Baluuu

XXX.XXX.208.168
Zdravím, mám tu takú tému skôr na odľahčenie. Zaujímalo by ma, ako sa zmení povaha psíka v porovnaní so šteniatkovským obdobím. Stalo sa vám, že ste si povedzme vybrali najaktívnejšie šteniatko a ono do dospelosti zlenivelo? Alebo ste si brali bitkára a stal sa z neho najväčší kamarát všetkých psíkov? Prípadne nakoľko sa dá určiť aký bude pes v dopelosti, podľa toho ako sa správa u chovateľa? Nakoľko vieme ovplyvniť niektoré neduhy, ako povedzme nesmelosť, príliš vysoká aktivita, urečnenosť.....
Budem rada za vaše odpovede a postrehy
Uživatel s deaktivovaným účtem

myslím si, že povaha se nemění nijak.
Baluuu

XXX.XXX.208.168
práveže som nedávno čítala komentár, kde slečna písala, že si vybrala najaktívnejšie šteniatko, ktoré stále provokovalo, ničilo veci.... Nakoniec z neho vyrástol tak pohodový pes, že bol najkľudnejší z vrhu. Preto ma to zaujalo
Uživatel s deaktivovaným účtem

Pokud povahu stenete posuzuje zkusenny clovek, co stenata denne vidi - nesplete se.
Pokud usuzujete z jedne hodinove navstevy u chovatele - muzete se splest velmi snadno.
ktoré stále provokovalo, ničilo veci..
tohle ale neni zadny ukazatel povahy, no...to je vyvoj decka v dospelce
Baluuu

XXX.XXX.208.168
petrahei, bolo to myslené tak, že to bolo proste šteniatko, na ktorého trebalo dávať viac pozor ako na jeho súrodencov... proste mal vacsiu tendenciu zapliesť sa do problému ako ostatný
A čo testy, ktoré sa robia so steniatkami aby sa odsledovala ich reakcia? napríklad ze ho dáme neznáme miesto samotného aby sme videli ako sa bude správať. Ako takéto testovanie vidíte vy?
Uživatel s deaktivovaným účtem

chovatelé mého psa nějaké testíky se štěňaty dělali, štěně nějak popsali, nějak to štěně charakterizovali i bez testíků, a to štěně takové bylo a bylo takové až do smrti
jeho vnuk - od cca 14ti dnů jsem ta štěňata vídala každý týden na pár hodin - se jevil jako vcelku pohodový cvalda - pravý opak je realitou
pyrenejáka jsem viděla pouze při předání
když se začali rvát jeho bratři, zděšeně prchal
když jsem si čupla, přiběhl, vylezl mi do klína a zakousl do ucha........takže jo, stejný je pořád
Uživatel s deaktivovaným účtem

Baluuu
napsal(a):
petrahei, bolo to myslené tak, že to bolo proste šteniatko, na ktorého trebalo dávať viac pozor ako na jeho súrodencov... proste mal vacsiu tendenciu zapliesť sa do problému ako ostatný
A čo testy, ktoré sa robia so steniatkami aby sa odsledovala ich reakcia? napríklad ze ho dáme neznáme miesto samotného aby sme videli ako sa bude správať. Ako takéto testovanie vidíte vy?
Me se testovani stenat nelibi a myslim si, ze neni treba.
Pri denno dennim kontaktu poznate kazde stene jako svoje boty i bez cilenych testu. A bud verite chovateli - nebo si najdu jineho.
Pokud prijede zajemce a zacne si stene testovat - neprodala bych mu ho
Když jsme si brali prvního psa, připadal nám jako takový knedlík, ale vyrostl z něj pěkně akční a sebevědomý pes. Ale nemusel mít tehdy svůj den.😄
Nicméně, poslední fenu jsem si vybrala při návštěvě chovatele, když ještě nemohlo být nic poznat. Proto mi dost polekalo, když při odběru jsem byla upozorněna, že štěně se jeví jako bázlivé, bojí se cizích lidí a je silně fixovaná na chovatelku.
Ale co už, jiné štěně stejně n3bylo, tak jsem jí samozřejmě vzala. Tuto povahu nechala ve svém starém domově. Nikdy jsem na ní nepozorovala jakýkoli náznak bázlivosti, bylo to sebevědomé, akční štěně, co do všeho jde se zájmem a bez obav. A to jí i zůstalo doteď.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Já si myslím, že základní rysy povahy přetrvávají.
V případě psa jsem si vybrala ze dvou toho temperamentnějšího, a i v dospělosti takový je, v porovnání s bráchou - ale bude tam hrát velkou roli i přístup, že se to v něm u nás podporovalo, zatímco u sourozence ne.
Fena byla podle chovatelky nejtemperamentnější z vrhu, a na ní to teda bylo vidět i třeba na videích, nebo při osobní návštěvě. To byl prostě rapl mezi ostatními , stejně tak byla třeba nejodvážnější, když je brala chovatelka venčit po tmě na zahradu, nejkousavjěší.. Ale to byly takové věci, které vidí ten člověk proto, že je se štěňaty 24/7. No ale zůstalo jí to - plus zase může (a s velkou pravděpodobností i bude) hrát roli to, že v tom byla podporována. Ale zase si nemyslím, že by to šlo tímhle ovlivnit úplně.
U našeho vrhu štěňat jsem taky povahy odhadovala, štěňatům je přes rok, a sedí to. Ale třeba na hodinové návštěvě u chovatele to nemusí být zas tak znát. Poslední mi zbyla fena, která byla nejklidnější, nejrozvážnější, submisivní, a zrovna při návštěvě nového majitele se solidně rozjela . Nebo třeba naopak nejakčnější a nejvzteklejší fena - bylo to vidět už jak se drala k cecíkům... no a když se na ní přijeli podívat majitelé, tak byla rozespalá, a rozjela se asi až po hodině.. Kdyby tu byli méně jak hodinu, asi by na ně působila jako klidňoučký mazel, zatímco ostatní zrovna řádili . Při odběru už se předvedla v plné kráse, no a ta povaha sedí doteď.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Vysnila jsem si salámistu, byl mi přidělen salámista (jediný kluk ve vrhu, tj. bez výběru), odvezla jsem si domů salámistu, už devátý rok mám doma salámistu. Jedna z jeho sester byla největší satan z vrhu, skončila jako salámistka. Takže kdo ví...
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Vysnila jsem si salámistu, byl mi přidělen salámista (jediný kluk ve vrhu, tj. bez výběru), odvezla jsem si domů salámistu, už devátý rok mám doma salámistu. Jedna z jeho sester byla největší satan z vrhu, skončila jako salámistka. Takže kdo ví...
Já si taky vybrala salámistku. Sice jen podle fotek a vyprávění dočasářky a až na pekelné štěněčí období musím říct, že takhle hodného psa v 11 měsících jsme ještě něměli. Moc se mi u ní líbí mimo jiné, že se skoro vůbec neleká různých zvuků. Byla jsem s ní i v muzeum parních strojů a tam reagovala mírně staženým ocáskem, když pustili asi 10 strojů najednou. Jinak parní lokomotivy jí vůbec nevadily a ocásek měla pořád pěkně kroucený a většinou se za hlukem ani neohlédla.