Hezký den všem, již delší dobu přemýšlím nad problémem s naším pejskem. Nejdříve ho v pár bodech představím. Je to 8-mi letý Maďarský ohař s PP (bohužel geny nejsou uplně dobré) se kterým se od štěněte cvičilo. Mám různé lovecké zkoušky a dá se říct, že je to poslušný pes. Co se jeho povahy týče, tak už od štěněte se projevuje nevyrovnaně. Největším jeho problémem je majetnická agrese. Jde-li mu pes/fena nebo štěně po něčem co je jeho, tak startuje. Chňape i po lidech, kteří k nám přijdou a nezná je. Prostě vyjede, stáhne se a pak už je klid a dotyčného si nevšímá nebo naopak se mu vtírá. Uvedu příklad z poslední situace, kdy jsme jeli s pánem ve výtahu, který pak přišel k nám a stál jen se psem v předsíni, mezitím co já hledala nějaké věci. Pes po něm vyjel, ale pak se hned stáhl. Zajímavé je, že celou dobu ve výtahu na něj vrtěl ocáskem a mazlil se s ním. Přijde mi, že je dost nervózní, když je u nás někdo koho nezná. Přijde mi, že někdy chňape i ze strachu, přitom ale s lidmi žádnou špatnou zkušenost nemá. Naposledy, když jsem s ním jela v metru, tak si ho začal hladit nějaký pochybný a dost opilý pán. Nejdříve vrtěl ocasem, ale po chvíli přestal. Najednou vyjel, ale hned potom zalezl pod sedačku a sklopil hlavu. Pán řekl, že se lekl a hladil si ho dál... To už mu bylo jedno. To stejné je když ho uvážu u obchodu a půjde k němu někdo cizí, tak taky vyjede. Venku si lidí vůbec nevšímá, jen ve tmě je hodně ustrašený a uštěkaný. Obecně je dost lekavý a všeho neznámého se bojí a je k tomu nedůvěřivý. Se psy se nerve na potkání, ale sem tam po někom vystartuje a když už se to stane, tak je to vždy po slabším psovi. Psa nepokouše, spíš mi přijde, že si na něm honí triko. Větším a silnějším se klidí z cesty. Máte s tím někdo zkušenost? Co si o tomto chování myslíte? Děkuji za názory.
Uživatel s deaktivovaným účtem

"Máte s tím někdo zkušenost? Co si o tomto chování myslíte?"
Labila psa mám.
To chování je normální, divím se, čemu se divíš...pán ve výtahu je něco jiného, než tentýž pán doma, např...a není vrtění ocasem jako vrtění ocasem - to co píšeš o tom opilci, tak pes patrně vrtěl z nervozity, ne radosti! a to co následovalo bylo jenom logické - a ty jsi ho nijak nebránila...
Myslím, že ho v tom prostě necháš se vykoupat, nejsi mu oporou, nevedeš ho (fakt bych nenechala jen tak cizí lidi mi po psu matlat, a už vůbec ne nějaký ožrala!)
Toť můj názor.
H_DD
napsal(a):
Hezký den všem, již delší dobu přemýšlím nad problémem s naším pejskem. Nejdříve ho v pár bodech představím. Je to 8-mi letý Maďarský ohař s PP (bohužel geny nejsou uplně dobré) se kterým se od štěněte cvičilo. Mám různé lovecké zkoušky a dá se říct, že je to poslušný pes. Co se jeho povahy týče, tak už od štěněte se projevuje nevyrovnaně. Největším jeho problémem je majetnická agrese. Jde-li mu pes/fena nebo štěně po něčem co je jeho, tak startuje. Chňape i po lidech, kteří k nám přijdou a nezná je. Prostě vyjede, stáhne se a pak už je klid a dotyčného si nevšímá nebo naopak se mu vtírá. Uvedu příklad z poslední situace, kdy jsme jeli s pánem ve výtahu, který pak přišel k nám a stál jen se psem v předsíni, mezitím co já hledala nějaké věci. Pes po něm vyjel, ale pak se hned stáhl. Zajímavé je, že celou dobu ve výtahu na něj vrtěl ocáskem a mazlil se s ním. Přijde mi, že je dost nervózní, když je u nás někdo koho nezná. Přijde mi, že někdy chňape i ze strachu, přitom ale s lidmi žádnou špatnou zkušenost nemá. Naposledy, když jsem s ním jela v metru, tak si ho začal hladit nějaký pochybný a dost opilý pán. Nejdříve vrtěl ocasem, ale po chvíli přestal. Najednou vyjel, ale hned potom zalezl pod sedačku a sklopil hlavu. Pán řekl, že se lekl a hladil si ho dál... To už mu bylo jedno. To stejné je když ho uvážu u obchodu a půjde k němu někdo cizí, tak taky vyjede. Venku si lidí vůbec nevšímá, jen ve tmě je hodně ustrašený a uštěkaný. Obecně je dost lekavý a všeho neznámého se bojí a je k tomu nedůvěřivý. Se psy se nerve na potkání, ale sem tam po někom vystartuje a když už se to stane, tak je to vždy po slabším psovi. Psa nepokouše, spíš mi přijde, že si na něm honí triko. Větším a silnějším se klidí z cesty. Máte s tím někdo zkušenost? Co si o tomto chování myslíte? Děkuji za názory.
On se tak chová z důvodu, že je bázlivý a nevyrovnaný a strašení mu přineslo úspěch - jeho strach couvl. Také se tak chová z důvodu, že mu to umožňujete. Váš příspěvek vyznívá tak, že jste naprosto pasivní - on dělá to, on dělá tamto, ale nikde nepíšete, jak to řešíte, jak mu pomáháte pochopit, že se o sebe bát nemusí a že má vás od toho, abyste to za něj řešila. Dokud nezměníte přístup, nic se nezmění.
Uživatel s deaktivovaným účtem

H_DD
napsal(a):
Hezký den všem, již delší dobu přemýšlím nad problémem s naším pejskem. Nejdříve ho v pár bodech představím. Je to 8-mi letý Maďarský ohař s PP (bohužel geny nejsou uplně dobré) se kterým se od štěněte cvičilo. Mám různé lovecké zkoušky a dá se říct, že je to poslušný pes. Co se jeho povahy týče, tak už od štěněte se projevuje nevyrovnaně. Největším jeho problémem je majetnická agrese. Jde-li mu pes/fena nebo štěně po něčem co je jeho, tak startuje. Chňape i po lidech, kteří k nám přijdou a nezná je. Prostě vyjede, stáhne se a pak už je klid a dotyčného si nevšímá nebo naopak se mu vtírá. Uvedu příklad z poslední situace, kdy jsme jeli s pánem ve výtahu, který pak přišel k nám a stál jen se psem v předsíni, mezitím co já hledala nějaké věci. Pes po něm vyjel, ale pak se hned stáhl. Zajímavé je, že celou dobu ve výtahu na něj vrtěl ocáskem a mazlil se s ním. Přijde mi, že je dost nervózní, když je u nás někdo koho nezná. Přijde mi, že někdy chňape i ze strachu, přitom ale s lidmi žádnou špatnou zkušenost nemá. Naposledy, když jsem s ním jela v metru, tak si ho začal hladit nějaký pochybný a dost opilý pán. Nejdříve vrtěl ocasem, ale po chvíli přestal. Najednou vyjel, ale hned potom zalezl pod sedačku a sklopil hlavu. Pán řekl, že se lekl a hladil si ho dál... To už mu bylo jedno. To stejné je když ho uvážu u obchodu a půjde k němu někdo cizí, tak taky vyjede. Venku si lidí vůbec nevšímá, jen ve tmě je hodně ustrašený a uštěkaný. Obecně je dost lekavý a všeho neznámého se bojí a je k tomu nedůvěřivý. Se psy se nerve na potkání, ale sem tam po někom vystartuje a když už se to stane, tak je to vždy po slabším psovi. Psa nepokouše, spíš mi přijde, že si na něm honí triko. Větším a silnějším se klidí z cesty. Máte s tím někdo zkušenost? Co si o tomto chování myslíte? Děkuji za názory.
Zřejmě tam hraje roli ta nevyrovnaná povaha, ale i něco jiného a to bohužel asi nedostatky při výchově.Naši psi byli každý jiný, ten co máme teď si nerad nechá sahat na packy, nekouše ale odstrkává nás a packy kroutí všemožně pod sebe , došli jsme k závěru, že ho to prostě lechtá ale drápky si normálně nechá ostříhat, na to jsme ho naučili.To co váš pes dělá je že říká, že už se mu to prostě nelíbí, možná postřehne i nějaký signál od dotyčné osoby nebo psa, že se mu to v daném okamžiku jeví jako nebezpečí, to jsou někdy tak slabé signály, že si jich běžně ani nemusíte všimnout.Když už jste to ale vydrželi tolik let, tak to asi těžko budete chtít nějak řešit, jen bych pro jistotu vždy dávala venku náhubek, přeci jen pes neni nejmladší a může se to časem ještě horšit tím jak bude ztrácet sluch i zrak, lidé si pak psa s náhubkem nebudou chtít tolik hladit a nebude muset k něčemu takovému ani docházet.Tím vás ale nechci ničím strašit Jinak tu majetnickou agresi já vnímám spíš jako strachovou agresi, podle toho bych se i chovala.
Ano, ale jak? Mnohokrát mi bylo doporučeno, že se pes musí ochodit a že se naučí být v klidu, ale nenaučil. Jak ho tedy před těmito situacemi bránit? Zavírat ho, když někdo přijde nebo mu ukázat, že se není čeho bát? To je začarovaný kruh ale, jelikož já sama na sobě kolikrát pociťuji nervozitu, jelikož psa už znám a vím, že to může být v pohodě, ale také nemusí. On pak samozřejmě cítí nervozitu ze mě a o to je to horší. Také mi bylo mnohokrát doporučeno psa netrestat, ale jak jinak pochopí, že prostě ňafnout nemůžu a že má jít teda pryč, když je z té situace nervózní...
Uživatel s deaktivovaným účtem

H_DD
napsal(a):
Ano, ale jak? Mnohokrát mi bylo doporučeno, že se pes musí ochodit a že se naučí být v klidu, ale nenaučil. Jak ho tedy před těmito situacemi bránit? Zavírat ho, když někdo přijde nebo mu ukázat, že se není čeho bát? To je začarovaný kruh ale, jelikož já sama na sobě kolikrát pociťuji nervozitu, jelikož psa už znám a vím, že to může být v pohodě, ale také nemusí. On pak samozřejmě cítí nervozitu ze mě a o to je to horší. Také mi bylo mnohokrát doporučeno psa netrestat, ale jak jinak pochopí, že prostě ňafnout nemůžu a že má jít teda pryč, když je z té situace nervózní...
A ti lidé chodí k vám domů? Naučte ho, co má dělat, když k vám někdo přijde, jít na místo.
Jinak se mi zdá, že ve Vás ten pes nemá žádnou oporu, tudíž se v tom plácá sám.
Moje čuba se taky nenechává hladit od nikoho, max když to dotyčnému dovolím, jinak ne. U obchodu by se odvázat nenechala
Uživatel s deaktivovaným účtem

H_DD
napsal(a):
Ano, ale jak? Mnohokrát mi bylo doporučeno, že se pes musí ochodit a že se naučí být v klidu, ale nenaučil. Jak ho tedy před těmito situacemi bránit? Zavírat ho, když někdo přijde nebo mu ukázat, že se není čeho bát? To je začarovaný kruh ale, jelikož já sama na sobě kolikrát pociťuji nervozitu, jelikož psa už znám a vím, že to může být v pohodě, ale také nemusí. On pak samozřejmě cítí nervozitu ze mě a o to je to horší. Také mi bylo mnohokrát doporučeno psa netrestat, ale jak jinak pochopí, že prostě ňafnout nemůžu a že má jít teda pryč, když je z té situace nervózní...
Mám psa, který se už jako bázlivka narodil...lidí se bál nechtěl, aby na něj sahali...až na pár vyvolených...našich známých, které vídal často...tak jsem prostě lidem nedovolovala, aby na něj sahali, což při jeho medvídkojdním roztomiloučkým zjevu nebylo jednoduchý, ale já razim heslo "když se chcete cicmat se psem, kupte si svýho"...on se třeba po nějakém čase otrkal, když si ho ti lidé nevšímali a i si o ten kontakt řekl, ale prostě se na něj nesmělo hrrrr a hned na něj chmatat...já nemám důvod psa učit, že se má nechat každým ošmatlávat...jedině od veta, a tak hlídám, aby se na něj lidi nevrhali a aby neměl důvod se bránit tím, že na ně vyjede..., můj pes ví, že to dělat nemusí, že já ho nedám, že já jsem ta, co ty lidi zastaví...takže pokud se vysloveně nelekne a nevyjede, tak je se mnou v klidu a já se snažím, aby měl vždycky přehled, aby nebyl takříkajíc "zahnán do kouta" a aby to byl on, který pokud má zájem naváže s lidmi kontakt...jinak obecně ho lidi nezajímaj a pokud si ho nevšímaj, tak je ignoruje...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Psi jsou nevyzpytatelní. Známá měla NO, rozhodně nebyl strašpytel nevyrovnaný. Razantní byl až dost. Když jsme se spolu zastavily, podstrkoval mi hlavu, chtěl drbat a když toho měl dost, tak vyjel. ( Chodil vždy s košíkem ).
Moje psice o kontakt s cizími nestojí, když se s někým máme minout, volám ji k noze a přidržím. Není to dobře, když někoho potkáme, myslí si, že se něco děje a zatím by si možná klidně čuchala a ani by nevěděla, že šel někdo okolo. Ale kdyby jí nevoněl, klidně by ho sprdla - a o to nemám zájem. Když prokazuje ( už u nohy přidržená ) protijdoucímu pozornost, říkám "ne", někdy taky ani nešpítni, nebo jen ani.
A povelem "fuj" jsem se rozloučila dávno při předchozích psech. Nebavilo mě poslouchat rozčilené : "tak já jsem fuj?".
H_DD
napsal(a):
Jenže můj pes má lidí rád. Jakmile na něj někdo na ulici promluví, tak okamžitě k němu jde a chce se s ním mazlit a vítat. Problém prostě je, když se lekne nebo, když si něco hlídá.
Asi nemá, když se jich leká a řve na ně.. Proč by měl sám o své vůli chodit za lidmi? Dejte mu řád a pravidla...
Uživatel s deaktivovaným účtem

..."Naposledy, když jsem s ním jela v metru, tak si ho začal hladit nějaký pochybný a dost opilý pán. Nejdříve vrtěl ocasem, ale po chvíli přestal. Najednou vyjel, ale hned potom zalezl pod sedačku a sklopil hlavu. Pán řekl, že se lekl a hladil si ho dál... To už mu bylo jedno."...
Tak tohle vůbec nechápu.
Nenechala bych divného pána, případně opilého, hladit mého psa. Rozhodně ne ve chvíli, kdy před ním zalezl pes pod sedačku !
"Bylo mu to jedno"
Ono mu to asi jedno nebylo, když před tím vyjel a zalezl. Co měl asi tak dělat? Jak jinak měl projevit svou nelibost ? Zbývá jediné - rafnout. A na to asi nemá ( zatím ) dost odvahy.
V takové situaci bych rozhodně nenechala svého psa hladiči napospas. Kdyby s ním nebyla řeč, radši bych vystoupila a psa jeho nepříjemné společnosti zbavila.
Uživatel s deaktivovaným účtem

H_DD
napsal(a):
Jenže můj pes má lidí rád. Jakmile na něj někdo na ulici promluví, tak okamžitě k němu jde a chce se s ním mazlit a vítat. Problém prostě je, když se lekne nebo, když si něco hlídá.
Ještě bych vypíchla jednu věc...i když mě předběhla Orionka...
Naposledy, když jsem s ním jela v metru, tak si ho začal hladit nějaký pochybný a dost opilý pán. Nejdříve vrtěl ocasem, ale po chvíli přestal. Najednou vyjel, ale hned potom zalezl pod sedačku a sklopil hlavu. Pán řekl, že se lekl a hladil si ho dál... To už mu bylo jedno. To stejné je když ho uvážu u obchodu a půjde k němu někdo cizí, tak taky vyjede
V životě bych na svého psa nenechala sáhnout takovou existenci a navíc opakovaně i po té reakci psa...
Za druhé, pokud vím jak můj pes může reagovat, tak bych ho nenechala v životě samotnýho před krámem...
Přestože mám psy primárně na hlídání a ochranu, přestože oba (i ten můj poseroutka v tandemu se svou sestrou) jsou schopni tuto funkci plnit, tak já jsem ta, co chrání svoje psy, co řeší problém, nemusí to řešit můj pes...
Píšete, že pes má lidi rád, že se rád poňufá...tak ať se klidně poňufá, ale s jeho povahou bych kladla důraz na to, aby měl kolem sebe prostor, aby nebyl lidmi obestoupen...aby prostě neměl pocit, že se dostává do úzkých...píšete, když se lekne...co si mám pod tím představit, na ulici si ho někdo hladí, pes o to stojí a najednou se lekne? čeho?
Hlídání "kořisti" mi přijde naprosto normální...s tím neporadím, k tomu vedu psy od mala, abychom doma s tímto neměli problém, ale nevěřím tomu, že by si nechali bezstrestně odebrat třeba kost od cizího psa a proto bych jim žádnou "jejich" věc v přítomnosti cizích psů nedala...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Asi nejdůležitější je vědět, co mám doma. Naši knírači žili v domění, kam vstoupí páníčkova bota - tam je to moje. Takže deka u rybníka - a psi se museli hlídat, aby někoho nezahnali.
Když se šlo, nikoho si nevšímali.
Jen jednou za mlada fena laškovně "pásla" Němce - v Německu. Prostě je zahnala do hloučku, stála a čekala. Ve chvíli, kdy se chtěli rozejít, sehnala je do houfu znovu.
Dnes ( skoro po 30ti letech) je to úsměvná vzpomínka, tenkrát nám moc dobře nebylo. Musím konstatovat, že lidé byli tehdy tolerantnější, při neznalosti němčiny jsme jen opakovali "pardon" a ani jsme nedostali vynadáno. Pistoli, paralyzér ani pepřák nikdo neměl. Možná poznali, že psice se tím náramně baví...
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Ještě bych vypíchla jednu věc...i když mě předběhla Orionka...
Naposledy, když jsem s ním jela v metru, tak si ho začal hladit nějaký pochybný a dost opilý pán. Nejdříve vrtěl ocasem, ale po chvíli přestal. Najednou vyjel, ale hned potom zalezl pod sedačku a sklopil hlavu. Pán řekl, že se lekl a hladil si ho dál... To už mu bylo jedno. To stejné je když ho uvážu u obchodu a půjde k němu někdo cizí, tak taky vyjede
V životě bych na svého psa nenechala sáhnout takovou existenci a navíc opakovaně i po té reakci psa...
Za druhé, pokud vím jak můj pes může reagovat, tak bych ho nenechala v životě samotnýho před krámem...
Přestože mám psy primárně na hlídání a ochranu, přestože oba (i ten můj poseroutka v tandemu se svou sestrou) jsou schopni tuto funkci plnit, tak já jsem ta, co chrání svoje psy, co řeší problém, nemusí to řešit můj pes...
Píšete, že pes má lidi rád, že se rád poňufá...tak ať se klidně poňufá, ale s jeho povahou bych kladla důraz na to, aby měl kolem sebe prostor, aby nebyl lidmi obestoupen...aby prostě neměl pocit, že se dostává do úzkých...píšete, když se lekne...co si mám pod tím představit, na ulici si ho někdo hladí, pes o to stojí a najednou se lekne? čeho?
Hlídání "kořisti" mi přijde naprosto normální...s tím neporadím, k tomu vedu psy od mala, abychom doma s tímto neměli problém, ale nevěřím tomu, že by si nechali bezstrestně odebrat třeba kost od cizího psa a proto bych jim žádnou "jejich" věc v přítomnosti cizích psů nedala...
Když se lekne, tak tím myslím např. pokud někdo vyskočí za rohem. V těchto situacích spíše jen štěká. Dále tím leknutím je např. pokud leží v hospodě u stolu a někdo zezadu jde kolem něj...vyjede také pokud mu cizí člověk šlápne na ocas nebo pokud ho bude chtít cizí člověk překročit apod. Prostě celkově pokud třeba leží vedle stolu a někdo jde kolem, tak prostě občas má tendence ňafnout dotyčného do nohy...Nevím zda je to proto, že si to tam chrání a nebo, že se prostě bojí, že už je cizí osoba v jeho blízkosti.
Uživatel s deaktivovaným účtem

H_DD
napsal(a):
Když se lekne, tak tím myslím např. pokud někdo vyskočí za rohem. V těchto situacích spíše jen štěká. Dále tím leknutím je např. pokud leží v hospodě u stolu a někdo zezadu jde kolem něj...vyjede také pokud mu cizí člověk šlápne na ocas nebo pokud ho bude chtít cizí člověk překročit apod. Prostě celkově pokud třeba leží vedle stolu a někdo jde kolem, tak prostě občas má tendence ňafnout dotyčného do nohy...Nevím zda je to proto, že si to tam chrání a nebo, že se prostě bojí, že už je cizí osoba v jeho blízkosti.
Nemáte ho brát do hospody
Jeho chování je odrazem vaší laxnosti.
Uživatel s deaktivovaným účtem

H_DD
napsal(a):
Když se lekne, tak tím myslím např. pokud někdo vyskočí za rohem. V těchto situacích spíše jen štěká. Dále tím leknutím je např. pokud leží v hospodě u stolu a někdo zezadu jde kolem něj...vyjede také pokud mu cizí člověk šlápne na ocas nebo pokud ho bude chtít cizí člověk překročit apod. Prostě celkově pokud třeba leží vedle stolu a někdo jde kolem, tak prostě občas má tendence ňafnout dotyčného do nohy...Nevím zda je to proto, že si to tam chrání a nebo, že se prostě bojí, že už je cizí osoba v jeho blízkosti.
Já bych řekla, že se o sebe bojí...kdyby mi cizí člověk šlápnul na ocas, tak vyjedu taky...to samé..překračování psa cizí osobou...pokud není možnost sednout si v hospodě třeba do rohu, aby byl pes "krytej" tak ho tam neberte...s tím lekáním, když někdo vyjde zpoza rohu asi už nic neuděláte...prosím snažte se eliminovat situace, kdy se váš pes cítí ohrožen...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Když jdu kolem rohu (prostě nevidím), tak jde pes vedle mě nebo za mnou (povel "za paty" + "koukám"=já se rozhlídnu a pokračujeme až řeknu)
V hospodě to snad mám pod kontrolou a pes je mimo dosah kolemjdoucích a oni mimo dosah psa, dle povahy psa.
"Jeho chování je odrazem vaší laxnosti."
No však...
Tož, řídím, vedu, kontroluji...jak je třeba.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Psa je potřeba nejprve ochránit, a to tak, aby vás jako ochranu vnímal i ten pes. Jakoukoliv situaci, která mu je nepříjemná nebo v něm vyvolává strach, musíte řešit mnohem dříve, než dosud. Musíte předvídat a navíc pořádně vnímat psa, jak se tváří. Není podstatné, jestli je situace objektivně nebezpečná, ale jestli si pes myslí, že je nebezpečná. Tam musíte hned být a zařídit, aby se cítil v bezpečí.
Tj. například - v hospodě si dám psa tak, aby se kolem něj nechodilo nebo na něj nemohl nikdo šlápnout. Nenechám ho hladit lidma, který se mu nelíběj. Nenechávám ho před obchodem nebo prostě někde, kde nemám dohled, kdo a jak si ho hladí. Když jsou kolem děti, reaguju na sebemenší známku toho, že už by pes rád měl klid, a zařídím mu jej.
Ten pes je prostě ustrašený, což bude kombinací povahy (pro maďara spíše typické) a absence vedení, kdy pes holt udělá první věc, která ho napadne. Protože vedení dál chybí, pes chování opakuje a už jedete v začarovaným kruhu. Má naučený blbý vzorce.
Když teď najednou po letech začnete dělat to, co se mělo dělat od začátku (psa ujistit, že ho chráníte a že mu nic nehrozí), půjde to holt pomaleji a budete se muset zabývat tím, jak změnit blbě naučený vzorce chování. Ale nikdy není pozdě.
Na vašem místě bych si domluvila lekci s Evou Štemberovou, protože tady vám můžeme napsat všelijaký rady a tipy, ale práce s bojácným psem je kumšt a můžete vyzkoušet sto slepých uliček, než pochopíte, jak přesně to vlastně bylo myšleno.
A vadí to tolik, když už se tak chová 8 let?
Mám psa z útulku, co taky nemá rád, když na něj sahají cizí lidi, a třeba cizí děti nemá ani rád ve své blízkosti - je schopný vyjet. Lidi má rád, ale chce si kontakt řídit sám a někteří lidi jsou prostě při hlazení moc hrr a to je problém. Tak prostě sleduju okolí a dávám pozor, lidem, co si ho chtějí hladit, automaticky říkám, že kouše a mám klid. Nevidím důvod, proč by měl pes akceptovat, že na něj chmatají na ulici cizí lidi... to samý, když přijde někdo cizí do bytu - notabene cizí chlap.. pokud je to třeba instalatér nebo co já vím, tak psy zavírám, ale jinak dávají najevo nelibost. Něco jinýho je např. návštěva veterináře apod., ale ten zas většinou ví, jak se psem zacházet.. :).
Hele, a není příčina mmj. i v tom, že ten ohař je v hospodě častěji než v lese?
A taky - cizí lidi nemají psa co překračovat nebo se okolo něj motat, když leží a odpočívá. Mně, kdyby cizí pes ležel v cestě a nebylo možné ho obejít v rozumné vzdálenosti, tak požádám majitele, ať si psa uklidí do uličky. Rozhodně bych ho nepřekračovala. Podobně kdyby se někdo pokoušel překročit mého psa, zasáhnu.
Varaxi
napsal(a):
Hele, a není příčina mmj. i v tom, že ten ohař je v hospodě častěji než v lese?
A taky - cizí lidi nemají psa co překračovat nebo se okolo něj motat, když leží a odpočívá. Mně, kdyby cizí pes ležel v cestě a nebylo možné ho obejít v rozumné vzdálenosti, tak požádám majitele, ať si psa uklidí do uličky. Rozhodně bych ho nepřekračovala. Podobně kdyby se někdo pokoušel překročit mého psa, zasáhnu.
Že by byl více v hospodě, než v lese, to opravdu není příčina.. :) V přírodě trávíme hodně času. Jinak neříkám, že leží přes cestu, ale vedle stolu a pokud už je někdo hodně blízko a on leží nebo sedí, tak vidím, jak je v pozoru a je prostě schopný vyjet po noze..
Uživatel s deaktivovaným účtem

H_DD
napsal(a):
Že by byl více v hospodě, než v lese, to opravdu není příčina.. :) V přírodě trávíme hodně času. Jinak neříkám, že leží přes cestu, ale vedle stolu a pokud už je někdo hodně blízko a on leží nebo sedí, tak vidím, jak je v pozoru a je prostě schopný vyjet po noze..
Když to víte, tak přece můžete psovi přidržet hlavu, než dotyčný projde. Když jedeme v plné tramvaji, tak taky koukám, aby fenu nikdo nepošlapal a když se kolem ní lidi motaj víc ( vystupují, nastupují, přeskupují se ), tak jí aspoň položím ruku na hlavu - jako, že pohoda, nic se neděje. Nebudu čekat, jestli někomu vyjede po noze. Je zvyklá dopravou jezdit, ale může se kolem zblízka ochomýtnout nějaký "smraďoch" a může reagovat zkratkovitě - je to zvíře.
A za 8 let snad víte, co máte doma.