Když pes něco sežere venku

Naucit ho ukazovat, co ma v hube a v pripade hnusu- vymenit za neco vice-k-jidlu-vhodne.
Ale to musi pes umet predem, no.

když už to sežral, tak už nijak :D

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Naucit ho ukazovat, co ma v hube a v pripade hnusu- vymenit za neco vice-k-jidlu-vhodne.
Ale to musi pes umet predem, no.

Několik dnů chodíme kolem obrovské srágory, s hromadou použitých kapesníků - jako toaleťák. Tohoto psa(na rozdíl od starého Alfa) by nenapadlo se k ho.nům přiblížit, ovšem mlsně kouká na ty papírové kapesníky, na kterých ujíždí. Naštěstí je to zatím u toho, že na dva metry natáhne nosem a mávne nad tím tlapkou...zatím. A fakt bych nechtěla, aby ten kapesník se mnou směňoval

Nora ujíždí bohužel na tom, co bývá pod těmi kapesníky a to teda nevyměňuju, ale řvu PRASE! a naposledy byla strašně hodná a místo rychlejšího polykání fakt opustila tu věc a přišla si pro kus odměny.

Vyměňuju igeliťáky se svačinou, obaly od májky, plesnivý pečivo, mrtvý ptáky, sušený žáby i polorozložený srnčí nohy, ale hovňouse jen jednom omylem a to bylo jediný štěstí, že byl zrovna mráz a bylo to zmrzlý.

Naštěstí teda postupným soužitím už ta druhá strana začíná chápat, že tohle mě fakt nebaví a překvapivě často stačí vyčítavé Noro k tomu, aby přišla rovnou pro tu pochvalu, jak je hrozně šikovná a že si můžeme hrát a že tam tu věc nechala a jestli jsem to viděla...?

Kamarádka má úžasnou kříženku labrouše, podle hlavy a naturelu kolem prošel možná bull. Po labinách je pažravá a v kamuflážích cíleně geniální. Většinou to bere i na krátkém vodítku tak, že je honička polknutí čehokoliv vůbec zahlédnout. Na podzim při čmuchání nenápadně vyluxla spadlé jabko. Vycvičená panička periferně zaregistrovala a zavelela odevzdat. Frajerka na ní čuměla s pootevřenou tlamou (jabko se jí tam úplně nevešlo), jakože cože? Standard výraz, že nechápe, v tlamě nic nemá, nehla brvou, natož tlamou. Já se řezala smíchy a ten můj jí lustroval, cože to tam má. Pořád údiv, co po ní chceme. Když jí kámoška otevřela tlamku a jablko vyndala, tak se jen rezignovaně zatvářila, že to zas nevyšlo.

Vvv21 napsal(a):
Jak by se mělo správně reagovat, když vám pes sní třeba vyhozený kus jídla někde venku?

Neříkám, že to dělám správně, ale já se s pesanama v tomhle teda necrcám, čert vem nějakej hnusanec, ale dneska jsou i magoři, co pohodí otrávenou návnadu...

Takže už od štěňat učím nesbírat...hodně rázné FUJ, nejlépe, aby se pes lekl nebo minimálně zarazil a třeba otočil na mě, ještě předtím než věc sebere, pokud to nezabere a pes sebere, tak následuje.. pusť...jakmile okamžitě nepustí, tak jdu fofrem sebranou věc vydolovat z tlamajzny a tím vydolovat myslím doslova, doluju tak, aby to bylo psovi klidně i hodně nepříjemné a to i v případě, že už to zhltnul.....tvářim se u toho tak, aby pes věděl, že se fakt zlobim, s příslušným komentářem, jako že je fakty čuně a pod. a ještě minimálně chvíli po "zákroku" se tvářim naštvaně.

Výsledek zatím vždy zaručen....časem se pesani prostě naučili nic nesbírat a to mám momentálně popelnice.

Metodu "vyměň sebranou věc za mňaminu" tu nepoužívám, protože já fakty nechci, aby to pes sebral a následně vyměnil.......já chci, aby ho ani nenapadlo něco sebrat.....možná to někomu bude připadat drastický, ale tohle čistě teoreticky může být otázka života a smrti.

Pokud by se mi nezadařilo a pes sbíral dál, tak by prostě nevycházel bez košíku...v tomhle jsem holt trochu paranoidní....trochu víc...

měla jsem psa, kterej se tím dolováním akorát naučil, že když něco najde, musí rychle polykat a přitom utíkat pryč.

pak psa, kterej fakt fungoval na to fuj a s výrazem "ono mi to chtělo samo vlézt do tlamy" odskakoval pryč a pak při nalezení pochutiny jen koukl, jestli vidím, a když jo, tak nic.

Nora měla trochu tendenci k řešení ala první pes, takže tam je naopak potřeba zachovat klid a volat ke mně s tím, že chcíplá žába v tlamě psa je pro mě naprosto irelevantní a to vyměnění je vlastně úplně mimochodem a vzniká tak, že přece když se tlama otevře aby se dala vložit plíce, žába vypadne. ideál to není, ale aspoň vím, co chtěla žrát. kdybych se zlobila a dolovala, tak to žere na tajňačku a ještě bych si kazila to ke mně.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Neříkám, že to dělám správně, ale já se s pesanama v tomhle teda necrcám, čert vem nějakej hnusanec, ale dneska jsou i magoři, co pohodí otrávenou návnadu...

Takže už od štěňat učím nesbírat...hodně rázné FUJ, nejlépe, aby se pes lekl nebo minimálně zarazil a třeba otočil na mě, ještě předtím než věc sebere, pokud to nezabere a pes sebere, tak následuje.. pusť...jakmile okamžitě nepustí, tak jdu fofrem sebranou věc vydolovat z tlamajzny a tím vydolovat myslím doslova, doluju tak, aby to bylo psovi klidně i hodně nepříjemné a to i v případě, že už to zhltnul.....tvářim se u toho tak, aby pes věděl, že se fakt zlobim, s příslušným komentářem, jako že je fakty čuně a pod. a ještě minimálně chvíli po "zákroku" se tvářim naštvaně.

Výsledek zatím vždy zaručen....časem se pesani prostě naučili nic nesbírat a to mám momentálně popelnice.

Metodu "vyměň sebranou věc za mňaminu" tu nepoužívám, protože já fakty nechci, aby to pes sebral a následně vyměnil.......já chci, aby ho ani nenapadlo něco sebrat.....možná to někomu bude připadat drastický, ale tohle čistě teoreticky může být otázka života a smrti.

Pokud by se mi nezadařilo a pes sbíral dál, tak by prostě nevycházel bez košíku...v tomhle jsem holt trochu paranoidní....trochu víc...

Dělám to úplně stejně. Fakt nebudu se psem vyměňovat hnusy za dobroty. Proto existuje povel "Fuj!".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Neříkám, že to dělám správně, ale já se s pesanama v tomhle teda necrcám, čert vem nějakej hnusanec, ale dneska jsou i magoři, co pohodí otrávenou návnadu...

Takže už od štěňat učím nesbírat...hodně rázné FUJ, nejlépe, aby se pes lekl nebo minimálně zarazil a třeba otočil na mě, ještě předtím než věc sebere, pokud to nezabere a pes sebere, tak následuje.. pusť...jakmile okamžitě nepustí, tak jdu fofrem sebranou věc vydolovat z tlamajzny a tím vydolovat myslím doslova, doluju tak, aby to bylo psovi klidně i hodně nepříjemné a to i v případě, že už to zhltnul.....tvářim se u toho tak, aby pes věděl, že se fakt zlobim, s příslušným komentářem, jako že je fakty čuně a pod. a ještě minimálně chvíli po "zákroku" se tvářim naštvaně.

Výsledek zatím vždy zaručen....časem se pesani prostě naučili nic nesbírat a to mám momentálně popelnice.

Metodu "vyměň sebranou věc za mňaminu" tu nepoužívám, protože já fakty nechci, aby to pes sebral a následně vyměnil.......já chci, aby ho ani nenapadlo něco sebrat.....možná to někomu bude připadat drastický, ale tohle čistě teoreticky může být otázka života a smrti.

Pokud by se mi nezadařilo a pes sbíral dál, tak by prostě nevycházel bez košíku...v tomhle jsem holt trochu paranoidní....trochu víc...

Neříkám, že tohle jsem nikdy nedělala, u předchozí feny jsem to tak většinou praktikovala - dolovala jsem stůj co stůj, aby to bylo nepříjemný, plus nevybíravej slovní doprovod k tomu. Ale jsem přesvědčená - a fena mi to potvrdila- že takhle se právě vyrábějí psi, kteří o ty hnusy bojujou, kamuflujou, podvádějí. Stanou se z nich mistři ve žraní hnusů na tajňačku.
Předesílám, že současná fena není tak pažravá a krom toho je na barfu, takže si z kusu masa v křoví nesedne na zadek. Tudíž je to s ní jedodušší než s tou předchozí. Ale výměnu praktikuju a většinou funguje. Pokud je to něco hodně atraktivního, pouští neochotně až vůbec, ale aspoň o to zuřivě nebojuje a nezdrhá. A z noseworku zná povel "ukaž", takže je pro ni normálka, že nález se ukazuje

Ještě k tomu ráznému fuj, že se štěně lekne :D Nora je taková držka, že na strašidelný zvuky kašle zvysoka od naprostého mala, prostě bez šance. Případně umí "ty se na mě zlobíš, tak já k tobě nejdu" a to pak nevydolujete vůbec nic, protože není pes.

Rázný fuj fungovalo na hovawarty. U Nory jsem narazila a hodně rychle jsem se to odnaučila.U ní prostě funguje spíš Norinko pusinko ke mně, vesele a s klidem jako vždycky, bez ohledu na to, jestli je držtička plná nebo prázdná. Kdy je plná, tak se to pak vyklepe a vloží se plíce. Když je prázdná, vloží se plíce rovnou. A pak se vytáhne balonek a na hnus se zapomene. Poslední asi měsíc dva je naprosto skvělá a sežrala jen jeden igeliťák, který prostě mrška spolkla po cestě ke mně, ale spoustu jiných věcí opustila rovnou a tím pádem je téměř dokonalý ten nejtěžší cvik ze všech, odvolání od pochutiny.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
měla jsem psa, kterej se tím dolováním akorát naučil, že když něco najde, musí rychle polykat a přitom utíkat pryč.

pak psa, kterej fakt fungoval na to fuj a s výrazem "ono mi to chtělo samo vlézt do tlamy" odskakoval pryč a pak při nalezení pochutiny jen koukl, jestli vidím, a když jo, tak nic.

Nora měla trochu tendenci k řešení ala první pes, takže tam je naopak potřeba zachovat klid a volat ke mně s tím, že chcíplá žába v tlamě psa je pro mě naprosto irelevantní a to vyměnění je vlastně úplně mimochodem a vzniká tak, že přece když se tlama otevře aby se dala vložit plíce, žába vypadne. ideál to není, ale aspoň vím, co chtěla žrát. kdybych se zlobila a dolovala, tak to žere na tajňačku a ještě bych si kazila to ke mně.

Tak jasně...je to pes od psa, neříkám, že na dalšího psa to bude fungovat taky, třeba budu muset vymyslet něco jinýho.
Na psech je kouzelný, jak je každej úplně jinej a člověk pořád musí přemýšlet, jak na to.
Já tohle dělala už u ovčandy....u chrta nebylo potřeba, ten si nevzal ode mě ani opečenej párek, natož aby si všimnul nějakýho hnusance a u současných psů to byla nutnost, ti zase byli schopni sežrat všechno....jen když vzpomenu na první zimu, těch poházenejch kapesníčků a ne vždycky jsem tomu stačila zabránit........

Terven napsal(a):
Neříkám, že tohle jsem nikdy nedělala, u předchozí feny jsem to tak většinou praktikovala - dolovala jsem stůj co stůj, aby to bylo nepříjemný, plus nevybíravej slovní doprovod k tomu. Ale jsem přesvědčená - a fena mi to potvrdila- že takhle se právě vyrábějí psi, kteří o ty hnusy bojujou, kamuflujou, podvádějí. Stanou se z nich mistři ve žraní hnusů na tajňačku.
Předesílám, že současná fena není tak pažravá a krom toho je na barfu, takže si z kusu masa v křoví nesedne na zadek. Tudíž je to s ní jedodušší než s tou předchozí. Ale výměnu praktikuju a většinou funguje. Pokud je to něco hodně atraktivního, pouští neochotně až vůbec, ale aspoň o to zuřivě nebojuje a nezdrhá. A z noseworku zná povel "ukaž", takže je pro ni normálka, že nález se ukazuje

Tak já měla asi štěstí....do půl roka pesani nesbírali už nic.......to teda měli ještě tendence, když našli něco zajímavýho, tak nejdřív kouknout na mě, jestli se dívám....jo dívám, takže jsem říkala "já tě vidim, ani na to nemysli"....a pesové šli od toho.......

Dneska myslím, že by pes neodolal a pokud by někde našel tenisák nebo nějakej balonek, tak ten sebere určitě, ale zase pes by mi ho určitě přinesl ukázat..přišel by se pochlubit a fena by ho taky přinesla a u mě vyplivla a šla by si po svým..........a teda nevím, kdyby někde leželo pečený kuře.....ale na pečený kuře jsme zatím nenarazili....a ani já jsem ho cvičně nezkoušela.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Neříkám, že to dělám správně, ale já se s pesanama v tomhle teda necrcám, čert vem nějakej hnusanec, ale dneska jsou i magoři, co pohodí otrávenou návnadu...

Takže už od štěňat učím nesbírat...hodně rázné FUJ, nejlépe, aby se pes lekl nebo minimálně zarazil a třeba otočil na mě, ještě předtím než věc sebere, pokud to nezabere a pes sebere, tak následuje.. pusť...jakmile okamžitě nepustí, tak jdu fofrem sebranou věc vydolovat z tlamajzny a tím vydolovat myslím doslova, doluju tak, aby to bylo psovi klidně i hodně nepříjemné a to i v případě, že už to zhltnul.....tvářim se u toho tak, aby pes věděl, že se fakt zlobim, s příslušným komentářem, jako že je fakty čuně a pod. a ještě minimálně chvíli po "zákroku" se tvářim naštvaně.

Výsledek zatím vždy zaručen....časem se pesani prostě naučili nic nesbírat a to mám momentálně popelnice.

Metodu "vyměň sebranou věc za mňaminu" tu nepoužívám, protože já fakty nechci, aby to pes sebral a následně vyměnil.......já chci, aby ho ani nenapadlo něco sebrat.....možná to někomu bude připadat drastický, ale tohle čistě teoreticky může být otázka života a smrti.

Pokud by se mi nezadařilo a pes sbíral dál, tak by prostě nevycházel bez košíku...v tomhle jsem holt trochu paranoidní....trochu víc...

Ja to praktizujem tak isto.Teda snažím sa Rázne fuj a tak 70 % úspech A ked štendo niečo schmatne, okamžite skočím k nemu a ťahám mu to až z krku-doslovne. Štendu je to nepríjemné a potom si aspoň chvílu dáva pozor a nič do tej zvedavej papulky neberie. Postupne snád štendo pochopí, že nie je popelnica a nemusí zbierať každý humus, ktorý nájde.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Neříkám, že to dělám správně, ale já se s pesanama v tomhle teda necrcám, čert vem nějakej hnusanec, ale dneska jsou i magoři, co pohodí otrávenou návnadu...

Takže už od štěňat učím nesbírat...hodně rázné FUJ, nejlépe, aby se pes lekl nebo minimálně zarazil a třeba otočil na mě, ještě předtím než věc sebere, pokud to nezabere a pes sebere, tak následuje.. pusť...jakmile okamžitě nepustí, tak jdu fofrem sebranou věc vydolovat z tlamajzny a tím vydolovat myslím doslova, doluju tak, aby to bylo psovi klidně i hodně nepříjemné a to i v případě, že už to zhltnul.....tvářim se u toho tak, aby pes věděl, že se fakt zlobim, s příslušným komentářem, jako že je fakty čuně a pod. a ještě minimálně chvíli po "zákroku" se tvářim naštvaně.

Výsledek zatím vždy zaručen....časem se pesani prostě naučili nic nesbírat a to mám momentálně popelnice.

Metodu "vyměň sebranou věc za mňaminu" tu nepoužívám, protože já fakty nechci, aby to pes sebral a následně vyměnil.......já chci, aby ho ani nenapadlo něco sebrat.....možná to někomu bude připadat drastický, ale tohle čistě teoreticky může být otázka života a smrti.

Pokud by se mi nezadařilo a pes sbíral dál, tak by prostě nevycházel bez košíku...v tomhle jsem holt trochu paranoidní....trochu víc...

Bohužel mi fenka i po takovém přístupu stále bere do tlamy všechno, co se tváří, že by šlo sežrat

Vvv21 napsal(a):
Bohužel mi fenka i po takovém přístupu stále bere do tlamy všechno, co se tváří, že by šlo sežrat

No jak jsem psala.....já jsem ještě metodu "vyměň" nezkoušela...nemusela jsem, ale osobně bych teda byla ochotná vyzkoušet i metodu "vyměň" a pokud ani to by nebyla schůdná cesta, tak by byl koš...minimálně při pohybu na volno, jasnou volbou..

Nevím jestli to někde bylo psáno a nechce se mi to číst celé....kolik je feňulíně??
Ono se taky stane, že štěňata a mladí pesani sbírají a časem...s podporou nějaké té výchovy...z toho prakticky vyrostou, ale spolehnout na to fakty nejde.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No jak jsem psala.....já jsem ještě metodu "vyměň" nezkoušela...nemusela jsem, ale osobně bych teda byla ochotná vyzkoušet i metodu "vyměň" a pokud ani to by nebyla schůdná cesta, tak by byl koš...minimálně při pohybu na volno, jasnou volbou..

Nevím jestli to někde bylo psáno a nechce se mi to číst celé....kolik je feňulíně??
Ono se taky stane, že štěňata a mladí pesani sbírají a časem...s podporou nějaké té výchovy...z toho prakticky vyrostou, ale spolehnout na to fakty nejde.

Jj, s podporou výchovy to většinou s věkem pomine. Vždycky jsem na něj odporně zamečela ne-e. Rapidní změna nastala s nástupem barfu, už to všechno nevypadalo tak lákavě a dnes už se na nic skoro ani nepodívá. Dnes ale koukám, že mi očuchává nějakou čerstvě obranou kost z kuřete. Stačilo zavrčet "zapomeň", pohled jakože sorry, samo mě to vlastně nezajímá a šel dál.

Tři roky. Zkusím ještě to vyměňování a když ani to nepůjde, tak nezbývá nic jiného než ten košík. No, nutno ale podotknout, že kdyby lidi nevyhazovali z oken zbytky, které jsou asi líní hodit do koše, nemusela bych to třeba vůbec řešit.

Vvv21 napsal(a):
Tři roky. Zkusím ještě to vyměňování a když ani to nepůjde, tak nezbývá nic jiného než ten košík. No, nutno ale podotknout, že kdyby lidi nevyhazovali z oken zbytky, které jsou asi líní hodit do koše, nemusela bych to třeba vůbec řešit.

No, kdyby lidi kadili doma, tak by se mi taky chodilo na procházku líp, no.

Nečetla jsem vše, možná se budu opakovat, naše zkušenost s erdelou : fuj, vyplivni to ! Naučené dolováníma- klepáním z tlamy, to musíte použít i čekej a psa dostihnout včas. Někdy to tam už nebylo, ale naučila se to. Pokud jsem psa viděla, že začíná nebo se chystá slupnout nějaký hnus (chcíplé ryby a kdejaké mršiny, odhozené jídlo- většinou alobal z taveňáku, hovna) ihned velet a jednat . Čerstvě chycené myši byly o vzdálenosti- větší vzdálenost ode mne, dvakrát překousnout a polknout, pokud nějaký hnus vyplivla, dobře si pamatovala kde a když jsme tudy šly jindá, hledala to..... Podpapírák byla kapitola sama pro sebe, ochutnat nebo ihned se v tom natřít , mě doslova nas**t (co se zahnojeným psem v lese- nechat ho zalehnout, otočit na záda a tahat ho po mechu za přední nohy nebylo moc efektivní) doma to vyblít popřípadě i s tou myší, o koupání psa ani nemluvě....prostě erdela byla psasátko.
Bulina nedá dopustit na kočičince, taky se natírá, ale ne tak intenzivně, spíš mršiny a to cítím i já, tak je v tu dobu pod dohledem, celkově takové prasítko to není, velím fuj je to , běž! a ukážu nataženou paží na jiný směr než ten kekel. Dostat se bulině do huby, když tam má fujtajblík je někdy dost potíž, tak má jiný povel.

opět musím reagovat :

Na psech je kouzelný, jak je každej úplně jinej a člověk pořád musí přemýšlet, jak na to.
ale principy učení jsou u všech, a nejen psů, ale celého živočišstva, stejné

a možná není ani nutné používat trest v podobě fuj a pod., ale důkladně a zcela po dobrém naučit psa PUSŤ a to pak v terénu používat a to DŘÍV než pes něco sebere.....špatnému chování předcházíme!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
opět musím reagovat :

Na psech je kouzelný, jak je každej úplně jinej a člověk pořád musí přemýšlet, jak na to.
ale principy učení jsou u všech, a nejen psů, ale celého živočišstva, stejné

a možná není ani nutné používat trest v podobě fuj a pod., ale důkladně a zcela po dobrém naučit psa PUSŤ a to pak v terénu používat a to DŘÍV než pes něco sebere.....špatnému chování předcházíme!

Povel "Fuj" přece není trest!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Povel "Fuj" přece není trest!

fuj jsou jenom tři písmena, trest z něj dělá způsob naučení

prosím tedy, jak jste kdo naučili význam slova fuj/nesmíš/apod....?

v této debatě, co čtu, to je tuším (nečetla jsem pozorně jeden každý příspěvek) zatím sám trest

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
fuj jsou jenom tři písmena, trest z něj dělá způsob naučení

prosím tedy, jak jste kdo naučili význam slova fuj/nesmíš/apod....?

v této debatě, co čtu, to je tuším (nečetla jsem pozorně jeden každý příspěvek) zatím sám trest

Nevím, jestli je nutné tu popisovat, jak se cvičí povel "Fuj". Vy moc dobře víte, že se na to jde přes přerušení nežádoucí činnosti trhnutí vodítkem a pochvalou následující po vynuceném zanechání nežádoucí činnosti. Pes si musí zafixovat, že "Fuj" znamená okamžitě přestat dělat to, co dělá. Je to zákazový povel, a funguje u pestré palety činností od pokusu sežrání nějakého svinstva po pokus očichání jiného psa.
Není to v duchu pozitivky, a nenabízí se psovi jiná činnost. Ani své děti jsem nevychovávala pouze pozitivkou. Jsou věci, které se nedělají a basta!

a možná není ani nutné používat trest v podobě fuj a pod., ale důkladně a zcela po dobrém naučit psa PUSŤ a to pak v terénu používat a to DŘÍV než pes něco sebere.....špatnému chování předcházíme!
Takže radíte velet "Pusť" ještě než bude mít něco v tlamě?

Učím všechny psy "fuj" nebo "NE". A přijde mi to opravdu jako dobrý a užitečný povel a navíc jednoduchý - ten povel znamená jen to - přestaň okamžitě dělat to, co teď děláš - a to se hodí opravdu ve spoustě případech. Už jsem to tu psala vícekrát - nejsem z těch, která úplně do detailů řeší co jak psa naučí a jestli je to pozitivní nebo negativní. Jde mi hlavně o to, aby to bylo účinné. Což je. Samozřejmě psa nijak fyzicky netrestám, netýrám, ale pokud například dospělý pes venku nereaguje na nějaký povel (který zná a má ho naučený), tak nemám problém zvýšit hlas a cuknout vodítkem - aby pes zase začal vnímat....

No a záleží taky na konkrétním psovi - třeba moje fena hodně reaguje na hlas - stačí na ni "štěknout" rázné "NE" a okamžitě přestane dělat to, co právě dělá, bez toho, aniž bych ji to "NE" někdy spojovala s cuknutím vodítka nebo něčím nepříjemným. Prostě reaguje na hlas, na mně a vidí, že mě se to co dělá nelíbí.

Vvv21 napsal(a):
Tři roky. Zkusím ještě to vyměňování a když ani to nepůjde, tak nezbývá nic jiného než ten košík. No, nutno ale podotknout, že kdyby lidi nevyhazovali z oken zbytky, které jsou asi líní hodit do koše, nemusela bych to třeba vůbec řešit.

Ale taky musela.........ono tako chcíplá ryba na břehu rybníka.....nějaká stará kost objevená v lesíčku....mrtvá myš.....a třeba taky takový kozí nebo jelení bobky.......to taky nechcete, aby pes sbíral a to ani nemluvím třeba o spadaném ovoci, co sice může vypadat ok, ale když je pes popelnice a stihne vyžrat z krmelce srnkám hromadu jablek, než vy tam dojdete, tak taky nic moc.
O lidských exkrementech mluvit nebudu...to už zmínila Bodlinka

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
fuj jsou jenom tři písmena, trest z něj dělá způsob naučení

prosím tedy, jak jste kdo naučili význam slova fuj/nesmíš/apod....?

v této debatě, co čtu, to je tuším (nečetla jsem pozorně jeden každý příspěvek) zatím sám trest

Nevím jak ostatní....fuj učím štěňata tak, že dám na zem třeba piškot....ukážu ho štěněti...štěně samozřejmě ten piškot chce....dám povel fuj...a já teda mechanicky zabráním štěněti, aby si piškot vzalo (je to taky trest?? nevím, já se v tom neorientuju) ....když po nějaké době ztratí štěně o piškot zájem, tak pochvala a odměna.......možná to dělám blbě, ale nevím jak jinak vysvětlit štěněti, že povel fuj znamená "nevšímej si toho"........

Pokud po povelu FUJ...kdy už teda štěndo ví, co to znamená, stejně předmět sebere...na povel pusť (který už je taky naučený) nepustí, tak potom opravdu následuje trest v podobě nepříjemného vydolování příslušné věci z tlamy....teda doufám, že je to pro psa trest...je to snad jediný, který vědomě používám...s tím, že doufám, že si pes časem rozmyslí něco vůbec sebrat.....což se zatím vždycky zadařilo a jsem tomu ráda hlavně u mých současných popelnic.....

Neříkám, že tak jak to dělám já je správné a aby to tak dělali všichni....ale mě to takhle funguje resp. zatím fungovalo u každého mého psa...resp. u těch co sbírali

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
opět musím reagovat :

Na psech je kouzelný, jak je každej úplně jinej a člověk pořád musí přemýšlet, jak na to.
ale principy učení jsou u všech, a nejen psů, ale celého živočišstva, stejné

a možná není ani nutné používat trest v podobě fuj a pod., ale důkladně a zcela po dobrém naučit psa PUSŤ a to pak v terénu používat a to DŘÍV než pes něco sebere.....špatnému chování předcházíme!

Principy učení jsou možná stejné, ale postup můžeme zvolit jiný.....resp. dosáhnout svého můžeme různými způsoby....třeba jeden pes bez problémů chodí na povel ke mně...druhý se mi na to může krajcvajc, zvolím tedy povel čekej, protože je schůdnější......
Stejně tak bych řekla, že je to u toho "nesbírání"...některé holky volí "výměnu"...hodně chválí a za nesebrání odměňují..........já dám povel nesbírat - naučený povel a pokud je povel neproveden a eklhaft sebrán nebo rovnou zhltnut, tak jdu a v té tlamajzně se pesovi pěkně nepříjemně pohrabu.....chválím pouze v případě, že je dotyčná věc nesebrána....chválím v případě, že věc je očuchána a nesebrána aniž bych dala povel.....

Jinak povel pusť já chápu...resp. i tak to pesany učím, že mají pustit to, co už mají v tlamajzně......ale já nechci, aby to venku vůbec sbírali........

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nevím jak ostatní....fuj učím štěňata tak, že dám na zem třeba piškot....ukážu ho štěněti...štěně samozřejmě ten piškot chce....dám povel fuj...a já teda mechanicky zabráním štěněti, aby si piškot vzalo (je to taky trest?? nevím, já se v tom neorientuju) ....když po nějaké době ztratí štěně o piškot zájem, tak pochvala a odměna.......možná to dělám blbě, ale nevím jak jinak vysvětlit štěněti, že povel fuj znamená "nevšímej si toho"........

Pokud po povelu FUJ...kdy už teda štěndo ví, co to znamená, stejně předmět sebere...na povel pusť (který už je taky naučený) nepustí, tak potom opravdu následuje trest v podobě nepříjemného vydolování příslušné věci z tlamy....teda doufám, že je to pro psa trest...je to snad jediný, který vědomě používám...s tím, že doufám, že si pes časem rozmyslí něco vůbec sebrat.....což se zatím vždycky zadařilo a jsem tomu ráda hlavně u mých současných popelnic.....

Neříkám, že tak jak to dělám já je správné a aby to tak dělali všichni....ale mě to takhle funguje resp. zatím fungovalo u každého mého psa...resp. u těch co sbírali

pokud chcete psa naučit reakci na povel fuj! nesmíte mu blbnout hlavu a ukazovat na piškot a pak mu bránit. Kdysi dávno jsem zažil člověka, kterému pes zabil slepici. Milý pán strčil kabel 380V do slepice, přivedl psa na vodítku a řekl mu vem si. Odnaučil ho žrát

jahodapavel napsal(a):
pokud chcete psa naučit reakci na povel fuj! nesmíte mu blbnout hlavu a ukazovat na piškot a pak mu bránit. Kdysi dávno jsem zažil člověka, kterému pes zabil slepici. Milý pán strčil kabel 380V do slepice, přivedl psa na vodítku a řekl mu vem si. Odnaučil ho žrát

Ráda bych vám dala za pravdu....jak jsem psala neříkám, že to dělám dobře, ale funguje mi to.......
Já neukazuju na piškot...možná jsem to špatně popsala....jde samozřejmě o to, aby štěně vůbec zaznamenalo, že někde nějakej piškot vůbec je.....ten můj výrok "ukážu ho štěněti" byl fakty nešťastnej, když jsem to psala tak jsem si neuvědomila, jak to vyzní.......prostě jde jen o to, aby štěně ten piškot zaznamenalo, ne že mu ho defakto nabídnu a následně mu ho "nedám"

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ráda bych vám dala za pravdu....jak jsem psala neříkám, že to dělám dobře, ale funguje mi to.......
Já neukazuju na piškot...možná jsem to špatně popsala....jde samozřejmě o to, aby štěně vůbec zaznamenalo, že někde nějakej piškot vůbec je.....ten můj výrok "ukážu ho štěněti" byl fakty nešťastnej, když jsem to psala tak jsem si neuvědomila, jak to vyzní.......prostě jde jen o to, aby štěně ten piškot zaznamenalo, ne že mu ho defakto nabídnu a následně mu ho "nedám"

Zkuste dát stříkačkou do něčeho něco odpudivého a rozházet to. Musí to dělat někdo cizí, nesmí být nikde v okolí váš pach. ( něco hodně hořkého, šťávu z feferonek )

jahodapavel napsal(a):
Zkuste dát stříkačkou do něčeho něco odpudivého a rozházet to. Musí to dělat někdo cizí, nesmí být nikde v okolí váš pach. ( něco hodně hořkého, šťávu z feferonek )

Jo metodu znám..........ale využila bych jí asi v případě, že to moje nebude fungovat.......
Nicméně u chrťáka jsem něco podobnýho zkoušela na odnaučení "kradení" z kuchyňské linky, je zajímavý, že "nalíčený" buřt tam zůstal bez povšimnutí celej den, zatímco ten, co tam člověk nechal omylem a ve kterém žádný hnusanec nebyl zmizel vždycky........

Jinak my to, to s tím, že někdo cizí, aby tam nebyl můj pach, rozhází mňaminy (bez zrádné náplně) zkoušeli, ale jako prověření, že pesani jsou spolehliví a že už nic nesbírají. Že i ten opečený párek nechají ležet.

ok, za Svazarmu jsem jezdil po závodech, kde byly za překážkou při aportu rozházené buřty. Faktem je že polovina psů se vykašlala na aport a začala se cpát.

jahodapavel napsal(a):
ok, za Svazarmu jsem jezdil po závodech, kde byly za překážkou při aportu rozházené buřty. Faktem je že polovina psů se vykašlala na aport a začala se cpát.

Tak my něco podobného děláme na cvičáku i dnes, tedy ne při závodech, ale při trénincích. Že se třeba položí na place misky se žrádlem, pohází párky a pes se přes ty "překážky" přivolává, nebo jde u nohy kolem pohozeného buřtu, odloží se kousek od nějakého žrádla atd.... Je fakt, že se to dělá už ve psí školičce a i ty největší popelnice se to naučí.

Myslím, že tu už před časem bylo tohle zajímavý video: https://www.youtube.com/watch?v=ipT5k1gaXhc

jahodapavel napsal(a):
ok, za Svazarmu jsem jezdil po závodech, kde byly za překážkou při aportu rozházené buřty. Faktem je že polovina psů se vykašlala na aport a začala se cpát.

Jo tak to pamatuju taky....na rovinu, řekla bych, že na moje pesany je sice spoleh, ale nevím, kdyby bylo na jednom místě rozházeno třeba 10 buřtů najednou, jestli by to dali....resp. kdyby to dali, tak bych asi bala překvapená, protože až takhle jsme teda netrénovali
Teda fena na cvičáku určitě jo.....je to potvora a moc dobře ví, co je doopravdy a co jenom jako, to už mi taky předvedla, ale venku v reálu???......těžko říct.

Pes je jednoduchej....s tím by to stačilo natrénovat jednou, jednou mu říct, že se to nesmí....a když maminka řekla, že se to nesmí, tak on to dělat nebude, protože on je hodnej maminčin chlapeček.

Teď mě tak napadá...proč mi přijde jako dobrej nápad si jako dalšího psa pořídit fenu??

Vvv21 napsal(a):
Tři roky. Zkusím ještě to vyměňování a když ani to nepůjde, tak nezbývá nic jiného než ten košík. No, nutno ale podotknout, že kdyby lidi nevyhazovali z oken zbytky, které jsou asi líní hodit do koše, nemusela bych to třeba vůbec řešit.

Zaklad je nepoustet psa z dohledu. Nesmi se stat, ze zaleze za rosti ap.

vymenovani a odevzdavani je bezpecne prave z duvodu, ze pes se nesnazi fujtajbl rychle spolykat, neb vi, ze mu ho za chvilku nekdo bude rvat z huby

ale nebudu se tvarit, ze jsem to taky nikdy neudelala - jen- kdyz uz, tak protoze byl pes na voditku a tudis v dosahu a uz znal povel- a bylo to jen a jen pro reseni krize.
Jinak prevazovalo jine moje chovani. A pes nakonec dosel k nazoru ze ten fujtajbl - nepotrebuje...
Vcera mi mlada treba odesla od mrtveho jezka, co si prinesla z lesa

takze ano, moji psi znaji ne i fuj - a fuj pro ne opravdu neni trest

jahodapavel napsal(a):
Zkuste dát stříkačkou do něčeho něco odpudivého a rozházet to. Musí to dělat někdo cizí, nesmí být nikde v okolí váš pach. ( něco hodně hořkého, šťávu z feferonek )

je obrovsky rozdil, jestli se pes něco uci za pritomnosti nebo nepritomnosti majitele

a tohle -nema zadny generalni ucinek, je to nesmysl na psovi vubec zkouset.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
je obrovsky rozdil, jestli se pes něco uci za pritomnosti nebo nepritomnosti majitele

a tohle -nema zadny generalni ucinek, je to nesmysl na psovi vubec zkouset.

Ale odnaučí se něco žrát venku.Vzhledem k tomu, že každou chvíli jsou někde otrávené návnady.........

jahodapavel napsal(a):
Ale odnaučí se něco žrát venku.Vzhledem k tomu, že každou chvíli jsou někde otrávené návnady.........

neodnauci.
a ještě horsi je, ze na tohle bude někdo spolehat

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
neodnauci.
a ještě horsi je, ze na tohle bude někdo spolehat

Já vám váš názor neberu, já mám jiné zkušenosti.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zaklad je nepoustet psa z dohledu. Nesmi se stat, ze zaleze za rosti ap.

vymenovani a odevzdavani je bezpecne prave z duvodu, ze pes se nesnazi fujtajbl rychle spolykat, neb vi, ze mu ho za chvilku nekdo bude rvat z huby

ale nebudu se tvarit, ze jsem to taky nikdy neudelala - jen- kdyz uz, tak protoze byl pes na voditku a tudis v dosahu a uz znal povel- a bylo to jen a jen pro reseni krize.
Jinak prevazovalo jine moje chovani. A pes nakonec dosel k nazoru ze ten fujtajbl - nepotrebuje...
Vcera mi mlada treba odesla od mrtveho jezka, co si prinesla z lesa

takze ano, moji psi znaji ne i fuj - a fuj pro ne opravdu neni trest

No tak teda u mě selhalo úplně všechno, když pes lítal v tlamě s živým ježkem....a já jako trotl, byť se už nepovažuju za úplnýho začátečníka, a vím co mám a co ne...když nezabral povel pusť a pes nejenže odmítl ježka vyplivnout, ale utíkal s ním pryč....bylo už dost šero, bylo to na zahradě a původně jsem neviděla, co má v hubě...typovala jsem to spíš na uloveného kosáka, i když to pesovi není moc podobný, lovec kosáků je u nás feňule.......no zkrátim to...běžel pes, za ním já..už v nočním negližé a za námi běhala fena a honili jsme se kolem tújí, já samozřejmě s patřičným komentářem jako "Jacku dej to sem"-to nejhorší, co jsem mohla použít, tohle vždycky říkám, když si hrajem na honěnou......ještěže byla skoro tma a tak si myslím, že to divadlo nikdo neviděl.....když jsem psa doběhla, že mu šáhnu do tlamy, tak jsem se pěkně popíchala.....nechápu, jak toho ježka mohl v tlamě nosit....takže nakonec ježek vyplivnut přeci jen přes povel.
Takže asi bych řekla zlatej mrtvej ježek....ten není zajímavej...to už není živej tvor, ale fujtajbl, co se nesbírá.

Nikdy předtím ježka do tlamy nevzal a to že je máme na zahradě pravidelně, někdy dokonce otevřu dveře a jsou dva zaklubíčkovaný hned na dvoře.........ani venku nemá tendenci ježka do tlamajzny brát..........no a myslím, že kdybych u toho nebyla, tak by si ježoura klidně přinesl domů do pelechu......on je tem můj pitomec holt na ty zvířátka ujetej.

Me jezek jednou v obyvaku uz skoncil. Rano jsem ho tam nasla- dovlekla si ho v noci Kdyz jsem ho vyhazovala pres plot, mlada se tvarila, ze ji beru nejlepsiho kamarada skoro mu zamavala.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Me jezek jednou v obyvaku uz skoncil. Rano jsem ho tam nasla- dovlekla si ho v noci Kdyz jsem ho vyhazovala pres plot, mlada se tvarila, ze ji beru nejlepsiho kamarada skoro mu zamavala.

No tak nějak se tvářil můj pes, když jsem milého ježka naložila do kyblíku a šla ho odnést do lesa....já přes plot nemůžu, buď bych ho musela hodit k sousedům, brána je na ulici.

nechápu, jak toho ježka mohl v tlamě nosit

předchozí pes chytal ježky pořád, bylo období kdy chytil ježka každou noc. Jenže - on ho chytil, donesl ke dveřím a štěkal a štěkal.... Když jsme vyšli ven tak s ježkem zdrhal a nechtěl nám ho dát, když jsme mu ho nechali a odešli, tak zase štěkal. Podařilo se nám ho naučit, že teda s ježkem přišel k nám, ale za celý jeho život jsme ho nenaučili ježka pustit - výměna za nic nefungovala, rvali jsme mu ho z huby - marně, pes potom občas celou hubu od krve, ale pořád držel. Ježek často nepřežil. Nakonec jsme to museli řešit tak, že jsme napustili kýbl s vodou, ponořili psovi tlamu (i s ježkem a on pustil, to byl jediný způsob jak mu ježka vzít. Takže u nás úplně běžně - pes ve dvě ráno začal štěkat, já vylítla s kýblem a šlo se na to .

Jo a byl to pes, který jinak miloval všechna zvířata, včetně králíků, nevadil mu křeček, potkan.. .jen ti ježci....No, prostě ježek byl vetřelec

marcelaamax napsal(a):
nechápu, jak toho ježka mohl v tlamě nosit

předchozí pes chytal ježky pořád, bylo období kdy chytil ježka každou noc. Jenže - on ho chytil, donesl ke dveřím a štěkal a štěkal.... Když jsme vyšli ven tak s ježkem zdrhal a nechtěl nám ho dát, když jsme mu ho nechali a odešli, tak zase štěkal. Podařilo se nám ho naučit, že teda s ježkem přišel k nám, ale za celý jeho život jsme ho nenaučili ježka pustit - výměna za nic nefungovala, rvali jsme mu ho z huby - marně, pes potom občas celou hubu od krve, ale pořád držel. Ježek často nepřežil. Nakonec jsme to museli řešit tak, že jsme napustili kýbl s vodou, ponořili psovi tlamu (i s ježkem a on pustil, to byl jediný způsob jak mu ježka vzít. Takže u nás úplně běžně - pes ve dvě ráno začal štěkat, já vylítla s kýblem a šlo se na to .

Jo a byl to pes, který jinak miloval všechna zvířata, včetně králíků, nevadil mu křeček, potkan.. .jen ti ježci....No, prostě ježek byl vetřelec

Tak to je ta moje honička zakončená vyplivnutím ježka (zdravého a živého) ještě docela v poho

Ale stejně to nechápu, já si musela vzít rukavici, když jsem ježoura dávala do kýblu, abych ho odnesla do lesa...teda nebyl to první ježek, co jsem měla v ruce, ale tenhle byl nějakej echt "nabroušenej" a on takovýho pichláka nosí v tlamě.

Jinak mi míváme veselo na podzim...než ježci na zimu zalezou....producíruje se mi to po dvoře, pesani to samozřejmě přes dveře slyšej, takže několikrát za noc "poplach", vypuštění,zkontrolujou to a jde se zase spát, do doby než tam začne dupat další ježčí výtečník

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak to je ta moje honička zakončená vyplivnutím ježka (zdravého a živého) ještě docela v poho

Ale stejně to nechápu, já si musela vzít rukavici, když jsem ježoura dávala do kýblu, abych ho odnesla do lesa...teda nebyl to první ježek, co jsem měla v ruce, ale tenhle byl nějakej echt "nabroušenej" a on takovýho pichláka nosí v tlamě.

Jinak mi míváme veselo na podzim...než ježci na zimu zalezou....producíruje se mi to po dvoře, pesani to samozřejmě přes dveře slyšej, takže několikrát za noc "poplach", vypuštění,zkontrolujou to a jde se zase spát, do doby než tam začne dupat další ježčí výtečník

My mame veselo i teď, v ložnici přímo pod oknem se nám mrouskaji a rvou kočky. Fena to teda neřeší vůbec, pes když to slyšel poprvé, tak jsem myslela, že proletí oknem, ted uz teda po vysvětlení, ze to je v pořádku a at chrape jen leží, uši nastrazene a poslouchá 😁.