Nechávat děti se psem o samotě???

Dáš mi příklad, jak to děláš prakticky? Když jsi pryč a děti doma, tak je pes zavřený? Já zase nechci, aby si pes udělal špatný pocit (žárlivý) ze situace "děti si přes den můžou běhat a já jsem v kotci".

level357 napsal(a):
Dáš mi příklad, jak to děláš prakticky? Když jsi pryč a děti doma, tak je pes zavřený? Já zase nechci, aby si pes udělal špatný pocit (žárlivý) ze situace "děti si přes den můžou běhat a já jsem v kotci".

Mám to jednoduchý tím, že nemám děti. Kdybych je měla, asi bych to tak nějak dělala.
Pes nemá co žárlit. Špatnej pocit bude mít, když z toho bude dělat špatnej pocit páníček.
Děti můžou napadnout různý hovadiny a je škoda, aby to pak odnesl pes, až se bude bránit.Dovedu si představit, že u vlastního dítěte třeba v 10 letech usoudím, že už je schopný hovadiny nedělat. Ale obecně považuju ten limit 12-13 let za platnej, můj pes by řekl klidně i o dva roky víc (když vidíme, co dnešní omladina v tomhle věku provádí a vymýšlí).

Jo, to chápu. Tohle na jedné straně jo. Na druhou stranu svoji dceru (9 let) běžně pošlu nasypat granule nebo dolejt vodu. S mým dohledem i drží vodítko. Kdyby nebyl fyzicky silnější než ona, tak věŕím, že i bez dohledu. Mluvím o tom proto, že to jsou typické činnosti, které přísluší vůdci smečky (mě). Podle pana rádce jsou to tedy činnosti, které jsou u dítěte za hranou. Pro pána ... proč? Není přece tak ojedinělé, že starší dítě má "svého" psa a učí se o něj starat. (Jasně že ne rotvajlera, ale pořád je to pes.) V tom mi ten článek přijde ujetý ...

Ono taky záleží na tom jaký je pes......jasně, že svoje větší děti v těch když bylo mladší dceři těch 12 a synovi 14 jsem se psem doma samotné nechala, samozřejmě i mladší dítě třeba 8-9 let může zůstat se psem samo, pokud je dítě rozumné a vychované ve vztahu ke psu, ale tam bych ještě nevolila nějaký delší časový úsek, spíš, že si odskočím sebrat prádlo na zahradu a tak...., ale to že je pes nemusí poslechnout je fakt, doma to třeba docela jde, tam bych řekla, že jsou k tomu pesani tak nějak ochotnější, ale třeba venku by neexistovalo, aby psa pustili na volno, pes by je měl v tu chvíli naprosto na háku. Taky třeba dcera mohla vodit fenu na vodítku tak do půl roka, pak jí fena odtáhla, kam si vzpomněla, přestože je učená netahat a mě ani synovi nic takového nedělala. Na její povely absolutně nereagovala.

Ono si myslím, že určitý pes dítě v určitých situacích poslechne, ale v jiných situacích může převzít iniciativu do vlastních rukou resp. pacek....prostě proto, že dítě pro něj nemusí být dostatečnou autoritou.

Takže bych to shrnula....malé dítě se psem o samotě nikdy, protože nevím, co dítě napadne a jak na to zareaguje pes, od toho jsem já, abych na dítě dohlédla...psovi v tomto věřím, že by bezdůvodně dítě nenapadl.

Větší děti, tam to závisí opravdu na konkrétním případu...jaký je pes, jaké jsou děti, jak to mám komplet vychované-nevychované atd atd.

Ale tak nějak nechápu, proč by si pes musel ausgerechnet dřepnout, když mu 2-3 leté dítě řekne sedni.......

No ještě bych zmínila příklad....spící mimino v kočárku nebo volně ložené na dece - batole, co ještě nechodí, potřebuju si odskočit do domu....ovčanda dostala povel hlídej a pokud dítě začalo vydávat nějaký zvuky nebo se pohybovat z deky pryč, tak pro mě z řevem letěla, ale tam nebyl pes s dítětem ve fyzickém kontaktu...fena lehávala opodál a dávala "pozor"..........byla jsem takto hlídána ovčandou já a následně mojí ovčandou moje děti.........

sardullah: Děkuju ... souhlasím v celém rozsahu ... přesně takhle to dělám taky, takže minimálně nejsem divnej sám
Rozkazy jsou jiná kapitola. Taky nechci, aby děti dávaly rozkazy. Na druhou stranu nevidím důvod, proč by je za takovou "drzost" měl pes rozsápat. A starší syn už rozkazy psovi dává - po tom, co jsem ho to naučil a vysvětlil mu, jak se to dělá. A světe div se ... pes ho poslechne a nevypadá, že by jeho ego trpělo.
No ten článek je divnej.

Mám psa typu "mastiff" (tzn. plemeno viz článek) a NENÍ to pes jednoho pána (záleží, co tím kdo myslí, ale já bych ho tímto termínem neoznačil).
Děti si ke psu nikdy nesmí dovolit všechno - je to o tom, jaký jste rodič a jaký páníček. Poslouchat vás mají děti i pes. Molossi se vychovávají trpělivě a nikdy ne tvrdě, ale řeknu to takhle ... pokud by zavrčel na moje dítě nebo vycenil zuby, asi bych mu urazil tlamu. Omlouvat takové chování (viz článek) s tím, že je to přirozená psí nátura, je do nebe volající chyba. Můj pes na dítě nikdy nezavrčel, takže jsem to nikdy řešit nemusel a snad ani nebudu muset. Moje děti ale chybovaly x-krát - podle toho článku měly být už dávno mrtvé
Páníček, kterému se v článku odpovídá je mj. kritizován za výběr jako prvního psa BM nebo BOE. Podle mě to nemá špatně nastudované. Pokud chce molossa, tak je to podle mého výborná volba prvního plemene. Někdo radí začínat na malých plemenech, než si pořídím obra, ale já jsem s touto radou na rozpacích. Osobně jsem to zkusil a stejně jsem začínal od znova. Na malém psíkovi se na molossa nepřipravím - alespoň mě to nepřišlo, že by mi to něco dalo. Moloss si je vědom své síly a chová se jinak. Pokud je pán odhodlaný, BM mi přijde jako fajn volba. Nepřijde mi košér ho od toho takto tvrdě odrazovat.

U nás jsme nastavili pravidla. Ke psu se neleze, když žere, odpočívá, spí...nechají ho být. Psa mám bezproblémového, kontakt vyhledává sám a velmi často, ale tahle pravidla se zkrátka dodržují odjakživa a bez výjimky. A proto nemám problém, aby s ním potěr byl na zahradě sám. Stejně jsem většinou u toho, minimálně v dosahu.

Starší potomek (14 let) ho už sám venčí. Menší ani náhodou, pes ho má na háku a odvedl by si ho kamkoliv by se mu zachtělo. Teda, on by si odvedl kamkoliv koholikov, kdyby chtěl (fyzicky), ale chci tím říct, že staršího už respektuje, co jednoho z pánů/venčitelů.

Sama děti nemám, své bych se svými psy nechala klidně, cizí byli s mými psy jen pod dozorem. Mám a vždycky budu mít plemeno, které má děti rádo a dokonce to má v popisu práce. Sama jsem byla dítě se psem kdykoliv sama od nějakých 4 let bez dozoru a nikdo to neřešil. Tehdy bývaly ale děti i psi normální, nikdo neměl, když už to tu vzpomínáte, žádné molose atd, atd, největší pes byl NO či čuvač a ty měli všichni v kotci. Pokud pes kousal, koussnul hjednou a dítě dobře vědělo(většinou na celý život ) že za psem se neleze.

Podle pana cvičitele se děti nikdy nenechávají o samotě s dospělým psem a to ani děti v pubertě.
tohle je v tom článku kde? Já to tam nenašla.....

ten článek je pravdivý, jenom je ho třeba dobře číst
a nepaušalizovat

mimochodem, nedávno tady psala paní, jejíž dítě napadl jezevčík, když ho to dítě nějak káralo...

Kruci, ještě jsem tam chtěla dopsat, že každý by přece měl znát svého psa, mít ho přečteného, stejně jako své děti a podle toho situaci odhadnout. Nepustilo mne to ale už ani do opravy protože se mi tam mezitím vecpala hmn..

Já se těchto diskuzí moc neúčastním, protože to prostě máme jinak než je to dnes moderní a mohla bych být popotahována

Měli jsme postupně dobrmana, ridgebacka - ti byli celkem dost ostří, a teď adoptovaného chrta a čerta (molossoidní) - hodně teritoriální, ale mazel. A vždy jsme měli se psy malé děti.
Psi vyrůstají s námi, všechny jsem cvičila, skládala různé zkoušky a byli a jsou to parťáci.
Děti od mala ví, jak se mají chovat ke zvířatům, je to tak nějak přirozené, nemají tendence je brát jako hračku nebo je nějak testovat a trápit. Můžu říct, že psi naše děti milují, je to vidět například, jak psi kluky vítají, když přijdou ze školy nebo školky. Mají vůči nim celkem silný ochranitelský pud. Pokud mají kluci na zahradě kamarády, tak psy samozřejmě zavírám.

Když byli batolata, tak to samozřejmě je třeba hlídat.
Ale mám-li být upřímná, tak se třeba stalo, že jsem musela nechat kluky třeba v sedmi nebo osmi letech samotné doma a to jsem je nechávala zásadně se psem, byla jsem prostě klidnější. Na zahradě jsou naši kluci se psy pravidelně, máme otevřeno do baráku a každý si chodí jak chce, to by mě fakt hráblo, toto nějak omezovat.
Teď mě asi bude někdo kamenovat, ale já svým psům opravdu v tomto stoprocentně věřím, prostě je znám a funguje nám to takhle už 30 let.

Teď mají kluci 9 let, ráno odcházejí do školy sami, psy dají domů, zkontrolují, zda mají vodu, zamknou a jdou. Odpoledne přicházejí domů první, psy pustí na zahradu a dají jim najíst. Byla bych nervózní,kdyby doma ti psi nebyli.
Venčit je samozřejmě ještě nechodí, protože čertice má 45 kilo.

Jen pro upřesnění - psi nechodí do pokojů, kde jsou koberce, nechodí do postele, nesmí brát jídlo malým dětem z ruky, jen to co spadne na zem.
Ale ... ze dveří mohou vyběhnout klidně první...

Zatím jsem nikdy neměla psa, kterému bych nemohla věřit a nevím, jak by se mi žilo, kdyby to tak bylo.
Jsme velká rodina a děti jsou postupně pořád a psi také.
Na chalupě trávíme víkendy třeba v 15ti lidech, z toho 5 dětí do desíti let a k tomu čertice (6), chrtice (13), mix dobrmana (12), toy pudl (9 měsíců) a maltézák (4)
Děcka hrají fotbal, mezi nimi lítají psi, hlavně čert, sem tam přes ní někdo spadne, ale ona je v sedmém nebi. Pokud je i nějaké cizí dítě, psa zavírám.

Dobrman byl za totáče, byl dost ostrý, ale se sestrou (tenkrát měla 4 roky) to bylo úplně stejně.
Jí doprovázel třeba do cukrárny, pak jsme se o ní nebáli, ale tenkrát to bylo jiné.

Tak, tak to máme my.

honzek123 napsal(a):
Mám psa typu "mastiff" (tzn. plemeno viz článek) a NENÍ to pes jednoho pána (záleží, co tím kdo myslí, ale já bych ho tímto termínem neoznačil).
Děti si ke psu nikdy nesmí dovolit všechno - je to o tom, jaký jste rodič a jaký páníček. Poslouchat vás mají děti i pes. Molossi se vychovávají trpělivě a nikdy ne tvrdě, ale řeknu to takhle ... pokud by zavrčel na moje dítě nebo vycenil zuby, asi bych mu urazil tlamu. Omlouvat takové chování (viz článek) s tím, že je to přirozená psí nátura, je do nebe volající chyba. Můj pes na dítě nikdy nezavrčel, takže jsem to nikdy řešit nemusel a snad ani nebudu muset. Moje děti ale chybovaly x-krát - podle toho článku měly být už dávno mrtvé
Páníček, kterému se v článku odpovídá je mj. kritizován za výběr jako prvního psa BM nebo BOE. Podle mě to nemá špatně nastudované. Pokud chce molossa, tak je to podle mého výborná volba prvního plemene. Někdo radí začínat na malých plemenech, než si pořídím obra, ale já jsem s touto radou na rozpacích. Osobně jsem to zkusil a stejně jsem začínal od znova. Na malém psíkovi se na molossa nepřipravím - alespoň mě to nepřišlo, že by mi to něco dalo. Moloss si je vědom své síly a chová se jinak. Pokud je pán odhodlaný, BM mi přijde jako fajn volba. Nepřijde mi košér ho od toho takto tvrdě odrazovat.

Pokud by můj pes zavrčel na moje dítě, tak max dostane na zadel děcko, protože jestli už pes "musel" zavrčet, tak je na vině dítě.......ono rodinný pes...teda teď myslím normálního psa, ne nějakou hysterku nejistou-s takovým bych dítě nenechala o samotě nikdy.....tak se nezhroutí z toho, že mu dítě omylem šláplo na packu nebo z podobné nehody, rozhodně se nezhroutí z toho, že mu děcko řekne sedni...tak max ho bude ignorovat...........je to prostě jen o tom mít opravdu dobře vychované a socializované dítě......
Jak už jsem psala....dozor nad mými dětmi a psy neprovádím proto, že bych nedůvěřovala svému psu, ale proto, že nedůvěřuju dítěti a dítě se psem nechávám samotné až v případě, že jsem si jistá, že ho nenapadne nějaká "bejkárna" (to dítě) byť by to nebylo ve zlém úmyslu.

Mně po přečtení článku napadá ještě jedna věc - podle autora se po psovi v žádném případě nemá chtít, aby poslechl dítě, tedy níže postaveného.

Vždyť ale spousty psích sportů se účastní i děti ne?

Já bych taky jednou byla ráda, aby se psem chodila moje dcera třeba na agility, dogdancing apod., pokud to psa i dceru bavilo...

Podle autora je to ale nesmysl (i když tam několikrát zmiňuje že zvlášť u molossů a jiných dominantních plemen, ale vztahuje to na všechna plemena), a měla bych na něco takového zapomenout...

Jak to vidíte vy?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mně po přečtení článku napadá ještě jedna věc - podle autora se po psovi v žádném případě nemá chtít, aby poslechl dítě, tedy níže postaveného.

Vždyť ale spousty psích sportů se účastní i děti ne?

Já bych taky jednou byla ráda, aby se psem chodila moje dcera třeba na agility, dogdancing apod., pokud to psa i dceru bavilo...

Podle autora je to ale nesmysl (i když tam několikrát zmiňuje že zvlášť u molossů a jiných dominantních plemen, ale vztahuje to na všechna plemena), a měla bych na něco takového zapomenout...

Jak to vidíte vy?

Myslím, že záleží na konkrétním psovi a konkrétním dítěti. Fungovat to může.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mně po přečtení článku napadá ještě jedna věc - podle autora se po psovi v žádném případě nemá chtít, aby poslechl dítě, tedy níže postaveného.

Vždyť ale spousty psích sportů se účastní i děti ne?

Já bych taky jednou byla ráda, aby se psem chodila moje dcera třeba na agility, dogdancing apod., pokud to psa i dceru bavilo...

Podle autora je to ale nesmysl (i když tam několikrát zmiňuje že zvlášť u molossů a jiných dominantních plemen, ale vztahuje to na všechna plemena), a měla bych na něco takového zapomenout...

Jak to vidíte vy?

Já si myslim, že je trochu něco jiného, když dítě dostane štěně se kterým následně samo (za pomoci dospělého) cvičí nebo dělá nějaký sport.......pamatuju, že na svazarmovský cvičák chodily i 12-13-ti letý holky, který si tam vycvičili vlčáka.....a něco jinýho je, když dítě se psem odmala nepracuje.
Že jsou následně pesani, kteří poslechnou v poho i dítě a že jsou psi, kteří na nějaké povely od dítěte tak max hodí bobek.

No a pak bych vzpomněla ještě jeden příklad.....kdy opravdu malé dítě na psa řve povely, stále dokola a dospělí z toho mají srandu, a to ještě v případě, že pes neposlechne, tak ho plácnou........jasně, že velkýho psa to nebolí, ale pes, který třeba podobné chování musí snášet pravidelně to taky nakonec nemusí vydržet s nervama....já bych teda nevydržela být psem....mě by asi utratili jako agresivní.

Pamatuju si jak moje, v té době asi tříletá, dcera hrála s afgánem v obýváku na "cvičák" no a cvičili tak dlouho, dokud dceři nedošly piškoty ....neviděla jsem v tom jediný problém, protože pes to dělal dobrovolně...za piškoty dokonce rád a kdyby sám nechtěl, tak s ním nic nehne a já jsem tam následně od toho abych tomu svými lidskýmu prckovi řekla....pejsek teď cvičit nechce, tak budete cvičit až bude mít náladu.
Ale třeba moje cvičená ovčanda nějaký povel mého malého syna naprosto ignorovala.....protože ona nemá čas na nějaký kraviny do kravína...ona na něj musí dávat z povzdálí pozor, nespustit ho z očí a tak se fakty nenechá rozptylovat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mně po přečtení článku napadá ještě jedna věc - podle autora se po psovi v žádném případě nemá chtít, aby poslechl dítě, tedy níže postaveného.

Vždyť ale spousty psích sportů se účastní i děti ne?

Já bych taky jednou byla ráda, aby se psem chodila moje dcera třeba na agility, dogdancing apod., pokud to psa i dceru bavilo...

Podle autora je to ale nesmysl (i když tam několikrát zmiňuje že zvlášť u molossů a jiných dominantních plemen, ale vztahuje to na všechna plemena), a měla bych na něco takového zapomenout...

Jak to vidíte vy?

Na tabore som videla cvicit 8rocne dievcatko s hovawartkou a strcili tam do vacku vselijakych dospelych.
Akurat samozrejme na obranach ju nemohla drzat

Si dovedu představit, že kdyby můj pes vyrostl s dobrým dítětem, mohlo by se taky cvičit. Takhle ke mně už přišel v roce s jednoznačným a dosud trvajícím názorem "člověk pod 13-15 let není člověk" :D

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Si dovedu představit, že kdyby můj pes vyrostl s dobrým dítětem, mohlo by se taky cvičit. Takhle ke mně už přišel v roce s jednoznačným a dosud trvajícím názorem "člověk pod 13-15 let není člověk" :D

mohlo se cvičit to dítě? :-)

to není možné, že by to bylo "je jiná doba"
jsou jiní psi? nebo my?
https://www.youtube.com/watch?v=2TzlY7mSjB8

Víte já to třeba vidím u mojí, dnes už dospělé, dcery....pesani jí pořád vnímají jako "dítě", ne že by jí vysloveně vždycky neposlechli, když jim něco řekne, ale je tam vidět ten rozdíl, když psům řeknu něco já. Tak nějak jsem si říkala, že je mi to sice líto, ale že moje dcera prostě nemá TO....že byť od narození vyrůstá se psy, tak jí TO chybí.
A světe div se...nechybí...se psy to umí, hlídá v pohodě známým, co třeba jedou na dovolenou, pesany i štěnďata, psi jí zbožňují, poslouchají, někdy dokonce lépe než vlastního pána a ani se jim nechce pomalu domu k páníčkovi a to má "mojí" školu, takže na psy šišlá a rozmazluje, tak nějak rozdává lásku a pohodu, nic nehrotí, nic neláme přes koleno, když něco nejde, tak to vymyslí jinak a psi na to kupodivu reagují pozitivně.....jen prostě ti naši jí jako autoritu neberou....u nás doma je ona prostě furt "holka".
Musim říct, že jako peskařka srdcem i duší jsem na ní pyšná.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
mohlo se cvičit to dítě? :-)

to není možné, že by to bylo "je jiná doba"
jsou jiní psi? nebo my?
https://www.youtube.com/watch?v=2TzlY7mSjB8

jsou jiní psi i my

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mně po přečtení článku napadá ještě jedna věc - podle autora se po psovi v žádném případě nemá chtít, aby poslechl dítě, tedy níže postaveného.

Vždyť ale spousty psích sportů se účastní i děti ne?

Já bych taky jednou byla ráda, aby se psem chodila moje dcera třeba na agility, dogdancing apod., pokud to psa i dceru bavilo...

Podle autora je to ale nesmysl (i když tam několikrát zmiňuje že zvlášť u molossů a jiných dominantních plemen, ale vztahuje to na všechna plemena), a měla bych na něco takového zapomenout...

Jak to vidíte vy?

aneb, jak je dobré si články číst celé, vnímat v kontextu, s pochopením.......

pokud se psem sportuje = pracuje dítě, pak psa učí, stává se reálným psovodem a, když si vede dobře, získává si respekt a autoritu, zcela přirozeně....

a druhý pohled - je to jejich společná hra......... co je na tom divného?

Ale stejně tak by tohle dítě , v situaci vážné, třeba emočně napjaté, stejný pes mohl odignorovat nebo dokonce napadnout

a to nejde o dítě ve věku 2,3 či 4...roky, že

a s takovým burbulem asi agilitit nebudou, ani s pastevcem.....ono opravdu na tom plemeni záleží

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
aneb, jak je dobré si články číst celé, vnímat v kontextu, s pochopením.......

pokud se psem sportuje = pracuje dítě, pak psa učí, stává se reálným psovodem a, když si vede dobře, získává si respekt a autoritu, zcela přirozeně....

a druhý pohled - je to jejich společná hra......... co je na tom divného?

Ale stejně tak by tohle dítě , v situaci vážné, třeba emočně napjaté, stejný pes mohl odignorovat nebo dokonce napadnout

a to nejde o dítě ve věku 2,3 či 4...roky, že

a s takovým burbulem asi agilitit nebudou, ani s pastevcem.....ono opravdu na tom plemeni záleží

Vim, že už je to hodně dlouho a pokud se nemýlím zrovna tady na fauně...už nevím v jakém tématu jsem psala, že třeba takový pastevec...klidně napíšu toho "NEJ" kavkazan bude svoje dítě nebo třeba i starou babičku milovat a bránit vlastním tělem s nasazením vlastního žvota, ale když dojde na lámání chleba, tak převezme iniciativu, neposlechne, protože v té chvíli to bude on, kdo rozhoduje........no myslím, že někdo dokonce psal, že to tak není.....
Já žádnýho pastevce nemám, ale moje fena by se zachovala stejně........a rozhodně to není proto, že by měla fyzicky navrch, ale že dítě a starého člověka považuje automaticky za toho "slabšího" rodinného příslušníka a instinkt jí velí, že slabšího musí chránit.....co si o tom myslí slabší jí bude v tu chvíli tak nějak srdečně jedno.

Je fakty velký rozdíl v tom...jaký pes.....to si myslím já.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vim, že už je to hodně dlouho a pokud se nemýlím zrovna tady na fauně...už nevím v jakém tématu jsem psala, že třeba takový pastevec...klidně napíšu toho "NEJ" kavkazan bude svoje dítě nebo třeba i starou babičku milovat a bránit vlastním tělem s nasazením vlastního žvota, ale když dojde na lámání chleba, tak převezme iniciativu, neposlechne, protože v té chvíli to bude on, kdo rozhoduje........no myslím, že někdo dokonce psal, že to tak není.....
Já žádnýho pastevce nemám, ale moje fena by se zachovala stejně........a rozhodně to není proto, že by měla fyzicky navrch, ale že dítě a starého člověka považuje automaticky za toho "slabšího" rodinného příslušníka a instinkt jí velí, že slabšího musí chránit.....co si o tom myslí slabší jí bude v tu chvíli tak nějak srdečně jedno.

Je fakty velký rozdíl v tom...jaký pes.....to si myslím já.

je také rozdíl, kdo toho psa vychovává
jsou různí psi i v jednom plemeni samozřejmě (a nekupujme křížence?)
a jsou hlavně lidé různí
nerozumím, proč by náš pes něco provedl slabšímu domácímu obyvateli, nejí ani mé kočky, ani děti, ani důchodce, ani nikoho jiného bez dostatku autority
že se lekne, nebo je zahnán do kouta, to už je o výchově těch členů "rodiny".. ale jinak, proč by to ten pes dělal?
napadá mě jen, že by trpěl nedostatkem výchovy nebo byl jinak psychicky nestabilní, jinak nic, celé mi to přijde divné, mám hrozně nebezpečné psy kolem sebe od narození a můj potomek také, i koťata si pes vzal do postele
mně to tak přijde v pořádku a ne nenormální

já mám psa, co nemá rád děti. nevím o žádné situaci, kdy by mu dítě ublížilo, maximálně příbuzné děti působili trochu nepohodlí usilovným mazlením, když byla štěně. několik let mi trvalo naučit, že děti mít ráda nemusí, ale jediná přípustná reakce je odejít pryč, ne cenit nebo použít zuby (a ona by to tehdy udělala, klidně by kousla dítě jen proto, že prošlo příliš blízko). od toho jsem u každého kontaktu s dětmi já a dohlížím. v jedné místnosti je nenechám ani na sekundu. ale klidně nechám jakékoliv dítě vést ji na vodítku, jsem hned vedle a koriguji, aby dítě vedlo správně a pro psa srozumitelně. také občas musí vydržet pohlazení od dítěte, prostě proto, že panička chce. tohle nastane třeba 2x za rok. občas musí i pes vydržet, když je na něm pácháno něco, co nemá rád, ať už jde o česání nebo pohlazení dítětem. já svou fenu nemohu odříznout od dětského světa, musí proto umět fungovat i v jejich přítomnosti. jo a... nikdy se nic nestalo, ale u této konkrétní feny jen prevencí a nepřetržitým dohledem. nejhorší je věk 1-4 let, pohybují se již autonomně, ale pro psa naprosto nečitelně, dupou, skáčou, křičí a nedá se na ně spolehnout, že neudělají nějakou blbost. povely od dětí neposlouchá, protože dítě nedokáže povel vyslovit ve správné intonaci a se správným důrazem. Mohou spolu hrát hru "dej pac/sedni" ale jen pod dohledem, protože to nejsou povely, kdy musí poslechnout, ale jen hra. a dítě nemusí správně vyhodnotit, kdy psice už hrát nechce

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
je také rozdíl, kdo toho psa vychovává
jsou různí psi i v jednom plemeni samozřejmě (a nekupujme křížence?)
a jsou hlavně lidé různí
nerozumím, proč by náš pes něco provedl slabšímu domácímu obyvateli, nejí ani mé kočky, ani děti, ani důchodce, ani nikoho jiného bez dostatku autority
že se lekne, nebo je zahnán do kouta, to už je o výchově těch členů "rodiny".. ale jinak, proč by to ten pes dělal?
napadá mě jen, že by trpěl nedostatkem výchovy nebo byl jinak psychicky nestabilní, jinak nic, celé mi to přijde divné, mám hrozně nebezpečné psy kolem sebe od narození a můj potomek také, i koťata si pes vzal do postele
mně to tak přijde v pořádku a ne nenormální

No mě to taky přijde normální.....u malých dětí, tam si myslím, že je záhodno hlídat, ne všichni pesani jsou na max opatrní a co si budeme povídat, stačí že se pes blbě otočí...a může dítě porazit...tam pak stačí, že je to na blbým místě a dítě třeba může upadnout na stolek...rozbít si hlavu........
Ale jinak.......mě to tak nějak přijde automatický, že naši rodinní psy s námi všemi žijou v "klidu a míru"....ale na druhou stranu, když třeba čtu, jak pes napadl "vlastní" dítě, tak pardon, ale někde potom rodiče a páníčci v jedné osobě udělali chybu......blbý je, že v té chvíli to odnese dítě a následně většinou pes.
Jsem člověk, který rozhodně nenechá dítě, aby otravovalo psa......a dokud dítě nemá tolik rozumu, že se např. můžu spolehnout na to, že nepůjde otravovat psa, který spí, tak je samotný nenechám....protože tam stačí, aby se pes lekl, ještě v polospánku ohnal a prašti dítě do obličeje otevřenou tlamou.....
Myslím, že jsou psi, kteří na sobě nechají "dříví štípat" a tak max čekají, až je přijde dospělec osvobodit, jsou psi, kteří se prostě seberou a odejdou, ale pak mám obavy, že jsou i psi, kteří se nerozpakují vzít "výchovu dítěte do vlastních pacek", ale myslím, že i u těch je to způsobeno absencí výchovy dítěte ze strany rodičů.....že prostě rodiče nechají dítě dělat co chce s tím, že správný pes nikdy neublíží dítěti.....

Psí labilové, to už je snad jiná kapitola...

S tím, že stále tvrdím, že pes, který miluje, chrání a nikdy by neublížil slabšímu členu rodiny, takového zároveň nemusí poslouchat....protože ho prostě nebere jako autoritu.

Někde jsem četla, že pes by se mě od mala učit, že i malé děti jsou v hierarchii nad ním........což je fajn, ale v tom případě to já dělám asi blbě, protože mám spíš pocit, že moji pesani vnímali moje děti jako mláďata, s tím, že pravidla, jak se má pes chovat k dítěti a jak dítě ke psu, nastavuju já...a mě nepřijde, že je to tak špatně

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mně po přečtení článku napadá ještě jedna věc - podle autora se po psovi v žádném případě nemá chtít, aby poslechl dítě, tedy níže postaveného.

Vždyť ale spousty psích sportů se účastní i děti ne?

Já bych taky jednou byla ráda, aby se psem chodila moje dcera třeba na agility, dogdancing apod., pokud to psa i dceru bavilo...

Podle autora je to ale nesmysl (i když tam několikrát zmiňuje že zvlášť u molossů a jiných dominantních plemen, ale vztahuje to na všechna plemena), a měla bych na něco takového zapomenout...

Jak to vidíte vy?

Právě to mi přijde na článku a panu "raditeli" ujeté. Zvlášť u molossa to moc nechápu. Moloss je (jak jste napsala) velmi dominantní - to ale nemusí přímo souviset s pojmem "pes jednoho pána". U nás doma je rozhodně v hierarchii: já - manželka - starší syn (sotva dospělý) ... a pes je to zatraceně dominantní - souvisí to ale spíše s jeho tvrdohlavostí. A mimochodem tady narážíme na pojem "super alfa samec", který skutečně existuje, přitom tazatel v článku za tento pojem sklízí urážlivé výtky. Mám takový pocit, že pan tazatel to měl nastudované lépe, než pan "profesionál".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pokud by můj pes zavrčel na moje dítě, tak max dostane na zadel děcko, protože jestli už pes "musel" zavrčet, tak je na vině dítě.......ono rodinný pes...teda teď myslím normálního psa, ne nějakou hysterku nejistou-s takovým bych dítě nenechala o samotě nikdy.....tak se nezhroutí z toho, že mu dítě omylem šláplo na packu nebo z podobné nehody, rozhodně se nezhroutí z toho, že mu děcko řekne sedni...tak max ho bude ignorovat...........je to prostě jen o tom mít opravdu dobře vychované a socializované dítě......
Jak už jsem psala....dozor nad mými dětmi a psy neprovádím proto, že bych nedůvěřovala svému psu, ale proto, že nedůvěřuju dítěti a dítě se psem nechávám samotné až v případě, že jsem si jistá, že ho nenapadne nějaká "bejkárna" (to dítě) byť by to nebylo ve zlém úmyslu.

Záleží na situaci. On ten pes může zavrčet ne kvůli šlápnutí na packu nebo tahání za uši, ale z ničeho nic během hry a vy vůbec neznáte důvod. U takovýho obra jako mám já ho budu vždy učit, že na páníčkova mláďata se nevrčí, pan rádce si může říkat co chce. (A taky jsem ho to naučil a to ten pes za celý život nemusel dostat jedinou facku, nejsilnější trest bylo v pubertě chytnutí za kůži na krku). Já mám ze článku spíše pocit, že pan profík se tak velkých psů bojí a neuměl by je to naučit. Nic proti tomu, ale ať teda neradí ostatním, že to nejde.

O tom, že naučit psa nevrčet (nevarovat) není dobře, už bylo napsáno mnohé... A za mě lepší pes, který vrkne a varuje, že tohle už je moc, než pes, který se vrčet odnaučil a ... nebudu malovat čerta na zeď.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
O tom, že naučit psa nevrčet (nevarovat) není dobře, už bylo napsáno mnohé... A za mě lepší pes, který vrkne a varuje, že tohle už je moc, než pes, který se vrčet odnaučil a ... nebudu malovat čerta na zeď.

Uznávám, že na tom něco je. Díky za názor. Člověk se pořád učí ...

honzek123 napsal(a):
Záleží na situaci. On ten pes může zavrčet ne kvůli šlápnutí na packu nebo tahání za uši, ale z ničeho nic během hry a vy vůbec neznáte důvod. U takovýho obra jako mám já ho budu vždy učit, že na páníčkova mláďata se nevrčí, pan rádce si může říkat co chce. (A taky jsem ho to naučil a to ten pes za celý život nemusel dostat jedinou facku, nejsilnější trest bylo v pubertě chytnutí za kůži na krku). Já mám ze článku spíše pocit, že pan profík se tak velkých psů bojí a neuměl by je to naučit. Nic proti tomu, ale ať teda neradí ostatním, že to nejde.

berete to jakýmsi selským rozumem, velmi rozšířeným, ale není to tak (a to říkám já, co házím příručky a návody oknem)
nám tu běhalo morče, pes, dítě, tři kočky, všecko tak rozmazlené, že to ani nemohu publikovat, ale když řeknu, že psovi se nematlá po hlavě a netahá se za uši.. nebo psa pošlu lehnout na gauč nebo počkat, dokud se kočky nenají, tak to tak bude, dokud to já neodvolám a tečka
když se kdysi ve štěněčím věku objevilo vrčení, řeším co kdo udělal a vysvětlím oběma stranám, proč k tomu došlo a že k té situaci nikdy dojít nemusí a jak bude dítě bez prstíčků a pejsek a všichni okolo plakat.. a ono to funguje
"pochopils? tak se omluv a jedeme dál" v klidu, žádné projevy mé neschopnosti a vzteku nejsou potřeba

nejsilnější trest není největší lepanec, ale to, co PES považuje za největší trest
budete se divit, ale mému bojovému psu stačí má ignorace, případně smutný obličej (protože když je pejsek hodný, tak já volám ty seš ale šikovneeeeeej pejsek nejšikovnější můj pes megínek špekínek)
stačilo to i dvěma argentýnám (samečkovi tohle a holčičce se muselo zavrčet ani na to nemysli ti říkám), file, ty tedy já beru jako mollosery - určení na doprovod obchodníků, stráž nákladu, dobytka, lidí, obydlí, lov
a to vrčení je opravdu upozornění - nelíbí se mi to, a jestli nepřestaneš, budu tě muset kousnout, protože jiné prostředky já nemám
a na tohle je potřeba reagovat jinak, než tlumit samotné vrčení, může se to velmi vymstít palcovými titulky "tohle ještě nikdy neudělal, děti má rád"
takže ne že po zavrčení přijde řev, facka, tahání za kůži, ale jasné vymezení hranic - například pokud chci, aby hračka ležela dál na zemi a pes se nepřiblížil, stačí ji položit mezi mé boty - pes s psím chováním ji nesebere, je prostě moje
v žádném případě neodvedu psa pryč, nezačnu litovat dítě - už tohle může být pro psa trest či návod
spíše vezmu do jedné ruky vodítko, do druhé dítě a jde se ven, cvičit psa v přítomnosti dítěte a dítě v přítomnosti psa

tak k.sicht je tady vulgarismus?
jako tlama na zvířecím fóru? jejda
obecná čeština, původ NJ, slang, sprosté jen tady, přece jen je rozdíl říct tlama při popisu anglické královny :-)
Karel Čapek může a já ne? jaký je mezi námi rozdíl?

Vyrůstala jsem na vesnici, se psy. A musím teda říct - už jako mimino jsem s nima byla na zahradě sama (v kočárku), později když jsem začínala chodit tak taky, prostě rodiče tam nebyli pořád. Žiju a ani jsem nikdy nebyla pokousaná, a že jsem občas psům fakt dávala zabrat . Vím, že to byla jiná doba, bylo to takhle téměř ve všech okolních rodinách. Od té doby co jsme začali chodit do školy, tak jsme odcházeli z baráku jako poslední a vraceli se jako první - a se psy byli bez dozoru fakt hodně. A chodili k nám i děti si za námi hrát, psi se nezavírali, nikdy...To samé bylo u babičky, kam jsem jezdila na prázdniny. Asi štěstí, ale nikdy se nic nestalo. A jsem ráda za to dětství, které jsem měla. Někdy v 6ti letech jsem mohla sama chodit na procházky s bassetem. Asi v 10ti letech jsme si začínali s kamarádkou z jedné chovky u nás "půjčovat" lovecké psy na vylítání, procházky... No a v 11ti přišel první vlastní pes..

Já nevím, ale poslední dobou se pozastavuji nad tím, jak třeba spousta lidí na FB píše, že před porodem jezdí se psem hodně na návštěvy mezi děti, aby si pes zvykal atd... A že mezi psem a dítětem bývají hodně problémy. Dřív tohle nikdo neřešil, nikdo psa na děti nezvykal, netrénoval. Dítě prostě přišlo, ukázalo se psovi, že je to nový člen rodiny a bylo to v pohodě. Nebo alespoň tak to na mě působí.

Ale jinak samozřejmě - záleží na konkrétním psovi. Třeba můj pes je "tank" a neuvědomuje si svojí sílu. V rodině máme děcko, teď je mu 8, to už je v pohodě. Ale když mu bylo asi tak 5 a pes byl v tom telecím věku, tak ho několikrát (i když nechtěně) posadil na zadek. S cizím dítětem bych ho vůbec nenechala. A fena zase třeba je k dětem "jemná", se synovcem (9 měsíců) "leze" po zahradě, lehá si k němu, nastavuje mu bříško a je opatrnější. Ale musí se krotit při vítání, protože to má takovou radost, že by dítě taky klidně porazila. No a je jasný, že některýmu psovi může dítě vyloženě vadit - ale to už je na majiteli, aby odhadl situaci a uznal, kdy psa s dítětem může nechat a kdy ne.

jsem si teda přečetla z odkazu pár odstavců a dál mě to asi ani nezajímá, neb je to nesmysl, dítě není štěně a kdyby, tak je to moje štěně
pes mého potomka normálně poslouchá, protože je to normální, ovšem neplést si šikanu s běžným "uhni od lednice, nejde přes tvoji velkou roztomilou hlavu otevřít"
kdyby bylo dítě v hierarchii níž než pes, pojede na plastiku s tisícinásobnou pravděpodobností
my žádný pojem alfa beta gama samec vedoucí nemáme, máme jedno pravidlo pro všecky - chovat se slušně ke všemu živému
ale mohu to přehodnotit, zmizel mi makový šáteček, ale pes spí?

honzek123 napsal(a):
Záleží na situaci. On ten pes může zavrčet ne kvůli šlápnutí na packu nebo tahání za uši, ale z ničeho nic během hry a vy vůbec neznáte důvod. U takovýho obra jako mám já ho budu vždy učit, že na páníčkova mláďata se nevrčí, pan rádce si může říkat co chce. (A taky jsem ho to naučil a to ten pes za celý život nemusel dostat jedinou facku, nejsilnější trest bylo v pubertě chytnutí za kůži na krku). Já mám ze článku spíše pocit, že pan profík se tak velkých psů bojí a neuměl by je to naučit. Nic proti tomu, ale ať teda neradí ostatním, že to nejde.

No tak pro mě je naopak lepší pokud by pes zavrčel....jasný signál, že je něco špatně a můžu to řešit. Co když tedy vrčet nebude, protože mu to zatrhnu, ale rovnou to "vyřeší"....jako je to teorie, můj pes nikdy neublížil mému dítěti, ale prostě tak nějak si to já myslim.

Já nevím, ale poslední dobou se pozastavuji nad tím, jak třeba spousta lidí na FB píše, že před porodem jezdí se psem hodně na návštěvy mezi děti, aby si pes zvykal atd... A že mezi psem a dítětem bývají hodně problémy. Dřív tohle nikdo neřešil, nikdo psa na děti nezvykal, netrénoval. Dítě prostě přišlo, ukázalo se psovi, že je to nový člen rodiny a bylo to v pohodě. Nebo alespoň tak to na mě působí.

dřív - dřív bylo psů násobně méně, dřív měl málokdo psa v bytě, dřív byla jiná a daleko chudší skladba plemen, dřív by pes s problémem byl vyřešen myslivcem a nebyly žádné sociální sítě, kterými by ta zvěst obletěla zeměkouli, dřív nebyl pes módní doplněk či za jakým účelem si četní majitelé psa pořizují aniž by měli v úmyslu se mu nějak věnovat, atd.atd.........

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já nevím, ale poslední dobou se pozastavuji nad tím, jak třeba spousta lidí na FB píše, že před porodem jezdí se psem hodně na návštěvy mezi děti, aby si pes zvykal atd... A že mezi psem a dítětem bývají hodně problémy. Dřív tohle nikdo neřešil, nikdo psa na děti nezvykal, netrénoval. Dítě prostě přišlo, ukázalo se psovi, že je to nový člen rodiny a bylo to v pohodě. Nebo alespoň tak to na mě působí.

dřív - dřív bylo psů násobně méně, dřív měl málokdo psa v bytě, dřív byla jiná a daleko chudší skladba plemen, dřív by pes s problémem byl vyřešen myslivcem a nebyly žádné sociální sítě, kterými by ta zvěst obletěla zeměkouli, dřív nebyl pes módní doplněk či za jakým účelem si četní majitelé psa pořizují aniž by měli v úmyslu se mu nějak věnovat, atd.atd.........

Jo to je jasný. Ale i tak. U nás na vesnici měl psa snad každý, stejně tak děti. A nepamatuji si zrovna od nás jediný případ, kdy by pes dítěti ublížil. Navíc se psům nikdo extra nevěnoval, prostě byli na zahradě.... A už tenkrát tam byli pastevci, čuvači, lovečtí psi, hodně ovčáků, dobrmani....

Ale jo, souhlasím, že pokud by se dřív něco takového stalo, tak by člověk nejspíš vyhledal myslivce a nechal psa zastřelit. Jen to by se teda rychle rozkřiklo, takže u nás asi měli štěstí všichni a nikdy se tam nic takového nedělo . Ale je to malá vesnička...

Já jsem tím spíš chtěla říct to, že se to teďka přehnaně řeší...

marcelaamax napsal(a):
Vyrůstala jsem na vesnici, se psy. A musím teda říct - už jako mimino jsem s nima byla na zahradě sama (v kočárku), později když jsem začínala chodit tak taky, prostě rodiče tam nebyli pořád. Žiju a ani jsem nikdy nebyla pokousaná, a že jsem občas psům fakt dávala zabrat . Vím, že to byla jiná doba, bylo to takhle téměř ve všech okolních rodinách. Od té doby co jsme začali chodit do školy, tak jsme odcházeli z baráku jako poslední a vraceli se jako první - a se psy byli bez dozoru fakt hodně. A chodili k nám i děti si za námi hrát, psi se nezavírali, nikdy...To samé bylo u babičky, kam jsem jezdila na prázdniny. Asi štěstí, ale nikdy se nic nestalo. A jsem ráda za to dětství, které jsem měla. Někdy v 6ti letech jsem mohla sama chodit na procházky s bassetem. Asi v 10ti letech jsme si začínali s kamarádkou z jedné chovky u nás "půjčovat" lovecké psy na vylítání, procházky... No a v 11ti přišel první vlastní pes..

Já nevím, ale poslední dobou se pozastavuji nad tím, jak třeba spousta lidí na FB píše, že před porodem jezdí se psem hodně na návštěvy mezi děti, aby si pes zvykal atd... A že mezi psem a dítětem bývají hodně problémy. Dřív tohle nikdo neřešil, nikdo psa na děti nezvykal, netrénoval. Dítě prostě přišlo, ukázalo se psovi, že je to nový člen rodiny a bylo to v pohodě. Nebo alespoň tak to na mě působí.

Ale jinak samozřejmě - záleží na konkrétním psovi. Třeba můj pes je "tank" a neuvědomuje si svojí sílu. V rodině máme děcko, teď je mu 8, to už je v pohodě. Ale když mu bylo asi tak 5 a pes byl v tom telecím věku, tak ho několikrát (i když nechtěně) posadil na zadek. S cizím dítětem bych ho vůbec nenechala. A fena zase třeba je k dětem "jemná", se synovcem (9 měsíců) "leze" po zahradě, lehá si k němu, nastavuje mu bříško a je opatrnější. Ale musí se krotit při vítání, protože to má takovou radost, že by dítě taky klidně porazila. No a je jasný, že některýmu psovi může dítě vyloženě vadit - ale to už je na majiteli, aby odhadl situaci a uznal, kdy psa s dítětem může nechat a kdy ne.

No jo, to je pes typu tank :) s tím se nic nedá dělat. Ale takové ublížení není úmyslné a majitel takového psa s tím musí předem počítat. Oblíbená nehoda u mého BOE byl "uklizený" terasový stůl při radostném mrsknutí ocasem - všechno vždycky skončilo na stole i s kytkou a dečkou. Když se to stalo potřetí pochopil jsem, proč jim někdo ocásky zkracuje ...

marcelaamax napsal(a):
Vyrůstala jsem na vesnici, se psy. A musím teda říct - už jako mimino jsem s nima byla na zahradě sama (v kočárku), později když jsem začínala chodit tak taky, prostě rodiče tam nebyli pořád. Žiju a ani jsem nikdy nebyla pokousaná, a že jsem občas psům fakt dávala zabrat . Vím, že to byla jiná doba, bylo to takhle téměř ve všech okolních rodinách. Od té doby co jsme začali chodit do školy, tak jsme odcházeli z baráku jako poslední a vraceli se jako první - a se psy byli bez dozoru fakt hodně. A chodili k nám i děti si za námi hrát, psi se nezavírali, nikdy...To samé bylo u babičky, kam jsem jezdila na prázdniny. Asi štěstí, ale nikdy se nic nestalo. A jsem ráda za to dětství, které jsem měla. Někdy v 6ti letech jsem mohla sama chodit na procházky s bassetem. Asi v 10ti letech jsme si začínali s kamarádkou z jedné chovky u nás "půjčovat" lovecké psy na vylítání, procházky... No a v 11ti přišel první vlastní pes..

Já nevím, ale poslední dobou se pozastavuji nad tím, jak třeba spousta lidí na FB píše, že před porodem jezdí se psem hodně na návštěvy mezi děti, aby si pes zvykal atd... A že mezi psem a dítětem bývají hodně problémy. Dřív tohle nikdo neřešil, nikdo psa na děti nezvykal, netrénoval. Dítě prostě přišlo, ukázalo se psovi, že je to nový člen rodiny a bylo to v pohodě. Nebo alespoň tak to na mě působí.

Ale jinak samozřejmě - záleží na konkrétním psovi. Třeba můj pes je "tank" a neuvědomuje si svojí sílu. V rodině máme děcko, teď je mu 8, to už je v pohodě. Ale když mu bylo asi tak 5 a pes byl v tom telecím věku, tak ho několikrát (i když nechtěně) posadil na zadek. S cizím dítětem bych ho vůbec nenechala. A fena zase třeba je k dětem "jemná", se synovcem (9 měsíců) "leze" po zahradě, lehá si k němu, nastavuje mu bříško a je opatrnější. Ale musí se krotit při vítání, protože to má takovou radost, že by dítě taky klidně porazila. No a je jasný, že některýmu psovi může dítě vyloženě vadit - ale to už je na majiteli, aby odhadl situaci a uznal, kdy psa s dítětem může nechat a kdy ne.

Tak to já bych teda psa taky na děti nezvykala tím, že budu chodit na návštěvy, kde maj děti nebo naopak je zvát k nám..........za prvé si myslím, že vlastní dítě a cizí dítě je naprosto něco jinýho, za druhý bych měla strach, aby pes naopak nezačal děti "nemít rád" protože to nemusí být vychované děti ve vztahu ke psům.
Přijde mi přirozené, že si přivezu domu mimčo....není to přece zničehož nic...byla jsem těhotná....myslím, že i pes ví, že se něco "dělo" a pak když dovezu mimčo, co je navíc načichlé mým pachem....psa neodstrkuju, ale rovnou, tak pojď...to je náš kluk, pořádně si ho vočuchej a teď nám to začne....a rovnou psa zapojím do "výchovy"...prostě mi s tím prckem musí "pomáhat"

marcelaamax napsal(a):
Jo to je jasný. Ale i tak. U nás na vesnici měl psa snad každý, stejně tak děti. A nepamatuji si zrovna od nás jediný případ, kdy by pes dítěti ublížil. Navíc se psům nikdo extra nevěnoval, prostě byli na zahradě.... A už tenkrát tam byli pastevci, čuvači, lovečtí psi, hodně ovčáků, dobrmani....

Ale jo, souhlasím, že pokud by se dřív něco takového stalo, tak by člověk nejspíš vyhledal myslivce a nechal psa zastřelit. Jen to by se teda rychle rozkřiklo, takže u nás asi měli štěstí všichni a nikdy se tam nic takového nedělo . Ale je to malá vesnička...

Já jsem tím spíš chtěla říct to, že se to teďka přehnaně řeší...

je tolik psů, že se to řešit musí, ale to, co popisujete z fb, to je celkem tragédie teda
přece ten můj pes ví, že to je naše štěně, nemusíme se chodit dívat na nějaké cizí, zvykat si, však moje štěně bude vonět a chovat se úplně jinak, to je ten pes úplně blbý nebo co?

dříve se psům tolik nikdo nevěnoval, ano, prostě se mu nařezalo a když to nepomohlo, tak se pořídil nový... vídám na vsích i teď často
takové to "kde máte psa?" - "sežral mi už tři slepice.." ... tak šel, no
dnes ale i vořech stojí třeba 3 tisíce.. porovnejte min. mzdu a cenu psa "za lahev rumu" tehdy a nyní, to je u této kategorie nevažičů si psů také důvod pro větší snahu řešit......a pak také zákony přitvrzují, teoreticky by za týrání nebo opuštění zvířete už tak za 20 let mohl i někdo jít do vězení!

máme hodně přes 2 miliony psů - to jsou ale jen ti hlášení

no a "blbý" není vulgarismus?
jsem lepší než Čapek, jsem to říkala

honzek123 napsal(a):
No jo, to je pes typu tank :) s tím se nic nedá dělat. Ale takové ublížení není úmyslné a majitel takového psa s tím musí předem počítat. Oblíbená nehoda u mého BOE byl "uklizený" terasový stůl při radostném mrsknutí ocasem - všechno vždycky skončilo na stole i s kytkou a dečkou. Když se to stalo potřetí pochopil jsem, proč jim někdo ocásky zkracuje ...

prosím Vás, co to je za zkratku BOE? búrský buldok?

Ano, BOE je boerboel - moc se mi ti psi líbí, jen mě prostě od těchto velkých psů odrazuje věk, kterého se dožívají . Znám 4 BOE a všichni jsou skvělí, dva z nich docela pěkně i cvičí.

Jinak teda s tím ocasem - ano taky se mi stane, že pes ocasem něco smete - má ocas jak proutek. A hlavně to tím ocasem dost bolí i do stehen, kolikrát mám od toho modřiny. A fena zase měla ve zvyku skákat návštěvám na klín - u velkého stolu, který máme venku to bylo v pohodě, jenže u malého nízkého ratanového se párkrát stalo, že jak skočila na klín, tak smetla a rozbila komplet všechno ze stolu, takže už má zakázáno skákat bez pobídnutí .

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak to já bych teda psa taky na děti nezvykala tím, že budu chodit na návštěvy, kde maj děti nebo naopak je zvát k nám..........za prvé si myslím, že vlastní dítě a cizí dítě je naprosto něco jinýho, za druhý bych měla strach, aby pes naopak nezačal děti "nemít rád" protože to nemusí být vychované děti ve vztahu ke psům.
Přijde mi přirozené, že si přivezu domu mimčo....není to přece zničehož nic...byla jsem těhotná....myslím, že i pes ví, že se něco "dělo" a pak když dovezu mimčo, co je navíc načichlé mým pachem....psa neodstrkuju, ale rovnou, tak pojď...to je náš kluk, pořádně si ho vočuchej a teď nám to začne....a rovnou psa zapojím do "výchovy"...prostě mi s tím prckem musí "pomáhat"

Takhle jsem to dělala s novým kotětem Sice jsem s ní nebyla těhotná ale první jsem nechala kočenu načichnout naším pachem, pachem předchozí kočky, kocoura, pak jsem ji nechala z povzdálí psa pozorovat, válela se v jeho vyčesaných chlupech, takže se následně asi i divil, že je cítit i ním no a zrovna mu řekla: Wori, tohle je naše nová Gucci, malinká, musíme ji hlídat, jo?!? Stejně tak, jako bych nemusela následně hlídat pes-dítě, nemusím hlídat pes-kočka, psu věřím, že i když s kočkama nikdy nebude vyloženě kámoš, nebude se s nima mazlit, tak jim neublíží.
Co se týká berňáka, je zařazený do stejné skupiny třeba jako třeba KAO a tudíž je to opravdu o jednotlivých plemenech. Nesnesl, když jsem se rozdělili, když šla máma na výletě čůrat do lesa, my pomalu pokračovali dál a on vytřeštil oči a letěl ji tam zpátky hlídat. Vím i od kamarádky, že její berňák, i pokud jde s celou třídou dětí, neustále všechny hlídá a shání, aby se mu nepoztrácely. To třeba samojedu, který jinak lidi miluje, je naprosto šumák, kdo, kam, kdy jde...

Já bych se ještě vrátila k pojmu SUPER ALFA JEDINEC - myslíte že tohle je v psím světě fakt možné?

Já se s tím tedy u psů nikdy nepotkala, ale je fakt, že jsem psy měla v minulosti jen dva, a nikdy smečku, kde by se to jedině mohlo projevit...

Ale mám před očima příklad z jiného zvířecího světa - moje klisna byla jednou ve stádě, kde i když byla hierarchicky spíš ve spodní polovně žebříčku, tak si na ní žádný z ostatních koní nikdy nic nedovolil - oblíbila si jí totiž vůdčí klisna, a tu mojí chránila, a běda jak se na ní někdo jen křivě podíval.

Ta moje měla vlastně z celého stáda největší veget - vůdčí klisna ji bránila aniž by ona sama musela hnout uchem, a ostatní, i když byli hierarchicky nad ní, prostě museli šoupat nohama a držet se zpátky.

To, že ta moje měla některé koně nad sebou se projevilo, když byla vůdčí klisna odvedena ze stáda na vyjížďku

Takže tam myslím opravdu šlo o super alfa jedince... jenže koně jsou býložravci, jsou stádo a ne smečka.... proto by mně zajímalo, jestli by to podobně mohlo fungovat i u psů?

protože to má takovou radost, že by dítě taky klidně porazila.

moje smečka se rozrůstala, když kluci už byli "velcí (11 a 9)" a poté přišly dcery u kterých přišlo seznámení se smečkou - hned po příjezdu z porodnice...
Když začaly chodit - sami se naučily, že při mém oznámení na zahradě "děťátka - pouštím psy" se buď opřely zády o strom, nebo rovnou padly na 4 aby předešly "sestřelení" , kterému se v podstatě nešlo vyhnout, když vám 10 - 12 SH chce dát pusu na uvítanou
takže na 4 , zavřít oči, s hihňáním "přežít" uvítání, pak vstát a už normálně fungovat
Pak už i pomáhaly při krmení (společně a navolno) s roznášením misek dle pořádí

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já bych se ještě vrátila k pojmu SUPER ALFA JEDINEC - myslíte že tohle je v psím světě fakt možné?

Já se s tím tedy u psů nikdy nepotkala, ale je fakt, že jsem psy měla v minulosti jen dva, a nikdy smečku, kde by se to jedině mohlo projevit...

Ale mám před očima příklad z jiného zvířecího světa - moje klisna byla jednou ve stádě, kde i když byla hierarchicky spíš ve spodní polovně žebříčku, tak si na ní žádný z ostatních koní nikdy nic nedovolil - oblíbila si jí totiž vůdčí klisna, a tu mojí chránila, a běda jak se na ní někdo jen křivě podíval.

Ta moje měla vlastně z celého stáda největší veget - vůdčí klisna ji bránila aniž by ona sama musela hnout uchem, a ostatní, i když byli hierarchicky nad ní, prostě museli šoupat nohama a držet se zpátky.

To, že ta moje měla některé koně nad sebou se projevilo, když byla vůdčí klisna odvedena ze stáda na vyjížďku

Takže tam myslím opravdu šlo o super alfa jedince... jenže koně jsou býložravci, jsou stádo a ne smečka.... proto by mně zajímalo, jestli by to podobně mohlo fungovat i u psů?

ale tak vedoucí fakt existuje :-)
jenže se nechová jako vůl - přiřadit dítěti nižší příčku než psovi
to je jako by mladý vlk, nejlepší sprinter, zůstal doma zametat před chalupou a jedinec s iq houpací koník by šel na zajíce

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ale tak vedoucí fakt existuje :-)
jenže se nechová jako vůl - přiřadit dítěti nižší příčku než psovi
to je jako by mladý vlk, nejlepší sprinter, zůstal doma zametat před chalupou a jedinec s iq houpací koník by šel na zajíce

No ale já nemyslím jen vedoucí, ale takový vedoucí (v tom článku označovaný jako super alfa), který dokáže zamíchat hierarchií která má platit v jeho přítomnosti - něco jako "ty jsi sice výš než on, ale já chci abys teď byl níž a basta"...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
tak k.sicht je tady vulgarismus?
jako tlama na zvířecím fóru? jejda
obecná čeština, původ NJ, slang, sprosté jen tady, přece jen je rozdíl říct tlama při popisu anglické královny :-)
Karel Čapek může a já ne? jaký je mezi námi rozdíl?

Jo, taky se občas divím, co vše je vulgarismus a je to vtipné ve světle toho, že třeba hovno v pohodě projde

Terven napsal(a):
Jo, taky se občas divím, co vše je vulgarismus a je to vtipné ve světle toho, že třeba hovno v pohodě projde

no vono hovno, je taky lidskej produkt - zrovna tak, jako třeba myšlenka

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já bych se ještě vrátila k pojmu SUPER ALFA JEDINEC - myslíte že tohle je v psím světě fakt možné?

Já se s tím tedy u psů nikdy nepotkala, ale je fakt, že jsem psy měla v minulosti jen dva, a nikdy smečku, kde by se to jedině mohlo projevit...

Ale mám před očima příklad z jiného zvířecího světa - moje klisna byla jednou ve stádě, kde i když byla hierarchicky spíš ve spodní polovně žebříčku, tak si na ní žádný z ostatních koní nikdy nic nedovolil - oblíbila si jí totiž vůdčí klisna, a tu mojí chránila, a běda jak se na ní někdo jen křivě podíval.

Ta moje měla vlastně z celého stáda největší veget - vůdčí klisna ji bránila aniž by ona sama musela hnout uchem, a ostatní, i když byli hierarchicky nad ní, prostě museli šoupat nohama a držet se zpátky.

To, že ta moje měla některé koně nad sebou se projevilo, když byla vůdčí klisna odvedena ze stáda na vyjížďku

Takže tam myslím opravdu šlo o super alfa jedince... jenže koně jsou býložravci, jsou stádo a ne smečka.... proto by mně zajímalo, jestli by to podobně mohlo fungovat i u psů?

Doporučuju přečíst
http://www.psina.banda.cz/clanek/158460/psi-dominance-jak-to-vlastne-je/
a ono ani u těch koní to není tak jednoduché. Ten, kdo je největší zdrojař, nejvíc si brání žrádlo, obvykle nebývá vůdčím zvířetem.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No ale já nemyslím jen vedoucí, ale takový vedoucí (v tom článku označovaný jako super alfa), který dokáže zamíchat hierarchií která má platit v jeho přítomnosti - něco jako "ty jsi sice výš než on, ale já chci abys teď byl níž a basta"...

Nemyslím, že by šlo vyloženě o "zamíchání" hierarchií ... to by asi opravdu porušovalo principy smečky.
Zkoušel jsem to teď najít kvůli odkazu, ale už jsem nevěděl kde jsem to četl ... na stránkách chovatele nějakého velkého plemene byl super alfa definován jako někdo, kdo umí výchovnými metodami dalším dominantním jedincům stanovit hranici v hierarchii, nad kterou jim nedovoluje uplatňovat vliv. tzn. něco ve smyslu: "ano, jsi dospělec a oni mláďata ... tvoji pozici ti neberu. Pokud se ale vůči tobě dopustí prohřešku, projevíš nespokojenost, ale rovnat mi je nebudeš, já si je srovnám sám."
... nevím, jestli je to tak ve smečce dobře, nebo špatně a jestli se to vyskytuje třeba u vlků apod. ... to je otázka spíš pro odborníky. ...
Já v tom teda velkou vědu nevidím ... podle mě jde o normální sprostou důvěru. Velký pes musí mít k vůdci respekt a důvěru (to se dočteme třeba od Desenského, jehož metody a znalosti já celkem respektuju). Důvěra je, když pejsan ví, že ubráním slabší členy smečky, ale taky se zastanu práv těch silnějších oproti drzým a mladým, takže to nemusí dělat on.
Např.: dítě buzeruje psa povelem sedni a pes nechce poslouchat mládě. Místo aby ho vyučil zubama, tak se otočí a projeví nezájem. Potom uvidí mě, jak dítě okřiknu a řeknu mu, že má psa nechat být. Od té doby se zvyšuje jeho důvěra v to, že se vůdce zastane jeho práv. A snižuje se pravděpodobnost incidentu. Je to ono zmíněné super-alfa-vedení? nevím ... možná ... dává mi to tak smysl.
Pokud se v nějaké lidskopsí smečce pes dopustí školení lidských mláďat, je to podle mě zejména nedostatečnou důvěrou psa ve vůdce. A je to chyba vůdce.

Když začaly chodit - sami se naučily, že při mém oznámení na zahradě "děťátka - pouštím psy" se buď opřely zády o strom, nebo rovnou padly na 4 aby předešly "sestřelení" , kterému se v podstatě nešlo vyhnout, když vám 10 - 12 SH chce dát pusu na uvítanou
takže na 4 , zavřít oči, s hihňáním "přežít" uvítání, pak vstát a už normálně fungovat

lesnížínka napsal(a):
Takhle jsem to dělala s novým kotětem Sice jsem s ní nebyla těhotná ale první jsem nechala kočenu načichnout naším pachem, pachem předchozí kočky, kocoura, pak jsem ji nechala z povzdálí psa pozorovat, válela se v jeho vyčesaných chlupech, takže se následně asi i divil, že je cítit i ním no a zrovna mu řekla: Wori, tohle je naše nová Gucci, malinká, musíme ji hlídat, jo?!? Stejně tak, jako bych nemusela následně hlídat pes-dítě, nemusím hlídat pes-kočka, psu věřím, že i když s kočkama nikdy nebude vyloženě kámoš, nebude se s nima mazlit, tak jim neublíží.
Co se týká berňáka, je zařazený do stejné skupiny třeba jako třeba KAO a tudíž je to opravdu o jednotlivých plemenech. Nesnesl, když jsem se rozdělili, když šla máma na výletě čůrat do lesa, my pomalu pokračovali dál a on vytřeštil oči a letěl ji tam zpátky hlídat. Vím i od kamarádky, že její berňák, i pokud jde s celou třídou dětí, neustále všechny hlídá a shání, aby se mu nepoztrácely. To třeba samojedu, který jinak lidi miluje, je naprosto šumák, kdo, kam, kdy jde...

To dělala moje ovčanda...neustále celou rodinu "sháněla do stáda"...když jsme si vyšli komplet na houby...já, manžel, tchýně, tchán a syn, tak večer po tý šichtě, my byli strašně nedisciplinované stádo a odmítali jsme hledat houby v hloučku, padla za vlast. Afgánovi to bylo jedno....vy si jděte kam chcete a já jdu tudy...sejdeme se u auta.....více méně se držel u mě, ale i kdyby se mi v lese rozprchla a poztrácela celá rodina, tak by si toho snad ani nevšiml.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Když začaly chodit - sami se naučily, že při mém oznámení na zahradě "děťátka - pouštím psy" se buď opřely zády o strom, nebo rovnou padly na 4 aby předešly "sestřelení" , kterému se v podstatě nešlo vyhnout, když vám 10 - 12 SH chce dát pusu na uvítanou
takže na 4 , zavřít oči, s hihňáním "přežít" uvítání, pak vstát a už normálně fungovat

Taky mi tohle připadne, jako prostě takové normální soužití se psy. Já vím, co smečka dokáže, děti očividně také a nějaké šťouchnutí či sražení děcka k zemi neřeším

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No ale já nemyslím jen vedoucí, ale takový vedoucí (v tom článku označovaný jako super alfa), který dokáže zamíchat hierarchií která má platit v jeho přítomnosti - něco jako "ty jsi sice výš než on, ale já chci abys teď byl níž a basta"...

to se mi protiřečí - teda mně určitě, protože pes takhle nepřemýšlí
hierarchie je, není, ale jistě ne jen v nějaké situaci
tohle vídám u lidí.. rozbil mi lopatičkou bábovičku, tak teď bude jíst jako poslední

myslím, že smečka psů má jasně dané pozice po generace, po tisíciletí, a právě
členění na štěňata a dospělé a seniory vidím dost bledě, lidé si to vykládají špatně

podle mně je to tak, že ten šéf si srovná vše, pak jsou nějaké samice s mláďaty a ti si zas rovnají .. užiteční lovci také pomáhají s výchovou... ale hlavní slovo má ten šéf
jenže ten neříká, že zlobivec bude jíst jako poslední nebo chodit jako poslední ze dveří a ani mu moc nikdo nehrozí smrtí

nějaké normální rozdělování hodností jsem ve vztahu pes/člověk moc neviděla, spíše je to ukazování síly
a o tom to, podle mě, není

proto jak vidím "musíte mu ukázat, že jste alfa", jdu do kůlny pro lopatu.. ne, prostě oči v sloup, normálně tyhle lidi házím do jednoho pytle, se k tomu přiznávám
my tu smečku napodobit neumíme, no, většina teda, jen se snažíme si to nějak vyložit a zkoušíme

takže u nás je člověk a pak všecka zvířata .. jiné hodnosti nemáme (i když megí si myslí, že je šéf, samozřejmě)

Terven napsal(a):
Doporučuju přečíst
http://www.psina.banda.cz/clanek/158460/psi-dominance-jak-to-vlastne-je/
a ono ani u těch koní to není tak jednoduché. Ten, kdo je největší zdrojař, nejvíc si brání žrádlo, obvykle nebývá vůdčím zvířetem.

No ale právě proto by mně zajímalo jak je to u psů :-)

Terven napsal(a):
Doporučuju přečíst
http://www.psina.banda.cz/clanek/158460/psi-dominance-jak-to-vlastne-je/
a ono ani u těch koní to není tak jednoduché. Ten, kdo je největší zdrojař, nejvíc si brání žrádlo, obvykle nebývá vůdčím zvířetem.

Tak hlavně vůdčí kobyla se o svůj kyblík bát nemusí to by nikoho ani nenapadlo jít se podívat jestli nemá něco lepšího. U vlků je to asi v podstatě stejné v dokumentech se u kořisti hádají ti níže postavení

verity: ..jdu do kabinetu - venco, teď to máš na povel... no nevím, venca to na povel má, že má jako hlídat, aby nezbořili školu, případně nevyskákali z okna, nebo kdyby spadl meteorit, tak je bude chránit, ale domů je pustit nemůže, si myslím

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
to se mi protiřečí - teda mně určitě, protože pes takhle nepřemýšlí
hierarchie je, není, ale jistě ne jen v nějaké situaci
tohle vídám u lidí.. rozbil mi lopatičkou bábovičku, tak teď bude jíst jako poslední

myslím, že smečka psů má jasně dané pozice po generace, po tisíciletí, a právě
členění na štěňata a dospělé a seniory vidím dost bledě, lidé si to vykládají špatně

podle mně je to tak, že ten šéf si srovná vše, pak jsou nějaké samice s mláďaty a ti si zas rovnají .. užiteční lovci také pomáhají s výchovou... ale hlavní slovo má ten šéf
jenže ten neříká, že zlobivec bude jíst jako poslední nebo chodit jako poslední ze dveří a ani mu moc nikdo nehrozí smrtí

nějaké normální rozdělování hodností jsem ve vztahu pes/člověk moc neviděla, spíše je to ukazování síly
a o tom to, podle mě, není

proto jak vidím "musíte mu ukázat, že jste alfa", jdu do kůlny pro lopatu.. ne, prostě oči v sloup, normálně tyhle lidi házím do jednoho pytle, se k tomu přiznávám
my tu smečku napodobit neumíme, no, většina teda, jen se snažíme si to nějak vyložit a zkoušíme

takže u nás je člověk a pak všecka zvířata .. jiné hodnosti nemáme (i když megí si myslí, že je šéf, samozřejmě)

proboha ale já přece nikde nepsala že si tohle myslím a že to tak dělám, čtěte pořádně

Napsala jsem, že jsem se s tím setkala u koní, a jestli už něco obdobného někdo viděl i v rámci psí smečky, to je vše.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
verity: ..jdu do kabinetu - venco, teď to máš na povel... no nevím, venca to na povel má, že má jako hlídat, aby nezbořili školu, případně nevyskákali z okna, nebo kdyby spadl meteorit, tak je bude chránit, ale domů je pustit nemůže, si myslím

Mám pocit že já o koze a vy o voze, ale dobře, asi zůstanu nepochopena.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No ale právě proto by mně zajímalo jak je to u psů :-)

Jak je to u psů???...následně..
Jdu domů nesu tašky s nákupem, pesani jdou se mnou, ale na schody se vedle sebe všichni nevejdeme...a já říkám " doprčic, tak kdo je tady vedoucí, kdo má jít první?" a Sárina řekne "já " ...a jde první

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mám pocit že já o koze a vy o voze, ale dobře, asi zůstanu nepochopena.

myslím, že ta vedoucí koňová nepředělala hierarchii, jen si našla kamarádku a tu chrání, ne? ty ostatní koně před šikanou chránit nebude?
tohle s oblíbenci psi také dělají, dělají to i lidé
ale není to povýšení, podle mě, vždyť by tím rozhodila celé stádo o to by ji, jakož i novou kamarádku, ušlapalo
a když přijde někdo nový, tak dostane hodnost dle čeho? je to nový člen smečky, tak ale kvůli tomu určitě nedostane poslední místo, ne?

kůň a pes takhle nepřemýšlí, jen člověk... zvířata jednají, jak to říct.. instinktivně?
něco podědila a podle toho se chová, nemění se kvůli něčemu, má to v sobě zakódováno, ne?
ale člověk si to předělává, jak se mu to hodí - tohle pes neudělá
ale já o koních nic nevím, myslím ale tak obecně zvíře
nevím, jak to zjednodušit... když přijde někdo ing., tak ho nedám makat do fabriky k pásu a staršího pustím v buse sednout.. asi takhle to myslím

myslím, že ta vedoucí koňová nepředělala hierarchii, jen si našla kamarádku a tu chrání, ne? ty ostatní koně před šikanou chránit nebude?

Právěže dočasně "předělala" - tedy přesně na dobu, kdy je šéfová ve výběhu.

Příklad - k mojí hájené kobyle jde výše postavený kůň, a ušima dává jasný pokyn aby moje vyklidila pole. Moje je dobře socializovaná a tak by to normálně bez zaváhání udělala, ale protože má po boku šéfovou která jí chrání, tak hrozbu ignoruje, pase se v pohodě dál a ani nezvedne hlavu, a vzápětí vystartuje po nově příchozím šéfová, a "vysvětlí mu to".
Zahnaný příchozí si to už příště netroufne a ani se k mojí nepřiblíží, stejně jako by se s hrozbou nepřiblížil k samotné šéfové.

Po odvedení šéfky ze stáda se situace okamžitě mění, a moje kobyla není blbá, taky si to okamžitě uvědomuje a reaguje tak jak správně hierarchicky má. Do té doby než se šéfová vrátí po vyjížďce do stáda

Toho jsem byla několikrát svědkem, protože ráda sedím ve výběhu na zemi a koukám na koně, je to relax.


ale není to povýšení, podle mě, vždyť by tím rozhodila celé stádo o to by ji, jakož i novou kamarádku, ušlapalo

Povýšení to rozhodně není, a všichni přítomní to ví, dlouhodobá hierarchie se tím nemění, ale zároveň taky všichni ví že si v přítomnosti šéfové prostě nesmí dovolit.

Víte mně to někdy připadalo že se k ní ta šéfová chovala jako ke svému hříběti - ale ať už byl důvod jakýkoliv, ostatní to prostě museli respektovat. A po odchodu "mámy" - šéfové, se vše vracelo zpět, protože moje dospělá klisna samozřejmě žádné hříběcí chování nevykazovala.

megi, verity...doporučuju tohle videjko.

http://www.konecesky.cz/index.php?kat=32&id=59
opravdu u koní neexistuje pevná lineární hierarchie, největší agresor u žrádla nebývá vůdcem a koně si různé zdroje hájí různě. A třeba kobyla v říji se v hierarchii dočasně posouvá výš.
Taky mě baví pozorovat koně a mám vysledováno, že valach, který je č.1 u žrádla, na volném prostoru ostatní v pohodě snese anebo jm dokonce ustoupí. "Šéfová stáda" není u balíku sena č.1, na žrádle totiž nelpí tolik. A moje kobyla, která je hierarchicky spíše vzadu, se často sebere a odchází k vodě a stádo ji následuje.
Ono hlavně chováme koně na omezeném prostoru s omezenými zdroji žrádla, oni mají důvod o něj bojovat - s divokými stády se to nedá srovnávat.
Omluva za koňské OT.

největší agresor u žrádla nebývá vůdcem a koně si různé zdroje hájí různě

Ale já jsem přece nikde netvrdila, že to tak je.

A v situaci co jsem popsala o žrádlo ani nešlo.

Ale máte pravdu že už jsme daleko od psího tématu

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
největší agresor u žrádla nebývá vůdcem a koně si různé zdroje hájí různě

Ale já jsem přece nikde netvrdila, že to tak je.

A v situaci co jsem popsala o žrádlo ani nešlo.

Ale máte pravdu že už jsme daleko od psího tématu

Ano...a já jsem netvrdila, že vy tvrdíte
Jen prostě všude stále dokola čtu a vidím, že lidi lpí na tradičním hierarchickém modelu - tj. nejvyšší je jedinec alfa, pod ním beta, atakdále....a alfu musejí všichni poslouchat a je to šéf smečky (či stáda), má neomezený přístup ke žrádlu atd.
A člověk, když chce u zvířat něčeho dosáhnout, musí být taky alfa, či dokonce superalfa - to už je úplně na hlavu.
Občas mívám nutkání trochu ten obecný omyl poopravit, no.

Terven napsal(a):
Ano...a já jsem netvrdila, že vy tvrdíte
Jen prostě všude stále dokola čtu a vidím, že lidi lpí na tradičním hierarchickém modelu - tj. nejvyšší je jedinec alfa, pod ním beta, atakdále....a alfu musejí všichni poslouchat a je to šéf smečky (či stáda), má neomezený přístup ke žrádlu atd.
A člověk, když chce u zvířat něčeho dosáhnout, musí být taky alfa, či dokonce superalfa - to už je úplně na hlavu.
Občas mívám nutkání trochu ten obecný omyl poopravit, no.

Já v tomto nežiju, nebojte.

Terven napsal(a):
megi, verity...doporučuju tohle videjko.

http://www.konecesky.cz/index.php?kat=32&id=59
opravdu u koní neexistuje pevná lineární hierarchie, největší agresor u žrádla nebývá vůdcem a koně si různé zdroje hájí různě. A třeba kobyla v říji se v hierarchii dočasně posouvá výš.
Taky mě baví pozorovat koně a mám vysledováno, že valach, který je č.1 u žrádla, na volném prostoru ostatní v pohodě snese anebo jm dokonce ustoupí. "Šéfová stáda" není u balíku sena č.1, na žrádle totiž nelpí tolik. A moje kobyla, která je hierarchicky spíše vzadu, se často sebere a odchází k vodě a stádo ji následuje.
Ono hlavně chováme koně na omezeném prostoru s omezenými zdroji žrádla, oni mají důvod o něj bojovat - s divokými stády se to nedá srovnávat.
Omluva za koňské OT.

"A třeba kobyla v říji se v hierarchii dočasně posouvá výš."
A tak to já myslím - ale tohle je v těch koních/psech zakořeněné už odpradávna, ne? Je to přirozené. Existuje stádo, kde by se dočasně neposunula?
Jenže, jak jsem pochopila verity, tak říká, že jakmile nadřízená zmizí, zmizí i ta její nová "vyšší" pozice.
A to teda já nevím, jestli se stává. Např. to, že kocour je v brně a myši mají.. ok. Ale že by se takto měnily hodnosti? Tomu nevěřím.
Největšího agresora u jídla neberu jako vedoucího. Ten agresor bude spíše ještě nedovychovaný mladík, který brzy dostane kopýtkem od vedoucího nebo maminky, tety. Teda jestli se koně kopou, já nevím :-)
Ale tak nějak si to myslím u psů. Vím určitě, že nepřijde usměrňovat strýček.

Já myslela, že ten výraz superalfa je vtip..

když já ty koně neznám, no, možná ani psy :-) ale ta koníčková, co má tu novou kamarádku, nemusí být ani šéfová právě
šéfová je někdo s takovou autoritou, že klidně nechá nažrat se staré kusy, rozjívená mláďata, a pak se nají ona - a v ničích očích tím nemění hodnost
to bude ten význam slova hodná

ale ta koníčková, co má tu novou kamarádku, nemusí být ani šéfová právě

Tohle byla šéfová, vůdčí klisna stáda (byly tam jen klisny).

Mně to tehdy dost překvapilo a přišlo mi to zajímavé, předtím ani potom jsem to neviděla (moje klisna už je v jiném stádě).

Čím dál víc o tom přemýšlím, tím víc mi přijde, že ji ta šéfová fakt snad brala jako svoje hříbě...? Což je divné... ale docela by se to tím vysvětlilo - ve stádě koní i ve smečce je mládě vždy na spodku hierarchie že, ale ostatní členové smečky/stáda mu neublíží, protože - jednak vykazuje mláděcí projevy (hříbě "klape" hubou atd., štěně se převalí na záda a ukáže břicho apod...), a jednak jsou mláďata pod ochranou matky, a i pokud by nějaký dospělý jedinec na ně vystartoval, matka zakročí a bude své mládě bránit - a tím vlastně svým způsobem taky dočasně nebude respektovat hierarchii ne?

To jsou jen moje aktuální myšlenkové pochody, třeba úplně mylné :D

Ale vysvětlovalo by to třeba to co jsem viděla já - že šéfová měla mojí kobylu pod svou ochranou a nedovolila jí ublížit, jako by to bylo její hříbě, ale když tam nebyla, tak se situace šmahem změnila - protože o žádné mládě nešlo, tak to viděla jen šéfová...

Terven napsal(a):
Ano...a já jsem netvrdila, že vy tvrdíte
Jen prostě všude stále dokola čtu a vidím, že lidi lpí na tradičním hierarchickém modelu - tj. nejvyšší je jedinec alfa, pod ním beta, atakdále....a alfu musejí všichni poslouchat a je to šéf smečky (či stáda), má neomezený přístup ke žrádlu atd.
A člověk, když chce u zvířat něčeho dosáhnout, musí být taky alfa, či dokonce superalfa - to už je úplně na hlavu.
Občas mívám nutkání trochu ten obecný omyl poopravit, no.

Jako většina mě za to možná sepsuje ... ale ... podle mě je teď strašně "in" si to komplikovat a snažit se napodobovat matku přírodu, pochopit psí smečku a potom se to snažit napasovat na soužití se zvířatem. proto moc nesouhlasím (a v tomhle vůbec) s panem cvičitelem ze článku na začátku (Dostál?) - on evidentně bere zásady psí smečky jako tvrdou zákonitost, kterou má pes v sobě a není ochoten a schopen ji změnit a když se mu já se svými dětmi nepřizpůsobím, tak nás všechny sežere a dobře nám tak, protože to tak matka příroda chtěla ... podle mě je to děsná hovadina. Já uznávám principy psí smečky (třeba ty hierarchické), ale rozhodně neuznávám to, že jsem se stal členem psí smečky a teď to bude šlapat podle psů. Beru to tak, že jsme se svým psem vytvořili lidsko-psí smečku a tím i nová pravidla. Něco jsme tam zanesli z principů psího soužití, ale něco z principů lidské rodiny. A pořád se učíme - my i psi.
Pan Dostál dost emotivně reaguje stylem, že "někteří lidi se považují za pána tvorstva a myslí si, že je psi proto budou poslouchat". Mám pro něj objevný fakt: Člověk tak trochu je pán tvorstva a myslím si, že je to jeden z důvodů, proč ho pes je schopen poslouchat. Zase vytáhnu toho Desenského, ale já mám jeho know-how prostě rád: popisuje, že u řady psů si loayalitu získám díky obdivu, protože umím spoustu věcí, které pes ne - řídit auto, telefonovat, střílet, rozdělat oheň, dělat mláďata v leže na zádech, chodit po zadních a pít u toho pivo ... psi podle mě jasně rozlišují, že v lidskopsí smečce existuje druhý druh, který je psychologicky silnější. Představa, že mě pes považuje za psa a moje děti za štěňata je podle mě směšná. Přesně tak ale podle mě přemýšlí cvičitel z úvodního článku.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"A třeba kobyla v říji se v hierarchii dočasně posouvá výš."
A tak to já myslím - ale tohle je v těch koních/psech zakořeněné už odpradávna, ne? Je to přirozené. Existuje stádo, kde by se dočasně neposunula?
Jenže, jak jsem pochopila verity, tak říká, že jakmile nadřízená zmizí, zmizí i ta její nová "vyšší" pozice.
A to teda já nevím, jestli se stává. Např. to, že kocour je v brně a myši mají.. ok. Ale že by se takto měnily hodnosti? Tomu nevěřím.
Největšího agresora u jídla neberu jako vedoucího. Ten agresor bude spíše ještě nedovychovaný mladík, který brzy dostane kopýtkem od vedoucího nebo maminky, tety. Teda jestli se koně kopou, já nevím :-)
Ale tak nějak si to myslím u psů. Vím určitě, že nepřijde usměrňovat strýček.

Já myslela, že ten výraz superalfa je vtip..

Jen jako příklad... Našel jsem web jedné chovatelky, která ve svém blogu použila pojem "superalfa" ...
https://od-mnisi-hory.webnode.cz/vudce-smecky/
Chová krásné velké psy, podle mě to není žádný teoretik.

nóó
jenom si dovolím upozornit, že článek zkušené paní se v podstatě shoduje s výroky pana Dostála, včetně "jen děti budou jiná kapitola" (píše v článku paní v odstavci o oné alfě)....a to každý píše článek z jiného pohledu, za jiným účelem (jenom teda ty body na závěr jsou už tak trošku z doby kamenné)

a článek pana Dostál jsem fakt četla a - má pravdu!
a já nejsem ve své smečce jenom nějaká hlůpá superalfa, ale já jsem MATKA, a co je víc....už nic
a děti mám

honzek123 napsal(a):
Jen jako příklad... Našel jsem web jedné chovatelky, která ve svém blogu použila pojem "superalfa" ...
https://od-mnisi-hory.webnode.cz/vudce-smecky/
Chová krásné velké psy, podle mě to není žádný teoretik.

dovolím si říct, že nejsem teoretik zcela vůbec ani kousek :-) v životě jsem o psech přečetla 3 knihy - jedna byla odborná, ale přeskakovala jsem stránky a v polovině to zahodila, asi mám problém s autoritami nebo nevím .
na mě pošlou nějakou alfalfu určitě
radši koukám na psy live
nečtu blog.. to samé co slovo superalfa a flexibilita, jako že nemáme zápisník a čas
a to je jeden z důvodů, proč to takhle vypadá - nemáme čas
dítě je majetek psa, alfa gama agama takhle mám méně práce - ošklivý pse, já ti ukážu! ... přesně takhle to zní :-)
já to nemůžu pořád pochopit, jak může takový profesionál tohle říct a ještě laikům, veřejnosti
všecko zlé je.. chyba v interpretaci :-)

hmn: matka, jistě.. a ten pes je druhá matka, otec, nebo kdo?

on každý ten výcvikář má kousek pravdy, něco si od každého vytáhnete, ale kdo řekne, co je správné?
co teď, jak mám tomu psovi říct, že jsem alfa?
alfalfu vysvětlit umím

Tak já neříkám, že pan Dostál je trouba, co o psech neví nic :) psů mu určitě prošlo rukama víc, než mě. A i v tom článku samotném bych neřekl, že nesouhlasím se vším. Jen s věcma, které jsem vypíchnul.
Upřímně ... u pana Dostála mi nesedí hlavně způsob projevu. Podle mě toho pána sejmul zbytečně tvrdě a nekompromisně. Navíc na platformě, kde nemá pán příležitost na reakci. Chvílema jsem měl až pocit, že si tazatele vymyslel, aby měl o čem napsat. Můj dojem.

a je to ten liberečák, co mu pes běhal bez vodítka po městském parku a poslouchá na slovo.. akorát se nevědělo, na které?
nebo si je už pletu, když tak pardon

edit.: otevřela jsem ten blok
promiňte, to je pro mě dohromady trochu divné, jakoby poskládané nějaké pravdy, ale nepasující k sobě
"Bohužel často si vybíráme štěně dvěma způsoby - „on byl první, který za mnou přišel ...“ aniž bychom tušili, že první za vámi přijde většinou nejvíce dominantní jedinec. Druhým způsobem bývá …“on chudinka stále seděl vzadu v koutku ...“ – opět problém při výchově – často tak sedává právě nejbázlivější jedinec. Z obou dvou mohou být v dospělosti vynikající pesani, ale musí mít dobrou smečku a zkušeného alfa pána."

Více zde: https://od-mnisi-hory.webnode.cz/vudce-smecky/

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
dovolím si říct, že nejsem teoretik zcela vůbec ani kousek :-) v životě jsem o psech přečetla 3 knihy - jedna byla odborná, ale přeskakovala jsem stránky a v polovině to zahodila, asi mám problém s autoritami nebo nevím .
na mě pošlou nějakou alfalfu určitě
radši koukám na psy live
nečtu blog.. to samé co slovo superalfa a flexibilita, jako že nemáme zápisník a čas
a to je jeden z důvodů, proč to takhle vypadá - nemáme čas
dítě je majetek psa, alfa gama agama takhle mám méně práce - ošklivý pse, já ti ukážu! ... přesně takhle to zní :-)
já to nemůžu pořád pochopit, jak může takový profesionál tohle říct a ještě laikům, veřejnosti
všecko zlé je.. chyba v interpretaci :-)

hmn: matka, jistě.. a ten pes je druhá matka, otec, nebo kdo?

on každý ten výcvikář má kousek pravdy, něco si od každého vytáhnete, ale kdo řekne, co je správné?
co teď, jak mám tomu psovi říct, že jsem alfa?
alfalfu vysvětlit umím

Já blog nečtu taky :) jen jsem vygooglil pojem "superalfa" a dal sem první odkaz jako příklad, že někdo ten pojem používá...
Vždyť já tyhle "alfa, beta, gamy" vůbec neobhajuju ... ale taky nezatracuju. To je jedno, jak tomu kdo říká a jestli ty pojmy přijal z principů psí smečky nebo načetl. Důležité je, co pod těmi pojmy myslí a jak to dělá v praxi.
Nemám rád paušalizování. Je buřt, jestli si tomu u nás říkáme smečka, já jsem alfa a pes gama, nebo tomu říkáme rodina, já jsem Mirek Dušín a pes Rychlonožka ... důležité je, jak to ve finále funguje.
Ten vedle tomu bude tak jako tak říkat stejně, ale dělat to bude jinak.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
a je to ten liberečák, co mu pes běhal bez vodítka po městském parku a poslouchá na slovo.. akorát se nevědělo, na které?
nebo si je už pletu, když tak pardon

edit.: otevřela jsem ten blok
promiňte, to je pro mě dohromady trochu divné, jakoby poskládané nějaké pravdy, ale nepasující k sobě
"Bohužel často si vybíráme štěně dvěma způsoby - „on byl první, který za mnou přišel ...“ aniž bychom tušili, že první za vámi přijde většinou nejvíce dominantní jedinec. Druhým způsobem bývá …“on chudinka stále seděl vzadu v koutku ...“ – opět problém při výchově – často tak sedává právě nejbázlivější jedinec. Z obou dvou mohou být v dospělosti vynikající pesani, ale musí mít dobrou smečku a zkušeného alfa pána."

Více zde: https://od-mnisi-hory.webnode.cz/vudce-smecky/

Máte pravdu, tohle si protiřečí. Mno já jdu něco dělat, jinak mě sejme ten superalfa co sedí proti mě (šéf)

.....jako dítě sama psa nemajíc, ale z plné duše milujíc (jakož i ostatní všemožná zvířata), jsem ve městě na ulici i u babiček po vesnici otravovala vše chlupaté, štěkající i mňoukající.....dvakrát mně pes kousnul, ale vždy to byla moje vina, doma jsem dostala od našich a musel a se jít omluvit psovi i jeho majiteli.........mé dítě od zhruba jednoho roku se psem NO vyrůstalo a nenapadlo by mně, že by se mohl stát sebemenší úraz.....psa jsem učila, že mu může kdykoli kdokoli sáhnout do misky se žrádle - ne že bychom mu při krmení do misky zasahovali, ale náhoda je bl.bec a člověk nikdy neví co dítě napadne......dcera nikdy psa netýrala nižádným způsobem a brala ho jako bráchu (je jedináček).........když pes odešel, tak přišel do rodiny BOM, který ji přivedl v období puberty k mnoha psím sportům a aktivitám........nyní mám tříletého vnoučka - koukám na to už jinak, nikdy ho nenechávám samotného s naším papillonem ani kočkami a pořád hlídám......nicméně náš malý naučil papillona lásce k dětem.......občas mu něco dobrého podstrčil, jemně hladil, házel hračky, takže papillon do té chvíle děti neznajíc a při setkání s cizími ne až tak radostný pochopil, že děti až zase tak marné nejsou a dnes je schopen a ochoten v rámci občasné canis na dětské neurologii, nechat se hladit a hrát si s nimi do roztrhání těla.......nicméně, ani tam a ani nikde jinde si nedovolím nechat psa s dítětem, tedy ani s naším vnoučkem o samotě......možná strárnu, možná mám větší rozum, možná si pořád představuju co by se mohlo stát za malé.......nevím.........

Za ty 2 dny se tu sešlo pěkných pár reakcí. děkuji za diskuzi. Obzvláště těm, kteří si i přečetli článek. Zkusím se tím probrat

...."a je to ten liberečák, co mu pes běhal bez vodítka po městském parku a poslouchá na slovo.. akorát se nevědělo, na které?"......

Já už jsem se nechtěla vyjadřovat, ale když jste ho tak pěkně odhalila......
...."psů mu určitě prošlo rukama víc, než mě".......
Vlastního už má třetího. A ten první byl zlatý retrívr, kterého v podstatě vychovala rodina.
Ty, které měl tak po různu "ve výcviku" a za které nenesl žádnou zodpovědnost, nepočítám.

Aha, takže on má zkušenosti s retrívrem a radí lidem ohledně dominantních plemen? :) Nevím teda co byla ta další plemena zač, ale tohle je opravdu know-how.

honzek123 napsal(a):
Aha, takže on má zkušenosti s retrívrem a radí lidem ohledně dominantních plemen? :) Nevím teda co byla ta další plemena zač, ale tohle je opravdu know-how.

další byl lajka Šedy, teď PHP (pyreneják)...

jo, Šedy šikanátor, to je ten obávaný vůdce smečky, perfektní příklad nepochopení alfalfy - přirozené autority, důslednosti spravedlivé osvícené

Tak teď už mám asi jasno - pokud nemám v hlavě nasráno, a mám aspoň nějaký cit pro zvířata a speciálně psy (v obojí doufám), tak je pořád lepší použít selský rozum, než se posadit na zadek z kdejakého článku na internetu...

honzek123 napsal(a):
Aha, takže on má zkušenosti s retrívrem a radí lidem ohledně dominantních plemen? :) Nevím teda co byla ta další plemena zač, ale tohle je opravdu know-how.

znám jednu mladou fenu zlatého retrívra, která bez problémů odpovídá zlobivostí a obtížností výchovy našim psům. Akorát tedy samozřejmě není ostrá, ale jinak bych zrovna ji považoval za slušnou průpravu na pastevce. Ochota ke spolupráci s člověkem opravdu malá, snaha otestovat, co tedy ten velící člověk dokáže skutečně prosadit fakt velká, bylo vidět, že každé chyby, kterou její panička udělá se chytne a začne s ní hned pracovat. Osobně typuju, že do roka dostane paničku do blázince nebo sebe někam do adopce. Myslím, že u každého plemene se najde nějaký výlupek, který dokáže lidem zatopit, pokud nevědí co dělají. Jen zlaťák bez přivolání prostě většinou není extra nebezpečný :D

S naší fenkou mopse jsem mohla syny nechat bez problémů.Nikdy psům neubližovali, neotravovali je, tak bylo vždy vše v pohodě.

TyVed napsal(a):
znám jednu mladou fenu zlatého retrívra, která bez problémů odpovídá zlobivostí a obtížností výchovy našim psům. Akorát tedy samozřejmě není ostrá, ale jinak bych zrovna ji považoval za slušnou průpravu na pastevce. Ochota ke spolupráci s člověkem opravdu malá, snaha otestovat, co tedy ten velící člověk dokáže skutečně prosadit fakt velká, bylo vidět, že každé chyby, kterou její panička udělá se chytne a začne s ní hned pracovat. Osobně typuju, že do roka dostane paničku do blázince nebo sebe někam do adopce. Myslím, že u každého plemene se najde nějaký výlupek, který dokáže lidem zatopit, pokud nevědí co dělají. Jen zlaťák bez přivolání prostě většinou není extra nebezpečný :D

Jenomže Dino byl zlatý zlaťák, který miloval paničku, jejich děti a byl to absolutně bezproblémový veselý pes a žádný flegmatik - dokud.....nepřišel Šedy.

Jojo, už tehdy jakožto totální greenhorn s pubertálním psem čerstvě vzatým z útulku, jsem měla tušení, že by setkání s tou super-alfa-kdovíco lajkou (bydleli jsme tehdy v liberci, takže nám "osobní konzultace" byla nabízena) nedopadlo pro mýho psa dobře.

Záleží na tom, kdy to bylo, on Šedy dlouho žádný super alfa nebyl, nesnesitelného psa z něj udělal postupem času V.D. Možná by ho váš pes docela lehko srovnal - jestli to byl ten současný (rtw s dobrmanem ).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Záleží na tom, kdy to bylo, on Šedy dlouho žádný super alfa nebyl, nesnesitelného psa z něj udělal postupem času V.D. Možná by ho váš pes docela lehko srovnal - jestli to byl ten současný (rtw s dobrmanem ).

Jo, ten současnej, ale rtv s ohařem - po ohařovi posera :P
Tak asi před 10 lety, myslím ale, že můj pes byl dost ještě zelenáč, byl mu cca rok a mezi psy to moc neuměl. Myslím že i poprat se uměl pořádně až o něco pozdějc :D

Taky nevidím jediný důvod, proč by normál. sebevědomý dospělý pes - samec, se měl jen tak z "plezíru" podřizovat nějakému "lajkošéfovi", což defakto bylo strikně vyžadováno na jeho "táborech"...

jinak jeho odpověď "nafšechno" o špatně nastavené hirearchii...je v mnoha případech mimo, ale zase v některých věcech s ním souhlasím (např.kasrace, kotce atd...)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo, ten současnej, ale rtv s ohařem - po ohařovi posera :P
Tak asi před 10 lety, myslím ale, že můj pes byl dost ještě zelenáč, byl mu cca rok a mezi psy to moc neuměl. Myslím že i poprat se uměl pořádně až o něco pozdějc :D

Před 10. lety už byl Šedy zasloužilý dospělý pes, takže by asi opravdu vašeho puberťáka srovnal.

lupus4 napsal(a):
Taky nevidím jediný důvod, proč by normál. sebevědomý dospělý pes - samec, se měl jen tak z "plezíru" podřizovat nějakému "lajkošéfovi", což defakto bylo strikně vyžadováno na jeho "táborech"...

jinak jeho odpověď "nafšechno" o špatně nastavené hirearchii...je v mnoha případech mimo, ale zase v některých věcech s ním souhlasím (např.kasrace, kotce atd...)

Když mi starou fenu na procházce napadla mladá dobrmanka - frekventantka jeho kurzu - na veřejném prostranství : "to je příroda, to je přirozená alfa fena....." - zatím co to byla nevycválaná puberťačka, která si na mé staré feně, procházející kolem ( a dost stranou ), honila triko.

"jinak jeho odpověď "nafšechno" o špatně nastavené hirearchii"

+ přečtěte si o tom na mým webu (jako snažila jsem se, ale to se nedalo číst, pointa v tom nikde nebyla...)

Můj pes po přijití z útulku odmítl vstoupit do výtahu, tak jsem nevěděla honem, jak to vyřešit. Pohádky o hierarchii mi nijak nenapověděly.

"super alfa" - řekla bych, že něco podobného jsme měli dříve na cvičáku . Byl to pes, RR. Na cvičáku fungovala "školička" rozdělená na štěnda a dospělé psy, přes zimu to bylo spojené. Toho RR měla jedna z výcvikářek, takže byl na všech lekcích, jak u štěňat, tak u dospělých. Na lekcích se běžně pouštěli všichni psy na volno. No a ten RR tam všechny tak nějak rovnal, vychovával - ale jen když to bylo potřeba. Byl to naprosto klidnej sebevědomej pes, kterej si ostatních psů nijak nevšímal, ale jakmile třeba nějaký puberťák už moc otravoval fenu a ona ho nesrovnala tak přišel tento RR a okamžitě ho srovnal - ale ne nijak brutálně, nikdy žádnému psovi nezkřivil ani chlup. A fungovalo to. I když tam přišel "problémový" pes, tak na tohoto si nedovolil a RR ho srovnal, když dělal problémy. Ale na žádných psech si nehonil triko nebo tak něco, pokud byli všichni v pohodě, tak si jich absolutně nevšímal. Prostě k němu všichni psi, feny i štěňata měli nějaký přirozený respekt, hned od začátku.

Možná to bylo dané i tím, že to byl pes výcvikářky. Psi velmi dobře poznají, kdo v které skupině velí. A zároveň byl dobře vychovaný.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Možná to bylo dané i tím, že to byl pes výcvikářky. Psi velmi dobře poznají, kdo v které skupině velí. A zároveň byl dobře vychovaný.

Jo je to možné, i majitelka byla vyrovnaná a sebevědomá a řekla bych vyloženě "vůdčí" typ 😁. Mela psa a fenu RR, oba skvěle vychovaní. Vlastně pořád má :-)

Tak ale jestli tohle on používá jako pojem super alfa, tak je to podle mě nesmysl :) jestli něco jako super alfa existuje, tak mám blíže k definici té chovatelky BM, jak jsem tu o něco výše dával odkaz. Chápat jako super alfa psa, který je takový pánbůh, že ho vždy a za každé okolnosti ostatní psi uctívají, je podle mě non-sense. Tohle ani nemá princip smečky. To, že se svezou psi na tábor a tam se mají podřídit nějaké lajce (to fakt dělá?) nevytváří smečku. Je to jen cizí prostředí, ale jejich smečka je pořád doma. Skoro mám nutkání na ten tábor se svým BOE jet naučil by tu lajku šplhat na strom

honzek123 napsal(a):
Tak ale jestli tohle on používá jako pojem super alfa, tak je to podle mě nesmysl :) jestli něco jako super alfa existuje, tak mám blíže k definici té chovatelky BM, jak jsem tu o něco výše dával odkaz. Chápat jako super alfa psa, který je takový pánbůh, že ho vždy a za každé okolnosti ostatní psi uctívají, je podle mě non-sense. Tohle ani nemá princip smečky. To, že se svezou psi na tábor a tam se mají podřídit nějaké lajce (to fakt dělá?) nevytváří smečku. Je to jen cizí prostředí, ale jejich smečka je pořád doma. Skoro mám nutkání na ten tábor se svým BOE jet naučil by tu lajku šplhat na strom

už nežije
a poslední věta zní, jako že ten pojem pořád nechápete :-)

https://www.youtube.com/watch?v=my1ZLuHSZa4

Hm, funí parádně.(kameraman)

Poslední věta už nebyla k tématu :) to mi jen ujela fantazie směrem, co by se asi stalo, kdyby lajka nutila psa BOE k nějakým submisivním gestům, protože její páníček si myslí, že by to měla dělat ...