OrientExpress

XXX.XXX.102.72
Dobrý den,
ráda bych se zeptala, jestli jde zvládnout péče o psa a práce na plný úvazek.
Netoužím po hejtech, jen mě zajímá, jak to vy sami zvládáte.
Pokud mate klasickou praci po-pa s cestou nejakych 10 hodin denne, a jste na to sama a psa nelze vzit s sebou, je to podle me blbe a nedelala bych to. Prvniho psa jsem si brala do skoly i do prace, po zmene prace jsem mela zkraceny uvazek a pes v lete zahradu, navic byl uz starsi pan, v zime tech sest hodin v byte no problem. Ted mam mladase, porizeneho do rezimu home office, az se vratime do normalu, stejne budu home office z 50ti procent a ve zbytku je bud zrovna doma pritel, nebo vyvenci pres den bracha, pracuje kousek, ale to je situace, ktera muze nastat tak jednou, velmi vyjimecne dvakrat do mesice.
Ja pracujem na plný úväzok(8 hodín) a mám ročnú goldeniu psiu slečinku. Odmala som zaviedla režim,ktoý plus mínus dodržiavame a obe sme spokojné. Bývam v rodinnom dome so záhradou,kde má Nefret koterec s búdou,ale má volný prístup do domu cez dvierka. Partnera ani deti nemám, ale s Nefret mi pomáha môj tatino. Neviem,či Vy žijete v dome či v byte,či Vám má so psíkom kto pomôcť,ale napíšem aspoň za mňa.
Ráno o piatej Nefret dostane raňajky, čerstvú vodu/čaj, pomaznanie, upratanie koterca(ak je čo a spí v búde). Ráno na prechádzku nechodíme, potrebu vykoná vonku na záhrade a zalahne zasa spať. Ja odchádzam o 6 z domu do práce. Nefret vstáva okolo deviatej, obehne revír(čiže záhradu) a otec ju berie buď na pole alebo do lesa napr. zakrmiť zver, plávať na jazero alebo majú nejakú zábavku vonku na záhrade či v garáži. Okolo obeda hviezda zaspí a zobúda sa okolo pol 4, o 4 prichádzam domov ja a do večera sme spolu. Program podla nálady, počasia a toho,čo treba. Buď les, výcvik, plávanie, návšteva starých rodičov, občas kaviareň s kamoškami, kde Nefret všetci obdivujú a škrabkajú...zabaviť ju vie aj polievanie záhrady.
Nefret je typ psa,čo nevyžaduje neustálu pozornosť. Keď je sama,tak bud stráži alebo spí. Chvalabohu ju už prechádza fáza ničenia všetkého naokolo a zobrala na milosť hračky,takže často ju pozorujem,ako si sama hádže napr frisbee či tenisovú loptičku. Zabaviť ju vedia aj hovädzie uši,s tými vydrží hodiny v klude ležať a hrýť.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Tak třeba náhodný denní režim s 13letým bytovým psem:
6:00 hodinová procházka, odchod do práce
7:30-14:30 jsem v práci (tedy pouze 7 hodin), cestou domů stihnu nakoupit
15:00 půlhodinová procházka, pak mají páníčci volno a můžou si dělat, co chtějí - třeba můžou zpátky do práce nebo tak
21:30 čtvrthodinová procházka
Délka procházek odpovídá věku a potřebám psa. O víkendu procházka delší. Za psova mládí procházky minimálně 2x delší.
Takže ano, šlo by to s plným úvazkem. Ale déle jak 9h psa bez vyvenčení nenechám, takže pokud to má člověk do práce dál, chce cestou nakoupit, na poštu nebo třeba přesčas, musí to řešit "kreativně". Pokud je flexibilní pracovní doba a člověk je sám sobě trochu pánem, je možností více (= pracujete kdykoliv, jako já). Pokud je na psa víc než jeden člověk, je to super.
A další řada "pokud" - je pes mladej, nevydrží domá sám, nemocnej, agresivní na všechny kromě svýho psovoda, psovod je nemocnej, na služební cestě ..... atd
Uživatel s deaktivovaným účtem

...takřka 4letého papillona a turnusy dvě denní, dvě noční 12 hodinové směny a ctyři dny volna...psa si mohu brat do prace...o dennich směnách mi ho chodi dle pocasi na hodinu až dvě proběhnout kamaradka....o nočních mu staci jen čůrpauzy jinak spí, ma tam pro sebe mistnost, kam se chodi jen velmi sporadicky....jinak do prace i z prace pěšky.....bez moznosti tohoto rezimu bych si psa neporizovala, protože by 13 hodin doma nevydrzel i když pak mám relativně hodně volna....
Uživatel s deaktivovaným účtem

Pracuju na plný úvazek a upřímně pokud bych neměla nikoho, kdo mi se psem pomůže, tak bych si psa nepořídila.
Když přejdu to, že pes bude třeba deset hodin doma sám, což asi časem zvládne, ale jako štěně mít deset hodin doma samotné??...a následně mlaďocha, který je akčnější?? Tak to za mě fakt nee.
No a teď praktická stránka....léta jsem chodila se psy na prochajdu před prací, což teda znamenalo hoďku až hoďku a půl.....a večer po práci další hodina....to vše v režimu dům se zahradou a typ psa-lenoch.
A někdy se člověku fááákt nechce....venku hnusně nebo jsem nachcípaná nebo prostě utahaná, jak kotě.......no já lenochy vypustím na zahradu, přes den taky nejsou sami, takže pohoda, ale kdybych byla sama a navíc v bytě
No a další nepraktická věc...někdy prostě musím třeba na nákup, což je další zdržení a doma na mě čeká pes....neexistuje, že se kolegové domluví, že půjdou po práci třeba na pivo...no já tak max hurá domu.
Asi jsou lidi, co to zvládaj v pohodě, asi jsou psi, co si to zvykli zvládat, ale být třeba v tomhle režimu deset a více let??
Záleží, jak dlouho v té práci jste no. U mě je to maximálně 8,5 hodiny i s cestou. Když jsem měla jen psa a byl štěně ,tak jsem byla v práci jen 6 hodin, a o obědě jsem mohla dojet psa vyvenčit. Měla jsem to kousek. Později jsem chodila na těch 8 hodin (plus cca 10 minut cesta tam, 10 zpátky) a na tři směny. Pes byl doma, vevnitř. Později jsme mu ale vybudovali kotec, ve kterém jsme udělali "vlez" do zatravněné části, kde se venčil, tam býval jen jaro a léto, když jsem byla v práci. Jinak se mnou doma. V té době, co jsem byla v práci, ho občas pustil táta na zahradu, nebo si s ním pohrál.
Pak jsme se odstěhovali. A chvilku na to pořídili ještě fenu. První rok jsem byla neplánovaně doma. Potom normálně zase 8,5 hodiny pryč, tři směny. Ale do toho je některé dny doma přítel, a že by byli psi doma těch 8,5 hodiny, tak to tak vyjde spíše výjimečně. A bylo by to pro mě asi maximum, jak dlouho bych je bez venčení nechala. Přítel se psům nijak aktivně nevěnuje, ale doma si s nimi taky pohraje, pomazlí. A hlavně je vyvenčí, když je hezky, tak je pustí na zahradu. Navíc se vyblbnou i dost spolu.
Ale pokud má být pes opravdu třeba těch 8,5 hodiny zavřený doma, tak pak počítejte s tím, že z práce se nikde nezdržovat, fofrem domů a honem na několik hodin ven, hlavně u mladého psa. S některými psy i ráno - já teda před ranní se psema nechodím, protože jsou zvyklí se jen proběhnout na zahradě, vyvenčit, nasnídat a zase spát. Ale když byl pes štěně a puboš, tak jsem i vstávala o hodinu dřív a chodili jsme ven... No ale zase jim potom věnuji celé odpoledne, a vlastě mi pak u všeho asistují až do večera... Vždycky když si plánuji něco, kam psy s sebou neberu (moc toho není ), tak je pro mě vždycky priorita psy vyběhat, psychicky unavit a pak teprve můžu .
Uživatel s deaktivovaným účtem

Když jsem chodila do práce a měla psy v paneláku, ráno jsem vyvenčila podle počasí a roční doby 1/2 - hodinu, v poledne za nimi chodil otec-důchodce. A zase podle počasí je buď vzal na procházku, nebo je jen vyvenčil a pak si dali nějakou ňamku a pováleli se po gauči. Někdy na mě počkal, někdy si šel po svém. Já v každém případě v 16 hodin z práce rovnou domů a se psy ven. Měla jsem výhodu, že když bylo potřeba dělat přesčas a pod. mohla jsem se do práce vrátit se psy. Také na většinu akcí chodili-jezdili se mnou.
Určitě to chce při pořízení psa, mít spolehlivou osobu, kterou bude pes znát, snášet a respektovat stejně jako vás. Abyste měla zastání.
Pro jednoho samotného zaměstnaného člověka je pes velká zátěž a pro psa to žádné štěstí není.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Máme 4 psy a pracuju denně 7,5 hodiny. Vždycky při odběru štěněte jsem si brala měsíc dovolené, u staršího psa týden dovolené plus týden homeoffice. Teď teda máme už skoro rok homeoffice, s přestávkou 3 měsíce v létě, takže je to určitě snadnější, můžu venčit 3x denně a ještě cvičit odděleně, což bych běžně nestíhala.
Uživatel s deaktivovaným účtem

V rychlosti náš systém.
Dva psi obří rasa, 1 a 2 roky.
Ráno vstávám v 1, na 2 h jdu do práce, kluci mi asistuji při dělání svačiny popřípadě se ani nezvednou popřípadě jdou zaujmout moje místo v posteli. V 6 vstává páníček, nakrmi, vypustí kluky na zahradu, odchází v 7 do práce. Následně dělají tibetské věci - od hlídání, přes spánek po okusovani čehokoliv.
Ve 14 končím, přijdu domů a balím kluky ven, někdy hory, někdy ke konim, někdy cvičák, někdy jdeme běhat, někdy jen spacir po městě. Večer se vracíme, kluci asistuji při dělání vecere, uklidu, praní apod. V 7 přichází páníček, kluci mají všechno pod drobnohledem, večer pak chodí s páníčkem kontrolovat zahradu (zakourit si) a kolem 21 hod ulehaji na své pozice k nocnimu hlídání většinou se mnou do postele.
Pro molossy ideální program, bordera by mi asi rozebrala barák na prvocinitele
Každodenní práce lze zvládnout v pohodě za splnění jistých předpokladů (výběr vhodného jedince, výběr vhodného plemene, vhodné podmínky pro držení psa apod.). Nicméně pro případ výjimečné situace (např. nemoc) je třeba, abyste na to nebyla úplně sama a abyste se mohla na někoho s důvěrou obrátit.
Uživatel s deaktivovaným účtem

"Ráno vstávám v 1....."
Probůh - to není ráno !!
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
"Ráno vstávám v 1....."
Probůh - to není ráno !!
Ale jo, provozuju to takto už pár let a dá se zvyknout
Mám to takto nastavené práve kvůli psům a kone, kdybych dělala od 6 do 18 tak je rovnou můžu prodat
Já mám za běžného chodu pejska přes týden u rodičů. Není naučená být dlouho doma sama a upřímně, když jsem s ní, tak vidím, že kolem druhé odpoledne už opravdu potřebuje vyvenčit a to je při 8hodinové pracovní době nemožné. Beru si jí na víkendy už v pátek odpoledne a od té doby se věnuji převážně jí.
Nyní máme v práci střídavý covid režim. 5 dní v práci a 5 dní na HO. Prožíváme spolu neskutečně šťastné chvíle, protože jí můžu tím pádem mít nepřetržitě skoro celý týden. Nevím, jak zvládneme přechod na původní režim, už si vůbec nedovedu představit, že budu trčet 5 dní 8 hodin denně v kanclu.
Myslím si, že když člověk nemá nějakého pomocníka, tak v jedné osobě při obvyklém pracovním režimu včetně dojíždění do a zpět z práce je to týrání zvířat. Převážně těch mladých, ti starší už se s tím nějak srovnají.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Následně dělají tibetské věci - od hlídání, přes spánek po okusovani čehokoliv.
...no tak u nás k tomu přidáváme ještě pyrenejskou věc, hrabání a vyhrabávání čehokoliv
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
V rychlosti náš systém.
Dva psi obří rasa, 1 a 2 roky.
Ráno vstávám v 1, na 2 h jdu do práce, kluci mi asistuji při dělání svačiny popřípadě se ani nezvednou popřípadě jdou zaujmout moje místo v posteli. V 6 vstává páníček, nakrmi, vypustí kluky na zahradu, odchází v 7 do práce. Následně dělají tibetské věci - od hlídání, přes spánek po okusovani čehokoliv.
Ve 14 končím, přijdu domů a balím kluky ven, někdy hory, někdy ke konim, někdy cvičák, někdy jdeme běhat, někdy jen spacir po městě. Večer se vracíme, kluci asistuji při dělání vecere, uklidu, praní apod. V 7 přichází páníček, kluci mají všechno pod drobnohledem, večer pak chodí s páníčkem kontrolovat zahradu (zakourit si) a kolem 21 hod ulehaji na své pozice k nocnimu hlídání většinou se mnou do postele.
Pro molossy ideální program, bordera by mi asi rozebrala barák na prvocinitele
Dobrý no, jen...kde je tam místo pro rodinu, děti? To není rýpání, to je totiž i můj život a právě máma mi vždycky říká: ne, vy by ste vůbec nemohli mít děti, tam už na ně není prostor, kdy by jsi se o ně starala?!? Tohle je prostě režim: celý život podřídím psům. Ale mladá holka, život před sebou, hledání partnera, zakládání rodiny...tam už pak zase není prostor pro psa a ty konce znám
Uživatel s deaktivovaným účtem

lesnížínka
napsal(a):
Dobrý no, jen...kde je tam místo pro rodinu, děti? To není rýpání, to je totiž i můj život a právě máma mi vždycky říká: ne, vy by ste vůbec nemohli mít děti, tam už na ně není prostor, kdy by jsi se o ně starala?!? Tohle je prostě režim: celý život podřídím psům. Ale mladá holka, život před sebou, hledání partnera, zakládání rodiny...tam už pak zase není prostor pro psa a ty konce znám
Já do toho skočím, i když jsem nebyla tázána...
potom prostě budou psi pomáhat s miminem, chodit s kočárem, hlídat sviště a maminka nakonec bude ráda, že předá někomu pohlídat potomka, vezme hafany a půjdou si spolu odfrknout a vyčistit hlavu do polí a lesů.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Já do toho skočím, i když jsem nebyla tázána...
potom prostě budou psi pomáhat s miminem, chodit s kočárem, hlídat sviště a maminka nakonec bude ráda, že předá někomu pohlídat potomka, vezme hafany a půjdou si spolu odfrknout a vyčistit hlavu do polí a lesů.
...plně souhlasim....
Psa jsem si pořizovala s bývalým, kdy on pracoval různě na směny a já byla na VŠ + brigády, to pes nebyl skoro nikdy dlouho sám, treba jen 3 hodinky. Jednou za mesic vyšlo, že třeba 9h, ale to opravdu výjimečně.
Po rozchodu a při běžné práci 8,5 hodiny (a nějaké přesčasy) jsem se dostala asi na 2 měsíce do pekelneho období, kdy jsem se vracela po 10ti hodinách domů a večer ještě pracovala z domova. Bylo to hrozně vyčerpávající, spokojený nebyl nikdo. Takže s běžnou pracovní dobou a 1 člověk a pes mám špatné zkušenosti.
Teď mám práci, kde jsem cca 5 hodin (doma vde 13h) a jsme já i pes spokojený. Můžu v klidu po práci na nákup, na poštu, něco zařídit, nebo večer jít na pivo, koncert, kina (už aby ta korona byla pryč).
Uživatel s deaktivovaným účtem

lesnížínka
napsal(a):
Dobrý no, jen...kde je tam místo pro rodinu, děti? To není rýpání, to je totiž i můj život a právě máma mi vždycky říká: ne, vy by ste vůbec nemohli mít děti, tam už na ně není prostor, kdy by jsi se o ně starala?!? Tohle je prostě režim: celý život podřídím psům. Ale mladá holka, život před sebou, hledání partnera, zakládání rodiny...tam už pak zase není prostor pro psa a ty konce znám
..dcera se psem vyrůstala a měla ho jako brachu, kdyz mi bylo zle nebo jsem něco potrebovala zařidit, byla schopna se o néj postarat, vyvencit....chodila se mnou od mala na cvičák, pomahala vycvicit....neznala jsem u ni pubertu, se psem zacala sportovat...psy ma dodnes, propadl jim i jeji partner a dnes jako ona vyrůsta můj vnuk - jeji syn....
Uživatel s deaktivovaným účtem

njn, musí se to zvládnout. ale Nora je línej pes, nepracovní. Takže když je některý dny jen na zahradě, tak to prostě vydrží.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Já do toho skočím, i když jsem nebyla tázána...
potom prostě budou psi pomáhat s miminem, chodit s kočárem, hlídat sviště a maminka nakonec bude ráda, že předá někomu pohlídat potomka, vezme hafany a půjdou si spolu odfrknout a vyčistit hlavu do polí a lesů.
Nebo napíše:
daruji psa, máme dítě .
Lesnichyse

XXX.XXX.40.84
Pořizovala jsem borderu k velkému domu s velkými pozemky. S tehdejším manželem. V 11 měsících následoval rozchod a když jsem odjížděla, byla ta moje holka zlatá už napytlíkovaná v autě a odmítala z něj vylézt. Stejně byla moje i "moje". Tak se jelo. 3 a půl roku se mnou žila v bytě. Měla jsem směny 2x 12h ranní, 2x12h noční, dva dny volna. Poslední rok to zaměstnavatel zvrátilna 2-3x 16h a víkendy 2x12 buď ranní, nebo noční. Tehdy, nebylo zbytí, musela na hlídání k mamce. Mamka ji nemohla pustit z vodítka, ale v klidu ji vyvenčila I nakrmila. Když jsem nebyla v práci, šlo se na pivo, nebo jelo na akci, jela prostě taky. Kam nesměl pes, nebyla jsem já.
Dítě jsem počala s druhým manželem v Brenčiných 7 letech. Kočár hlídala, občas si lehla tak, aby přes ní malá nemohla. Prostě, ačkoli měl člověk občas plné ruce psa a dítěte, to v pohodě šlo, jen občas mi klouby volaly haleluja. Odešla mi ve 12 a půl. Teď máme štěně, zase honáka.
Ale uznávám, že mohou přijít v životě situace, kdy člověk a pes prostě potřebují výpomoc. Ty šestnáctky by byly už o její zdraví. Ony ani ty dvanáctky nebyly kdoví co a venčit chodil kamarád.
Uživatel s deaktivovaným účtem

lesnížínka
napsal(a):
Dobrý no, jen...kde je tam místo pro rodinu, děti? To není rýpání, to je totiž i můj život a právě máma mi vždycky říká: ne, vy by ste vůbec nemohli mít děti, tam už na ně není prostor, kdy by jsi se o ně starala?!? Tohle je prostě režim: celý život podřídím psům. Ale mladá holka, život před sebou, hledání partnera, zakládání rodiny...tam už pak zase není prostor pro psa a ty konce znám
Děti u mě nejsou v plánu, jsem takto spokojená u mě jsou moji chlupati svěřenci na prvním místě.
S mužem se potkáváme v práci, někdy chodí se psy se mnou, času máme sice poskrovnu, ale aspoň jsme si vzácnější, klape to.