tak jsem je sedla a bylo. Dost to pomáhalo u míjení vzteklych psu, apod. kdy proste ze sedu neměli tu páru. ;).

Anonym2468 napsal(a):
Zdravím všechny, kteří si toto čtou a jsou ochotni mi napsat jejich zkušenosti s psím plamenem - se samojedem.
Před par dny jsme byli ve Slovinsku na dovolené a majitelka apartmánu ve kterém jsme bydleli měla samojeda. No nebudu to dlouho okecávat. Zamilovala jsme se do nej na první pohled a cely zbytek dovolené jsem si vyhledával a informace o plemenu. No a tak nějak jsem došla k tomu, že bych ho proste chtěla. Proto bych byla rada za všechny zkušenosti, které s tímto plamenem máte.
Děkuji.

Čím dál tím častěji narážím na podobné inzeráty

https://zvirata.bazos.cz/inzerat/80451180/Fenka-Samojeda.php

Všímám si jich, protože mě osobně se taky děsně líbí - ale asi to nebude úplně jednoduché plemeno.

michaela_89 napsal(a):
Čím dál tím častěji narážím na podobné inzeráty

https://zvirata.bazos.cz/inzerat/80451180/Fenka-Samojeda.php

Všímám si jich, protože mě osobně se taky děsně líbí - ale asi to nebude úplně jednoduché plemeno.

No právě Začínám mít obavy, že plemeno jde do módnosti. Čím dál víc známých, mi hlásí, že někde potkalo mladého samojeda. Ne, netěší mne to. Je dost těch, třeba z Prahy, co mi hlásí, že párkrát viděli roztomilé štěňátko, s dospíváním se ze sídliště, někam" vytratilo Nevím, ale lidi prostě nejsou sto pochopit, že husky, malamut, samojed, ani československý vlčák...fakt nejsou psi do města, na sídliště, či je vrazit jako zlaťáka na zahradu a nevšímat si ho

lesnížínka napsal(a):
No právě Začínám mít obavy, že plemeno jde do módnosti. Čím dál víc známých, mi hlásí, že někde potkalo mladého samojeda. Ne, netěší mne to. Je dost těch, třeba z Prahy, co mi hlásí, že párkrát viděli roztomilé štěňátko, s dospíváním se ze sídliště, někam" vytratilo Nevím, ale lidi prostě nejsou sto pochopit, že husky, malamut, samojed, ani československý vlčák...fakt nejsou psi do města, na sídliště, či je vrazit jako zlaťáka na zahradu a nevšímat si ho

To jo, já nesouhlasím s tím, že velký pes nepatří do bytu - pokud má dostatečné zaměstnání a pohyb, tak se má podle mě líp než pes na obrovské zahradě, kterému se nikdo nevěnuje. Město bych taky neviděla jako problém, pokud je člověk ochotný dojet nebo dojít taky někam do přírody, někam kde se pes prostě pořádně vyběhá, a ne s ním chodit jen po sídlišti nebo po městě. Ale jsou plemena, která bych si do bytu nikdy nepořídila - patří mezi ně právě husky, malamut, samojed, pastevci... Znám pár husků, kteří jsou v bytě ve městě, jsou to i celkem pohodoví psi - ale podle mě spíš jen proto, že si zvykli, co jim taky zbývalo. Proč si do bytu a na procházky po městě pořídit huskyho, když je spoustu vhodnějších plemen? No jo, když oni jsou tak krásní a s modrýma očima

Taky tu má jedna slečna nově štěně samojeda, ale chodí s ním do lesů, a je vidět, že se mu věnuje. Kamarádka z vejšky má taky, už ročního samíka, ale ta se mu věnuje úžasně, dělají canicross, každý den procházky x kilometrů, a taky je to prý pořádný lovec. Štěně haskouna u krámku se zmrzlinou, které tam měli minulý rok zmizelo. Jednu mladou slečnu tu ale po lesích vídám běhat canicross s haskounem. Mě přijde, že hodně lidí právě v tom městě se začínají dost zajímat a právě ti psi ven musí a nehnijou na zahradě.

Andrýsek3 napsal(a):
Taky tu má jedna slečna nově štěně samojeda, ale chodí s ním do lesů, a je vidět, že se mu věnuje. Kamarádka z vejšky má taky, už ročního samíka, ale ta se mu věnuje úžasně, dělají canicross, každý den procházky x kilometrů, a taky je to prý pořádný lovec. Štěně haskouna u krámku se zmrzlinou, které tam měli minulý rok zmizelo. Jednu mladou slečnu tu ale po lesích vídám běhat canicross s haskounem. Mě přijde, že hodně lidí právě v tom městě se začínají dost zajímat a právě ti psi ven musí a nehnijou na zahradě.

Nevím no, když si představím samojeda od známé, jak spokojeně leží v zimě na hromadě sněhu, tak si ho moc nedokážu představit jako "bytového" psa. I kdyby dělali canicross, tahali. Prostě přijde mi to spíš jako pes, který se do obýváku přijde pomazlit, ale pak chce zase ven. Jo, asi když si od štěněte zvykne být v bytě tak to jde. Ale proč? Proč si do bytu pořídit severské plemeno? I kdybych věděla, že s ním chci běhat canicross, to může dělat spousty plemen vhodnějších do bytu. Jo, zase na druhou stranu lepší samojed v bytě - se kterým se běhá canicross, tahá, má každodenní procházky atd..., než samojed, který je jen na zahradě a nikdo se mu nevěnuje. Ale já osobně bych si severské plemeno nebo pastevce do bytu nepořídila.

lesnížínka napsal(a):
No právě Začínám mít obavy, že plemeno jde do módnosti. Čím dál víc známých, mi hlásí, že někde potkalo mladého samojeda. Ne, netěší mne to. Je dost těch, třeba z Prahy, co mi hlásí, že párkrát viděli roztomilé štěňátko, s dospíváním se ze sídliště, někam" vytratilo Nevím, ale lidi prostě nejsou sto pochopit, že husky, malamut, samojed, ani československý vlčák...fakt nejsou psi do města, na sídliště, či je vrazit jako zlaťáka na zahradu a nevšímat si ho

Já bych teda řekla, že boom severských plemen je dávno pryč. Ten byl totiž v devadesátých letech. Leda, že by nastával další...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já bych teda řekla, že boom severských plemen je dávno pryč. Ten byl totiž v devadesátých letech. Leda, že by nastával další...

Právě, že co tak koukám kolem, nastává další Dorostla nová generace(lidí) co ho nezažila.

marcelaamax napsal(a):
To jo, já nesouhlasím s tím, že velký pes nepatří do bytu - pokud má dostatečné zaměstnání a pohyb, tak se má podle mě líp než pes na obrovské zahradě, kterému se nikdo nevěnuje. Město bych taky neviděla jako problém, pokud je člověk ochotný dojet nebo dojít taky někam do přírody, někam kde se pes prostě pořádně vyběhá, a ne s ním chodit jen po sídlišti nebo po městě. Ale jsou plemena, která bych si do bytu nikdy nepořídila - patří mezi ně právě husky, malamut, samojed, pastevci... Znám pár husků, kteří jsou v bytě ve městě, jsou to i celkem pohodoví psi - ale podle mě spíš jen proto, že si zvykli, co jim taky zbývalo. Proč si do bytu a na procházky po městě pořídit huskyho, když je spoustu vhodnějších plemen? No jo, když oni jsou tak krásní a s modrýma očima

Byt nemusí být uprostřed města s možností venčení v parku, ale na jeho okraji u lesa. Tak to mám já, bydlím v Brně, kousek mám do lesa, k řece, do Moravského krasu - a v tom bytě jsem měla samojeda. Bez jakékoliv újmy jeho i nás. Stačilo jen přizpůsobit se potřebě pohybu samojeda. Zvládal s přehledem teplo v bytě a když chtěl, tak šel na balkon, z něhož rád pozoroval okolní cvrkot. Troufnu si tvrdit, že prožil šťastný život, protože byl s námi, uprostřed rodiny a dění. Nedokážu si ho představit v kotci či na dvoře. Potřeboval komunikovat, žít s námi.

marcelaamax napsal(a):
Nevím no, když si představím samojeda od známé, jak spokojeně leží v zimě na hromadě sněhu, tak si ho moc nedokážu představit jako "bytového" psa. I kdyby dělali canicross, tahali. Prostě přijde mi to spíš jako pes, který se do obýváku přijde pomazlit, ale pak chce zase ven. Jo, asi když si od štěněte zvykne být v bytě tak to jde. Ale proč? Proč si do bytu pořídit severské plemeno? I kdybych věděla, že s ním chci běhat canicross, to může dělat spousty plemen vhodnějších do bytu. Jo, zase na druhou stranu lepší samojed v bytě - se kterým se běhá canicross, tahá, má každodenní procházky atd..., než samojed, který je jen na zahradě a nikdo se mu nevěnuje. Ale já osobně bych si severské plemeno nebo pastevce do bytu nepořídila.

Marcelo s těma seveřanama to je kus od kusu. Mám známý mushery, co říkaj, že jejich psi spěj na sněhu, no z mejch 11 haskounů tak nespal ani jeden. Všichni zalezlí ve stodole zavrtaní pěkně ve slámě. Až teď před pár rokama jsem dostala dvoletýho psa, kterej je takovej samorost, že chce být radši venku než doma. Jinak všichni chtěli být doma. Můj první dokonce líhal přímo pod topení, na chatě zásadně před krb a na vadru k ohni

marcelaamax napsal(a):
Nevím no, když si představím samojeda od známé, jak spokojeně leží v zimě na hromadě sněhu, tak si ho moc nedokážu představit jako "bytového" psa. I kdyby dělali canicross, tahali. Prostě přijde mi to spíš jako pes, který se do obýváku přijde pomazlit, ale pak chce zase ven. Jo, asi když si od štěněte zvykne být v bytě tak to jde. Ale proč? Proč si do bytu pořídit severské plemeno? I kdybych věděla, že s ním chci běhat canicross, to může dělat spousty plemen vhodnějších do bytu. Jo, zase na druhou stranu lepší samojed v bytě - se kterým se běhá canicross, tahá, má každodenní procházky atd..., než samojed, který je jen na zahradě a nikdo se mu nevěnuje. Ale já osobně bych si severské plemeno nebo pastevce do bytu nepořídila.

Taky bych si takového psa do bytu nepořídila. Nevím, jak to mají ti, ó kterých jsem mluvila. Kamarádka má dům se zahradou, takže ta ho nemá v bytě, ti ostatní tady vůbec nevím, třeba taky nebydlí v bytě. Ale jsem ráda, že vidím se psy pracovat. Právě mi to v tom městě přijde, že se lidé začínají zajímat.

Jdete se poradit ohledně zdravotního problému, prevence nemoci nebo výživy vašeho zvířete? Nově se můžete obrátit rovnou na odborníky v sekci On-line veterinář. Kvalifikovanou odpověď tam dostanete nejpozději během několika hodin. Ať jsou vaši mazlíčci zdraví a spokojení!