Uštěkaná ludra

A poradíte mi jak nejsnadněji ho to naučit? Jelikož tahle malá potvora má svoji hlavu a učit povely se moc nechce. Už se stalo že se několikrát zvedl a chtěl jít pryč a zbytek 'lekce' byl rozmrzelý.

Tak tady už chybí jen napsat, že štěňátko je bezpochyby dominantní...
omlouvám se a vážně...půlroční pejsek je ještě mimino, že ječí na cokoliv, bohužel nebude jeho chyba a jsem přesvědčená, že nadměrným sebevědomím to nebude, spíš naopak.
Pravděpodobně se stala nějaká chybka v socializaci, pejsek štěká spíš z důvodu strachu nebo alespoň z nejistoty.
Průšvih malých plemen je právě ten, že jsou malá a křehká a mnozí majitelé se je místo socializace snaží chránit před světem, před kontaktem s jinými psy apod., čímž z nich vyrábějí uštěkané asociály.
Taky mám malého psa a uštěkaný asociál byla moje noční můra, takže jsem už i malou dvouměsíční chlupatou kuličku brala ven mezi psy bez dokončeného očkování, záhy i do školky pro štěňátka, ke koním, do MHD apod. A i kdyby nic jiného, tak socializace se mi asi povedla, fenečka je úplně pohodová, mezi psy chodí navolno, ví, před kterým padnout na záda a kterého vyzvat ke hře. Pokud se bojí, zaparkuje se mezi moje nohy a je zticha.
Správně píšete, že bití je k ničemu, nepomůže ani křik a trestání. Spíš bych se snažila pejska na dotyčné objekty navykat postupně, pokud to jde. Přiblížit se jen tak daleko, dokud je v klidu a chválit. Vzdálenost postupně zkracovat, chválit psa, pokud je zticha a věnuje vám pozornost.
Odměňovala bych správné chování pamlsky, vše bych řešila v klidu.
Přiměřené štěkání na psy za na psy za plotem by mi asi nevadilo, beru to, že pes hlídá. Snažila bych se odstranit ječení na cokoliv při vycházkách.

Když štěká - povzbuzovat: ŠTĚKEJ
Když přestává, říkat : klííd
- musí se ale reagovat bystře, okamžitě
Pes pochopí, ani to netrvá dlouho
- je to jen o důslednosti
Ne 1X komentovat, pak zas né
jdete s ním sama a věnujete se tomu nácviku. Žádný dril.
Ten "klid" - když nastane odměňte, hrou, dobrůtečkou...
Stejně jsem učila i WC na povel.
Někdo má třeba jinou metodu.

Právě mi nepřijde že by se bál.. Lítá s ocasem nahoru a chová se sebevědomě. Ven chodíme od doby co ho máme a uštěkaný je poslední dobou.. Pokud k nám přijde návštěva několikrát štěkne a nechá to být, je milý. opravdu nevím v čem je chyba (před dvěma dny tu byl úplně cizí člověk a celou dobu si ho nevšímal). Pokud se blížíme ke psu už zdálky provokativně vyštěkává.

Děkuju budu to zkoušet :).

Venčit i bez staršího "kolegy". Docela věřím tomu, že je nemístně sebevědomý, když má staršího psa za sebou.

Iero napsal(a):
Právě mi nepřijde že by se bál.. Lítá s ocasem nahoru a chová se sebevědomě. Ven chodíme od doby co ho máme a uštěkaný je poslední dobou.. Pokud k nám přijde návštěva několikrát štěkne a nechá to být, je milý. opravdu nevím v čem je chyba (před dvěma dny tu byl úplně cizí člověk a celou dobu si ho nevšímal). Pokud se blížíme ke psu už zdálky provokativně vyštěkává.

Nemusí to možná být strach, možná jen nejistota- neví si s cizími psy rady, nemá zkušenosti, možná se snaží zajistit si bezpečí preventivním zastrašováním.
Že to dříve nedělal, není nic divného, štěně se vyvíjí, mění se, v půl roce už si troufá "víc do světa", u malých plemen nastává celkem brzy i puberta.
Pokud je v přítomnosti jiných psů navolno, dělá to taky? Dost často se takto projevují psi pouze na vodítku.

Aha. Navolno mezi cizími psy ještě nebyl, od září chceme chodit na ten cvičák tak by se to mohlo zlepšit tam?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Venčit i bez staršího "kolegy". Docela věřím tomu, že je nemístně sebevědomý, když má staršího psa za sebou.

To je vyzkoušeno, chová se bez kámoše stejně.

Iero napsal(a):
Aha. Navolno mezi cizími psy ještě nebyl, od září chceme chodit na ten cvičák tak by se to mohlo zlepšit tam?

Pokud se půlroční štěndo ještě nesetkalo s cizím psem navolno (krom domácího kolegy), celkem se nedivím, že při setkání vyšiluje.
Osobně považuju hru s jinými štěňaty a kontakt s jinými psy za nenahraditelnou součást psího života.
Záleží, jak u vás funguje cvičák. Ideální by byla nějaká školka pro štěňátka, hlavně to chce rozumného cvičitele, který bude korigovat i volnou zábavu - u nás se stará i o to, aby prckům nikdo větší neubližoval, byť v rámci hry, a neodnesli si trauma. Pokud má někdo u nás na cvičáku bázlivějšího psa, klidně ze začátku jen kouká, zvyká si.
Socializovala bych klidně i mimo cvičák, hned...s nějakým mírným hodným psem nebo fenkou, na pohodu.

Iero napsal(a):
Pardon za nadpis ale jinak to napsat prostě nešlo :D ale k věci

Máme doma dva psy plemene Yorkshire terier. Patří mojí mámě ale když ona nemůže starám se o ně a venčím je já. Starší pes by nebyl problém, je to bezkonfliktní pohodář ( to že na něco někdy kouká jak na zjevení je vedlejší:D), ale druhý, půlroční štěně, je horší v tom že je to klasický malý sebevědomý smeták co si dovoluje na cokoli.. Tím že hystericky štěká na psy za plotem, ty které potkáme, na kočáry, bruslaře nekdy i lidi a já i druhy pes jsme z toho už na nervy.
Tak je tu nejaký znalec malých plemen co mi poradí jak na něj? Na 'nesmíš' nereaguje, bít ho nebudu a na cvičák berou až od září. Prosím, beru jakékoliv rady, venčit ho je už pomalu utrpení a ráda bych aby se to odnaučil už teď protože to určitě bude horší a horší.

Jste si jistá, že neřve ze strachu? Kašlete na bití a zákazové povely, najděte podstatu - třeba strach, nejistota, neví, co má dělat, protože ho nikdo nevede a nic neučí, jen se zakazuje, málo pohybu a moc energie a podobně. Když odstraníte příčinu, vymizí následek - štěkání. Berte ho samotného ven, učte ho, co má dělat, se vším ho seznamujte, nechte ho pohrát s hodnými psy.

Iero napsal(a):
To je vyzkoušeno, chová se bez kámoše stejně.

Chová se tak, protože ho nikdo neučí, jak se chovat má.

Děkuju všem za rady, budem teda chodí sami, snad to zvladnem.

Iero napsal(a):
Děkuju všem za rady, budem teda chodí sami, snad to zvladnem.

Zkuste se domluvit s pár lidma, co mají pohodové psy a venčete spolu...psi pak nepudou "proti" sobě, ale vedle sebe a samotnou by mě zajímalo, jestli mu to štěkání vydrží po celou dobu...jinak já štěňata většinou učím "pojď řekneme pejskovi ahoj"...což znamená, že se s majitelem procházejícího psa domluvím, zda se můžeme jít "očuchat-pozdravit" a jdeme tedy psa pozdravit, ale aby mohl, tak musí být v klidu nebo minimálně nevychylovat...ale nemám zkušenost s malými plemeny...ale myslím, že stále omýlané socializovat, socializovat a socializovat...seznamovat psa s co nejvíc situacemi...s co nejvíc psy, platí obecně...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zkuste se domluvit s pár lidma, co mají pohodové psy a venčete spolu...psi pak nepudou "proti" sobě, ale vedle sebe a samotnou by mě zajímalo, jestli mu to štěkání vydrží po celou dobu...jinak já štěňata většinou učím "pojď řekneme pejskovi ahoj"...což znamená, že se s majitelem procházejícího psa domluvím, zda se můžeme jít "očuchat-pozdravit" a jdeme tedy psa pozdravit, ale aby mohl, tak musí být v klidu nebo minimálně nevychylovat...ale nemám zkušenost s malými plemeny...ale myslím, že stále omýlané socializovat, socializovat a socializovat...seznamovat psa s co nejvíc situacemi...s co nejvíc psy, platí obecně...

Koukám, že většinou fakt mluvíte jako já Ale potkala jsem před pár měsíci bývalou spolužačku s jorkem a čivavákem. Zatím co mladší jork krásně šlapal vedle mého samojeda a ani nevydal hlásku, čivavák řval celou cestu(víc, než kilometr) a pokud se nu podařilo přiblížit, snažil se samíka rafnout alespoň do paty Takže: některé uštěkané ludry jsou vytrvalé a pokud to má už zažité, bude převýchova potřebovat od zadavatelky notnou dávku trpělivosti

lesnížínka napsal(a):
Koukám, že většinou fakt mluvíte jako já Ale potkala jsem před pár měsíci bývalou spolužačku s jorkem a čivavákem. Zatím co mladší jork krásně šlapal vedle mého samojeda a ani nevydal hlásku, čivavák řval celou cestu(víc, než kilometr) a pokud se nu podařilo přiblížit, snažil se samíka rafnout alespoň do paty Takže: některé uštěkané ludry jsou vytrvalé a pokud to má už zažité, bude převýchova potřebovat od zadavatelky notnou dávku trpělivosti

Na rovinu, sama nevím, co bych s malou uštěkanou "tryskomyší" dělala...

Ahoj lidi, no, snažím se u nás na dědině sehnat nějaké pejskaře ale malé psy tu má málokdo a velcí hafani moc mile nevypadají.. Navíc někteří lidi a jejich dementní kecy ohledně malých psů...
Napadlo mě kontaktovat chovatelku že by přijela a vzala své psy s sebou? Taky doufám v ten cvičák.. Je to těžké, psí školka v okolí není
Jinak pohybu si myslím maji hodně, denně řádí doma i na zahradě a večer chodíme na procházky :).

Iero napsal(a):
Ahoj lidi, no, snažím se u nás na dědině sehnat nějaké pejskaře ale malé psy tu má málokdo a velcí hafani moc mile nevypadají.. Navíc někteří lidi a jejich dementní kecy ohledně malých psů...
Napadlo mě kontaktovat chovatelku že by přijela a vzala své psy s sebou? Taky doufám v ten cvičák.. Je to těžké, psí školka v okolí není
Jinak pohybu si myslím maji hodně, denně řádí doma i na zahradě a večer chodíme na procházky :).

A odkud jste? Já si třeba nedovedu představit, že bych v okolí neměla drobné přátelské psy, je jich tu celkem dost.
Zkuste se ještě kouknout, jestli se někde u vás poblíž nepořádají socializační procházky.
On pro začátek by mohl stačit jeden psík. Vezmete na vodítka a zkusíte aspoň procházku, nemusí si spolu nutně hrát, ale aspoň se tolerovat. Nenutila bych je do přímého kontaktu. Já takhle zvykala fenu na samojeda, ze kterého chytala hysterák.

Atheira napsal(a):
A odkud jste? Já si třeba nedovedu představit, že bych v okolí neměla drobné přátelské psy, je jich tu celkem dost.
Zkuste se ještě kouknout, jestli se někde u vás poblíž nepořádají socializační procházky.
On pro začátek by mohl stačit jeden psík. Vezmete na vodítka a zkusíte aspoň procházku, nemusí si spolu nutně hrát, ale aspoň se tolerovat. Nenutila bych je do přímého kontaktu. Já takhle zvykala fenu na samojeda, ze kterého chytala hysterák.

Mimochodem, jak jste na tom teď? Ještě se vídáte?

lesnížínka napsal(a):
Mimochodem, jak jste na tom teď? Ještě se vídáte?

V červnu nám to vycházelo celkem pěkně a potkávali jsme se. Teď už jsme se nějakou dobu neviděli. Přes léto je chudák úplně vyřízenej a spíš leží rozteklej někde na studený dlažbě v chodbě, tak doma vstávají mezi třetí a čtvrtou, jdou na pořádnou procházku, aby se vylítal a pak jen přes den místy vyleze na dvůr, vyvenčit se, vyvalit se někam pod keř nebo tak. Večer se mu už pak taky nechce nikam, i když už je líp. Doufala, že by se s náma mohl chodit koupat, ale to on ne, bojí se i kaluže. Oni to samojedi s vodou asi moc žhavý nemaj, že?

Atheira napsal(a):
V červnu nám to vycházelo celkem pěkně a potkávali jsme se. Teď už jsme se nějakou dobu neviděli. Přes léto je chudák úplně vyřízenej a spíš leží rozteklej někde na studený dlažbě v chodbě, tak doma vstávají mezi třetí a čtvrtou, jdou na pořádnou procházku, aby se vylítal a pak jen přes den místy vyleze na dvůr, vyvenčit se, vyvalit se někam pod keř nebo tak. Večer se mu už pak taky nechce nikam, i když už je líp. Doufala, že by se s náma mohl chodit koupat, ale to on ne, bojí se i kaluže. Oni to samojedi s vodou asi moc žhavý nemaj, že?

Můj miluje brodění potokem, někde, kde je sotva po kolena. A když je vedro(což je pro něj v létě prakticky furt) tak u toho ponořuje hlavu pod vodu, jakoby něco hledal na dně. Plavat ale dobrovolně šel jen jednou, když už od horka nevěděl co udělat, tak šel v jezeře do hloubky, kde už ho to i trochu nadneslo, ale to spíš omylem Ono, ten pes asi není blbec, protože vysychání namočeného(úplně) samojeda, trvá normálně tak tři dny...

Vzpomněla jsem si na tuto diskuzi dnes při čtení knihy Konejšivé signály - vřele doporučuju. Ono je třeba si uvědomit, že vedeme-li psa na vodítku směrem a rychlostí, jakou chceme my, nevědomky ho často nutíme, aby se choval proti pravidlům psí etikety, znemožňujeme mu používat některé komunikační signály.
Pro dva psy, kteří se neznají, je nepřijatelné, aby se k sobě přibližovali rychle a přímo čelem- to znamená hrozbu. Mají-li možnost, blíží se k sobě vždy obloukem, různě velkým, často si přitom sedají, lehají, odvracejí pohled, čenichají...na vodítku to nelze.
Pokud pes na vodítku štěká a vyvádí při setkání s jiným psem, téměř jistě je to obranná reakce, nejspíš tu hraje roli i zkušenost- ví, že bude nucen pohybovat se jen tak, jak dovolí vodítko, možná bude okřikován, korigován...snaží se prostě zajistit si bezpečí.
Sebevědomý vyrovnaný pes nemá důvod ječet na všechny psy, které potká.
Dnes jsem zažila se svou fenou příhodu za plotem ZOO- zírala přes pletivo na velkého ptáka, jakousi husu. Husa se nebála, koukala na psa, uštipovala trávu a najednou se s roztaženými křídly rozeběhla proti plotu a proti feně. Ta samozřejmě vyděšeně uskočila a začala štěkat.
Se sebevědomím a dominancí to nemělo nic společného, byla to strachová agrese.

Terven napsal(a):
Vzpomněla jsem si na tuto diskuzi dnes při čtení knihy Konejšivé signály - vřele doporučuju. Ono je třeba si uvědomit, že vedeme-li psa na vodítku směrem a rychlostí, jakou chceme my, nevědomky ho často nutíme, aby se choval proti pravidlům psí etikety, znemožňujeme mu používat některé komunikační signály.
Pro dva psy, kteří se neznají, je nepřijatelné, aby se k sobě přibližovali rychle a přímo čelem- to znamená hrozbu. Mají-li možnost, blíží se k sobě vždy obloukem, různě velkým, často si přitom sedají, lehají, odvracejí pohled, čenichají...na vodítku to nelze.
Pokud pes na vodítku štěká a vyvádí při setkání s jiným psem, téměř jistě je to obranná reakce, nejspíš tu hraje roli i zkušenost- ví, že bude nucen pohybovat se jen tak, jak dovolí vodítko, možná bude okřikován, korigován...snaží se prostě zajistit si bezpečí.
Sebevědomý vyrovnaný pes nemá důvod ječet na všechny psy, které potká.
Dnes jsem zažila se svou fenou příhodu za plotem ZOO- zírala přes pletivo na velkého ptáka, jakousi husu. Husa se nebála, koukala na psa, uštipovala trávu a najednou se s roztaženými křídly rozeběhla proti plotu a proti feně. Ta samozřejmě vyděšeně uskočila a začala štěkat.
Se sebevědomím a dominancí to nemělo nic společného, byla to strachová agrese.

Myslíte opravdu, že to byla strachová agrese, s tou husou?
Určitě svého psa znáte, nebo třeba si tu situaci i představuju jinak, možná, ale tak nebyl to prostě jen úlek a reflexní chování, nenaučená situace?

Zrovna teď nedávno jsme potkali tři dost brutálně ožralé puberťáky, jeden měl strašně obrovský batoh a potáceli se z jedné strany ulice na druhou. Neměla jsem s jejich stylem pohybu moc kam uhnout. Psové byli celkem v pohodě, fena teda mírně napružená, pes zvědavý, už jsem přemýšlela, že to snad otočím, moc se mi nechtělo, protože jsem pospíchala, měla jsem něco domluveného, tak jsem si říkala, nějak to proběhnem.

Úplně nečekaně jeden z těch kluků stáhl kalhoty a přidřepl u patníku, tak 5m od nás, samozřejmě super signál pro štěně, takže mi pes pěkně vystřelil dopředu, já jsem křikla, fena sejmuta štěně, oba na vodítku, takže já úplně rozhozená z rovnováhy, utržený pásek od pantofle, psové v klidu čumí, i bych si řekla, že se smějou, hyeny, protože já hledám pantofel, chlap se zamotal do svých kalhot, a válí se po zemi. Fena strašně spokojená, můžeme jít, ježek dole, ten nejhorší je vyřízený.
Jenomže jal se běžet mu pomáhat ten s tím velkým batohem, jak se předklonil, batoh ho převážil a s rambajsem spadl po zádech těsně na toho druhého. Fena, suverénka, se podle mě taky úplně normálně lekla, uskočila, párkrát štěkla, říkám jí - co děláš?!
Třetí kluk chytl strašný záchvat smíchu, ten tomu dodal, chudák holka zahanbená. Rychle pryč.

Ono je to asi polidšťování. Ale strach v tom nebyl. Ona tu omladinu bere jinak než dospělé ožraly; s naším dvorem sousedí dvůr hospody, kousek máme koleje a intry, tak možná to má i trochu zmáklý. Mladej si z toho vzal ponaučení - strašná legrace. To je blbý.

Jinak proč sem vlastně píšu. On mladej je taky "ludra uštěkaná". Teď se teda hodně polepšil, stáhli jsme to tak na 10%, ale stálo to fakt velké úsilí a má místo toho nějaké náhradní činnosti. Podle mě, někteří psi to tak mají, jsou hlasitější, on takový byl už od malička, široký repertoár kníkání i štěkání, všechno komentovat - včetně hm to je dobrý žrádlo, to se mi to ale pěkně leží.

Taky byly nějaké problémy na vodítku s těmi důvody, co pěkně popisujete, ale u něho i díl toho, jak se třeba štěně do určitého věku neumí úplně soustředit, ovládnout a strašně chce za tím druhým psem - tak on se svou povahou do toho ještě štěkal a kníkal. No prostě hrozný. Jo určitě by se na první pohled řeklo strachová agrese, ale já jsem pořád na vážkách.
Možná labilní povaha? To se taky tady občas objeví, to taky vlastně nevím, co to je, jestli to náhodou není zrovna on. Taky jak jste jednou psala o tom přetáčení, taky nad tím pořád přemýšlím.
On je takový dost svůj, naštěstí ale strašně chytrý, učenlivý a ochotný.

Myslím, že s těmi malými pejsky je všechno strašně složité a obdivuju každého, kdo malého pejska slušně vychová a přitom mu nechá jeho charakter.

Tapina - šetřím místo, nechci kopírovat celý ten dlouhý příspěvek...
Strachová agrese je možná lehce nadsazené vyjádření, nicméně jsem tím chtěla napsat, že určitě to nebyl sebevědomý štěkot vyjadřující dominanci, štěkala prostě ze strachu nebo minimálně z nejistoty.
Fakt jsem přesvědčená, že drtivá většina uvázaných štěkačů štěká z nejistoty nebo i ze strachu, nevědí, jak se v dané situaci chovat, necítí se bezpečně.
Moje fena chodí povětšinou navolno, vidí-li cizího psa, předvede hotový koncert konejšivých signálů - sedne si na zadek, lehne si, blíží se obloukem, čenichá, nastavuje záď, před některými psy padá na záda.
Doufám, že jsem to právě nezakřikla, ale za rok a půl jsme prakticky ještě neměly konflikt a to žijeme v opravdu hustě zapsené oblasti.
Často vídám malé štěkající nešťastníky, kteří neumějí tu řeč, neměli příležitost se jí naučit, protože je majitelé nepustí navolno, zamezují kontaktu s jinými psy...a je to začarovaný kruh.
Edit - malá mimina, co kňučí, štěkají a strašně moc chtějí za ostatními psy...tam je to asi půl na půl - oni hrozně moc k tomu psovi chtějí a zároveň se i trochu bojí, někteří víc, někteří míň.

Edit - malá mimina, co kňučí, štěkají a strašně moc chtějí za ostatními psy...tam je to asi půl na půl - oni hrozně moc k tomu psovi chtějí a zároveň se i trochu bojí, někteří víc, někteří míň.


Bohužel, dle toho, co většinou vidím,99% obzvláště mladých paniček, místo toho, aby se domluvili s majitelem druhého psa, jestli se můžou očuchat, seznámit, místo toho, aby svému miminku ukázali "jak se seznamovat", aby dodaly svému psímu miminu jistotu, tak to řeší způsobem, že vezmou štěně do náručí...poponesou a na zem postaví až už je druhý pes daleko...popř. provlečou štěkající a vzpínající se štěně kolem druhého psa, bez jakéhokoliv náznaku nějakého pokusu o výchovu...ono je to o tom k jak úzkostlivejm páníkům se štěně dostane...vzpomínám, když bylo štěňatům 5 měsíců, tak si u nás ve čtvrti pořídili štěně landseera byly mu 2,5 měsíce...když jsme se potkali, tak jim říkám, aby ho pustili, že si omladina pohraje...prý je moc malý a moji jsou dva a velcí...no je fakt, že v té době byl menší než moje štěňata, ale zase, co si budem povídat, příslušník téhle rasy je v téměř třech měsících docela bytelné štěně...a pak se divte majitelům malých psů...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Edit - malá mimina, co kňučí, štěkají a strašně moc chtějí za ostatními psy...tam je to asi půl na půl - oni hrozně moc k tomu psovi chtějí a zároveň se i trochu bojí, někteří víc, někteří míň.


Bohužel, dle toho, co většinou vidím,99% obzvláště mladých paniček, místo toho, aby se domluvili s majitelem druhého psa, jestli se můžou očuchat, seznámit, místo toho, aby svému miminku ukázali "jak se seznamovat", aby dodaly svému psímu miminu jistotu, tak to řeší způsobem, že vezmou štěně do náručí...poponesou a na zem postaví až už je druhý pes daleko...popř. provlečou štěkající a vzpínající se štěně kolem druhého psa, bez jakéhokoliv náznaku nějakého pokusu o výchovu...ono je to o tom k jak úzkostlivejm páníkům se štěně dostane...vzpomínám, když bylo štěňatům 5 měsíců, tak si u nás ve čtvrti pořídili štěně landseera byly mu 2,5 měsíce...když jsme se potkali, tak jim říkám, aby ho pustili, že si omladina pohraje...prý je moc malý a moji jsou dva a velcí...no je fakt, že v té době byl menší než moje štěňata, ale zase, co si budem povídat, příslušník téhle rasy je v téměř třech měsících docela bytelné štěně...a pak se divte majitelům malých psů...

Jo jo, to je přesně můj případ, odvléct pryč Teď už teda jde sám, docela hezky, většinou, ale je to jen naučené chování v situaci, kdyby bylo na něm, nejraději by za pejskem šel, jen tak, podívat se. Když je na volno, je zvědavý, ale není dotěrný, docela si i dovedu představit, že bych ho nechala na volno, jenomže jednak vyhláška, druhak "ohleduplnost". Fenu bych třeba v jeho věku volně ve městě nechat nemohla, protože byla hledač a sběrač odpadků a vítač lidí, především dětí, občas by ráda běžela s někým, kdo běží. On je ve všem tomhle zlatej, ale, běhá daleko, běhá rychle a na vodítku byl na psy nějaký čas "zlý". Lidi to vědí, je to tu malé.

Jak jsem si malého donesla, bylo to v zimě, tak jsme po venku skoro nikdy nikoho nepotkali, malé psy vůbec, možná jsem chodila i v blbé časy, tak jsme chodili do školky, aby aspoň nějaké psy potkal. S fenkou když byla malá jsem měla pocit, že jsme potkávali strašně málo psů, ale vesměs to byla slušná setkání, i s majiteli malých pejsků, ale taky proto, že ona se s těmi psy seznamovat vůbec nechtěla, vlastně já volala na páníčka, jestli bychom se mohli jít seznámit a fenku jsem dovedla, pohladila si psa, ona si ho teda očuchala a málo s kým si chtěla hrát. Měla jsem tady pár takových "babek", které měly moji fenku fakt rády, i když třeba jejich psíci už na ni štekaly, jak vyrostla, ale asi jen proto, že byla taková, taky že jsem jejich psům při té příležitosti občas něco dala, pochválila. Ale oproti psovi to bylo fakt hodně psů, co jsme normálně potkaly. Ono je fakt jiné, když máte poděsa, a lidi radši přecházejí na druhou stranu ale hlavně člověku samotnému je blbý říct si s takovým psem o kontakt...

Teď jsem si uvědomila, kolik vlastně psích lidí už tu nebydlí, nebo psů odešlo, a to jen díky psovi, protože tu nemáme žádné spřátelené duše a bohužel teda jen kvůli tomu obrážíme cvičáky a známé se psama, i když jinak tyhle akce vůbec nemusím. Tady i když se objevila i štěňata, i velkých psů - je tu ovčák, několik kólií, labrador,2 stafordi, nikdo ani na přímý dotaz nemá zájem, jít někde psy spolu vypustit. Když náhodou někomu to štěně zdrhlo a vypadalo to, že by si i pěkně pohráli, když už byli u sebe, páníci ne a rychle pryč. Nevím, co to s lidma je. I je tu docela velký a pěkný prostor pro volný pohyb psů - jenomže lidi nechtějí. Často řeknou, že to je na dlouho, že nemají čas. To nechápu už vůbec.

Posledních 14 dní je takových vydařených, jedno ráno se mladýmu roztrhl obojek (fakt nechápu, ani ne v tahu, jen možná cuknutí, prostě smůla), vyběhnul mi, ale tak jako opravdu v klidu, na něj, (jenomže samozřejmě je to relativní, je taky docela velký už atd.) za malým pejskem, kdyby paní vzala klidu pejska do náruče, tak by to i bylo dobré, on je naučený, že ne, protože máme známé s malými pejsky a kočkami a dětmi, nosíme věci v náručí, ví, že kočky a psové v náručí občas dělají bordel atd. No jenomže paní se bála svého rozezleného pejska chytit, tak lítal na vodítku vzduchem. Takže můj mlaďoch úplně debilní reakce, zřejmě na chvilku asi nějaký lovecký záchvat, paní spadla, malého jsem chytla, dobrý. Paní s pejskem se sebrala pryč, jenomže začala nadávat, takovým tím hláskem, jak to pejskové milují, svýho jsem držela za kožich, byl už vklidu, ale na to se mi vysmekl... psa jsem chytla, uvázala vodítkem k lampě, paní jsem se omluvila, samozřejmě neomluvitelné. Je mi to líto. I když se všemožně snažím a i bych řekla, že nejsem nezodpovedná, tak takovou blbost způsobíme.

Teď musím chodit kanálama, a tím míň zas budem potkávat lidi se psama tady u nás, no s malejma vůbec.

Teď jsem si uvědomila, kolik vlastně psích lidí už tu nebydlí, nebo psů odešlo, a to jen díky psovi, protože tu nemáme žádné spřátelené duše a bohužel teda jen kvůli tomu obrážíme cvičáky a známé se psama, i když jinak tyhle akce vůbec nemusím. Tady i když se objevila i štěňata, i velkých psů - je tu ovčák, několik kólií, labrador,2 stafordi, nikdo ani na přímý dotaz nemá zájem, jít někde psy spolu vypustit. Když náhodou někomu to štěně zdrhlo a vypadalo to, že by si i pěkně pohráli, když už byli u sebe, páníci ne a rychle pryč. Nevím, co to s lidma je. I je tu docela velký a pěkný prostor pro volný pohyb psů - jenomže lidi nechtějí. Často řeknou, že to je na dlouho, že nemají čas. To nechápu už vůbec.

Pozoruju totéž a taky nechápu, mám pocit, že ideálem některých majitelů je držet psy v trvalé izolaci.
Jak to tak čtu, uvědomuju si, že na menším městě nebo na vsi to může být opravdu potíž, my socializujeme prakticky na každé vycházce, není problém setkat se navolno klidně s deseti psy během ranního čůrání. Na to vylítání a pohraní máme několik TOP oblíbených.
A za další si uvědomuju, že s větším psem, který vzbuzuje obavy, je to potíž dvojnásobná. A on zřejmě vzbuzuje obavy tím víc, čím méně k těm psům může.
My představujeme "hrozbu" snad jen pro čivavy, neduživé jorky a jiné miniatůry - teda, nepředstavujeme, ale majitelé si to většinou myslí.
Zajímavé je, že v komunitě místní pivnice se pohybují i dva miniaturní krysaříci, stále navolno, stačilo by praštit tlapou a byl by z nich mastnej flek - a jsou pořád živí a zdraví. Nenadarmo tvrdím, že nejlíp socializovaní psi jsou ti, na něž majitelé v tomto smyslu kašlou a vodítko možná ani nevlastní.
Přijeďte se na malý psy socializovat k nám , ona, když se ho bude bát, převalí se na záda nebo se mi zaparkuje mezi nohy. Určitě nebude štěkat ani lítat na vodítku vzduchem

tapina napsal(a):
Jo jo, to je přesně můj případ, odvléct pryč Teď už teda jde sám, docela hezky, většinou, ale je to jen naučené chování v situaci, kdyby bylo na něm, nejraději by za pejskem šel, jen tak, podívat se. Když je na volno, je zvědavý, ale není dotěrný, docela si i dovedu představit, že bych ho nechala na volno, jenomže jednak vyhláška, druhak "ohleduplnost". Fenu bych třeba v jeho věku volně ve městě nechat nemohla, protože byla hledač a sběrač odpadků a vítač lidí, především dětí, občas by ráda běžela s někým, kdo běží. On je ve všem tomhle zlatej, ale, běhá daleko, běhá rychle a na vodítku byl na psy nějaký čas "zlý". Lidi to vědí, je to tu malé.

Jak jsem si malého donesla, bylo to v zimě, tak jsme po venku skoro nikdy nikoho nepotkali, malé psy vůbec, možná jsem chodila i v blbé časy, tak jsme chodili do školky, aby aspoň nějaké psy potkal. S fenkou když byla malá jsem měla pocit, že jsme potkávali strašně málo psů, ale vesměs to byla slušná setkání, i s majiteli malých pejsků, ale taky proto, že ona se s těmi psy seznamovat vůbec nechtěla, vlastně já volala na páníčka, jestli bychom se mohli jít seznámit a fenku jsem dovedla, pohladila si psa, ona si ho teda očuchala a málo s kým si chtěla hrát. Měla jsem tady pár takových "babek", které měly moji fenku fakt rády, i když třeba jejich psíci už na ni štekaly, jak vyrostla, ale asi jen proto, že byla taková, taky že jsem jejich psům při té příležitosti občas něco dala, pochválila. Ale oproti psovi to bylo fakt hodně psů, co jsme normálně potkaly. Ono je fakt jiné, když máte poděsa, a lidi radši přecházejí na druhou stranu ale hlavně člověku samotnému je blbý říct si s takovým psem o kontakt...

Teď jsem si uvědomila, kolik vlastně psích lidí už tu nebydlí, nebo psů odešlo, a to jen díky psovi, protože tu nemáme žádné spřátelené duše a bohužel teda jen kvůli tomu obrážíme cvičáky a známé se psama, i když jinak tyhle akce vůbec nemusím. Tady i když se objevila i štěňata, i velkých psů - je tu ovčák, několik kólií, labrador,2 stafordi, nikdo ani na přímý dotaz nemá zájem, jít někde psy spolu vypustit. Když náhodou někomu to štěně zdrhlo a vypadalo to, že by si i pěkně pohráli, když už byli u sebe, páníci ne a rychle pryč. Nevím, co to s lidma je. I je tu docela velký a pěkný prostor pro volný pohyb psů - jenomže lidi nechtějí. Často řeknou, že to je na dlouho, že nemají čas. To nechápu už vůbec.

Posledních 14 dní je takových vydařených, jedno ráno se mladýmu roztrhl obojek (fakt nechápu, ani ne v tahu, jen možná cuknutí, prostě smůla), vyběhnul mi, ale tak jako opravdu v klidu, na něj, (jenomže samozřejmě je to relativní, je taky docela velký už atd.) za malým pejskem, kdyby paní vzala klidu pejska do náruče, tak by to i bylo dobré, on je naučený, že ne, protože máme známé s malými pejsky a kočkami a dětmi, nosíme věci v náručí, ví, že kočky a psové v náručí občas dělají bordel atd. No jenomže paní se bála svého rozezleného pejska chytit, tak lítal na vodítku vzduchem. Takže můj mlaďoch úplně debilní reakce, zřejmě na chvilku asi nějaký lovecký záchvat, paní spadla, malého jsem chytla, dobrý. Paní s pejskem se sebrala pryč, jenomže začala nadávat, takovým tím hláskem, jak to pejskové milují, svýho jsem držela za kožich, byl už vklidu, ale na to se mi vysmekl... psa jsem chytla, uvázala vodítkem k lampě, paní jsem se omluvila, samozřejmě neomluvitelné. Je mi to líto. I když se všemožně snažím a i bych řekla, že nejsem nezodpovedná, tak takovou blbost způsobíme.

Teď musím chodit kanálama, a tím míň zas budem potkávat lidi se psama tady u nás, no s malejma vůbec.

No, abych pravdu řekla, kde budu socializovat svého dalšího psa sama nevím...plac, kde jsme se my pejskaři scházeli nám předělali na multifunkční park...ve městě je to všude už jen na vodítku...asi to budu muset řešit psí školkou a nebo doufat, že v té době budou mít nějací moji známí psy a otravovat je, aby s náma chodili ven...nikdo nebydlí v mém okolí, tzn. domluvit si místo, naložit psy do aut a dojet...

Obojek už mi taky jednou rupnul...ostuda, jak prase...a i když všechno dobře dopadlo a psi si neublížili, tak pocit mám dodnes stejnej...chodit kanálama...

Jinak nikdy jsem neměla problém se člověka se psem zeptat, jestli bysme mohli říct jeho pesanovi "ahoj"...o nic nejde, buď vám řeknou..."jasně, že jo" a nebo "bohužel, můj pes to nemá rád"...

Jinak je to o tom, jaký je ten druhý pes...když jsem měla afgána, tak nebyl problém k sobě pustit ani pidi štěně čivavy, protože jsem věděla, že psí špunt je v naprostém bezpečí...nynější psi-pro fenu by to mohla být sváča-pes je zase z malých psů hin, ale je nebezpečí, že by takového drobka mohl při své neobratnosti a horlivosti pošlapat

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No, abych pravdu řekla, kde budu socializovat svého dalšího psa sama nevím...plac, kde jsme se my pejskaři scházeli nám předělali na multifunkční park...ve městě je to všude už jen na vodítku...asi to budu muset řešit psí školkou a nebo doufat, že v té době budou mít nějací moji známí psy a otravovat je, aby s náma chodili ven...nikdo nebydlí v mém okolí, tzn. domluvit si místo, naložit psy do aut a dojet...

Obojek už mi taky jednou rupnul...ostuda, jak prase...a i když všechno dobře dopadlo a psi si neublížili, tak pocit mám dodnes stejnej...chodit kanálama...

Jinak nikdy jsem neměla problém se člověka se psem zeptat, jestli bysme mohli říct jeho pesanovi "ahoj"...o nic nejde, buď vám řeknou..."jasně, že jo" a nebo "bohužel, můj pes to nemá rád"...

Jinak je to o tom, jaký je ten druhý pes...když jsem měla afgána, tak nebyl problém k sobě pustit ani pidi štěně čivavy, protože jsem věděla, že psí špunt je v naprostém bezpečí...nynější psi-pro fenu by to mohla být sváča-pes je zase z malých psů hin, ale je nebezpečí, že by takového drobka mohl při své neobratnosti a horlivosti pošlapat

Školka je fajn, ze začátku jsme chodili i dvakrát v týdnu, ale pro nás měla socializační význam asi jen v tom útlém věku 3- 5 měsíců, čím byla starší, tím si s ostatními hrála míň a míň, teď už během volné zábavy spíš jen pozoruje, max. někoho očichá a raději hledá po zemi zakutálené pamlsky nebo šmejdí kolem plotu.
Přitom mimo cvičák je úplně jiná, nadprůměrně společenská , hru se psy miluje. Ale je fakt, že obvykle si hraje jen ve dvou, lítající smečka je na ní možná moc. Anebo psi na cvičáku jsou pro ni normálka, žádná vzácnost. Ona prostě na cvičák chodí cvičit, na blbnutí se psy má běžné venčení

Terven napsal(a):
Školka je fajn, ze začátku jsme chodili i dvakrát v týdnu, ale pro nás měla socializační význam asi jen v tom útlém věku 3- 5 měsíců, čím byla starší, tím si s ostatními hrála míň a míň, teď už během volné zábavy spíš jen pozoruje, max. někoho očichá a raději hledá po zemi zakutálené pamlsky nebo šmejdí kolem plotu.
Přitom mimo cvičák je úplně jiná, nadprůměrně společenská , hru se psy miluje. Ale je fakt, že obvykle si hraje jen ve dvou, lítající smečka je na ní možná moc. Anebo psi na cvičáku jsou pro ni normálka, žádná vzácnost. Ona prostě na cvičák chodí cvičit, na blbnutí se psy má běžné venčení

No mojí čubu jsem zkoušela na cvičáku přesvědčit, že není nutné zahrdlit každého psa, co potkáme...což se minulo účinkem...na cvičáku se chová vzorně, rezervovaná psí dáma nad věcí, které jsou psi naprosto volní...ovšem venku je situace naprosto odlišná...myslím, že potvora ví, že cvičák je něco jiného než běžný život...když jsem na cvičák přišla s problémem a že defakto potřebuji "bezpečné prostředí" k tréningu, tak se na mě cvičitelka dívala jak na blázna, když čuba prošla kordonem štěkajících psů bez mrknutí oka...prý kdeže je ten problém...následně to poznala, když vzala jednoho ze psů za plot cvičáku a měli jsme projít kolem...napoprvé problém...prý výborně, tak se máme čeho chytit, jenže napodruhé už šla fena způsobně, páč není hloupá a věděla, že se jedná o nácvik a ne reálnou situaci...no tak uznejte, že s tímhle materiálem se do Evropy vykročit nedá... ...
Ale o té školce vážně přemýšlím...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No mojí čubu jsem zkoušela na cvičáku přesvědčit, že není nutné zahrdlit každého psa, co potkáme...což se minulo účinkem...na cvičáku se chová vzorně, rezervovaná psí dáma nad věcí, které jsou psi naprosto volní...ovšem venku je situace naprosto odlišná...myslím, že potvora ví, že cvičák je něco jiného než běžný život...když jsem na cvičák přišla s problémem a že defakto potřebuji "bezpečné prostředí" k tréningu, tak se na mě cvičitelka dívala jak na blázna, když čuba prošla kordonem štěkajících psů bez mrknutí oka...prý kdeže je ten problém...následně to poznala, když vzala jednoho ze psů za plot cvičáku a měli jsme projít kolem...napoprvé problém...prý výborně, tak se máme čeho chytit, jenže napodruhé už šla fena způsobně, páč není hloupá a věděla, že se jedná o nácvik a ne reálnou situaci...no tak uznejte, že s tímhle materiálem se do Evropy vykročit nedá... ...
Ale o té školce vážně přemýšlím...

U nás je školka jen do půl roku, ale prckové cca do 7 kg tam z důvodu nízké hmotnosti smějí doživotně
Takže tam občas chodíme, je to spíš společenská událost, zpestření dne, ona už všechny cviky umí zpaměti i poslepu, nic nového se nenaučí a s malými štěňaty už si nějak moc nerozumí, mentálně už je jinde
Ale aspoň jim předcvičuje, instruktor nemusí složitě vysvětlovat, jak má cvik vypadat, prostě řekne "dívejte se, jak to dělá Vikina" a je to
Spíš už chodíme cvičit do skupinek dospělých psů, naučí se tam víc, ale zas musíme trochu vybírat, kdo je tam přihlášen, aby to pro ni nebylo moc drsný.

Terven napsal(a):
U nás je školka jen do půl roku, ale prckové cca do 7 kg tam z důvodu nízké hmotnosti smějí doživotně
Takže tam občas chodíme, je to spíš společenská událost, zpestření dne, ona už všechny cviky umí zpaměti i poslepu, nic nového se nenaučí a s malými štěňaty už si nějak moc nerozumí, mentálně už je jinde
Ale aspoň jim předcvičuje, instruktor nemusí složitě vysvětlovat, jak má cvik vypadat, prostě řekne "dívejte se, jak to dělá Vikina" a je to
Spíš už chodíme cvičit do skupinek dospělých psů, naučí se tam víc, ale zas musíme trochu vybírat, kdo je tam přihlášen, aby to pro ni nebylo moc drsný.

Taková školka pro "věčné" školáčky na pohrání by mi taky hodila.
Kde ta Vaše školka je?

Ahoj všem co mi radili jak cvičit malou uštěkanou ludru :D Po létě a podzimu, kdy jsme cvičili jak diví si nevšímat cyklistů, kočárků, malých harantů na odrážedlech a hlavně psů si myslím že dnes moje úsilí konečně přineslo kýžené ovoce. Jelikož jsem zvyklá že v tuto dobu jsou cyklostezky prázdné, ani mě nenapadlo se rozhlížet a rovnou jsem oba psy pustila z vodítek jelikož byli hodně živí a potřebovali se proletět jak se říká :D No a zrovna v tu chvíli kolem mě profičel cyklista, samozřejmě aniž by řekl pozor, jedu, cokoli, zazvonil na zvoneček.. S hrůzou jsem se připravila na koncert, kdy budu psa nahánět po všech čertech, až se po něm s štěkotem rozběhne (což se stalo 2x v létě) Ale připravil mi opravdu úžasné překvapení kdy se sice chtěl rozběhnout ale na můj povel Stůj a poté ke mě! Nechal cyklistu projet a přišel k noze❤️ Zopakovali jsme si to vzápětí kdy jel další, sice chtivě koukal ale na můj povel ho nechal projet.. V tyto chvíle jsem opravdu šťastná, že jsem ty neskutečné nervy nevzdala a dostali jsme se tam kde jsme v tuto chvíli.. Není to sice nejlepší, pořád štěká na psy za plotem, i na ty které potkáme ale věřím že jednou i on v klidu projde kolem psa aniž by se snažil ho sežrat.. Ještě jednou dekuju moc všem za rady, pokud se nám zase něco povede dám vědět :D ahoj.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ahoj všem co mi radili jak cvičit malou uštěkanou ludru :D Po létě a podzimu, kdy jsme cvičili jak diví si nevšímat cyklistů, kočárků, malých harantů na odrážedlech a hlavně psů si myslím že dnes moje úsilí konečně přineslo kýžené ovoce. Jelikož jsem zvyklá že v tuto dobu jsou cyklostezky prázdné, ani mě nenapadlo se rozhlížet a rovnou jsem oba psy pustila z vodítek jelikož byli hodně živí a potřebovali se proletět jak se říká :D No a zrovna v tu chvíli kolem mě profičel cyklista, samozřejmě aniž by řekl pozor, jedu, cokoli, zazvonil na zvoneček.. S hrůzou jsem se připravila na koncert, kdy budu psa nahánět po všech čertech, až se po něm s štěkotem rozběhne (což se stalo 2x v létě) Ale připravil mi opravdu úžasné překvapení kdy se sice chtěl rozběhnout ale na můj povel Stůj a poté ke mě! Nechal cyklistu projet a přišel k noze❤️ Zopakovali jsme si to vzápětí kdy jel další, sice chtivě koukal ale na můj povel ho nechal projet.. V tyto chvíle jsem opravdu šťastná, že jsem ty neskutečné nervy nevzdala a dostali jsme se tam kde jsme v tuto chvíli.. Není to sice nejlepší, pořád štěká na psy za plotem, i na ty které potkáme ale věřím že jednou i on v klidu projde kolem psa aniž by se snažil ho sežrat.. Ještě jednou dekuju moc všem za rady, pokud se nám zase něco povede dám vědět :D ahoj.

Velka gratulace! Hlavni je se nevzdat a trvat na svem. Pohodovejsi prochazky Vam budou odmenou. Je super kdyz nekdo pracuje i s pidi psy.

Děkujeme. Je to šikula když chce :D Na jaře budeme chodit i na agility, zatím jsme chodili na poslušnost a aby si zvykal na psy ale klasicky, na cvičáku se chová ke psům normálně, hraje si snima a někde venku by je chtěl spapat.. Ale agility ho moc baví, litá přes překážky jako raketa jen ještě dopilovat povely.

Moc ráda si přečtu, že se něco povedlo, že se tu dobře poradilo. Držím palečky, jste šikovní Z malých neúspěchů nedělejte tragedii, ono se fakt nezadaří vždycky. Ve střehu budete stejně muset být celý život. Můj 10letý pes ví, že venku se auta nehoní(může jen doma za plotem) Máme u domu takovou boční, málo frekventovanou spojnici mezi vesnicema a projedou jen občas místní. Pes tu chodí na volno a jeho největší zábava(přes paniččiny nadávky a výhrůžky) je napochodovat doprostřed cesty a neuhnout, nejlíp ještě pomalu cupitat před autem(které spomalilo na krokem ) jako olympionik s pochodní a doprovodným vozidlem Takže na auta fakt nevybíhá. O to větší šok byl vloni v zimě, když mi za sousedovic domem vyletěl na traktor s pluhem a od přejetí ho dělili fakt jen centimetry. Málem jsem měla infarkt.

Zdravím, po zimní pauze kdy lze chodit se psy po cyklostezkách stále na volno jsme začali znova nacvičovat 'klidný pochod na stopovačce a ne bláznivé tahání a sípaní' a jde nám to, je to šilulka šikovná :D kola, haranty na odrážedlech, bruslaře, kolemjdoucí ignorujem nebo jen koukáme ale bohužel na psy a teď nově i koně stěkáme jak blázni stále. Ale já se nevzdávám. Jen asi mají všichni hrozně zlé a lekavé koně, že mi nedovolí aby si je pes očuchal. . Nicméně plánuju v červnu jít na charitativní běh a plánuju vzít i malého poděse v rámci socializace tak snad mi ho tam žádný pes nezakousne :D výcviku zdar!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zdravím, po zimní pauze kdy lze chodit se psy po cyklostezkách stále na volno jsme začali znova nacvičovat 'klidný pochod na stopovačce a ne bláznivé tahání a sípaní' a jde nám to, je to šilulka šikovná :D kola, haranty na odrážedlech, bruslaře, kolemjdoucí ignorujem nebo jen koukáme ale bohužel na psy a teď nově i koně stěkáme jak blázni stále. Ale já se nevzdávám. Jen asi mají všichni hrozně zlé a lekavé koně, že mi nedovolí aby si je pes očuchal. . Nicméně plánuju v červnu jít na charitativní běh a plánuju vzít i malého poděse v rámci socializace tak snad mi ho tam žádný pes nezakousne :D výcviku zdar!

Vy s tím psem na ty koně štěkáte taky? Že se nestydíte! Zkuste přestat štěkat, třeba se to ten pes odnaučí s vámi.

Víte, oni koně jsou lekaví většinou tak nějak ze své podstaty. Někde jsem na tohle téma viděla dobře udělaný vtípek s letícím igelitovým pytlíkem. Bohužel už nevím, kde to bylo, ale podstata byla taková nadnesená a šlo tam o to, že vzduchem letící igeliťák je pro koně jako sledovat horor.
Kdysi se kůň, na kterém jsem seděla, začal plašit jenom proto, že kousek opodál nějaký člověk zabouchl dveře od auta a on nebyl zvyklý, že by tam kdy nějaké auto stálo (byla to polňačka, kam se jezdit s auty nesmělo, kůň nebyl můj).
A je to v zájmu vašem, vašeho psa, koně i jeho majitele, aby ho cizí psi nerozrušovali.

pes cítí na větší vzdálenost
třeba to, jak lidé natahují ruku k psovi, aby si je očuchal, je úplně zbytečné, pes o nich ví dávno před tímhle lidským nápadem
ke koni nechodit blízko, protože se psa bojí, a kůň není žádné testovací zařízení
pes se pravděpodobně bojí také
velké neznámé (naučte používat nos víc než oči) zvíře, prostor k útěku, vodítko omezuje, napnuté vodítko je "zaútoč pse" (naučte chodit s nenapnutým vodítkem vedle), chránit majitele, a tak
ke všemu, co psa rozruší, se jde jen na tu vzdálenost, kde ještě neřve...tam se sedne, pozoruje nepřítele, kouše hračku, cvičí, svačí,..a jde se pryč...a příště se jde blíž.

No jasan, vy to neděláte?

Třeba já bych si s lekavým koněm vyjet vem nedovolila. :D já jezdila na kobyle, co se nebála ani petard ani troubícího kamionu. Pokud se leká a plaší jen zvuku zaviranych dveří je chyba trošku někde jinde než v koni nebo v lidech co maj psa co stěká :).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No jasan, vy to neděláte?

Třeba já bych si s lekavým koněm vyjet vem nedovolila. :D já jezdila na kobyle, co se nebála ani petard ani troubícího kamionu. Pokud se leká a plaší jen zvuku zaviranych dveří je chyba trošku někde jinde než v koni nebo v lidech co maj psa co stěká :).

Bude to nejspíš v tom, že kůň je lovené zvíře, které pokud neuteče, bude večeří.
Jsou koně flegmatici, které nic nerozháže. Ale lekavý a utíkací kůň by měl ve volnosti větší naději, že přežije.
Můžete koně naučit, nebát se různých běžných věcí, můžete koně naučit jít s vámi do různých problémových situací, ale nikdy neříkejte, že kůň se nemůže vylekat či splašit.

No ale co když míjíme psa/koně vprostřed procházky? Tam se nějak odejít pryč nejde:).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No jasan, vy to neděláte?

Třeba já bych si s lekavým koněm vyjet vem nedovolila. :D já jezdila na kobyle, co se nebála ani petard ani troubícího kamionu. Pokud se leká a plaší jen zvuku zaviranych dveří je chyba trošku někde jinde než v koni nebo v lidech co maj psa co stěká :).

V podstatě každý kůň je lekavý, porovnáváme-li to třeba se psem, některý víc, jiný méně. Zvuku zavíraných dveří se leknu klidně i já, pokud se ozve nečekaně, to nemá co dělat s nevychovaností, nejde to ovlivnit vůlí.
Určitě bych nenechala cizího malého štěkajícího psa čuchat ke svému koni, na kterém někdo sedí. Mám zkušenost, že koním nejsou mrňaví štěkači příjemní, oni nemusejí chtít přímo ublížit, ale přecejen mají půl tuny, takže stačí když začnou nervózně přešlapovat a ze psa může být placka- a že takové případy už byly.
Pokud chcete psa seznámit s koňmi, zkuste se někde domluvit a nechat ho očichat koně, na kterém nesedí jezdec. Párkrát jsem zažila ze sedla cizího psa pobíhajícího kolem koně a věřte, že to není nic příjemného.
Já svoji malou fenu beru ke koním běžně, ale k cizím, které potkáme během procházky, bych jí nepustila. Pokud vidím jezdce na koni, beru jí na vodítko a klidíme se z cesty.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No ale co když míjíme psa/koně vprostřed procházky? Tam se nějak odejít pryč nejde:).

Jezdec na koni i psovod jsou mimo jiné od toho, aby koukali kolem sebe a vyhodnocovali situaci předem. Zvířata řeší nastálou situaci.
Takž když jedu na koní, neřítím se například nekontrolovatelnou rychlostí tam, kam nevidím. Na silnici předpokládám, že všichni řidiči jsou šílenci. Nejezdím do míst, kam lidé chodí venčit psy. A naopak. Psa nepouštím v nepřehledném terénu. Pokud vím, že někde jezdí koně, určitě se tam nevypravím v době, kdy tak činí. Psa seznámím s koňmi pokud možno co nejdřív, dokud je mladý a většinou malý. A dám si pozor, aby to byl hodný kůň.
Pokud vprostřed vyjížďky potkám člověka se psem a není možné se vyhnout, nezastavuji, ale jdu dál. Pokud mám koně, co jde po psech, upozorním na to a je na majiteli psa, aby se podle toho zařídil. Já zase řeším toho koně.
Jako majitel psa bych měla být schopná ho alespoň udržet, když už ho nejsem schopná utišit. A to většinou stačí. Koně na psy, až na výjimky, neútočí.
Vše je slušnosti a spolupráci dotčených stran.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No jasan, vy to neděláte?

Třeba já bych si s lekavým koněm vyjet vem nedovolila. :D já jezdila na kobyle, co se nebála ani petard ani troubícího kamionu. Pokud se leká a plaší jen zvuku zaviranych dveří je chyba trošku někde jinde než v koni nebo v lidech co maj psa co stěká :).

Jak říkám, nebyl (teda nebyla) moje. Prý to byla jinak pohodářka. Ustála to, ale vylekala se a poskakovala pěkně. Naklepaná jak řízek jsem byla. A vyklepaná. Nebyla jsem nijak ostřílený jezdec, majitelka tam byla se mnou. Tak či tak. Kůň to prostě má v sobě - bát se. Nedůvěřovat neznámému a začít utíkat, když se mu něco nezdá, je jeho přirozenost. Jak už píše sisi. Naučit se může ledasco, ale vylekat ledasčeho jakbysmet.

sisi58 napsal(a):
Jezdec na koni i psovod jsou mimo jiné od toho, aby koukali kolem sebe a vyhodnocovali situaci předem. Zvířata řeší nastálou situaci.
Takž když jedu na koní, neřítím se například nekontrolovatelnou rychlostí tam, kam nevidím. Na silnici předpokládám, že všichni řidiči jsou šílenci. Nejezdím do míst, kam lidé chodí venčit psy. A naopak. Psa nepouštím v nepřehledném terénu. Pokud vím, že někde jezdí koně, určitě se tam nevypravím v době, kdy tak činí. Psa seznámím s koňmi pokud možno co nejdřív, dokud je mladý a většinou malý. A dám si pozor, aby to byl hodný kůň.
Pokud vprostřed vyjížďky potkám člověka se psem a není možné se vyhnout, nezastavuji, ale jdu dál. Pokud mám koně, co jde po psech, upozorním na to a je na majiteli psa, aby se podle toho zařídil. Já zase řeším toho koně.
Jako majitel psa bych měla být schopná ho alespoň udržet, když už ho nejsem schopná utišit. A to většinou stačí. Koně na psy, až na výjimky, neútočí.
Vše je slušnosti a spolupráci dotčených stran.

...u nás na opatření ohledně nějaké akce byla hlídka státních policistů na koních, pes na ně civěl jako z jara, tak jsem je poprosila, zda by se mohl seznámit, nic nenamítali, tak se seznámení konalo a pak ještě když jsem byla na školení na Labské se psem, tak tam se koně pásli na louce a večer když jsem šla na večerní procházku, tak byli v ohradě, byli poměrně zvědaví, tak jsem si sedla na bobek se psem kousek od nich...pes i koně ze sebe byli u vytržení, pes pak seděl u jejich skloněných hlav a oni na něj funěli... pravdou je, že venku bych si kontakt svého psa s koněm na vyjížďce opravdu nedovolila...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
...u nás na opatření ohledně nějaké akce byla hlídka státních policistů na koních, pes na ně civěl jako z jara, tak jsem je poprosila, zda by se mohl seznámit, nic nenamítali, tak se seznámení konalo a pak ještě když jsem byla na školení na Labské se psem, tak tam se koně pásli na louce a večer když jsem šla na večerní procházku, tak byli v ohradě, byli poměrně zvědaví, tak jsem si sedla na bobek se psem kousek od nich...pes i koně ze sebe byli u vytržení, pes pak seděl u jejich skloněných hlav a oni na něj funěli... pravdou je, že venku bych si kontakt svého psa s koněm na vyjížďce opravdu nedovolila...

Jj, policejní koně jsou trochu jiná liga, v ruchu velkoměsta musejí být zvyklí úplně na vše včetně potenciálních útočníků a mají i odpovídající výcvik.

Terven napsal(a):
Jj, policejní koně jsou trochu jiná liga, v ruchu velkoměsta musejí být zvyklí úplně na vše včetně potenciálních útočníků a mají i odpovídající výcvik.

..to bezesporu, právě proto jsem se do toho seznámení pustila...

Mám fenu, která s jedním ze svých předchozích majitelů na koni jezdila. Stejně ji nenechávám při setkání s koněm na volno a většinou jde i ustoupit kousek stranou. Nevím, co napadne ji nebo koně a tak nějak v tom případě mám i zodpovědnost za bezpečí jezdce na koni.

Mám taky celkem uštěkaného psa, řve třeba když já s někým vykecávám a on si myslí, že už je to moc dlouho Zaštěká na ovce, páč ví, že se leknou a odběhnou od plotu a děsně ho to baví(mně ne ) Když byl puboš, šla jsem kouknout na mlýnský náhon za plotem a pes vyšel taky. Motal se kolem, ptám se muže: kde je ten pes? Nikde už nebyl vidět. Za náhonem je koňská pastvina. Oběhnu to na můstek a rychtyk: pes lítá v ohradě za koňma, kopírujou ohradník. Řvaní nijak nepomohlo. Když běželi asi třetí kolo, koně už to přestalo bavit(ohrada je rozlehlá) a zastavili se. Pes doběhnul asi 10m od nich a asi si teprve uvědomil, jak jsou velcí. Já strachy řvala jak pominutá, aby nedoběhnul k nim, jsou to mladí hřebci, mohli by ho klidně zabít. Naštěstí se otočil a utekl za náma. Od té doby, když potkáme koně, nevydá hlásku a klidí se za mne. Dokonce, když nás před pár lety napadli koně, co pravidelně zdrhali mé známé, tak jsme já s mužem a oba psi pomalu vycouvali do křovin, které jsme doslova prolezli po čtyřech, aby jsme jim zdrhnuli. Psi ani nepípnuli. Přes to jsem při setkání s koněm stále ostražitá, aby přeci jen nevyštěknul a ano, koně jsme nesplašili a nedošlo k úrazu. Je to těžké. Pes může být x krát v klidu a pak ho napadne najednou blafnout. Myslím, že to člověk úplně nikdy neovlivní, stejně jak neovlivní, aby ten kůň nezařehtal