Zdravím všechny,
píši o radu a to: máme pejska (kříženec jezevčíka). Pejsek je celý život zvyklý venku v zateplené boudě, dříve (prvních 15let) byl u mé babičky, krmen vetšinou zbytky (prosím hloupé komentáře nechte stranou ) další 3 roky dostával lepší granule a kuřecí maso. Bohužel za posledního půl roku hrozně sešel, před pár dny oslavil 18let. Pes je slepý (naráží do stěn a věcí), hluchý, klouby ho také bolí, je mu cítit páteř přes srst (přestože dostává dostatek žrádla), včera začal chodit do kolečka, už jsem si myslela, že dostal mrtvici, ale po chvíli to zase rozchodil. Dnes k večeru poté co se najedl, hrozně skulí, dělá to poslední dobou každý den večer po žrádle a brzy ráno, ale dnes je to enormní, do toho i divně štěká. Dostala jsem u veta dvoje léky, jedny na žaludek (po těch zvrací) a druhé na bolest, ty dostává, ale nepřijde mi, že by mu nějak ulevily. Je to už starý dědek, bude to podobné jako u lidí, ale mám strach abych ho zbytečně netrápila. Vozit ho k veterináři nebudu, hrozně ho vše bolí a nemohu se ho ani dotknout a naložit ho do auta, to by byla jeho smrt. Je nám ho celé rodině velmi líto, ale děláme co můžeme. Jediné co mu jde je papání a vylučování. Moje otázka je, je ještě možnost, že se stav zlepší, nebo je lepší to ukončit? Samozřejmě s veterinářem... Prosím jen o normální odpovědi a žádné rýpavé komentáře. Děkuji Jana.
tichuna
napsal(a):
Zdravím všechny,
píši o radu a to: máme pejska (kříženec jezevčíka). Pejsek je celý život zvyklý venku v zateplené boudě, dříve (prvních 15let) byl u mé babičky, krmen vetšinou zbytky (prosím hloupé komentáře nechte stranou ) další 3 roky dostával lepší granule a kuřecí maso. Bohužel za posledního půl roku hrozně sešel, před pár dny oslavil 18let. Pes je slepý (naráží do stěn a věcí), hluchý, klouby ho také bolí, je mu cítit páteř přes srst (přestože dostává dostatek žrádla), včera začal chodit do kolečka, už jsem si myslela, že dostal mrtvici, ale po chvíli to zase rozchodil. Dnes k večeru poté co se najedl, hrozně skulí, dělá to poslední dobou každý den večer po žrádle a brzy ráno, ale dnes je to enormní, do toho i divně štěká. Dostala jsem u veta dvoje léky, jedny na žaludek (po těch zvrací) a druhé na bolest, ty dostává, ale nepřijde mi, že by mu nějak ulevily. Je to už starý dědek, bude to podobné jako u lidí, ale mám strach abych ho zbytečně netrápila. Vozit ho k veterináři nebudu, hrozně ho vše bolí a nemohu se ho ani dotknout a naložit ho do auta, to by byla jeho smrt. Je nám ho celé rodině velmi líto, ale děláme co můžeme. Jediné co mu jde je papání a vylučování. Moje otázka je, je ještě možnost, že se stav zlepší, nebo je lepší to ukončit? Samozřejmě s veterinářem... Prosím jen o normální odpovědi a žádné rýpavé komentáře. Děkuji Jana.
Ač to říkám nerada, uspat. V jeho věku už není šance na zlepšení a pokud má bolesti, je to moc zlé. Pes většinou skučí, až když je to opravdu strašné. Veterinář na požadání jezdí uspat domů. Alespoň u nás.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Co dělat?
Myslím si, že sama dobře více co.
Bohužel to přesně nevím co udělat, jinak bych sem nepsala...
Lesnížínce děkuji za názor, přestože jsem tohe slyšet nechtěla, posunulo mě to dál. Bohužel to asi bude nutné, i když máme strach mu ukončovat život a přitom myslet na to, že by třeba ještě chvíli mohl pejsek žít, i když velmi nekvalitně.
tichuna
napsal(a):
Bohužel to přesně nevím co udělat, jinak bych sem nepsala...
Lesnížínce děkuji za názor, přestože jsem tohe slyšet nechtěla, posunulo mě to dál. Bohužel to asi bude nutné, i když máme strach mu ukončovat život a přitom myslet na to, že by třeba ještě chvíli mohl pejsek žít, i když velmi nekvalitně.
Ani nemluvte, zažila jsem si to před dvěma lety. Umíral mi pes, nebyla šance. Dlouho jsme bojovali, on starý nebyl. Poslední den jsem viděla, že je konec. Přestal jíst, pít, zalezl do boudy. Už jsem ho k ničemu nenutila. Necpala mu žádné pilule, žádné jídlo Jen sirup od bolesti od veta. Dokud jen trošku mohl, kvůli paničce si trochu jídla vzal, aby jí udělal radost. Když začal odvracet hlavu, bylo zle. Přesto, že játra prý bolí, bolí strašně moc, pes nevydal hlásku. Jen prodýchával, viděla jsem to. V noci pak umřel. Kdyby to trvalo do druhého dne, veta bych zavola, stejně tak, kdyby začal kňučet.
Uživatel s deaktivovaným účtem

tichuna
napsal(a):
Bohužel to přesně nevím co udělat, jinak bych sem nepsala...
Lesnížínce děkuji za názor, přestože jsem tohe slyšet nechtěla, posunulo mě to dál. Bohužel to asi bude nutné, i když máme strach mu ukončovat život a přitom myslet na to, že by třeba ještě chvíli mohl pejsek žít, i když velmi nekvalitně.
Pes nehraje na délku života, ale právě na tu kvalitu. psovi je jedno, jak dlouho žije, nepotřebuje se dožít já nevím narozenin vnoučat nebo vánoc nebo čehokoliv. potřebuje být schopen jít se ven vyvenčit a s chutí se nažrat.
pokud to nejde, tak mu to neprodlužujte.
Uživatel s deaktivovaným účtem

18 let je krásný věk, nechala bych ho v klidu odejít, když tak brečí, to už není život.
Děkuji za reakce a musím uznat, že máte všichni pravdu, pořád jsem se snažila a doufala, že mu bude lépe, ale nebude musím se s tím nějak smířit a zítra se domluvím s vetem jak to uděláme, zda přijede, nebo pejska zabalím do velké deky a dojedeme s ním k němu, vůbec nevím. Tohoto jsem se vždy hrozně bála
Pejsek vám dělal radost mnoho let, je teď vaše povinnost přenést se přes vlastní sobeckost a nechat ho důstojně odejít. Tu sobeckost nemyslím zle, každý z nás doufá, že ten, koho milujeme, tu bude s námi co nejdéle.
Sama vidíte, že pes má bolesti, jeho kvalita života je již mizerná, má právo odejít.
Máme být rádi, že tuto službu psovi můžeme udělat. My lidé jsme na tom hůř.
tichuna
napsal(a):
Děkuji za reakce a musím uznat, že máte všichni pravdu, pořád jsem se snažila a doufala, že mu bude lépe, ale nebude musím se s tím nějak smířit a zítra se domluvím s vetem jak to uděláme, zda přijede, nebo pejska zabalím do velké deky a dojedeme s ním k němu, vůbec nevím. Tohoto jsem se vždy hrozně bála
Dobrý vet přijde k vám domů. Nikam bych pejska netahala. Nechejte ho odejít v jemu známém prostředí, obzvlášť když píšete, že ho vše bolí i když ho chcete vzít. Dostane injekci na usnutí a teprve potom na umřití. Nebude už nic cítit. Pokud nemáte místo na pochování, vet si kadaver odveze. Nechávali jsme uspat nemocnou fenku, asi 23 kg a platila jsem do 1000, - Vše si domluvte předem, člověk je po uspání pejska dost vykolejený na nějaké řešení.
Právě, že vůbec netuším jak to veterináři mají, bydlím v Německu, kousek od ČR a netuším zda sem bude chtít veterinář přijet. O peníze mi nejde. Samozřejmě že to zaplatím. Mohu vzít i německého veta, ale jezdím v ČR jen za jedním a je perfektní. Jinak s tímto starým psem je na zahradě ještě jeden mladší, plný síly. Ten by to vidět asi neměl, že? Vůbec nevím co se v těchto případech dělá...
tichuna
napsal(a):
Právě, že vůbec netuším jak to veterináři mají, bydlím v Německu, kousek od ČR a netuším zda sem bude chtít veterinář přijet. O peníze mi nejde. Samozřejmě že to zaplatím. Mohu vzít i německého veta, ale jezdím v ČR jen za jedním a je perfektní. Jinak s tímto starým psem je na zahradě ještě jeden mladší, plný síly. Ten by to vidět asi neměl, že? Vůbec nevím co se v těchto případech dělá...
S tím, zda má druhý pejsek smrt svého kamaráda vidět nebo ne, neporadím. Asi záleží, jak moc si byli blízcí. Pokud hodně za sebe bych živého nechala obhlédnout mrtvého. Pokud se jen sešli v jedné domácnosti. Tak bych to nijak neřešila.
Mě umřel kůň v ohradě a jeho koňská kamarádka nad ním strávila noc až do příjezdu auta kafilérie. Měla ho moc ráda. Ale odvoz už neřešila.
Pokud nemusíte řešit peníze, pozvěte veta domů.
Uživatel s deaktivovaným účtem

tichuna
napsal(a):
Právě, že vůbec netuším jak to veterináři mají, bydlím v Německu, kousek od ČR a netuším zda sem bude chtít veterinář přijet. O peníze mi nejde. Samozřejmě že to zaplatím. Mohu vzít i německého veta, ale jezdím v ČR jen za jedním a je perfektní. Jinak s tímto starým psem je na zahradě ještě jeden mladší, plný síly. Ten by to vidět asi neměl, že? Vůbec nevím co se v těchto případech dělá...
Když necháte pejska uspat, druhému psovi ho potom ukažte, ať si ho může očuchat, aby pochopil, proč zmizel.
Jinak se může stát, že ho bude hledat.
Děkuji za pomoc a rady. Snad k nám zajede veterinář z Čech, od cizího německého bych to ani nechtěla. S tím mladším to udělám jak radíte. Byli spolu neustále. Mějte všichni Hezký večer a přeji vám všem chovatelům hod ne hezkých chvil se svými zvířaty a co nejméně takových pochmurných, jako budu zítra řešit já Jana.
tichuna
napsal(a):
Děkuji za pomoc a rady. Snad k nám zajede veterinář z Čech, od cizího německého bych to ani nechtěla. S tím mladším to udělám jak radíte. Byli spolu neustále. Mějte všichni Hezký večer a přeji vám všem chovatelům hod ne hezkých chvil se svými zvířaty a co nejméně takových pochmurných, jako budu zítra řešit já Jana.
Určitě na Vás i pejska budeme zítra myslet. Držte se!
Pes umíral doma, druhý pes byl celou dobu u něj, viděl ho umírat, viděl ho půl dne mrtvého.Byli to druhové, nikdy nebyli jeden bez druhého. Strašně jsem se bála, jak to ponese. Až pak jsem si uvědomila. Strašně ho ošetřoval, olizoval, dokud to mělo smysl. Pak najednou, pár dní před jeho smrtí přestal. Pochopil(poznal) dříve než my, že je to nevratné. My jsme byli při pohřbívání totálně sesypaní, on vypadal, že to nijak neřeší. Byl s tím dávno předem srozuměný, smířený, prostě vzal to jako holý fakt. Pak to možná na něj více dolehlo, když poznal, že zůstal už sám, protože to asi pes domyslet neumí...to jak bude dál žít bez druha. V případě veta u vás, bych druhého psa u toho nenechávala Už z toho důvodu, že by mohl myslet, že mu vet ubližuje, ublížil. jak píšou holky, ukázala bych mu ho až potom, až veterinář odjede.
Uživatel s deaktivovaným účtem

rapotacka11
napsal(a):
Nenechávám žádné zvíře koukat na konec (uspání) druhého
a oni to přesto ví... lze to vidět na jejich výrazu, v očích, v obličeji...
Snad to cítí i z nás - i z doktora i když se snažíme...
U nás zatím taky tak.
tichuna
napsal(a):
Zdravím všechny,
píši o radu a to: máme pejska (kříženec jezevčíka). Pejsek je celý život zvyklý venku v zateplené boudě, dříve (prvních 15let) byl u mé babičky, krmen vetšinou zbytky (prosím hloupé komentáře nechte stranou ) další 3 roky dostával lepší granule a kuřecí maso. Bohužel za posledního půl roku hrozně sešel, před pár dny oslavil 18let. Pes je slepý (naráží do stěn a věcí), hluchý, klouby ho také bolí, je mu cítit páteř přes srst (přestože dostává dostatek žrádla), včera začal chodit do kolečka, už jsem si myslela, že dostal mrtvici, ale po chvíli to zase rozchodil. Dnes k večeru poté co se najedl, hrozně skulí, dělá to poslední dobou každý den večer po žrádle a brzy ráno, ale dnes je to enormní, do toho i divně štěká. Dostala jsem u veta dvoje léky, jedny na žaludek (po těch zvrací) a druhé na bolest, ty dostává, ale nepřijde mi, že by mu nějak ulevily. Je to už starý dědek, bude to podobné jako u lidí, ale mám strach abych ho zbytečně netrápila. Vozit ho k veterináři nebudu, hrozně ho vše bolí a nemohu se ho ani dotknout a naložit ho do auta, to by byla jeho smrt. Je nám ho celé rodině velmi líto, ale děláme co můžeme. Jediné co mu jde je papání a vylučování. Moje otázka je, je ještě možnost, že se stav zlepší, nebo je lepší to ukončit? Samozřejmě s veterinářem... Prosím jen o normální odpovědi a žádné rýpavé komentáře. Děkuji Jana.
Má kamarádka měla dalmatinku, se kterou se museli před Vánoci ve věku 18,5 roku rozloučit. Také již neslyšela, špatně viděla, byla částečně inkontinentní, doma se hůře orientovala, přesto všechno ale dobře a s chutí přijímala potravu, těšila se na procházky a občas si i dokonce trošku hrála. Od léta se začala točit dokola, některé dny více, některé méně, příčinu tohoto stavu tehdy nezjistili, vyšetření krve na funkci jater a ledvin vyšlo vzhledem k věku abnormálně dobře.
V půlce prosince dostala fenka slabý epileptický záchvat (první v životě), trval jen několik sekund. O dva dny později následoval další, tentokrát ale tak silný, že fenka při něm upadla do bezvědomí. V tomto stavu byla převezena na kliniku, kde podstoupila všemožná vyšetření a CT mozku ukázalo nádor na mozku. Vzhledem k věku a diagnóze byla prognóza samozřejmě naprosto nepříznivá a tak již fenečku neprobouzeli.
Věk má váš pejsek úžasný a výhled na nějaké pronikavé zlepšení už bohužel asi není... Přeji vám hodně sil v této nelehké chvíli.
Zdravím všechny a děkuji za včerejší reakce, bez vás všech bych se k tomu nikdy neodhodlala a věřím, že jsem udělala to nejlepší co jsem mohla, i když je mi to hrozně líto a sem tam si stále říkám, třeba se mu dalo nějak pomoci. Pejska jsme dnes odvezli k vetovi (volala jsem mu ráno, přijet osobně nemohl neb má do pátku jen ordinaci). Pejska jsem zabalila do velké deky a dala do košíku, cestu zvládl, přestože celou prokňučel. Veterinář ho ještě předtím prohlédl a uznal, že v tomto případě je lepší to ukončit. Bylo to hrozné, ještě teď brečím a jsem z toho špatná. Vždyť s námi byl 18 let... Díky bohu máme doma ještě jednoho pejska, je to zlatíčko, takže to nás drží. Mějte všichni lepší večer než já, Jana.
Uživatel s deaktivovaným účtem

tichuna
napsal(a):
Zdravím všechny a děkuji za včerejší reakce, bez vás všech bych se k tomu nikdy neodhodlala a věřím, že jsem udělala to nejlepší co jsem mohla, i když je mi to hrozně líto a sem tam si stále říkám, třeba se mu dalo nějak pomoci. Pejska jsme dnes odvezli k vetovi (volala jsem mu ráno, přijet osobně nemohl neb má do pátku jen ordinaci). Pejska jsem zabalila do velké deky a dala do košíku, cestu zvládl, přestože celou prokňučel. Veterinář ho ještě předtím prohlédl a uznal, že v tomto případě je lepší to ukončit. Bylo to hrozné, ještě teď brečím a jsem z toho špatná. Vždyť s námi byl 18 let... Díky bohu máme doma ještě jednoho pejska, je to zlatíčko, takže to nás drží. Mějte všichni lepší večer než já, Jana.
..držte se, ale držet ho dál by bylo opravdu trápením...teď už je mu dobře i když Vám dost zle na duši...