Epilepsie u psa

Díky moc za tento ironický poznatok, môj pes epileptikom nebol. Prvý záchvat mal pred 4 mesiacmi, ďalší pred dvoma a teraz prišlo toto. Tieto vaše chytré kecy mi fakt pomôžu keď môj pes prestáva tie epileptické záchvaty zvládať.

beely, tak tohle snad musíš řešit s neurologem
stanovení diagnózy a od toho se odvíjející léčba....

Beely napsal(a):
Díky moc za tento ironický poznatok, môj pes epileptikom nebol. Prvý záchvat mal pred 4 mesiacmi, ďalší pred dvoma a teraz prišlo toto. Tieto vaše chytré kecy mi fakt pomôžu keď môj pes prestáva tie epileptické záchvaty zvládať.

Epilepsie je ve většině případů dědičná, takže pokud pes neprodělal úraz hlavy, nebo nemá nádor, tak epileptikem bol - první příznaky epky se většinou objeví kolem 1,5 roku (pokud Váš pes spadá do této kategorie, tak bych byla spíš naštvaná na chovatele než na veta)
Ta ironie byla reakcí na to, že za vsechno vlastně může neschopný veterinář ...

tak to pozor. opakované záchvaty, to je EMERGENCY.

Ten pes potřebuje hospitalizaci.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Epilepsie je ve většině případů dědičná, takže pokud pes neprodělal úraz hlavy, nebo nemá nádor, tak epileptikem bol - první příznaky epky se většinou objeví kolem 1,5 roku (pokud Váš pes spadá do této kategorie, tak bych byla spíš naštvaná na chovatele než na veta)
Ta ironie byla reakcí na to, že za vsechno vlastně může neschopný veterinář ...

nezlobte se na mně, ale tohle je názor na dvě věci.

jednak proto, že nemáte úplně pravdu, status epilepticus může doprovázet třeba i zánětlivé stavy nebo metabolické poruchy, jednak proto, že zadavatelka nepíše vůbec nic o věku psa a jednak proto, že pes, se kterým to práskalo celou noc potřebuje do nemocnice a je úplně jedno, jestli epileptikem "byl" nebo nebyl.

Už letíme do Litoměřic na hospitalizáciu. Človek musí obvolať všetky veteriny v meste aby mu niekto naozaj poradil čo má robiť. Môj pes nikdy epileptik nebol, znova opakujem. A ráno aj keď veterinárka vedela, že záchvatov má 12, na žiadnu hospitalizáciu ma neposlala, už sme tam mohli byť sakra dávno.

Prvý záchvat mal pred 4 mesiacmi, ďalší pred dvoma
tak problém už nějakou dobu existuje....

Existuje. Veterinárka to ale nejak nehrotila, je hrozne veľa psov ktorý epilepsiou trpia a kým ju nemajú nejak často, rieši sa to diazepamom po ruke a vitamínmi. Oboje dostával. Dnes v noci už nezaberalo nič. A záchvaty sa nezhoršovali postupne, ani nezačínal narástať ich počet postupne. Prišlo to takto naraz.

ta veterinářka je neuroložka?
ona epilepsie může mít více příčin a z toho vyplývající i různé způsoby léčení, proběhla tam vůbec nějaká diagnostika?

Zdravím, to by nebyl Barney aby nemohl mit zase další problém. V září měl záchvat, ktery mě hrozně vyděsil, trval chvíli a nevěděla jsem o co se jedná. Vypadalo to spíš jak kdyby ho bolelo břicho nebo tak, po pár minutách byl v pořádku. Na veterinu jsem jen volala a říkali, ať nejezdime, že mohl mít je křeč do břicha. O Vánocích se to opakovalo v tu chvíli mi došlo, že to vypadá na epi záchvat. Trval asi 3 minuty, jela jsemna vteřinu, kde mi to vetka potvrdila. Barney má nemocné srdce. Zatím jsem zaznamenala jen dva záchvaty, ale mohlo jich být víc.. Stupnuji se záchvaty s věkem? A co spojitost se srdečními problémy? Mají záchvaty velký vliv na srdce?

Andrýsek3 napsal(a):
Zdravím, to by nebyl Barney aby nemohl mit zase další problém. V září měl záchvat, ktery mě hrozně vyděsil, trval chvíli a nevěděla jsem o co se jedná. Vypadalo to spíš jak kdyby ho bolelo břicho nebo tak, po pár minutách byl v pořádku. Na veterinu jsem jen volala a říkali, ať nejezdime, že mohl mít je křeč do břicha. O Vánocích se to opakovalo v tu chvíli mi došlo, že to vypadá na epi záchvat. Trval asi 3 minuty, jela jsemna vteřinu, kde mi to vetka potvrdila. Barney má nemocné srdce. Zatím jsem zaznamenala jen dva záchvaty, ale mohlo jich být víc.. Stupnuji se záchvaty s věkem? A co spojitost se srdečními problémy? Mají záchvaty velký vliv na srdce?

Andrejko, to je mi líto, chudák Barney, ten si taky musí vyžrat úplně všechno...

Holka nechci tě strašit, protože moje zkušenost je už před cca dvaceti lety, nevím jaké léky se podávají dnes a jaký mají účinek.

U mojí ovčandy byla diagnostikována epilepsie cca v devíti letech, možná dříve, už si přesně nepamatuju...dostala léky, název už si taky nepamatuju a zkraje to byl opravdu jeden záchvat třeba za měsíc-za dva.......bohužel s přibývajícím věkem se to stupňovalo a to přesto, že jsme se snažili, aby byla v klidu, dodržovali jsme denní režim, chránili jí před nějakým rozčilováním a stresem jak jen to šlo......
Bohužel se četnost záchvatů i přes medikaci vystupňovala až na několik záchvatů denně, to už jsme začali uvažovat o uspání, protože ta bezmoc, kdy člověk nemůže psu pomoci je strašná.......fena to nakonec vyřešila za nás, když se jednoho dne už nebyla schopná postavit........

Andrejko znala jsem ale pár psů s epilepsií, kdy s tím pejskové docela v pohodě žili roky......
Nevím, jak v kombinaci s nemocným srdíčkem, ale feňule, když už těch záchvatů bylo víc, tak byla docela vyčerpaná.

Náš pes měl první záchvat v 5 letech, taky jsem byla tenkrát vyděšená..myslela jsem, že je otrávený nebo něco podobného, sáhla jsem na něj a kousnul mě...jeli jsme na veterinu, dostal léky s tím, že to je asi epilepsie...další záchvat byl až asi po 2 letech ( to jsme zkoušeli léky na radu vet. vysadit, po pár měsících dostal právě tento 2. záchvat , tak opět jsme léky nasadili a asi po roce měl 3. záchvat, více jsme neviděli, ale myslím, že bych to na něm poznala..dožil se 12 let.

Děkuji Vám. Žádné prášky zatím nemame, dle veterinářky se prý dávají až když jsou aspoň dva záchvaty měsíčně? Nebo týdně? Teď si nejsem jistá, co přesně říkala. Že prý jsou ty prášky hodně náročné pro organismus a zatěžovaly by tělo víc, než jeden záchvat za 3 měsíce. Jinak Barnymu bude v květnu 5 let.

Ano, léky zatěžují organismus, náš labrador bral Phaenemal, minimální množství 1/2 tablety ráno, 1/4 večer 1mg prášku...právě jsme taky chtěli vysadit, po tom záchvatu mi vet říkal, jestli mám nervy čekat na další záchvaty nebo radši to malé množství brát dál...zvolila jsem léky, nevím, jestli jsem udělala dobře...tak uvidíte, jak se to bude vyvíjet...držím palce..

Není pravda, že se to objevuje až po 1,5 roce ... epileptického psa jsme měli... epilepsii získal po silné streptokokové infekci ve štěněčím věku... 1. záchvat nastal již v půl roce ... další až rok poté a pak dle rozrušení a stavu ... léky pomohou ale né hned... velmi důležité je držet psa i v psychické pohodě... stres jen zvyšuje četnost záchvatů.. dožil se 5 let a byl to kavkazák

Andrýsek3 napsal(a):
Zdravím, to by nebyl Barney aby nemohl mit zase další problém. V září měl záchvat, ktery mě hrozně vyděsil, trval chvíli a nevěděla jsem o co se jedná. Vypadalo to spíš jak kdyby ho bolelo břicho nebo tak, po pár minutách byl v pořádku. Na veterinu jsem jen volala a říkali, ať nejezdime, že mohl mít je křeč do břicha. O Vánocích se to opakovalo v tu chvíli mi došlo, že to vypadá na epi záchvat. Trval asi 3 minuty, jela jsemna vteřinu, kde mi to vetka potvrdila. Barney má nemocné srdce. Zatím jsem zaznamenala jen dva záchvaty, ale mohlo jich být víc.. Stupnuji se záchvaty s věkem? A co spojitost se srdečními problémy? Mají záchvaty velký vliv na srdce?

Omlouvám se, že to otevírám se zpožděním několika měsíců, ale narazila jsem na Váš příspěvek až nyní... A třeba oceníte další zkušenost - vycházím alespoň ze svých vzpomínek ze začátků s epilepsií, kdy jsem sháněla informace všude, kde se dalo.

Ono je to dost individuální, ale chtěla bych Vám dát naději - to stupňování záchvatů s věkem není pravidlo. V našem případě to má opačný trend, a čím je pes starší (aktuálně 13 let, vrozená epilepsie s prvním projevem ve 4 letech), tím lehčí průběh záchvaty mají. A že v počátcích to byla hrozná divočina, až se divím, že to pes bez trvalých následků přežil. Aktuálně mu záchvat zastaví cca 1/5 dávka diazepamu oproti počátku užívání. Četnost je taktéž poměrně stabilizovaná a záchvaty se již neřetězí do clusterů (nebo velmi výjimečně). Ale i přesto samozřejmě každý záchvat považuji za potenciálně rizikový. Myslím, že ta prognóza bude dost závislá na příčinách - jestli je to idiopatie, následek úrazu nebo jestli to jde od jiných orgánů, třeba od ledvin, jater nebo právě toho srdíčka.

Pro srdíčko to zátěž určitě bude, stejně tak pro mozek. Barbituráty (např. výše zmíněný Phenaemal) zatěžují játra a ledviny... No, já osobně - a podotýkám, že nejsem veterinář a nemám lékařské vzdělání - to vnímám tak trochu jako vyhánění čerta ďáblem. Já nakonec zvolila medikaci a režimová opatření, stav je - i dle veterinářů - stabilizovaný, ale ani zdaleka se neblíží tomu, co se obvykle “slibuje”, když se o medikaci začíná hovořit (tzn. 2-3 záchvaty ročně). Nicméně k těm zdravotním rizikům by Vám fundovaně odpověděl veterinář, já nejsem odborník. Že je to obecně v akutních stavech velká zátěž pro organismus je zřejmé. Myslím, že je vhodné záchvatům - je-li to možné - předcházet, a záchvaty se snažit co nejdříve ukončovat (nejběžněji rektálně podaným diazepamem).

Zdravím, tak zprávy jsem si všimla až teď. Právě, že jsem chtěla dát vědět, jak to pokračuje. Momentálně se během léta četnost záchvatů dost zvyšuje. Byly pravidelně po 3 měsících cca. Teď třeba i 3 za dva dny, poté měsíc, dva měsíce nic a pak zase klidně 3 během tří dnů. Vypozorovala jsem, že se to děje při změnách, když jedu k rodičům a mám psa sebou, tak počítám s tím, že záchvat bude. Teď jsme byli 3 dny stanovat a opet asi 3 záchvaty, jeden pak ve vlaku. Před dvě měsíci byly záchvaty během stěhování. Na veterině stále prášky nedoporučují. Zqchavfy jsou krátké, pes už asi ví, že když se cítí blbě, tak si lehne a trva to cca 2 minuty, jen leží třepe se, je mimo a hned jakoby nic. A já nevím, to mám přestat s ním cokoliv podnikat? Za 3 týdny jedeme na týden na Šumavu pod stan, budeme dost chodit (samozřejmě podle počasí a sil, má ještě to srdíčko), ale je mi jasné, že záchvaty tam budou taky. Když ho nechám někomu na hlídání, tak myslím, že taky.. 🤷‍♀️😔 Navíc je to akční pes a tyhle dva problémy ho hrozně omezují a mě přijde jako by byl normálně zdravý a pak toto.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

S takovouhle četností bych bez pardonu nasadila léky. Každý záchvat je zátěž na mozek,srdíčko atd. Optimální dávka léku je podle mě v tomhle případě s takovou četností záchvatů už daleko menší zlo

Znala jsem nějaké epileptiky, i můj praděda byl, ale toho jsem nezažila. V rodině nemáme, jen jeden známý byl. Nikdy ale nebylo řečeno, že epilepsie je něčím nebezpečná, tedy jak Janaa píše. Nepříjemná určitě, ale ne nebezpečná. Já jsem to ani nikde nenašla, víte někdo, máte odkaz?

odkaz nemám, ale obecně platí pokud vím,že četné neléčené záchvaty zvyšují riziko, že dojde k záchvatu většímu nebo průběžnému. A čím delší záchvat, tím větší riziko poškození mozku (pokud si pamatuju,tak nad půl hodiny už je to fakt průšvih, a k tomu bohužel neléčené záchvaty směřují). Jeden záchvat za měsíc je asi ok, ale pokud se opakuje situace,kdy má pes záchvat každý den, tak to už fakt podle mě rizikové je a léčit by se mělo

@lesnížínka Mě na veterině upozorňovali, že pokud je pes v křečích déle než pět minut, začínají v mozku odumírat buňky... Zátěž pro srdíčko to asi bude z podstaty věci, i tepovka vylétne hodně nahoru.

@Andryseeek3 Dobré je, že je ten pes v křečích chvíli a sám se zmátoří, že ty záchvaty - jestli to dobře chápu - nemusíte ukončovat diazepamem. Vypadá to, že spouštěčem je stres, to je zrovna příčina, kterou budete odstraňovat poměrně těžce (při zachování životního stylu). Zkuste udělat nějaká režimová opatření - nějaké rituály před odjezdem nebo během něj, aby ty situace pro něj byly předvídatelné a “bezpečné”. Třeba to trochu pomůže.

Kdybyste zvažovala medikaci, hledejte informace o Phenaemalu a Pexionu, ať se případně rozhodujete “fundovaně”, níže Vám napíšu nějaký základ ve stylu letem světem. :-)

Phenaemal jsou barbituráty, je tam dost kontraindikací - nevím, jak je to tam s kardiaky, ale to snadno dohledáte. Nevýhoda je, že mají negativní vliv na játra, to mě u mladého psa hodně odrazovalo. Pravidelně se musí dělat jaterní testy. Léky se dost těžce vysazují, musejí se dávat přesně po 12 hodinách. Rychle na nich vzniká silná závislost. Jsou levné a u psích “obvoďáků” je to obvykle taková první volba, tradiční přístup. Když nefunguje, obvykle se přidává KBr, to může mít negativní dopad na ledviny.

Pexion je zástupce “moderní” léčby, to je přípravek přímo pro psy. Je to relativně nový lék, zatím jsem toho nenačetla tolik, abych si udělala názor. V jiném dávkování se používá i na uklidnění. Negativní vliv na játra se u Pexionu neprokázal. Mám dojem (a to je fakt těžká dojmologie, to si příp. zjistěte), že účinnost u clusterových záchvatů nebyla relevantně zkoumaná. Hlavní (nebo spíš na první pohled patrná) nevýhoda je vyšší cena.

***
U nás i navzdory medikaci bylo letos zatím 12 záchvatů. Další nás patrně čeká zítra, od začátku roku to koreluje s úplňkem.

Epilepsie je zcela určitě nebezpečná. Status epilepticus má pořád celkem značnou úmrtnost. Problém bývá, že u velkých záchvatů mimo jiné člověk/zvíře často nedýchá nebo dýchá špatně/nepravidelně (epileptici často během záchvatu zmodrají), mohou zaaspirovat a je to celkově zátěž na organismus.

Upozorňuji - je to jen pro silné povahy!!! Ta druhá dívka je pro mě záhadou. Má obrovskou četnost záchvatů (často dva grand maly během jednoho dne), již dlouho a stále se nedaří je dostat medikací aspoň trochu pod kontrolu.

https://www.youtube.com/watch?v=Hc_6OOBSR1E
https://www.youtube.com/watch?v=3H7PlXbEGYk

lesnížínka napsal(a):
Znala jsem nějaké epileptiky, i můj praděda byl, ale toho jsem nezažila. V rodině nemáme, jen jeden známý byl. Nikdy ale nebylo řečeno, že epilepsie je něčím nebezpečná, tedy jak Janaa píše. Nepříjemná určitě, ale ne nebezpečná. Já jsem to ani nikde nenašla, víte někdo, máte odkaz?

No, máš ji bohužel v rodině , když ji měl praděda. Ale tak snad se u nikoho neobjeví!

Netuším, proč se u videí nenačetly jen odkazy, ale i náhledy....

Zažila jsem to u hosta v hotelu a nebyl to hezký pohled. Měli jsme co dělat dostat ho aspoň na sedačku a chlapi hlídali aby si nepřekousnul jazyk. My jsme volali záchranku. Podruhé se stalo u jezera, pán zkolaboval z ničeho nic. Záchranářka nám pak řekla že už se prý jazyk nevytahuje. U psa jsem to neviděla nikdy.
Nebezpečné to je určitě už tím když ten člověk upadne může se o cokoliv zranit. Nebo taky zrovna nemusí být nikdo nablízku.

GAELLE napsal(a):
Zažila jsem to u hosta v hotelu a nebyl to hezký pohled. Měli jsme co dělat dostat ho aspoň na sedačku a chlapi hlídali aby si nepřekousnul jazyk. My jsme volali záchranku. Podruhé se stalo u jezera, pán zkolaboval z ničeho nic. Záchranářka nám pak řekla že už se prý jazyk nevytahuje. U psa jsem to neviděla nikdy.
Nebezpečné to je určitě už tím když ten člověk upadne může se o cokoliv zranit. Nebo taky zrovna nemusí být nikdo nablízku.

Ano, není to hezký pohled a jako náhodný svědek nic dělat nemůžeš. Hlídat, aby se člověk nezranil a volat Rychlou.

No, není to ani z daleka každý den, na veterině mi právě říkali, že pokud by byl záchvat cca 3x týdně, tak by léky nasadily, ale že to je do konce života a je to dost zahul na organismus. On je třeba měsíc, dva měsíce v pohodě a pak jeden, teď bohužel byly třeba 3 skrz to stanování, cestu vlakem, změnu prostředí. Ale cestování má celkově rád, je nateseny, ve vlaku ani v autě není vystresovany. Během stanování byl taky nadšený, ale určitě spal méně, než obvykle, tak to tomu mohlo přispět. Jinak ty záchvaty jsou opravdu klidné, on už to podle mě ví, tak si lehne, začne mu tvrdnout tělo, nohy mu tak nějak utíkají, má vykulene oči, já ho u toho držím, necvaka zubama nebo tak a za 2 minuty je úplně normální. Ty první záchvaty to ještě u toho chodil a běhal, tak narážel do věcí, ale teď si tak nějak myslím, že ví, že se něco děje, tak si lehá. Teď v létě jsou ale opravdu častější, možná v tom hraje roli i teplo, to moc dobře nesnáší celkově. A i to, že chodíme hodně na výlety, pod stan, jezdím k rodičům, apod.

On i pozitivní stres (nadšení, vzrušení) je stres... Vliv může mít i horko, to jistě. Nebo změny tlaku.

Andrýsek3 napsal(a):
No, není to ani z daleka každý den, na veterině mi právě říkali, že pokud by byl záchvat cca 3x týdně, tak by léky nasadily, ale že to je do konce života a je to dost zahul na organismus. On je třeba měsíc, dva měsíce v pohodě a pak jeden, teď bohužel byly třeba 3 skrz to stanování, cestu vlakem, změnu prostředí. Ale cestování má celkově rád, je nateseny, ve vlaku ani v autě není vystresovany. Během stanování byl taky nadšený, ale určitě spal méně, než obvykle, tak to tomu mohlo přispět. Jinak ty záchvaty jsou opravdu klidné, on už to podle mě ví, tak si lehne, začne mu tvrdnout tělo, nohy mu tak nějak utíkají, má vykulene oči, já ho u toho držím, necvaka zubama nebo tak a za 2 minuty je úplně normální. Ty první záchvaty to ještě u toho chodil a běhal, tak narážel do věcí, ale teď si tak nějak myslím, že ví, že se něco děje, tak si lehá. Teď v létě jsou ale opravdu častější, možná v tom hraje roli i teplo, to moc dobře nesnáší celkově. A i to, že chodíme hodně na výlety, pod stan, jezdím k rodičům, apod.

U lidí...se držet nemá, nemá se nijak bránit v pohybu.

fikovnice napsal(a):
No, máš ji bohužel v rodině , když ji měl praděda. Ale tak snad se u nikoho neobjeví!

On dostal epilepsii z leku, když jako dítě pásl krávu a usnul. Ona mu přešla sedlákovi na pole a ten ho spícího začal švihat bičem. Mamčin spolupracovník dostal epilepsiii a to se podrž...když se vsadil, že sní nevím už kolik kilo syrové cibule! Od té doby ji měl. Běžně dostával záchvaty v práci, nevím jak četné, ale asi zase tolik ne. Věděli už, že ho mají nechat, jen dávat pozor, aby si o něco neublížil. Proč by měla být epilepsie nebezpečná? Podle toho, co jsem vyčetla, nepůsobí vlastně na nic. Přijde mi to, podle toho, co ji způsobuje a jak se to chová, že je to jen jiný způsob migrény.

lesnížínka napsal(a):
On dostal epilepsii z leku, když jako dítě pásl krávu a usnul. Ona mu přešla sedlákovi na pole a ten ho spícího začal švihat bičem. Mamčin spolupracovník dostal epilepsiii a to se podrž...když se vsadil, že sní nevím už kolik kilo syrové cibule! Od té doby ji měl. Běžně dostával záchvaty v práci, nevím jak četné, ale asi zase tolik ne. Věděli už, že ho mají nechat, jen dávat pozor, aby si o něco neublížil. Proč by měla být epilepsie nebezpečná? Podle toho, co jsem vyčetla, nepůsobí vlastně na nic. Přijde mi to, podle toho, co ji způsobuje a jak se to chová, že je to jen jiný způsob migrény.

Tak jste asi nikdy neměla opravdovou migrénu. Od bolesti hlavy se to celkem dost liší. Chvíli si přejete umřít, můžete mlátit hlavou o zem a nepomůže to, nic nepomůže, proč myslíte, že se na to dávají i antidepresiva, tady je brufen naprosto k ničemu, a proč je to neurologický problém; dysfunkce nějaké části mozku? Víte, jaké to je? Chci si rozbít hlavu, ale nemám na to sílu, ba ani na smrtící nástroj nevidím, nedosáhnu. Smůla.
Záchvat epileptický jsou křeče. Křeče svalů. V křeči se nedá pracovat. Jazyk je sval. Mezi žebry jsou svaly. Srdce je sval. Prostě se oslabuje, až umře. Během záchvatů nedýcháte. Co dělá mozek bez kyslíku? Bezvědomí. Co dělá srdce? Posílá krev do plic, aby se okysličila. Jak by ji tam poslalo, když se nějak moc nehýbe? Každá minuta bez kyslíku znamená odumření až pětiny funkcí mozku. Bez kyslíku umíráte.
Sorry za jednoduchost.

Přijde mi to, podle toho, co ji způsobuje a jak se to chová, že je to jen jiný způsob migrény.

Děkuju pěkně za takovou migrénu. Krom toho, že komplikací epilepsie jsou celkem nebezpečné úrazy způsobené pádem, záchvat může vyústit ve status epilepticus, který člověka přímo ohrožuje na životě.

lesnížínka napsal(a):
Znala jsem nějaké epileptiky, i můj praděda byl, ale toho jsem nezažila. V rodině nemáme, jen jeden známý byl. Nikdy ale nebylo řečeno, že epilepsie je něčím nebezpečná, tedy jak Janaa píše. Nepříjemná určitě, ale ne nebezpečná. Já jsem to ani nikde nenašla, víte někdo, máte odkaz?

On je rozdíl mezi petit mal (nepříjemný) a grand mal (potenciálně život ohrožující).

migréna určitě není běžná bolest hlavy..........kdo zažil ví

V záchvatu/pohybu se nebrání, jen se dává pozor, aby se chudák nezranil, řeší se dýchání (které stejně málokdo umí řešit správně a už vůbec u psa, takže záloha na telefonu, případně pokud to trvá nějak dlouho, tak ten diazepam, ale to si řídí veterina, která psa zná).
Jestli tady bude někdo shazovat zdravotní problémy psů, tak ho udám za týrání zvířat.

Mám zkušenost se psí epilepsií, aktuálně desátým rokem. Status epilepticus jsem zažívala první roky opakovaně... Nezlehčovala bych to. Opravdu ne.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mám zkušenost se psí epilepsií, aktuálně desátým rokem. Status epilepticus jsem zažívala první roky opakovaně... Nezlehčovala bych to. Opravdu ne.

A máte můj obdiv! Já bych to vzdala, protože se znám; bych to zabalit musela, protože bych to prostě nedala.

lesnížínka napsal(a):
On dostal epilepsii z leku, když jako dítě pásl krávu a usnul. Ona mu přešla sedlákovi na pole a ten ho spícího začal švihat bičem. Mamčin spolupracovník dostal epilepsiii a to se podrž...když se vsadil, že sní nevím už kolik kilo syrové cibule! Od té doby ji měl. Běžně dostával záchvaty v práci, nevím jak četné, ale asi zase tolik ne. Věděli už, že ho mají nechat, jen dávat pozor, aby si o něco neublížil. Proč by měla být epilepsie nebezpečná? Podle toho, co jsem vyčetla, nepůsobí vlastně na nic. Přijde mi to, podle toho, co ji způsobuje a jak se to chová, že je to jen jiný způsob migrény.

To jste mě,jako epi,pobavila.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To jste mě,jako epi,pobavila.

Proč? Jste epileptik, tak by jste k tomu mohla napsat něco víc, ne? Třeba, kterou z toho máte? Jak jsem tak pročetla: https://www.wikiskripta.eu/w/Epilepsie tak je tam možností víc, co epi způsobuje, i jak se následně projevuje. A v celém odkazu jsem nenašla, že by to pacienta těžce poškozovalo, jak je tady předesíláno. Ano, můžeme to hnát až k Status epilepticus, ale to není běžný projev epileptika. To, že krom jiného záchvat spustí strava, stres, může být s aurou a je to druh postižení mozku....je totéž jako u migrény. Měla jsem babču a mám mamku těžkou migreničku, 3 sestřenky migreničky, takže vím, o čem to je...pro ty, co se nad tím ušklíbaly. Ne, já nejsem, ani hlava mě nikdy nebolí, ale žiju v tom celý život. U nich migrénu spouští hormony, takřka jim vymizela po přechodu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mám zkušenost se psí epilepsií, aktuálně desátým rokem. Status epilepticus jsem zažívala první roky opakovaně... Nezlehčovala bych to. Opravdu ne.

Jako, že měl 30minut trvající záchvaty?

A tak já chápu, odkud se tohle bere.. lesnížínka.. on totiž každý, koho bolí hlava, protože furt sedí a kouká do počítače nebo mobilu, řekne - bolí mě hlava, zas mám migrénu, šup dva ibalginy a pohoda. Migréna je slovo jako úterý. Nechci dělat tohle - mám migrénu. Nechci tamto - mám migrénu. Propitý víkend - mám migrénu.
Jak se o něčem mluví všude a často, začne se to zlehčovat..
Je u nás prý kolem 100 tis. epileptiků - člověčích. Je nás jen přes 10,5 mil. Tak se zdá, že je to takové běžné.. no, ne. 100 tisíc lidí je pro mě hodně lidí.
A 1 až 3 % psů.
Tak na ta čísla koukám jak tele, to jsem ani netušila.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A máte můj obdiv! Já bych to vzdala, protože se znám; bych to zabalit musela, protože bych to prostě nedala.

Ale to víte, že byste to dala, kdybyste to považovala za správné. :-) Já mám celé ty roky morální dilema, jestli je to správné. Kde je ta hranice, kdy to ještě děláte pro psa, a kdy to děláte de facto pro sebe, že? U mého “Škubánka”, jak říká manžel, byly ty stavy na počátku opravdu vážné - dlouhé minuty, někdy prakticky hodiny, v křečích. Hospitalizace, vysoké dávky diazepamu... Někdy si říkám, jestli by pro něj bylo bývalo nebylo lepší jít, ukončit to (i když tehdy mi to na mysl nepřišlo, a ani veterináři to nenavrhovali). Ale dnes (poslední roky) nejpozději do pěti minut vnímá, chodí. I když při záchvatu nereaguje na nic, ani na vlastní jméno, mám vyzkoušené, že pozná, jestli s ním jsem nebo ne. Na jiné lidi, kteří se chovají během záchvatu “stejně“ jako já, reaguje odlišně (a že spolu za ty roky máme nějaké jaschéma průběhu). Máme spolu díky tomu velmi jedinečný vztah. Vždycky říkám, že on je mé první dítě. Ale jestli má rozhodnutí byla správná... já nevím. Doufám, že ta protiváha je dostatečná, a že jsem mu připravila tak naplněný život, aby to převážilo to špatné. Ale možná jsem jen obyčejný sobec, víte? :-) Ta hranice je hrozně tenká. Není na tom nic k obdivování...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak jste asi nikdy neměla opravdovou migrénu. Od bolesti hlavy se to celkem dost liší. Chvíli si přejete umřít, můžete mlátit hlavou o zem a nepomůže to, nic nepomůže, proč myslíte, že se na to dávají i antidepresiva, tady je brufen naprosto k ničemu, a proč je to neurologický problém; dysfunkce nějaké části mozku? Víte, jaké to je? Chci si rozbít hlavu, ale nemám na to sílu, ba ani na smrtící nástroj nevidím, nedosáhnu. Smůla.
Záchvat epileptický jsou křeče. Křeče svalů. V křeči se nedá pracovat. Jazyk je sval. Mezi žebry jsou svaly. Srdce je sval. Prostě se oslabuje, až umře. Během záchvatů nedýcháte. Co dělá mozek bez kyslíku? Bezvědomí. Co dělá srdce? Posílá krev do plic, aby se okysličila. Jak by ji tam poslalo, když se nějak moc nehýbe? Každá minuta bez kyslíku znamená odumření až pětiny funkcí mozku. Bez kyslíku umíráte.
Sorry za jednoduchost.

Terven napsal(a):
Přijde mi to, podle toho, co ji způsobuje a jak se to chová, že je to jen jiný způsob migrény.

Děkuju pěkně za takovou migrénu. Krom toho, že komplikací epilepsie jsou celkem nebezpečné úrazy způsobené pádem, záchvat může vyústit ve status epilepticus, který člověka přímo ohrožuje na životě.

S.e. má pořád vysokou úmrtnost. Bohužel...

lesnížínka napsal(a):
Proč? Jste epileptik, tak by jste k tomu mohla napsat něco víc, ne? Třeba, kterou z toho máte? Jak jsem tak pročetla: https://www.wikiskripta.eu/w/Epilepsie tak je tam možností víc, co epi způsobuje, i jak se následně projevuje. A v celém odkazu jsem nenašla, že by to pacienta těžce poškozovalo, jak je tady předesíláno. Ano, můžeme to hnát až k Status epilepticus, ale to není běžný projev epileptika. To, že krom jiného záchvat spustí strava, stres, může být s aurou a je to druh postižení mozku....je totéž jako u migrény. Měla jsem babču a mám mamku těžkou migreničku, 3 sestřenky migreničky, takže vím, o čem to je...pro ty, co se nad tím ušklíbaly. Ne, já nejsem, ani hlava mě nikdy nebolí, ale žiju v tom celý život. U nich migrénu spouští hormony, takřka jim vymizela po přechodu.

Já bych wiki nebrala jako studnici moudrosti...

lesnížínka napsal(a):
Proč? Jste epileptik, tak by jste k tomu mohla napsat něco víc, ne? Třeba, kterou z toho máte? Jak jsem tak pročetla: https://www.wikiskripta.eu/w/Epilepsie tak je tam možností víc, co epi způsobuje, i jak se následně projevuje. A v celém odkazu jsem nenašla, že by to pacienta těžce poškozovalo, jak je tady předesíláno. Ano, můžeme to hnát až k Status epilepticus, ale to není běžný projev epileptika. To, že krom jiného záchvat spustí strava, stres, může být s aurou a je to druh postižení mozku....je totéž jako u migrény. Měla jsem babču a mám mamku těžkou migreničku, 3 sestřenky migreničky, takže vím, o čem to je...pro ty, co se nad tím ušklíbaly. Ne, já nejsem, ani hlava mě nikdy nebolí, ale žiju v tom celý život. U nich migrénu spouští hormony, takřka jim vymizela po přechodu.

Rady, to, co napsala polopaticky "Megííí" je pravda. Jako nejvíc ohrožující během epi záchvatu vnímám asfyxii - ten člověk/zvíře se často dusí. Proto lidi během záchvatu promodrávají. Teď si představ, že Ti křečuje celé tělo, svaly...mimochodem víš jak strašné bolesti jsou po prodělaném velkém epi záchvatu? Je prokázán kognitivní deficit (zhoršení procesů učení, paměti, koncentrace) při dlouhodobé neléčené nebo farmakorezistentní epilepsii. Nemluvě o SUDEP = náhlá neočekávaná smrt u epileptiků. A pokud tomu všemu nevěříš (závažnosti toho onemocnění), tak si fakt pusť některé z těch videí v mých odkazech.

Edit: Z úleku nemůže vzniknout epilepsie. Úlek mohl být spouštěč záchvatu (i když si myslím, že tam mohlo hrát roli víc faktorů), ale u toho Tvého příbuzného už prostě byla přítomna (třeba na genetickém podkladě), a čekala na "vhodnou příležitost".
Buď ráda, že už se neobjevila u nikoho dalšího v rodině a buď ráda i za to, že neznáš migrénu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ale to víte, že byste to dala, kdybyste to považovala za správné. :-) Já mám celé ty roky morální dilema, jestli je to správné. Kde je ta hranice, kdy to ještě děláte pro psa, a kdy to děláte de facto pro sebe, že? U mého “Škubánka”, jak říká manžel, byly ty stavy na počátku opravdu vážné - dlouhé minuty, někdy prakticky hodiny, v křečích. Hospitalizace, vysoké dávky diazepamu... Někdy si říkám, jestli by pro něj bylo bývalo nebylo lepší jít, ukončit to (i když tehdy mi to na mysl nepřišlo, a ani veterináři to nenavrhovali). Ale dnes (poslední roky) nejpozději do pěti minut vnímá, chodí. I když při záchvatu nereaguje na nic, ani na vlastní jméno, mám vyzkoušené, že pozná, jestli s ním jsem nebo ne. Na jiné lidi, kteří se chovají během záchvatu “stejně“ jako já, reaguje odlišně (a že spolu za ty roky máme nějaké jaschéma průběhu). Máme spolu díky tomu velmi jedinečný vztah. Vždycky říkám, že on je mé první dítě. Ale jestli má rozhodnutí byla správná... já nevím. Doufám, že ta protiváha je dostatečná, a že jsem mu připravila tak naplněný život, aby to převážilo to špatné. Ale možná jsem jen obyčejný sobec, víte? :-) Ta hranice je hrozně tenká. Není na tom nic k obdivování...

"Nereaguje na vlastní jméno" - ono je i známo, že snažit se postiženého (zvíře nebo člověk - to je asi fuk) nějak ze záchvatu dostat - třeba i voláním jména, naléhavým hlasem, nedejbože křikem, působí té bytosti nedobře. Nejlépe je mluvit velmi klidným hlasem (já vím, to se lehce řekne).
Jinak si myslím, že Váš "Škubánek" se má u Vás natolik dobře, že to převáží i tu hnusnou epilepsii! A za Vaši odvahu a vlastně i za to rozhodnutí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A tak já chápu, odkud se tohle bere.. lesnížínka.. on totiž každý, koho bolí hlava, protože furt sedí a kouká do počítače nebo mobilu, řekne - bolí mě hlava, zas mám migrénu, šup dva ibalginy a pohoda. Migréna je slovo jako úterý. Nechci dělat tohle - mám migrénu. Nechci tamto - mám migrénu. Propitý víkend - mám migrénu.
Jak se o něčem mluví všude a často, začne se to zlehčovat..
Je u nás prý kolem 100 tis. epileptiků - člověčích. Je nás jen přes 10,5 mil. Tak se zdá, že je to takové běžné.. no, ne. 100 tisíc lidí je pro mě hodně lidí.
A 1 až 3 % psů.
Tak na ta čísla koukám jak tele, to jsem ani netušila.

Stejně jako slovo deprese. To taky říká každý druhý, já mám deprese... Přitom mít opravdové deprese je sakra průser..

Jsem úplně zapomněla na svůj dotaz. Na veterině mi řekli, že by taky šlo prozatím využívat něco na uklidnění, právě proto, že záchvaty jsou často vyvolávány stresem. Chtěli mi prodat alavis calming, ale to jsem nechtěla, vyšlo by to asi 300 na 10 dní. 🤦‍♀️ Takže otázka. Máte zkušenosti s nějakými přírodními léčivy, bylinkami nebo bachovkami v souvislosti s epilepsii?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A tak já chápu, odkud se tohle bere.. lesnížínka.. on totiž každý, koho bolí hlava, protože furt sedí a kouká do počítače nebo mobilu, řekne - bolí mě hlava, zas mám migrénu, šup dva ibalginy a pohoda. Migréna je slovo jako úterý. Nechci dělat tohle - mám migrénu. Nechci tamto - mám migrénu. Propitý víkend - mám migrénu.
Jak se o něčem mluví všude a často, začne se to zlehčovat..
Je u nás prý kolem 100 tis. epileptiků - člověčích. Je nás jen přes 10,5 mil. Tak se zdá, že je to takové běžné.. no, ne. 100 tisíc lidí je pro mě hodně lidí.
A 1 až 3 % psů.
Tak na ta čísla koukám jak tele, to jsem ani netušila.

Ano, že má každý druhý depresi, migrénu a nevím co ještě samozřejmě vím a netvrdím, že epilepsie je běžná nemoc. Ale psala jsem, že nějaké epileptiky jsem znala, setkala jsem se se záchvatem a vím, že u epileptiků se to bere(a samozřejmě myslím,,běžného" epileptika) prostě jako každá jiná nemoc. Prostě ji má, musí se s tím počítat, ale záchranka se u záchvatů, pokud nevybočují z normálu nevolá a neberou se jako život ohrožující. Když já jsem byla děcko, tak epileptici normálně chodili do práce a léky na to (možná krom toho diazepamu) nebyly.
Nepochopila jsem teda, proč jste to adresovala na mě, protože bába, mamka a jedna sestřenka mají migrenu s aurou. Zažila jsem v dětství stavy, kdy mamka dva dny zvracela, zavřená v ložnici, další den se potácela po domě. U babči to znám už jen z vyprávění, já ji zažila až po přechodu, to už neměla ty záchvaty tak silné, alnagon to zvládnul. A ještě mám jednu spojitost. Bába byla v částečném invalidním ,,se slabým srdcem". Tehdy aritmii asi ještě nikdo ani neznal. Zajímavé bylo, že když umírala, řekla nám doktorka, že to tělo už se prakticky rozpadá, odchází jí všechno, už by byla mrtvá, kdyby ji pořád to srdce nedrželo. Mamka v 60 a sestřenka v 35letech - obě na ablaci srdce, kvůli těžké aritmii. I tam může být souvislost...

Andrýsek3 napsal(a):
Jsem úplně zapomněla na svůj dotaz. Na veterině mi řekli, že by taky šlo prozatím využívat něco na uklidnění, právě proto, že záchvaty jsou často vyvolávány stresem. Chtěli mi prodat alavis calming, ale to jsem nechtěla, vyšlo by to asi 300 na 10 dní. 🤦‍♀️ Takže otázka. Máte zkušenosti s nějakými přírodními léčivy, bylinkami nebo bachovkami v souvislosti s epilepsii?

Nevím, nepoužívám, ale alespoň bych to zkusila.

fikovnice napsal(a):
Já bych wiki nebrala jako studnici moudrosti...

Já jsem hledala i všude jinde a vlastně jsem nic nenašla, proto jsem chtěla nějaký seriozní odkaz.

Andrýsek3 napsal(a):
Jsem úplně zapomněla na svůj dotaz. Na veterině mi řekli, že by taky šlo prozatím využívat něco na uklidnění, právě proto, že záchvaty jsou často vyvolávány stresem. Chtěli mi prodat alavis calming, ale to jsem nechtěla, vyšlo by to asi 300 na 10 dní. 🤦‍♀️ Takže otázka. Máte zkušenosti s nějakými přírodními léčivy, bylinkami nebo bachovkami v souvislosti s epilepsii?

Vy zkoušet určitě můžete. Nicméně já vyzkoušela snad všechny dostupné v souvislosti se stresem (ne epilepsií) a na psovi efekt nula nula včetně bachovek na míru

lesnížínka napsal(a):
Já jsem hledala i všude jinde a vlastně jsem nic nenašla, proto jsem chtěla nějaký seriozní odkaz.

Wikiskripta jsou normální zdroj. Jsou tam odkazy k použité literatuře, dost informací, které si dál ověřím, když nad tím chci přemýšlet. Jde jen o to, co si kdo z těch informací vytáhne. Občas tady velmi tvrdě přemýšlím nad tím, co mi řekne lékař a lékárník, který na to kolik let studoval a já mu proto věřím, viz i toto vlákno, kdy nesmyslně zamění léky a vyjadřuje se jak prase u kosti. Vůbec se tím nezaobírejte, klid a nohy v teple.. tady je snad jen 15 nad nulou a bez přestávky dva dny prší, tlak nízko jak silnice, z toho jsou akorát tak bolesti hlavy ;-)

janaa napsal(a):
Vy zkoušet určitě můžete. Nicméně já vyzkoušela snad všechny dostupné v souvislosti se stresem (ne epilepsií) a na psovi efekt nula nula včetně bachovek na míru

Ještě mě napadly ty bylinky na stres do žrádla....to jste se tehdy na ně Andyseeek3 ptala vy? Je jich hodně, nějaké bych si natrhala a postupně zkoušela.

lesnížínka napsal(a):
Jako, že měl 30minut trvající záchvaty?

Bohužel... Byly to takové křeče, že jsme ho někdy ani ve třech dospělých lidech nedokázali odnést do auta (cca 30 kg psa). Tehdy ani stavy po záchvatech nebyly žádný med, někdy několik hodin nemohl chodit, jindy se snažil procházet zdmi... Ale je zajímavé, že z toho vyvázl bez trvalých následků. Jeden čas se mi zdálo, že začíná trochu blbnout, ale zřejmě se mu v mozku vytvořily nové dráhy (alespoň tak si to laicky představuji :-) ), protože už x let je úplně normální. Je to milionový pes, ty poslední roky jsou opravdu za odměnu.

fikovnice napsal(a):
Rady, to, co napsala polopaticky "Megííí" je pravda. Jako nejvíc ohrožující během epi záchvatu vnímám asfyxii - ten člověk/zvíře se často dusí. Proto lidi během záchvatu promodrávají. Teď si představ, že Ti křečuje celé tělo, svaly...mimochodem víš jak strašné bolesti jsou po prodělaném velkém epi záchvatu? Je prokázán kognitivní deficit (zhoršení procesů učení, paměti, koncentrace) při dlouhodobé neléčené nebo farmakorezistentní epilepsii. Nemluvě o SUDEP = náhlá neočekávaná smrt u epileptiků. A pokud tomu všemu nevěříš (závažnosti toho onemocnění), tak si fakt pusť některé z těch videí v mých odkazech.

Edit: Z úleku nemůže vzniknout epilepsie. Úlek mohl být spouštěč záchvatu (i když si myslím, že tam mohlo hrát roli víc faktorů), ale u toho Tvého příbuzného už prostě byla přítomna (třeba na genetickém podkladě), a čekala na "vhodnou příležitost".
Buď ráda, že už se neobjevila u nikoho dalšího v rodině a buď ráda i za to, že neznáš migrénu.

Edit: Z úleku nemůže vzniknout epilepsie. Úlek mohl být spouštěč záchvatu (i když si myslím, že tam mohlo hrát roli víc faktorů), ale u toho Tvého příbuzného už prostě byla přítomna (třeba na genetickém podkladě), a čekala na "vhodnou příležitost".
Buď ráda, že už se neobjevila u nikoho dalšího v rodině a buď ráda i za to, že neznáš migrénu.

Jani, tady máš nejspíš pravdu a společný jmenovatel bude praděda, páč všichni postižení jsou jeho potomci. A tady mám zase pravdu já, protože společný jmenovatel všech, je porucha elektrické aktivity, ať už na mozku, či na srdci. Pravděpodobně to u pradědy skončilo epilepsií, u těch našich bab a jednoho bratránka, to jsou migrény a aritmie. Jestli tam hraje roli některý z hormonů nevím, ale u holek tam očividná spojitost je...Sestřence začala ta aritmie po porodu. To by byl spíš dotaz na doktory, bohužel nikdo z nich není jaksi schopen to doktoru nadhodit

fikovnice napsal(a):
"Nereaguje na vlastní jméno" - ono je i známo, že snažit se postiženého (zvíře nebo člověk - to je asi fuk) nějak ze záchvatu dostat - třeba i voláním jména, naléhavým hlasem, nedejbože křikem, působí té bytosti nedobře. Nejlépe je mluvit velmi klidným hlasem (já vím, to se lehce řekne).
Jinak si myslím, že Váš "Škubánek" se má u Vás natolik dobře, že to převáží i tu hnusnou epilepsii! A za Vaši odvahu a vlastně i za to rozhodnutí.

S tím jménem jsem to myslela spíše pro ilustraci toho, že je zcela mimo sebe. Jinak ho nijak - ani vokálně - netrápím. :-) Já jsem po těch letech v zenu a mám odhad, takže když už na něj při záchvatu mluvím, říkám mu jen tichým hlasem, za jak dlouho to zhruba přejde. Jinak nastavuji podmínky tak (to by třeba pro majitele čerstvých epileptiků mohlo být zajímavé), aby v místnosti bylo jen tlumené a rozptýlené světlo, větrám (okysličení + ochlazení), vypínám hudbu, a po záchvatu krmím piškoty (takovými těmi malinkými, mají asi 1-2 cm v průměru), aby se mu zvedl cukr. Lokální svalové křeče umím rozmasírovat, to také pomáhá, zdá se mi méně rozlámaný. No a po záchvatu, když se mu udělá lépe, se jde na flexině protáhnout na pár minut ven.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Bohužel... Byly to takové křeče, že jsme ho někdy ani ve třech dospělých lidech nedokázali odnést do auta (cca 30 kg psa). Tehdy ani stavy po záchvatech nebyly žádný med, někdy několik hodin nemohl chodit, jindy se snažil procházet zdmi... Ale je zajímavé, že z toho vyvázl bez trvalých následků. Jeden čas se mi zdálo, že začíná trochu blbnout, ale zřejmě se mu v mozku vytvořily nové dráhy (alespoň tak si to laicky představuji :-) ), protože už x let je úplně normální. Je to milionový pes, ty poslední roky jsou opravdu za odměnu.

Je dobře, že jste to nevzdala protože já zase říkám: umřít je až ta poslední varianta, na to je vždycky času dost. A vyplatilo se vám to

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Bohužel... Byly to takové křeče, že jsme ho někdy ani ve třech dospělých lidech nedokázali odnést do auta (cca 30 kg psa). Tehdy ani stavy po záchvatech nebyly žádný med, někdy několik hodin nemohl chodit, jindy se snažil procházet zdmi... Ale je zajímavé, že z toho vyvázl bez trvalých následků. Jeden čas se mi zdálo, že začíná trochu blbnout, ale zřejmě se mu v mozku vytvořily nové dráhy (alespoň tak si to laicky představuji :-) ), protože už x let je úplně normální. Je to milionový pes, ty poslední roky jsou opravdu za odměnu.

děkuji za něj

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Wikiskripta jsou normální zdroj. Jsou tam odkazy k použité literatuře, dost informací, které si dál ověřím, když nad tím chci přemýšlet. Jde jen o to, co si kdo z těch informací vytáhne. Občas tady velmi tvrdě přemýšlím nad tím, co mi řekne lékař a lékárník, který na to kolik let studoval a já mu proto věřím, viz i toto vlákno, kdy nesmyslně zamění léky a vyjadřuje se jak prase u kosti. Vůbec se tím nezaobírejte, klid a nohy v teple.. tady je snad jen 15 nad nulou a bez přestávky dva dny prší, tlak nízko jak silnice, z toho jsou akorát tak bolesti hlavy ;-)

Tak kdopak z "profíků" "nesmyslně zaměnil léky" a "vyjadřuje se jak prase u kosti" v tomto vlákně, nebo i v jiném...?? To by mě fakt zajímalo, nikoho takového jsem si totiž nepovšimla!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
S tím jménem jsem to myslela spíše pro ilustraci toho, že je zcela mimo sebe. Jinak ho nijak - ani vokálně - netrápím. :-) Já jsem po těch letech v zenu a mám odhad, takže když už na něj při záchvatu mluvím, říkám mu jen tichým hlasem, za jak dlouho to zhruba přejde. Jinak nastavuji podmínky tak (to by třeba pro majitele čerstvých epileptiků mohlo být zajímavé), aby v místnosti bylo jen tlumené a rozptýlené světlo, větrám (okysličení + ochlazení), vypínám hudbu, a po záchvatu krmím piškoty (takovými těmi malinkými, mají asi 1-2 cm v průměru), aby se mu zvedl cukr. Lokální svalové křeče umím rozmasírovat, to také pomáhá, zdá se mi méně rozlámaný. No a po záchvatu, když se mu udělá lépe, se jde na flexině protáhnout na pár minut ven.

Super přístup!