Strach z obojku

Kšíry jste zkoušeli? Třeba je přijme líp.

Děkuji, to zní smysluplne. S jinými psy jsme neměli problém, proto mě nenapadlo na to jít takto pomalu. Určitě vyzkoušíme.

assil napsal(a):
Kšíry jste zkoušeli? Třeba je přijme líp.

Říkala jsem si, že čím toho na sobě bude mít víc, tím to bude horší. Tak jsem to ani nezkoušela.

A jak se chováte potom, co štěndu dáte ten obojek? A jaký obojek máte?

Jsem jediná, které přijde zvláštní, že by si štěně ani po pár dnech nezvyklo na obojek a byl by to až takový extrém? Pokud to není vyloženě nějaké štěně ze špatných podmínek. A pokud z toho já nedělám vědu a chovám se normálně. Píšete, že štěndo mělo obojek několik dnů a ani tak se to nezlepšilo - kolik dnů to trvalo? A to teda štěně několik dnů k vám nepřišlo, nenechalo se pohladit?

Jinak teda kolem obojku jsem u žádného psa nedělala caviky, ani u pár týdnů starých štěňat. Prostě dostali na chvíli obojky a šli jsme si hrát, jakoby se nic nedělo... Postupně je dostávali na delší a delší dobu... Jo jasně, že se jim to nelíbilo, některému to vadilo méně, některému více... Některé se drbalo na krku, jiné chvíli sedělo jak pecka, některé se začalo válet... Ale všichni si celkem rychle zvykli a za pár dnů už obojky nebyly problém. Teda občas se třeba ještě podrbali, ale nic hrozného. Ale chápu, že každý pes je jiný, a že některý to může řešit víc - jen mi zrovna u takových psů někdy přijde lepší to prostě nehrotit, nijak nenacvičovat, nasadit a neřešit.

marcelaamax napsal(a):
A jak se chováte potom, co štěndu dáte ten obojek? A jaký obojek máte?

Jsem jediná, které přijde zvláštní, že by si štěně ani po pár dnech nezvyklo na obojek a byl by to až takový extrém? Pokud to není vyloženě nějaké štěně ze špatných podmínek. A pokud z toho já nedělám vědu a chovám se normálně. Píšete, že štěndo mělo obojek několik dnů a ani tak se to nezlepšilo - kolik dnů to trvalo? A to teda štěně několik dnů k vám nepřišlo, nenechalo se pohladit?

Jinak teda kolem obojku jsem u žádného psa nedělala caviky, ani u pár týdnů starých štěňat. Prostě dostali na chvíli obojky a šli jsme si hrát, jakoby se nic nedělo... Postupně je dostávali na delší a delší dobu... Jo jasně, že se jim to nelíbilo, některému to vadilo méně, některému více... Některé se drbalo na krku, jiné chvíli sedělo jak pecka, některé se začalo válet... Ale všichni si celkem rychle zvykli a za pár dnů už obojky nebyly problém. Teda občas se třeba ještě podrbali, ale nic hrozného. Ale chápu, že každý pes je jiný, a že některý to může řešit víc - jen mi zrovna u takových psů někdy přijde lepší to prostě nehrotit, nijak nenacvičovat, nasadit a neřešit.

Mně šílel kocour z obojku. Naprosto šílel. Měl to být obojek napuštěný feromony...a já myslela, že kocour spáchá sebevraždu skokem z okna. Ale to je samozřejmě nevhodný příměr. Jen zkušenost s kočkami. Psi nám nikdy obojek neodmítali, ani jeden...

marcelaamax napsal(a):
A jak se chováte potom, co štěndu dáte ten obojek? A jaký obojek máte?

Jsem jediná, které přijde zvláštní, že by si štěně ani po pár dnech nezvyklo na obojek a byl by to až takový extrém? Pokud to není vyloženě nějaké štěně ze špatných podmínek. A pokud z toho já nedělám vědu a chovám se normálně. Píšete, že štěndo mělo obojek několik dnů a ani tak se to nezlepšilo - kolik dnů to trvalo? A to teda štěně několik dnů k vám nepřišlo, nenechalo se pohladit?

Jinak teda kolem obojku jsem u žádného psa nedělala caviky, ani u pár týdnů starých štěňat. Prostě dostali na chvíli obojky a šli jsme si hrát, jakoby se nic nedělo... Postupně je dostávali na delší a delší dobu... Jo jasně, že se jim to nelíbilo, některému to vadilo méně, některému více... Některé se drbalo na krku, jiné chvíli sedělo jak pecka, některé se začalo válet... Ale všichni si celkem rychle zvykli a za pár dnů už obojky nebyly problém. Teda občas se třeba ještě podrbali, ale nic hrozného. Ale chápu, že každý pes je jiný, a že některý to může řešit víc - jen mi zrovna u takových psů někdy přijde lepší to prostě nehrotit, nijak nenacvičovat, nasadit a neřešit.

Mám pro něj nylonovy obojek, bál se i zapnutí přezky, tak jsem mu ho pouze navlekala přes krk.. když ho dostane, tak si běží lehnout, třeba se i třepe. Měl ho asi 4 dny a opravdu se pořád bál a nepřišel. Nevydržela jsem to a sundala jsem ho.

Bohužel není z dobrých podmínek. Klecovy chov s PP, není jisté, co se tam přesně odehrávalo. Špatná socializace od chovatele.

Bohužel není z dobrých podmínek. Klecovy chov s PP, není jisté, co se tam přesně odehrávalo. Špatná socializace od chovatele.

Aha, to už může mít s tím obojkem třeba spojeno vyloženě něco negativního, třeba ho za obojek někdo tahal do klece, vláčel...Plus celkově ustrašené štěně.... Tak v tomhle případně bych na to šla fakt pomalu, jak psala Megí. A určitě nic nezkazíte ani tím postrojem když vyzkoušíte, třeba to pro něj bude něco nového a bude to brát jinak než obojek...

marcelaamax napsal(a):
Bohužel není z dobrých podmínek. Klecovy chov s PP, není jisté, co se tam přesně odehrávalo. Špatná socializace od chovatele.

Aha, to už může mít s tím obojkem třeba spojeno vyloženě něco negativního, třeba ho za obojek někdo tahal do klece, vláčel...Plus celkově ustrašené štěně.... Tak v tomhle případně bych na to šla fakt pomalu, jak psala Megí. A určitě nic nezkazíte ani tím postrojem když vyzkoušíte, třeba to pro něj bude něco nového a bude to brát jinak než obojek...

Spis než klec to byl vybeh na zahradě. Ale jasne, taky mě napadlo, že má špatnou zkušenost a to se asi nedozvím. Dostali jsme ho bez obojku.
Zkusím teda ten postroj a kdyztak pomalé zvykani na obojek..

Pro špice je stejně lepší postrojek - až bude mít dospěláckou srst, tak přes ten límec fungovat s obojkem je bída.
A zkoušet to vážně hodně pomalu.

Nemáte je náhodou z CHS z Lejancu? Máme odtamtud dvě adoptované fenečky (adoptované byly v dospělosti), dodnes nejsou ještě úplně v pořádku. Obojek ani postroj nepřipadal v úvahu dobrých pár let, až nyní postupně dáváme na chvilinku a u toho jen krmíme z ruky...

jana.jenickova napsal(a):
Nemáte je náhodou z CHS z Lejancu? Máme odtamtud dvě adoptované fenečky (adoptované byly v dospělosti), dodnes nejsou ještě úplně v pořádku. Obojek ani postroj nepřipadal v úvahu dobrých pár let, až nyní postupně dáváme na chvilinku a u toho jen krmíme z ruky...

Jak jste s nimi chodili ven, když nesnesly ani obojek ani postroj?

Moje lidožravá Slovena ( nalezenec z hnojiště na Slovensku ), při příjezdu těžce nekontaktní, strach úplně ze všeho. Obojek neuvěřitelná hrůza, kšíry v pohodě.

jana.jenickova napsal(a):
Nemáte je náhodou z CHS z Lejancu? Máme odtamtud dvě adoptované fenečky (adoptované byly v dospělosti), dodnes nejsou ještě úplně v pořádku. Obojek ani postroj nepřipadal v úvahu dobrých pár let, až nyní postupně dáváme na chvilinku a u toho jen krmíme z ruky...

No hlavně se tam asi nesou ty bázlivý povahy upevněný příbuzenskou, měla jsem psa po psovi od nich nemlich to samý, co má zadavatelka, takže ono to ani nemusí být špatnou socializací a možná to bude celoživotní. A taky můj pes se pak naučil toho zneužívat, takže zase moc nepodléhat těm zkroušeným pohledům.

My máme v rodině původně týranou fenu, která sice obojek na krku snese, ale ani po pár letech nedává manipulaci za ten obojek. Jinak už v pohodě, veselá fena, v porovnání s tím, když přišla, ale tohle jí zůstalo....

A jinak teda nevím, jestli je to náhoda, ale znala jsem jen dva špice s PP, od štěňat, a oba byli hrozní strašpytlové. U jednoho to teda dost podporovala panička svým přístupem, litováním a utěšováním, a ze psa fakt rostl uzlíček nervů, který se bál všeho, pak jsme je přestali vídat, takže nevím, co ze psa vyrostlo. Druhej páníček byl normální, ale štěně se taky bálo všeho, vídala jsem je cca do roka a půl, s tím se teda hodně pracovala a nakonec to nebylo tak hrozný, ale jako vyloženě sebevědomej pes z něho nevyrostl.

marcelaamax napsal(a):
My máme v rodině původně týranou fenu, která sice obojek na krku snese, ale ani po pár letech nedává manipulaci za ten obojek. Jinak už v pohodě, veselá fena, v porovnání s tím, když přišla, ale tohle jí zůstalo....

A jinak teda nevím, jestli je to náhoda, ale znala jsem jen dva špice s PP, od štěňat, a oba byli hrozní strašpytlové. U jednoho to teda dost podporovala panička svým přístupem, litováním a utěšováním, a ze psa fakt rostl uzlíček nervů, který se bál všeho, pak jsme je přestali vídat, takže nevím, co ze psa vyrostlo. Druhej páníček byl normální, ale štěně se taky bálo všeho, vídala jsem je cca do roka a půl, s tím se teda hodně pracovala a nakonec to nebylo tak hrozný, ale jako vyloženě sebevědomej pes z něho nevyrostl.

Nese se to hlavně u těch menších ve starých liniích, protože chov začal na dvorkových psech a požadavek na povahu dle standardu byl nedůvěřivost vůči cizím, což se testovalo tak, že na sebe nesměl nechat sáhnout cizího člověka, což ta bázlivost splňovala. Třeba u vlčích se to moc nevidí, protože tam chov začal na importech.

assil napsal(a):
Nese se to hlavně u těch menších ve starých liniích, protože chov začal na dvorkových psech a požadavek na povahu dle standardu byl nedůvěřivost vůči cizím, což se testovalo tak, že na sebe nesměl nechat sáhnout cizího člověka, což ta bázlivost splňovala. Třeba u vlčích se to moc nevidí, protože tam chov začal na importech.

No já se přiznám, že se v těch variantách špiců neorientuju, takže nevím, jaké varianty to byly. Ale určitě to nebyl malý špic, buď střední nebo velký, a oba měli vlkošedou barvu.

A ta bázlivost u nich nebyla jen o tom, že by na sebe nenechali sáhnout cizího člověka, ale dost se báli i jiných psů, zvuků, pohybů. Prostě celkově reagovali přehnaně ustrašeně.

marcelaamax napsal(a):
No já se přiznám, že se v těch variantách špiců neorientuju, takže nevím, jaké varianty to byly. Ale určitě to nebyl malý špic, buď střední nebo velký, a oba měli vlkošedou barvu.

A ta bázlivost u nich nebyla jen o tom, že by na sebe nenechali sáhnout cizího člověka, ale dost se báli i jiných psů, zvuků, pohybů. Prostě celkově reagovali přehnaně ustrašeně.

Právě že bázlivost a nedůvěřivost jsou dvě rozdílný věci, ale v počátcích chovu se to bohužel zaměňovalo. Ono bázlivej pes se taky nenechá moc osahávat.
Když se k tomu přidá ta příbuzenská, která se v počátcích jela a dost to upevnila, tak je problém na světě.
Tak samo může se to vyskytnout i u větších špiců, ale není to u nich až tak častý, spíš takový běžný výskyt.
Ale tím jak za posledních 20 let stouply importy, tak už to celkem mizí a za poslední roky, co jsem viděla bázlivky, tak to byly bezpapíráci a nebo právě tyhle chovky jedoucí staré levné linie, kde obvykle se k tomu přidá ještě bídná socializace. Naštěstí většina špiců má normální povahu.

assil napsal(a):
Právě že bázlivost a nedůvěřivost jsou dvě rozdílný věci, ale v počátcích chovu se to bohužel zaměňovalo. Ono bázlivej pes se taky nenechá moc osahávat.
Když se k tomu přidá ta příbuzenská, která se v počátcích jela a dost to upevnila, tak je problém na světě.
Tak samo může se to vyskytnout i u větších špiců, ale není to u nich až tak častý, spíš takový běžný výskyt.
Ale tím jak za posledních 20 let stouply importy, tak už to celkem mizí a za poslední roky, co jsem viděla bázlivky, tak to byly bezpapíráci a nebo právě tyhle chovky jedoucí staré levné linie, kde obvykle se k tomu přidá ještě bídná socializace. Naštěstí většina špiců má normální povahu.

Jo jak jsem psala, znám jen ty dva jedince, takže hodně malý vzorek, a může to být náhoda, ze jsem zrovna narazila na dva takové jedince. A vzhledem k tomu, ze oba byli ve stejném městě, tak klidně můžou být u ze stejne CHS, po stejne matce, ale to bohužel nevím.

Feny se dva měsíce nehnuly z pelechu pod stolem, exkrementy po sobě měly naučené žrát, v přítomnosti lidí se ani nehnuly, jen na nás zíraly. Po dvou měsících začaly fungovat s mamkou aspoň natolik, že vylezly na zahradu za žrádlem, ale musela je vždy lákat a naučení hygieny venku bylo asi na 1,5 roku. Dodnes jsou spíš na zahradě, než že by chodily na procházky. Snesou obojek, vodítko stále ne.
Že by byly povahově z principu na tom zle bych neřekla. Ta jedna ano, mladší. Ta druhá je teď už dost v pohodě, až na to vodítko. Ale snese to. Ta druhá se zasekne a nejde dál, ztuhne, vyvalí oči - dodnes zkrátka vysoký stupeň stresu.
Jinak jich znám vícero od stejného chovatele. Někteří jsou fajn, někteří ne. Epigenetika taky funguje, ale občas se objeví vyrovnaný jedinec.

Moment.
Někteří měli takové psy už roky před tímto?


Nechala bych psa v úkrytu, v domečku, jen pro jídlo by si musel každý den dál od jeskyně
a pak kolem poházených obojků, šátků, triček, postrojů, hraček.
Pořídila bych mu kočku.

Ano, bohužel je z Lejancu. Střední vlkoseda barva. Samozřejmě jsem si to před koupí mela víc prověřit, ale to už je teď jedno. Zezacatku se bál hodně všeho, teď už s námi normálně chodí po silnici a nebojí se. Snažím se ho pořádně od začátku otrkat a vystavovat nepříjemným situacím, tak vše zvládá mnohem lépe.
Dnes jsem koupila ty ksiry a bojí se jich jak čert kříže, ani jsem se mu je nesnažila nasadit, jen ukázala, dala pamlsek. I ten se najednou bál vzít, zalezl pod stůl, trepal se, nechtěl ke mně jít..

Jinak co se týče venčení - nejraději vše dělá na koberec nebo obecně doma. Chodíme často na zahradu, ale hovinka dělá zásadně přes noc na chodbě (už spava tam, aby to nedělal na koberec )..

Strašpytel napsal(a):
Ano, bohužel je z Lejancu. Střední vlkoseda barva. Samozřejmě jsem si to před koupí mela víc prověřit, ale to už je teď jedno. Zezacatku se bál hodně všeho, teď už s námi normálně chodí po silnici a nebojí se. Snažím se ho pořádně od začátku otrkat a vystavovat nepříjemným situacím, tak vše zvládá mnohem lépe.
Dnes jsem koupila ty ksiry a bojí se jich jak čert kříže, ani jsem se mu je nesnažila nasadit, jen ukázala, dala pamlsek. I ten se najednou bál vzít, zalezl pod stůl, trepal se, nechtěl ke mně jít..

Jinak co se týče venčení - nejraději vše dělá na koberec nebo obecně doma. Chodíme často na zahradu, ale hovinka dělá zásadně přes noc na chodbě (už spava tam, aby to nedělal na koberec )..

Co to je probůh za CHS...!?!!

fikovnice napsal(a):
Co to je probůh za CHS...!?!!

Je to hrůza, papirova množirna. O těch jsem bohužel nic nevěděla. Myslela jsem si, že ty papíry jsou záruka kvality.
Všude se mluví o těch bezpapirovych mnozirnach a o tomhle jaksi nic.. nebo to není v širším povědomí.

Koukněte na téma Stres na veterině. Mají tam vhodný lék.

fikovnice napsal(a):
Co to je probůh za CHS...!?!!

"Nejvtipnější" na tom je, že majitelem této CHS je rozhodčí, který posuzuje snad na všech výstavách v Česku...

tohle je jako reklama na PP chov.....
nečte se to dobře

Vicky.Pollard napsal(a):
"Nejvtipnější" na tom je, že majitelem této CHS je rozhodčí, který posuzuje snad na všech výstavách v Česku...

To mu právě dodává tu věrohodnost. Člověk by ho hned nepodeziral..

U šarpejů to zas byla poradkyně chovu. Asi nějaký virus.
Ale jak se tohle děje? Kupujete psa... jedete na návštěvu, pak podruhé si psa odnesete? Nic není vidět? A když doma vidíte tu hrůzu, co chovatelka na to? Nebo jí to nikdo neřekl, nikdo jí nerozbil ústa? Bych jí dala takovou sodu, že ji ani gůgl nenajde.
Nechápu tohle, že roky trvá, než se něco pohne. Jak kdyby bůh.

Ano, je to veřejná osoba, z čehož mi je velmi zle. V eskupině na fb "Německý špic-dokonalý sportovec a společník", je o něm docela dost co si počíst, včetně našeho příběhu. Teprve po třech letech bych řekla, že máme relativně normální psy. A to zdaleka ne. Mladší čeká v blízké době operace patel jako bonus, má 4/4 na obou nohou s transpozicí stehenní kosti. Ale to se stát může. To, co jim ovšem udělal na duši, to je na pověšení.

Z hlediska léků, mám výbornou zkušenost s přípravkem Anxolit-vet, k dostání u veta, případně suplementace L-tryptofanu, jelikož mívají nedostatečnou hladinu serotoninu. A hlavně se obrňte trpělivostí.. My naše holky milujeme, ale je mi jich stále strašně líto.. Měly zanedbané drápy, smrděly jako blázen, jedna měla nezaléčenou otitidu, která vyústila v deformaci zvukovodu, ale naštěstí slyší velmi dobře. Ovšem očkování doháněl těsně před odvozem fenek, jinak předtím snad očkované nebyly, o odčervení netřeba mluvit. Jedna (starší) byla v minulosti uchovněná, zda na ní štěňata byla či ne, to dle databáze nevím, ale naštěstí bych neřekla.
Nicméně je to tragédie. Už je nás dost, aby se dalo třeba odvolat na čmku

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
U šarpejů to zas byla poradkyně chovu. Asi nějaký virus.
Ale jak se tohle děje? Kupujete psa... jedete na návštěvu, pak podruhé si psa odnesete? Nic není vidět? A když doma vidíte tu hrůzu, co chovatelka na to? Nebo jí to nikdo neřekl, nikdo jí nerozbil ústa? Bych jí dala takovou sodu, že ji ani gůgl nenajde.
Nechápu tohle, že roky trvá, než se něco pohne. Jak kdyby bůh.

On jeden čas taky působil v klubu, pak se na něj uvařila voda. Bohužel stále ne dost. Ale některá plemena vysloveně zakázala, aby je posuzoval.

Jako dobrý, v rámci spolků... Bych řekla - co to prodáváš, to je pes? A šup facka z každé strany. Si to lidé nechají líbit, no tak co.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

jana.jenickova napsal(a):
Ano, je to veřejná osoba, z čehož mi je velmi zle. V eskupině na fb "Německý špic-dokonalý sportovec a společník", je o něm docela dost co si počíst, včetně našeho příběhu. Teprve po třech letech bych řekla, že máme relativně normální psy. A to zdaleka ne. Mladší čeká v blízké době operace patel jako bonus, má 4/4 na obou nohou s transpozicí stehenní kosti. Ale to se stát může. To, co jim ovšem udělal na duši, to je na pověšení.

Z hlediska léků, mám výbornou zkušenost s přípravkem Anxolit-vet, k dostání u veta, případně suplementace L-tryptofanu, jelikož mívají nedostatečnou hladinu serotoninu. A hlavně se obrňte trpělivostí.. My naše holky milujeme, ale je mi jich stále strašně líto.. Měly zanedbané drápy, smrděly jako blázen, jedna měla nezaléčenou otitidu, která vyústila v deformaci zvukovodu, ale naštěstí slyší velmi dobře. Ovšem očkování doháněl těsně před odvozem fenek, jinak předtím snad očkované nebyly, o odčervení netřeba mluvit. Jedna (starší) byla v minulosti uchovněná, zda na ní štěňata byla či ne, to dle databáze nevím, ale naštěstí bych neřekla.
Nicméně je to tragédie. Už je nás dost, aby se dalo třeba odvolat na čmku

Diskuze na FB jsem četla - samozřejmě až bylo pozdě. Nevěřím, že by mu ten chov zakázali, ale jsem ochotna o žalobě uvažovat.

Vašich holek je mi líto, to je fakt hrůza. Nedovedu si představit, jak se o ty své dospělé psy stara a jezdí s nimi na výstavy. Ten náš mel byt výstavní - haha, to je fakt sranda, asi tam bude lítat na volno

Stejne nechápu, jak je možné, ze to naše malé štěně může mít takový strach z obojku, když možná nemá ani žádnou zkušenost s nim.. asi panu chovateli zavolám a zeptám se ho..

A co Dokonalá láska? Mají tam všechno možné pro práci se strachem. Přírodní a dle toho, co kolem sebe slyším, tak to funguje. Já bych to zkusila. Sama přemýšlím, že vyzkouším pro zajímavost. :)

fikovnice napsal(a):
Co to je probůh za CHS...!?!!

Tak z Lejancu se jelo i v haskounech. Když Jančík chrlil jeden vrh za druhym a povahy to samý, jak teď u špiců. Venca Němec by mohl vyprávět.....

Strašpytel napsal(a):
Diskuze na FB jsem četla - samozřejmě až bylo pozdě. Nevěřím, že by mu ten chov zakázali, ale jsem ochotna o žalobě uvažovat.

Vašich holek je mi líto, to je fakt hrůza. Nedovedu si představit, jak se o ty své dospělé psy stara a jezdí s nimi na výstavy. Ten náš mel byt výstavní - haha, to je fakt sranda, asi tam bude lítat na volno

Stejne nechápu, jak je možné, ze to naše malé štěně může mít takový strach z obojku, když možná nemá ani žádnou zkušenost s nim.. asi panu chovateli zavolám a zeptám se ho..

Mně osobně by spíš šlo, kromě zákazu chovu, o zákaz posuzování na výstavách.. protože to je fakt šílenost..
Já mám svou představu, vzhledem k tomu, jak na tom byly. Jedna byla 3 letá, druhá o dva roky starší. Musely žít v kleci, jinak pokud by žíly venku, nevím proč by po sobě žraly i exkrementy..
Toť otázkou, holky postroj, jedna jak druhá, překousaly během první možné chvilky, kdy jsme na ně nekoukaly. Obojek vůbec, to byly jen ztuhlé, nehnuly se v podstatě 15 minut. Ani když jsme se nedívaly..
Chováme se k nim jako ke psům, ale k běžnému pejskovi jim chybí mnoho..

Lily2 napsal(a):
A co Dokonalá láska? Mají tam všechno možné pro práci se strachem. Přírodní a dle toho, co kolem sebe slyším, tak to funguje. Já bych to zkusila. Sama přemýšlím, že vyzkouším pro zajímavost. :)

Dokonalá láska fajn na chvíli, ale ne dlouhodobě. Aspoň z naší zkušenosti. Ale každý pes je jiný..

A hraček se to štěndo nebojí? Já bych vzala nějakou mašli, hrála bych si s ní s ním, hladila ho s ní, pomalu postupně, ale často, dotýkat se krku a tak pořád dál, prostě něco, co mu ten obojek nepřipomíná a čeho se nebojí. Pohladit se snad nechá, nebo ani to ne?

Strašpytel napsal(a):
Diskuze na FB jsem četla - samozřejmě až bylo pozdě. Nevěřím, že by mu ten chov zakázali, ale jsem ochotna o žalobě uvažovat.

Vašich holek je mi líto, to je fakt hrůza. Nedovedu si představit, jak se o ty své dospělé psy stara a jezdí s nimi na výstavy. Ten náš mel byt výstavní - haha, to je fakt sranda, asi tam bude lítat na volno

Stejne nechápu, jak je možné, ze to naše malé štěně může mít takový strach z obojku, když možná nemá ani žádnou zkušenost s nim.. asi panu chovateli zavolám a zeptám se ho..

Na výstavy s nima nejezdí a na starání má lidi. Žaloba asi nemá smysl, o ty psy je z hlediska zákona postaráno, mají střechu nad hlavou a nažrat dostanou. A ty povahy se tam prostě upevnily tou brutal příbuzenskou, co pořád jede.

Caty napsal(a):
A hraček se to štěndo nebojí? Já bych vzala nějakou mašli, hrála bych si s ní s ním, hladila ho s ní, pomalu postupně, ale často, dotýkat se krku a tak pořád dál, prostě něco, co mu ten obojek nepřipomíná a čeho se nebojí. Pohladit se snad nechá, nebo ani to ne?

Hracky má rád, hraje si s nimi i sám, s nejbližší rodinou se mazlí a je úplně v pohodě, pořád za mnou chodí, prostě chová se jako celkem normální veselé štěně. Psů se nebojí vůbec, ani velkých.
Po krku ho hladim často, muchlam ho, to mu nevadí.. ale prostě nesnese na sobě něco mít a nemoct to sundat..
Zkusím nějakou tu mašli.

Strašpytel napsal(a):
Hracky má rád, hraje si s nimi i sám, s nejbližší rodinou se mazlí a je úplně v pohodě, pořád za mnou chodí, prostě chová se jako celkem normální veselé štěně. Psů se nebojí vůbec, ani velkých.
Po krku ho hladim často, muchlam ho, to mu nevadí.. ale prostě nesnese na sobě něco mít a nemoct to sundat..
Zkusím nějakou tu mašli.

Učila bych to pomalu jako náhubek. Dát k němu obojek, když neuteče pamlsek. Potom přikládat k němu, následně kolem krku bez zapnutí, se zapnutím na chvíli, prodlužovat. Asi to nezvládnete za jeden den a k dalšímu kroku vždy když zvládne předchozí. Pokud se zasekne, tak se vrátit o krok zpátky. Nechávat štěněti prostor.

Pokud má takovou panickou hrůzu, tak těžko říct, co se mu stalo. Možná stačilo i to, pokud mělo u chovatele obojek a někde se zaháklo a nemohlo se uvolnit. Než na to chovatel přišel mohlo uplynout dost času... Člověk nikdy neví, pokud je chovatel, jaký je.

Záleží, zda má panickou hrůzu, nebo mu je to jen nepříjemné. U nepříjemnosti stačí jen obojek nechat a nesundávat, ale pokud je štěně úplně v panice, tak samozřejmě ne. Léčba šokem v podobných případech stejně úspěch nemá.

jana.jenickova napsal(a):
Dokonalá láska fajn na chvíli, ale ne dlouhodobě. Aspoň z naší zkušenosti. Ale každý pes je jiný..

Jojo, já to myslela, jako pomůcku k tomu, aby zvládlo podobné stresové situace. Prostě jako berličku na uklidnění. Někdo k tomu i pouští relaxační hudbu. Ono co si budeme. Ta vůně a hudba má vliv i na člověka a čím uvolněnější člověk, tak tím víc je uvolněný i pes. Takže věřím, že to vážně může pomoci s některými stavy.

U štěněte si říkám, že je pořád poměrně velká šance, že se to dokáže ještě urovnat. :)

jana.jenickova napsal(a):
Ano, je to veřejná osoba, z čehož mi je velmi zle. V eskupině na fb "Německý špic-dokonalý sportovec a společník", je o něm docela dost co si počíst, včetně našeho příběhu. Teprve po třech letech bych řekla, že máme relativně normální psy. A to zdaleka ne. Mladší čeká v blízké době operace patel jako bonus, má 4/4 na obou nohou s transpozicí stehenní kosti. Ale to se stát může. To, co jim ovšem udělal na duši, to je na pověšení.

Z hlediska léků, mám výbornou zkušenost s přípravkem Anxolit-vet, k dostání u veta, případně suplementace L-tryptofanu, jelikož mívají nedostatečnou hladinu serotoninu. A hlavně se obrňte trpělivostí.. My naše holky milujeme, ale je mi jich stále strašně líto.. Měly zanedbané drápy, smrděly jako blázen, jedna měla nezaléčenou otitidu, která vyústila v deformaci zvukovodu, ale naštěstí slyší velmi dobře. Ovšem očkování doháněl těsně před odvozem fenek, jinak předtím snad očkované nebyly, o odčervení netřeba mluvit. Jedna (starší) byla v minulosti uchovněná, zda na ní štěňata byla či ne, to dle databáze nevím, ale naštěstí bych neřekla.
Nicméně je to tragédie. Už je nás dost, aby se dalo třeba odvolat na čmku

Ta skupina na FB je soukromá. Nechcete zde tedy zveřejnit Váš příběh?

Strašpytel napsal(a):
Diskuze na FB jsem četla - samozřejmě až bylo pozdě. Nevěřím, že by mu ten chov zakázali, ale jsem ochotna o žalobě uvažovat.

Vašich holek je mi líto, to je fakt hrůza. Nedovedu si představit, jak se o ty své dospělé psy stara a jezdí s nimi na výstavy. Ten náš mel byt výstavní - haha, to je fakt sranda, asi tam bude lítat na volno

Stejne nechápu, jak je možné, ze to naše malé štěně může mít takový strach z obojku, když možná nemá ani žádnou zkušenost s nim.. asi panu chovateli zavolám a zeptám se ho..

Vy jste se na diskuzi dostala? Mě to nechtělo pustit.

fikovnice napsal(a):
Vy jste se na diskuzi dostala? Mě to nechtělo pustit.

Jak nechtělo pustit? Normalne se mi ty příspěvky zobrazuji. Myslím teda v te skupině Německý spic - dokonalý sportovec a společník.

Strašpytel napsal(a):
Hracky má rád, hraje si s nimi i sám, s nejbližší rodinou se mazlí a je úplně v pohodě, pořád za mnou chodí, prostě chová se jako celkem normální veselé štěně. Psů se nebojí vůbec, ani velkých.
Po krku ho hladim často, muchlam ho, to mu nevadí.. ale prostě nesnese na sobě něco mít a nemoct to sundat..
Zkusím nějakou tu mašli.

Nemusí to být mašle, nějaká šňůra, šátečky, různé věci, něco o co se dá tahat a hrát si s tím, co nepřipomíná obojek, pak položit na krk, když to nebude vadit, dát okolo krku a až mu to vůbec okolo krku nebude vadit, tak teprve uvázat. Nebude to za den.

Strašpytel napsal(a):
Jak nechtělo pustit? Normalne se mi ty příspěvky zobrazuji. Myslím teda v te skupině Německý spic - dokonalý sportovec a společník.

Tak jsem se možná blbě dívala...

Edit: Tak ne, mně se fakt diskuze nezobrazuje a píše to, že skupina je soukromá a uzavřená... Takže nechápu, jak jste se na diskuzi dostali. Možná jste členové skupiny, anebo skupinu někdo teď uzamkl...

Prosím, můžete tedy ty příběhy zveřejnit? Na FB se fakt dostat nedá... Já bych si to celkem ráda přečetla...

fikovnice napsal(a):
Tak jsem se možná blbě dívala...

Edit: Tak ne, mně se fakt diskuze nezobrazuje a píše to, že skupina je soukromá a uzavřená... Takže nechápu, jak jste se na diskuzi dostali. Možná jste členové skupiny, anebo skupinu někdo teď uzamkl...

Jj, skupina je soukromá už dávno, ale můžete se zkusit přidat.

assil napsal(a):
Jj, skupina je soukromá už dávno, ale můžete se zkusit přidat.

Aha. No, ale nevím. Mám pocit, že iFAUNA je hodně profláklá, a naše nicky také. Takže by ta skupina možná neměla zájem, abych se k nim přidávala...

fikovnice napsal(a):
Ta skupina na FB je soukromá. Nechcete zde tedy zveřejnit Váš příběh?

Jak najdu chvilku, posdílím náš příběh, jednou se mi tam přidalo spoustu dalších lidí s podobnou zkušeností, kteří ale od něj kupovali štěňata. K nám se dostaly holky velkou náhodou, neplatily jsme za ně nic - ani bych nezaplatila..

jana.jenickova napsal(a):
Jak najdu chvilku, posdílím náš příběh, jednou se mi tam přidalo spoustu dalších lidí s podobnou zkušeností, kteří ale od něj kupovali štěňata. K nám se dostaly holky velkou náhodou, neplatily jsme za ně nic - ani bych nezaplatila..

Za tu péči a trápení by měl "chovatel" platit vám. Měl by mu dát někdo přes hubu, když pravidla nefungují.

Ještě by mě zajímalo - řešili byste to na mém místě nějak s chovatelem?

Strašpytel napsal(a):
Ještě by mě zajímalo - řešili byste to na mém místě nějak s chovatelem?

Určitě. Ať vidí, co produkuje, že se to lidem nelíbí, hlavně že chudáci psi, že se o tom ví, že nejste jediná.
A vzala bych psíka co nejdříve na výstavu, kde bude posuzovat. Ať si užije posouzení svého odchovu.
Chápu, že se vám do toho nechce, ale kdybyste se dohodli majitelé několika jeho odchovů....bylo by zřejmé, že to není náhoda.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Určitě. Ať vidí, co produkuje, že se to lidem nelíbí, hlavně že chudáci psi, že se o tom ví, že nejste jediná.
A vzala bych psíka co nejdříve na výstavu, kde bude posuzovat. Ať si užije posouzení svého odchovu.
Chápu, že se vám do toho nechce, ale kdybyste se dohodli majitelé několika jeho odchovů....bylo by zřejmé, že to není náhoda.

Bohužel, s tou vystavou to v dohledné době nevyjde, bez vodítka si to nedovedu představit..

Co se týče dohody s ostatními "poskozenymi", zkusím něco vymyslet.

@Strašpytel Zadavatelko, kontaktovala bych chovatele jen v případě úmyslu vrácení štěněte. Anebo pokud to budete chtít nějak řešit. Už před koronou jeho chov férové členky klubu špiců řešily a v rámci klubu snad dostal i zákaz chovu. Bohužel to bylo Pyrrhovo vítězství, protože dotyčný má silné vazby na ČMKU a spolu se svými příznivci udělali palácový převrat. Založili si vlastní, nový klub špiců ...with blackjack and hookers (osobní vtípek, pardon )...
Takže produkce štěňat frčí vesele dál. A zásah členek prvního klubu bere jako závist, protože mu nemůžou odpustit úspěch.

@orionka Pochybuju, že pes, který zatím nesnese obojek, zvládne v nejbližší době snášet tenoučké výstavní vodítko, které de facto tvoří smyčku kolem krku. A v tomto případě by pes dostal určitě skvělé ohodnocení stejně jako ostatní jedinci z jeho odchovů.

Strašpytel napsal(a):
Ještě by mě zajímalo - řešili byste to na mém místě nějak s chovatelem?

Pokud bych nechtěla štěně vrátit, tak bych teď s chovatelem nic neřešila.
Natočte si ho, aby bylo vidět datum a řešit to můžete později, např. na té výstavě, kde bude chovatel posuzovat. Jestli Vám teda není líto poplatku za výstavu.

Zabývala bych se svým poseroutkou, abych z něj vychovala aspoň trochu normálního psa. Protože jestli takhle "bojujete" s obojkem, tak si ani nechci představovat, co všechno můžete časem řešit.
Nemyslím si, že by byl německý špic nějaká extra citlivka (jako jiná plemena). Ti špicové, co jsem znala, určitě nebyli žádná ořezávatka.
Takže bych nasadila obojek a nesundala. Tak jsem to měla i se svými štěňaty. Pokud nebudete obojek řešit, nebude ho řešit ani pes. Jak se začne drbat nebo se snažit ho sundat, odvedla bych pozornost míčkem, mňamkou, hračkou, vodítkem, že jdeme ven.
Jestli máte starost o srst a nechcete, aby štěně mělo obojek pořád, nacvakněte na vodítko obojek a dejte ho na věšák. Až půjdete venčit, oblečte se, zavolejte štěně, zapněte mu obojek, dejte mňamku a jděte ven. Po návratu sundejte obojek, dejte mňamku a vodítku s obojkem pověste na věšák (nebo na jiné místo). Štěně brzy pochopí, že bez obojku se ven prostě nejde.

Vicky.Pollard napsal(a):
@Strašpytel Zadavatelko, kontaktovala bych chovatele jen v případě úmyslu vrácení štěněte. Anebo pokud to budete chtít nějak řešit. Už před koronou jeho chov férové členky klubu špiců řešily a v rámci klubu snad dostal i zákaz chovu. Bohužel to bylo Pyrrhovo vítězství, protože dotyčný má silné vazby na ČMKU a spolu se svými příznivci udělali palácový převrat. Založili si vlastní, nový klub špiců ...with blackjack and hookers (osobní vtípek, pardon )...
Takže produkce štěňat frčí vesele dál. A zásah členek prvního klubu bere jako závist, protože mu nemůžou odpustit úspěch.

@orionka Pochybuju, že pes, který zatím nesnese obojek, zvládne v nejbližší době snášet tenoučké výstavní vodítko, které de facto tvoří smyčku kolem krku. A v tomto případě by pes dostal určitě skvělé ohodnocení stejně jako ostatní jedinci z jeho odchovů.

O tomto sachovani s klubem jsem už něco na Facebooku četla. To je prostě neuvěřitelné..

Fiona.Praha napsal(a):
Pokud bych nechtěla štěně vrátit, tak bych teď s chovatelem nic neřešila.
Natočte si ho, aby bylo vidět datum a řešit to můžete později, např. na té výstavě, kde bude chovatel posuzovat. Jestli Vám teda není líto poplatku za výstavu.

Zabývala bych se svým poseroutkou, abych z něj vychovala aspoň trochu normálního psa. Protože jestli takhle "bojujete" s obojkem, tak si ani nechci představovat, co všechno můžete časem řešit.
Nemyslím si, že by byl německý špic nějaká extra citlivka (jako jiná plemena). Ti špicové, co jsem znala, určitě nebyli žádná ořezávatka.
Takže bych nasadila obojek a nesundala. Tak jsem to měla i se svými štěňaty. Pokud nebudete obojek řešit, nebude ho řešit ani pes. Jak se začne drbat nebo se snažit ho sundat, odvedla bych pozornost míčkem, mňamkou, hračkou, vodítkem, že jdeme ven.
Jestli máte starost o srst a nechcete, aby štěně mělo obojek pořád, nacvakněte na vodítko obojek a dejte ho na věšák. Až půjdete venčit, oblečte se, zavolejte štěně, zapněte mu obojek, dejte mňamku a jděte ven. Po návratu sundejte obojek, dejte mňamku a vodítku s obojkem pověste na věšák (nebo na jiné místo). Štěně brzy pochopí, že bez obojku se ven prostě nejde.

Tak nějak jsme to zkoušeli, jenomže to nefunguje, nechce se ani hnout, ne tak jít na procházku. V tu chvíli si nevezme ani pamlsek. Prostě se začne bát všeho, i mě. Takže spíš zkoušíme ten postup hraní si s něčím, co nevypadá jako obojek a pokládání na krk. Asi budeme chodit na procházky s plysovou fretkou okolo krku

Vedle na tématu Stres na veterině jsme zmiňovaly různé antistresové přípravky. Jestli je štěně takový stresor, mohlo by to do začátku aspoň trochu pomoci. Zkuste to.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vedle na tématu Stres na veterině jsme zmiňovaly různé antistresové přípravky. Jestli je štěně takový stresor, mohlo by to do začátku aspoň trochu pomoci. Zkuste to.

Děkuji. To jsem četla. Určitě něco objednám a zkusíme :)

Strašpytel napsal(a):
Tak nějak jsme to zkoušeli, jenomže to nefunguje, nechce se ani hnout, ne tak jít na procházku. V tu chvíli si nevezme ani pamlsek. Prostě se začne bát všeho, i mě. Takže spíš zkoušíme ten postup hraní si s něčím, co nevypadá jako obojek a pokládání na krk. Asi budeme chodit na procházky s plysovou fretkou okolo krku

Já bych možná našla video z letoška, kdy jsem hlídala mladší kvůli vyšetření na veterině a jak popisujete. Nandám obojek, pes ztuhne, nesežere vůbec nic (ani syrové, ani vařené maso) a jen vyvalí oči a tím to hasne. Takže jí u nás venčím na volno a pak ještě řeším, aby vůbec vlezla do baráku, protože máme úzkou předsíň. Znamená to, že musím otevřít na verandu, do chodby a i dál do kuchyně, aby viděla prostor a pak teprve jde dovnitř..
Jak jsem měli pejsků na dočasku povícero a měli třeba nějaké strachy, tak s touhle se nám nedaří moc postoupit dál. Už s ní byla mamka i na procházce, ale to jde za ní jako stínový ministr a nehne se od ní. Ovšem je to riziko i u ní, kdy bydlí v podstatě na konci světa...

Já bych ten obojek umístila někam na místo, kam chodí spát - zvykne si na něj aspoň pohledem a chytí známý pach. Udělat ho hodně volný, aby se dal jen přendat přes hlavu a hned zase sundat, ale nějakou dobu se na to prostě vyprdnout aktuálně. Uvidíme časem, klidně bych jen odměnila, když budete obojek držet v ruce, že přijde. Odhodit pamlsek, jak přijde, odměnit. Postupně se dá obojek podržet tak, že budete krmit skrz obojek skoro neznatelně, až nandáte obojek úplně (tedy vlastně - pes si nandá obojek :) ). Ale šla bych na to velmi pomalu...

Ještě mě napadá (nevím, jestli to už někdo nenavrhoval, jen jsem diskuzi prolétla) začít tím, že položím zapnutý obojek na zem, nechám ho tam nějaký čas ležet (klidně pár dní) a do toho obojku jen tak během dne pokládám pamlsky. A pak dál podle jana.jenickova - obojek do ruky - pamlsek, obojek navléknutý na ruce - pamlsek atd.
My takhle teď učíme nebát se deštníku - žížala se bojí tyčového deštníku a i když ho jen složený nesu v ruce, tak se ke mně nechce přiblížit. Nejedbože ho rozevřít nad hlavu, to si zatím nemůžu dovolit vůbec. Takže u nás leje jako z konve, já nepromokavou bundu, kapuci na hlavě a složený deštník v ruce. Pohled pro bohy😁

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vedle na tématu Stres na veterině jsme zmiňovaly různé antistresové přípravky. Jestli je štěně takový stresor, mohlo by to do začátku aspoň trochu pomoci. Zkuste to.

To jako bude štěně neustále pod vlivem něčeho? Aby mohlo mít obojek?
Pak se bude dopovat, aby mu nevadila auta, psi, lidi, déšť, jiná barva misky, atd....?
Chápu jednorázově třeba na veterinu, ale kvůli obojku?

Fiona.Praha napsal(a):
To jako bude štěně neustále pod vlivem něčeho? Aby mohlo mít obojek?
Pak se bude dopovat, aby mu nevadila auta, psi, lidi, déšť, jiná barva misky, atd....?
Chápu jednorázově třeba na veterinu, ale kvůli obojku?

Záleží, co majitelka vybere. Z hlediska např. L-tryptofanu jde o doplnění esenciální aminokyseliny, která je prekurzorem serotoninu ("hormonu štěstí" - tohle bojínci mívají nízkou hladinu serotoninu).
Přípravek Dromy Relax je také čistě přírodní (také s L-tryptofan), taktéž Anxolit-vet.

Jak se chová venku, má zájem o okolí? Má nějaký štěněčí kamarády? Otrkat, zvednout sebevědomí mezi bezpečnými kámoši? Něco jako strhnout náplast zaujatýmu dítěti ?

Fiona.Praha napsal(a):
To jako bude štěně neustále pod vlivem něčeho? Aby mohlo mít obojek?
Pak se bude dopovat, aby mu nevadila auta, psi, lidi, déšť, jiná barva misky, atd....?
Chápu jednorázově třeba na veterinu, ale kvůli obojku?

Spíš jsem to myslela na to zvykani na obojek, aby se zezacatku tolik nebál a mohli jsme nějak pokročit..

Zkusila bych obvolat lidi typu R. Desenský. Domluvit se na návštěvě, řízený socializaci, nácviku, vidět to naživo, vytvořit bezpečnou atmosféru. A pracovat se sebou, protože to bude chtít hodně z vás, to by vám zase mohl ukázat.

bych to vzala, jako vždy, přes klikr
jako celého psa

jana.jenickova napsal(a):
Záleží, co majitelka vybere. Z hlediska např. L-tryptofanu jde o doplnění esenciální aminokyseliny, která je prekurzorem serotoninu ("hormonu štěstí" - tohle bojínci mívají nízkou hladinu serotoninu).
Přípravek Dromy Relax je také čistě přírodní (také s L-tryptofan), taktéž Anxolit-vet.

Dromy Relax je až od 8 měsíců a Anxolit se už asi neprodává. Máte tip ještě na něco jiného? Co Alavis Extra Calming?

Strašpytel napsal(a):
Dromy Relax je až od 8 měsíců a Anxolit se už asi neprodává. Máte tip ještě na něco jiného? Co Alavis Extra Calming?

Ha, tak to jsem si nevšimla. Nicméně ten L-tryptofan lze dávat už nyní. Anxolit-vet se stále prodává, ale je možné jej koupit pouze u veterináře. Kupuji stále nejen pro naše psy, ale i psům co mám na tréninky.

Alavis extra calming neznám, nemám zkušenost. Z hlediska ještě volně dostupného můžete dávat pivovarské kvasnice (komplex vit. B - spolu s hořčíkem také působí na nervovou soustavu).
Já teď budu testovat přípravky s CBD, viděla jsem je na kongresu co jsem byla a mám něco i s doplňky na klouby + olej s CBD. Sám prodejce říkal, že na každé zvíře působí jinak, takže to je taky na vyzkoušení.

Jinak já dávám cca 2 x do roka ten Anxolit-vet mojí čubě se strachovkou, výrazně nám pomohl v tréninku..je to směs bylin s vitamíny B.

Rronjabutterfly napsal(a):
Zkusila bych obvolat lidi typu R. Desenský. Domluvit se na návštěvě, řízený socializaci, nácviku, vidět to naživo, vytvořit bezpečnou atmosféru. A pracovat se sebou, protože to bude chtít hodně z vás, to by vám zase mohl ukázat.

Toho zrovna určitě ne, ten je fajn na pastevce, tohle bych mu nesvěřila..
Za mě Eva Štemberová (má i on-line poradnu), pak František Šusta, Robert Zlocha, Radecha Spudilová, Click dog, Psí škola Koira (Lenka Blachová) a případně bych doporučila i kurzy Kristýny Dostálkové. Doporučuji i vede u strachu z veta, konkrétně kurz Ošetření (a manipulace) se souhlasem.

Rronjabutterfly napsal(a):
Jak se chová venku, má zájem o okolí? Má nějaký štěněčí kamarády? Otrkat, zvednout sebevědomí mezi bezpečnými kámoši? Něco jako strhnout náplast zaujatýmu dítěti ?

Venku se drží hlavně u mě, občas se někde zastaví a ocicha, ale sam nikde nebeha. Ovsem zvládne i rusnejsi cestu, projít kolem čehokoliv v pohodě. Posledni prochazku nám ovšem začal zase nějak stavkovat a vrací se domů, už si totiž zvykl na cestu u domu. Když jdu k němu, tak přede mnou utíká. Jako by se mě venku bál.

Od zítřka si k nám domů aspoň na pár dní pujcuju od mamky fenu, jeho kámošku, se kterou si může hrát na zahrade a bude s námi chodit na procházky, tak snad ho trošku povzbudí..

Strašpytel napsal(a):
Spíš jsem to myslela na to zvykani na obojek, aby se zezacatku tolik nebál a mohli jsme nějak pokročit..

Jako dáme prášek, počkáme až zabere a štěně bude veselejší a nasadíme obojek, co štěně na to? Bude se chovat stejně, tak přidáme další prášek a počkáme další hodinku? Tak do toho bych nešla.
Pes se v životě musí vyrovnat s horšími věcmi než je obojek. Co budete dělat pak? Bude neustále pod vlivem něčeho, protože na tom bude v podstatě závislý?
To fakt není nic pro mne.

Zkoušela jste se poradit s lidmi v té skupině špiců? Jsou tam určitě majitelé a milovníci špiců, tak by mohli poradit, jak na špice jít.

Asi budu za zlou, ale na můj vkus se s tím moc "crcáte". Evidentně to řešíte Vy i pes. A možná už to máte jako naučené chování. Nandá mi obojek, jdu do pelechu, nepřijdu na zavolání, ona za chvíli přijde a omluví se mi, polituje a ten obojek mi sundá (neberte to osobně a doslova, je to příklad).

Jestli netrváte na obojku, zkuste kšíry, třeba vadit nebudou. A časem se dopracujete i k tomu obojku.

Rronjabutterfly napsal(a):
Zkusila bych obvolat lidi typu R. Desenský. Domluvit se na návštěvě, řízený socializaci, nácviku, vidět to naživo, vytvořit bezpečnou atmosféru. A pracovat se sebou, protože to bude chtít hodně z vás, to by vám zase mohl ukázat.

To by RD valil oči, že má řešit nandání obojku u 4 měsíčního špice.

Vy máte představu pořád o lécích, ale ty doplňky nejsou antidepresiva, ani nic podobného návykového. U psů se strachem se řeší třeba "jen" ten nedostatek serotoninu, což už se dnes ví a stačí pouze doplnit esenciální aminokyselinu, ale ano, je třeba suplementovat dlouhodobě. Navíc to může reálné zlepšit kvalitu života psovi i majitelům. Nevidím v tom proto osobně problém - a tady to dost záleží na majiteli psa. Každý máme jiné zkušenosti a to nás také vede k určitému jednání.

A po zkušenosti se špickama už tak nejsem tak striktní a vím, že si pes neustálým vystavováním se něčemu opravdu zvyknout nemusí.

Tohle není až tak na špice, jako na psy s velkým strachem dost možná vrozeným, vzhledem k tomu, odkud a od koho štěně pochází.

Jinak tady házím video z letošního července, kdy jsem hlídala kvůli vyšetření mladší z fenek (adoptované skoro 3 roky zpět). Nakonec jsem musela pustit na volno, aby se aspoň vyčůrala.. u mamky a s mamkou funguje lépe. U nás to zná, ale ne bez mamky.

https://youtu.be/NEWubuSqo8k

Mám taky video s mamkou, kdy jsem dělala vyšetření pohybu a točila jsem video kvůli konzultaci.

https://youtu.be/VNdEHqhJ-1w

jana.jenickova napsal(a):
Vy máte představu pořád o lécích, ale ty doplňky nejsou antidepresiva, ani nic podobného návykového. U psů se strachem se řeší třeba "jen" ten nedostatek serotoninu, což už se dnes ví a stačí pouze doplnit esenciální aminokyselinu, ale ano, je třeba suplementovat dlouhodobě. Navíc to může reálné zlepšit kvalitu života psovi i majitelům. Nevidím v tom proto osobně problém - a tady to dost záleží na majiteli psa. Každý máme jiné zkušenosti a to nás také vede k určitému jednání.

A po zkušenosti se špickama už tak nejsem tak striktní a vím, že si pes neustálým vystavováním se něčemu opravdu zvyknout nemusí.

Tohle není až tak na špice, jako na psy s velkým strachem dost možná vrozeným, vzhledem k tomu, odkud a od koho štěně pochází.

Jinak tady házím video z letošního července, kdy jsem hlídala kvůli vyšetření mladší z fenek (adoptované skoro 3 roky zpět). Nakonec jsem musela pustit na volno, aby se aspoň vyčůrala.. u mamky a s mamkou funguje lépe. U nás to zná, ale ne bez mamky.

https://youtu.be/NEWubuSqo8k

Mám taky video s mamkou, kdy jsem dělala vyšetření pohybu a točila jsem video kvůli konzultaci.

https://youtu.be/VNdEHqhJ-1w

Jano, prosím, a ten příběh celý, jak jste psala, zveřejníte?

fikovnice napsal(a):
Jano, prosím, a ten příběh celý, jak jste psala, zveřejníte?

Možná ideálně rovnou založit novou diskuzi s názvem CHS, ať je to hezky vyhledatelné a nespálí se další lidé?

Lily2 napsal(a):
Možná ideálně rovnou založit novou diskuzi s názvem CHS, ať je to hezky vyhledatelné a nespálí se další lidé?

Možná... ;-)

Fiona.Praha napsal(a):

To by RD valil oči, že má řešit nandání obojku u 4 měsíčního špice.

No to sice jo, ale ono to asi nebude jen o obojku. A to, co se může na netu probírat na 10 stránek, se může majitelka dozvědět a vidět třeba už z jedný návštěvy. Jako když si představím, že se těším na voňavou kuličku, nějak si to společný soužití představuju a bum, ono je to celý jinak, nějak se s tím peru a i přes dobrou víru nasekám třeba chyby a zacyklím se v tom....

Fiona.Praha napsal(a):
To jako bude štěně neustále pod vlivem něčeho? Aby mohlo mít obojek?
Pak se bude dopovat, aby mu nevadila auta, psi, lidi, déšť, jiná barva misky, atd....?
Chápu jednorázově třeba na veterinu, ale kvůli obojku?

Alavis Calming, Aptus Relax, Zylkene nejsou léky, jsou to doplňky a pes tudíž opravdu "není pod vlivem". Mluvíte o dopingu, odsuzujete něco, aniž byste měla osobní zkušenost? Já ji mám, mému psovi úžasně pomohl Calming se zvládáním stresu z velmi silného větru, nebyl schopný se nažrat, napít, usnout. Jestli je štěně zadavatelky stále ve stresu z něčeho, bojí se, není důvod něco z výše zmíněných prostředků nezkusit. Klidně i delší dobu (konzultovala bych s vetem, koneckonců mi Alavis Calming doporučila právě veterinářka), štěněti to neublíží, naopak mu to může hodně pomoci. Může, také nemusí, není to všespásné, ale za zkoušku to stojí.

Zadavatelko
Co Alavis Extra Calming?
Ten je spíš pro větší psy, vám by stačil jen Alavis Calming.

Dekuju všem za rady.
Zatím zkusíme psí kámošku, hraní si s "obojkem", případně i nějaké ty přírodní uklidnovaky. O nějakém poradci bych přemýšlela spíš kdyby nám to opravdu takhle nepomáhalo (snad nebude pozde).

Strašpytel napsal(a):
Dekuju všem za rady.
Zatím zkusíme psí kámošku, hraní si s "obojkem", případně i nějaké ty přírodní uklidnovaky. O nějakém poradci bych přemýšlela spíš kdyby nám to opravdu takhle nepomáhalo (snad nebude pozde).

Řešit chovatele je ztráta času, jde mu na ruku i ČMKU a nový klub mu povolilo i proti vlastním regulím.
Se psem jsem to měla podobný a i u tohoto, jako u špice u všeho, je nutná důslednost a trvat si na svým, jinak s váma bude pěkně mávat a zbytek života budete skákat podle něho.
Já to dělala tak, že do kapsy schovat kusy masa a obojek, vzít psa na klín, poňuchat, dát kousek masa, nasadit obojek, dát kousek masa, psa vzít na ruku a odnést ho kus od baráku a jít s ním domů, vsadím se, že to půjde, mě ze začátku tahal domů, ale časem už jsme třeba chodili chvíli kolem a tak kolem roka už jsme mohli i normálně odejít z baráku a když viděl obojek, skákal nadšením, co jinak s rozpláclým nebo zdrhlým psem nebylo možný.
Musí si na ten obojek a vodítko zvyknout a řešit to tím, že ho nikam nebudu brát a nebo jen na volno, je podle mě blbě.
Jo a měla jsem v té době ještě druhého psa a bylo to úplně fuk, fakt vůbec jako vzor nebo opora nefungoval.

Jo no a v tom roce nebo tak nějak jsme byli na pár výstavách, ale museli jsme před tím cíleně cvičit osahávání cizími lidmi, asi jednou se předved dobře, ale jinak ocas dolů a viditelný stres s toho osahávání rozhodčím, takže celkově nic moc.
Ale pokud si člověk ohlídal ty cizí lidi a tak, tak to byl milionovej pes, doma neskutečnej mazel a venku se pořád držel u mě, nemuseli jsme nijak řešit přivolání, ale nikdy by to nebyl do davů a na výlety a tak.

assil napsal(a):
Řešit chovatele je ztráta času, jde mu na ruku i ČMKU a nový klub mu povolilo i proti vlastním regulím.
Se psem jsem to měla podobný a i u tohoto, jako u špice u všeho, je nutná důslednost a trvat si na svým, jinak s váma bude pěkně mávat a zbytek života budete skákat podle něho.
Já to dělala tak, že do kapsy schovat kusy masa a obojek, vzít psa na klín, poňuchat, dát kousek masa, nasadit obojek, dát kousek masa, psa vzít na ruku a odnést ho kus od baráku a jít s ním domů, vsadím se, že to půjde, mě ze začátku tahal domů, ale časem už jsme třeba chodili chvíli kolem a tak kolem roka už jsme mohli i normálně odejít z baráku a když viděl obojek, skákal nadšením, co jinak s rozpláclým nebo zdrhlým psem nebylo možný.
Musí si na ten obojek a vodítko zvyknout a řešit to tím, že ho nikam nebudu brát a nebo jen na volno, je podle mě blbě.
Jo a měla jsem v té době ještě druhého psa a bylo to úplně fuk, fakt vůbec jako vzor nebo opora nefungoval.

Když má obojek, tak se třepe a ani žrádlo si nevezme. Tak mi přišlo lepší do zkoušet s nějakou tou mašlí, která nepřipomíná obojek, jak někdo radil. Můžu to zkusit, jak říkáte, odnést kousek od domu a uvidíme, jak se bude chovat.

Mamka má feny dvě a ta starší tu mladší dost naučila, mladší byla taky hrozný poseroutka (z utulku) a srovnala se. Tak to chci zkusit a uvidíme..