Zlé zkušenosti s SAO

Neuspokojím...negativní žádné, přičemž velkou zásluhu na tom bude nesporně mít to, že většina jich neopustí vlastní pozemek. Takže těch pár jedinců, které jsem potkala ať už venku či i na cvičáku tak klid...jo, vlastně jednu negativní mám - na jedné výcvikové akci,3m štěně - neskamarádilo se...

Negativní zkušenost nemám žádnou, možná proto, že vím co mám před sebou a tak se nesnažím psa za každou cenu pohladit, nečučim mu do očí, nemluvim na něj mým infantilním způsobem ve stylu "no ty si fešák a jaký máš krásný velký pacičky a krásný ouška" apod, jeho páníka se nesnažím poplácat po rameni, nesnažím se o sebevraždu, tudíž nelezu na pozemek střežený takovým psem, za což jsem odměněna naprostým nezájmem SAO o mojí osobu...pokud je saošek ještě malé mimi, pokud se mu jeho mozek nepřepnul naplno do režimu "jsem radikál a nebudu se bavit s cizíma", pokud mám to štěstí a štěndo je kontaktní a majitel dovolí, tak se ráda s takovým malým medvídkem poňufám, vím že za pár měsíců-týdnů by pak podobné poňufání stejného psa mohlo skončit plastikou mého obličeje

Dobry den, se sao negativni zkusenost nemam.Kdyz jsem vloni schanel stene sao objel jsem nekolik chovatelu techto psu v severnich cechach a nekdy jsem se opravdu divil co mi nabizeli za ruzne krizence.vetcina techto lidi maji psa i fenu aby mohli mnozit co to jde.takze mam negativni skusenosti s lidmi, majiteli.

Negativní zkušenost nemám, naštěstí. Soused má fenu, už druhou. Zatím se jí úspěšně vyhýbám.
Mám stejný názor jako Attila8. Prostě z nich mám strach. A myslím si, že sem nepatří. Na malé dvorečky nebo nedejbože do paneláku (ano, zažila jsem).

Nemám negativní zkušenosti. Ve vesnici mají dva KAO (nebo sarplanince, moc je nerozeznam) a majitel upozornil, že mi je ani z dálky radši neukáže. Jsou k hlídání velkého objektu a svoji práci berou smrtelně vážně. Tak to respektujeme všichni z vesnice. Sousedí mají pubescenta anatola a zatím taky žádná negativní zkušenost se psem. Ale to je ještě mimino.
Mě se moc líbí jak o pastevcich tady všichni píšou, ale bohužel bych ho doma mít nemohla. Jeden pes s vlastním názorem už doma je a to bohatě stačí. :).

U nás ve vsi jeden pán už několik let má dvě feny SAO, ploty má mizerné. Vzadu za zahradou jen lesnické pletivo. Přes den to jde. Ale přestala jsem kvůli jeho psům chodit po poli za vsí.
V noci mu utíkají dost často. Napadají opozdilce z místní hospody. O jednu fenu už takhle přišel, přejel jí vlak. Bohužel takhle lítají po vsi i brzo ráno, když jdou lidé na vlak a na autobus. Na strejdu zrovna vystartovala o víkendu když šel z hospody. Místním se zdá divné poč pes který uteče napadá lidi. Tak se jim snažím vysvětlit, že tím že je to pastevec, tak si podle mě jen rozšiřuje svěřené území. No a kousek za vsí v lese má pán dva kavzáky a ty zase lítaj po lese a občas se jdou kouknout i po vsi. Sami máme čuvače, ano jednou se stalo že nám utekl, ale byl bez dozoru tak dvacet minut a sousedka nám ho přivedla. Proti těmto je to slabý odvar...

Sousedovic kavkazačku hladím od mimina. Ona chudina za plotkem vždycky kňučí a piští, abych za ní přišla. SAO sem na živo viděla dva za ploty a popravdě sem byla připosr.ná představou, že by se jim povedlo zdrhnout. Ne kvůli sobě, ale našim psům, s kterýma sme šli kolem a můj si neodpustil zadržkovat. Pak byl nějaký pán s pubescentem na veterině. Pán vysoký, starší a měl co dělat, aby to hovádko ukočíroval. Hlavou mi bleskla představa, že za pár let ho nemá šanci zvládnout. Mám ráda velké psy, ale mí jsou hodní méďové. Obrovský pes s vlastní hlavou...ani představit si to neumím. Psa s vlastní hlavou sice mám, velký je tak přiměřeně, ale hlavně když si někam odcupitá, jsem si jistá, že nikomu neublíží. Nemám potřebu mít velkého zlého psa, kterého se bude bát celé okolí.

Mám negatívnu z cvičáku, kde mi po ročnej fene vyštartoval dospelý pes. Bolo to pri cviku kedy sme prechádzali oproti sebe a asi meter od seba sme mali zastaviť, psy posadiť, psovodi spraviť krok vpred, podať si ruky, vrátiť sa ku psovi a odísť. Cvik sme robili niekoľkokrát a bolo to v pohode až.. ešte som nevidela takú rýchlu a nečakanú reakciu ako mal ten pes.
Bolo to bez varovania, vyštartoval so sedu a jediným šťastím bolo že psovod to zrejme čakal (ja nie) a stihlol ho strhnúť späť a moja mladá fena inštinktívne cúvla. Nasledovalo asi dvoj minútové ukľudňovanie rozzúreného psa kedy som sa doslova modlila aby to tá karabína na vodítku vydržala lebo keby nie tak už asi ja psa nemám, keďže nemal ani košík - podotýkam viac som už na ten cvičák potom ani nešla.
Tomu psovi bolo v tej chvíli jedno že je to šteňa, že je to samica, skrátka to bol útok s cieľom zabiť.

Odvtedy mám pred nimi obrovský rešpekt a keď si SAO kúpili naši neskúsení susedia skoro ma porazilo. Ten je zatiaľ ale kamarátsky no zatiaľ má len rok a výcvik žiadny, celé dni vo voliére tak sa stále modlím že moje uplácanie pamlskami a milé prihováranie sa cez plot budú stačiť aby nás nezožral keby sa nejakou náhodou raz dostal von

Žádnou zkušenost nemám, nikdy jsem v minulosti naživo tohoto psa nikde nepotkala. Pouze od sousedky mám info, že její kamarádka tohoto psa má a na vycházkách ho před potkáním se s jiným psem přivazuje k nejbližšímu stromu/značce/kandelábru, aby se jí v případě potíží nevytrhl a nic nezpůsobil.

Zkušenost mám pouze s pasteveckými psy v Rumunských horách, kam jezdíme každoročně na dovolenou. Ačkoli jich tam denně potkáváme několik smeček, vždy nás pouze vyštěkají, nikdy neútočí. Pokud zastoupí cestu a nemůžeme projet, pastevec po nich háže klacky a kameny, aby nás pustili, což se také vždy stane. Jo, vypadají hrozivě, ale když kolem nich jen projíždíme, nijak si jich nevšímáme, tak štěkají, běží vedle nás dokud neopustíme jejich prostor, ale tím to také vždy končí. Jednou jeden kamarád v této situaci upadl, psi přiběhli tak na pět metrů, štěkali, ale neútočili, nechali ho odjet.
Ale to jen tak pro zajímavost, netýká se to otázky ohledně u nás chovaných SAO.

Sice nerad přispívám do těchto debat, ale musím podpořit příspěvek sardullah, která má víc něž 100procentní pravdu jak se chovat k pastevci. Malý dodatek to funguje jen u vychovaných psů. Potkat nevychovaného SAO budu rád že mám svého Dustyho. Jen malá technická Kavkaz je opravdu jiná liga než SAO.

SimonL napsal(a):
Sice nerad přispívám do těchto debat, ale musím podpořit příspěvek sardullah, která má víc něž 100procentní pravdu jak se chovat k pastevci. Malý dodatek to funguje jen u vychovaných psů. Potkat nevychovaného SAO budu rád že mám svého Dustyho. Jen malá technická Kavkaz je opravdu jiná liga než SAO.

Mohu vědět v jakém smyslu?Není to rýpání, jen bych ráda měla jasno ve vaší odpovědi.Díky.

ráda s takovým malým medvídkem poňufám, vím že za pár měsíců-týdnů by pak podobné poňufání stejného psa mohlo skončit plastikou mého obličeje

nemáte pravdu, před lety si pořídil jistý pán štěně na hlídání chaty s lesním pozemkem...
štěndo tam bylo většinu dne samo...a smutný
šel jsem párkrát okolo se štěňaty SH na prochajdu (10 x ? ) a vždy se s ním přes plot pomazlil...+ "pokecal"
pak jsem chodil jinudy a cca za rok jsem je potkal s "páníkem" na procházce - pes na horolezeckým laně + náhubek, potkali jsme se v zatáčce, pes cca 5m od pána, že chlap se hrozně lekl a nestačil ani zareagovat...promluvil jsem na pesana a ten se "rozvlnil" a začal mne hrozně vítat, já šel na bobek a "pokecal" a podrbal a pes šťastnej jak blecha, pán vůbec nechápal - od té doby mne uctivě zdraví jako "psího mága"
proč to píšu SAO má paměť jako slon a pamatuje si jak to dobré, tak i zlé hoooodně dlouho...

No ale záleží kterou část příspěvku máte na mysli. Kdo se setkal s nevychovaným pastevcem asi mu těžko vyvrátím jeho negativní zkušenost protože se už stala. Kdo nemá nebo neměl pastevce těžko pochopí jeho povahu jen z vyprávění. I já znám příběhy o Kavkazích zabijácích, o napadení vlastních pánů.Ona je to spíš reakce na reakce lidí co tu přispívali nademnou Nebo že je Kavkaz jiná liga než SAO? Každé plemeno je jiné i každý pes daného plemene je jiný. Vážím si každého kdo dokázal vychovat psa a má s ním opravdový vztah ať je to retrívr, jorkšír nebo stokilový méďa. Napište si klidně konkrétně na co se chcete zeptat za své názory se nestydím.. Z pohledu jiných i já mám negativní zkušenosti z výchovy svého psa ale můj pohled je jiný protože vím co mám za psa a vychovaným se pes nenarodí..

Ještě bych sem připsala zkušenost svého známého...pořídil si saoška v roce 1993, kdy ani netušil, co si kupuje...teda tušil, dle chovatele, skvělého hlídače nepotřebujícího výcvik, psa dal bohužel na výcvik paní, co cvičila rotvíky, ale to je vedlejší...jednoho rána se probudí, vyleze ven a kouká, kde je pes...no pes v rohu zahrady hlídal jelena...jestli jelen přišel sám nebo v noci pes utekl (špatně zavřená vrata) a jelena "přihnal"dodnes neví...ale překvápko to teda bylo ne že ne...
ten známý měl bohužel docela smůlu...chlap jak hora ke dvou metrům a saošek si za svého boha vybral jeho subtilní přítelkyni, která neměla snad ani padesát kilo, pes jí zbožňoval a fungoval na myšlenku...dospělo to tak daleko, že když chtěl nakonec donutit psa, aby vlezl do kotce, pes nešel, tak ho "páníček" s rázným povelem chtěl postrčit rukou...no pes ho rafnul...ne moc, vlastně ho jemně upozornil, že takhle teda ne...

"Cvik sme robili niekoľkokrát a bolo to v pohode až.. "
...až pohár trpělivosti přetekl

"ešte som nevidela takú rýchlu a nečakanú reakciu ako mal ten pes. Bolo to bez varovania, vyštartoval so sedu a jediným šťastím bolo že psovod to zrejme čakal"
no, to je to pastevecké...
majitel pastevce musí být připraven vždy, notabene když dělá taková ne moc moudrá cvičení...a pro něj to taky možná bez varování nebylo...

" Tomu psovi bolo v tej chvíli jedno že je to šteňa, že je to samica, skrátka to bol útok s cieľom zabiť. "
ano ano, taky známe...

"nemáte pravdu, před lety si pořídil jistý pán štěně na hlídání chaty s lesním pozemkem...
štěndo tam bylo většinu dne samo...a smutný
šel jsem párkrát okolo se štěňaty SH na prochajdu (10 x ? ) a vždy se s ním přes plot pomazlil...+ "pokecal...promluvil jsem na pesana a ten se "rozvlnil" a začal mne hrozně vítat... proč to píšu SAO má paměť jako slon a pamatuje si jak to dobré, tak i zlé hoooodně dlouho... "
nadlouho...nadoživotí
a když někoho jako štěně "přijme do smečky", tak tam je...

"ne moc, vlastně ho jemně upozornil, že takhle teda ne... "
no však, typicky pastevecké, výuka slušného chování
můj muž už je taky hezky vychován

prostě to jsou boží psi...

Jako majitel a chovatel KAO mám spoustu zkušeností a pastevci mě vychovávají v podstatě neustále. Žádné jiné plemeno mě toho o psech a o lidech nenaučilo tolik jako oni. Ale právě kvůli lidem jsem se rozhodla s chovem těchto psů skončit, protože u nás pro ně dle mého nejsou vhodné podmínky - hustota osídlení, mentalita obyvatel, ignorace a nepochopení povahy pastevců většiny lidí, co si je dnes pořizují.

Měli jsme postupně krom jiných psů i 2 kavkazačky a jsou to zlatíčka. Ale musí člověk být rozumný a dopřát jim, co potřebují - u nás hlídaly ve smečce zahradu přes 0,5ha na polosamotě. Venku je to moc nebavilo, zvlášť druhá fena měla pořád tendenci koukat k domovu, jakoby ji hlavou lítalo "co když tam někdo vleze, když budu pryč?!?". Jsou to skvělí psi, jednou bych si zase KAO chtěla pořídit, ale máme s manželem malou zahradu a to by pro ni nebylo...to chce fakt velký pozemek, ideálně trochu mimo lidi (konec vsi, apod.)

Jinak jednou jsem s naší briadkou a mladým NO šla kolem psa SAO za plotem cca 120 cm vysokým, kterým cloumal jak prase...měla jsem hooooodně sevřený žaludek a zadek než jsme mu zmizli z dohledu...netuším, co bych dělala, kdyby na nás vylítl ?!?

Tak se SAO jsem se osobně nikdy nesetkala, hodně velcí psi ve mě kupodivu budí méně strach, spíše žádný, nežli taková ta střední třída psů kterých je všude plno v různých rukách Za mě bych SAO nikdy nechtěla, ikdyž jsem měla i velké psy ale ne necvičitelné, nebo jak to nazvat.Pro mě je tento pes prostě nevyspitatelný a vhodný spíš jen k tomu stádu, ale k tomu názoru jsem dospěla jen podle toho co tu čtu

lavacca napsal(a):
Měli jsme postupně krom jiných psů i 2 kavkazačky a jsou to zlatíčka. Ale musí člověk být rozumný a dopřát jim, co potřebují - u nás hlídaly ve smečce zahradu přes 0,5ha na polosamotě. Venku je to moc nebavilo, zvlášť druhá fena měla pořád tendenci koukat k domovu, jakoby ji hlavou lítalo "co když tam někdo vleze, když budu pryč?!?". Jsou to skvělí psi, jednou bych si zase KAO chtěla pořídit, ale máme s manželem malou zahradu a to by pro ni nebylo...to chce fakt velký pozemek, ideálně trochu mimo lidi (konec vsi, apod.)

Jinak jednou jsem s naší briadkou a mladým NO šla kolem psa SAO za plotem cca 120 cm vysokým, kterým cloumal jak prase...měla jsem hooooodně sevřený žaludek a zadek než jsme mu zmizli z dohledu...netuším, co bych dělala, kdyby na nás vylítl ?!?

...přítel potkal kousek od našeho domu u stánku se sezením když si dával kafčo pána, který tam seděl se dvěma kavkazáky, ...psi byli naprosto klidní nikoho si nevšímali, ...dali se spolu do řeči a pán mu řekl, že je má k tříletým dvojčatům - mentálně retardovaným (jeden z nich i autista), kdy jsou velmi devastující vůči sobě i svému okolí a velmi suroví v projevech své "náklonosti" vůči všemu živému... psi jsou jejich svět, milují je a oni milují je a jsou schopni návaly jejich agrese ustát...jiný byť sebelépe vycvičený asistenční či terapeutický pes by to zřejmě psychicky nepřežil (a s přibývající váhou obou kluků i fyzicky)... docela by mně zajímalo, jak to v rodině dále pokračuje, už jsem ho tam od té doby nezastihnul...navíc prý jsou to sourozenci, ale snad ani ne z našeho českého chovu - víc jsem z přítele nedostala...

Našim jsme koupili "malého medvídka", matka byla zlá, nešla od cizích lidí pohladit, otec byl mazel. Vybrali jsme si štěně, co k nám přišlo a mazlilo se.
Do dnes je to velký mazel, má svou hlavu, ale nikomu za 6 let neublížil. Na procházky chodí na vodítku, moc na přivolání není. Má rád návštěvy, rád je vítá, umí se rozdovádět jako štěně a vymýšlet blbosti Zbytečně neštěká, hlídá dům, miluje sníh a led, stejně tak hrabat pelech v hlíně

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Edánek napsal(a):
...přítel potkal kousek od našeho domu u stánku se sezením když si dával kafčo pána, který tam seděl se dvěma kavkazáky, ...psi byli naprosto klidní nikoho si nevšímali, ...dali se spolu do řeči a pán mu řekl, že je má k tříletým dvojčatům - mentálně retardovaným (jeden z nich i autista), kdy jsou velmi devastující vůči sobě i svému okolí a velmi suroví v projevech své "náklonosti" vůči všemu živému... psi jsou jejich svět, milují je a oni milují je a jsou schopni návaly jejich agrese ustát...jiný byť sebelépe vycvičený asistenční či terapeutický pes by to zřejmě psychicky nepřežil (a s přibývající váhou obou kluků i fyzicky)... docela by mně zajímalo, jak to v rodině dále pokračuje, už jsem ho tam od té doby nezastihnul...navíc prý jsou to sourozenci, ale snad ani ne z našeho českého chovu - víc jsem z přítele nedostala...

Ano, k rodině jsou KAO úžasní - s nadsázkou říkám, že by od páníčka snesli i štípání dřeva na nich. Já byla u první KAO prcek, naši ji pořídili, když mi byly necelé 4 roky a co my se s ní nablbli (brácha je o 2 roky starší) - "vozili" jsme se na ní, apod. Přitom na cizí byla jak saň.

lavacca napsal(a):
Ano, k rodině jsou KAO úžasní - s nadsázkou říkám, že by od páníčka snesli i štípání dřeva na nich. Já byla u první KAO prcek, naši ji pořídili, když mi byly necelé 4 roky a co my se s ní nablbli (brácha je o 2 roky starší) - "vozili" jsme se na ní, apod. Přitom na cizí byla jak saň.

SAO má moje kolegyně v práci, druhou fenu. První byla s lidmi i cizími v pohodě, hlídala dobře, ale byla naprosto zvladatelná. Po její smrti pořídili druhou a ta zhruba od roka a půl musí být v době kdy na pozemku jsou cizí lidé zapezpečená v kotci, protože je nebezpečná. Začalo to tím že bez varování napadla někoho z rodiny tuším bratrance či co. Ale kolegyni a jejího manžela miluje, jen nesnese návštěvy.

Souhlas se sardullah .

S pastevci jsem (zatím) nikdy problém neměla, ani s KAO co měl tchán.Psa jsem viděla navíc úplně poprvý v noci.KAOš měl výchovu nulovou a výcvik totéž, né jednoho pokousal a svýho pána taktéž, když jsem k manželovi tenkrát přišla poprvý tak asi jako jediná jsem byla pastevci jedno, normálně jsem vstoupila na pozemek, pozdravila psa a hleděla si svýho , a od toho večera jsme byli kámoši.Před ostatními lidmi, známíma se musel pes zavírat, já byla vyjímka, předemnou se zavřít nemusel .

gitule vrtule napsal(a):
Vím, že je zde mnoho diskusí na výcvik, chov, nároky apod.SAO, ale zajímalo by mne, kolik z vás má osobně špatné zkušenosti z reakcí a chování tohoto plemene.Buď, jako majitelé, kteří nevyhodnotili situaci, nebo jako účastníci, po kterých tito psi "vystartovali" či jiné zlé zkušenosti s chovnými stanicemi tohoto plemene u nás.Nemusíte přispívat do diskuse přímo, můžete napsat i zprávy osobní.Velice by mě totiž zajímal všeobecný názor, který toto plemeno pouze nevychvaluje, ale setkal se i s negativními reakcemi.Budu vděčná za každý příspěvek.Děkuji

Měla jsem bohužel před lety opakovanou zkušenost s p. Sehnerovou, jejím partnerem a jejími SAO Aurou a Monem. O p. Sehnerové více třeba zde, jsou tam uvedeny i některé její knihy, které o středoasijcích napsala:
https://www.databazeknih.cz/autori/irena-sehnerova-35549
Paní už je po smrti, takže se pokusím být hodná a objektivní, ale i po letech to jde těžko...žili určitou dobu blízko mého bydliště a používali pro venčení svých psů bezprostřední okolí, takže k setkání občas docházelo. Měla jsem z ní i jejího partnera dojem, že se jedná o lidi, kterým dělá dobře dávat najevo sílu a razanci svých psů. Budili hrůzu v parku mezi ostatními majiteli, své dva SAO sice vodili na vodítku, ale vzhledem k tomu, že psi se jim často vysmekávali a vzápětí se bez zaváhání běželi rvát na opačný konec parku, kde se náhodou procházel jiný pes, výstroj asi nebyla úplně dostatečná. I můj pes byl opakovan napaden, ale vzhledem k tomu, že byl podobná váhová kategorie a dlouhosrstý, tak k vážnějšímu pokousání naštěstí nedošlo, nicméně menší psy Mon napadal poměrně tvrdě a zranění tam byla. Někdy nosili košíky, někdy ne, přivolání neměli žádné. Své psy oba majitelé považovali za něco - jak to říct - vznešeného a dokonalého, ostatním pejskařům ale dělali peklo. Pak se odstěhovali někam do jižních Čech a už jsme se naštěstí nepotkali.
Bylo to moje první setkání se SAO a získala jsem z něj dojem, že toto plemeno (a obecně středoasijci) nepatří do prostředí naší země. Jedná se o psy, vyšlechtěné k úplně jinému životnímu stylu než je život ve městě či na vesnici, potřebují prostor a možnost samostatné práce. Nemám tato plemena psů ráda doteď, i když Mon s Aurou už jsou dávno po smrti včetně jejich majitelky,. Když podobného psa potkám, jsem velmi ostražitá, protože jsem přesvědčena o tom, že mnozí majitelé těchto plemen ani pořádně nevědí, co na druhém konci vodítka mají. Dle mého to nejsou psi do oblastí s vyšší hustotou obyvatelstva a do civilizace, a samozřejmě vůbec ne pro psího laika.

saola napsal(a):
Měla jsem bohužel před lety opakovanou zkušenost s p. Sehnerovou, jejím partnerem a jejími SAO Aurou a Monem. O p. Sehnerové více třeba zde, jsou tam uvedeny i některé její knihy, které o středoasijcích napsala:
https://www.databazeknih.cz/autori/irena-sehnerova-35549
Paní už je po smrti, takže se pokusím být hodná a objektivní, ale i po letech to jde těžko...žili určitou dobu blízko mého bydliště a používali pro venčení svých psů bezprostřední okolí, takže k setkání občas docházelo. Měla jsem z ní i jejího partnera dojem, že se jedná o lidi, kterým dělá dobře dávat najevo sílu a razanci svých psů. Budili hrůzu v parku mezi ostatními majiteli, své dva SAO sice vodili na vodítku, ale vzhledem k tomu, že psi se jim často vysmekávali a vzápětí se bez zaváhání běželi rvát na opačný konec parku, kde se náhodou procházel jiný pes, výstroj asi nebyla úplně dostatečná. I můj pes byl opakovan napaden, ale vzhledem k tomu, že byl podobná váhová kategorie a dlouhosrstý, tak k vážnějšímu pokousání naštěstí nedošlo, nicméně menší psy Mon napadal poměrně tvrdě a zranění tam byla. Někdy nosili košíky, někdy ne, přivolání neměli žádné. Své psy oba majitelé považovali za něco - jak to říct - vznešeného a dokonalého, ostatním pejskařům ale dělali peklo. Pak se odstěhovali někam do jižních Čech a už jsme se naštěstí nepotkali.
Bylo to moje první setkání se SAO a získala jsem z něj dojem, že toto plemeno (a obecně středoasijci) nepatří do prostředí naší země. Jedná se o psy, vyšlechtěné k úplně jinému životnímu stylu než je život ve městě či na vesnici, potřebují prostor a možnost samostatné práce. Nemám tato plemena psů ráda doteď, i když Mon s Aurou už jsou dávno po smrti včetně jejich majitelky,. Když podobného psa potkám, jsem velmi ostražitá, protože jsem přesvědčena o tom, že mnozí majitelé těchto plemen ani pořádně nevědí, co na druhém konci vodítka mají. Dle mého to nejsou psi do oblastí s vyšší hustotou obyvatelstva a do civilizace, a samozřejmě vůbec ne pro psího laika.

Knihy od Ireny Sehnerové jsem četla...myslím, že docela hezky popsala povahu svých psů, samostatnost, nekompromisnost...někdy jsem si i říkala, že její psy doma fungují stejně jako ti moji, ač nemám pastevce, tak fena je inteligence a samostatnost, pes je trouba a mamánek a feně zcela podřízen...co mě trochu zarazilo, že si v různých knihách občas protiřečila...samozřejmě jsem paní Sehnerovou a její psy neznala osobně, ale říkala jsem si, že kdyby šlo do tuhýho, tak při venčení dvou takovýhle psů, při jejím, jak popisovala ve svých knihách, ne zrovna stoprocentním zdravotní stavu by to mohlo za určitých okolností zavánět průšvihem...

Jen doufám, že pastevci se nestanou velkou módou, že nebudou masově propagováni jako dokonalí hlídači milující svou rodinu a nepotřebující výcvik...přesto, že je to vlastně pravda, tak ale neznalí by mohli nabýt dojmu, že takový pes je nejlepší volba a to co mají doma zjistí až když jejich "hodný" medvídkojdní troubelínek poprvé bez varování zakročí...jasně není to pes, který je vhodný do bytu ve středu města, ale nemyslím si, že život někde na kraji města nebo na vesnici by pro něj byl nějaký problém...samozřejmě s tím správným páníčkem...

Edit: pokud bych na prochajdě se psy potkala pastevce, tak otáčím a jdu jinudy...v kombinaci s problémovou povahou mojí feny bych taky už nemusela žádnou fenu mít, protože ona má možná srdce, odvahu, samostatnost a inteligenci blížící se pastevecké, ale určitě nemá jejich "bojové" dovednosti...nevím jak to líp popsat...a pochybuju, že by si nějaká fena saoší nechala líbit urážky nějaké kříženky dvou nejhodnějších plemen na světě...a když nevíte koho si taková saoška vede na druhém konci vodítka, tak to fakt nerisknete...

lupus4 napsal(a):
ráda s takovým malým medvídkem poňufám, vím že za pár měsíců-týdnů by pak podobné poňufání stejného psa mohlo skončit plastikou mého obličeje

nemáte pravdu, před lety si pořídil jistý pán štěně na hlídání chaty s lesním pozemkem...
štěndo tam bylo většinu dne samo...a smutný
šel jsem párkrát okolo se štěňaty SH na prochajdu (10 x ? ) a vždy se s ním přes plot pomazlil...+ "pokecal"
pak jsem chodil jinudy a cca za rok jsem je potkal s "páníkem" na procházce - pes na horolezeckým laně + náhubek, potkali jsme se v zatáčce, pes cca 5m od pána, že chlap se hrozně lekl a nestačil ani zareagovat...promluvil jsem na pesana a ten se "rozvlnil" a začal mne hrozně vítat, já šel na bobek a "pokecal" a podrbal a pes šťastnej jak blecha, pán vůbec nechápal - od té doby mne uctivě zdraví jako "psího mága"
proč to píšu SAO má paměť jako slon a pamatuje si jak to dobré, tak i zlé hoooodně dlouho...

Taky takhle hladím od štěněte sousedskou čubu sao, dnes dvouletou, je ovšem bez pp.

saola napsal(a):
Měla jsem bohužel před lety opakovanou zkušenost s p. Sehnerovou, jejím partnerem a jejími SAO Aurou a Monem. O p. Sehnerové více třeba zde, jsou tam uvedeny i některé její knihy, které o středoasijcích napsala:
https://www.databazeknih.cz/autori/irena-sehnerova-35549
Paní už je po smrti, takže se pokusím být hodná a objektivní, ale i po letech to jde těžko...žili určitou dobu blízko mého bydliště a používali pro venčení svých psů bezprostřední okolí, takže k setkání občas docházelo. Měla jsem z ní i jejího partnera dojem, že se jedná o lidi, kterým dělá dobře dávat najevo sílu a razanci svých psů. Budili hrůzu v parku mezi ostatními majiteli, své dva SAO sice vodili na vodítku, ale vzhledem k tomu, že psi se jim často vysmekávali a vzápětí se bez zaváhání běželi rvát na opačný konec parku, kde se náhodou procházel jiný pes, výstroj asi nebyla úplně dostatečná. I můj pes byl opakovan napaden, ale vzhledem k tomu, že byl podobná váhová kategorie a dlouhosrstý, tak k vážnějšímu pokousání naštěstí nedošlo, nicméně menší psy Mon napadal poměrně tvrdě a zranění tam byla. Někdy nosili košíky, někdy ne, přivolání neměli žádné. Své psy oba majitelé považovali za něco - jak to říct - vznešeného a dokonalého, ostatním pejskařům ale dělali peklo. Pak se odstěhovali někam do jižních Čech a už jsme se naštěstí nepotkali.
Bylo to moje první setkání se SAO a získala jsem z něj dojem, že toto plemeno (a obecně středoasijci) nepatří do prostředí naší země. Jedná se o psy, vyšlechtěné k úplně jinému životnímu stylu než je život ve městě či na vesnici, potřebují prostor a možnost samostatné práce. Nemám tato plemena psů ráda doteď, i když Mon s Aurou už jsou dávno po smrti včetně jejich majitelky,. Když podobného psa potkám, jsem velmi ostražitá, protože jsem přesvědčena o tom, že mnozí majitelé těchto plemen ani pořádně nevědí, co na druhém konci vodítka mají. Dle mého to nejsou psi do oblastí s vyšší hustotou obyvatelstva a do civilizace, a samozřejmě vůbec ne pro psího laika.

Knížky jsem od paní nečetla, ač si je hodně lidí mající SAO, KAO, apod. chválilo, že tam ty psy vystihla...

Nicméně nechápu, že takhle riskovala a vodila psy bez koše s tím, že ji i utekli.. :(.

saola napsal(a):
Měla jsem bohužel před lety opakovanou zkušenost s p. Sehnerovou, jejím partnerem a jejími SAO Aurou a Monem. O p. Sehnerové více třeba zde, jsou tam uvedeny i některé její knihy, které o středoasijcích napsala:
https://www.databazeknih.cz/autori/irena-sehnerova-35549
Paní už je po smrti, takže se pokusím být hodná a objektivní, ale i po letech to jde těžko...žili určitou dobu blízko mého bydliště a používali pro venčení svých psů bezprostřední okolí, takže k setkání občas docházelo. Měla jsem z ní i jejího partnera dojem, že se jedná o lidi, kterým dělá dobře dávat najevo sílu a razanci svých psů. Budili hrůzu v parku mezi ostatními majiteli, své dva SAO sice vodili na vodítku, ale vzhledem k tomu, že psi se jim často vysmekávali a vzápětí se bez zaváhání běželi rvát na opačný konec parku, kde se náhodou procházel jiný pes, výstroj asi nebyla úplně dostatečná. I můj pes byl opakovan napaden, ale vzhledem k tomu, že byl podobná váhová kategorie a dlouhosrstý, tak k vážnějšímu pokousání naštěstí nedošlo, nicméně menší psy Mon napadal poměrně tvrdě a zranění tam byla. Někdy nosili košíky, někdy ne, přivolání neměli žádné. Své psy oba majitelé považovali za něco - jak to říct - vznešeného a dokonalého, ostatním pejskařům ale dělali peklo. Pak se odstěhovali někam do jižních Čech a už jsme se naštěstí nepotkali.
Bylo to moje první setkání se SAO a získala jsem z něj dojem, že toto plemeno (a obecně středoasijci) nepatří do prostředí naší země. Jedná se o psy, vyšlechtěné k úplně jinému životnímu stylu než je život ve městě či na vesnici, potřebují prostor a možnost samostatné práce. Nemám tato plemena psů ráda doteď, i když Mon s Aurou už jsou dávno po smrti včetně jejich majitelky,. Když podobného psa potkám, jsem velmi ostražitá, protože jsem přesvědčena o tom, že mnozí majitelé těchto plemen ani pořádně nevědí, co na druhém konci vodítka mají. Dle mého to nejsou psi do oblastí s vyšší hustotou obyvatelstva a do civilizace, a samozřejmě vůbec ne pro psího laika.

Naprosto se ztotožňuji s posledním odstavcem. Toto plemeno a jim podobná, do našich podmínek nepatří. Málokterý pes zde má podmínky vhodné pro svojí existenci.

stacey napsal(a):
Naprosto se ztotožňuji s posledním odstavcem. Toto plemeno a jim podobná, do našich podmínek nepatří. Málokterý pes zde má podmínky vhodné pro svojí existenci.

No tak zakážeme pastevce a bully a rotvíky a mnohé další...a budeme si pořizovat retrívry, protože ti jsou společensky přijatelní...

Všechno je to o lidech, myslím, že i pastevec může v naší středoevropské civilizaci fungovat, je to jen o zodpovědnosti majitele...

A ještě snad bych podotkla...o kolika útocích na lidi, provedených pastevcem jste slyšeli? viděli v televizi (a myslím, že by to bylo vděčné téma)...o kolika zahrdlených nebo potrhaných psech pastevcem jste slyšeli...a ne takové ty městské legendy-jedna paní povídala a tím neříkám, že se něco takového nestalo, ale budou to ojedinělé případy...
Je to jako s bullama, když bude mít takovej pes zamindrákovanýho d e b i l a za páníčka, zavání to průšvihem a proto tedy tyto psy zrušíme...kolik lidí za rok porazí auta-zrušíme auta?

Pastevec (a mnohá další plemena) jsou tak specifické povahy, že nevím čím je nahradit.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No tak zakážeme pastevce a bully a rotvíky a mnohé další...a budeme si pořizovat retrívry, protože ti jsou společensky přijatelní...

Všechno je to o lidech, myslím, že i pastevec může v naší středoevropské civilizaci fungovat, je to jen o zodpovědnosti majitele...

A ještě snad bych podotkla...o kolika útocích na lidi, provedených pastevcem jste slyšeli? viděli v televizi (a myslím, že by to bylo vděčné téma)...o kolika zahrdlených nebo potrhaných psech pastevcem jste slyšeli...a ne takové ty městské legendy-jedna paní povídala a tím neříkám, že se něco takového nestalo, ale budou to ojedinělé případy...
Je to jako s bullama, když bude mít takovej pes zamindrákovanýho d e b i l a za páníčka, zavání to průšvihem a proto tedy tyto psy zrušíme...kolik lidí za rok porazí auta-zrušíme auta?

Pastevec (a mnohá další plemena) jsou tak specifické povahy, že nevím čím je nahradit.

Já nic zakazovat nechci, ani jsem nic takového nenapsala. Ať si každej pořídí, co uzná za vhodné. Nechápu tvůj, zbytečně agresivní, příspěvek.
Jen si prostě myslím, že pastevci tady nemají to správné využití a podmínky. To je vše.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No tak zakážeme pastevce a bully a rotvíky a mnohé další...a budeme si pořizovat retrívry, protože ti jsou společensky přijatelní...

Všechno je to o lidech, myslím, že i pastevec může v naší středoevropské civilizaci fungovat, je to jen o zodpovědnosti majitele...

A ještě snad bych podotkla...o kolika útocích na lidi, provedených pastevcem jste slyšeli? viděli v televizi (a myslím, že by to bylo vděčné téma)...o kolika zahrdlených nebo potrhaných psech pastevcem jste slyšeli...a ne takové ty městské legendy-jedna paní povídala a tím neříkám, že se něco takového nestalo, ale budou to ojedinělé případy...
Je to jako s bullama, když bude mít takovej pes zamindrákovanýho d e b i l a za páníčka, zavání to průšvihem a proto tedy tyto psy zrušíme...kolik lidí za rok porazí auta-zrušíme auta?

Pastevec (a mnohá další plemena) jsou tak specifické povahy, že nevím čím je nahradit.

Tak mi prosím v klidu vyargumentujte, proč středoasijce a jim podobné v naší republice ano. V čem jsou při jakékoliv činnosti či využití nenahraditelní jiným zde tradičním plemenem? Myslím to v dobrém, ne jako ironii, budu ráda za vaši odpověď.

Jsou to psi, kteří pracují samostatně, v rozlehlých prostorech, bez bezprostřeního dohledu a řízení psovodem, jako strážci stád a ochrana před velkými predátory a cizinci. Celou svou chovnou historii jsou na tyto podmínky šlechtěni. Tím nemyslím vedení chovu, jak je zvykem v našich či západoevropských chovatelských klubech, ale pouze a jedině primárně na výkon, protože nic jiného není důležité. U nás jsou psi historicky členy rodiny, pohybují se standardně mezi lidmi, jsou součástí společnosti i rodinného kruhu, je jedno, jestli ve městě nebo na vesnici u boudy. Po pracovních psech u práce se stádem (ovce, krávy apod.) u nás chceme něco jiného - obratnost, lehkost, neagresivitu a bezprostřední spoluprácí s člověkem. Jak chcete SAO přesadit do těchto podmínek?

Druhá věc je, že většina lidí v naší zemi si pod pojmem pracovní či strážní pes k ochraně majetku představí německého ovčáka, dobrmana, případně rotvajlera či velkého knírače apod., tedy historicky prověřená pracovní plemena psů s určitými pracovními předpoklady a způsobem výcviku, který je - konekonců - určitou mírou zvládnutelný skoro každým majitelem psa. Když si ale pro svou ochranu někdo nekompetentní pořídí SAO nebo něco podobného, budou se dost divit, že obecně známé postupy najednou nefungují. Ti psi jsou prostě jiní, a není z mého pohledu důvod je násilně přesazovat do prostředí středoevropské hustě osídlené země, pro které nebyli vyšlechtěni.

Co se týče útoků SAO na člověka, nemám osobní zkušenost, ale výše zmiňovaní Mon a Aura byli opravdu nezvladatelní a nepoužitelní v běžném pejskařském životě, jak je u nás zvykem (tj. např. jít se psem do parku a nechat ho pohrát si s kámoši, v klidu míjet cizí psy a chovat se nekonfliktně mezi lidmi). Na co tedy SAO ve městě, když bydlíte v činžovním domě jako p. Sehnerová kdysi v Praze, vůbec mít? A na co je mít na vesnici? Tedy pokud je nechcete odsoudit k doživotnímu pobytu na uzavřeném pozemku? To nejsou psi, které si v neděli vezmete na odpolední procházku po vsi a necháte je odložené před cukrárnou, když si odskočíte na kafe... I když mám psa na hlídání objektu, tak by měl mít základní ovladatelnost mezi lidmi a umět se pohybovat na veřejnosti, což běžná procovní plemena obvykle jsou, ale neznám nikoho, kdo by takhle žil se SAO.

saola napsal(a):
Tak mi prosím v klidu vyargumentujte, proč středoasijce a jim podobné v naší republice ano. V čem jsou při jakékoliv činnosti či využití nenahraditelní jiným zde tradičním plemenem? Myslím to v dobrém, ne jako ironii, budu ráda za vaši odpověď.

Jsou to psi, kteří pracují samostatně, v rozlehlých prostorech, bez bezprostřeního dohledu a řízení psovodem, jako strážci stád a ochrana před velkými predátory a cizinci. Celou svou chovnou historii jsou na tyto podmínky šlechtěni. Tím nemyslím vedení chovu, jak je zvykem v našich či západoevropských chovatelských klubech, ale pouze a jedině primárně na výkon, protože nic jiného není důležité. U nás jsou psi historicky členy rodiny, pohybují se standardně mezi lidmi, jsou součástí společnosti i rodinného kruhu, je jedno, jestli ve městě nebo na vesnici u boudy. Po pracovních psech u práce se stádem (ovce, krávy apod.) u nás chceme něco jiného - obratnost, lehkost, neagresivitu a bezprostřední spoluprácí s člověkem. Jak chcete SAO přesadit do těchto podmínek?

Druhá věc je, že většina lidí v naší zemi si pod pojmem pracovní či strážní pes k ochraně majetku představí německého ovčáka, dobrmana, případně rotvajlera či velkého knírače apod., tedy historicky prověřená pracovní plemena psů s určitými pracovními předpoklady a způsobem výcviku, který je - konekonců - určitou mírou zvládnutelný skoro každým majitelem psa. Když si ale pro svou ochranu někdo nekompetentní pořídí SAO nebo něco podobného, budou se dost divit, že obecně známé postupy najednou nefungují. Ti psi jsou prostě jiní, a není z mého pohledu důvod je násilně přesazovat do prostředí středoevropské hustě osídlené země, pro které nebyli vyšlechtěni.

Co se týče útoků SAO na člověka, nemám osobní zkušenost, ale výše zmiňovaní Mon a Aura byli opravdu nezvladatelní a nepoužitelní v běžném pejskařském životě, jak je u nás zvykem (tj. např. jít se psem do parku a nechat ho pohrát si s kámoši, v klidu míjet cizí psy a chovat se nekonfliktně mezi lidmi). Na co tedy SAO ve městě, když bydlíte v činžovním domě jako p. Sehnerová kdysi v Praze, vůbec mít? A na co je mít na vesnici? Tedy pokud je nechcete odsoudit k doživotnímu pobytu na uzavřeném pozemku? To nejsou psi, které si v neděli vezmete na odpolední procházku po vsi a necháte je odložené před cukrárnou, když si odskočíte na kafe... I když mám psa na hlídání objektu, tak by měl mít základní ovladatelnost mezi lidmi a umět se pohybovat na veřejnosti, což běžná procovní plemena obvykle jsou, ale neznám nikoho, kdo by takhle žil se SAO.

Naprostý souhlas, skvěle napsané.

"Jsou to psi, kteří pracují samostatně, v rozlehlých prostorech, bez bezprostřeního dohledu a řízení psovodem, jako strážci stád a ochrana před velkými predátory a cizinci"

není zde přímo napsáno to podstatné a to je ochrana teritoria, ne stádo, ale teritorium je to hlavní slovo. Takže potřebují mít nějaké množství pohybu a nějaké to teritorium, na které bude z přehledného místa dohlížet. Takovým podmínkám lze dostát i u nás.

"ale pouze a jedině primárně na výkon"
ano, jako živá zbraň, jako divoká zvěř...myslíš, že tito psi jsou nějací pravěcí mastodonti bez schopnosti komunikace, učení se...?

"U nás jsou psi historicky členy rodiny"
nevím, jaké máš představy o pastevcích, ale myslím, že majitelé potvrdí, že tito psi jsou echt součástí rodiny...a pak se s nimi nemusí domlouvat klackem a kamením...

"Když si ale pro svou ochranu někdo nekompetentní pořídí SAO nebo něco podobného, budou se dost divit, že obecně známé postupy najednou nefungují."
no a tohle je argument o čem? Leda o blbosti lidí, že...

"tj. např. jít se psem do parku a nechat ho pohrát si s kámoši"
hele, tak tohle ani náhodou nepáchal můj pracovní HW, zato pastevec (byť teda ne SAO ani KAO) si se svými kámoškami rád zařádí i jako dospělec...
A moc si nemyslím, žeby si pastevce pořídil typ člověka, který si pod venčením představuje návštěvu parku, vypuštění psa a pokec s ostatními...

" v klidu míjet cizí psy a chovat se nekonfliktně mezi lidmi"
nezapomenu na stoický klid nás míjejícího anatola, přičemž můj pyreneják, coby reaktivní labil, anatola fakt v klidu neustál

"Na co tedy SAO ve městě"
Ve městě? To souhlasím, to je dost nápor na pastevce...ale zas, není město jako město(resp. části), i o tom už tady na ifauně bylo vlákno. Jsou části, kde nechápu život jakéhokoliv psa...

"A na co je mít na vesnici? Tedy pokud je nechcete odsoudit k doživotnímu pobytu na uzavřeném pozemku? To nejsou psi, které si v neděli vezmete na odpolední procházku po vsi a necháte je odložené před cukrárnou, když si odskočíte na kafe... "
tak tohle nějak nechápu, nevím, čemu říkáš ves. U nás nula problém, volného prostoru celé Beskydy (a taky se s jedním saoškem často potkáváme) a jen tak mimochodem - když jdu se PSEM, tak jdu se PSEM za účelem pohybu a ne kvákat v cukrárně u kafíčka... ...k tomu jsem si fakt psa nepořídila...

to není o pastevcích, ale o lidech! O uvědomnění si, co to "pastevec" znamená a respektu k těmto zvířatům!

Jo, a NA CO si takového psa pořídit? Třeba proto, protože to jsou úžasní parťáci? Ne cvičební nářadí, ne poddaní, ale parťáci? S obrovským srdíčkem, které ti celé věnují? Třeba...?

"Obrovské srdce" mají všechna pracovní plemena, a jsou to skvělí parťáci, protože kdyby byli pouze cvičební nářadí, nepracovali by dlouho...jinak je váš příspěvek výkřik do tmy, jen vypovídá o adoraci exotického plemene, zvlášť ta poznámka "ne poddaní" to je vysloveně nebezpečné. Plemeno je u nás naštěstí málopočetné a doufám, že to tak zůstane, protože ani váš příspěvek mne nepřesvědčil o tom, že sem SAO patří a že je pro člověka užitečnější než jiná běžná pracovní plemena.

A propó hmn_, vy se stydíte za své příspěvky? Proč je nemáte zviditelněné? Člověk si alespoň udělá představu, s kým mluví...

saola napsal(a):
"Obrovské srdce" mají všechna pracovní plemena, a jsou to skvělí parťáci, protože kdyby byli pouze cvičební nářadí, nepracovali by dlouho...jinak je váš příspěvek výkřik do tmy, jen vypovídá o adoraci exotického plemene, zvlášť ta poznámka "ne poddaní" to je vysloveně nebezpečné. Plemeno je u nás naštěstí málopočetné a doufám, že to tak zůstane, protože ani váš příspěvek mne nepřesvědčil o tom, že sem SAO patří a že je pro člověka užitečnější než jiná běžná pracovní plemena.

A propó hmn_, vy se stydíte za své příspěvky? Proč je nemáte zviditelněné? Člověk si alespoň udělá představu, s kým mluví...

Jenže ne každému vyhovuje povaha pracovních plemen jako je třeba NO. Někomu prostě povaha pastevce vyhovuje a takovou povahu vyhledává. Ne každý chce psa, který z něho nespustí oči, psa který pořád čeká, až mu páníček řekne co má dělat, a bez páníčka neví, jsou lidi, kteří chtějí psa, který se rozhoduje sám.

Znám dva SAO, chovají je lidi ve vedlejší vesnici. Psi jsou na velkém dvoře oplocené zahradě, chodí na procházky za vesnici na polňačky, do lesů. Když je potkám venku, tak jsou bezproblémoví. Připadá mi to určitě lepší, než teď často vídaní ohaři (maďarští, výmarští), se kterýma se chodí jen po sídlišti s kočárkem .


protože ani váš příspěvek mne nepřesvědčil o tom, že sem SAO patří a že je pro člověka užitečnější než jiná běžná pracovní plemena.

Jak to myslíte, užitečnější než běžná pracovní plemena? Tím myslíte, jako že hlídat zvládne i NO, tak na co SAO? V tom případě by nám tu stačilo 10 plemen a konec - jedno na hlídání, jedno společenské, jedno lovecké, jedno primitivní, jeden chrt, jeden teriér atd. ne?

""Obrovské srdce" mají všechna pracovní plemena, a jsou to skvělí parťáci"
pastevec je o něčem jiném, ale to patrně pochopí ti, kteří s nimi opravdu žijí...a jelikož jsme různí tak i preferujeme různé i u psů...nebo to jako nejde?

"zvlášť ta poznámka "ne poddaní" to je vysloveně nebezpečné"
takový je realisticky pohled značné části majitelů psů - pes musí žít zcela dle nich a nejlépe by bylo, kdyby se i uměl "vypnout"...vidno i na ifauně. A pro četné je to prostě prostředek k nějaké činnosti, tak to je. Poznámka "ne poddaní" je zcela na místě a přesně to by si měl každý, kdo chce s pastevcem soužít, uvědomit.

"A propó hmn_, vy se stydíte za své příspěvky? Proč je nemáte zviditelněné? Člověk si alespoň udělá představu, s kým mluví... "
tak tomuto už vůbec nerozumím...kdybych měla neviditelný příspěvek, tak se na něj patrně nedá reagovat, ne...?

Ano, cituji:...jsou lidi, kteří chtějí psa, který se rozhoduje sám...

A to je ten kámen úrazu: Takového psa, který se bytostně rozhoduje sám, má člověk mít v zabezpečeném, oploceném prostoru, kde nedochází k běžnému kontaktu s ostatní veřejností. Protože ve veřejném prostoru je pes o hmotnosti plusminus padesát, šedesát kilogramů, rozhodující se sám, smrtelně nebezpečný. Problém je, že na tuto vlastnost - tedy vysokou samostatnost - jsou majitelé SAO obvykle velmi pyšní, což činí z těchto psů reálné potenciální nebezpečí.
Ano, myslím, že hlídat a chránit zvládnout pracovní plemena v běžném evropském kontextu toho slova, tak proč SAO.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
""Obrovské srdce" mají všechna pracovní plemena, a jsou to skvělí parťáci"
pastevec je o něčem jiném, ale to patrně pochopí ti, kteří s nimi opravdu žijí...a jelikož jsme různí tak i preferujeme různé i u psů...nebo to jako nejde?

"zvlášť ta poznámka "ne poddaní" to je vysloveně nebezpečné"
takový je realisticky pohled značné části majitelů psů - pes musí žít zcela dle nich a nejlépe by bylo, kdyby se i uměl "vypnout"...vidno i na ifauně. A pro četné je to prostě prostředek k nějaké činnosti, tak to je. Poznámka "ne poddaní" je zcela na místě a přesně to by si měl každý, kdo chce s pastevcem soužít, uvědomit.

"A propó hmn_, vy se stydíte za své příspěvky? Proč je nemáte zviditelněné? Člověk si alespoň udělá představu, s kým mluví... "
tak tomuto už vůbec nerozumím...kdybych měla neviditelný příspěvek, tak se na něj patrně nedá reagovat, ne...?

Souhlasím... A to pastevce nemám, nikdy jsem neměla a nikdy mít nebudu. Ale pár jich znám, vím jací jsou a vím, že pro mě by to nebylo. Ale naprosto rozumím tomu, že pro někoho je to ten nejlepší pes. Připadá mi, že podle některých by měl mít asi každý NO, protože ten je vlastně vhodný téměř na cokoli a jiná plemena by tady ani nebyla potřeba.

"A propó hmn_, vy se stydíte za své příspěvky? Proč je nemáte zviditelněné? Člověk si alespoň udělá představu, s kým mluví... "
tak tomuto už vůbec nerozumím...kdybych měla neviditelný příspěvek, tak se na něj patrně nedá reagovat, ne...?

Tohle bude myšleno ve Vašem profilu - že se nejde podívat, na jaké příspěvky jste reagovala a jak.

saola napsal(a):
Ano, cituji:...jsou lidi, kteří chtějí psa, který se rozhoduje sám...

A to je ten kámen úrazu: Takového psa, který se bytostně rozhoduje sám, má člověk mít v zabezpečeném, oploceném prostoru, kde nedochází k běžnému kontaktu s ostatní veřejností. Protože ve veřejném prostoru je pes o hmotnosti plusminus padesát, šedesát kilogramů, rozhodující se sám, smrtelně nebezpečný. Problém je, že na tuto vlastnost - tedy vysokou samostatnost - jsou majitelé SAO obvykle velmi pyšní, což činí z těchto psů reálné potenciální nebezpečí.
Ano, myslím, že hlídat a chránit zvládnout pracovní plemena v běžném evropském kontextu toho slova, tak proč SAO.

Achjo, ale to je přeci všechno o lidech. Že si i SAO může pořídit debi* to může, ale to je to samé jako když si debi* pořídí bulla, nezvládne ho a bude ho nezabezpečeného navolno venčit v parku se psy.

Ano, myslím, že hlídat a chránit zvládnout pracovní plemena v běžném evropském kontextu toho slova, tak proč SAO.

Pokud bych to měla brát takhle, pak se můžu ptát na spoustu plemen - proč zrovna tohle?

A mimochodem, jaké plemeno máte vy, pokud to není tajné?

Plně souhlasím s "hmn_"

A mimochodem - "saola" - samostatně uvažujícího psa odsuzujete. A co samostatně uvažující člověk - myslíte, že není nikdy nebezpečný? Co kdybychom jim tedy taky zakázali volný pohyb?...

Souhlasím se Saolou. A to i přesto, že mám samojeda, tedy také samostatně se rozhodující i fungující plemeno. Ovšem rozdíl tu je: nebudu vykládat o velkém srdci, protože život by určitě za mne nepoložil(to bych ho raděj položila já za něj) A o velkém srdci...si to nemyslím ani o SAO, KAO a podobných plemenech, jakkoliv to zní úžasně. Za mne: ti psi mají spíš výrazně majetnické sklony. Co uzná za své, na to se nesmí sáhnout. Mám ráda svého nezávislého psa, ale ublížil by maximálně slepici či zajíci. Rozhodně nemám potřebu mít psa, u kterého bych musela být neustále ve střehu, aby někoho(ať už člověka či psa) nenapadnul. Jedu před dům s kolečkem pro hnůj, můj pes mezitím navštíví sousedy a já sem ráda, že ho mají všichni rádi. Že můžem venku koholiv potkat, může si ho kdoliv pohladit. Je to těžká pohoda oproti lidem, co se psem chodí v noci a křovím, aby nedejbůh někoho nepotkali.

lesnížínka napsal(a):
Souhlasím se Saolou. A to i přesto, že mám samojeda, tedy také samostatně se rozhodující i fungující plemeno. Ovšem rozdíl tu je: nebudu vykládat o velkém srdci, protože život by určitě za mne nepoložil(to bych ho raděj položila já za něj) A o velkém srdci...si to nemyslím ani o SAO, KAO a podobných plemenech, jakkoliv to zní úžasně. Za mne: ti psi mají spíš výrazně majetnické sklony. Co uzná za své, na to se nesmí sáhnout. Mám ráda svého nezávislého psa, ale ublížil by maximálně slepici či zajíci. Rozhodně nemám potřebu mít psa, u kterého bych musela být neustále ve střehu, aby někoho(ať už člověka či psa) nenapadnul. Jedu před dům s kolečkem pro hnůj, můj pes mezitím navštíví sousedy a já sem ráda, že ho mají všichni rádi. Že můžem venku koholiv potkat, může si ho kdoliv pohladit. Je to těžká pohoda oproti lidem, co se psem chodí v noci a křovím, aby nedejbůh někoho nepotkali.

Já mám třeba psa, který cizí lidi nemusí, tedy jak které, dost si vybírá, je dost nedůvěřivý a pokud po něm cizí člověk bude chtít sáhnout tak je schopný kousnout. Ale neberu to jako problém, prostě takový je. Nemám potřebu mít psa, kterého si bude moct každý kolemjdoucí pohladit. Bydlím na vesnici, cestou přes vesnici mám psa na vodítku, za vesnicí (kam převážně chodíme) málokdy někoho potkáme, a když už, tak si dám psa k noze a nemám žádný problém. Pokud jedeme do města, má pes košík a pokud si ho lidi nevšímají, tak si jich také nevšímá. Naštěstí vzhledem budí respekt, takže se k němu lidé nehrnou, spíš naopak. Když jdu třeba na zahradu, tak pes také vyběhne semnou, ale je naučený, že sousedů nebo lidí, kteří tam jdou si prostě nevšímá. A rozhodně s ním nemusím chodit v noci a křovím a modlit se, abych někoho nepotkala.

To, že vám vyhovuje povaha psa, který je s každým kamarád ještě neznamená, že ta povaha vyhovuje všem a že by každý měl mít takového psa. Já zas nevidím důvod, proč by si měl mého psa každý cizí hladit. Já to také nedělám, pokud si nějakého psa chci pohladit, tak se prostě nejdřív zeptám (tak, jak mě to učili rodiče od mala) a to samé očekávám od ostatních.

V naší vesnici, když mi bylo asi 8 let, bydlela naproti nám stará paní a ta měla psa Čerta. Dnes bych řekla, že to byl kavkazák. Za plotem zuřivě štěkal a pouštěl hrůzu, všichni ho znali a drželi se do plotu dál. Občas, párkrát za rok, Čert utekl. Zpráva šla vesnicí jak tichá pošta a v mžiku nebyla venku ani noha, všichni zalezli, protože přece Čert je na volno! Můj otec, případně náš soused, pokaždé šel, zavolal na něj, Čert přišel, bez řečí se nechal chytit za obojek a odvést zpátky domů. Celá vesnice se bála obrovského, černo-šedého chlupatého vlkodlaka s pichlavýma očima, který ale za celý svůj život nikomu neublížil. Jen hlídal.
Tak nějak mi to připomíná zdejší diskusi ohledně SAO, kterého spousta diskutujících ani nikdy naživo neviděla.

Pro mne je pes, jakýkoli, ať je to york s beruškou na hlavě, výstavní chrt nebo SAO, prostě "zbraň", navíc trvale odjištěná. Kdokoli, kdo vede psa, je pro mne v tu chvíli ozbrojená osoba. A jestliže si to dotyčná osoba neuvědomuje, není to chyba psa.

Kdo chce závisláka na frisbee, ať ho má, kdo chce kapesní veverku, ať ji má taktéž. A kdo chce psa, protože je to pes, nechť má stejné právo si ho pořídit.

stacey napsal(a):
Já nic zakazovat nechci, ani jsem nic takového nenapsala. Ať si každej pořídí, co uzná za vhodné. Nechápu tvůj, zbytečně agresivní, příspěvek.
Jen si prostě myslím, že pastevci tady nemají to správné využití a podmínky. To je vše.

Jestli to vyznělo agresivně, tak se omlouvám, nebylo to mým úmyslem...jen mě vadí nekompromisní zhodnocení podmínek...já si třeba neumím představit, že bych měla borderu, pokud zároveň s ní nevlastním stádo ovcí a pastviny...a přesto jsou lidé, kteří si jí pořídí a zaměstnají jinak než u stáda...toť vše

saola napsal(a):
Tak mi prosím v klidu vyargumentujte, proč středoasijce a jim podobné v naší republice ano. V čem jsou při jakékoliv činnosti či využití nenahraditelní jiným zde tradičním plemenem? Myslím to v dobrém, ne jako ironii, budu ráda za vaši odpověď.

Jsou to psi, kteří pracují samostatně, v rozlehlých prostorech, bez bezprostřeního dohledu a řízení psovodem, jako strážci stád a ochrana před velkými predátory a cizinci. Celou svou chovnou historii jsou na tyto podmínky šlechtěni. Tím nemyslím vedení chovu, jak je zvykem v našich či západoevropských chovatelských klubech, ale pouze a jedině primárně na výkon, protože nic jiného není důležité. U nás jsou psi historicky členy rodiny, pohybují se standardně mezi lidmi, jsou součástí společnosti i rodinného kruhu, je jedno, jestli ve městě nebo na vesnici u boudy. Po pracovních psech u práce se stádem (ovce, krávy apod.) u nás chceme něco jiného - obratnost, lehkost, neagresivitu a bezprostřední spoluprácí s člověkem. Jak chcete SAO přesadit do těchto podmínek?

Druhá věc je, že většina lidí v naší zemi si pod pojmem pracovní či strážní pes k ochraně majetku představí německého ovčáka, dobrmana, případně rotvajlera či velkého knírače apod., tedy historicky prověřená pracovní plemena psů s určitými pracovními předpoklady a způsobem výcviku, který je - konekonců - určitou mírou zvládnutelný skoro každým majitelem psa. Když si ale pro svou ochranu někdo nekompetentní pořídí SAO nebo něco podobného, budou se dost divit, že obecně známé postupy najednou nefungují. Ti psi jsou prostě jiní, a není z mého pohledu důvod je násilně přesazovat do prostředí středoevropské hustě osídlené země, pro které nebyli vyšlechtěni.

Co se týče útoků SAO na člověka, nemám osobní zkušenost, ale výše zmiňovaní Mon a Aura byli opravdu nezvladatelní a nepoužitelní v běžném pejskařském životě, jak je u nás zvykem (tj. např. jít se psem do parku a nechat ho pohrát si s kámoši, v klidu míjet cizí psy a chovat se nekonfliktně mezi lidmi). Na co tedy SAO ve městě, když bydlíte v činžovním domě jako p. Sehnerová kdysi v Praze, vůbec mít? A na co je mít na vesnici? Tedy pokud je nechcete odsoudit k doživotnímu pobytu na uzavřeném pozemku? To nejsou psi, které si v neděli vezmete na odpolední procházku po vsi a necháte je odložené před cukrárnou, když si odskočíte na kafe... I když mám psa na hlídání objektu, tak by měl mít základní ovladatelnost mezi lidmi a umět se pohybovat na veřejnosti, což běžná procovní plemena obvykle jsou, ale neznám nikoho, kdo by takhle žil se SAO.

Nemyslím si, že pastevci jsou vhodní do činžáku do města, do domku s maličkou zahrádkou, do domu, kde se s návštěvami dveře netrhnou...
Nemám SAO, jen píšu co vidím, co mi povídají majitelé pastevců...
Nechci psa odkládat před cukrárnou...tam se psy opravdu nechodím, nechodím ani na procházky do města, pohybujeme se v přírodě, kolikrát nepotkáme za celou prochajdu člověka...
Nevím, proč by měl být pastevec doživotně na uzavřeném pozemku...copak je to takový démon, který zabíjí vše živé na potkání...několikrát jsem se potkala s majiteli pastevců na veterině...plná čekárna, psy kočky a světe div se, pastevec tam klidně leží u svého pána...ve městě je tedy nepotkávám...viděla jsem asi 2x ve městě socializovat štěně a párkrát mladého psa, spíše proto, aby pes, když je potřeba uměl fungovat i v takovém prostředí...
Také nevidím jediný důvod, proč by pastevec nemohl být "součástí" rodiny, ale to by vám snad lépe popsali lidé, co s pastevcem žijí...

Vše je o zodpovědnosti, znalosti a selském rozumu majitele...není to o těch psech, je to o nás lidech

Pro mne velký zlý pes součástí rodiny, ať už jakékoliv hlídací plemeno, či pastevec...ne-e. Jako děcka jsme byli zvyklí, že se k sousedům chodilo jako domů. Stejně tak máme přátele a příbuzné, děti od sousedů, tenisty...kteří k nám běžně chodí a zlý pes by byl dobrý k čemu? K tomu, že bych musela být ve střehu a letět zavřít psa, aby neublížl kamarádům dětí, co přišli na návštěvu, příbuzným, co chodí bez zvonění? Pokud je poskáče nevycválaný labrador, tak je to nepříjemné. Pokud zahradu hlídá SAO, tak nemyslitelné. Když si z něho udělá někdo rodinného psa...ano, slyšela jsem o tom. Ale také o tom, že jakmile panička odešla pro kafe, pes vystartoval na návštěvu, protože to takto vyhodnotil. Rodinný pes je pro mne ten, kdo s rodinou sdílí její běžné altivity. Budu se SAO jezdit po výletech?..no asi ne. Dají se s ním sdílet návštěvy? Ne, musím ho zavírat jak divou zvěř. A tak dále..Snad nám někdo, kdo tohle plemeno má, popíše jejich společné fungování. Že pes celý den leží, případně obíhá a hlídá zahradu..není pro mne rodinný pes.

Chtěla bych jen poznamenat, že jsem byla majitelkou "normálních" plemen...NO, irského setra...psy jsem měla vycvičené na myšlenku, oba byli naprosto úžasní a dodnes mají místo v mém srdci...ale nejsem člověk kterého baví neustále se psem vyvíjet činnost "vymýšlet jim práci", nebylo to ono...proto byl můj další pes byl afgánský chrt, možná už...naprostá osobnost, samostatnost, svéhlavinka, rezervovaný hrdopýšek...jeho respekt si musí člověk zasloužit, poslechne vás ne proto, že jste s ním dotáhli cvik na úroveň podmíněného reflexu, ale proto, že chce...partner, kterému nenařizuju, se kterým se domluvím, jak budeme fungovat...to je to pravé ořechové...a přesto, že to byl velmi nekompromisní hlídač, tak co si budem povídat s 25 kilama váhy i s chlupama by toho moc při krizovce nenadělal...

Nyní mám nekompromisní, samostatnou fenu...dalo by se říct, že problémovou, protože...nějaké hraní v parku se psy nepřichází v úvahu...lidi, od kterých se nechá pohladit mimo rodiny jsou celkem 3...venku chodí na vodítku s košem, na volno jí pouštím jen v přírodě, kde není velký "provoz"., když k nám přijde někdo cizí, tak jí zavíráme...neustále o něčem diskutuje, chce si to dělat po svým, já neustále musím přemýšlet jak na ní, aby fungovala, tak jak chci, myslí si, že ví všechno nejlíp, s ní cítím v naprostém bezpečí i pět ráno, když potmě projdu kolem opuštěných garáží lesem na louky, když jdu opět v deset večer po opuštěné cestě kolem lesa na jinou louku...je to pro mě to pravé ořechové...s ní mám pocit, že jsme jedna duše...její povaha mi naprosto vyhovuje...

Bohužel tím, že mám kříženku s atypickou povahou, tak si nemůžu říct...tohle plemeno mi vyhovuje, tak si ho pořídím znovu, takže hledáte něco povahově podobné...pročtete standardy, mraky diskuzí, mluvíte s majiteli různých plemen a zjistíte, že povahově nejblíž jsou jí opravdu pastevci...nejsem člověk, co by si s velkým "drsným" psem potřeboval honit triko, ale chci psa, který se po mě nekoukne, když si neví rady neptá se mě "hele paničko, co teď", protože si ví rady sám a je na mě, abych mu řekla "hele kámo, tady to uděláme takhle".....a který má fyzické předpoklady mě ochránit, když dojde na lámání chleba... a věřte, že pes typu NO dnes moje požadavky na povahu psa nesplňuje, mám vyzkoušeno...prostě jsem asi divná a z čistě sobeckých důvodů budu trápit pastevce v civilizaci...sice na konci města, sice za mnou lesy a hory, ale pořád to nejsou ty rozlehlé opuštěné pláně

A ještě dodám, že třeba mě udivuje kolik lidí má špatnou zkušenost s NO, že je považují za zákařné plemeno, kterému se nedá věřit...což já nechápu, protože znám pohodový, poslušný ovčouny, kteří nejsou žádné zákeřné bestie, ale pro mě naprosto čitelní psy a mám s nimi po celý život jen ty nejlepší zkušenosti...

lesnížínka napsal(a):
Pro mne velký zlý pes součástí rodiny, ať už jakékoliv hlídací plemeno, či pastevec...ne-e. Jako děcka jsme byli zvyklí, že se k sousedům chodilo jako domů. Stejně tak máme přátele a příbuzné, děti od sousedů, tenisty...kteří k nám běžně chodí a zlý pes by byl dobrý k čemu? K tomu, že bych musela být ve střehu a letět zavřít psa, aby neublížl kamarádům dětí, co přišli na návštěvu, příbuzným, co chodí bez zvonění? Pokud je poskáče nevycválaný labrador, tak je to nepříjemné. Pokud zahradu hlídá SAO, tak nemyslitelné. Když si z něho udělá někdo rodinného psa...ano, slyšela jsem o tom. Ale také o tom, že jakmile panička odešla pro kafe, pes vystartoval na návštěvu, protože to takto vyhodnotil. Rodinný pes je pro mne ten, kdo s rodinou sdílí její běžné altivity. Budu se SAO jezdit po výletech?..no asi ne. Dají se s ním sdílet návštěvy? Ne, musím ho zavírat jak divou zvěř. A tak dále..Snad nám někdo, kdo tohle plemeno má, popíše jejich společné fungování. Že pes celý den leží, případně obíhá a hlídá zahradu..není pro mne rodinný pes.

Tak nevím - naši 2 SAO s námi mohou sdílet a občas i sdílejí návštěvy úplně normálně.

lesnížínka napsal(a):
Pro mne velký zlý pes součástí rodiny, ať už jakékoliv hlídací plemeno, či pastevec...ne-e. Jako děcka jsme byli zvyklí, že se k sousedům chodilo jako domů. Stejně tak máme přátele a příbuzné, děti od sousedů, tenisty...kteří k nám běžně chodí a zlý pes by byl dobrý k čemu? K tomu, že bych musela být ve střehu a letět zavřít psa, aby neublížl kamarádům dětí, co přišli na návštěvu, příbuzným, co chodí bez zvonění? Pokud je poskáče nevycválaný labrador, tak je to nepříjemné. Pokud zahradu hlídá SAO, tak nemyslitelné. Když si z něho udělá někdo rodinného psa...ano, slyšela jsem o tom. Ale také o tom, že jakmile panička odešla pro kafe, pes vystartoval na návštěvu, protože to takto vyhodnotil. Rodinný pes je pro mne ten, kdo s rodinou sdílí její běžné altivity. Budu se SAO jezdit po výletech?..no asi ne. Dají se s ním sdílet návštěvy? Ne, musím ho zavírat jak divou zvěř. A tak dále..Snad nám někdo, kdo tohle plemeno má, popíše jejich společné fungování. Že pes celý den leží, případně obíhá a hlídá zahradu..není pro mne rodinný pes.

Je to asi o těch prioritách a o tom, jak člověk doma funguje...k nám chodí návštěvy minimálně...většinou se před prací nebo po práci sejdem "na kafe" nebo v rámci "nákupního" dne, když už z domu musim, abychom neumřeli hlady, domluvím někde po cestě kafe s kámoškou...děti jsou dospělé, sousedi k nám "nelezou"...branku máme zamčenou, takže zvonit musí každý...pro mě je nej výlet, když naložim psy do auta a vyjedem na hory, pokud možno, co nejdál od lidí, jsem introvert a je to pro mě nejlepší relax...a pak se svalíme k televizi...a pak jdeme vařit...a pak se napapáme, uděláme si kafčo a sednem si na zahrádku...a tak.

Třeba na chrtovi mi nejvíc vadilo právě to, že lidi, které dobře znal, kamarády co k nám často chodili (dřív se u nás dveře s návštěvama netrhly), pouštěl do baráku...branka sice zamčená, ale klíč zevnitř, stačilo protáhnout ruku a odemknout, barák máme neustále vytlemenej...a najednou návštěva už v chodbě "čauky, jsme tady, je někdo doma?...nebo "návštěva přišla, stavte na kafe"

Když jsme měli z baráku to co popisujete... neustále kamarády našich dětí, neustále návštěvy, navíc malou zahrádku, tak byl pastevec samozřejmě nemyslitelný...dnes, pokud jednou za čas návštěva dorazí není problém psa "zavřít"...přestože mám psy domácí, tak je můžu zavřít na zahradu, bez přístupu na dvůr a k domu, kde máme i venkovní posezení...

Já si třeba neumím představit soužití s labíkem...pes nabitej energií..většinou v dobře naložen..milující cizí lidi...

lesnížínka napsal(a):
Pro mne velký zlý pes součástí rodiny, ať už jakékoliv hlídací plemeno, či pastevec...ne-e. Jako děcka jsme byli zvyklí, že se k sousedům chodilo jako domů. Stejně tak máme přátele a příbuzné, děti od sousedů, tenisty...kteří k nám běžně chodí a zlý pes by byl dobrý k čemu? K tomu, že bych musela být ve střehu a letět zavřít psa, aby neublížl kamarádům dětí, co přišli na návštěvu, příbuzným, co chodí bez zvonění? Pokud je poskáče nevycválaný labrador, tak je to nepříjemné. Pokud zahradu hlídá SAO, tak nemyslitelné. Když si z něho udělá někdo rodinného psa...ano, slyšela jsem o tom. Ale také o tom, že jakmile panička odešla pro kafe, pes vystartoval na návštěvu, protože to takto vyhodnotil. Rodinný pes je pro mne ten, kdo s rodinou sdílí její běžné altivity. Budu se SAO jezdit po výletech?..no asi ne. Dají se s ním sdílet návštěvy? Ne, musím ho zavírat jak divou zvěř. A tak dále..Snad nám někdo, kdo tohle plemeno má, popíše jejich společné fungování. Že pes celý den leží, případně obíhá a hlídá zahradu..není pro mne rodinný pes.

Každý to máme jinak. Pastevčí povaha mi naprosto a jedinečně vyhovuje a svoje šarplaninky bych nenahradila žádným jiným plemen (jedině zase pastevcem ). A ano, jsou ostré hlídačky, ale co je doma, to opečovávají s nesmírnou něžností a opatrností, ať jde o čivaví miminka, která dosahovala velikosti "pastevčího černého knoflíku na čumáku", kuřata, káčata, koťata, děti z rodiny, babičky atd. Při návštěvě lidí, kteří k nám zavítají výjimečně, holky zavíráme. Pro jistotu, nemusí se přece kamarádit s každým, já to taky nedělám. Blízcí známí a příbuzní jsou bez problémů. Na procházky chodíme, obě dámy mají základní výcvik přizpůsobený jejich povaze, starší má složené ZOPky. Své teritorium si skutečně hlídají nekompromisně (a to od nich očekávám - jsme na konci vsi), na procházce si hlídají paničku, lidí ani psů si nevšímají, pokud si oni nevšímají jich. V polích a lukách se mohou klidně proběhnou na volno, do husté zástavby na vodítku a s košem, to je samozřejmost. A proč bych neměnila? Třeba taková maličkost - i když holky hárají, tak jejich teritoriální pud je silnější než rozmnožovací. Tudíž mi uhlídají rozsáhlý pozemek před cizími psy i při hárání dalších chovných fen. Považuji to za velkou výhodu, nemám strach, že by mi některou fenu (i když dnes se smečka skládá již téměř ze samých důchodkyň) nechtěně nakryl vesnický Romeo. Pastevci jsou sví, ale pro mě srdeční záležitost. Upřímně - a nemyslím to nijak zle - já bych se při výcviku NO dnes už nudila. Ale vychovaný pastevec, se kterým máte vybudovaný báječný vztah, to je jiný level.

conie napsal(a):
Každý to máme jinak. Pastevčí povaha mi naprosto a jedinečně vyhovuje a svoje šarplaninky bych nenahradila žádným jiným plemen (jedině zase pastevcem ). A ano, jsou ostré hlídačky, ale co je doma, to opečovávají s nesmírnou něžností a opatrností, ať jde o čivaví miminka, která dosahovala velikosti "pastevčího černého knoflíku na čumáku", kuřata, káčata, koťata, děti z rodiny, babičky atd. Při návštěvě lidí, kteří k nám zavítají výjimečně, holky zavíráme. Pro jistotu, nemusí se přece kamarádit s každým, já to taky nedělám. Blízcí známí a příbuzní jsou bez problémů. Na procházky chodíme, obě dámy mají základní výcvik přizpůsobený jejich povaze, starší má složené ZOPky. Své teritorium si skutečně hlídají nekompromisně (a to od nich očekávám - jsme na konci vsi), na procházce si hlídají paničku, lidí ani psů si nevšímají, pokud si oni nevšímají jich. V polích a lukách se mohou klidně proběhnou na volno, do husté zástavby na vodítku a s košem, to je samozřejmost. A proč bych neměnila? Třeba taková maličkost - i když holky hárají, tak jejich teritoriální pud je silnější než rozmnožovací. Tudíž mi uhlídají rozsáhlý pozemek před cizími psy i při hárání dalších chovných fen. Považuji to za velkou výhodu, nemám strach, že by mi některou fenu (i když dnes se smečka skládá již téměř ze samých důchodkyň) nechtěně nakryl vesnický Romeo. Pastevci jsou sví, ale pro mě srdeční záležitost. Upřímně - a nemyslím to nijak zle - já bych se při výcviku NO dnes už nudila. Ale vychovaný pastevec, se kterým máte vybudovaný báječný vztah, to je jiný level.

Moc pěkně jste to napsala. Jasně je vidět, že každý to máme jinak. Já pastevce nemám a ani nikdy mít nebudu, ale naprosto chápu, že pro někoho je to ideální pes.

Přečtete si ještě jednou dnešní příspěvky hmn. Tam je řečeno vše. Tolik blábolů ohledně pastevců na jednom místě jsem fakt dlouho nečetl. To se opravdu nikdo z Vás nesetkal s vychovaným pasteveckým psem ? Ano jak už bylo napsáno každý to máme jinak. Já když vidím zmítající se na vodítku neposlušné služební, společenská, pracovní plemena v duchu se chechtám a jsem hrdý že mám pastevce.

SimonL napsal(a):
Přečtete si ještě jednou dnešní příspěvky hmn. Tam je řečeno vše. Tolik blábolů ohledně pastevců na jednom místě jsem fakt dlouho nečetl. To se opravdu nikdo z Vás nesetkal s vychovaným pasteveckým psem ? Ano jak už bylo napsáno každý to máme jinak. Já když vidím zmítající se na vodítku neposlušné služební, společenská, pracovní plemena v duchu se chechtám a jsem hrdý že mám pastevce.

Klidně buďte hrdý na svého pastevce, pokud ho máte pod kontrolou a když ne, tak je za dost vysokým a pevným plotem, aby se kolemjdoucí nemuseli bát řvoucí bestije visící na plotě, který má pod "pupkem" a ještě se s ní houpe.

A to je právě ono. Co je to pod kontrolou ? Ano mám vysoký a pevný plot. Směrem k jedněm sousedům mám plot celkem chatrný po celé jeho asi 100m délce, proč asi..to je jiný příběh.Už jsem psal že toho kdo má špatnou zkušenost nepřesvědčím. Nejsem slepý zastánce pasteveckých psů. Jsem ale přesvědčený že za to rozhodně nemůžou ti psi..I můj kavkaz se opře o plot, když uzná že si to situace vyžaduje a jeho štěkot nestačí. Plně taky chápu lidi co jich bojí a jsem rád že se nestanou masově chovaným plemenem. Ale s některými názory prostě nesouhlasím. I třeba jen proto že si převádějí chování pasteveckých psů z třeba z Gruzie na chování pastevce jehož rodová linie žije na Moravě..

conie napsal(a):
Každý to máme jinak. Pastevčí povaha mi naprosto a jedinečně vyhovuje a svoje šarplaninky bych nenahradila žádným jiným plemen (jedině zase pastevcem ). A ano, jsou ostré hlídačky, ale co je doma, to opečovávají s nesmírnou něžností a opatrností, ať jde o čivaví miminka, která dosahovala velikosti "pastevčího černého knoflíku na čumáku", kuřata, káčata, koťata, děti z rodiny, babičky atd. Při návštěvě lidí, kteří k nám zavítají výjimečně, holky zavíráme. Pro jistotu, nemusí se přece kamarádit s každým, já to taky nedělám. Blízcí známí a příbuzní jsou bez problémů. Na procházky chodíme, obě dámy mají základní výcvik přizpůsobený jejich povaze, starší má složené ZOPky. Své teritorium si skutečně hlídají nekompromisně (a to od nich očekávám - jsme na konci vsi), na procházce si hlídají paničku, lidí ani psů si nevšímají, pokud si oni nevšímají jich. V polích a lukách se mohou klidně proběhnou na volno, do husté zástavby na vodítku a s košem, to je samozřejmost. A proč bych neměnila? Třeba taková maličkost - i když holky hárají, tak jejich teritoriální pud je silnější než rozmnožovací. Tudíž mi uhlídají rozsáhlý pozemek před cizími psy i při hárání dalších chovných fen. Považuji to za velkou výhodu, nemám strach, že by mi některou fenu (i když dnes se smečka skládá již téměř ze samých důchodkyň) nechtěně nakryl vesnický Romeo. Pastevci jsou sví, ale pro mě srdeční záležitost. Upřímně - a nemyslím to nijak zle - já bych se při výcviku NO dnes už nudila. Ale vychovaný pastevec, se kterým máte vybudovaný báječný vztah, to je jiný level.

Musí to být krásné. Vše je ovšem podmíněno tím, co píšete v poslední větě. Bez toho tito psi nejsou společníci, ale nabitá zbraň v rukou dítěte.

Moje zkušenost se SAO je, že je to ten pes s velkým srdcem. Když jsme se pro SAO rozhodli, tak jsme si něco načetli a hlavně jsme ji začali vychovávat s tím, že jsme si vždy říkali je to trochu jiná povaha.V té době jsme měli ještě psa leonbergra a když jsme s ní přijeli na setkání leonů, tak se ji lidé báli už jako štěněte, Po čase když dost lidí svůj názor změnili, ona byla vychovaná, ale vše začalo již od malička. Brali jsme ji všude kam to šlo, včetně obchodů, ZOO a podobně. Chodili jsme mezi pejskaře aby se seznamovala i s jinými psy, ale vždy jsme hlídali její reakce a včas ji zarazili. ANO, je to pes, který si chrání vždy svou smečku a tak nám bránila i psa když si vyhodnotila, že by mu jiný pes ublížil. V ten moment byla tak rychlá, že jsme zaregisrovali až psa kterého srolovala pod sebe a držela v šachu.Nikdy nám člověka nenapadla, ale když si vyhodnotila situaci jako nebezpečnou, tak se postavila mezi nás v takovém bojovném postoji, Co patří k domu, to chrání, třeba i kočku. SAO není jednoduchý pes, ale dá se vychovat, jen to chce víc trpělivosti a víc nervů apak je to pes s velkým P.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Holky si jej hlídají.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

SimonL napsal(a):
A to je právě ono. Co je to pod kontrolou ? Ano mám vysoký a pevný plot. Směrem k jedněm sousedům mám plot celkem chatrný po celé jeho asi 100m délce, proč asi..to je jiný příběh.Už jsem psal že toho kdo má špatnou zkušenost nepřesvědčím. Nejsem slepý zastánce pasteveckých psů. Jsem ale přesvědčený že za to rozhodně nemůžou ti psi..I můj kavkaz se opře o plot, když uzná že si to situace vyžaduje a jeho štěkot nestačí. Plně taky chápu lidi co jich bojí a jsem rád že se nestanou masově chovaným plemenem. Ale s některými názory prostě nesouhlasím. I třeba jen proto že si převádějí chování pasteveckých psů z třeba z Gruzie na chování pastevce jehož rodová linie žije na Moravě..

Pod kontrolou - to znamená, že když jste s ním venku a máte ho na volno, jste schopen zastavit jeho případný útok na člověka či psa, kterého on samostatně vyhodnotí jako nebezpečného. Když nejste doma, je za tím pevným plotem a neodchází do světa na procházku.
Znám lidi, kteří mají kavkazany za eo, psi ho respektují, ale jen do té doby, než ho strhnou divočáci. Naštěstí je to od nás dost daleko.
Když se pes opře klidně o plot a nebude u toho řvát, plot rvát zadníma, viset půlkou těla přes, jen proto, že jdu po druhé straně cesty se psem - budu v klidu.

lesnížínka napsal(a):
Pro mne velký zlý pes součástí rodiny, ať už jakékoliv hlídací plemeno, či pastevec...ne-e. Jako děcka jsme byli zvyklí, že se k sousedům chodilo jako domů. Stejně tak máme přátele a příbuzné, děti od sousedů, tenisty...kteří k nám běžně chodí a zlý pes by byl dobrý k čemu? K tomu, že bych musela být ve střehu a letět zavřít psa, aby neublížl kamarádům dětí, co přišli na návštěvu, příbuzným, co chodí bez zvonění? Pokud je poskáče nevycválaný labrador, tak je to nepříjemné. Pokud zahradu hlídá SAO, tak nemyslitelné. Když si z něho udělá někdo rodinného psa...ano, slyšela jsem o tom. Ale také o tom, že jakmile panička odešla pro kafe, pes vystartoval na návštěvu, protože to takto vyhodnotil. Rodinný pes je pro mne ten, kdo s rodinou sdílí její běžné altivity. Budu se SAO jezdit po výletech?..no asi ne. Dají se s ním sdílet návštěvy? Ne, musím ho zavírat jak divou zvěř. A tak dále..Snad nám někdo, kdo tohle plemeno má, popíše jejich společné fungování. Že pes celý den leží, případně obíhá a hlídá zahradu..není pro mne rodinný pes.

Ano - pro vás to není rodinný pes, pro vás to není to vhodné plemeno. Ale je třeba si uvědomit, že pro někoho je zase nepředstavitelné mít třeba labradora nebo samojeda, který vám každého přivítá a umazlí...

K tomuhle mam dotaz - na jednu stranu se tu pise, ze SAO je trosku spesl povaha pes a na druhou ze ho v podstate chovate tak, jako se chovaji všechna ostatní plemena?
Socializace, seznamovani -jeste dobře - ale město, obchody? nahradni cinnost?

Znami, co mají tyhle psy rikaji, ze oni neradi opousti svoje prostory.
Mají je na farme - u zvirat. a shoduji se v tom, ze neradi opousti stado, farmu. Jsou tam spokojeni...

Me to prijde teda docela logicke -presne tohle bych od nich ocekavala.

I proto jsem se vždycky priklanela k tomu, ze když takového psa, tak opravdu když mam prostory, zvířata a praci na te farme -tj. nikam neodjizdim, cely den tam clovek je a teda cely den je v podstate i s temi psy.

ale pisete tu něco jiného?

marcelaamax napsal(a):
Ano - pro vás to není rodinný pes, pro vás to není to vhodné plemeno. Ale je třeba si uvědomit, že pro někoho je zase nepředstavitelné mít třeba labradora nebo samojeda, který vám každého přivítá a umazlí...

Však jo, píšu jen svůj názor na věc, každý má jiný pohled, i jiné zkušenosti.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pod kontrolou - to znamená, že když jste s ním venku a máte ho na volno, jste schopen zastavit jeho případný útok na člověka či psa, kterého on samostatně vyhodnotí jako nebezpečného. Když nejste doma, je za tím pevným plotem a neodchází do světa na procházku.
Znám lidi, kteří mají kavkazany za eo, psi ho respektují, ale jen do té doby, než ho strhnou divočáci. Naštěstí je to od nás dost daleko.
Když se pes opře klidně o plot a nebude u toho řvát, plot rvát zadníma, viset půlkou těla přes, jen proto, že jdu po druhé straně cesty se psem - budu v klidu.

Omlouvám se samo sebou že to vím, jen jsem Vás chtěl trochu popíchnout.. Já si ani neumím představit že by náš pes opustil náš pozemek který si hlídá.Pokud něco vyhodnotí jako nebezpečné dá to jasně najevo a tyto signály jsem u něho nepotlačoval výchovou. Takže ano zaštěká tak že tuhne krev v žilách a postaví se v celé své velikosti, ale nesmí se tím směrem pohnou ani o metr. Ale nedělám si iluze že při opravdové ochraně osoby kterou miluje by utočník odešel po svých..

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
K tomuhle mam dotaz - na jednu stranu se tu pise, ze SAO je trosku spesl povaha pes a na druhou ze ho v podstate chovate tak, jako se chovaji všechna ostatní plemena?
Socializace, seznamovani -jeste dobře - ale město, obchody? nahradni cinnost?

Znami, co mají tyhle psy rikaji, ze oni neradi opousti svoje prostory.
Mají je na farme - u zvirat. a shoduji se v tom, ze neradi opousti stado, farmu. Jsou tam spokojeni...

Me to prijde teda docela logicke -presne tohle bych od nich ocekavala.

I proto jsem se vždycky priklanela k tomu, ze když takového psa, tak opravdu když mam prostory, zvířata a praci na te farme -tj. nikam neodjizdim, cely den tam clovek je a teda cely den je v podstate i s temi psy.

ale pisete tu něco jiného?

Myslím že i pasteveckých psů se najdou silné rozdíly v povaze. I my svého kavkaze chováme jako všechna ostatní plemena.Hlavně v mladém věku nerad opouštěl své uzemí. Dnes když pozná že se s ním chystám ven tak vyvádí jako štěně. Je pravda že pokud už míříme do města chtěl by to vzít nejraději jinudy. Ten pes si vpodstatě hlídá to co má rád ať už je to domov, lidi nebo zvířata.

lesnížínka napsal(a):
Však jo, píšu jen svůj názor na věc, každý má jiný pohled, i jiné zkušenosti.

Jo jasně, jen mi přišlo, jako byste to psala tak, že takového psa by měl chtít každý. Tak jsme se asi nepochopily

Jinak já třeba nemám pastevce, ale mám psa, který hlídá a cizí lidi nemusí ani venku (nemusí chápej jako ne že by mu vadila jejich přítomnost, ale nestojí o kontakt s nimi). Ale přesto ho beru všude s sebou, chodíme na zahrádky, na chvíli do restaurací (třeba cestou na výletě na jídlo), jezdíme vlakem, MHD, občas chodíme po městě, účastníme se závodů, kde je spousta lidí atd... A pes s tím nemá sebemenší problém, je tak zvyklý od mala a bere to jako naprosto normální. Jen si ho prostě nemůže každý hladit a každý se s ním mazlit. Jinak je úplně v pohodě, v restauraci si lehne pod stůl a chrápe a nikdo o něm neví. Občas se najde i člověk, u kterého vidím, že se psovi líbí a sám se s ním jde pomazlit. Ale to, že se prostě nenechá pohladit od každého nijak nehrotím, nenutím ho do toho.

Po létech strávených s Kao jsem si pořídila Sao. Za mne je to výhra Pes rodinný, pozorný, někdy šašek, jindy medvídek. Pro rodinu miláček, se kterým se dá domluvit lépe, než s Kao (můj názor), pro cizí nekompromisní hlídač, ale nenapadá vše, co se kolem něj pohne, nebo proběhne (jako Kao). Pokud budu na zahradě s návštěvou, mohou si ho pohladit, ovšem nesmím odejít, třeba do domu , to se rázem z mazlíka stane hlídač, střežící majetek.
Již nikdy jsem nechtěla velkého psa, ovšem Sao byla skvělá volba.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
K tomuhle mam dotaz - na jednu stranu se tu pise, ze SAO je trosku spesl povaha pes a na druhou ze ho v podstate chovate tak, jako se chovaji všechna ostatní plemena?
Socializace, seznamovani -jeste dobře - ale město, obchody? nahradni cinnost?

Znami, co mají tyhle psy rikaji, ze oni neradi opousti svoje prostory.
Mají je na farme - u zvirat. a shoduji se v tom, ze neradi opousti stado, farmu. Jsou tam spokojeni...

Me to prijde teda docela logicke -presne tohle bych od nich ocekavala.

I proto jsem se vždycky priklanela k tomu, ze když takového psa, tak opravdu když mam prostory, zvířata a praci na te farme -tj. nikam neodjizdim, cely den tam clovek je a teda cely den je v podstate i s temi psy.

ale pisete tu něco jiného?

Ano, naše obě KAO takové byly - na procházku šly, ale pořád se koukaly směrem k domovu, že jako "a kdo tam bude hlídat, když my jsme venku?!?". Obě žily ve smečce dalších psů (jedna žila s velkým kníračem, křížencem jezevčíka, střední špickou a voříškem; druhá postupně za svých 14 let se samojedem, vlčí špickou, briardkou, jorkšírkou,2 voříšky a NO, mmch. největší kámoška byla právě s jorkšírkou, která ji spávala na hřbetě. :)

KAO jsou specifické povahy, prostě myslí sami a chce se tak chovat. Návštěvy k nám chodily pomálu, takže se normálně s ostatními psy zavřela fena vždy do kotce. Jen příbuzní, kteří u nás byli častěji, chodili dovnitř bez zavírání. Strejda ji vždy při návštěvě ňuchal a říkal ji "Barunko, ty jsi moje holka". S ní se člověk nemusel bát nechat odemčený barák,. nikdo by přes ni neprošel. Když byl někdo za plotem, párkrát štěkla a lehla si a pozorovala. Žádná uřvaná saň (což dělala KAO před ní - ta teda řvala obstojně a dlouho, té se bál i strejda). K dispozici měla cca 0,5 ha zahradu, hrála s ostatními psy doma, obcházela si zahradu, apod.

Venku chodila jen na vodítku, jako ostatní naši psi jiné lidi míjela bez zájmu, kolem psů šla taky v pohodě. Jen, když se na ní nějaký pes jooo vytahoval, občas zavrčela, aby bylo jasno, že sr*t si na hlavu nenechá.

S manželem máme momentálně menší zahradu, ale koukáme po něčem větším a pokud to vyjde, ráda bych si zase pastevce pořídila...možná půjdu do trochu mírnějšího (záleží, kde budeme bydlet - takhle jsem vyrostla na polosamotě za vsí, tam se KAO uplatnil dobře), ale ta pastevecká povaha je prostě nej nej ♥. Psala jsem to už výše, po odchodu samojeda jsem chtěla většího psa jednoduššího na výchovu a šla jsem do NO. Všichni si ho tu chválili jako univerzálního psa...Je fajn, ale nějak mi chybí to, aby pes sám myslel...NO prostě čučí a čeká, co bude, co páníček řekne, apod.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
K tomuhle mam dotaz - na jednu stranu se tu pise, ze SAO je trosku spesl povaha pes a na druhou ze ho v podstate chovate tak, jako se chovaji všechna ostatní plemena?
Socializace, seznamovani -jeste dobře - ale město, obchody? nahradni cinnost?

Znami, co mají tyhle psy rikaji, ze oni neradi opousti svoje prostory.
Mají je na farme - u zvirat. a shoduji se v tom, ze neradi opousti stado, farmu. Jsou tam spokojeni...

Me to prijde teda docela logicke -presne tohle bych od nich ocekavala.

I proto jsem se vždycky priklanela k tomu, ze když takového psa, tak opravdu když mam prostory, zvířata a praci na te farme -tj. nikam neodjizdim, cely den tam clovek je a teda cely den je v podstate i s temi psy.

ale pisete tu něco jiného?

Ono tohle je, řečeno obecně a zjednodušeně, o tom, jak a jakým způsobem tu "parní lokomotivu (psa) rozjedeš, tak ti pojede"...pokud pastevce od štěněte naučíš na denní režim, jehož součástí bude procházka "venku", no tak to bude normál...pokud ho naučíš, že spolu komunikujete a ty máš i pravdu, tak s tebou bude komunikovat a nechá se řídit...pokud atd. atd.
Pokud má někdo psa na pozemku a vytáhne ho ven na Vánoce, tak to bude problém. Jsou konzervativci konzervativní, takže co do té konzervy v ranném věku namícháš, tak to tam je.

chovají jako ostatní plemena - nevím, jak "se chovají ostatní plemena", ten rozdíl bude hlavně v lidech, ne...zcela jistě vím, že jsem s HW nežila typický život HW, a není to o plemeni...

náhradní činnosti s otazníkem nerozumím...

A samozřejmě je to jednoznačně o povaze každého jedince.

A ano, taky bych si třeba do svých podmínek asijského pastevce nepořídila, tam považuji ten velký pozemek za nutnost, což ovšem nevylučuje to procházkování...(a abych vzpomněla impuls diskuze, že sao, kao do čr nepatří - do patřičných podmínek není problém).

Říct o nějakém plemeni, že je vyloženě zlé, nejde. Každá mince má dvě strany.
Osobně mám zlé zkušenosti s voříšky, s těmi, co mne napadají téměř každý den (když jdu po vsi), přesto nemůžu říct, že jsou všichni špatní.

Pokud má někdo k vlastnění Sao či jiného pastevce odpovídající podmínky, ať se nejprve zajede podívat do nějaké chovky (čím víc chovek, tím líp), něco si o plemeni přečte a třeba nakontaktuje nějakého majitele. Pak může uvážit, zda je pastevec pro něj to pravé ořechové.

Trochu OT: Dostává mne opakující inzerát na Bazoši. Kdy někdo shání stěně kavkazského psa, ale nejlépe už dvouletého dospělce na hlídání. Když pominu, že ten člověk ani neví, jak se plemeno jmenuje, nejspíš ani neví, co je tohle plemeno zač. Nejspíš si někde přečetl, nebo mu to někdo řekl, že je na hlídání super... Ale co dál? Dvouletý KAO v typické povaze není žádný ťuňta a mazlík pro cizího...

"pokud pastevce od štěněte naučíš na denní režim, jehož součástí bude procházka "venku", no tak to bude normál..."

mozna to je napsano zjednodusene -ale mělo to vystihnout podstatu.

pes, co je cely den se stadem, na pozemku - on se tam nenudi. a "prochazi" se cely den - nasleduje panecka...
aspoň tak si predstavuju život psa na farme.

on v tom ani není cas na nejakou "nahradni" cinnost -město, metro, cvicak.
proste pracovni pes. Spokojeny, dela to nac je slechteny a na co idelani předpoklady.

když se s tim psem bude zit jinak - ztraci plemeno vlastne to, proc si ho lidi porizuji - pro tu povahu.

konkretne ta SAO, o které jsem psala -ta na ty prochazky chodila, ale cim byla starsi resp. když dospela uplne -tim vice davala najevo, ze se ji nechce.

AceBella napsal(a):
Říct o nějakém plemeni, že je vyloženě zlé, nejde. Každá mince má dvě strany.
Osobně mám zlé zkušenosti s voříšky, s těmi, co mne napadají téměř každý den (když jdu po vsi), přesto nemůžu říct, že jsou všichni špatní.

Pokud má někdo k vlastnění Sao či jiného pastevce odpovídající podmínky, ať se nejprve zajede podívat do nějaké chovky (čím víc chovek, tím líp), něco si o plemeni přečte a třeba nakontaktuje nějakého majitele. Pak může uvážit, zda je pastevec pro něj to pravé ořechové.

Trochu OT: Dostává mne opakující inzerát na Bazoši. Kdy někdo shání stěně kavkazského psa, ale nejlépe už dvouletého dospělce na hlídání. Když pominu, že ten člověk ani neví, jak se plemeno jmenuje, nejspíš ani neví, co je tohle plemeno zač. Nejspíš si někde přečetl, nebo mu to někdo řekl, že je na hlídání super... Ale co dál? Dvouletý KAO v typické povaze není žádný ťuňta a mazlík pro cizího...

Ten inzerát je poměrně srozumitelný - spousta majitelů různých objektů (autobazarů, dílen, bývalých hospodářských družstev apod.) chce hned hotového psa, přirozeně ostrého, samostatného, bez nutnosti investice do nějakého výcviku. Takoví psi končí v kotci, ze kterého jsou po odchodu zaměstnanců vypuštěni a hlídají daný prostor. Obvykle hlídají minimálně ve dvou. Mají nic moc život a poměrně velkou rotaci, je to prostě spotřební materiál. Je po nich poptávka i v ůtulcích, takže se tam - pokud jsou alespoň trochu použitelní - moc neohřejí.