Ztráta pejska - nechání těla na veterině

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
20.2.2022 19:51
Kalkulátor

XXX.XXX.232.65

Zdravím,
mám hodně smutný dotaz - nebo spíše prosbu o radu, jak se s tím konečně smířit.
Za pár dní už to bude rok, co mi odešel můj desetiletý psí parťák. Do posledního dne byl aktivní, žral, nedal na sobě nic znát - a potom najednou večer začal kolabovat. Myslela jsem, že to bude třeba jen mrtvička a bude zase v pořádku, bohužel veterinářka (moje kamarádka), která mu u nás doma dělala sono, odhalila nádor na slezině a pár hodin po akutní operaci mi v noci odešel. Jelikož to bylo v březnu, žijeme v centru města a máme jen malou zahradu a navíc nesplňujeme hygienické podmínky o spodních vodách, musela jsem jej nechat na veterině (nejbližší krematorium pro psy máme cca 200 km daleko).
Když jsem se o tom pár dní poté bavila s tou kamarádkou, která jej jako první ošetřovala, řekla mi, že jej spálí, a tak jsem si naivně myslela, že jej prostě do toho krematoria odvezli veterináři a dál jsem o tom nepřemýšlela ...
Jenže před několika měsíci mi to nedalo, zjistila jsem o tom plnou pravdu a jsem z toho dodnes v šoku. Je mi jasné, že už to zpátky nevrátím, ale je mi z celé situace a také ze sebe zle. Vím, že pejskovi je to už jedno, že už to bylo jen tělíčko a už jej nic nebolelo, ale já se tím pořád užírám.
Každý den brečím, vyčítám si to a nevím, jak z toho ven. Naštěstí mám doma ještě jednoho psího parťáka, který mi pomáhá zvládnout to nejhorší a zase se radovat ze života, ale i tak mi to v této situaci moc nepomáhá, pořád na to musím myslet.
Při představě, že můj dlouholetý psí kamarád skončil jako nějaký odpad, je mi nanic a i když se snažím připomínat si jen vše hezké, co jsme za těch 10 let zažili, a tento fakt vytěsnit z hlavy, nejde to :(

Uživatel s deaktivovaným účtem

20.2.2022 19:58
Uživatel s deaktivovaným účtem

Mě teda, když už, daleko víc trápí to, co se mi se psem nepovedlo za jeho života.
To, jak skončilo jeho mrtvý tělo (taky jsem nechávala na veterině, loni v květnu), mě netrápí. Proč? Já věřím, že duše už je dávno někde jinde. Být bez dlouholetýho parťáka je samo o sobě dost těžký na to, abych se trápila ještě k tomu i tím, kde a jak skončily ostatky. Beru to prostě pragmaticky....

20.2.2022 20:11
Terven

XXX.XXX.110.191

Já jsem celkem profláklá tím, že příliš neřeším a nepřipadá mi až tak důležité, co se s mrtvým tělem stane po smrti. Protože mi přijde, že tou péčí o mrtvé tělo se pozůstalí někdy snaží napravit to, co zanedbali, když dotyčný ještě žil . Že si konejší svědomí.
Po smrti už je to jedno, psa nic netrápí. Pokud jste pro udělala maximum, když žil, buďte v klidu.

20.2.2022 20:16
juhaj

XXX.XXX.164.121

Já mám zvířata na zahradě. Ale, nejprve, když jsem byla v šoku a smutkem bez sebe, jsem i dodala nějaké kytičky. No, teď už je všechno zarostlé, o mnohých ani nevím. Já vůbec si na hřbitovy moc nepotrpím. Pokud se tomu mohu vyhnout, nejdu ani na hrob příbuzným. Jednak mám blbý pocit z té atmosféry, jednak mi to konkrétně moc neříká. Proto taky nemám ráda mrtvé tělo. Chci si ty, které jsem měla ráda, uchovat v paměti živé a zdravé.
Proto je mi celkem jedno, kde skončí tělo. Duše je už dávno ta m, kde je jí dobře a schránka jí nezajímá.

20.2.2022 20:22
eli22

XXX.XXX.58.38

Terven napsal(a):
Já jsem celkem profláklá tím, že příliš neřeším a nepřipadá mi až tak důležité, co se s mrtvým tělem stane po smrti. Protože mi přijde, že tou péčí o mrtvé tělo se pozůstalí někdy snaží napravit to, co zanedbali, když dotyčný ještě žil . Že si konejší svědomí.
Po smrti už je to jedno, psa nic netrápí. Pokud jste pro udělala maximum, když žil, buďte v klidu.

Já si nemyslím, že " že tou péčí o mrtvé tělo se pozůstalí někdy snaží napravit to, co zanedbali, když dotyčný ještě žil". U nás se všichni měli moc hezky, jedna se dožila 18ti, druhý 16ti a měli pěkný život. Jedna odešla doma, veta jsme si pozvali domů, druhý sice na veterině, ale nenechala bych ho tam. Ještě dost dlouho jsem ho držela v náručí, než jsme ho druhý den pohřbili. Nicméně jak je psáno výše, netrapte se tím, zadavatelko.

20.2.2022 20:30
Terven

XXX.XXX.110.191

eli22 napsal(a):
Já si nemyslím, že " že tou péčí o mrtvé tělo se pozůstalí někdy snaží napravit to, co zanedbali, když dotyčný ještě žil". U nás se všichni měli moc hezky, jedna se dožila 18ti, druhý 16ti a měli pěkný život. Jedna odešla doma, veta jsme si pozvali domů, druhý sice na veterině, ale nenechala bych ho tam. Ještě dost dlouho jsem ho držela v náručí, než jsme ho druhý den pohřbili. Nicméně jak je psáno výše, netrapte se tím, zadavatelko.

Když píšu někdy , neznamená to, že vždy.
Pokud máte čisté svědomí, netřeba si to přece brát osobně

20.2.2022 20:48
eli22

XXX.XXX.58.38

Terven napsal(a):
Když píšu někdy , neznamená to, že vždy.
Pokud máte čisté svědomí, netřeba si to přece brát osobně

Já si to neberu osobně, vůbec. Možná to tak vyznělo, ale to nebylo cílem.

Uživatel s deaktivovaným účtem

20.2.2022 20:48
Uživatel s deaktivovaným účtem

Mě štve, jak u nás "musel" proběhnout ten konec, že tady není vet, co by přijel uspat psa domů, takže jsme museli na veterinu, pes stresoval, atd. Kdybych si dovolila se tou poslední hodinou jeho života stále dokola zabývat a mučit se tím, určitě mi bude mnohem hůř. Jenže tomu psovi to už fakt nepomůže, když se teď budu cítit zle. A odestát to nemůžu a kdyby se to mělo stát znova, nejspíš by se to stalo úplně stejně.
Takže to radši hodím za hlavu a jdu řešit něco, co se vyřešit dá.

20.2.2022 20:51
Terven

XXX.XXX.110.191

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mě štve, jak u nás "musel" proběhnout ten konec, že tady není vet, co by přijel uspat psa domů, takže jsme museli na veterinu, pes stresoval, atd. Kdybych si dovolila se tou poslední hodinou jeho života stále dokola zabývat a mučit se tím, určitě mi bude mnohem hůř. Jenže tomu psovi to už fakt nepomůže, když se teď budu cítit zle. A odestát to nemůžu a kdyby se to mělo stát znova, nejspíš by se to stalo úplně stejně.
Takže to radši hodím za hlavu a jdu řešit něco, co se vyřešit dá.

Mě toho, co se týče nebožky Teriny, štve víc,
Pro mě ponaučení - a u těchhle dvou už udělám všechno proto, abych těch výčitek byla ušetřena.

20.2.2022 20:52
eli22

XXX.XXX.58.38

Moje priorita byla, aby za každou cenu odešli v mém nárůčí. To se mi splnilo. A jsem za to fakt ráda, i když v ten moment to bylo dost drsný, u fenky jsem dokonce pak omdlela, ale to až když bylo po všem.

20.2.2022 20:55
molok

XXX.XXX.160.41

Jestli leží tělo na zahradě, v kafilérii nebo je zpopelněné, mně po odchodu pejska netrápí. Trápí mně ten odchod. Prvního rodinného pejska jsme pohřbili na zahradě, ale dalšího už jsem nechal na veterině, koupil si rámeček na postavení a mám teď fotky obou na stolku, často jim zapálím svíčku a vzpomínám tak na dobré věci a srandy, co jsme zažili, častěji, než někde v rohu na zahradě rodičů. Netrapte se tím, neudělala jste nic špatného.

Přidejte reakci

Přidat smajlík