Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Hannouš

8.10.2020 11:42
Hannouš

XXX.XXX.0.163

Dobrý den,
Je to rok a půl, co mi jorkšíra zakousl staford. Vyběhl mi za zády, já si ho všimla pozdě a nestihla psa zvednout. Během patnácti minut mi vykrvácel. Ty první měsíce byly hrozné, doma prázdno, nedokázali jsme se přes to přenést... před třemi měsíci tedy otec pořídil nového jorkšíra (já i máma jsme byly proti, protože je pes přece jenom zodpovědnost a závazek na spoustu let, ale stalo se).

Doma je to super, hraju si s ním, vychovávám, paráda. Ale když s ním jdu na procházku, nastává ten problém- celou dobu jsem nervní, vyklepaná a každých pár vteřin se rozhlížím okolo a koukám za sebe, jestli za mnou zase neběží nějaký pes. Hrozně se o prcka bojím. Předchozí pejsek chodil i na volno, klidně jsem ho nechala běžet pět metrů za mnou- to si teď nedovedu ani představit. Potřebuji ho mít u nohy, protože i když je na flexi vodítku, tak mám furt před očima jak ho nestihnu v případě nouze přitáhnout k sobě a ochránit ho. Takže dříve jsem byla v pohodě, psa klidně na volno, mnohakilometrové procházky každý den, užívala jsem si to. Dneska mám štěně, které se bojím pustit dále než dva metry ode mě, obejdu dvakrát blok a spěchám domů, protože mám nervy z toho, že když budeme venku dýl, určitě se něco stane. Ani nevím, kdy jsem si procházku naposledy fakt užila. Když přišla minulý týden máma domů s tím, že ho pustila na volno a krásně se u ní držel, dostala jsem hrozný hysterak a začala na ni řvát, jestli ho chce zabít, že až na ni vyběhne ze zadu pes, nemá šanci ho včas zvednou.

Vážně nevím co mám dělat. Za ty tři měsíce u nás už se ho nedokážu vzdát, přirostl mi k srdci, ale prostě cítím, že to není ono a nemůžu se zbavit své fóbie z napadení. Miluju ho a nechci, ať mi druhý pes vykrvácí zase v rukách. Má někdo podobnou zkušenost? Přesly někdy tyhle myšlenky, fóbie?

8.10.2020 11:56
Terven

XXX.XXX.110.191

Já vám rozumím. Mám dvě malé feny, takhle vážné napadení jsem zatím nezažila, ale uvědomuju si, že stát se to může a mívám chvíle, kdy mi z té představy není dobře.
I kvůli vašemu psovi se od toho křečovitého strachu zkuste oprostit. Cizí pes ho bohužel může napadnout i v případě, že bude těsně u vás a na vodítku. Mou fenu takto jednou napadla kříženka bull plemene - měla jsem jí na vodítku a byla těsně u mě.
Další věc je, že nepustíte-li prcka na krok od sebe a nenecháte ho socializovat s ostatními psy, téměř jistě z něj v dospělosti bude uječený asociál, který dostane hysterický záchvat, sotva spatří většího psa. Tím samozřejmě zvýší svou šanci, že jej někdo překousne vejpůl.

8.10.2020 12:06
marcelaamax

XXX.XXX.189.249

Uf, no myslím si ,že v téhle situaci nebylo úplně vhodné si pořídit psa, ale to slyšet nechcete.

Ale takhle to dál nejde, vždyť ten pes bude chudák - venku dvakrát obejít blok u nohy, co je to za život pro psa?

Hlavně teď jako štěně potřebuje všechno venku poznávat, potřebuje poznávat i ty psy, lidi, různá místa, co nejvíc.

Potřebujete si spolu vybudovat vztah a štěně potřebuje vaší oporu, a vy mu oporou nejste a v tomhle stavu nemůžete být. Vy jste nervní, vyklepaná a přenášíte to na toho psa, který vůbec neví, o co jde. Tímto stylem akorát se psa uděláte uzlíček nervů, který se bude bát nebo bude přehnaně reagovat na všechno.

Jak se přenést přes tu fobii bohužel neporadím, zkušenost nemám. Co zkusit najít někoho, kdo má velké přátelské psy a zjistit, že že se nemusí vůbec nic stát, že se nemusíte každého psa bát?

A osobně si myslím , že do té doby , než to nějak překonáte, bude lepší, aby se psem chodil ven někdo jiný z rodiny, někdo, kdo je v klidu. Jinak si opravdu ze psa uděláte hysterku.

Uživatel s deaktivovaným účtem

8.10.2020 12:11
Uživatel s deaktivovaným účtem

I kvůli vašemu psovi se od toho křečovitého strachu zkuste oprostit.

Hlavně kvůli tomu pejskovi, protože on to cítí, že není všechno ok a může se tím pádem začít venku také bát nebo přejít do režimu, že vás bude před vším bránit a na všechno vyjíždět.

Vím, že to není lehké, že si člověk nemůže jednoduše říct budu v klidu a opravdu v klidu bude.

Za mě tedy buď pejska pryč, protože to pro něj opravdu není dobré. A než se x-let klepat, mít z toho, že jdete ven s pejskem a že se něco může stát, trauma, tak to raději být bez psa.

Nebo ať ho chodí ven ostatní členové rodiny, kteří ten strach nemají.

Jak píše Terven...ono i když budete mít pejska u nohy, dokonce i když ho stihnete zvednout, tak se může stát cokoliv, to je mžik.

A nebo zauvažovat o návštěvě psychologa, který by vám s tím strachem mohl pomoci.

8.10.2020 12:40
marcelaamax

XXX.XXX.189.249

Jinak ale taky vás chápu, i přesto, že nemám takhle malé psy.

Ono je vždycky člověku hrozně už jen při nějaké rvačce, zrovna se nám to stalo nedávno na závodech (ne naší vinou). Snažila jsem se být v klidu, a u té rvačky jsem snad tak nějak i byla, ale hned potom, co jsme psy rozdělili od sebe, když jsem začala prohlížet psa, tak jsem se prostě rozklepala a nijak jsem to nemohla ovlivnit.

Ale nedokážu si představit, že bych se podobně klepala a cítila během každé procházky.

Hannouš

8.10.2020 12:42
Hannouš

XXX.XXX.0.163

Já ho bohužel nekoupila, koupil ho otec aniž by se ptal jestli chci nebo ne, ale podle očekávání to dopadlo tak, jak jsem předpovídala- já chodím do práce, ty máš teď ve škole až do února distanční výuku, takže máš na psa čas a starej se. Já tušila, že to skončí takhle, bohužel.... On ho chce prostě na mazlení, ale starosti a venčení jsou na mně a mámě.

Každopádně to není tak, že by se nedostal jinde než kolem bloku, máme zahradu kde se vyběhá a o víkendech ho beru na hory, ale prostě vybírám turisty neoblíbená místa, kde není milion psů. Taky se nebojím vzít ho po loukách, kde vidím půl kilometru okolo sebe a není se čeho bát, takže pohybu nemá zrovna málo. Mamka ho taky bere a ta se teda nebojí, takže s ní chodí i na volno po vesnici (byť já z toho nadšená nejsem teda).

Pokud jde o psy, tam už je teda problém. K malým pejskům ho pustím, z toho strach nemám, střední pes ještě, ale tam jsem už ostražitá. Ale k cizímu velkému psovi ho prostě nepustím. Babiččin labrador je samozřejmě jiný případ, toho znám a je to takové tele, které si pravidelně adoptuje i cizí koťata, neublížil by. Sousedé mají 15kg Voříška a taky v pohodě, toho beru sem tam i na procházku s sebou a kluci vychází dobře, ale prostě cizí velcí psi...to ne.

O psychoterapii jsem už uvažovala a asi to bude třeba, ale doufala jsem, že sr po pár měsících s prckem třeba orkám. Chci pro Dexíka jen to nejlepší a uznávám, že to asi ze mě cítí. Já bych ho klidně dala někomu u koho bych věděla, že se bude mít lépe než u nás, bohužel o nikom takovém nevím a cizímu bych ho nedala, co kdyby nedej bože skončil u nějaké množky...

8.10.2020 12:47
marcelaamax

XXX.XXX.189.249

Hannouš napsal(a):
Já ho bohužel nekoupila, koupil ho otec aniž by se ptal jestli chci nebo ne, ale podle očekávání to dopadlo tak, jak jsem předpovídala- já chodím do práce, ty máš teď ve škole až do února distanční výuku, takže máš na psa čas a starej se. Já tušila, že to skončí takhle, bohužel.... On ho chce prostě na mazlení, ale starosti a venčení jsou na mně a mámě.

Každopádně to není tak, že by se nedostal jinde než kolem bloku, máme zahradu kde se vyběhá a o víkendech ho beru na hory, ale prostě vybírám turisty neoblíbená místa, kde není milion psů. Taky se nebojím vzít ho po loukách, kde vidím půl kilometru okolo sebe a není se čeho bát, takže pohybu nemá zrovna málo. Mamka ho taky bere a ta se teda nebojí, takže s ní chodí i na volno po vesnici (byť já z toho nadšená nejsem teda).

Pokud jde o psy, tam už je teda problém. K malým pejskům ho pustím, z toho strach nemám, střední pes ještě, ale tam jsem už ostražitá. Ale k cizímu velkému psovi ho prostě nepustím. Babiččin labrador je samozřejmě jiný případ, toho znám a je to takové tele, které si pravidelně adoptuje i cizí koťata, neublížil by. Sousedé mají 15kg Voříška a taky v pohodě, toho beru sem tam i na procházku s sebou a kluci vychází dobře, ale prostě cizí velcí psi...to ne.

O psychoterapii jsem už uvažovala a asi to bude třeba, ale doufala jsem, že sr po pár měsících s prckem třeba orkám. Chci pro Dexíka jen to nejlepší a uznávám, že to asi ze mě cítí. Já bych ho klidně dala někomu u koho bych věděla, že se bude mít lépe než u nás, bohužel o nikom takovém nevím a cizímu bych ho nedala, co kdyby nedej bože skončil u nějaké množky...

No, tak podle tohoto příspěvku už to nevypadá zase tak dramaticky.

Co kdyby vy jste se prostě vyhýbala těm místům, kde jsou psi a chodila jen někam "na samotu", kde budete v klidu? A to ostatní, kontakt se psy atd. by obstarávala maminka? A nebo ať pejska drží maminka, vy běžte s ní a třeba vám to pomůže, že uvidíte, že mamka je taky v klidu, a že o nic nejde.

Nebo zkuste třeba přes známé sehnat někoho s velkým psem, který je zvyklý i na malé psy a umí se k ním chovat, je přátelský a "něžný". I takoví psi jsou. To by vám taky mohlo pomoct.

Uživatel s deaktivovaným účtem

8.10.2020 13:31
Uživatel s deaktivovaným účtem

koupit paralyzér, naučit se s ním zacházet

jinak na tom venčení nic divného nevidím.....

8.10.2020 14:54
Andrýsek3

XXX.XXX.24.170

Psychoterapie.

8.10.2020 15:15
GAELLE

XXX.XXX.66.235

jezdila bych se psem do přírody a tam ho pouštěla na volno. Dělali jsme to také tak protože jsme měli nesnášenlivého psa. Ve městě byl holt stále na vodítku. A ano psychoterapie by mohla pomoci.

8.10.2020 15:27
lesnížínka

XXX.XXX.148.5

Chápu, x krát jsem si říkala, že už z tohoto důvodu bych nechtěla malého pejska. Kámošce zakousnul sousedův pes fenku JRT. Venčila ji mamka, už byla 10m od baráku, vyběhnul z vrat sousedův kříženec bernardýna. Zakousnul ji v náručí, i paní pokousal. Psa okamžitě utratili, bohužel, už se to zpět nedalo vrátit. Já šla nedávno se svým starým samojedem. Už sotva jde, je slabý na nohy. Kluk v ulici opravoval auto, jeho velký, nějaký bull kříženec chodil kolem. Zastavila jsem se asi na 150m a čekala, až si všimne a psa zavře. Všimnul, zavolal ho k sobě a vedle auta na trávník ho ,,odložil". To mi nestačilo, i když toho psa znám a vím, že ho má zvládnutého, nebudu riskovat, že mi na dědka vletí. Asi 50m od něj jsem zavolala, ať si ho prosím chvíli hodí za vrata. Myslel si možná něco o hysterických krávách, poděkovala jsem a prošli jsme.

neverend

8.10.2020 17:32
neverend

XXX.XXX.213.247

A je to vyřešené.😀😀 Ne vážně bych chodil s pejskem jen tam kde vím že nikdo není s dalším psem. A že nepřijde do styku s ostatními psy a podobné věci kolem socializace bych se taky nebál.

8.10.2020 17:45
Andrýsek3

XXX.XXX.24.170

Jakože se bude vyhýbat psům už navždy? Obcházením se ten problém bude postupně stejně akorát prohlubovat. Tady je potřeba systematicky pracovat s tim traumatem a naučit se ho, pod vedením odborníka, zvládat. Za chvíli se může stát, že vyleze se psem jen před barák, pak už nevyleze vůbec, nebo by se začala bát psů i na procházce bez psa, atd. Tyhle strachy není dobrý v sobě pěstovat a utvrzovat se tím, že se opravdu mám čeho bát, tak radši nebudu vídat žádné psy.

8.10.2020 17:48
Inspektor Pišišvor

XXX.XXX.197.228

neverend napsal(a):
A je to vyřešené.😀😀 Ne vážně bych chodil s pejskem jen tam kde vím že nikdo není s dalším psem. A že nepřijde do styku s ostatními psy a podobné věci kolem socializace bych se taky nebál.

No, teď jste tomu nasadil fakt korunu, když sem paní, které staford zabil psa, a má z toho doteď trauma vylepíte fotku staforda... 🙄

Uživatel s deaktivovaným účtem

8.10.2020 18:36
Uživatel s deaktivovaným účtem

marcelaamax napsal(a):
No, tak podle tohoto příspěvku už to nevypadá zase tak dramaticky.

Co kdyby vy jste se prostě vyhýbala těm místům, kde jsou psi a chodila jen někam "na samotu", kde budete v klidu? A to ostatní, kontakt se psy atd. by obstarávala maminka? A nebo ať pejska drží maminka, vy běžte s ní a třeba vám to pomůže, že uvidíte, že mamka je taky v klidu, a že o nic nejde.

Nebo zkuste třeba přes známé sehnat někoho s velkým psem, který je zvyklý i na malé psy a umí se k ním chovat, je přátelský a "něžný". I takoví psi jsou. To by vám taky mohlo pomoct.

Dramaticky to nevypadá, pejsek vyžití má...tak je to jorkšírek a nemusí denně našlapat sto jarních kilometrů, unavit se dá i doma v obýváku a ven s mladou paničkou holt jenom kolem toho baráku na vyvenčení a s maminkou třeba večer delší okruh.

Ale pořád si, že by se s tím strachem mělo něco dělat, protože obzvlášť jestli bude pejsek citlivější a při špatné konstalaci hvězd....no aby se z něj nestala ta uštěkaná hysterka, která na sebe pozornost psů přitahuje a některý pěkně .....víte co..

Zadavatelko, pokud máte nějakého kamarádka, kamaráda, sousedy, třeba i z okolí, kteří mají velkého a hodného psa...zkuste se domluvit s nimi, že byste alespoň nějaká venčení absolvovali společně....nejsem psycholog, ale třeba byste ve společnosti dalšího člověka a hlavně velkýho hafana neměla z toho venčení takový strach.
Nebo i kdyby to měl být pejsek menšího vzrůstu...když půjdete s někým klidným, kdo se nebojí a budete si vykládat, tak třeba na to nebudete muset tolik myslet a budete klidnější.

8.10.2020 18:49
marcelaamax

XXX.XXX.189.249

Ale pořád si, že by se s tím strachem mělo něco dělat, protože obzvlášť jestli bude pejsek citlivější a při špatné konstalaci hvězd....no aby se z něj nestala ta uštěkaná hysterka, která na sebe pozornost psů přitahuje a některý pěkně .....víte co..

Jojo, souhlasím. Však jsem psala taky, ať slečna chodí se psem zatím někam, kde ty psy nepotká, do té doby, než to nějak překoná.

Na tom problému, strachu, bych možná začala pracovat nejdříve bez psa (bez toho vašeho). Domluvit se s někým, kdo má většího a přátelského psa, jít se na něho podívat, jít s nimi na procházku, postupně se pomazlit, pohrát atd. Prostě přijít na to, že i velký pes může být hodný. No a až tomu psovi začnete věřit, tak to zkusit třeba i s vaším psem. Ale nemyslím si, že je nutné, aby váš jorkšír byl vyloženě v kontaktu i s obry. Budou stačit ti malí a střední psi. Myslím tím, že ho k ním nemusíte pouštět, nechat hrát na volno a tak. A už vůbec ne k úplně cizím velkým psům. Ale naučit ho třeba jen ty psy ignorovat, prostě něco ve stylu "jé hele kámoš, ale ten je na nás veliký, s tím dovádět nebudeme" a psa normálně míjet. Případně když máte jistotu, že je ten pes hodný, tak nechat třeba jen očuchat. Ale na tohle všechno je potřeba to, aby vy jste byla v klidu.

8.10.2020 18:56
Fernando

XXX.XXX.105.175

Řeším něco podobného s exot.kočkou.. Jak se chránit v případě útoku čehokoli. Uvažuju o teleskop-paralyzér

neverend

8.10.2020 19:08
neverend

XXX.XXX.213.247

Andrýsek3 napsal(a):
Jakože se bude vyhýbat psům už navždy? Obcházením se ten problém bude postupně stejně akorát prohlubovat. Tady je potřeba systematicky pracovat s tim traumatem a naučit se ho, pod vedením odborníka, zvládat. Za chvíli se může stát, že vyleze se psem jen před barák, pak už nevyleze vůbec, nebo by se začala bát psů i na procházce bez psa, atd. Tyhle strachy není dobrý v sobě pěstovat a utvrzovat se tím, že se opravdu mám čeho bát, tak radši nebudu vídat žádné psy.

Počkejte,vždyť ten kdo má strach je ta paní a ne ten pes. Hele moji psi taky nechodili mezi ostatní psy a že by nevylezli před barák strachem či čím?

Uživatel s deaktivovaným účtem

8.10.2020 19:18
Uživatel s deaktivovaným účtem

neverend napsal(a):
Počkejte,vždyť ten kdo má strach je ta paní a ne ten pes. Hele moji psi taky nechodili mezi ostatní psy a že by nevylezli před barák strachem či čím?

Byli to yorkové, jo? Malí rychlí, totálně odlišní nervovou soustavou, yorkové, nebo nějací ovčáci 50kg?
A jinak teda foto stafforda dát sem, to je nejen ubohé, ale trapně nesmyslné pro obě strany.
Vy toho o psech víte ještě méně než já
a to už je co říct.
Souhlasím s Andrýskem na 1000000 %, má naprostou pravdu. Nebude dlouho trvat a všecko bude zase v pořádku.

neverend

8.10.2020 21:14
neverend

XXX.XXX.213.247

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Byli to yorkové, jo? Malí rychlí, totálně odlišní nervovou soustavou, yorkové, nebo nějací ovčáci 50kg?
A jinak teda foto stafforda dát sem, to je nejen ubohé, ale trapně nesmyslné pro obě strany.
Vy toho o psech víte ještě méně než já
a to už je co říct.
Souhlasím s Andrýskem na 1000000 %, má naprostou pravdu. Nebude dlouho trvat a všecko bude zase v pořádku.

Megi tak si to shrňme,ano? Strach má paní ne pes. Staford nestaford, mohl to být RTW nebo NO. Pes za to nemůže a jediný kdo ano je "bezmozek" majitel. Třeba si byl taky tak jist s tím, že má psa pod vlivem a no co tedy vodítko,že? Tak tohle je pak ta smutná realita,víte? 😒

Tazatelka nemá jinou možnost než buď chodit s pejskem někde kde se bude cítit bezpečně nebo nebude chodit nikam. Možná ještě pokud by nešlo chodit s někým např. s kamarádem a podobně.

9.10.2020 07:46
Andrýsek3

XXX.XXX.213.131

neverend napsal(a):
Počkejte,vždyť ten kdo má strach je ta paní a ne ten pes. Hele moji psi taky nechodili mezi ostatní psy a že by nevylezli před barák strachem či čím?

Ale vždyť já mluvím celou dobu o zakladatelce, ne o psovi. 🤔 Ona má strach, ona může mít strach jeste větší, pokud se s tím nezačne něco dělat, může se klidně bát (zakladatelka) vyjít i ven se psem. Odborníkem jsem myslela psychologa.

9.10.2020 11:59
Fiona.Praha

XXX.XXX.237.99

Když se odprostím od toho příšerného zážitku, nějak nechápu, jakou radu by chtěla slečna slyšet.

Dát psa pryč?
Nevenčit psa?
Nevenčit ho vůbec?
Nosit psa v tašce, ruce?

Pokud má slečna takový příšerný strach, musí se s tím vypořádat, zřejmě s odbornou pomocí psychologa.
Jestli chce psa venčit, bylo by dobré, aby chodila s někým, kdo strach nemá (máma, táta, sourozenec, kamarádka). Ideálně táta, když ho pořídil. Jestli ho bude venčit sama dál, "vychová" z něj neurotika a asociála, který bude svých chováním provokovat všechny psy z širokého a dalekého okolí.
Jestli o psa nestojí vůbec, je třeba to probrat s rodiči, že venčit, vychovávat ani hrát si se psem nechce.

Možná byla chyba, že nové štěně je zase york - vyvolává to moc vzpomínek.

neverend

9.10.2020 17:13
neverend

XXX.XXX.213.247

No já se omlouvám za tu fotku protože jsem celý původní dotaz nečetl celý. Ale opravdu za to nemůže určité plemeno. Jinak by mě celkem zajímalo, co pořád máte všichni s tou socializací a touhou aby se Váš pes s každým mazlil na potkání? Možná následek chovu psů ve městech, ale jinak to moc nechápu. Já se s následky vlastně potýkal s mojí čubinou několik měsíců než zjistila kde je to "její" a ke komu patří. V podstatě považovala plot za zbytečnou překážku a klidně by šla s kýmkoli cizím kamkoli. Pro mě by bylo až děsivé že by mi psa v podstatě klidně někdo ukradl a on by ani neprotestoval s předpokladem že všichni lidi jsou kamarádi bez zlých úmyslů.

9.10.2020 17:25
marcelaamax

XXX.XXX.240.56

neverend napsal(a):
No já se omlouvám za tu fotku protože jsem celý původní dotaz nečetl celý. Ale opravdu za to nemůže určité plemeno. Jinak by mě celkem zajímalo, co pořád máte všichni s tou socializací a touhou aby se Váš pes s každým mazlil na potkání? Možná následek chovu psů ve městech, ale jinak to moc nechápu. Já se s následky vlastně potýkal s mojí čubinou několik měsíců než zjistila kde je to "její" a ke komu patří. V podstatě považovala plot za zbytečnou překážku a klidně by šla s kýmkoli cizím kamkoli. Pro mě by bylo až děsivé že by mi psa v podstatě klidně někdo ukradl a on by ani neprotestoval s předpokladem že všichni lidi jsou kamarádi bez zlých úmyslů.

Ono nejde o to, že se pes musí s každým psem na potkani kamarádit nebo seznamovat. Ale jde o to, že by při tom potkavani měl být v klidu. A pes bude v klidu, pokud zjistí, že mu od cizích psů nic nehrozí a nemusí si jich bát a vysilovat.

A k tomu, že pro některé psy jsou všichni lidi kamarádi bez zlých úmyslů - ona jsou vyloženě plemena, která to takhle mají,vrozeně.

Uživatel s deaktivovaným účtem

9.10.2020 17:47
Uživatel s deaktivovaným účtem

neverend napsal(a):
No já se omlouvám za tu fotku protože jsem celý původní dotaz nečetl celý. Ale opravdu za to nemůže určité plemeno. Jinak by mě celkem zajímalo, co pořád máte všichni s tou socializací a touhou aby se Váš pes s každým mazlil na potkání? Možná následek chovu psů ve městech, ale jinak to moc nechápu. Já se s následky vlastně potýkal s mojí čubinou několik měsíců než zjistila kde je to "její" a ke komu patří. V podstatě považovala plot za zbytečnou překážku a klidně by šla s kýmkoli cizím kamkoli. Pro mě by bylo až děsivé že by mi psa v podstatě klidně někdo ukradl a on by ani neprotestoval s předpokladem že všichni lidi jsou kamarádi bez zlých úmyslů.

Nejde o kamarádeni s každým psem a člověkem, ale o ovladatelnost v "provozu".

Mám dva psy, stejná chovka, podobne původy, s jedním by bylo chození po městě pohoda i bez cvičáku a socializace, druhy je prostě řešič a řeší psy, řeší lidi, nevěří nikomu a nemá problém hryznout. A tím, že se do těchto situaci dostáváme zjišťuje, že nemusí tolik řešit, že to má nechávat na mě a že cizí je adekvátní ignorovat. A to bez cvičení od štěněte bych pak s 60 kilovym dospělým psem dělala dost těžko...

Sarpet

27.3.2021 11:26
Sarpet

XXX.XXX.196.80

Je to vzdy tezke.....vzdy se muze neco stat.....ja měla německého ovčáka fenku 15 měsíců....každý den js s ni chodila na louku a do lesa teď přes zimu....po roce mela poslední očkování tak js se těšila jak teď na jaře a v létě ji budu pořádně socializovat s jinými pejsky, lidmi atd. a když litala u lesa nějak zakopla a poškodila si vážně michu....za hodinu po uraze js musela souhlasit s eutanazii....jeste ted se z toho tresu....kdyz to musite udelat pritom nechcete, je to hrozny sok....mela cely psi zivot teprve pred sebou, veskere poznavani atd.Když máte už starého pejska tak s tim trochu počítáte ze se to jednou stane....ale takto....až bude nový pejsek tak se budu také bát aby se to zase na procházce nestalo... přitom toto plemeno je sportovní a potřebuje se denně vybehat aby se správně fyzicky i mentálně rozvíjelo.

Uživatel s deaktivovaným účtem

27.3.2021 11:55
Uživatel s deaktivovaným účtem

Sarpet napsal(a):
Je to vzdy tezke.....vzdy se muze neco stat.....ja měla německého ovčáka fenku 15 měsíců....každý den js s ni chodila na louku a do lesa teď přes zimu....po roce mela poslední očkování tak js se těšila jak teď na jaře a v létě ji budu pořádně socializovat s jinými pejsky, lidmi atd. a když litala u lesa nějak zakopla a poškodila si vážně michu....za hodinu po uraze js musela souhlasit s eutanazii....jeste ted se z toho tresu....kdyz to musite udelat pritom nechcete, je to hrozny sok....mela cely psi zivot teprve pred sebou, veskere poznavani atd.Když máte už starého pejska tak s tim trochu počítáte ze se to jednou stane....ale takto....až bude nový pejsek tak se budu také bát aby se to zase na procházce nestalo... přitom toto plemeno je sportovní a potřebuje se denně vybehat aby se správně fyzicky i mentálně rozvíjelo.

Je to hodně smutný, samozřejmě.....a máte pravdu, může se stát kdykoliv, cokoliv...

až bude nový pejsek tak se budu také bát aby se to zase na procházce nestalo


U vás to byla prostě blbá náhoda, shoda okolností, osud chcete-li, jak já říkám "co se má stát, tak to se stane", jaká je pravděpodobnost, že se to stane znovu??
Kolik lidí znáte, že se ji tohle stalo??...Takže bych se tak moc neobávala a raději si to s dalším psem užila........i když to se lehko řekne a těžko udělá, když ta obava v člověku bude.

Sarpet

27.3.2021 12:28
Sarpet

XXX.XXX.196.80

Take tim chci rici....ano clovek se po nejakem traumatu boji, ale musi myslet co je pro pejska důležité....aby byl stastny a spokojeny....i kdyz má prostornou zahradu a milující rodinu, přesto potřebuje prochazky, vylety, kontakt se psy a lidmi. Je spousta pejsků kteří žijí dlouhý psí život ale nejsou stastni...moje láska žila krátce a i kdyz si denně říkám "kdybych"ten den procházku vynechala nebo zkratila a vyhla se lesu... žila by.....tak vím, jak byla na té procházce stastna......

Přidejte reakci

Přidat smajlík