Dobrý den, je torze žaludku respektive predispozice k tomuto onemocnění dědičné? Plánuji vrh štěňat u plemene, kde torze není úplně ojedinělou záležitostí. Děd mé feny na torzi umřel a teď jsem zjistila, že pejsek, kterého jsem si předvybrala ke krytí, torzi prodělal. Tak přemýšlím, jestli není rizikové spojovat takové pejsky.. Bohužel mnoho jiných nepříbuzných psů na výběr není...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Říká se, že je z části geneticky podmíněna. Volnější vazy můžou být podle mě nějakým způsobem dědičné stejně jako vazivová tkáň u kýly. S vet jsem se bavila o kýle a ta striktně nesouhlasí s chovem na psech s kýlou, protože se to prý může projevit kdekoliv jinde v těle, kde je přítomna vazivová tkáň. Ale netuším, jestli to má souvislost s vazy žaludku nebo sleziny, jsem laik, co se jen čas od času o něco zajímá. A po tomhle jsem podrobně nepátrala, moje plemeno na torzi netrpí.
Ja som zase o torzii dosť študovala keď sme si išli kupovať prvého vlkodava a žiadnu štúdiu, ktorá by preukázala dedičnosť som nenašla.
Ak viete po anglicky celkom dobrý bol tento článok: http://www.irishwolfhounds.org/GDV.htm#top
Kebyže pri vlkodavoch chcem nájsť na krytie psa ktorý by v rodokmeni nemal nikoho kto umrel na torziu tak asi vôbec šancu nemám.
Souhlasím s Ollie, také mám od chovatelů berňáků poznatek, že se bohužel dispozice k torzi dědí.. Může se samozřejmě objevit torze u psa, v jehož rodokmenu nic takového není, třeba skákáním s plným žaludkem jídla či vody, ale pokud měl předek psa torzi, určitě bych ho mnohem víc hlídala.