Zdravím vespolek. Pokusím se popsat můj problém a prosím o konstruktivní návrhy možného řešení
Denně (i vícekrát denně) navštěvuji jeden určitý areál, který je spojený s mou volnočasovou aktivitou. Máme zde 3 psy - fenu NO (s PP), psa australského ovčáka /s PP) a jejich letošní štěně. Australák - pes je naprosté zlatíčko, neuvěřitelně hodné, společenské a vychované zvíře, fena taky velmi hodná, poslušná, nikdy by neublížila, jen je trochu asociální a mazlení a obecně společnost lidí tolik nevyhledává a raději si lehne stranou mimo dění - což všichni respektují. Oba dva neštěkaví. Nicméně jejich společný potomek je zcela opak a čím je starší, tím větší hrůza z něj jde. Kdokoliv do areálu vejde nebo se s ním tam ten den poprvé někde v prostoru setká, tak štěká a ostře hlídá - a je z 90 % puštěný navolno (což se ani bohužel nezmění). Já + všichni okolo si ho (zatím) tak nějak dokážeme srovnat a ještě nic nikomu neudělal, ačkoliv cca já osobně už tak 2x jsem si byla téměř jista, že mě opravdu napadne (když jsem přišla večer za šera). Jedinný, koho štěně zcela zbožnuje, poslouchá a respektuje je holčina, která v areálu bydlí, o psy se stará a bere si je až "do postele". Byla jsem svědkem, že za šera velice ostře hlídal i před svým majitelem - než došel až na cca 10m a svého pána poznal. Proč to ale řeším je můj téměř 2 letý syn, který zde se mnou nejméně 4x do týdne chodí taky a k němu opravdu projevuje největší agresi - pravděpodobně tím, že syn je menší než on. Mohu dát ruku do ohně za to, že mu syn nikdy nijak neublížil. Takže ve finále to vypadá tak, že my přijedeme, spustí se huronský štěkot štěněte, které přiběhne, opravdu ostře štěká, cení zuby, má často zježenou srst a před něj se na mého syna sápe jeho otec australák, který ho vítá a nejradši by ho (syna) samou láskou snědl. Takto vypadá vždy úvodní setkání (den co den) - jakmile proběhne toto prvotní setkání plné agrese, tak se štěně už chová normálně a po zbytek návštěvy zde se kolem syna pohybuje bez známek nějakého potenciálního útoku. Popravdě nevím jak situaci řešit - po našem příjezdu jsem zkoušela štěně už okřikovat (nereaguje), odvolat ať jde do kotce (na což reagují jen oba jeho rodiče, kteří tam bez okolků jdou, nicméně štěně ne), zastrašit. Teď mě už jako poslední varianta napadá pouze aby ho syn uplácel po našem příjezdu piškotkama, ale nejsem až takový znalec psí etologie, abych posoudila, zda je toto možná cesta nebo pouze zamaskování problému. (apropo dnes jsme to poprvé vyzkoušeli, a pak štěně, které má akuálně 40kg a je v 9 měsících vyšší než oba jeho rodiče, a kterému až tolik nevěřím - na syna opravdu zblízka dotíralo a dožadovalo se dalšího piškotu až tak, že syna shazovalo na zem). Takže pokud máte nějaké řešení tak sem s ním. Já už jsem holčině, která zde bydlí, navrhovala cvičák nebo kynologa, ale samozřejmě toto neprošlo a ona ač je z toho sama nešťastná, tak s tím neumí nic dělat, protože ji psi včetně toho "malého" holomka poslouchají a v její přítomnosti si nic takového nedovolí.
Psa majitelem zajistit (= mimimálně vodítko), k novým lidem přijít až potom, co se zbytek psů dovítá. Příchod postupně, pomalu, v klidu, odměňovat nějakými pamlsky a nejlepší potom z ruky syna či jiného návštěvníka.
Další možnost rozházet pamlsky při příchodu a nechat pesany je sbírat ze země - až budou mít hotovo, vy budete už uvnitř a najede se na režim "ignoruji, neštěkám".
Napadá mě ještě před příchodem dovnitř chytnout psa za vodítko, které bude nonstop courat za sebou, před vstupem ho prostě vytáhnout ven, přivítat, pomazlit, napamlskovat ho mimo areál a potom vcházet společně.
Jinak myslím, že není nic neobvyklého, že si pes nenechá kdekoho vlézt bez přítomnosti majitele na své území. Pokud je to ovšem nutnost, aby návštěvy chodili sem a tam, měl by být pes zajištěn = v domě, kotec, vlastní výběh, kam mu nikdo nebude lézt...
Ještě zkusím trochu upřesnit -
areál je opravdu velký, zároveň se jedná i o firmu, takže je zde velký pohyb lidí. Denně si myslím, že se tam vyskytuje +- 20 lidí, kteří jsou tam stálí (prostě den co den) + pohyb lidí, kteří tam jdou z nějakého důvodu. Holčina je zaměstnanec, není majitel, takže zároveň tímto není možné aby psa denně seznamovala se všemi, co tam vstoupí - zároveň dodávám, že 90 % lidí, na které pesan útočí on dobře zná od narození a potkává se s nimi denně. A denně tentýž agresivní kolotoč, který ale postupem času jak je starší narůstá v agresivitě. Taktéž jsem si zcela jistá, že kdybych navrhla variantu vodítka, co za sebou táhne, tak mi to v žádném případě neprojde. Já si trochu myslím, že majitel je za ostřejšího psa k hlídání rád, protože vždy měl pouze velmi hodné, neštěkavé psy - až na tohoto. Zároveň nejde jen o hlídání u vrat, ale v podstatě jde o první setkání - kdekoliv v areálu - ten je velký, takže ne vždy se setkáme se psy u brány, někdy je potkáme třeba až po nějaké době co už tam jsme na druhém konci.
Zkusíme variantu rozhazování pamlsků, to by mohlo odvést jeho pozornost.
Majitel pozemku by neměl být moc rád, když mu nevyrovnaný pes vyjíždí po zaměstnancích - stejně takový nic v případě potřeby neohlídá a akorát se stane nehoda, do jejíhož řešení bude zatažený i sám zaměstnavatel. Zkuste promluvit s ním i s majitelkou, zda není možnost psa někam zavřít a vyhradit mu klidné místo nebo zařídit dlouhý úvaz, když (pro mě z neznámého důvodu) není možnost courat vodítko. Za promluvení si nedáte nic a dohoda je vážně nejjednodušší možná varianta - minimálně nebudete denně sponzorovat pamlsky pro hafana. Ono tohle stresuje jak lidi, tak i samotné štěně. Jinak potom přijde na řadu to odhazování - pokud je žravý a neuzná štěkání jako prioritnější činnost před jídlem, mohlo by Vám to fungovat.
Jinak mě ještě napadlo, že pokud nejste jediná, na koho pes "útočí", můžete to řešit hromadně s ostatními lidmi, na které vyjíždí. Nemyslím si, že by jim to všem bylo milé.
PS. Ono asi i to napomínání a zastrašování nebo dávání povelů při "záchvatu" o kterém píšete, udělalo svoje, pokud se tak k malému prckovi od narození při vyštěkntí choval každý.
Štěně velkého plemene je v devíti měsících na pokraji puberty a začíná zkoušet, co může. Pokud není rozumná domluva s majitelem a zároveň dokážete se psy komunikovat vy, noste s sebou vodítko a při vstupu do areálu štěně po uvítání a případném pamlsku připněte na vodítko a jděte s ním po areálu na vodítku. Nekřičtě na něj, spíš s ním laskavě mluvte, zkuste ho naučit postupem času pár povelů - čekej, nech toho, sedni. Dokud nebude štěně na vodítku, nechte syna v kočárku nebo prostě před areálem a štěněti ani na vodítku nedovolte jakýkoliv kontakt se synem, věnujte se štěněti jen vy. Až dojdete, kam je potřeba, štěně odměňte a odepněte vodítko. Předpokládám tedy, že v areálu pracujete někde uvnitř budovy.
Případně je možné brát s sebou i košík a štěněti ho nasadit po připnutí na vodítko.
Je to trochu nešikovné, ale jiné řešení moc nevidím - majitel zavírat psy nechce a vy tam musíte. Nicméně riskovat zdraví malého dítěte kvůli nevycválanému štěněti bych fakt nedovolila.
Pokud by štěně skutečně hodně "otravovalo" a začínalo dotírat natvrdo, je možné vodítko použít ke švihnutí, i když zase budu za tyrana. Ale jedna dobře mířená je někdy lepší než deset proseb. Zvlášť když ke švihnutí použijete ten konec s karabinou.
saola
napsal(a):
Štěně velkého plemene je v devíti měsících na pokraji puberty a začíná zkoušet, co může. Pokud není rozumná domluva s majitelem a zároveň dokážete se psy komunikovat vy, noste s sebou vodítko a při vstupu do areálu štěně po uvítání a případném pamlsku připněte na vodítko a jděte s ním po areálu na vodítku. Nekřičtě na něj, spíš s ním laskavě mluvte, zkuste ho naučit postupem času pár povelů - čekej, nech toho, sedni. Dokud nebude štěně na vodítku, nechte syna v kočárku nebo prostě před areálem a štěněti ani na vodítku nedovolte jakýkoliv kontakt se synem, věnujte se štěněti jen vy. Až dojdete, kam je potřeba, štěně odměňte a odepněte vodítko. Předpokládám tedy, že v areálu pracujete někde uvnitř budovy.
Případně je možné brát s sebou i košík a štěněti ho nasadit po připnutí na vodítko.
Je to trochu nešikovné, ale jiné řešení moc nevidím - majitel zavírat psy nechce a vy tam musíte. Nicméně riskovat zdraví malého dítěte kvůli nevycválanému štěněti bych fakt nedovolila.
Pokud by štěně skutečně hodně "otravovalo" a začínalo dotírat natvrdo, je možné vodítko použít ke švihnutí, i když zase budu za tyrana. Ale jedna dobře mířená je někdy lepší než deset proseb. Zvlášť když ke švihnutí použijete ten konec s karabinou.
Myslím, že pokud nebude vybaven pomůckami pro ovládání už při příchodu, tak je to vysloveně na nic to na něj cpát v rozrušení. Nevím, kolikrát jste velkému psovi, který blázní, cvaká zubama a poletuje kolem Vás, nasazovala košík s vodítkem, ale věřte mi, že pokud si nic ošklivého jako pořádný kousanec z tohoto pokusu neodnesete Vy, tak minimálně pes psychicky ano. Navíc bych určitě neřekla, že to dělá z důvodu "zkoušení, co si může dovolit" - dle mého je v tom čistě strach z lidí, který se (zejména na vlastním teritoriu) projevuje agresivitou. Pokud takového psa praštíte karabinou v mládí pro odehnání, může dát třeba měsíc pokoj a až se mu to v hlavě srovná a psychicky trošku dospěje, půjde proti Vám natvrdo už bez vyňafávání, se snahou kousnout - zlikvidovat, nikoliv jen vyhnat.
asurwic
napsal(a):
Myslím, že pokud nebude vybaven pomůckami pro ovládání už při příchodu, tak je to vysloveně na nic to na něj cpát v rozrušení. Nevím, kolikrát jste velkému psovi, který blázní, cvaká zubama a poletuje kolem Vás, nasazovala košík s vodítkem, ale věřte mi, že pokud si nic ošklivého jako pořádný kousanec z tohoto pokusu neodnesete Vy, tak minimálně pes psychicky ano. Navíc bych určitě neřekla, že to dělá z důvodu "zkoušení, co si může dovolit" - dle mého je v tom čistě strach z lidí, který se (zejména na vlastním teritoriu) projevuje agresivitou. Pokud takového psa praštíte karabinou v mládí pro odehnání, může dát třeba měsíc pokoj a až se mu to v hlavě srovná a psychicky trošku dospěje, půjde proti Vám natvrdo už bez vyňafávání, se snahou kousnout - zlikvidovat, nikoliv jen vyhnat.
Naprostý souhlas.
"Zkouší, co si může dovolit" je takové obecně oblíbené zaklínadlo, pokud se zvíře (ať už kůň či pes) chová jinak, než se lidem hodí a je to klasický případ polidšťování.
Zvíře nic nezkouší, v každé situaci se chová tak, jak mu velí jeho přirozenost, opakuje chování, které je pro něj výhodné a v minulosti se mu osvědčilo.
To, že neznáme nebo nechápeme motiv jeho chování, neznamená, že není.
saola
napsal(a):
Štěně velkého plemene je v devíti měsících na pokraji puberty a začíná zkoušet, co může. Pokud není rozumná domluva s majitelem a zároveň dokážete se psy komunikovat vy, noste s sebou vodítko a při vstupu do areálu štěně po uvítání a případném pamlsku připněte na vodítko a jděte s ním po areálu na vodítku. Nekřičtě na něj, spíš s ním laskavě mluvte, zkuste ho naučit postupem času pár povelů - čekej, nech toho, sedni. Dokud nebude štěně na vodítku, nechte syna v kočárku nebo prostě před areálem a štěněti ani na vodítku nedovolte jakýkoliv kontakt se synem, věnujte se štěněti jen vy. Až dojdete, kam je potřeba, štěně odměňte a odepněte vodítko. Předpokládám tedy, že v areálu pracujete někde uvnitř budovy.
Případně je možné brát s sebou i košík a štěněti ho nasadit po připnutí na vodítko.
Je to trochu nešikovné, ale jiné řešení moc nevidím - majitel zavírat psy nechce a vy tam musíte. Nicméně riskovat zdraví malého dítěte kvůli nevycválanému štěněti bych fakt nedovolila.
Pokud by štěně skutečně hodně "otravovalo" a začínalo dotírat natvrdo, je možné vodítko použít ke švihnutí, i když zase budu za tyrana. Ale jedna dobře mířená je někdy lepší než deset proseb. Zvlášť když ke švihnutí použijete ten konec s karabinou.
Ano, švihněte psa vodítkem, on vás za to bude milovat a příště se určitě nechá znovu švihnout... to je rada na to, aby vás štěně příště rovnou sežralo.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Upřímně vás obdivuji za to, že do takového prostředí vodíte maličké dítě a divím se, že ještě někdo ze stálých návštěvníků psa nezlikvidoval.
Může se stát, že to nakonec odnesou i ti dva hodní.
Myslím, že pes agresivní není, kdyby byl, už jste pokousaná. Myslím, že akorát neví, co má dělat, jak se správně vítat. Je to puberťák, chce být u všeho, chce tam být první a chce si s tím hrát. Samozřejmě po svém. Asi to bude trochu torpédo, což není špatně, pokud ho někdo usměrňuje.
Nám pomohlo nevychovaného puberťáka ignorovat. Když šel k nám, dívali jsme se kamkoli, jen ne na něj. Když na nás zkoušel skákat, udělat krok pryč a nastavit se bokem, když byl v tom skákání až nebezpečný, nastavili jsme mu koleno (ne tak, aby se uhodil, ale aby viděl překážku, než vyskočí - chce to načasovat). Chvíli to trvalo, ale zjistil, že z nás nic dobrého ani špatného nekouká, že jsme zkrátka nudní, a nechal nás být.
Ale jak toto pomůže s dvouletým dítětem, no, nevím. Leda vzít do náruče, a i to je o hubu.
saola
napsal(a):
Štěně velkého plemene je v devíti měsících na pokraji puberty a začíná zkoušet, co může. Pokud není rozumná domluva s majitelem a zároveň dokážete se psy komunikovat vy, noste s sebou vodítko a při vstupu do areálu štěně po uvítání a případném pamlsku připněte na vodítko a jděte s ním po areálu na vodítku. Nekřičtě na něj, spíš s ním laskavě mluvte, zkuste ho naučit postupem času pár povelů - čekej, nech toho, sedni. Dokud nebude štěně na vodítku, nechte syna v kočárku nebo prostě před areálem a štěněti ani na vodítku nedovolte jakýkoliv kontakt se synem, věnujte se štěněti jen vy. Až dojdete, kam je potřeba, štěně odměňte a odepněte vodítko. Předpokládám tedy, že v areálu pracujete někde uvnitř budovy.
Případně je možné brát s sebou i košík a štěněti ho nasadit po připnutí na vodítko.
Je to trochu nešikovné, ale jiné řešení moc nevidím - majitel zavírat psy nechce a vy tam musíte. Nicméně riskovat zdraví malého dítěte kvůli nevycválanému štěněti bych fakt nedovolila.
Pokud by štěně skutečně hodně "otravovalo" a začínalo dotírat natvrdo, je možné vodítko použít ke švihnutí, i když zase budu za tyrana. Ale jedna dobře mířená je někdy lepší než deset proseb. Zvlášť když ke švihnutí použijete ten konec s karabinou.
Dát psovi ránu vodítkem - fajn po zadku to ještě pes dá, ale karabinou? To je akorát tak k tomu psovi nalomit páteř nebo pokud nebude rána dobře mířená tak může nastat fakt zdravotní problém velkého kalibru. To ráda jako trefit ho vzduchovkou. A když se něco stane? Není to můj pes, tak veterinu a péči zajistí majitel, ne? To jsou rady. Jsou i efektivnější a mirumilovnejsi metody. Nemusí se pes hned zmrzačit aby byl hodný.
Uživatel s deaktivovaným účtem

"Teď mě už jako poslední varianta napadá pouze aby ho syn uplácel po našem příjezdu piškotkama, ale nejsem až takový znalec psí etologie, abych posoudila, zda je toto možná cesta nebo pouze zamaskování problému. (apropo dnes jsme to poprvé vyzkoušeli, a pak štěně, které má akuálně 40kg a je v 9 měsících vyšší než oba jeho rodiče, a kterému až tolik nevěřím - na syna opravdu zblízka dotíralo a dožadovalo se dalšího piškotu až tak, že syna shazovalo na zem"
to je agresivní štěně...
je prostě nevychované, nevycválané, lidi mu lezou na pozemek a on nějak neví co s tím, je nejisté a proto štěká, nikdo ho nevede...
já bych to řešila poměrně jednoduše a sice tak, že bych si to štěně "adoptovala", natáhla na sebe, vychovala, cvičila, hrála, součástí nácvik chování k synovi...neboli já+má smečka = kamarádi...to je rozhodně bezpečnější cesta, než ho jakkoliv mlátit, žejo
saola
napsal(a):
Štěně velkého plemene je v devíti měsících na pokraji puberty a začíná zkoušet, co může. Pokud není rozumná domluva s majitelem a zároveň dokážete se psy komunikovat vy, noste s sebou vodítko a při vstupu do areálu štěně po uvítání a případném pamlsku připněte na vodítko a jděte s ním po areálu na vodítku. Nekřičtě na něj, spíš s ním laskavě mluvte, zkuste ho naučit postupem času pár povelů - čekej, nech toho, sedni. Dokud nebude štěně na vodítku, nechte syna v kočárku nebo prostě před areálem a štěněti ani na vodítku nedovolte jakýkoliv kontakt se synem, věnujte se štěněti jen vy. Až dojdete, kam je potřeba, štěně odměňte a odepněte vodítko. Předpokládám tedy, že v areálu pracujete někde uvnitř budovy.
Případně je možné brát s sebou i košík a štěněti ho nasadit po připnutí na vodítko.
Je to trochu nešikovné, ale jiné řešení moc nevidím - majitel zavírat psy nechce a vy tam musíte. Nicméně riskovat zdraví malého dítěte kvůli nevycválanému štěněti bych fakt nedovolila.
Pokud by štěně skutečně hodně "otravovalo" a začínalo dotírat natvrdo, je možné vodítko použít ke švihnutí, i když zase budu za tyrana. Ale jedna dobře mířená je někdy lepší než deset proseb. Zvlášť když ke švihnutí použijete ten konec s karabinou.
Pokud by štěně skutečně hodně "otravovalo" a začínalo dotírat natvrdo, je možné vodítko použít ke švihnutí, i když zase budu za tyrana. Ale jedna dobře mířená je někdy lepší než deset proseb. Zvlášť když ke švihnutí použijete ten konec s karabinou.
No teda já koukám. Neříkám, že jsem psa nikdy neplácla po zadku, ale to bylo ve chvíli, kdy pes moc dobře věděl co má dělat, ale prostě to dělat nechtěl, a šlo opravdu o plácnutí. Ale mlátit psa, karabinou? Ještě k tomu psa, který se nejspíš bojí a vůbec neví co má dělat?
marcelaamax
napsal(a):
Pokud by štěně skutečně hodně "otravovalo" a začínalo dotírat natvrdo, je možné vodítko použít ke švihnutí, i když zase budu za tyrana. Ale jedna dobře mířená je někdy lepší než deset proseb. Zvlášť když ke švihnutí použijete ten konec s karabinou.
No teda já koukám. Neříkám, že jsem psa nikdy neplácla po zadku, ale to bylo ve chvíli, kdy pes moc dobře věděl co má dělat, ale prostě to dělat nechtěl, a šlo opravdu o plácnutí. Ale mlátit psa, karabinou? Ještě k tomu psa, který se nejspíš bojí a vůbec neví co má dělat?
No, víte, že to velké chudinka štěně, co neví, co má dělat, má cca 40 kg a dotírá na ni a dvouleté dítě? Pokud se pes bojí, je obvykle relativně snadné ho odehnat do určité vzdálenosti i malým tlakem. Pokud ale zkouší, co ano a co ne, malý tlak nebude stačit. osobně bych tedy kontakt takového psa s dítětem nijak neriskovala, už jen ten nepoměr hmotností, navíc úplně nechápu, proč pes není zavřený, když do areálu běžně chodí poměrně dost lidí a on je nemístně otravuje.
A ano, cizího čtyřicetikilového rozjíveného psa, který mne otravuje, hamtá po mě a nedá si říct, klidně vodítkem přetáhnu. A pokud ho ještě k tomu do boku či zadku trefí karabina, tím lépe.
saola
napsal(a):
No, víte, že to velké chudinka štěně, co neví, co má dělat, má cca 40 kg a dotírá na ni a dvouleté dítě? Pokud se pes bojí, je obvykle relativně snadné ho odehnat do určité vzdálenosti i malým tlakem. Pokud ale zkouší, co ano a co ne, malý tlak nebude stačit. osobně bych tedy kontakt takového psa s dítětem nijak neriskovala, už jen ten nepoměr hmotností, navíc úplně nechápu, proč pes není zavřený, když do areálu běžně chodí poměrně dost lidí a on je nemístně otravuje.
A ano, cizího čtyřicetikilového rozjíveného psa, který mne otravuje, hamtá po mě a nedá si říct, klidně vodítkem přetáhnu. A pokud ho ještě k tomu do boku či zadku trefí karabina, tím lépe.
výborně. Nebudu řešit to, proč štěně není zavřené, nebo to, zda tam zadavatelka s tím děckem musí. Jo, lidi jsou různí, já bych karabinou nemlátila ani vlastní štěně, ani cizí štěně... Pokud by to štěně bylo opravdu agresivní a chtělo kousnout, asi už by to dávno udělalo. Podle mě je to prostě nevycválaný puberťák, není zvyklý na děti a neví jak se v jejich přítomnosti chovat. A tím, že ho praštím karabinu asi moc nepomůžu sobě ani psovi. Jo, pak bych se možná už i bála, že se pes příště bude bránit bez upozornění a kousne... Nevím, proč tam zadavatelka chodí, ale než abych mlátila cizího psa karabinou, tak tam radši nebudu chodit vůbec..
marcelaamax
napsal(a):
výborně. Nebudu řešit to, proč štěně není zavřené, nebo to, zda tam zadavatelka s tím děckem musí. Jo, lidi jsou různí, já bych karabinou nemlátila ani vlastní štěně, ani cizí štěně... Pokud by to štěně bylo opravdu agresivní a chtělo kousnout, asi už by to dávno udělalo. Podle mě je to prostě nevycválaný puberťák, není zvyklý na děti a neví jak se v jejich přítomnosti chovat. A tím, že ho praštím karabinu asi moc nepomůžu sobě ani psovi. Jo, pak bych se možná už i bála, že se pes příště bude bránit bez upozornění a kousne... Nevím, proč tam zadavatelka chodí, ale než abych mlátila cizího psa karabinou, tak tam radši nebudu chodit vůbec..
Když vytáhnu to podstatné z příspěvku zadavatelky, nevypadá to na bojavé ustrašené štěňátko...
... Kdokoliv do areálu vejde nebo se s ním tam ten den poprvé někde v prostoru setká, tak štěká a ostře hlídá - a je z 90 % puštěný navolno (což se ani bohužel nezmění). Já + všichni okolo si ho (zatím) tak nějak dokážeme srovnat a ještě nic nikomu neudělal, ačkoliv cca já osobně už tak 2x jsem si byla téměř jista, že mě opravdu napadne (když jsem přišla večer za šera). Jedinný, koho štěně zcela zbožnuje, poslouchá a respektuje je holčina, která v areálu bydlí, o psy se stará a bere si je až "do postele". Byla jsem svědkem, že za šera velice ostře hlídal i před svým majitelem - než došel až na cca 10m a svého pána poznal. Proč to ale řeším je můj téměř 2 letý syn, který zde se mnou nejméně 4x do týdne chodí taky a k němu opravdu projevuje největší agresi - pravděpodobně tím, že syn je menší než on...
Byla bych nekompromisní Proč mám nevycválaného psa nechat ohrožovat své malé dítě?
saola
napsal(a):
Když vytáhnu to podstatné z příspěvku zadavatelky, nevypadá to na bojavé ustrašené štěňátko...
... Kdokoliv do areálu vejde nebo se s ním tam ten den poprvé někde v prostoru setká, tak štěká a ostře hlídá - a je z 90 % puštěný navolno (což se ani bohužel nezmění). Já + všichni okolo si ho (zatím) tak nějak dokážeme srovnat a ještě nic nikomu neudělal, ačkoliv cca já osobně už tak 2x jsem si byla téměř jista, že mě opravdu napadne (když jsem přišla večer za šera). Jedinný, koho štěně zcela zbožnuje, poslouchá a respektuje je holčina, která v areálu bydlí, o psy se stará a bere si je až "do postele". Byla jsem svědkem, že za šera velice ostře hlídal i před svým majitelem - než došel až na cca 10m a svého pána poznal. Proč to ale řeším je můj téměř 2 letý syn, který zde se mnou nejméně 4x do týdne chodí taky a k němu opravdu projevuje největší agresi - pravděpodobně tím, že syn je menší než on...
Byla bych nekompromisní Proč mám nevycválaného psa nechat ohrožovat své malé dítě?
A tak proč teda do takového prostředí vodit dítě? A jinak, když to teda budu brát tak, že pes se nebojí, ostře hlídá, tak si myslíte, že ho přetáhnete karabinou on stáhne ocas a už se k vám víc nepřiblíží?
Já + všichni okolo si ho (zatím) tak nějak dokážeme srovnat a ještě nic nikomu neudělal,
- pokud by ten pes opravdu tak ostře hlídal tak by se nenechal srovnat a už by dávno někoho kousnul...
saola
napsal(a):
Ano, je to možné.
Jo je to možné, ale daleko pravděpodobnější je to, že se pes buď bude bránit rovnou (a já se mu nedivím) a nebo ho to poprvé zastraší, ale moc dobře si to bude pamatovat a příště se bude preventivně bránit útokem. Jak se říká - nejlepší obrana je útok...
saola
napsal(a):
Neznáme ani psa ani zadavatelku, takže debata je čistě akademická, za sebe píšu to, co bych na jejím místě udělala já. Věřím, že jiní to mají jinak, zvlášť, kteří třeba ještě nemají děti.
Přeji všem hezký den a nepokousané členy rodiny.
Ano nikdo neznáme psa ani zadavatelku a právě proto mi přijde jako blbost, radit někomu, aby mlátil cizího psa karabinou... Toť můj názor...
A pokud bych měla opravdu pocit, že ten pes ohrožuje dítě a že by byl schopný ho kousnout, tak tam prostě nebudu chodit... To bych dělala zase já na místě zadavatelky...
Uživatel s deaktivovaným účtem

To že nikoho nekousnul není rozhodující. Všechno je jednou poprvé.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
To že nikoho nekousnul není rozhodující. Všechno je jednou poprvé.
Tak jasně, já tím spíš myslela to, že pokud by opravdu ostře hlídal, tak by se asi nenechal tak snadno srovnat. Nevim, nikdo jsme tu situaci neviděl, takže těžko říct, zda pes hlídá, bojí se, neví jak se má chovat nebo si chce něco dovolovat... To takhle asi neposoudí nikdo... Jen mě přišlo absolutně nevhodné radit nějaké mlácení karabinou, to bylo jediné na co jsem reagovala. Jak tu někdo psal - asi bych se pokusila se psem skamarádit, ale pokud bych měla opravdu pocit, že pes ohrožuje dítě, tak bych tam přestala chodit...
saola
napsal(a):
No, víte, že to velké chudinka štěně, co neví, co má dělat, má cca 40 kg a dotírá na ni a dvouleté dítě? Pokud se pes bojí, je obvykle relativně snadné ho odehnat do určité vzdálenosti i malým tlakem. Pokud ale zkouší, co ano a co ne, malý tlak nebude stačit. osobně bych tedy kontakt takového psa s dítětem nijak neriskovala, už jen ten nepoměr hmotností, navíc úplně nechápu, proč pes není zavřený, když do areálu běžně chodí poměrně dost lidí a on je nemístně otravuje.
A ano, cizího čtyřicetikilového rozjíveného psa, který mne otravuje, hamtá po mě a nedá si říct, klidně vodítkem přetáhnu. A pokud ho ještě k tomu do boku či zadku trefí karabina, tím lépe.
A co budete dělat, až vám to ten pes vrátí? Kde máte jistotu, že ustoupí a že se naopak do vás díky vaší agresi natvrdo nepustí? Umíte se ubránit psovi této velikosti, který by se do vás otočil? Zřejmě o tom nemáte vůbec představu, co by mohlo následovat a co by to pro vás mohlo znamenat?
saola
napsal(a):
Když vytáhnu to podstatné z příspěvku zadavatelky, nevypadá to na bojavé ustrašené štěňátko...
... Kdokoliv do areálu vejde nebo se s ním tam ten den poprvé někde v prostoru setká, tak štěká a ostře hlídá - a je z 90 % puštěný navolno (což se ani bohužel nezmění). Já + všichni okolo si ho (zatím) tak nějak dokážeme srovnat a ještě nic nikomu neudělal, ačkoliv cca já osobně už tak 2x jsem si byla téměř jista, že mě opravdu napadne (když jsem přišla večer za šera). Jedinný, koho štěně zcela zbožnuje, poslouchá a respektuje je holčina, která v areálu bydlí, o psy se stará a bere si je až "do postele". Byla jsem svědkem, že za šera velice ostře hlídal i před svým majitelem - než došel až na cca 10m a svého pána poznal. Proč to ale řeším je můj téměř 2 letý syn, který zde se mnou nejméně 4x do týdne chodí taky a k němu opravdu projevuje největší agresi - pravděpodobně tím, že syn je menší než on...
Byla bych nekompromisní Proč mám nevycválaného psa nechat ohrožovat své malé dítě?
Proč beru své malé dítě do prostředí, kde ho ohrožuje cizí nevycválaný pes? Pokud není možné se dohodnout s majitelkou psa, je nutné psa naučit, jak se má chovat. A bitím s možností vážného zranění psa se ještě žádný pes nenaučil nic jiného, než se do bijícího natvrdo pustit.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
To že nikoho nekousnul není rozhodující. Všechno je jednou poprvé.
Ano, a pokud ho začne čímkoliv mlátit, tak to poprvé tady bude cobydup...
probůh, si to přečtěte ještě jednou a vynechte ta slovíčka "agresivní", kterými zadavatelka opravdu nešetří...jo a ostře hlídá, to se pozná podle štěkotu, to jo...zejména ta pasáž o tom, jak ten nebezpečný agresor dyndá piškotky od toho malého, je jasným svědectvím o agresivní a dominantní a útočné a teďnevímjaké povaze psa
Jsem ráda, že jsou tu lidi, co to vidí stejně jako já. Agresí a způsobením bolesti si u psa nic nezískáme, nepomůžeme si - spíš naopak. Saola - neberte si to nijak osobně, ale když jsem se nad tím teď tak zamyslela, tak už se nedivím, že jste po týdnu vzdala boj se psem z útulku, o kterém jste psala v jiném vláknu, pokud jste i na něho používala tyto metody, tak se není čemu divit.
Já osobně ani nechápu, jak to může někdo úmyslně psovi udělat (nebavím se teď o nějakém plácnutí, ale co si budeme povídat, mlácení karabinou už je trochu něco jiného. Když jsem ještě měla retrívra - je to přes rok co už ho nemám - tak jsme si jednou hráli s pet lahví naplněnou granulemi na louce. Pes byl rozdováděný, stál kousek ode mě, já se napřáhla (chtěla jsem petku hodit) a omylem jsem trefila psa do hlavy. Nebyla to nijak velká rána, ale pes se leknul, zakňučel a hodil na mě utrápený pohled - nechápal za co, ale chápal to tak, že jsem to udělala schválně. Ten pohled si vybavím doteď - a to už je to opravdu dlouho. Psa mi bylo líto, a trvalo celkem dlouho dobu, než jsem ho po tomhle zážitku naučila, aby se nebál věcí se kterýma se napřáhnu, že mu je chci hodit. Zpočátku uhýbal a ještě dlouuuuho po tom pořád v těchto situacích zavíral oči. Vím, že teď budu vypadat jako nějaký cíťa, a že to někomu bude připadat jako blbost, ale mě to bylo fakt líto a jsou věci, které se vám nějakým způsobem vryjí do paměti. A to se jednalo vyrovnaného psa, ne o psa, který by se se všeho hned složil. Ale on mi věřil a tohle prostě nechápal.
Jednou jsem také viděla, jak majitel trestal loveckého psa v lese za to, že na neoploceném pozemku ponechán sám venku se vydal zkoumat okolí. Trestal ho koženým páskem, a u toho řval, zda už pes pochopil, kdo je tedy pánem. Pes byl úplně na dně, že už se začal po páníčkovi i ostře ohánět - bohužel byl přivázaný. To už se to ve mě fakt svíralo, bylo mi z toho špatně a nejradši bych nakopala páníčka.
Se svým psem chci mít hezký vztah a nedokážu si představit, že bych ho prostě měla mlátit karabinou (nehledě na to, že mu můžu ublížit), ale copak mi potom ten pes může věřit?
No, to jsem zase rozepsala někam, kam jsem nechtěla, tak se omlouvám, že mimo téma.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Ano, a pokud ho začne čímkoliv mlátit, tak to poprvé tady bude cobydup...
probůh, si to přečtěte ještě jednou a vynechte ta slovíčka "agresivní", kterými zadavatelka opravdu nešetří...jo a ostře hlídá, to se pozná podle štěkotu, to jo...zejména ta pasáž o tom, jak ten nebezpečný agresor dyndá piškotky od toho malého, je jasným svědectvím o agresivní a dominantní a útočné a teďnevímjaké povaze psa
Nevím, proč zrovna citace mého příspěvku, já bych netloukla ani svého ani cizího.
Neoddiskutovatelné je, ve veřejných prostorách, kam dochází návštěvníci má být pes zavřený.
Ani bych ho netloukla, ale ani neprokrmovala. Klidně po vás pes vyjede, až pamlsky dojdou, až budete chtít odejít a už nedat...a když bude mít s cizími a pamlsky špatnou zkušenost, tak vám ruku ukousne hned.
Jestli je to opravdu veřejný prostor ( není popsáno přesně ), trvala bych na zavření psa po dobu "návštěvních hodin".
Uživatel s deaktivovaným účtem

scylla
napsal(a):
Proč beru své malé dítě do prostředí, kde ho ohrožuje cizí nevycválaný pes? Pokud není možné se dohodnout s majitelkou psa, je nutné psa naučit, jak se má chovat. A bitím s možností vážného zranění psa se ještě žádný pes nenaučil nic jiného, než se do bijícího natvrdo pustit.
Učit správnému chování cizího psa, kterého vídá sporadicky - asi není řešení.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Učit správnému chování cizího psa, kterého vídá sporadicky - asi není řešení.
Já nevím, ale pokud majitel odmítá psy na svém pozemku zavírat (pokud je to jeho pozemek) a já se těch psů opravdu bojím, tak pro mě je řešení jediné - přestat tam chodit.
Jinak není to tedy úplně stejný případ, ale mám kamarádku, která má 40 kg křížence a kterou často navštěvuji. Pes na mě zezačátku hrozně skákal, chňapal mi po rukou, štěkal, vydával různé zvuky- ne nebyl agresivní, chtěl si prostě hrát, nevěděl jak se má chovat. Nechodila jsem tam denně, ani nijak pravidelně, ale celkem často. Pokud na mě pes takto začal skákat a vyvádět, tak jsem se otočila a ignorovala ho. Ignorovala jsem ho do té doby, než se uklidnil. Když už byl relativně v klidu, tak jsem mu dala povel sedni, pak nějaký pamlsek ( o všem věděla majitelka) a klidně jsem si s ním pohrála. Pes to pochopil celkem rychle, teď když přijdu, tak si sedne, je v klidu a ví, že se s ním přijdu pomazlit.
Můj pes byl taky jako magor když viděl známé lidi, které má rád. Naučila jsem je dělat úplně to samé, ignorovat ho dokud se neuklidní. Pochopil. Bohužel třeba moje babička to nepochopila a hned mu cpala nějaké pamlsky, cpala mu je klidně ve chvíli, kdy na ní stál předníma tlapama a dělá to doteď. Takže co dělá pes? Vesele po ní skáče, protože si skáče pro to žrádlo a ví, že ho dostane. Babičce to prostě nevysvětlím. Ale jde na tom krásně vidět, jak ten pes ví, kdy a u koho má co dělat, co se mu vyplatí.
Zadavatelka píše, že tam chodí denně, i několikrát a asi už delší dobu. Takže pro psa podle mě není úplně tak cizí.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Jednak tam zadavatelka nechodí sama, ale dalších hafo cizích lidí, o kterých ona neví, jak se ke psu chovají, druhak má v ruce maličké dítě.
Přiznám se, že reakce části místních přispěvatelek ve stylu...chudák pes, hlavně se ho nijak nedotknout a nezradit ho, případně jejich doporučení, ať tam teda nechodí, když je pes na ní ošklivý...naprosto nechápu.
Zadavatelka jasně uvedla, že tam musí, že má s sebou dvouleté dítě, na které je pes čím dál tím víc drzejší a doporučení většiny je hlavně psa nestresovat a nedej bože ho neuhodit.
Setkaly jste se, milé zbožňovatelky psů, skutečně někdy se čtyřicetikilovým psem, který vás opakovaně prudí, ohrožuje vaše malé dítě a majitel s tím nic nedělá? A vy tam prostě musíte chodit? To opravdu kráčíte světem a když na vás někdo vystartuje, s úsměvem mu uhnete z cesty, abyste ho náhodou nestresovaly? Nebo takhle zbožňujete pouze psy?
saola
napsal(a):
Přiznám se, že reakce části místních přispěvatelek ve stylu...chudák pes, hlavně se ho nijak nedotknout a nezradit ho, případně jejich doporučení, ať tam teda nechodí, když je pes na ní ošklivý...naprosto nechápu.
Zadavatelka jasně uvedla, že tam musí, že má s sebou dvouleté dítě, na které je pes čím dál tím víc drzejší a doporučení většiny je hlavně psa nestresovat a nedej bože ho neuhodit.
Setkaly jste se, milé zbožňovatelky psů, skutečně někdy se čtyřicetikilovým psem, který vás opakovaně prudí, ohrožuje vaše malé dítě a majitel s tím nic nedělá? A vy tam prostě musíte chodit? To opravdu kráčíte světem a když na vás někdo vystartuje, s úsměvem mu uhnete z cesty, abyste ho náhodou nestresovaly? Nebo takhle zbožňujete pouze psy?
Nejste trochu mimo? Pes není agresivní, jen je moc prudký a vaším způsobem by se agresivním mohl stát velice rychle. Už jsem se vás ptala - umíte se ubránit 40 kg psovi, který po vás vyletí? Není lepší se tomu vyhnout?
saola
napsal(a):
Scyllo, doporučuji vám přihlásit se na stará kolena do nějakého kurzu čtení a chápaní psaného textu. Než vás přijmou, přečtěte si znovu v rámci tréninku na budoucí zátěž příspěvek zadavatelky - sama píše, že pes se agresivně chová.
Vy jste prostě skutečně boží
Možná byste měla někdy vidět agresivního psa, ten řve nebo vrčí nebo napadá, neloudí o piškoty a po chvíi se s lidmi nevítá.
saola
napsal(a):
Scyllo, doporučuji vám přihlásit se na stará kolena do nějakého kurzu čtení a chápaní psaného textu. Než vás přijmou, přečtěte si znovu v rámci tréninku na budoucí zátěž příspěvek zadavatelky - sama píše, že pes se agresivně chová.
Vy jste prostě skutečně boží
A vy jste na nějakém kurzu čtení byla? Kde čtete, že zadavatelka tam musí chodit?
jakmile proběhne toto prvotní setkání plné agrese, tak se štěně už chová normálně a po zbytek návštěvy zde se kolem syna pohybuje bez známek nějakého potenciálního útoku.
Zadavatelka píše, že se pes chová agresivně, jenže ne každý dokáže odhadnout, co je opravdu agresivní chování. Po prvotním "seznámení se po zbytek návštěvy chová normálně - podle toho usuzuji, že má strach, je nejistý, neví co má dělat a když po chvíli zjistí, že se nic neděje, tak se hodí do klidu.
A i kdyby se pes skutečně choval agresivně - vážně vám připadá jako dobrý nápad začít agresivního psa mlátit? Ještě v případě, že u sebe máte dvouleté dítě? I když to vezmu z pohledu dítěte - učím ho, se ke zvířatům chovat slušně a ne jé mlátit.
saola
napsal(a):
Scyllo, doporučuji vám přihlásit se na stará kolena do nějakého kurzu čtení a chápaní psaného textu. Než vás přijmou, přečtěte si znovu v rámci tréninku na budoucí zátěž příspěvek zadavatelky - sama píše, že pes se agresivně chová.
Vy jste prostě skutečně boží
Potřetí se zeptám - jaké bude vaše řešení, když psa švihnete a on vás napadne, za sebou máte dvouleté dítě. Jak konkrétně tuto situaci budete řešit? Protože je vysoká pravděpodobnost toho, že pes takto bude reagovat. Když radíte, domýšlejte následky a poraďte i s tím, jak se v takovém případě zachovat.
Znovu jsem si přečtla zadání.
Za mě.
Buď tam nebudu chodit, zadavatelka nemusí, jedná s o volnočasovou aktivitu.
Nebo s sebou nebudu brát malé dítě.
A co by bylo nejlepším řešením, přesvědčím majitele psa, ať ho buď někam zavře (v době, kdy tam chodí lidé) nebo ho ksakru VYCHOVÁVÁ!
Nebo opravdu stojí o to, přečíst si o sobě a svém psu v černé kronice?
scylla
napsal(a):
Potřetí se zeptám - jaké bude vaše řešení, když psa švihnete a on vás napadne, za sebou máte dvouleté dítě. Jak konkrétně tuto situaci budete řešit? Protože je vysoká pravděpodobnost toho, že pes takto bude reagovat. Když radíte, domýšlejte následky a poraďte i s tím, jak se v takovém případě zachovat.
Nemyslím si, že daný pes - štěně poté, co chytí jednu dobře mířenou, okamžitě nekompromisně natvrdo zaútočí. Je to štěně, takže si myslím, že do přímého konfliktu nepůjde. Můj názor je, že by se mi ho podařilo zastrašit a přesvědčit ho o tom, že ze mne nic nekápne, ani piškoty, ani hra a zábava a že bude lepší, když se mi vyhne - což je v tomto případě mým cílem.
Vzhledem k tomu, že pes nijak zvlášť nerespektuje ani svého majitele, ale v podstatě jen jednu holčinu, tak pokud psa někdo neumravní, časem začne napadat (třeba) a pak budou mít vážný problém i ostatní (na které dotírá i teď). Zadavatelka tam není od toho, aby vychovávala či se hlouběji zabývala cizím nevychovaným štěnětem, prostě tam chodí jako mnoho jiných. Jde o to, jak se psovi ubrání ona či jak mu zamezí v otravování. A trvám na tom, že pokud to nejde po dobrém, nechat se otravovat není povinnost.
Vemte si, jak to chodí v zemích, kde je populace volně žijících toulavých psů běžná, a nemusíme chodit daleko - třeba Řecko nebo obecně východ Evropy. Jedná se o plašší, zdvořilá zvířata, alespoň z mé osobní zkušensoti, která jsou vděčná za žrádlo a trochu vlídnosti. Po generace se naučili, že přímá agrese je k ničemu.
Opravdu nechápu tu zdejší adoraci psů a doporučení typu "tak ať tam nechodí".
saola
napsal(a):
Nemyslím si, že daný pes - štěně poté, co chytí jednu dobře mířenou, okamžitě nekompromisně natvrdo zaútočí. Je to štěně, takže si myslím, že do přímého konfliktu nepůjde. Můj názor je, že by se mi ho podařilo zastrašit a přesvědčit ho o tom, že ze mne nic nekápne, ani piškoty, ani hra a zábava a že bude lepší, když se mi vyhne - což je v tomto případě mým cílem.
Vzhledem k tomu, že pes nijak zvlášť nerespektuje ani svého majitele, ale v podstatě jen jednu holčinu, tak pokud psa někdo neumravní, časem začne napadat (třeba) a pak budou mít vážný problém i ostatní (na které dotírá i teď). Zadavatelka tam není od toho, aby vychovávala či se hlouběji zabývala cizím nevychovaným štěnětem, prostě tam chodí jako mnoho jiných. Jde o to, jak se psovi ubrání ona či jak mu zamezí v otravování. A trvám na tom, že pokud to nejde po dobrém, nechat se otravovat není povinnost.
Vemte si, jak to chodí v zemích, kde je populace volně žijících toulavých psů běžná, a nemusíme chodit daleko - třeba Řecko nebo obecně východ Evropy. Jedná se o plašší, zdvořilá zvířata, alespoň z mé osobní zkušensoti, která jsou vděčná za žrádlo a trochu vlídnosti. Po generace se naučili, že přímá agrese je k ničemu.
Opravdu nechápu tu zdejší adoraci psů a doporučení typu "tak ať tam nechodí".
Nemyslím si, že daný pes - štěně poté, co chytí jednu dobře mířenou, okamžitě nekompromisně natvrdo zaútočí.
Typuji také, že hned nezaútočí i když to nevylučuji. Spíše někdy zezadu secvakne zadavatelku... nebo začne od jednoduššího a zarafne se do dítěte. Ale pokud ano, tak co s tím budete dělat? Opakovat to stejné chování, které ho k reakci dovedlo, aby pes zvýšil obrátky?
Můj názor je, že by se mi ho podařilo zastrašit a přesvědčit ho o tom, že ze mne nic nekápne, ani piškoty, ani hra a zábava a že bude lepší, když se mi vyhne - což je v tomto případě mým cílem.
Rána mu nevysvětlí, že "nic nekápne"... ono právě ano - kápne bolest a příště se jí bude chtít vyhnout... a vzhledem k tomu, že on je doma a v uzavřením prostoru, zvolí už tak reaktivní pes dle mého s naprostou jistotou útok před útěkem. Jinak mimochodem toto chování určitě nedělá proto, že by si chtěl hrát a nebo by loudil pamlsek, tudíž není třeba žádným způsobem vysvětlovat, že ho nedostane.
Vzhledem k tomu, že pes nijak zvlášť nerespektuje ani svého majitele...
Nemyslím, že jde o respekt, ale o strachovou reakci.
časem začne napadat (třeba) a pak budou mít vážný problém i ostatní
Ano, začne. A tím, že ho vystresujete bolestí a útokem se jako uklidní a nezačne?
A trvám na tom, že pokud to nejde po dobrém, nechat se otravovat není povinnost.
To nikdo. Řešíme jen způsob - promluvit si s majitelem / zaměstnavatelem X věnovat psovi 2 minuty denně a ukázat mu, že není důvod plašit X praštit ho karabinou.
Vemte si, jak to chodí v zemích, kde je populace volně žijících toulavých psů běžná, a nemusíme chodit daleko - třeba Řecko nebo obecně východ Evropy. Jedná se o plašší, zdvořilá zvířata, alespoň z mé osobní zkušensoti, která jsou vděčná za žrádlo a trochu vlídnosti. Po generace se naučili, že přímá agrese je k ničemu.
Ne. Tato zvířata se to naučila drsnou selekcí, kde extrémně plaší jedinci pomřou hlady a ti agresivní jsou okamžitě usmrceni lidmi.
Každá vaše odpověď na jednotlivé části mého příspěvku je diskutabilní, protože předkládá jen jednu z mnoha variant. Na diskuzi problém zadavatelky nevyřešíme - to musí zadavatelka v reálu sama. Na diskuzi nevidíme psa ani jeho reakce. Jen můžeme poskytnout inspiraci a možná řešení situace.
Takže rozepisovat se k jednotlivým vašim odpovědím nebudu
saola
napsal(a):
Každá vaše odpověď na jednotlivé části mého příspěvku je diskutabilní, protože předkládá jen jednu z mnoha variant. Na diskuzi problém zadavatelky nevyřešíme - to musí zadavatelka v reálu sama. Na diskuzi nevidíme psa ani jeho reakce. Jen můžeme poskytnout inspiraci a možná řešení situace.
Takže rozepisovat se k jednotlivým vašim odpovědím nebudu
Já žádné varianty nevidím... píši jen fakta: pes nezískává chováním žádnou "pozici", jen je nejistý... útokem ho strachu nezbavíte... určitě nekontaktuje zadavatelku, proto, že by chtěl piškot...kde máte ty druhé varianty?
Jinak nikdy prosím neposkytujte přes internet inspiraci, která může někoho (zvláště z nevědomosti) ohrozit na zdraví a životě.
Podle mě je to prostě nevycválaný, nevychovaný mladý pes, které neví, co má dělat. To nemá nic společného s agresivitou! Spíš s tím, že není vychováván, má moc energie, potřebuje pracovat, ale nikdo si ho nevšímá, tak vymýšlí kraviny.
Pokud ho ale zadavatelka bude trestat, případně, pokud ho budou trestat i jiní příchozí, agresivita se z toho snadno stane (takové to štípnutí zezadu a úskok, nejdřív forma drsné hry, později... nedomýšlet).
V diskuzi se mluví o tom, že tam zadavatelka "musí chodit" a musí tam chodit s dítětem. Ale ona "nemusí", píše, že to je spojené s její volnočasovou aktivitou. Tudíž je to na ní a na její volbě. Nikdo jí nenutí tam chodit, navíc si tam s sebou brát malé díte.
Obávám se, že pokud není s majitelem areálu řeč, tak s tím nic nenadělá.
Podle mě nejde o nějakou adoraci psa, ale o vymyšlení způsobu, jak se nejspíše vyhnout problému- a tím určitě není potrestání psa, ale převedení jeho nežádoucího chování na nějaké žádoucí. Rady tady padly.
Určitě by pro začátek pomohlo, kdyby mohla zadavatelka nechávat dítě doma, než psa "na sebe naučí". S dítětem za zadkem se jí to určitě nepovede.
Pokud bude štěně čím dál rozjívenější (nebo ho začnou "trestat" různí přicházející lidé, takže se mladý pes stane zákeřným), tak jednou jejímu děcku, třeba i nechtěně, ublíží. Co pak bude zadavatelce platné, že bude jeho majitel honěn po soudech?
Jde o priority- buď něco zadavatelka vymyslí, nebo to nechá osudu, ale může na to šeredně doplatit.
asurwic
napsal(a):
Já žádné varianty nevidím... píši jen fakta: pes nezískává chováním žádnou "pozici", jen je nejistý... útokem ho strachu nezbavíte... určitě nekontaktuje zadavatelku, proto, že by chtěl piškot...kde máte ty druhé varianty?
Jinak nikdy prosím neposkytujte přes internet inspiraci, která může někoho (zvláště z nevědomosti) ohrozit na zdraví a životě.
Jinak nikdy prosím neposkytujte přes internet inspiraci, která může někoho (zvláště z nevědomosti) ohrozit na zdraví a životě.
Přesně o tohle mi šlo.
A Saola - ještě k tomu, že pes nerespektuje ani svého majitel, ale jen tu holčinu. On pes tu holčinu může brát jako svého pána, tady ani tak nezáleží na tom, komu pes patří (papírově nebo jinak), ale na tom, kdo se psovi věnuje, s kým si pes vybuduje vztah. Pes nemusí nutně poslouchat všechny, já mám také psa jednoho pána, který prostě poslouchá mě. Občas ho hlídá otec a toho pes nebere, neposlouchá - tady na tom pracujeme. Ale nechci po psovi, aby poslouchal každého a nesnáším, když někdo cizí po mém psovi začne štěkat povely. Jen je pes prostě naučený, že pokud si ho cizí lidi nevšímají, tak si jich nevšímá také. Pokud si ho chce někdo pohladit - nechávám jen v případě, že se ten člověk líbí i psovi, což není vždy - a pes je moc hr, tak psa povelem usměrním já, nebo člověku ukážu, jak se má chovat aby se pes uklidnil - otočit se zády a podobně. Ale nemám potřebu, aby pes poslouchal každého na slovo a vzhledem k povaze mého psa by to ani nebylo možné.
Myslím, že v případě zadavatelky nejde o nějakou autoritu jak píšete, jde jen o to, že pes je nejistý a neví jak se má v dané situaci chovat. Myslím, že by to šlo rozumně ukázat, jak už tu někdo psal. Ale problém bych viděla v tom, že do toho areálu chodí spousta lidí a zadavatelka neví, jak se k němu chovají ostatní. Může se pokusit s ním nějak pracovat, jenže pak bude někdo jiný kdo tam chodí postupovat třeba podle vašich rad - psa uhodí a pes si to pak vybije na někom dalším, kdo přijde a vůbec nebude tušit co se stalo. A zas budeme na internetu číst titulek, že pes bezdůvodně někoho napadl.
A mimo jiné, autoritu si u psa nevybudujete silou .
Pár dní jsem tu nebyla a koukám, že se diskuze pěkně rozjela, to jsem ani nečekala.
Takže pro upřesnění na některé reakce:
Ač volnočasová činnost, tak zde chodit MUSÍM. Nejde o mé zaměstnání, ale řekněme že je to volnočasová činnost úzce spjata s životním stylem. Stejně tak, jako zde syna brát MUSÍM. Předpokládám, že toto pochopí pouze matky malých dětí bez možnosti dítě na tři hodiny odložit babičkám.
Dále pro ty, kteří mají pocit že nedokážu najít rozdíl mezi projevovanou agresí a pouhou rozjíveností štěněte... Nejsem hysterka, která se bojí prvního štěknutí, psa jsem měla 20 let a v daném areálu jsme měli řadu a řadu odchovaných NO. Takže rozdíl mezi štěkáním na kolemjdoucího a štěkáním kdy pes opravdu zastrašuje, je na krok před útokem a myslí to vážně, poznám.
Co se týče nějaké dobře mířené rány, tak si myslím, že ta ještě není na místě - mám pocit, že v dané chvíli, co štěně důrazně hlídá, by to spíše vyvolalo ještě vyšší agresivitu a toto opravdu s dítětem s sebou (a ani bez něj) pokoušet nechci. Aktuálně nosím piškoty s sebou a vždy, když ho potkám a je v klidu, tak po něm chci jednoduché povely (sedni) a odměňuju. Když jsem přišla naposledy o víkendu, tak se to obešlo bez výrazného hlídání a zastrašování z jeho strany. Zatím zkouším asi 3 - 4 dny a syna jsem s sebou neměla... tak uvidím jestli je toto cesta.
eenika
napsal(a):
Pár dní jsem tu nebyla a koukám, že se diskuze pěkně rozjela, to jsem ani nečekala.
Takže pro upřesnění na některé reakce:
Ač volnočasová činnost, tak zde chodit MUSÍM. Nejde o mé zaměstnání, ale řekněme že je to volnočasová činnost úzce spjata s životním stylem. Stejně tak, jako zde syna brát MUSÍM. Předpokládám, že toto pochopí pouze matky malých dětí bez možnosti dítě na tři hodiny odložit babičkám.
Dále pro ty, kteří mají pocit že nedokážu najít rozdíl mezi projevovanou agresí a pouhou rozjíveností štěněte... Nejsem hysterka, která se bojí prvního štěknutí, psa jsem měla 20 let a v daném areálu jsme měli řadu a řadu odchovaných NO. Takže rozdíl mezi štěkáním na kolemjdoucího a štěkáním kdy pes opravdu zastrašuje, je na krok před útokem a myslí to vážně, poznám.
Co se týče nějaké dobře mířené rány, tak si myslím, že ta ještě není na místě - mám pocit, že v dané chvíli, co štěně důrazně hlídá, by to spíše vyvolalo ještě vyšší agresivitu a toto opravdu s dítětem s sebou (a ani bez něj) pokoušet nechci. Aktuálně nosím piškoty s sebou a vždy, když ho potkám a je v klidu, tak po něm chci jednoduché povely (sedni) a odměňuju. Když jsem přišla naposledy o víkendu, tak se to obešlo bez výrazného hlídání a zastrašování z jeho strany. Zatím zkouším asi 3 - 4 dny a syna jsem s sebou neměla... tak uvidím jestli je toto cesta.
Já myslím, že na to jdete správně. Ono pokud tam tedy chodit musíte - což z vašeho prvního příspěvku nebylo úplně jasné - tak asi nezbývá nic jiného, než se se psem skamarádit. Ještě se zeptám - má pes i nějaké jiné aktivity? Nebo je jen v areálu a "hlídá"? Pokud se mu nikdo nijak víc nevěnuje, a pes by měl zájem a vy jste měla chvilku času, tak bych si s ním klidně zkusila i občas pohrát. Prostě vzít balónek a házet mu ho, potahat se sním o něco atd... Tím by se pes na vás také mohl navázat, začít vám víc věřit a pochopit, že mu od vás nic nehrozí a že může být v klidu.
Takže rozdíl mezi štěkáním na kolemjdoucího a štěkáním kdy pes opravdu zastrašuje, je na krok před útokem a myslí to vážně, poznám.
Ano, on třeba zastrašuje, ale vzhledem k tomu, že jste psala, že se po chvíli uklidní a chová se naprosto normálně, tak třeba zastrašuje jen proto, že on sám má ještě větší strach a neví co od vás čekat. Nebo tam třeba chodí i lidi, kteří mu někdy nějak ublížili a tak je nejistý.
eenika
napsal(a):
Pár dní jsem tu nebyla a koukám, že se diskuze pěkně rozjela, to jsem ani nečekala.
Takže pro upřesnění na některé reakce:
Ač volnočasová činnost, tak zde chodit MUSÍM. Nejde o mé zaměstnání, ale řekněme že je to volnočasová činnost úzce spjata s životním stylem. Stejně tak, jako zde syna brát MUSÍM. Předpokládám, že toto pochopí pouze matky malých dětí bez možnosti dítě na tři hodiny odložit babičkám.
Dále pro ty, kteří mají pocit že nedokážu najít rozdíl mezi projevovanou agresí a pouhou rozjíveností štěněte... Nejsem hysterka, která se bojí prvního štěknutí, psa jsem měla 20 let a v daném areálu jsme měli řadu a řadu odchovaných NO. Takže rozdíl mezi štěkáním na kolemjdoucího a štěkáním kdy pes opravdu zastrašuje, je na krok před útokem a myslí to vážně, poznám.
Co se týče nějaké dobře mířené rány, tak si myslím, že ta ještě není na místě - mám pocit, že v dané chvíli, co štěně důrazně hlídá, by to spíše vyvolalo ještě vyšší agresivitu a toto opravdu s dítětem s sebou (a ani bez něj) pokoušet nechci. Aktuálně nosím piškoty s sebou a vždy, když ho potkám a je v klidu, tak po něm chci jednoduché povely (sedni) a odměňuju. Když jsem přišla naposledy o víkendu, tak se to obešlo bez výrazného hlídání a zastrašování z jeho strany. Zatím zkouším asi 3 - 4 dny a syna jsem s sebou neměla... tak uvidím jestli je toto cesta.
Myslím, že na to jdete dobře. Vždycky bych se vybavila pamlskama a normálně bych se s ním přivítala a mezitím mu dávala pamlsky. Myslím, že za měsíc bude celej šťastnej, že vás vidí.